|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60. ‘‘Aṅgaṇaṃ aṅgaṇanti, āvuso, vuccati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṅgaṇaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
穢、煩悩 |
|
|
|
|
aṅgaṇan |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
穢、煩悩 |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vuccati. |
vac 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
いわれる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「友よ、穢、穢といわれます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kissa nu kho etaṃ, āvuso, adhivacanaṃ yadidaṃ aṅgaṇa’’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
adhivacanaṃ |
adhi-vac |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
同義語、名辞 |
|
|
|
|
yadidaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
すなわち |
|
|
|
|
aṅgaṇa’’n |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
穢、煩悩 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、この穢とはすなわち、いったい何の暗喩なのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Pāpakānaṃ kho etaṃ, āvuso, akusalānaṃ icchāvacarānaṃ
adhivacanaṃ, yadidaṃ aṅgaṇa’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pāpakānaṃ |
|
形 |
a |
中 |
複 |
属 |
悪しき |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
akusalānaṃ |
|
形 |
a |
中 |
複 |
属 |
不善の |
|
|
|
|
icchā |
iṣ |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
欲求 |
|
|
|
|
avacarānaṃ |
ava-car |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
界、行境 →欲行 |
|
|
|
|
adhivacanaṃ, |
adhi-vac |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
同義語、名辞 |
|
|
|
|
yadidaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
すなわち |
|
|
|
|
aṅgaṇa’’n |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
穢、煩悩 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「友よ、この穢とはすなわち、悪しき不善の欲行の暗喩です。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』は、icchāvacarānaṃ とは「欲求による貪愛あって転起した種々の忿怒や不満」icchāvasena otiṇṇānaṃ pavattānaṃ nānappakārānaṃ
kopaappaccayānanであるという。諸訳は「欲求領域」(『パーリ』)などと訳している。ここでは水野辞書にある「欲行」を採用した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
場所、状態、理由、道理 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjati |
vid 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見出される、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
ekaccassa |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
一類の |
|
|
|
|
bhikkhuno |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
属 |
比丘 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
icchā |
iṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
欲求 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjeyya
– |
ud-pad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる、発生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āpattiñca vata āpanno assaṃ, na ca maṃ bhikkhū jāneyyuṃ
āpattiṃ āpanno’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āpattiñ |
ā-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
罪、犯戒 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
āpanno |
ā-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
犯戒の、犯した |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assaṃ, |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jāneyyuṃ |
jñā |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āpattiṃ |
ā-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
罪、犯戒 |
|
|
|
|
āpanno’ |
ā-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
犯戒の、犯した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつに私が罪を犯したとしても、比丘たちは、私を罪を犯した者だとは知るまい』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ taṃ bhikkhuṃ bhikkhū
jāneyyuṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-4.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jāneyyuṃ – |
jñā |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、その比丘を比丘たちが知るような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āpattiṃ āpanno’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āpattiṃ |
ā-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
罪、犯戒 |
|
|
|
|
āpanno’ |
ā-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
犯戒の、犯した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『罪を犯した者だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Jānanti maṃ bhikkhū āpattiṃ āpanno’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Jānanti |
jñā |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
知る |
|
|
|
|
maṃ bhikkhū āpattiṃ āpanno’ti – (60-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『比丘たちは私を、罪を犯した者だと知っている』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kupito |
kup |
名過分 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
怒った |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
appatīto. |
a-prati-i |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
不満足の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
kopo |
kup |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
忿怒、怒気 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
appaccayo – |
a-prati-i |
名 |
a |
中(男) |
単 |
主 |
不満、憂悩 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayam |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
両方 |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
aṅgaṇaṃ. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
穢、煩悩 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āpattiñca vata āpanno assaṃ, anuraho maṃ bhikkhū codeyyuṃ, no
saṅghamajjhe’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āpattiñca vata āpanno assaṃ, anuraho maṃ bhikkhū (60-5.) |
|
|
|
|
anuraho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
密かに、隠れて |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
codeyyuṃ, |
cud 使 |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
呵責する、詰問する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
saṅgha |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
僧伽、衆 |
|
|
|
|
majjhe’ |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
処 |
中の |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつに私が罪を犯したとしても、比丘たちは、私を僧伽の中でではなく、密かに叱責するべきだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ taṃ bhikkhuṃ bhikkhū
saṅghamajjhe codeyyuṃ, no anuraho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ taṃ bhikkhuṃ bhikkhū
(60-6.) |
|
|
|
|
saṅghamajjhe codeyyuṃ, no anuraho. (60-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、その比丘を比丘たちが密かにではなく、僧伽の中で叱責する、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Saṅghamajjhe maṃ bhikkhū codenti, no anuraho’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Saṅghamajjhe maṃ bhikkhū codenti, no anuraho’ti – (60-13.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
codenti, |
cud 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
呵責する、詰問する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『比丘たちは、私を密かにではなく、僧伽の中で叱責した』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āpattiñca vata āpanno assaṃ, sappaṭipuggalo maṃ codeyya, no
appaṭipuggalo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āpattiñca vata āpanno assaṃ, sappaṭipuggalo
maṃ (60-5.) |
|
|
|
|
sappaṭipuggalo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
比肩する、友人 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
codeyya, |
cud 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
呵責する、詰問する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
appaṭipuggalo’ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
比類無き |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつに私が罪を犯したとしても、比肩すべからざる者ではなく、比肩する者が叱責するべきだ』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』はsappaṭipuggaloを「有罪の者」sāpattikoと解説している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ taṃ bhikkhuṃ
appaṭipuggalo codeyya, no sappaṭipuggalo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ taṃ bhikkhuṃ (60-6.) |
|
|
|
|
appaṭipuggalo codeyya, no sappaṭipuggalo. (60-20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、その比丘を、比肩する者ではなく、比肩すべからざる者が叱責する、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Appaṭipuggalo maṃ codeti, no sappaṭipuggalo’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Appaṭipuggalo maṃ codeti, no sappaṭipuggalo’ti – (60-20.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
codeti, |
cud 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
呵責する、詰問する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私を、比肩する者ではなく、比肩すべからざる者が叱責した』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata mameva satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ
dhammaṃ deseyya, na aññaṃ bhikkhuṃ satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā
bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
mam |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
satthā |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭipucchitvā |
prati-prach |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
反問する、質問する |
|
|
|
|
paṭipucchitvā |
同上 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhūnaṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
与 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
deseyya, |
diś |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññaṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyyā’ (同上) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに師は、私のみへ次々と質問して比丘たちへ法を示すべきである。師は他の比丘へ次々と質問して比丘たちへ法を示すべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ aññaṃ bhikkhuṃ satthā
paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyya, na taṃ bhikkhuṃ
satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-6.) |
|
|
|
|
aññaṃ bhikkhuṃ satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ
dhammaṃ deseyya, na taṃ bhikkhuṃ satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyya.
(60-27.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、他の比丘へ師が次々と質問して比丘たちへ法を示し、その比丘へ師が次々と質問して比丘たちへ法を示さないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ
dhammaṃ deseti, na maṃ satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ dhammaṃ
desetī’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ satthā paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ
dhammaṃ deseti, na maṃ satthā
paṭipucchitvā paṭipucchitvā bhikkhūnaṃ dhammaṃ desetī’ti – (60-27.) |
|
|
|
|
deseti, |
diś |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『師は他の比丘へ次々と質問して比丘たちへ法を示した。師は私へ次々と質問して比丘たちへ法を示さなかった』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata mameva bhikkhū purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya
paviseyyuṃ, na aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya
paviseyyu’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
mam |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
purakkhatvā |
puras-kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
前に置く、尊敬する |
|
|
|
|
purakkhatvā |
同上 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
gāmaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
村 |
|
|
|
|
bhattāya |
bhaj |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
食事、奉仕された |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paviseyyuṃ, |
pra-viś |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
入る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññaṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhū purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya paviseyyu’n (同上) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに比丘たちは、私のみを次々と前へ立てて托鉢のため村へ入るべきである。比丘たちは他の比丘を次々と前へ立てて托鉢のため村へ入るべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū
purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya paviseyyuṃ, na taṃ bhikkhuṃ bhikkhū
purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya paviseyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-6.) |
|
|
|
|
aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya
paviseyyuṃ, na taṃ bhikkhuṃ bhikkhū
purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya paviseyyuṃ. (60-34.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、比丘たちが他の比丘を次々と前へ立てて托鉢のため村へ入り、比丘たちがその比丘を次々と前へ立てて托鉢のため村へ入らないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya
pavisanti, na maṃ bhikkhū purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya pavisantī’ti
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya pavisanti, na maṃ bhikkhū
purakkhatvā purakkhatvā gāmaṃ bhattāya pavisantī’ti – (60-34.) |
|
|
|
|
pavisanti, |
pra-viś |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
入る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『比丘たちは他の比丘を次々と前へ立てて托鉢のため村へ入った。比丘たちは私を次々と前へ立てて托鉢のため村へ入らなかった』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata ahameva labheyyaṃ bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ
aggapiṇḍaṃ, na añño bhikkhu labheyya bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ
aggapiṇḍa’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
labheyyaṃ |
labh |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
得る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhatta |
bhaj |
名過分 |
a |
中 |
依(属) |
食事、奉仕された |
|
|
|
|
agge |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
堂 |
|
|
|
|
agga |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
最上の |
|
|
|
|
āsanaṃ |
ās |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
座、坐具 |
|
|
|
|
agga |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
最上の |
|
|
|
|
udakaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
水 |
|
|
|
|
agga |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
最上の |
|
|
|
|
piṇḍaṃ, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
団食 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
añño |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
labheyya |
labh |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
得る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍa’n (同上) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、私こそが食堂で最上の座、最上の水、最上の団食を得るべきである。他の比丘が食堂で最上の座、最上の水、最上の団食を得るべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu labheyya
bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍaṃ, na so bhikkhu labheyya bhattagge
aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-6.) |
|
|
|
|
añño bhikkhu labheyya bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍaṃ,
na so bhikkhu labheyya
bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍaṃ. (60-41.) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、他の比丘が食堂で最上の座、最上の水、最上の団食を得、その比丘が食堂で最上の座、最上の水、最上の団食を得られないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu labhati bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍaṃ,
nāhaṃ labhāmi bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍa’nti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu labhati bhattagge aggāsanaṃ aggodakaṃ aggapiṇḍaṃ, nāhaṃ labhāmi bhattagge aggāsanaṃ
aggodakaṃ aggapiṇḍa’nti – (60-41.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
labhati |
labh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
得る |
|
|
|
|
labhāmi |
labh |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
得る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『他の比丘が食堂で最上の座、最上の水、最上の団食を得た。私は食堂で最上の座、最上の水、最上の団食を得られなかった』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata ahameva bhattagge bhuttāvī anumodeyyaṃ, na añño
bhikkhu bhattagge bhuttāvī anumodeyyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
bhatta |
bhaj |
名過分 |
a |
中 |
依(属) |
食事、奉仕された |
|
|
|
|
agge |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
堂 |
|
|
|
|
bhuttāvī |
bhaj |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
食者、食せる |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anumodeyyaṃ, |
anu-mud |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
随喜する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
añño |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhatta |
bhaj |
名過分 |
a |
中 |
依(属) |
食事、奉仕された |
|
|
|
|
agge |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
堂 |
|
|
|
|
bhuttāvī |
bhaj |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
食者、食せる |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anumodeyyā’ |
anu-mud |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
随喜する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、私こそが食堂で食して随喜するべきである。他の比丘が食堂で食して随喜するべきではない』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・「随喜」とは食後の説法のこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu bhattagge
bhuttāvī anumodeyya, na so bhikkhu bhattagge bhuttāvī anumodeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-6.) |
|
|
|
|
añño bhikkhu bhattagge bhuttāvī anumodeyya, na so bhikkhu bhattagge bhuttāvī
anumodeyya. (60-48.) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、他の比丘が食堂で食して随喜し、その比丘が食堂で食して随喜できないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu bhattagge bhuttāvī anumodati, nāhaṃ bhattagge
bhuttāvī anumodāmī’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu bhattagge bhuttāvī anumodati, nāhaṃ bhattagge bhuttāvī anumodāmī’ti – (60-48.) |
|
|
|
|
anumodati, |
anu-mud |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
随喜する |
|
|
|
|
anumodāmī’ |
anu-mud |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
随喜する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『他の比丘が食堂で食して随喜した。私は食堂で食して随喜していない』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata ahameva ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyyaṃ, na
añño bhikkhu ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
ārāma |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
園、園林、僧園 |
|
|
|
|
gatānaṃ |
gam |
過分 |
a |
男 |
複 |
与 |
行った |
|
|
|
|
bhikkhūnaṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
与 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
deseyyaṃ, |
diś |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
añño |
bhikṣ |
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ (同上) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
deseyyā’ |
diś |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、私こそが、僧園にやってきた比丘たちへ法を示すべきである。他の比丘が僧園にやってきた比丘たちへ法を示すべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu
ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyya, na so bhikkhu ārāmagatānaṃ
bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-6.) |
|
|
|
|
añño bhikkhu ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseyya, na so bhikkhu ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ
dhammaṃ deseyya. (60-55.) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、他の比丘が僧園にやってきた比丘たちへ法を示し、その比丘が僧園にやってきた比丘たちへ法を示せないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseti, nāhaṃ
ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ desemī’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ deseti,
nāhaṃ ārāmagatānaṃ bhikkhūnaṃ dhammaṃ desemī’ti – (60-55.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
deseti, |
diś |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
desemī’ |
diś |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
示す |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『他の比丘が僧園にやってきた比丘たちへ法を示した。私は僧園にやってきた比丘たちへ法を示していない』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata ahameva ārāmagatānaṃ bhikkhunīnaṃ dhammaṃ
deseyyaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho vata ahameva ārāmagatānaṃ bhikkhunīnaṃ dhammaṃ deseyyaṃ…pe… (60-55.) |
|
|
|
|
bhikkhunīnaṃ |
bhikṣ |
名 |
ī |
女 |
複 |
与 |
比丘尼 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、私こそが、僧園にやってきた比丘尼たちへ法を示すべきであって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-63. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upāsakānaṃ dhammaṃ deseyyaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upāsakānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
与 |
優婆塞 |
|
|
|
|
dhammaṃ deseyyaṃ…pe… (60-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……優婆塞たちへ法を示すべきであって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-64. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upāsikānaṃ dhammaṃ deseyyaṃ, na añño bhikkhu ārāmagatānaṃ
upāsikānaṃ dhammaṃ deseyyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upāsikānaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
与 |
優婆夷 |
|
|
|
|
dhammaṃ deseyyaṃ, na añño bhikkhu ārāmagatānaṃ upāsikānaṃ dhammaṃ deseyyā’ti.
(60-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……優婆夷たちへ法を示すべきであって、他の比丘が僧園にやってきた優婆夷たちへ法を示すべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-65. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu
ārāmagatānaṃ upāsikānaṃ dhammaṃ deseyya, na so bhikkhu ārāmagatānaṃ
upāsikānaṃ dhammaṃ deseyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu ārāmagatānaṃ
upāsikānaṃ dhammaṃ deseyya,
na so bhikkhu ārāmagatānaṃ upāsikānaṃ dhammaṃ deseyya. (60-56.) |
|
|
|
|
upāsikānaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
与 |
優婆夷 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、他の比丘が僧園にやってきた優婆夷たちへ法を示し、その比丘が僧園にやってきた優婆夷たちへ法を示せないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-66. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu ārāmagatānaṃ upāsikānaṃ dhammaṃ deseti, nāhaṃ
ārāmagatānaṃ upāsikānaṃ dhammaṃ desemī’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu ārāmagatānaṃ upāsikānaṃ dhammaṃ deseti, nāhaṃ ārāmagatānaṃ upāsikānaṃ
dhammaṃ desemī’ti – (60-57.) |
|
|
|
|
upāsikānaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
与 |
優婆夷 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『他の比丘が僧園にやってきた優婆夷たちへ法を示した。私は僧園にやってきた優婆夷たちへ法を示していない』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-67. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-68. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-69. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-70. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-71. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata mameva bhikkhū sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ
[garukareyyuṃ (sī. syā. pī.)] māneyyuṃ pūjeyyuṃ, na aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyu’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
mam |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sakkareyyuṃ |
sat-kṛ |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
恭敬する、尊敬する |
|
|
|
|
garuṃ
kareyyuṃ |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
尊重する |
|
|
|
|
māneyyuṃ |
man 使 |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
尊敬する、奉仕する |
|
|
|
|
pūjeyyuṃ, |
pūj |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
供養する、尊敬する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññaṃ |
bhikṣ |
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhū sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyu’n (同上) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、比丘たちは私のみを恭敬し、尊重し、奉仕し、供養するべきである。比丘たちは他の比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養するべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-72. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, na taṃ bhikkhuṃ bhikkhū
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-6.) |
|
|
|
|
aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ
pūjeyyuṃ, na taṃ bhikkhuṃ bhikkhū sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ
pūjeyyuṃ. (60-71.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、比丘たちが他の比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養し、比丘たちがその比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養しないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-73. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū sakkaronti garuṃ karonti mānenti
pūjenti, na maṃ bhikkhū sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjentī’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ bhikkhū sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, na maṃ bhikkhū sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjentī’ti – (60-71.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sakkaronti |
sat-kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
恭敬する、尊敬する |
|
|
|
|
garuṃ
karonti |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
尊重する |
|
|
|
|
mānenti |
man 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
尊敬する、奉仕する |
|
|
|
|
pūjenti |
pūj |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
供養する、尊敬する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『比丘たちは他の比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養した。比丘たちは私を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養しなかった』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-74. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-75. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-76. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-77. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-78. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata mameva bhikkhuniyo…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho vata mameva (60-71.) |
|
|
|
|
bhikkhuniyo
…pe… |
bhikṣ |
名 |
ī |
女 |
複 |
主 |
比丘尼 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、比丘尼たちは私のみを…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-79. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upāsakā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upāsakā…pe… |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
優婆塞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……優婆塞たちは…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-80. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upāsikā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, na aññaṃ
bhikkhuṃ upāsikā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyu’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upāsikā |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
主 |
優婆夷 |
|
|
|
|
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, na aññaṃ bhikkhuṃ upāsikā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ
māneyyuṃ pūjeyyu’nti. (60-71.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……優婆夷たちは私のみを恭敬し、尊重し、奉仕し、供養するべきである。優婆夷たちは他の比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養するべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-81. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ aññaṃ bhikkhuṃ upāsikā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, na taṃ bhikkhuṃ upāsikā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ aññaṃ bhikkhuṃ upāsikā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ
māneyyuṃ pūjeyyuṃ, na taṃ bhikkhuṃ upāsikā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ. (60-72.) |
|
|
|
|
upāsikā |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
主 |
優婆夷 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、優婆夷たちが他の比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養し、優婆夷たちがその比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養しないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-82. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ upāsikā sakkaronti garuṃ karonti mānenti
pūjenti, na maṃ upāsikā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjentī’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññaṃ bhikkhuṃ upāsikā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, na maṃ upāsikā sakkaronti garuṃ karonti
mānenti pūjentī’ti – (60-71.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sakkaronti |
sat-kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
恭敬する、尊敬する |
|
|
|
|
garuṃ
karonti |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
尊重する |
|
|
|
|
mānenti |
man 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
尊敬する、奉仕する |
|
|
|
|
pūjenti |
pūj |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
供養する、尊敬する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『優婆夷たちは他の比丘を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養した。優婆夷たちは私を恭敬し、尊重し、奉仕し、供養しなかった』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-83. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-84. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-85. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-86. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-87. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata ahameva lābhī assaṃ paṇītānaṃ cīvarānaṃ, na añño
bhikkhu lābhī assa paṇītānaṃ cīvarāna’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
lābhī |
labh |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
利得者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assaṃ |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paṇītānaṃ |
pra-nī |
過分 |
a |
中 |
複 |
属 |
適用された、優れた、勝妙の |
|
|
|
|
cīvarānaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
衣 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
añño |
bhikṣ |
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
lābhī |
labh |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
利得者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assa |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paṇītānaṃ |
pra-nī |
過分 |
a |
中 |
複 |
属 |
適用された、優れた、勝妙の |
|
|
|
|
cīvarāna’n |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
衣 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、私のみが勝妙な衣の利得者となるべきである。他の比丘が勝妙な衣の利得者となるべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-88. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu lābhī assa
paṇītānaṃ cīvarānaṃ, na so bhikkhu lābhī assa paṇītānaṃ cīvarānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ (60-6.) |
|
|
|
|
añño bhikkhu lābhī assa paṇītānaṃ cīvarānaṃ, na so bhikkhu lābhī assa paṇītānaṃ
cīvarānaṃ. (60-87.) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、他の比丘が勝妙な衣の利得者となり、その比丘が勝妙な衣の利得者となれないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-89. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu lābhī [lābhī assa (ka.)] paṇītānaṃ cīvarānaṃ,
nāhaṃ lābhī [lābhī assaṃ (ka.)] paṇītānaṃ cīvarāna’nti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu lābhī assa paṇītānaṃ cīvarānaṃ, nāhaṃ lābhī assa paṇītānaṃ
cīvarāna’nti – (60-87.) |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『他の比丘が勝妙な衣の利得者となった。私は勝妙な衣の利得者とならなかった』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-90. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-91. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-92. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-93. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ idhekaccassa bhikkhuno
evaṃ icchā uppajjeyya – (60-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、ここに、一部の比丘にこのような欲求が起こるような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-94. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata ahameva lābhī assaṃ paṇītānaṃ piṇḍapātānaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho vata ahameva
lābhī assaṃ paṇītānaṃ (60-87.) |
|
|
|
|
piṇḍapātānaṃ…pe… |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
団食 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、私のみが勝妙な団食の利得者となるべきである…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-95. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
paṇītānaṃ senāsanānaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paṇītānaṃ |
pra-nī |
過分 |
a |
中 |
複 |
属 |
適用された、優れた、勝妙の |
|
|
|
|
sena |
śī |
名 |
a |
男 |
相 |
臥処 |
|
|
|
|
āsanānaṃ…pe… |
ās |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
坐処 →臥坐具、臥坐処、住居 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
勝妙な臥坐具の…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-96. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ, na añño bhikkhu
lābhī assa paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārāna’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ, na
añño bhikkhu lābhī assa paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārāna’nti. (60-87.) |
|
|
|
|
gilāna |
|
形 |
a |
‐ |
依(与) |
病んだ、病人 |
|
|
|
|
paccaya |
prati-i |
名 |
a |
男 |
持 |
資具、須要物 |
|
|
|
|
bhesajja |
|
名 |
a |
中 |
持 |
薬、薬物 |
|
|
|
|
parikkhārānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
資具、資財、資助、必需品、祭法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、私のみが勝妙な病者の資具たる医薬品の利得者となるべきである。他の比丘が勝妙な病者の資具たる医薬品の利得者となるべきではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-97. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu lābhī assa
paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ, na so bhikkhu lābhī assa
paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati yaṃ añño bhikkhu lābhī assa
paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ, na so bhikkhu lābhī assa paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ.
(60-88.) |
|
|
|
|
gilāna |
|
形 |
a |
‐ |
依(与) |
病んだ、病人 |
|
|
|
|
paccaya |
prati-i |
名 |
a |
男 |
持 |
資具、須要物 |
|
|
|
|
bhesajja |
|
名 |
a |
中 |
持 |
薬、薬物 |
|
|
|
|
parikkhārānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
資具、資財、資助、必需品、祭法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、他の比丘が勝妙な病者の資具たる医薬品の利得者となり、その比丘が勝妙な病者の資具たる医薬品の利得者となれないような、このことが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-98. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu lābhī [lābhī assa (ka.)] paṇītānaṃ
gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ, nāhaṃ lābhī [lābhī assaṃ (ka.)]
paṇītānaṃ gilānappaccayabhesajjaparikkhārāna’nti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Añño bhikkhu lābhī paṇītānaṃ
gilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ, nāhaṃ lābhī paṇītānaṃ
gilānappaccayabhesajjaparikkhārāna’nti – (60-89.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『他の比丘が勝妙な病者の資具たる医薬品の利得者となった。私は勝妙な病者の資具たる医薬品の利得者とならなかった』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-99. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti so kupito hoti appatīto. (60-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように彼は、怒った、不満な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-100. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo ceva kho, āvuso, kopo yo ca appaccayo – (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、およそその忿怒と不満。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-101. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ubhayametaṃ aṅgaṇaṃ. (60-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この両方が、穢なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
60-102. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Imesaṃ kho etaṃ, āvuso, pāpakānaṃ akusalānaṃ icchāvacarānaṃ
adhivacanaṃ, yadidaṃ aṅgaṇa’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Imesaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
属 |
これら |
|
|
|
|
kho etaṃ, āvuso,
pāpakānaṃ akusalānaṃ icchāvacarānaṃ adhivacanaṃ, yadidaṃ aṅgaṇa’’nti. (60-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友よ、この穢とはすなわち、これら悪しき不善の欲行の暗喩なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |