|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5. Paṭhamapatthanāsuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Paṭhama |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
初の、第一の |
|
|
|
|
patthanā |
pra-arth |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
欲望、希望、希求 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「第一の希望経」(『増支部』5-135) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135. ‘‘Pañcahi, bhikkhave, aṅgehi samannāgato rañño khattiyassa
muddhāvasittassa jeṭṭho putto rajjaṃ pattheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pañcahi, |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
具 |
五 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
aṅgehi |
|
名 |
a |
中 |
複 |
具 |
支分、部分、肢体、理由 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
rañño |
|
名 |
an |
男 |
単 |
属 |
王 |
|
|
|
|
khattiyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
王族、刹帝利 |
|
|
|
|
muddha |
|
名 |
an |
男 |
依(処) |
頭、頂、頂上 |
|
|
|
|
avasittassa |
abhi-sic |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
注がれた →灌頂された |
|
|
|
|
jeṭṭho |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
最年長、最勝 |
|
|
|
|
putto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
息子 |
|
|
|
|
rajjaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
王国、王位、王権 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pattheti. |
pra-arth |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
欲求する、希求する、望む |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、五つの支分を具えた、灌頂を受けた刹帝利たる王の長子は、王位を希望します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi pañcahi? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi |
|
形 |
代的 |
中 |
複 |
具 |
いずれの |
|
|
|
|
pañcahi? |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
具 |
五 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる五か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, rañño khattiyassa muddhāvasittassa jeṭṭho
putto ubhato sujāto hoti mātito ca pitito ca, saṃsuddhagahaṇiko, yāva sattamā
pitāmahayugā akkhitto anupakkuṭṭho jātivādena; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
rañño |
|
名 |
an |
男 |
単 |
属 |
王 |
|
|
|
|
khattiyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
王族、刹帝利 |
|
|
|
|
muddha |
|
名 |
an |
男 |
依(処) |
頭、頂、頂上 |
|
|
|
|
avasittassa |
abhi-sic |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
注がれた →灌頂された |
|
|
|
|
jeṭṭho |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
最年長、最勝 |
|
|
|
|
putto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
息子 |
|
|
|
|
ubhato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
両方より |
|
|
|
|
sujāto |
su-jan |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
生まれよき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mātito |
|
名 |
ar |
女 |
単 |
奪 |
母 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pitito |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
奪 |
父 |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
saṃsuddha |
saṃ-śudh |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
清浄の |
|
|
|
|
gahaṇiko, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
血統 |
|
|
|
|
yāva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜だけ、〜まで、〜の限り |
|
|
|
|
sattamā |
|
形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
第七 |
|
|
|
|
pitā |
|
名 |
ar |
男 |
依(属) |
父、父祖 |
|
|
|
|
maha |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大 |
|
|
|
|
yugā |
yuj |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
年代、時代 |
|
|
|
|
akkhitto |
a-kṣip |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
捨てられない、混乱のない |
|
|
|
|
anupakkuṭṭho |
an-upa-kruś |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
非難されない |
|
|
|
|
jāti |
jan |
名 |
i |
女 |
依(属) |
生まれ |
|
|
|
|
vādena; |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
説、語、論 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに、灌頂を受けた刹帝利たる王の長子が、父方母方双方より生まれ良く、血統清浄であり、第七の父祖の世代より、〔血筋の〕混乱がなく、出自論によって非難されることのない者であり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
abhirūpo hoti dassanīyo pāsādiko paramāya vaṇṇapokkharatāya
samannāgato; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
abhirūpo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
殊妙な、端正な、麗しい |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dassanīyo |
dṛś |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
見られるべき、美しい |
|
|
|
|
pāsādiko |
pra-sad |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
浄信の、清浄の、端正な |
|
|
|
|
paramāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
最高の、最上の |
|
|
|
|
vaṇṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
容色、称讃、階級 |
|
|
|
|
pokkharatāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
蓮華のように美しいこと |
|
|
|
|
samannāgato; |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
麗しく、美しく、端正であり、蓮華のような最上の容色をそなえており、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mātāpitūnaṃ piyo hoti manāpo; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mātā |
|
名 |
ar |
女 |
相 |
母 |
|
|
|
|
pitūnaṃ |
|
名 |
ar |
男 |
複 |
属 |
父 |
|
|
|
|
piyo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
可愛の、所愛の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
manāpo; |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
可意の、適意の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
母や父にとって可愛、所愛の者であり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
negamajānapadassa piyo hoti manāpo; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
negama |
|
名形 |
a |
男 |
相 |
町民 |
|
|
|
|
jānapadassa |
|
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
地方の |
|
|
|
|
piyo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
可愛の、所愛の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
manāpo; |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
可意の、適意の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
町民や地方民にとって可愛、所愛の者であり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yāni tāni raññaṃ khattiyānaṃ muddhāvasittānaṃ sippaṭṭhānāni
hatthismiṃ vā assasmiṃ vā rathasmiṃ vā dhanusmiṃ vā tharusmiṃ vā tattha
sikkhito hoti anavayo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yāni |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
tāni |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
それら |
|
|
|
|
raññaṃ |
|
名 |
an |
男 |
複 |
属 |
王 |
|
|
|
|
khattiyānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
王族、刹帝利 |
|
|
|
|
muddha |
|
名 |
an |
男 |
依(処) |
頭、頂、頂上 |
|
|
|
|
avasittānaṃ |
abhi-sic |
過分 |
a |
男 |
複 |
属 |
注がれた →灌頂された |
|
|
|
|
sippa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
技術 |
|
|
|
|
ṭhānāni |
sthā |
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
場所、状態、理由、道理 →技能 |
|
|
|
|
hatthismiṃ |
|
名 |
in |
男 |
単 |
処 |
象 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
assasmiṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
馬 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
rathasmiṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
車 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
dhanusmiṃ |
|
名 |
u |
中 |
単 |
処 |
弓 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
tharusmiṃ |
|
名 |
u |
男 |
単 |
処 |
剣 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
sikkhito |
śak 意 |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
学んだ、訓練した |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anavayo. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
無欠の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
何であれ灌頂された刹帝利たる王たちの技能、すなわち象、馬、戦車、弓、あるいは剣に関するもの、それに関して訓練し、欠けるところのない者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa evaṃ hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼にはこのような〔思いが〕起こります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi ubhato sujāto mātito ca pitito ca,
saṃsuddhagahaṇiko, yāva sattamā pitāmahayugā akkhitto anupakkuṭṭho
jātivādena. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
amhi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
ubhato sujāto mātito
ca pitito ca, saṃsuddhagahaṇiko, yāva sattamā pitāmahayugā akkhitto
anupakkuṭṭho jātivādena. (135-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は、父方母方双方より生まれ良く、血統清浄であり、第七の父祖の世代より、〔血筋の〕混乱がなく、出自論によって非難されることのない者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
何、誰 |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
rajjaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
王国、王位、王権 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pattheyyaṃ! |
pra-arth |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
欲求する、希求する、望む |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が王位を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi abhirūpo dassanīyo pāsādiko paramāya
vaṇṇapokkharatāya samannāgato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi abhirūpo
dassanīyo pāsādiko paramāya vaṇṇapokkharatāya samannāgato. (135-4, 9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、麗しく、美しく、端正であり、蓮華のような最上の容色をそなえている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na
pattheyyaṃ! (135-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が王位を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi mātāpitūnaṃ piyo manāpo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi
mātāpitūnaṃ piyo manāpo. (135-5, 9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、母や父にとって可愛、所愛の者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na
pattheyyaṃ! (135-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が王位を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi negamajānapadassa piyo manāpo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi
negamajānapadassa piyo manāpo. (135-6, 9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、町民や地方民にとって可愛、所愛の者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na
pattheyyaṃ! (135-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が王位を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi yāni tāni raññaṃ khattiyānaṃ muddhāvasittānaṃ
sippaṭṭhānāni hatthismiṃ vā assasmiṃ vā rathasmiṃ vā dhanusmiṃ vā tharusmiṃ
vā, tattha [tatthamhi (sī.), tatthapi (ka.)] sikkhito anavayo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi yāni tāni
raññaṃ khattiyānaṃ muddhāvasittānaṃ sippaṭṭhānāni hatthismiṃ vā assasmiṃ vā
rathasmiṃ vā dhanusmiṃ vā tharusmiṃ vā, tattha sikkhito anavayo. (135-7, 9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、何であれ灌頂された刹帝利たる王たちの技能、すなわち象、馬、戦車、弓、あるいは剣に関するもの、それに関して訓練し、欠けるところのない者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na pattheyya’nti! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ rajjaṃ na
pattheyya’n (135-10.) |
|
|
|
|
ti! |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が王位を希望せずにいられようか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave, pañcahi aṅgehi samannāgato rañño
khattiyassa muddhāvasittassa jeṭṭho putto rajjaṃ pattheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imehi |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
具 |
これら |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, pañcahi
aṅgehi samannāgato rañño khattiyassa muddhāvasittassa jeṭṭho putto rajjaṃ
pattheti. (135-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら五つの支分を具えた、灌頂を受けた刹帝利たる王の長子は、王位を希望します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evamevaṃ kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu
āsavānaṃ khayaṃ pattheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
pañcahi |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
具 |
五 |
|
|
|
|
dhammehi |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
具 |
法 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
āsavānaṃ |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
漏 |
|
|
|
|
khayaṃ |
kṣī |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
滅尽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pattheti. |
pra-arth |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
欲求する、希求する、望む |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように、比丘たちよ、五つの法を具えた比丘は、諸漏の滅尽を希望します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi pañcahi? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi pañcahi?
(135-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる五か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, bhikkhu saddho hoti, saddahati tathāgatassa
bodhiṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
saddho |
śrad-dhā |
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
信ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
saddahati |
śrad-dhā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
信じる、信頼する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāgatassa |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
如来 |
|
|
|
|
bodhiṃ – |
budh |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
菩提、悟り |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘が、信ある者となり、如来の菩提を信じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘itipi so bhagavā arahaṃ sammāsambuddho vijjācaraṇasampanno
sugato lokavidū anuttaro purisadammasārathi satthā devamanussānaṃ buddho
bhagavā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
arahaṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
sambuddho |
saṃ-budh |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
等覚者 |
|
|
|
|
vijjā |
vid |
名 |
ā |
女 |
相 |
明、智、呪,陀羅尼、学術、魔術 |
|
|
|
|
caraṇa |
car |
名 |
a |
中 |
依(具) |
行、行為、実践、徳行 |
|
|
|
|
sampanno |
saṃ-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具足した、成就した →明行足 |
|
|
|
|
sugato |
su-gam |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
よく行ったもの、善逝 |
|
|
|
|
loka |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
世間、世界 |
|
|
|
|
vidū |
vid |
形 |
ū |
男 |
単 |
主 |
賢い、知者 →世間解 |
|
|
|
|
anuttaro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
この上ない、無上士 |
|
|
|
|
purisa |
|
名 |
a |
男 |
持 |
人、男 |
|
|
|
|
damma |
dam |
未分 |
a |
‐ |
依(属) |
ならされるべき |
|
|
|
|
sārathi |
|
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
御者 →調御丈夫 |
|
|
|
|
satthā |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師、先生 |
|
|
|
|
deva |
|
名 |
a |
男 |
相 |
天、神、王、陛下 |
|
|
|
|
manussānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
人間 →天人師 |
|
|
|
|
buddho |
budh |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
仏陀、覚者 |
|
|
|
|
bhagavā’ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『かくのごとく、彼は世尊なり。応供、正等覚、明行足、善逝、世間解、無上士、調御丈夫、天人師、仏、世尊なり』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Appābādho hoti appātaṅko, samavepākiniyā gahaṇiyā samannāgato
nātisītāya nāccuṇhāya majjhimāya padhānakkhamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Appābādho |
appa-ā-bādh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
小病、無病、息災 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
appātaṅko, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
少悩、少疾、健康、息災 |
|
|
|
|
samavepākiniyā |
sama-vi-pac |
名 |
ī |
女 |
単 |
具 |
等熟力ある、よく消化させる |
|
|
|
|
gahaṇiyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
具 |
消化器官、消化力 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atisītāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
冷たすぎない |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
accuṇhāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
熱すぎない |
|
|
|
|
majjhimāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
中の |
|
|
|
|
padhāna |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
精勤 |
|
|
|
|
khamāya; |
kṣaṃ |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
忍耐、我慢 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無病息災の者、冷たすぎず熱すぎない、よく消化する、中庸で、精勤に耐える消化器官を具えた者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asaṭho hoti amāyāvī, yathābhūtaṃ attānaṃ āvikattā satthari vā
viññūsu vā sabrahmacārīsu; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asaṭho |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
諂いなき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
amāyāvī, |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
誑かしなき |
|
|
|
|
yathābhūtaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
如実に |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
āvi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
明瞭に、露わに |
|
|
|
|
kattā |
kṛ |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
作者 |
|
|
|
|
satthari |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
処 |
師 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
viññūsu |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
複 |
処 |
有知、知者 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
sabrahmacārīsu; |
sa-bṛh,
car |
名 |
in |
男 |
複 |
処 |
同梵行者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
諂いなく、誑かしなく、師や有智の同梵行者たちのうちにあって、如実に自己を明らかにする者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āraddhavīriyo viharati akusalānaṃ dhammānaṃ pahānāya, kusalānaṃ
dhammānaṃ upasampadāya, thāmavā daḷhaparakkamo anikkhittadhuro kusalesu
dhammesu; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āraddha |
ā-rabh |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
開始した、励んだ |
|
|
|
|
vīriyo |
|
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
精進 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
不善 |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
pahānāya, |
pra-hā |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
捨断 |
|
|
|
|
kusalānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
善、善巧の |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
upasampadāya, |
upa-saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
具足、受戒 |
|
|
|
|
thāmavā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
強力な、力勢ある |
|
|
|
|
daḷha |
|
形 |
a |
‐ |
相 |
堅固の |
|
|
|
|
parakkamo |
para-kram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
努力、勇猛 |
|
|
|
|
anikkhitta |
a-ni-kṣip |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
布置しない、放置しない、貯蓄しない |
|
|
|
|
dhuro |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
荷物、責任、忍持、先頭 |
|
|
|
|
kusalesu |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
処 |
善、善巧の |
|
|
|
|
dhammesu; |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
精進に励んで住し、諸不善法の捨断のため、諸善法の具足のため、強力で、堅固勇猛で、諸善法に関して重荷を捨て置かない者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
paññavā hoti udayatthagāminiyā paññāya samannāgato ariyāya
nibbedhikāya sammā dukkhakkhayagāminiyā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paññavā |
pra-jñā |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
慧ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
udaya |
|
名 |
a |
男 |
相 |
生起 |
|
|
|
|
attha |
|
名 |
a |
中 |
依(対) |
滅没 |
|
|
|
|
gāminiyā |
gam |
名形 |
in |
男→女 |
単 |
具 |
行く、導くもの |
|
|
|
|
paññāya |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
智慧 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
ariyāya |
|
名形 |
a |
男→女 |
単 |
具 |
聖なる |
|
|
|
|
nibbedhikāya |
nir-vyadh |
形 |
ā |
女 |
単 |
具 |
決択の、洞察の |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
khaya |
kṣi |
名 |
a |
男 |
依(対) |
滅尽 |
|
|
|
|
gāminiyā. |
gam |
名形 |
in |
男→女 |
単 |
具 |
行く、導くもの |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
智慧ある者となり、生滅〔の把握〕へ導く、聖なる、洞察の、正しい苦の滅尽へ導く智慧を具足します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa evaṃ hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa evaṃ hoti –
(135-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼にはこのような〔思いが〕起こります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi saddho, saddahāmi tathāgatassa bodhiṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi saddho, saddahāmi tathāgatassa bodhiṃ –
(135-9, 22.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saddahāmi |
śrad-dhā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
信ずる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は信ある者であり、如来の菩提を信じる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itipi so bhagavā arahaṃ sammāsambuddho…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itipi so bhagavā
arahaṃ sammāsambuddho…pe… (135-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―かくのごとく、彼は世尊なり。応供、正等覚…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
satthā devamanussānaṃ buddho bhagavā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
satthā devamanussānaṃ
buddho bhagavā’ti. (135-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……天人師、仏、世尊なり―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kasmāhaṃ āsavānaṃ khayaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kasmāhaṃ āsavānaṃ
khayaṃ na pattheyyaṃ! (135-10, 20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が諸漏の滅尽を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi appābādho appātaṅko samavepākiniyā gahaṇiyā
samannāgato nātisītāya nāccuṇhāya majjhimāya padhānakkhamāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi appābādho
appātaṅko samavepākiniyā gahaṇiyā samannāgato nātisītāya nāccuṇhāya
majjhimāya padhānakkhamāya. (135-9, 24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、無病息災の者、冷たすぎず熱すぎない、よく消化する、中庸で、精勤に耐える消化器官を具えた者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ khayaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ
khayaṃ na pattheyyaṃ! (135-32.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が諸漏の滅尽を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi asaṭho amāyāvī yathābhūtaṃ attānaṃ āvikattā
satthari vā viññūsu vā sabrahmacārīsu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi asaṭho
amāyāvī yathābhūtaṃ attānaṃ āvikattā satthari vā viññūsu vā sabrahmacārīsu.
(135-9, 25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、諂いなく、誑かしなく、師や有智の同梵行者たちのうちにあって、如実に自己を明らかにする者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ khayaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ
khayaṃ na pattheyyaṃ! (135-32.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が諸漏の滅尽を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi āraddhavīriyo viharāmi akusalānaṃ dhammānaṃ
pahānāya, kusalānaṃ dhammānaṃ upasampadāya, thāmavā daḷhaparakkamo
anikkhittadhuro kusalesu dhammesu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi
āraddhavīriyo viharāmi akusalānaṃ
dhammānaṃ pahānāya, kusalānaṃ dhammānaṃ upasampadāya, thāmavā daḷhaparakkamo
anikkhittadhuro kusalesu dhammesu. (135-9, 26.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharāmi |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、精進に励んで住し、諸不善法の捨断のため、諸善法の具足のため、強力で、堅固勇猛で、諸善法に関して重荷を捨て置かない者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ khayaṃ na pattheyyaṃ! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ
khayaṃ na pattheyyaṃ! (135-32.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が諸漏の滅尽を希望せずにいられようか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi paññavā udayatthagāminiyā paññāya samannāgato
ariyāya nibbedhikāya sammā dukkhakkhayagāminiyā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ khomhi paññavā
udayatthagāminiyā paññāya samannāgato ariyāya nibbedhikāya sammā
dukkhakkhayagāminiyā. (135-9, 27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、智慧ある者であり、生滅〔の把握〕へ導く、聖なる、洞察の、正しい苦の滅尽へ導く智慧を具足した者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ khayaṃ na pattheyya’nti! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kasmāhaṃ āsavānaṃ
khayaṃ na pattheyya’n (135-32.) |
|
|
|
|
ti! |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
どうして私が諸漏の滅尽を希望せずにいられようか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu
āsavānaṃ khayaṃ patthetī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imehi |
|
代 |
代的 |
男中 |
複 |
具 |
これら |
|
|
|
|
kho, bhikkhave,
pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu āsavānaṃ khayaṃ patthetī’’ (135-20.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら五つの法を具えた比丘は、諸漏の滅尽を希望します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pañcamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pañcamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第五の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第五〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |