|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109. ‘‘Taṃ kiṃ maññasi, rāhula, kimatthiyo ādāso’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññasi, |
man |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
kim |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
atthiyo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
意義の |
|
|
|
|
ādāso’’ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
鏡 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、これをどう考えますか。鏡は、何を目的としたものでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Paccavekkhaṇattho, bhante’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Paccavekkhaṇa |
prati-ava-īkṣ |
名 |
a |
中 |
有(持) |
観察、省察 |
|
|
|
|
attho, |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
義、目的 |
|
|
|
|
bhante’’ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、省察を目的としたものです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evameva kho, rāhula, paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyena
kammaṃ kattabbaṃ, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vācāya kammaṃ kattabbaṃ,
paccavekkhitvā paccavekkhitvā manasā kammaṃ kattabbaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccavekkhitvā |
prati-ava-īkṣ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
観察、省察する |
|
|
|
|
paccavekkhitvā |
prati-ava-īkṣ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
観察、省察する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
kattabbaṃ, |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべき、義務 |
|
|
|
|
paccavekkhitvā
paccavekkhitvā vācāya kammaṃ
kattabbaṃ, (同上) |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
語 |
|
|
|
|
paccavekkhitvā
paccavekkhitvā manasā kammaṃ
kattabbaṃ. (同上) |
|
|
|
|
manasā |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
意 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ラーフラよ、まさにそのように、よく省察して身業がなされるべきです。よく省察して口業の行為がなされるべきです。よく省察して意業がなされるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yadeva tvaṃ, rāhula, kāyena kammaṃ kattukāmo ahosi, tadeva te
kāyakammaṃ paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
tvaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
kāyena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
対 |
業、行為 |
|
|
|
|
kattu |
kṛ |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
なすこと |
|
|
|
|
kāmo |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi, |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
二 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
paccavekkhitabbaṃ
– |
prati-ava-īkṣ |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
省察されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたがおよそその身業をなすことを欲したならば、その身業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ kattukāmo idaṃ me
kāyakammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya, parabyābādhāyapi saṃvatteyya,
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
kāyena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
対 |
業、行為 |
|
|
|
|
kattu |
kṛ |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
なすこと |
|
|
|
|
kāmo |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(与) |
自己、我 |
|
|
|
|
byābādhāya |
vi-ā-bādh |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
悩害、瞋害 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvatteyya, |
saṃ-vṛt |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
転起する、作用する、導く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(与) |
他の |
|
|
|
|
byābādhāya |
vi-ā-bādh |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
悩害、瞋害 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
saṃvatteyya, |
同上 |
|
|
|
|
ubhaya |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(与) |
両方 |
|
|
|
|
byābādhāya |
vi-ā-bādh |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
悩害、瞋害 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
saṃvatteyya
– |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなすことを欲しているが、私のこの身業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用するのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ [dukkhundrayaṃ,
dukkhudayaṃ (ka.)] dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
不善の |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(対) |
苦 |
|
|
|
|
udrayaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
生ずる、結果する、効果 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
有(属) |
苦 |
|
|
|
|
vipāka’n |
vi-pac |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
異熟、報、果報 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
tvaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
paccavekkhamāno |
prati-ava-īkṣ |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
省察する |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jāneyyāsi – |
jñā |
動 |
願 |
能 |
単 |
二 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ kattukāmo idaṃ me kāyakammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvatteyya, parabyābādhāyapi saṃvatteyya,
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ kattukāmo idaṃ me kāyakammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya,
parabyābādhāyapi saṃvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなすことを欲しているが、私のこの身業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用するようだ。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・疑問文をなすnuを欠くほかは同一文。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
evarūpaṃ te, rāhula, kāyena kammaṃ sasakkaṃ na karaṇīyaṃ [saṃsakkaṃ na ca
karaṇīyaṃ (ka.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, (109-6.) |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
evarūpaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
かくのごとき |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
kāyena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
sasakkaṃ |
sa-śak |
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
可能な限り |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
karaṇīyaṃ. |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべき、義務 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような身業を、可能な限りなすべきではありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno
evaṃ jāneyyāsi – (109-7.) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ kattukāmo idaṃ me kāyakammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvatteyya, na parabyābādhāyapi saṃvatteyya, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ kattukāmo idaṃ me kāyakammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvatteyya, na parabyābādhāyapi saṃvatteyya, na ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-5.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなすことを欲しているが、私のこの身業は、自己の悩害に作用せず、他者の悩害に作用せず、両者の悩害に作用しないようだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, evarūpaṃ
te, rāhula, kāyena kammaṃ karaṇīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
善の、善巧の |
|
|
|
|
idaṃ kāyakammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, evarūpaṃ te,
rāhula, kāyena kammaṃ karaṇīyaṃ. (109-9.) |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
依(対) |
楽 |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
有(属) |
楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような身業を、なすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Karontenapi te, rāhula, kāyena kammaṃ tadeva te kāyakammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Karontena |
kṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
具絶 |
なす |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具絶 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
kāyena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
対 |
業、行為 |
|
|
|
|
tadeva te kāyakammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – (109-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたが身業をなしているときも、その身業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ karomi idaṃ me kāyakammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ karomi idaṃ me
kāyakammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-5.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karomi |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
なす |
|
|
|
|
saṃvattati |
saṃ-vṛt |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
転起する、作用する、導く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなしているが、私のこの身業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用しているのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (109-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ karomi idaṃ me kāyakammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ karomi idaṃ me kāyakammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなしているが、私のこの身業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
paṭisaṃhareyyāsi tvaṃ, rāhula, evarūpaṃ kāyakammaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, (109-6.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisaṃhareyyāsi |
prati-saṃ-hṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
二 |
取り去る、除く、捨てる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tvaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
evarūpaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
かくのごとき |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ. |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
対 |
業、行為 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような身業を捨てるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ karomi idaṃ me kāyakammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ karomi idaṃ me kāyakammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-14.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなしているが、私のこの身業は、自己の悩害に作用せず、他者の悩害に作用せず、両者の悩害に作用していない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti,
anupadajjeyyāsi tvaṃ, rāhula, evarūpaṃ kāyakammaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
kāyakammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, (109-12.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anupadajjeyyāsi |
anu-pra-dā |
動 |
願 |
能 |
単 |
二 |
施捨する、贈与する |
|
|
|
|
tvaṃ, rāhula, evarūpaṃ
kāyakammaṃ. (109-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような身業をほどこすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katvāpi te, rāhula, kāyena kammaṃ tadeva te kāyakammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
kāyena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
tadeva te kāyakammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – (109-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたがおよそその身業をなしてからも、その身業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ akāsiṃ idaṃ me kāyakammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati [saṃvatti (pī.)], parabyābādhāyapi saṃvattati,
ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ akāsiṃ idaṃ me
kāyakammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati [saṃvatti (pī.)], parabyābādhāyapi
saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-14.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
akāsiṃ |
kṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなしたが、私のこの身業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用しているのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (109-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace kho tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace kho tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno
evaṃ jāneyyāsi – (109-7.) |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ akāsiṃ, idaṃ me kāyakammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ akāsiṃ, idaṃ me kāyakammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなしたが、私のこの身業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
evarūpaṃ te, rāhula, kāyakammaṃ satthari vā viññūsu vā sabrahmacārīsu
desetabbaṃ, vivaritabbaṃ, uttānīkātabbaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
kāyakammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, (109-6.) |
|
|
|
|
evarūpaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
かくのごとき |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
satthari |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
処 |
師 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
viññūsu |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
複 |
処 |
有知の |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
sabrahmacārīsu |
sa-bṛh,
car |
名 |
in |
男 |
複 |
処 |
同梵行者 |
|
|
|
|
desetabbaṃ, |
diś 使 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
示されるべき |
|
|
|
|
vivaritabbaṃ, |
vi-vṛ |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
開明されるべき |
|
|
|
|
uttānīkātabbaṃ; |
kṛ |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
明らかにされるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような身業を、師、智者たち、あるいは同梵行者たちに対して、開示し、開明し、明らかにすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
desetvā vivaritvā uttānīkatvā āyatiṃ saṃvaraṃ
āpajjitabbaṃ. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desetvā |
diś 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
示す |
|
|
|
|
vivaritvā |
vi-vṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
開明する |
|
|
|
|
uttānīkatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
明らかにする |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āyatiṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
副対 |
未来に |
|
|
|
|
saṃvaraṃ |
saṃ-vṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
防護、律義 |
|
|
|
|
āpajjitabbaṃ. |
ā-pad |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
至られるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
開示し、開明し、明らかにして、未来の防護へ至るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ kāyena kammaṃ akāsiṃ idaṃ me kāyakammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
kāyena kammaṃ akāsiṃ idaṃ me kāyakammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-26.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの身業をなしたが、私のこの身業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
109-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ kāyakammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, teneva
tvaṃ, rāhula, pītipāmojjena vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
kāyakammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, (109-12.) |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
tvaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
pīti |
|
名 |
i |
女 |
相 |
喜、喜悦 |
|
|
|
|
pāmojjena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
悦、喜悦、欣悦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vihareyyāsi |
vi-hṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
二 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aho |
|
名 |
as |
中 |
相 |
日 |
|
|
|
|
rattaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
夜 |
|
|
|
|
anusikkhī |
anu-śak 意 |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
随学する、学習する |
|
|
|
|
kusalesu |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
処 |
善き、善巧の |
|
|
|
|
dhammesu. |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この身業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはその喜と悦をそなえて、善なる諸法に関し、日夜、随学して住するべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110. ‘‘Yadeva tvaṃ, rāhula, vācāya kammaṃ kattukāmo ahosi,
tadeva te vacīkammaṃ paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yadeva tvaṃ, rāhula,
vācāya kammaṃ kattukāmo
ahosi, tadeva te vacīkammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – (109-4.) |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
言、語、口 |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(具) |
言、語、口 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたがおよそその口業をなすことを欲したならば、その口業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ kattukāmo idaṃ me
vacīkammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya, parabyābādhāyapi saṃvatteyya,
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ kattukāmo idaṃ me vacīkammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya,
parabyābādhāyapi saṃvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-5,
110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなすことを欲しているが、私のこの口業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用するのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (109-6, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace tvaṃ, rāhula,
paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ kattukāmo idaṃ me vacīkammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvatteyya, parabyābādhāyapi saṃvatteyya,
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ kattukāmo idaṃ me vacīkammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya,
parabyābādhāyapi saṃvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-8,
110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなすことを欲しているが、私のこの口業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用するようだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
evarūpaṃ te, rāhula, vācāya kammaṃ sasakkaṃ na karaṇīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, evarūpaṃ te, rāhula, vācāya kammaṃ
sasakkaṃ na karaṇīyaṃ. (109-9, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような口業を、可能な限りなすべきではありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ kattukāmo idaṃ me vacīkammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvatteyya, na parabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ kattukāmo idaṃ me vacīkammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvatteyya,
na parabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-11, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなすことを欲しているが、私のこの口業は、自己の悩害に作用せず、他者の悩害に作用しないようだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, evarūpaṃ
te, rāhula, vācāya kammaṃ karaṇīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, evarūpaṃ te, rāhula, vācāya kammaṃ
karaṇīyaṃ. (109-12, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような口業を、なすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Karontenapi, rāhula, vācāya kammaṃ tadeva te vacīkammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Karontenapi, rāhula,
vācāya kammaṃ tadeva te vacīkammaṃ paccavekkhitabbaṃ – (109-13, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたが口業をなしているときも、その口業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ karomi idaṃ me vacīkammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ karomi idaṃ me vacīkammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-14, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなしているが、私のこの口業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用しているのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (110-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ karomi idaṃ me vacīkammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ karomi idaṃ me vacīkammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-17, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなしているが、私のこの口業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
paṭisaṃhareyyāsi tvaṃ, rāhula, evarūpaṃ vacīkammaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, paṭisaṃhareyyāsi tvaṃ, rāhula,
evarūpaṃ vacīkammaṃ. (109-18, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような口業を捨てるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ karomi idaṃ me vacīkammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ karomi idaṃ me vacīkammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na
parabyābādhāyapi saṃvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-20,
110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなしているが、私のこの口業は、自己の悩害に作用せず、他者の悩害に作用せず、両者の悩害に作用していない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti,
anupadajjeyyāsi, tvaṃ rāhula, evarūpaṃ vacīkammaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, anupadajjeyyāsi, tvaṃ rāhula,
evarūpaṃ vacīkammaṃ. (109-21, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような口業をほどこすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katvāpi te, rāhula, vācāya kammaṃ tadeva te vacīkammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katvāpi te, rāhula,
vācāya kammaṃ tadeva te vacīkammaṃ paccavekkhitabbaṃ – (109-22, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたがおよそその口業をなしてからも、その口業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ akāsiṃ idaṃ me vacīkammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati [saṃvatti (sī. pī.)], parabyābādhāyapi
saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ akāsiṃ idaṃ me vacīkammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-23, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなしたが、私のこの口業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用しているのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (110-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace kho tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace kho tvaṃ, rāhula,
paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ akāsiṃ idaṃ me vacīkammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ akāsiṃ idaṃ me vacīkammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-26, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなしたが、私のこの口業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
evarūpaṃ te, rāhula, vacīkammaṃ satthari vā viññūsu vā sabrahmacārīsu
desetabbaṃ, vivaritabbaṃ, uttānīkattabbaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, evarūpaṃ te, rāhula, vacīkammaṃ
satthari vā viññūsu vā sabrahmacārīsu desetabbaṃ, vivaritabbaṃ,
uttānīkattabbaṃ; (109-27, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような口業を、師、智者たち、あるいは同梵行者たちに対して、開示し、開明し、明らかにすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
desetvā vivaritvā uttānīkatvā āyatiṃ saṃvaraṃ
āpajjitabbaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
desetvā vivaritvā
uttānīkatvā āyatiṃ saṃvaraṃ āpajjitabbaṃ. (109-28.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
開示し、開明し、明らかにして、未来の防護へ至るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ vācāya kammaṃ akāsiṃ idaṃ me vacīkammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
vācāya kammaṃ akāsiṃ idaṃ me vacīkammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na
parabyābādhāyapi saṃvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-30,
110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの口業をなしたが、私のこの口業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
110-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ vacīkammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, teneva
tvaṃ, rāhula, pītipāmojjena vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
vacīkammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, teneva tvaṃ, rāhula, pītipāmojjena
vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu. (109-31, 110-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この口業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはその喜と悦をそなえて、善なる諸法に関し、日夜、随学して住するべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111. ‘‘Yadeva tvaṃ, rāhula, manasā kammaṃ kattukāmo ahosi,
tadeva te manokammaṃ paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yadeva tvaṃ, rāhula,
manasā kammaṃ kattukāmo
ahosi, tadeva te manokammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – (109-4, 111-1.) |
|
|
|
|
manasā |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
意 |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(具) |
意 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたがおよそその意業をなすことを欲したならば、その意業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ kattukāmo idaṃ me
manokammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya, parabyābādhāyapi saṃvatteyya,
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ kattukāmo idaṃ me manokammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya,
parabyābādhāyapi saṃvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-5,
111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなすことを欲しているが、私のこの意業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用するのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (109-6, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace tvaṃ, rāhula,
paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ kattukāmo idaṃ me manokammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvatteyya, parabyābādhāyapi saṃvatteyya,
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ kattukāmo idaṃ me manokammaṃ attabyābādhāyapi saṃvatteyya,
parabyābādhāyapi saṃvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-8,
111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなすことを欲しているが、私のこの意業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用するようだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
evarūpaṃ te, rāhula, manasā kammaṃ sasakkaṃ na karaṇīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, evarūpaṃ te, rāhula, manasā kammaṃ
sasakkaṃ na karaṇīyaṃ. (109-9, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような意業を、可能な限りなすべきではありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ kattukāmo idaṃ me manokammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvatteyya, na parabyābādhāyapi saṃvatteyya, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ kattukāmo idaṃ me manokammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvatteyya,
na parabyābādhāyapi saṃvatteyya, na ubhayabyābādhāyapi saṃvatteyya – (109-11,
111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなすことを欲しているが、私のこの意業は、自己の悩害に作用せず、他者の悩害に作用せず、両者の悩害に作用しないようだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ manokammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, evarūpaṃ
te, rāhula, manasā kammaṃ karaṇīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
manokammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, evarūpaṃ te, rāhula, manasā kammaṃ
karaṇīyaṃ. (109-12, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような意業を、なすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Karontenapi te, rāhula, manasā kammaṃ tadeva te manokammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Karontenapi te,
rāhula, manasā kammaṃ tadeva te manokammaṃ paccavekkhitabbaṃ – (109-13,
111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたが意業をなしているときも、その意業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ karomi idaṃ me manokammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ karomi idaṃ me manokammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-14, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなしているが、私のこの意業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用しているのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (111-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ karomi idaṃ me manokammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ karomi idaṃ me manokammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-17, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなしているが、私のこの意業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
paṭisaṃhareyyāsi tvaṃ, rāhula, evarūpaṃ manokammaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, paṭisaṃhareyyāsi tvaṃ, rāhula,
evarūpaṃ manokammaṃ. (109-18, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような意業を捨てるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ karomi idaṃ me manokammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ karomi idaṃ me manokammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na
parabyābādhāyapi saṃvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-20,
111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなしているが、私のこの意業は、自己の悩害に作用せず、他者の悩害に作用せず、両者の悩害に作用していない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ manokammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti,
anupadajjeyyāsi tvaṃ, rāhula, evarūpaṃ manokammaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
manokammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, anupadajjeyyāsi tvaṃ, rāhula,
evarūpaṃ manokammaṃ. (109-21, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような意業をほどこすべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katvāpi te, rāhula, manasā kammaṃ tadeva te manokammaṃ
paccavekkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katvāpi te, rāhula,
manasā kammaṃ tadeva te manokammaṃ paccavekkhitabbaṃ – (109-22, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、あなたがおよそその意業をなしてからも、その意業はあなたによって省察されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ akāsiṃ idaṃ me manokammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati [saṃvatti (sī. pī.)], parabyābādhāyapi
saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ nu kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ akāsiṃ idaṃ me manokammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-23, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなしたが、私のこの意業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用しているのではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti? (111-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものなのではないか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace kho tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace kho tvaṃ, rāhula,
paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ akāsiṃ idaṃ me manokammaṃ
attabyābādhāyapi saṃvattati, parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi
saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ akāsiṃ idaṃ me manokammaṃ attabyābādhāyapi saṃvattati,
parabyābādhāyapi saṃvattati, ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-26, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなしたが、私のこの意業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti,
evarūpaṃ pana [evarūpe (sī. pī.), evarūpe pana (syā. kaṃ.)] te, rāhula,
manokammaṃ [manokamme (sī. syā. kaṃ. pī.)] aṭṭīyitabbaṃ harāyitabbaṃ
jigucchitabbaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalaṃ idaṃ
manokammaṃ dukkhudrayaṃ dukkhavipāka’nti, evarūpaṃ pana te, rāhula, manokammaṃ (109-27, 111-1.) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
aṭṭīyitabbaṃ |
|
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
悩むべき、困惑すべき |
|
|
|
|
harāyitabbaṃ |
|
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
慚愧すべき |
|
|
|
|
jigucchitabbaṃ; |
gup 意 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
厭うべき、避けられるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は不善のものであって、苦を生じる、苦の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはこのような意業を、憂悩し、恥じ、厭うべきです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・既になした業のうち、意業の場合のみ、師たちに開示すべきとされていない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
aṭṭīyitvā harāyitvā jigucchitvā āyatiṃ saṃvaraṃ
āpajjitabbaṃ. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
aṭṭīyitvā |
|
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
悩む、困惑する |
|
|
|
|
harāyitvā |
|
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
はじる、悩む、いらいらする |
|
|
|
|
jigucchitvā |
|
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
厭う、避ける |
|
|
|
|
āyatiṃ saṃvaraṃ
āpajjitabbaṃ. (109-28.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
憂悩し、恥じ、厭うて、未来の防護へ至るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ, rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace pana tvaṃ,
rāhula, paccavekkhamāno evaṃ jāneyyāsi – (109-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またラーフラよ、もしあなたが省察して、このように知ったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ manasā kammaṃ akāsiṃ idaṃ me manokammaṃ
nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na parabyābādhāyapi saṃvattati, na
ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃ kho ahaṃ idaṃ
manasā kammaṃ akāsiṃ idaṃ me manokammaṃ nevattabyābādhāyapi saṃvattati, na
parabyābādhāyapi saṃvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṃvattati – (109-30,
111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおよそこの意業をなしたが、私のこの意業は、自己の悩害に作用し、他者の悩害に作用し、両者の悩害に作用している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
111-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ manokammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, teneva
tvaṃ, rāhula, pītipāmojjena vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ idaṃ
manokammaṃ sukhudrayaṃ sukhavipāka’nti, teneva tvaṃ, rāhula, pītipāmojjena
vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu. (109-31, 111-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この意業は善なるものであって、楽を生じる、楽の異熟あるものだ』と。ラーフラよ、あなたはその喜と悦をそなえて、善なる諸法に関し、日夜、随学して住するべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112. ‘‘Ye hi keci, rāhula, atītamaddhānaṃ samaṇā vā brāhmaṇā vā
kāyakammaṃ parisodhesuṃ, vacīkammaṃ parisodhesuṃ, manokammaṃ parisodhesuṃ,
sabbe te evamevaṃ paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṃ parisodhesuṃ,
paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhesuṃ, paccavekkhitvā
paccavekkhitvā manokammaṃ parisodhesuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
keci, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
atītam |
ati-i |
名過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
過去、過ぎ去った |
|
|
|
|
addhānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
時間 |
|
|
|
|
samaṇā |
śram |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
対 |
業、行為 |
|
|
|
|
parisodhesuṃ, |
pari-śudh 使 |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
清くする、浄化させる |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(具) |
語、言、口 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
対 |
業、行為 |
|
|
|
|
parisodhesuṃ, |
同上 |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(具) |
意 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
対 |
業、行為 |
|
|
|
|
parisodhesuṃ, |
同上 |
|
|
|
|
sabbe |
|
名形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
すべて |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccavekkhitvā |
prati-ava-īkṣ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
観察、省察する |
|
|
|
|
paccavekkhitvā |
prati-ava-īkṣ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
観察、省察する |
|
|
|
|
kāyakammaṃ
parisodhesuṃ, (同上) |
|
|
|
|
paccavekkhitvā
paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhesuṃ, (同上) |
|
|
|
|
paccavekkhitvā
paccavekkhitvā manokammaṃ parisodhesuṃ. (同上) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなればラーフラよ、およそ誰であれ、過去の時の、身業を浄化し、口業を浄化し、違法を浄化した沙門あるいは婆羅門たち、彼らはみな、それぞれそのように身業をよく省察して浄化し、口業をよく省察して浄化し、意業をよく省察して浄化したからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi hi keci, rāhula, anāgatamaddhānaṃ samaṇā vā brāhmaṇā vā
kāyakammaṃ parisodhessanti, vacīkammaṃ parisodhessanti, manokammaṃ
parisodhessanti, sabbe te evamevaṃ paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṃ
parisodhessanti, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhessanti,
paccavekkhitvā paccavekkhitvā manokammaṃ parisodhessanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yepi
hi keci, rāhula, anāgatamaddhānaṃ samaṇā vā brāhmaṇā vā kāyakammaṃ parisodhessanti, vacīkammaṃ parisodhessanti, manokammaṃ parisodhessanti, sabbe te evamevaṃ
paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṃ parisodhessanti,
paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhessanti, paccavekkhitvā
paccavekkhitvā manokammaṃ parisodhessanti. (112-1.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
anāgatam |
an-ā-gam |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
未来の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parisodhessanti |
pari-śudh 使 |
動 |
未 |
能 |
複 |
三 |
清くする、浄化させる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またなんとなればラーフラよ、およそ誰であれ、未来の時の、身業を浄化し、口業を浄化し、違法を浄化するであろう沙門あるいは婆羅門たち、彼らはみな、それぞれそのように身業をよく省察して浄化し、口業をよく省察して浄化し、意業をよく省察して浄化するであろうからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi hi keci, rāhula, etarahi samaṇā vā brāhmaṇā vā kāyakammaṃ
parisodhenti, vacīkammaṃ parisodhenti, manokammaṃ parisodhenti, sabbe te
evamevaṃ paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṃ parisodhenti,
paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhenti, paccavekkhitvā
paccavekkhitvā manokammaṃ parisodhenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yepi hi keci, rāhula, etarahi samaṇā vā brāhmaṇā vā
kāyakammaṃ parisodhenti, vacīkammaṃ parisodhenti, manokammaṃ parisodhenti, sabbe te evamevaṃ paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṃ parisodhenti, paccavekkhitvā
paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhenti, paccavekkhitvā paccavekkhitvā manokammaṃ parisodhenti. (112-2.) |
|
|
|
|
etarahi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いま、現在 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parisodhenti |
pari-śudh 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
清くする、浄化させる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またなんとなればラーフラよ、およそ誰であれ、現在の、身業を浄化し、口業を浄化し、違法を浄化するであろう沙門あるいは婆羅門たち、彼らはみな、それぞれそのように身業をよく省察して浄化し、口業をよく省察して浄化し、意業をよく省察して浄化するからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmātiha, rāhula, ‘paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṃ
parisodhessāmi, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhessāmi,
paccavekkhitvā paccavekkhitvā manokammaṃ parisodhessāmī’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
iha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
‘paccavekkhitvā
paccavekkhitvā kāyakammaṃ parisodhessāmi, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṃ parisodhessāmi, paccavekkhitvā
paccavekkhitvā manokammaṃ (112-1.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parisodhessāmi |
pari-śudh 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
清くする、浄化させる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、それゆえここに、『私は、身業をよく省察して浄化し、口業をよく省察して浄化し、意業をよく省察して浄化しよう』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evañhi te, rāhula, sikkhitabba’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
rāhula, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
sikkhitabba’’n |
śak 意 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
学ばれるべき |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーフラよ、そのようにあなたは学ぶべきです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idamavoca bhagavā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavā. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attamano āyasmā rāhulo bhagavato bhāsitaṃ abhinandīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attamano |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
適意の、悦意の |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
rāhulo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
bhāsitaṃ |
bhāṣ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
いった、言説、所説 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinandī |
abhi-nand |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
歓喜する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った尊者ラーフラは、世尊の所説に歓喜した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
112-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ambalaṭṭhikarāhulovādasuttaṃ niṭṭhitaṃ paṭhamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ambalaṭṭhika |
|
名 |
ā |
女 |
依(処) |
地名、アンバラッティカー |
|
|
|
|
rāhula |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ラーフラ |
|
|
|
|
ovāda |
ava-vad |
名 |
a |
男 |
依(属) |
教誡、訓誡 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
|
niṭṭhitaṃ |
nih-sthā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完了した、終わった |
|
|
|
|
paṭhamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第一の、最初の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『中部』「中分五十篇」「比丘品」〕第一〔経〕「アンバラッティカー・ラーフラ教誡経」おわり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |