←前へ   トップへ   次へ→
                       
                       
     5. Ānandasuttaṃ  
      語根 品詞 語基 意味  
      Ānanda  ā-nand a 依(属) 人名、アーナンダ  
      suttaṃ  sīv a 経、糸  
    訳文                
     「アーナンダ経」(『相応部』22-37  
                       
                       
                       
    37-1.                
     37. Sāvatthinidānaṃ.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Sāvatthi    ī 有(処) 地名、サーヴァッティー、舎衛城  
      nidānaṃ.    a 因縁、因由  
    訳文                
     サーヴァッティーでのことである。  
                       
                       
                       
    37-2.                
     Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Atha    不変 ときに、また、そこに  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      āyasmā    ant 尊者、具寿  
      ānando  ā-nand a 人名、アーナンダ  
      yena    代的 (関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」)  
      bhagavā    ant 世尊  
      tena    代的 それ、彼、それによって、それゆえ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      upasaṅkami;  upa-saṃ-kram 近づいた  
    訳文                
     ときに尊者アーナンダが世尊へ近づいた。  
                       
                       
                       
    37-3.                
     upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṃ sammodi.   
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      upasaṅkamitvā  upa-saṃ-kram 近づく  
      語根 品詞 語基 意味  
      bhagavatā    ant 世尊  
      saddhiṃ    不変 共に、一緒に(具格支配)  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      sammodi.  saṃ-mud 相喜ぶ、挨拶する  
    訳文                
     近づいて、世尊と挨拶した。  
                       
                       
                       
    37-4.                
     Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdi.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Sammodanīyaṃ  saṃ-mud 未分 a よろこばしい  
      kathaṃ    ā 話、説、論  
      sāraṇīyaṃ  saṃ-raj 未分 a 相慶慰すべき、喜ぶべき  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      vītisāretvā  vi-ati-sṛ 使 交わす、交換する  
      語根 品詞 語基 意味  
      ekamantaṃ    不変 一方に  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      nisīdi.  ni-sad 坐る  
    訳文                
     喜ばしき慶賀の言葉を交わして一方へ坐った。  
                       
                       
                       
    37-5.                
     Ekamantaṃ nisinnaṃ kho āyasmantaṃ ānandaṃ bhagavā etadavoca –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Ekamantaṃ    不変 一方に  
      nisinnaṃ  ni-sad 過分 a 坐った  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      āyasmantaṃ    ant 尊者、具寿  
      ānandaṃ  ā-nand a 人名、アーナンダ  
      bhagavā    ant 世尊  
      etad    代的 これ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      avoca –  vac いう  
    訳文                
     一方へ坐った尊者アーナンダへ世尊はこう仰った。  
                       
                       
                       
    37-6.                
     ‘‘Sace taṃ, ānanda, evaṃ puccheyyuṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace    不変 もし  
      taṃ,    代的 あなた  
      ānanda,  ā-nand a 人名、アーナンダ  
      evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      puccheyyuṃ –  prach 問う、質問する  
    訳文                
     「アーナンダよ、もしも人々があなたへこう問うたとしましょう。  
                       
                       
                       
    37-7.                
     ‘katamesaṃ, āvuso ānanda, dhammānaṃ uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa [ṭhitānaṃ (syā. kaṃ. pī. ka.)] aññathattaṃ paññāyatī’ti?   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘katamesaṃ,    代的 いずれの、どちらの  
      āvuso    不変 友よ  
      ānanda,  ā-nand a 人名、アーナンダ  
      dhammānaṃ  dhṛ a 男中  
      uppādo  ud-pad a 生起、生  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      paññāyati,  pra-jñā 受 知られる、認められる  
      語根 品詞 語基 意味  
      vayo    a 衰亡、消滅  
      paññāyati,  同上  
      ṭhitassa  sthā 過分 a 住立した、生存の  
      aññathattaṃ    a 変異、異心  
      paññāyatī’  同上  
      ti?    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     『友、アーナンダよ、いかなる諸法に、生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められるのでしょうか』と。  
                       
                       
                       
    37-8.                
     Evaṃ puṭṭho tvaṃ, ānanda, kinti byākareyyāsī’’ti?   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      puṭṭho  praci 過分 a 問われた  
      tvaṃ,    代的 あなた  
      ānanda,  ā-nand a 人名、アーナンダ  
      kin    代的 何、なぜ、いかに  
      ti    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      byākareyyāsī’’  vi-ā-kṛ 解答する、授記する  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti?    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     アーナンダよ、このように問われたら、あなたは何と解答しますか」と。  
                       
                       
                       
    37-9.                
     ‘‘Sace maṃ, bhante, evaṃ puccheyyuṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace    不変 もし  
      maṃ,    代的  
      bhante,  bhū 名現分 ant(特) 尊者よ、大徳よ  
      evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      puccheyyuṃ –  prach 問う、質問する  
    訳文                
     「尊者よ、もし人々がこのように私に問うたとしましょう。  
                       
                       
                       
    37-10.                
     ‘katamesaṃ, āvuso ānanda, dhammānaṃ uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyatī’ti?   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘katamesaṃ, āvuso ānanda, dhammānaṃ uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyatī’ti? (37-7.)  
    訳文                
     『友、アーナンダよ、いかなる諸法に、生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められるのでしょうか』と。  
                       
                       
                       
    37-11.                
     Evaṃ puṭṭhohaṃ, bhante, evaṃ byākareyyaṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      puṭṭho  praci 過分 a 問われた  
      ahaṃ,    代的  
      bhante,  bhū 名現分 ant(特) 尊者よ、大徳よ  
      evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      byākareyyaṃ –  vi-ā-kṛ 能反 解答する、授記する  
    訳文                
     尊者よ、そのように聞かれたならば私はこのように解答するでしょう。  
                       
                       
                       
    37-12.                
     ‘rūpassa kho, āvuso, uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘rūpassa    a 色、物質、肉体、形相  
      kho,    不変 じつに、たしかに  
      āvuso, uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati. (37-7.)  
    訳文                
     『友よ、〈色〉には生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められます。  
                       
                       
                       
    37-13.                
     Vedanāya…   
      語根 品詞 語基 意味  
      Vedanāya…  vid ā 受、感受、苦痛  
    訳文                
     〈受〉には……  
                       
                       
                       
    37-14.                
     saññāya…   
      語根 品詞 語基 意味  
      saññāya…  saṃ-jñā ā 想、想念、概念、表象  
    訳文                
     〈想〉には……  
                       
                       
                       
    37-15.                
     saṅkhārānaṃ…   
      語根 品詞 語基 意味  
      saṅkhārānaṃ…  saṃ-kṛ a 行、為作、潜勢力、現象  
    訳文                
     〈諸行〉には……  
                       
                       
                       
    37-16.                
     viññāṇassa uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      viññāṇassa  vi-jñā a  
      uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati. (37-7.)  
    訳文                
     〈識〉には生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められます。  
                       
                       
                       
    37-17.                
     Imesaṃ kho, āvuso, dhammānaṃ uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyatī’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Imesaṃ    代的 男中 これら  
      kho,    不変 じつに、たしかに  
      āvuso, dhammānaṃ uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyatī’ti. (37-7.)  
    訳文                
     友らよ、これらの諸法に、生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められるのです』と。  
                       
                       
                       
    37-18.                
     Evaṃ puṭṭhohaṃ, bhante, evaṃ byākareyya’’nti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Evaṃ puṭṭhohaṃ, bhante, evaṃ byākareyya’’n (37-11.)  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     尊者よ、そのように聞かれたならば私はこのように解答するでしょう」  
                       
                       
                       
    37-19.                
     ‘‘Sādhu sādhu, ānanda!   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sādhu  sādh u 善き、善哉、なにとぞ  
      sādhu,  sādh u 善き、善哉、なにとぞ  
      ānanda!  ā-nand a 人名、アーナンダ  
    訳文                
     「善きかな、善きかな、アーナンダよ。  
                       
                       
                       
    37-20.                
     Rūpassa kho, ānanda, uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Rūpassa kho, ānanda, uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati. (37-12.)  
      ānanda,  ā-nand a 人名、アーナンダ  
    訳文                
     アーナンダよ、〈色〉には生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められます。  
                       
                       
                       
    37-21.                
     Vedanāya…   
      語根 品詞 語基 意味  
      Vedanāya…  vid ā 受、感受、苦痛  
    訳文                
     〈受〉には……  
                       
                       
                       
    37-22.                
     saññāya…   
      語根 品詞 語基 意味  
      saññāya…  saṃ-jñā ā 想、想念、概念、表象  
    訳文                
     〈想〉には……  
                       
                       
                       
    37-23.                
     saṅkhārānaṃ…   
      語根 品詞 語基 意味  
      saṅkhārānaṃ…  saṃ-kṛ a 行、為作、潜勢力、現象  
    訳文                
     〈諸行〉には……  
                       
                       
                       
    37-24.                
     viññāṇassa uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      viññāṇassa uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyati. (37-16.)  
    訳文                
     〈識〉には生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められます。  
                       
                       
                       
    37-25.                
     Imesaṃ kho, ānanda, dhammānaṃ uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyatīti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Imesaṃ kho, ānanda, dhammānaṃ uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitassa aññathattaṃ paññāyatīti. (37-17.)  
      ānanda,  ā-nand a 人名、アーナンダ  
    訳文                
     アーナンダよ、『これらの諸法に、生起が認められ、消滅が認められ、存続の変異が認められるのです』と、  
                       
                       
                       
    37-26.                
     Evaṃ puṭṭho tvaṃ, ānanda, evaṃ byākareyyāsī’’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evaṃ puṭṭho tvaṃ, ānanda, evaṃ byākareyyāsī’’ti. (37-8.)  
    訳文                
     アーナンダよ、このように問われたら、あなたはそのように解答すべきです」  
                       
                       
                       
     Pañcamaṃ.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Pañcamaṃ.    a 第五の  
    訳文                
     第五〔経〕。  
                       
                       
  ←前へ   トップへ   次へ→
inserted by FC2 system