|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5. Dutiyasaddhammasammosasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dutiya |
|
名形 |
a |
男 |
持 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
|
saddhamma |
sa-dhṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
正法 |
|
|
|
|
sammosa |
saṃ-mṛṣ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
失念、錯乱 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「第二の正法失念経」(『増支部』5-155) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155. ‘‘Pañcime, bhikkhave, dhammā saddhammassa sammosāya
antaradhānāya saṃvattanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
saddhammassa |
sa-dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
正法 |
|
|
|
|
sammosāya |
saṃ-mṛṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
失念、錯乱 |
|
|
|
|
antaradhānāya |
dhā |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
滅没、隠没 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvattanti. |
saṃ-vṛt |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
転起する、作用する、導く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これら五つの法は、正法の失念と隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame pañca? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame |
|
形 |
代的 |
男中 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
pañca? |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる五か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, bhikkhū dhammaṃ na pariyāpuṇanti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariyāpuṇanti – |
pari-āp |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
学得する、得達する、了知する、暗記する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘が、法を学得しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
suttaṃ, geyyaṃ, veyyākaraṇaṃ, gāthaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ,
jātakaṃ, abbhutadhammaṃ, vedallaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
suttaṃ, |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
経、糸 |
|
|
|
|
geyyaṃ, |
gai |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
応頌 |
|
|
|
|
veyyākaraṇaṃ, |
vi-ā-kṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
授記、解答 |
|
|
|
|
gāthaṃ, |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
偈 |
|
|
|
|
udānaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
自説、感興語 |
|
|
|
|
itivuttakaṃ, |
vac |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
如是語 |
|
|
|
|
jātakaṃ, |
jan |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
本生 |
|
|
|
|
abbhuta |
a-bhū |
名形 |
a |
中 |
持 |
未曾有の |
|
|
|
|
dhammaṃ, |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
vedallaṃ. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
毘陀羅、智解、有明 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
経、応頌、授記、偈、自説、如是語、本生、未曾有法、毘陀羅を。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, paṭhamo dhammo saddhammassa sammosāya
antaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
paṭhamo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第一の、最初の |
|
|
|
|
dhammo |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
saddhammassa |
sa-dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
正法 |
|
|
|
|
sammosāya |
saṃ-mṛṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
失念、錯乱 |
|
|
|
|
antaradhānāya |
dhā |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
滅没、隠没 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvattati. |
saṃ-vṛt |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
転起する、作用する、導く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第一の法は、正法の失念と隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ na vitthārena paresaṃ desenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに、ふたたび |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
aparaṃ, |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
sutaṃ |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
所聞、聞かれた |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
pariyattaṃ |
pari-āp |
過分 |
a |
男中 |
単 |
対 |
得達した、学得した |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
vitthārena |
vi-stṛ 使 |
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
広説すれば、詳細には |
|
|
|
|
paresaṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
与 |
他の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desenti. |
diś 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
示す、指示する、教示する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、詳細に他の者たちに教示しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, dutiyo dhammo saddhammassa sammosāya
antaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, dutiyo dhammo saddhammassa
sammosāya antaradhānāya saṃvattati. (155-5.) |
|
|
|
|
dutiyo |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第二の法は、正法の失念と隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ na vitthārena paraṃ [paresaṃ (sī. syā. kaṃ. pī.), pare (?)]
vācenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ na vitthārena (155-6.) |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の、(副対:さらに、後に、越えて) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vācenti. |
vac 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
説かせる、誦せしむ、教える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、詳細に他者へ教えません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, tatiyo dhammo saddhammassa sammosāya
antaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, tatiyo dhammo saddhammassa
sammosāya antaradhānāya saṃvattati. (155-5.) |
|
|
|
|
tatiyo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第三の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第三の法は、正法の失念と隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ na vitthārena sajjhāyaṃ karonti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ na vitthārena (155-6.) |
|
|
|
|
sajjhāyaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
読誦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karonti. |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、詳細に読誦しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, catuttho dhammo saddhammassa sammosāya
antaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, catuttho dhammo saddhammassa
sammosāya antaradhānāya saṃvattati. (155-5.) |
|
|
|
|
catuttho |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第四の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第四の法は、正法の失念と隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ na cetasā anuvitakkenti anuvicārenti manasānupekkhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ na (155-6.) |
|
|
|
|
cetasā |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anuvitakkenti |
|
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
随尋、思惟する |
|
|
|
|
anuvicārenti |
anu-vi-car 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
思念する、思惟する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
manasā |
|
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
意 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anupekkhanti. |
anu-pra-īkṣ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
観察する、考慮する、熟慮する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、心によって随尋、随伺し、意によって随観しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, pañcamo dhammo saddhammassa sammosāya
antaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, pañcamo dhammo saddhammassa
sammosāya antaradhānāya saṃvattati. (155-5.) |
|
|
|
|
pañcamo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第五の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第五の法は、正法の失念と隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā saddhammassa sammosāya
antaradhānāya saṃvattanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā saddhammassa sammosāya antaradhānāya
saṃvattanti. (155-1.) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら五つの法は、正法の失念と隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Pañcime, bhikkhave, dhammā saddhammassa ṭhitiyā asammosāya
anantaradhānāya saṃvattanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pañcime, bhikkhave,
dhammā saddhammassa ṭhitiyā asammosāya anantaradhānāya saṃvattanti. (155-1.) |
|
|
|
|
ṭhitiyā |
sthā |
名 |
i |
女 |
単 |
与 |
住、止住、定立 |
|
|
|
|
asammosāya |
a-saṃ-muh |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
不妄、不惑乱 |
|
|
|
|
anantaradhānāya |
an-antara-dhā |
形 |
a |
中 |
単 |
与 |
不滅没、不隠没 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら五つの法は、正法の止住と不惑乱と不隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame pañca? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame pañca? (155-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる五か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, bhikkhū dhammaṃ pariyāpuṇanti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, bhikkhave,
bhikkhū dhammaṃ pariyāpuṇanti – (155-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘が、法を学得します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
suttaṃ, geyyaṃ, veyyākaraṇaṃ, gāthaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ,
jātakaṃ, abbhutadhammaṃ, vedallaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
suttaṃ, geyyaṃ,
veyyākaraṇaṃ, gāthaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ, jātakaṃ, abbhutadhammaṃ, vedallaṃ.
(155-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
経、応頌、授記、偈、自説、如是語、本生、未曾有法、毘陀羅を。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, paṭhamo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya
anantaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave,
paṭhamo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya anantaradhānāya saṃvattati.
(155-5, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第一の法は、正法の止住と不惑乱と不隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ vitthārena paresaṃ desenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ
desenti. (155-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、詳細に他の者たちに教示します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, dutiyo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya
anantaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave,
dutiyo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya anantaradhānāya saṃvattati.
(155-7, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第二の法は、正法の止住と不惑乱と不隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ vitthārena paraṃ vācenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paraṃ
vācenti. (155-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、詳細に他者へ教えます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, tatiyo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya
anantaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave,
tatiyo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya anantaradhānāya saṃvattati.
(155-9, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第三の法は、正法の止住と不惑乱と不隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ vitthārena sajjhāyaṃ karonti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena sajjhāyaṃ
karonti. (155-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、詳細に読誦します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, catuttho dhammo saddhammassa ṭhitiyā
asammosāya anantaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave,
catuttho dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya anantaradhānāya saṃvattati.
(155-11, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第四の法は、正法の止住と不惑乱と不隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ
dhammaṃ cetasā anuvitakkenti anuvicārenti manasānupekkhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhū yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ cetasā anuvitakkenti
anuvicārenti manasānupekkhanti. (155-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた、比丘たちよ、比丘が、聞いたとおり、学得したとおりの法を、心によって随尋、随伺し、意によって随観します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave, pañcamo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya
anantaradhānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, bhikkhave,
pañcamo dhammo saddhammassa ṭhitiyā asammosāya anantaradhānāya saṃvattati.
(155-13, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この第五の法は、正法の止住と不惑乱と不隠没へ導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
155-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā saddhammassa ṭhitiyā
asammosāya anantaradhānāya saṃvattantī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave,
pañca dhammā saddhammassa ṭhitiyā asammosāya anantaradhānāya saṃvattantī’’
(155-14, 15.) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら五つの法は、正法の失念と隠没へ導きます」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pañcamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pañcamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第五の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第五〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |