|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
354-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
354. ‘‘Athāparaṃ viññāṇaṃyeva avasissati parisuddhaṃ
pariyodātaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
aparaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
viññāṇaṃ |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
識 |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avasissati |
ava-śiṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
残る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
parisuddhaṃ |
pari-śudh |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
清浄の |
|
|
|
|
pariyodātaṃ. |
pari-ava-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
浄化した、清白の、すぐれた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにそこに、清浄で清白な識のみが残ります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・parisuddha pariyodātaというのは「沙門果経」などで四禅の後に得られる三明の描写に出る組み合わせの語である。ゆえに本経の一連の文も段階的禅定に関わりのあるものの可能性が高い。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
354-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tena ca viññāṇena kiṃ [tena viññāṇena kiñca (sī.)]
vijānāti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
viññāṇena |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
識 |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijānāti? |
vi-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
了別する、識知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その識によって何を識知するのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
354-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Sukha’ntipi vijānāti, ‘dukkha’ntipi vijānāti,
‘adukkhamasukha’ntipi vijānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Sukha’n |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
楽 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijānāti, |
vi-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
了別する、識知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
‘dukkha’n |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
vijānāti, |
同上 |
|
|
|
|
‘adukkhamasukha’n |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
不苦不楽 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
vijānāti. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『楽だ』と識知し、『苦だ』と識知し、『不苦不楽だ』と識知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
354-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhavedaniyaṃ, bhikkhu, phassaṃ paṭicca uppajjati sukhā
vedanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
楽 |
|
|
|
|
vedaniyaṃ, |
vid 使 |
未分 |
a |
中→男 |
単 |
対 |
感受されるべき |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
phassaṃ |
spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
触、接触 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭicca |
prati-i |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
縁りて、〜のために |
|
|
|
|
uppajjati |
ud-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生ずる、起こる、発生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sukhā |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
楽 |
|
|
|
|
vedanā. |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、楽が感受されるような触によって楽なる受が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
354-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sukhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘sukhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti
pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
vedayamāno |
vid 使 |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
感受する |
|
|
|
|
‘sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayāmī’ |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
感受する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti. |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、楽なる受を感受すると、『私は楽なる受を感受している』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
354-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tasseva sukhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ
vedayitaṃ sukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā sukhā vedanā sā nirujjhati,
sā vūpasammatī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
楽 |
|
|
|
|
vedaniyassa |
vid 使 |
未分 |
a |
中→男 |
単 |
属 |
感受されるべき |
|
|
|
|
phassassa |
spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
触、接触 |
|
|
|
|
nirodhā |
ni-rudh 受 |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
滅、滅尽 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
tajjaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
適当な、それに応ずる |
|
|
|
|
vedayitaṃ |
vid 使 |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
知られた、感受された |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
楽 |
|
|
|
|
vedaniyaṃ |
vid 使 |
未分 |
a |
中→男 |
単 |
対 |
感受されるべき |
|
|
|
|
phassaṃ |
spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
触、接触 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭicca |
prati-i |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
縁りて、〜のために |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
uppannā |
ud-pad |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
生起した、発生した |
|
|
|
|
sukhā |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
楽 |
|
|
|
|
vedanā |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nirujjhati, |
ni-rudh 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
滅する、滅ぶ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vūpasammatī’ |
vi-upa-śam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
静まる、寂静となる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti. |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『まさにその楽が感受されるような触の滅によって、およそそれに対応した感受がなされ楽を受けるところの触によって生じた楽なる受、それは滅び、それは静まる』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
355-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
355. ‘‘Dukkhavedaniyaṃ, bhikkhu, phassaṃ paṭicca uppajjati
dukkhā vedanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
vedaniyaṃ, bhikkhu,
phassaṃ paṭicca uppajjati dukkhā vedanā. (354-4.) |
|
|
|
|
dukkhā |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、苦が感受されるような触によって苦なる受が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
355-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dukkhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘dukkhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti
pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So dukkhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘dukkhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti. (354-5.) |
|
|
|
|
dukkhaṃ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、苦なる受を感受すると、『私は苦なる受を感受している』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
355-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tasseva dukkhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ
vedayitaṃ dukkhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā dukkhā vedanā sā
nirujjhati, sā vūpasammatī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tasseva dukkhavedaniyassa phassassa nirodhā
yaṃ tajjaṃ vedayitaṃ dukkhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā dukkhā vedanā sā nirujjhati, sā vūpasammatī’ti pajānāti. (354-6.) |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
dukkhā |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『まさにその苦が感受されるような触の滅によって、およそそれに対応した感受がなされ苦を受けるところの触によって生じた苦なる受、それは滅び、それは静まる』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
356-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
356. ‘‘Adukkhamasukhavedaniyaṃ, bhikkhu, phassaṃ paṭicca
uppajjati adukkhamasukhā vedanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Adukkhamasukha |
|
形 |
a |
‐ |
依(属) |
不苦不楽 |
|
|
|
|
vedaniyaṃ, bhikkhu,
phassaṃ paṭicca uppajjati dukkhā vedanā. (354-4.) |
|
|
|
|
adukkhamasukhā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
不苦不楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、不苦不楽が感受されるような触によって不苦不楽なる受が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
356-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So adukkhamasukhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘adukkhamasukhaṃ vedanaṃ
vedayāmī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So adukkhamasukhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘adukkhamasukhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti. (354-5.) |
|
|
|
|
adukkhamasukhaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
不苦不楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、不苦不楽なる受を感受すると、『私は不苦不楽なる受を感受している』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
356-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tasseva adukkhamasukhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ
vedayitaṃ adukkhamasukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā adukkhamasukhā
vedanā sā nirujjhati, sā vūpasammatī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tasseva adukkhamasukhavedaniyassa phassassa
nirodhā yaṃ tajjaṃ vedayitaṃ adukkhamasukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā adukkhamasukhā vedanā sā nirujjhati, sā vūpasammatī’ti pajānāti. (354-6.) |
|
|
|
|
adukkhamasukha |
|
形 |
a |
‐ |
依(属) |
不苦不楽 |
|
|
|
|
adukkhamasukhā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
不苦不楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『まさにその不苦不楽が感受されるような触の滅によって、およそそれに対応した感受がなされ不苦不楽を受けるところの触によって生じた不苦不楽なる受、それは滅び、それは静まる』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
357-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
357. ‘‘Seyyathāpi, bhikkhu, dvinnaṃ kaṭṭhānaṃ saṅghaṭṭā
[samphassa (sī. pī.), saṅghaṭā (syā. kaṃ.)] samodhānā usmā jāyati, tejo
abhinibbattati, tesaṃyeva dvinnaṃ kaṭṭhānaṃ nānābhāvā vikkhepā yā tajjā usmā
sā nirujjhati, sā vūpasammati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dvinnaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
二 |
|
|
|
|
kaṭṭhānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
薪、木片 |
|
|
|
|
saṅghaṭṭā |
saṃ-ghaṭṭ |
形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
相打たれた、こすられた |
|
|
|
|
samodhānā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
集合、結合、合一、適用 |
|
|
|
|
usmā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
熱 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jāyati, |
jan 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生まれる、再生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tejo |
|
名 |
as |
中 |
単 |
主 |
火 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinibbattati, |
abhi-nir-vṛt |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生起する、再生する、転生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tesaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dvinnaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
二 |
|
|
|
|
kaṭṭhānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
薪、木片 |
|
|
|
|
nānā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々に、異なって |
|
|
|
|
bhāvā |
bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
状態、本性 |
|
|
|
|
vikkhepā |
vi-kṣip |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
散乱、混乱 |
|
|
|
|
yā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
tajjā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
適当な、それに応ずる |
|
|
|
|
usmā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
熱 |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nirujjhati, |
ni-rudh 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
滅する、滅ぶ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vūpasammati; |
vi-upa-śam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
静まる、寂静となる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あたかも比丘よ、二本の薪の摩擦と結合のゆえに熱が起こって火が点き、まさにそれら二本の薪の分離と分散のゆえに、およそそれに対応した熱、それが滅し、それが静まる、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・saṅghaṭṭaはPTS辞書に(adj.) [fr. saŋ+ghaṭṭ] knocking against,
offending, provoking, making angryとあるので上記のように形容詞としたが、これは名詞saṅghaṭṭanaや過去分詞saṅghaṭṭitaの異体あるいは誤記であるかもしれない。 |
|
|
|
・譬喩としては二本の薪が根と境、摩擦と結合が触、熱が受ということになろうか。火は識知の隠喩か。tajjaのかかっている位置が、さきは触であったものがここでは熱になっているから、綺麗には対応していないがこれは意図があってのものか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
357-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho, bhikkhu, sukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppajjati
sukhā vedanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
bhikkhu,
sukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppajjati sukhā vedanā. (354-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように比丘よ、楽が感受されるような触によって楽なる受が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
357-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sukhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘sukhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti
pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So sukhaṃ vedanaṃ
vedayamāno ‘sukhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti. (354-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、楽なる受を感受すると、『私は楽なる受を感受している』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
357-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tasseva sukhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ
vedayitaṃ sukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā sukhā vedanā sā nirujjhati,
sā vūpasammatī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tasseva
sukhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ vedayitaṃ sukhavedaniyaṃ
phassaṃ paṭicca uppannā sukhā vedanā sā nirujjhati, sā vūpasammatī’ti
pajānāti. (354-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『まさにその楽が感受されるような触の滅によって、およそそれに対応した感受がなされ楽を受けるところの触によって生じた楽なる受、それは滅び、それは静まる』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
358-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
358. ‘‘Dukkhavedaniyaṃ, bhikkhu, phassaṃ paṭicca uppajjati
dukkhā vedanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dukkhavedaniyaṃ,
bhikkhu, phassaṃ paṭicca uppajjati dukkhā vedanā. (355-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、苦が感受されるような触によって苦なる受が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
358-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dukkhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘dukkhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti
pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So dukkhaṃ vedanaṃ
vedayamāno ‘dukkhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti. (355-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、苦なる受を感受すると、『私は苦なる受を感受している』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
358-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tasseva dukkhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ
vedayitaṃ dukkhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā dukkhā vedanā sā
nirujjhati, sā vūpasammatī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tasseva
dukkhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ vedayitaṃ dukkhavedaniyaṃ
phassaṃ paṭicca uppannā dukkhā vedanā sā nirujjhati, sā vūpasammatī’ti
pajānāti. (355-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『まさにその苦が感受されるような触の滅によって、およそそれに対応した感受がなされ苦を受けるところの触によって生じた苦なる受、それは滅び、それは静まる』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
359-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
359. ‘‘Adukkhamasukhavedaniyaṃ, bhikkhu, phassaṃ paṭicca
uppajjati adukkhamasukhā vedanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Adukkhamasukhavedaniyaṃ,
bhikkhu, phassaṃ paṭicca uppajjati adukkhamasukhā vedanā. (356-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、不苦不楽が感受されるような触によって不苦不楽なる受が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
359-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So adukkhamasukhaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘adukkhamasukhaṃ vedanaṃ
vedayāmī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So adukkhamasukhaṃ
vedanaṃ vedayamāno ‘adukkhamasukhaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti. (356-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、不苦不楽なる受を感受すると、『私は不苦不楽なる受を感受している』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
359-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tasseva adukkhamasukhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ
vedayitaṃ adukkhamasukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā adukkhamasukhā
vedanā sā nirujjhati, sā vūpasammatī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tasseva
adukkhamasukhavedaniyassa phassassa nirodhā yaṃ tajjaṃ vedayitaṃ
adukkhamasukhavedaniyaṃ phassaṃ paṭicca uppannā adukkhamasukhā vedanā sā
nirujjhati, sā vūpasammatī’ti pajānāti. (356-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『まさにその不苦不楽が感受されるような触の滅によって、およそそれに対応した感受がなされ不苦不楽を受けるところの触によって生じた不苦不楽なる受、それは滅び、それは静まる』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360. ‘‘Athāparaṃ upekkhāyeva avasissati parisuddhā pariyodātā
mudu ca kammaññā ca pabhassarā ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
aparaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
upekkhā |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
捨、無関心 |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avasissati |
ava-śiṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
残る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
parisuddhā |
pari-śudh |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
清浄の |
|
|
|
|
pariyodātā |
pari-ava-dā |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
浄化した、清白の、すぐれた |
|
|
|
|
mudu |
|
形 |
u |
女 |
単 |
主 |
柔らかい、柔軟の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kammaññā |
kṛ |
名 |
a |
女 |
単 |
主 |
適業の、事業に耐える |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pabhassarā |
pra-bhās |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
輝く、清浄の |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにそこに、清浄で清白な、柔軟な、作業に適した、輝く捨のみが残ります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・捨が残るというのは第四禅を言ったものか。このあと空無辺処にはじまる四無色定が登場することからも、無関係ではなさそうであるが。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, bhikkhu, dakkho suvaṇṇakāro vā suvaṇṇakārantevāsī
vā ukkaṃ bandheyya, ukkaṃ bandhitvā ukkāmukhaṃ ālimpeyya, ukkāmukhaṃ
ālimpetvā saṇḍāsena jātarūpaṃ gahetvā ukkāmukhe pakkhipeyya, tamenaṃ kālena
kālaṃ abhidhameyya, kālena kālaṃ udakena paripphoseyya, kālena kālaṃ
ajjhupekkheyya, taṃ hoti jātarūpaṃ [jātarūpaṃ dhantaṃ (sī. pī.)] sudhantaṃ
niddhantaṃ nīhaṭaṃ [nihataṃ (syā. kaṃ. ka.)] ninnītakasāvaṃ [nihatakasāvaṃ
(ka.)] mudu ca kammaññañca pabhassarañca, yassā yassā ca piḷandhanavikatiyā
ākaṅkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dakkho |
|
名形 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
巧みな、有能、熟練 |
|
|
|
|
suvaṇṇa |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
金 |
|
|
|
|
kāro |
kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
行為、所作、文字、作者 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
suvaṇṇa |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
金 |
|
|
|
|
kāra |
kṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
行為、所作、文字、作者 |
|
|
|
|
antevāsī |
ante-vas |
名 |
in |
男 |
単 |
主 |
内住者、住み込み弟子、近侍 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ukkaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
炬火、たいまつ、ふいご、火事場 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bandheyya, |
bandh |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
縛る、結ぶ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ukkaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
炬火、たいまつ、ふいご、火事場 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bandhitvā |
bandh |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
縛る、結ぶ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ukkā |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
炬火、たいまつ、ふいご、火事場 |
|
|
|
|
mukhaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
面、口 →溶炉、坩堝 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ālimpeyya, |
ā-dīp |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
点火する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ukkā |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
炬火、たいまつ、ふいご、火事場 |
|
|
|
|
mukhaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
面、口 →溶炉、坩堝 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ālimpetvā |
ā-dīp |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
点火する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṇḍāsena |
saṃ-daṃś |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
毛抜き、ピンセット |
|
|
|
|
jāta |
jan |
過分 |
a |
‐ |
持 |
生じた |
|
|
|
|
rūpaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
色 →金 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gahetvā |
grah |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
とる、つかむ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ukkā |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
炬火、たいまつ、ふいご、火事場 |
|
|
|
|
mukhe |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
面、口 →溶炉、坩堝 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pakkhipeyya, |
pra-kṣip |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
投入する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
kālena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
kālaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 →時々に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhidhameyya, |
abhi-dam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
大いに吹く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kālena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
kālaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 →時々に |
|
|
|
|
udakena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
水 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paripphoseyya, |
pari-pruṣ 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
振りまく、降り注ぐ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kālena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
kālaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 →時々に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ajjhupekkheyya, |
adhi-upa-īkṣ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
眺める、観察する、無視する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jāta |
jan |
過分 |
a |
‐ |
持 |
生じた |
|
|
|
|
rūpaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
色 →金 |
|
|
|
|
sudhantaṃ |
su-dham |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
よく吹かれた |
|
|
|
|
niddhantaṃ |
nir-dham |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
除滅した、浄潔な |
|
|
|
|
nīhaṭaṃ |
nir-hṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
取り出された |
|
|
|
|
ninnīta |
ni-nī |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
導出する、浄除する |
|
|
|
|
kasāvaṃ |
|
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
渋、悪濁 |
|
|
|
|
mudu |
|
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
柔らかい、柔軟の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kammaññañ |
kṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
適業の、事業に耐える |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pabhassarañ |
pra-bhās |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
輝く、清浄の |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
yassā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
与 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
yassā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
与 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
piḷandhana |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
瓔珞、装飾品 |
|
|
|
|
vikatiyā |
|
名 |
i |
女 |
単 |
与 |
種類、製品、分類、形像、形 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ākaṅkhati – |
ā-kāṅkṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
希望する、意欲する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘よ、巧みな金細工師、あるいは金細工師の弟子が、炬火を用意し、炬火を用意して溶炉へ点火し、溶炉へ点火して火箸で金をつかんで溶炉へ投げ込んだとします。そしてそれを時には大いに吹き、時には水を降り注ぎ、時には見守ります。その金はよく吹かれ、浄潔な、取り出され、汚れを浄除された、柔らかく、作業に適し、輝くものとなります。それぞれ望むところの装飾品としてのそれぞれの種類、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yadi paṭṭikāya [pavaṭṭikāya (sī. syā.)] yadi kuṇḍalāya yadi
gīveyyakāya yadi suvaṇṇamālāya tañcassa atthaṃ anubhoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yadi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
paṭṭikāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
細布、帯 |
|
|
|
|
yadi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
kuṇḍalāya |
|
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
耳輪 |
|
|
|
|
yadi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
gīveyyakāya |
|
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
首飾り |
|
|
|
|
yadi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
suvaṇṇa |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
金 |
|
|
|
|
mālāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
華鬘、花輪 |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
atthaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
義 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anubhoti; |
anu-bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
経験する、領受する、受ける |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕、もしは帯、もしは耳輪、もしは首輪、もしは金環へ、それ(金)はその目的を受け付けます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho, bhikkhu, athāparaṃ upekkhāyeva avasissati
parisuddhā pariyodātā mudu ca kammaññā ca pabhassarā ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
athāparaṃ upekkhāyeva
avasissati parisuddhā pariyodātā mudu ca kammaññā ca pabhassarā ca. (360-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、まさにこのように、さらにそこに、清浄で清白な、柔軟な、作業に適した、輝く捨のみが残ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361. ‘‘So evaṃ pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti – |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
ākāsānañcāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imañ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
upekkhaṃ |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
捨、無関心 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
parisuddhaṃ |
pari-śudh |
過分 |
a |
女 |
単 |
対 |
清浄の |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pariyodātaṃ |
pari-ava-dā |
過分 |
a |
女 |
単 |
対 |
浄化した、清白の、すぐれた |
|
|
|
|
ākāsānañca |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
空無辺 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṃhareyyaṃ, |
upa-saṃ-hṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
集める、置く、集中する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
有(持) |
それ |
|
|
|
|
anudhammañ |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
随法、如法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhāveyyaṃ. |
bhū 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
修習する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を空無辺処へ置いたならば、その随法のそなわった心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』は無色界定が「法」であり、それに随順するゆえに色界定を「随法」というのだとしている。ettha arūpāvacarajjhānaṃ dhammo nāma, taṃ anugatattā
rūpāvacarajjhānaṃ anudhammoti vuttaṃ. これまで出た「法と随法」についてもこの観点から読み直さねばならないであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ me ayaṃ upekkhā taṃnissitā tadupādānā ciraṃ dīghamaddhānaṃ
tiṭṭheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
upekkhā |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
捨、無関心 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
nissitā |
ni-śri |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
依止した |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
有(持) |
それ |
|
|
|
|
upādānā |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
取、取著 |
|
|
|
|
ciraṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
dīgham |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
長い |
|
|
|
|
addhānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
時間 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
tiṭṭheyya. |
sthā |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
立つ、住立する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのような私の、この、それ(空無辺処)へ依止し、それをとらえる捨が、心に長い間とどまるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
viññāṇañcāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ
evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ viññāṇañcāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ.
(361-2.) |
|
|
|
|
viññāṇañca |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
識無辺 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を識無辺処へ置いたならば、その随法ある心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ me ayaṃ upekkhā taṃnissitā tadupādānā ciraṃ dīghamaddhānaṃ
tiṭṭheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ me ayaṃ upekkhā
taṃnissitā tadupādānā ciraṃ dīghamaddhānaṃ tiṭṭheyya. (361-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのような私の、この、それ(識無辺処)へ依止し、それをとらえる捨が、心に長い間とどまるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
ākiñcaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ
evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ ākiñcaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ.
(361-2.) |
|
|
|
|
ākiñcañña |
|
名 |
a |
中 |
持 |
無所有 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を無所有処へ置いたならば、その随法ある心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ me ayaṃ upekkhā taṃnissitā tadupādānā ciraṃ dīghamaddhānaṃ
tiṭṭheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ me ayaṃ upekkhā
taṃnissitā tadupādānā ciraṃ dīghamaddhānaṃ tiṭṭheyya. (361-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのような私の、この、それ(無所有処)へ依止し、それをとらえる捨が、心に長い間とどまるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ
bhāveyyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ
evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ.
(361-2.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
有(相) |
想 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を非想非非想処へ置いたならば、その随法ある心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
361-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ me ayaṃ upekkhā taṃnissitā tadupādānā ciraṃ dīghamaddhānaṃ
tiṭṭheyyā’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ me ayaṃ upekkhā
taṃnissitā tadupādānā ciraṃ dīghamaddhānaṃ tiṭṭheyyā’’’ (361-3.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのような私の、この、それ(非想非非想処)へ依止し、それをとらえる捨が、心に長い間とどまるであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362. ‘‘So evaṃ pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So evaṃ pajānāti –
(361-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
ākāsānañcāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imañce ahaṃ upekkhaṃ
evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ ākāsānañcāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ,
tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ; (361-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を空無辺処へ置いたならば、その随法ある心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhatametaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhatam |
saṃ-kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
為作された、有為の |
|
|
|
|
etaṃ. |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔しかし〕それは有為なるものである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
viññāṇañcāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ
evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ viññāṇañcāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ,
tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ; (361-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を識無辺処へ置いたならば、その随法ある心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhatametaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhatametaṃ.
(362-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔しかし〕それは有為なるものである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
ākiñcaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ
evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ ākiñcaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ,
tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ; (361-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を無所有処へ置いたならば、その随法ある心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhatametaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhatametaṃ.
(362-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔しかし〕それは有為なるものである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ
nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ, tadanudhammañca cittaṃ
bhāveyyaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imañce ahaṃ upekkhaṃ
evaṃ parisuddhaṃ evaṃ pariyodātaṃ nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasaṃhareyyaṃ,
tadanudhammañca cittaṃ bhāveyyaṃ; (361-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし私が、この、かくのごとき清浄の、かくのごとき清白の捨を非想非非想処へ置いたならば、その随法ある心を修習することができるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhatameta’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhatameta’’’n
(362-3.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔しかし〕それは有為なるものである』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘So neva taṃ abhisaṅkharoti, na abhisañcetayati bhavāya vā
vibhavāya vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhisaṅkharoti, |
abhi-saṃ-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
為作する、行為する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhisañcetayati |
abhi-saṃ-cit |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
思念する、思惟する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhavāya |
|
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
有、存在、幸福 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
vibhavāya |
vi-bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
非有、虚無、富、財産 |
|
|
|
|
vā. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、有のためにも非有のためにも、それを為作せず、思念しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So anabhisaṅkharonto anabhisañcetayanto bhavāya vā vibhavāya vā
na kiñci loke upādiyati, anupādiyaṃ na paritassati, aparitassaṃ paccattaṃyeva
parinibbāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
anabhisaṅkharonto |
an-abhi-saṃ-kṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
為作しない、行為しない |
|
|
|
|
anabhisañcetayanto |
an-abhi-saṃ-cit |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
思念しない、思惟しない |
|
|
|
|
bhavāya |
|
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
有、存在、幸福 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
vibhavāya |
vi-bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
非有、虚無、富、財産 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kiñci |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
loke |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upādiyati, |
upa-ā-dā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
取る、執取する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anupādiyaṃ |
an-upa-ā-dā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
執取しない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paritassati, |
pari-tras |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
動揺する、戦慄する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aparitassaṃ |
a-pari-tras |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
動揺しない |
|
|
|
|
paccattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
各自に |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parinibbāyati. |
pari-nir-vā? |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
完成する、円寂する、般涅槃する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、有のためにも非有のためにも、それを為作せず、思念せず、〔それゆえ〕世におけるいかなるものへも執取しません。執取せず、〔それゆえ〕動揺しません。動揺せず、〔それゆえ〕ひとり般涅槃します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
362-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Khīṇā |
kṣī 受 |
過分 |
ā |
女 |
単 |
主 |
尽きた |
|
|
|
|
jāti, |
jan |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
生 |
|
|
|
|
vusitaṃ |
ava-sā? |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完成した |
|
|
|
|
brahma |
bṛh |
名形 |
an(特) |
男 |
持 |
梵 |
|
|
|
|
cariyaṃ, |
car |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
行 |
|
|
|
|
kataṃ |
kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされた |
|
|
|
|
karaṇīyaṃ, |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべきこと |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aparaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後、他 |
|
|
|
|
itthattāyā’ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
かくの如き状態、現状、ここ[輪廻]の状態 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti. |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない』と了知するのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
363-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
363. ‘‘So sukhañce vedanaṃ vedeti, ‘sā aniccā’ti pajānāti,
‘anajjhositā’ti pajānāti, ‘anabhinanditā’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sukhañ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedeti, |
vid 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、感受する、経験する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
aniccā’ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
無常 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti, |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘anajjhositā’ |
an-adhi-ava-śī |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
固執されない、執着されない |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
pajānāti, |
同上 |
|
|
|
|
‘anabhinanditā’ |
an-abhi-nand |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
歓喜されない |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
pajānāti. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、もし楽なる受を感受しても、『これは無常である』と了知し、『執着されていない』と了知し、『歓喜されていない』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
363-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dukkhañce vedanaṃ vedeti, ‘sā aniccā’ti pajānāti,
‘anajjhositā’ti pajānāti, ‘anabhinanditā’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dukkhañ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
vedanaṃ vedeti, ‘sā
aniccā’ti pajānāti, ‘anajjhositā’ti pajānāti, ‘anabhinanditā’ti pajānāti.
(363-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、もし苦なる受を感受しても、『これは無常である』と了知し、『執着されていない』と了知し、『歓喜されていない』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
363-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adukkhamasukhañce vedanaṃ vedeti, ‘sā aniccā’ti pajānāti,
‘anajjhositā’ti pajānāti, ‘anabhinanditā’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adukkhamasukhañ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
不苦不楽 |
|
|
|
|
ce vedanaṃ vedeti, ‘sā
aniccā’ti pajānāti, ‘anajjhositā’ti pajānāti, ‘anabhinanditā’ti pajānāti.
(363-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、もし不苦不楽なる受を感受しても、『これは無常である』と了知し、『執着されていない』と了知し、『歓喜されていない』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364. ‘‘So sukhañce vedanaṃ vedeti, visaṃyutto naṃ vedeti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So sukhañce vedanaṃ
vedeti, visaṃyutto naṃ vedeti;
(363-1.) |
|
|
|
|
visaṃyutto |
vi-sam-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
離縛した |
|
|
|
|
naṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、もし楽なる受を感受しても、離縛した者としてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dukkhañce vedanaṃ vedeti, visaṃyutto naṃ vedeti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dukkhañ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
ce vedanaṃ vedeti,
visaṃyutto naṃ vedeti; (364-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、もし苦なる受を感受しても、離縛した者としてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
adukkhamasukhañce vedanaṃ vedeti, visaṃyutto naṃ vedeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
adukkhamasukhañ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
不苦不楽 |
|
|
|
|
ce vedanaṃ vedeti,
visaṃyutto naṃ vedeti. (364-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、もし不苦不楽なる受を感受しても、離縛した者としてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kāyapariyantikaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘kāyapariyantikaṃ
vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti, jīvitapariyantikaṃ vedanaṃ vedayamāno
‘jīvitapariyantikaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti, ‘kāyassa bhedā paraṃ maraṇā
uddhaṃ jīvitapariyādānā idheva sabbavedayitāni anabhinanditāni
sītībhavissantī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
pariyantikaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
制限ある、究竟する |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
vedayamāno |
vid 使 |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
感受する |
|
|
|
|
‘kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
pariyantikaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
制限ある、究竟する |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayāmī’ |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知る、感受する、経験する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti, |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jīvita |
jīv |
名過分 |
a |
中 |
依(具) |
寿命、生命 |
|
|
|
|
pariyantikaṃ vedanaṃ
vedayamāno ‘jīvitapariyantikaṃ
vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti, (同上) |
|
|
|
|
‘kāyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
身体、集まり |
|
|
|
|
bhedā |
bhid |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
破壊、不和合、離間、種類、区分 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
更に、他に、超えて |
|
|
|
|
maraṇā |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
死 →死後に |
|
|
|
|
uddhaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
上に、高く、後に |
|
|
|
|
jīvita |
jīv |
名過分 |
a |
中 |
依(属) |
寿命 |
|
|
|
|
pariyādānā |
pari-ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
遍取、尽滅 |
|
|
|
|
idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
sabba |
|
名形 |
代的 |
中 |
持 |
すべて |
|
|
|
|
vedayitāni |
vid 使 |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
感受された |
|
|
|
|
anabhinanditāni |
an-abhi-nand |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
歓喜されない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sītībhavissantī’ |
bhū |
動 |
未 |
能 |
複 |
三 |
寒冷となる、冷静となる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
pajānāti. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は身体に制限された受を感受すると、『私は身体に制限された受を感受している』と了知します。寿命に制限された受を感受すると、『私は寿命に制限された受を感受している』と了知します。『身破れて死後、寿命の滅尽のゆえに、ここにおけるあらゆる感受されたものは歓喜されないものとなり、冷え切ったものとなるであろう』と了知します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・uddhaṃ jīvitapariyādānāを「寿命の尽滅より後に」と、時間的前後の奪格と解することもできたが、次文の譬喩を見るに、理由の奪格の可能性が高そうであったため、そう訳した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365. ‘‘Seyyathāpi, bhikkhu, telañca paṭicca vaṭṭiñca paṭicca
telappadīpo jhāyati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
telañ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
油、胡麻油 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭicca |
prati-i |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
縁りて、〜のために |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vaṭṭiñ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
灯心 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
paṭicca |
同上 |
|
|
|
|
tela |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
油 |
|
|
|
|
padīpo |
pra-dīp |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
灯火、光明 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jhāyati; |
kṣai |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
燃える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あたかも比丘よ、油により、灯心によって灯明が燃え、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tasseva telassa ca vaṭṭiyā ca pariyādānā aññassa ca anupahārā
[anupāhārā (sī. pī.), anupādānā (ka.)] anāhāro nibbāyati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
telassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
油、胡麻油 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vaṭṭiyā |
|
名 |
i |
女 |
単 |
属 |
灯心 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pariyādānā |
pari-ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
遍取、尽滅 |
|
|
|
|
aññassa |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
他の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
anupahārā |
an-upa-hṛ |
形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
供給なき |
|
|
|
|
anāhāro |
an-ā-hṛ |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
食なき、原因のない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nibbāyati; |
nir-vā? 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
消える、寂滅する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その油と灯心の尽滅のゆえ、また他の〔燃料の〕供給なきゆえ、糧のないものとなって消失する、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『中部』72「火ヴァッチャ経」にパラレルあり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho, bhikkhu, kāyapariyantikaṃ vedanaṃ vedayamāno
‘kāyapariyantikaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti, jīvitapariyantikaṃ vedanaṃ
vedayamāno ‘jīvitapariyantikaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti, ‘kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā uddhaṃ jīvitapariyādānā idheva sabbavedayitāni anabhinanditāni
sītībhavissantī’ti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
kāyapariyantikaṃ
vedanaṃ vedayamāno ‘kāyapariyantikaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti pajānāti,
jīvitapariyantikaṃ vedanaṃ vedayamāno ‘jīvitapariyantikaṃ vedanaṃ vedayāmī’ti
pajānāti, ‘kāyassa bhedā paraṃ maraṇā uddhaṃ jīvitapariyādānā idheva
sabbavedayitāni anabhinanditāni sītībhavissantī’ti pajānāti. (364-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、まさにそのように、身体に制限された受を感受すると、『私は身体に制限された受を感受している』と了知します。寿命に制限された受を感受すると、『私は寿命に制限された受を感受している』と了知します。『身破れて死後、寿命の滅尽のゆえに、ここにおけるあらゆる感受されたものは歓喜されないものとなり、冷え切ったものとなるであろう』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmā evaṃ samannāgato bhikkhu iminā paramena paññādhiṭṭhānena
samannāgato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
iminā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
これ |
|
|
|
|
paramena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
最上の |
|
|
|
|
paññā |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
持 |
智慧、般若 |
|
|
|
|
adhiṭṭhānena |
adhi-sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
確立、決意、受持、依処 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえ比丘よ、そのように具足した者は、かの最上の慧住処を具足した者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Esā hi, bhikkhu, paramā ariyā paññā yadidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Esā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
paramā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
最上の |
|
|
|
|
ariyā |
|
名形 |
a |
男→女 |
単 |
主 |
聖なる |
|
|
|
|
paññā |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
智慧、般若 |
|
|
|
|
yadidaṃ – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
すなわち |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘よ、これは最上の聖なる智慧だからです。すなわち、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sabbadukkhakkhaye ñāṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sabba |
|
名形 |
代的 |
中 |
持 |
すべて |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
khaye |
kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
尽、滅尽 |
|
|
|
|
ñāṇaṃ. |
jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
智、智慧 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一切の苦の滅尽に関する智は。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |