|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6. Upajjhāyasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Upajjhāya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
和尚、親教師 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「和尚経」(『増支部』5-56) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56. Atha kho aññataro bhikkhu yena sako upajjhāyo
tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
aññataro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
とある、随一の |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
sako |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
自分の |
|
|
|
|
upajjhāyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
和尚、親教師 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに、とある比丘が自分の和尚へ近付いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā sakaṃ upajjhāyaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sakaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
自分の |
|
|
|
|
upajjhāyaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
和尚、親教師 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近付いて、自分の和尚へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘etarahi me, bhante, madhurakajāto ceva kāyo, disā ca me na
pakkhāyanti, dhammā ca maṃ nappaṭibhanti, thinamiddhañca me cittaṃ pariyādāya
tiṭṭhati, anabhirato ca brahmacariyaṃ carāmi, atthi ca me dhammesu
vicikicchā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘etarahi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いま、現在 |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
madhuraka |
|
名 |
a |
‐ |
持 |
酔った |
|
|
|
|
jāto |
jan |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
生まれた →酒に酔った |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
iva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ごとく |
|
|
|
|
kāyo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
身体 |
|
|
|
|
disā |
diś |
名 |
ā |
女 |
複 |
主 |
方向、方角 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pakkhāyanti, |
pra-khyā |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
現れる、明らかとなる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭibhanti, |
prati-bhā |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
現れる、明らかとなる、見える、思える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
thina |
|
名 |
a |
中 |
相 |
惛沈 |
|
|
|
|
middhañ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
眠、睡眠 →惛眠 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariyādāya |
pari-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
遍取して、占拠して |
|
|
|
|
tiṭṭhati, |
sthā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住立する、立つ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anabhirato |
an-abhi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
楽しまない、喜ばない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ |
bṛh, car |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
梵行 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
carāmi, |
car |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
行ずる |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
dhammesu |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
法 |
|
|
|
|
vicikicchā’’ |
vi-cit 意 |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
疑、疑念、猶予 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、いま、私の身体は、まるで酒に酔った状態のようです。方角も、私にははっきりしていません。また、私には諸法が不明瞭となっています。惛眠が、私の心を占領して住しています。私は、喜びなく梵行を行じています。私には、法に対する疑念が起こっています」と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『相応部』22-84「ティッサ経」にパラレル。そちらではviyaとなっていたので、対応するcevaをca
ivaと読んだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho so bhikkhu taṃ saddhivihārikaṃ bhikkhuṃ ādāya yena
bhagavā tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
saddhi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
共に、一緒に |
|
|
|
|
vihārikaṃ |
vi-hṛ |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
住の →共住の |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ādāya |
ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取って |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこでその比丘は、その共住比丘を連れて、世尊へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivādetvā |
abhi-vad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
敬礼する、礼拝する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近付いて、世尊へ礼拝し、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho so bhikkhu bhagavantaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったその比丘は、世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘ayaṃ, bhante, bhikkhu evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āha – |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、この比丘がこのように言いました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘etarahi me, bhante, madhurakajāto ceva kāyo, disā ca maṃ na
pakkhāyanti, dhammā ca me nappaṭibhanti, thinamiddhañca me cittaṃ pariyādāya
tiṭṭhati, anabhirato ca brahmacariyaṃ carāmi, atthi ca me dhammesu
vicikicchā’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘etarahi me, bhante,
madhurakajāto ceva kāyo, disā ca maṃ na pakkhāyanti, dhammā ca me
nappaṭibhanti, thinamiddhañca me cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati, anabhirato ca
brahmacariyaṃ carāmi, atthi ca me dhammesu vicikicchā’’’ti. (56-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者よ、いま、私の身体は、まるで酒に酔った状態のようです。方角も、私にははっきりしていません。また、私には諸法が不明瞭となっています。惛眠が、私の心を占領して住しています。私は、喜びなく梵行を行じています。私には、法に対する疑念が起こっています』と」 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・なぜか先の文のmeとmaṃが入れ替わっているが大意に影響はあるまい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evañhetaṃ, bhikkhu, hoti indriyesu aguttadvārassa, bhojane
amattaññuno, jāgariyaṃ ananuyuttassa, avipassakassa kusalānaṃ dhammānaṃ,
pubbarattāpararattaṃ bodhipakkhiyānaṃ dhammānaṃ bhāvanānuyogaṃ ananuyuttassa
viharato, yaṃ madhurakajāto ceva kāyo hoti, disā cassa na pakkhāyanti, dhammā
ca taṃ nappaṭibhanti, thinamiddhañcassa cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati,
anabhirato ca brahmacariyaṃ carati, hoti cassa dhammesu vicikicchā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
indriyesu |
|
名 |
a |
中 |
複 |
処 |
根、感官 |
|
|
|
|
agutta |
a-gup |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
守られない |
|
|
|
|
dvārassa, |
|
名 |
a |
中→男 |
単 |
属 |
門 |
|
|
|
|
bhojane |
bhuj |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
食物 |
|
|
|
|
amattaññuno, |
|
形 |
ū |
男 |
単 |
属 |
適量を知らぬもの |
|
|
|
|
jāgariyaṃ |
jāgṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
不眠、覚醒 |
|
|
|
|
ananuyuttassa, |
an-anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
実践せざる |
|
|
|
|
avipassakassa |
a-vi-paś |
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
観察なき |
|
|
|
|
kusalānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
善の |
|
|
|
|
dhammānaṃ, |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
pubba |
|
形 |
代的 |
‐ |
持 |
先の、昔の、東の |
|
|
|
|
ratta |
|
名 |
a |
中 |
相 |
夜 |
|
|
|
|
apara |
|
形 |
代的 |
‐ |
持 |
他の、後の、次の |
|
|
|
|
rattaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
夜 |
|
|
|
|
bodhi |
budh |
名 |
i |
女 |
依(属) |
覚、菩提、さとり |
|
|
|
|
pakkhiyānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
部分の |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
bhāvanā |
bhū 使 |
名 |
ā |
女 |
持 |
修習 |
|
|
|
|
anuyogaṃ |
anu-yuj |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
実践、従事、専心 |
|
|
|
|
ananuyuttassa |
an-anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
実践せざる |
|
|
|
|
viharato, |
vi-hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
住する |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
madhurakajāto ceva
kāyo hoti, disā cassa na pakkhāyanti, dhammā ca taṃ nappaṭibhanti, thinamiddhañcassa cittaṃ pariyādāya tiṭṭhati,
anabhirato ca brahmacariyaṃ carati, hoti cassa
dhammesu vicikicchā. (56-3.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
carati, |
car |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
行ずる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘よ、それはそのとおりです。諸根において門が守られず、食に関して適量を知らず、不寝を実践せず、諸々の善法を観察せず、初夜と後夜に菩提の部分となる諸法の修習という実践に従事しない者にあっては、身体は、まるで酒に酔った状態のようになり、方角も、その者にははっきりせず、また、その者には諸法が不明瞭となり、惛眠が、その者の心を占領して住し、その者は、喜びなく梵行を行じ、その者には、法に対する疑念が起こります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・bodhipakkhiyaを水野、雲井辞書、『南伝』、『原始』みな「菩提分」としているが、bojjhaṅgaと同一のものか不明であったため、あえて別様に訳した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmātiha te, bhikkhu, evaṃ sikkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
iha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
sikkhitabbaṃ – |
śak 意 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
学ばれるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえここに、比丘よ、あなたによってこのように学ばれるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘indriyesu guttadvāro bhavissāmi, bhojane mattaññū, jāgariyaṃ
anuyutto, vipassako kusalānaṃ dhammānaṃ, pubbarattāpararattaṃ
bodhipakkhiyānaṃ dhammānaṃ bhāvanānuyogaṃ anuyutto viharissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘indriyesu guttadvāro bhavissāmi, bhojane mattaññū, jāgariyaṃ anuyutto, vipassako kusalānaṃ
dhammānaṃ, pubbarattāpararattaṃ bodhipakkhiyānaṃ dhammānaṃ bhāvanānuyogaṃ anuyutto viharissāmī’ti. (56-9.) |
|
|
|
|
dvāro |
|
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
門、戸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhavissāmi, |
bhū |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mattaññū, |
|
形 |
ū |
男 |
単 |
主 |
適量を知るもの |
|
|
|
|
anuyutto, |
anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
実践、実行、専修した |
|
|
|
|
vipassako |
vi-paś |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
観察する |
|
|
|
|
anuyutto |
anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
実践、実行、専修した |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharissāmī’ |
vi-hṛ |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は、諸根において門が守られた者となろう。食に関して適量を知り、不寝を実践し、諸々の善法を観察し、初夜と後夜に菩提の部分となる諸法の修習という実践に従事しする者として住しよう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhi te, bhikkhu, sikkhitabba’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
bhikkhu, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
sikkhitabba’’n |
śak 意 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
学ばれるべき |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘よ、あなたによってこのように学ばれるべきです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho so bhikkhu bhagavatā iminā ovādena ovadito uṭṭhāyāsanā
bhagavantaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā pakkāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavatā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
具 |
世尊 |
|
|
|
|
iminā |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
具 |
これ |
|
|
|
|
ovādena |
ava-vad |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
教誡、訓誡 |
|
|
|
|
ovadito |
ava-vad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
教誡された |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uṭṭhāya |
ud-sthā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
起き上がる、奮起する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsanā |
ās |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
坐具、坐処、座 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivādetvā |
abhi-vad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
敬礼する、礼拝する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
padakkhiṇaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
右回り、右繞、幸福な、器用な |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
katvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
pakkāmi. |
pra-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
出発する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに、世尊によってこの教誡をなされたその比丘は、座より立つと世尊へ礼拝し、右繞をなして立ち去った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho so bhikkhu eko vūpakaṭṭho appamatto ātāpī pahitatto
viharanto nacirasseva – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
eko |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
vūpakaṭṭho |
wi-ava-kṛṣ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
遠離した |
|
|
|
|
appamatto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不放逸の |
|
|
|
|
ātāpī |
ā-tap |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
熱心の、熱意ある |
|
|
|
|
pahita |
pra-dhā |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
熱心な、努めた |
|
|
|
|
atto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
自分 |
|
|
|
|
viharanto |
vi-hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
住する |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
acirassa |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副属 |
ひさしく |
|
|
|
|
eva – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そしてその比丘はひとり遠離し、不放逸に、熱心に、自ら励んで住し、久しからずして、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yassatthāya kulaputtā sammadeva agārasmā anagāriyaṃ pabbajanti,
tadanuttaraṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yassa |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
与 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
atthāya |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
与 |
義 |
|
|
|
|
kula |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
家、良家、族姓 |
|
|
|
|
puttā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
息子 →善男子 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
agārasmā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
anagāriyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非家の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pabbajanti, |
pra-vraj |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
出家する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
anuttaraṃ – |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
無上の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
善男子たちがそれを目的として正しく俗家から出家をなすところの、かの無上なるもの、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
brahmacariyapariyosānaṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja vihāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
brahmacariya |
bṛh,
car |
名 |
a |
中 |
依(属) |
梵行 |
|
|
|
|
pariyosānaṃ |
pari-ava-sā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
終結、完了 |
|
|
|
|
diṭṭhe |
dṛś |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
見られた、見、所見 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 →現法、現世 |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する、自証する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明をなす、さとる |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
vihāsi. |
vi-hṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕梵行の完成を、現法において自ら証知し、作証し、成就して住した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’’ti abbhaññāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Khīṇā |
kṣī 受 |
過分 |
ā |
女 |
単 |
主 |
尽きた |
|
|
|
|
jāti, |
jan |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
生 |
|
|
|
|
vusitaṃ |
ava-sā? |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完成した |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ, |
bṛh,
car |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
梵行 |
|
|
|
|
kataṃ |
kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされた |
|
|
|
|
karaṇīyaṃ, |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべきこと |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aparaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後、他 |
|
|
|
|
itthattāyā’’ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
かくの如き状態、現状、ここ[輪廻]の状態、 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhaññāsi. |
abhi-jñā |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
証知する、自証する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない」と自証した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññataro pana so bhikkhu arahataṃ ahosi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññataro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
随一の、二者の一、とある、一つの |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
arahataṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
複 |
属 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi. |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その比丘もまた、阿羅漢たちの一人となったのである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho so bhikkhu arahattaṃ patto yena sako upajjhāyo
tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha kho so bhikkhu arahattaṃ patto yena sako upajjhāyo
tenupasaṅkami; (56-1.) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
arahattaṃ |
arh |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
阿羅漢果、阿羅漢性、阿羅漢位 |
|
|
|
|
patto |
pra-āp |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
得達した |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに、阿羅漢果を得たその比丘は、自分の和尚へ近付いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā sakaṃ upajjhāyaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā sakaṃ
upajjhāyaṃ etadavoca – (56-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近付いて、自分の和尚へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘etarahi me, bhante, na ceva [na tveva (sī.)] madhurakajāto
kāyo, disā ca me pakkhāyanti, dhammā ca maṃ paṭibhanti, thinamiddhañca me
cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, abhirato ca brahmacariyaṃ carāmi, natthi ca me
dhammesu vicikicchā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘etarahi me, bhante,
na ceva madhurakajāto kāyo, disā ca me pakkhāyanti, dhammā ca maṃ paṭibhanti,
thinamiddhañca me cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, abhirato
ca brahmacariyaṃ carāmi, natthi ca me dhammesu
vicikicchā’’ti. (56-3.) |
|
|
|
|
abhirato |
abhi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
大いに喜んだ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、いま、私の身体は、まるで酒に酔った状態のようではありません。方角も、私にははっきりしています。また、私には諸法が明瞭となっています。惛眠が、私の心を占領して住することはあありません。私は、喜びをもって梵行を行じています。私には、法に対する疑念が起こっていません」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho so bhikkhu taṃ saddhivihārikaṃ bhikkhuṃ ādāya yena
bhagavā tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha kho so bhikkhu
taṃ saddhivihārikaṃ bhikkhuṃ ādāya yena bhagavā tenupasaṅkami; (56-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこでその比丘は、その共住比丘を連れて、世尊へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā
bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. (56-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近付いて、世尊へ礼拝し、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho so bhikkhu bhagavantaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho
so bhikkhu bhagavantaṃ etadavoca – (56-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったその比丘は、世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘ayaṃ, bhante, bhikkhu evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘ayaṃ, bhante,
bhikkhu evamāha – (56-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、この比丘がこのように言いました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘etarahi me, bhante, na ceva madhurakajāto kāyo, disā ca me
pakkhāyanti, dhammā ca maṃ paṭibhanti, thinamiddhañca me cittaṃ na pariyādāya
tiṭṭhati, abhirato ca brahmacariyaṃ carāmi, natthi ca me dhammesu
vicikicchā’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘etarahi me, bhante,
na ceva madhurakajāto kāyo, disā ca me pakkhāyanti, dhammā ca maṃ paṭibhanti,
thinamiddhañca me cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, abhirato ca brahmacariyaṃ
carāmi, natthi ca me dhammesu vicikicchā’’’ti. (56-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者よ、いま、私の身体は、まるで酒に酔った状態のようではありません。方角も、私にははっきりしています。また、私には諸法が明瞭となっています。惛眠が、私の心を占領して住することはあありません。私は、喜びをもって梵行を行じています。私には、法に対する疑念が起こっていません』と」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evañhetaṃ, bhikkhu, hoti indriyesu guttadvārassa, bhojane
mattaññuno, jāgariyaṃ anuyuttassa, vipassakassa kusalānaṃ dhammānaṃ,
pubbarattāpararattaṃ bodhipakkhiyānaṃ dhammānaṃ bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa
viharato, yaṃ na ceva madhurakajāto kāyo hoti, disā cassa pakkhāyanti, dhammā
ca taṃ paṭibhanti, thinamiddhañcassa cittaṃ na pariyādāya tiṭṭhati, abhirato
ca brahmacariyaṃ carati, na cassa hoti dhammesu vicikicchā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evañhetaṃ, bhikkhu,
hoti indriyesu guttadvārassa,
bhojane mattaññuno,
jāgariyaṃ anuyuttassa, vipassakassa kusalānaṃ dhammānaṃ, pubbarattāpararattaṃ bodhipakkhiyānaṃ
dhammānaṃ bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa viharato, yaṃ na ceva madhurakajāto kāyo hoti, disā cassa
pakkhāyanti, dhammā ca taṃ paṭibhanti, thinamiddhañcassa cittaṃ na pariyādāya
tiṭṭhati, abhirato ca brahmacariyaṃ carati, na cassa hoti dhammesu
vicikicchā. (56-9, 21.) |
|
|
|
|
gutta |
gup |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
守られた |
|
|
|
|
mattaññuno, |
|
形 |
ū |
男 |
単 |
属 |
適量を知る |
|
|
|
|
anuyuttassa, |
anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
実践した、専心した |
|
|
|
|
vipassakassa |
vi-paś |
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
観察する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘よ、それはそのとおりです。諸根において門が守られ、食に関して適量を知り、不寝を実践し、諸々の善法を観察し、初夜と後夜に菩提の部分となる諸法の修習という実践に従事する者にあっては、身体は、まるで酒に酔った状態のようにはならず、方角も、その者にははっきりし、また、その者には諸法が明瞭となり、惛眠がその者の心を占領して住することはなく、その者は喜びをもって梵行を行じ、その者には法に対する疑念が起こりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmātiha vo, bhikkhave, evaṃ sikkhitabbaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmātiha vo, bhikkhave, evaṃ sikkhitabbaṃ –
(56-10.) |
|
|
|
|
vo, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
具 |
あなたたち |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえここに、比丘たちよ、あなたがたによってこのように学ばれるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘indriyesu guttadvārā bhavissāma, bhojane mattaññuno, jāgariyaṃ
anuyuttā, vipassakā kusalānaṃ dhammānaṃ, pubbarattāpararattaṃ
bodhipakkhiyānaṃ dhammānaṃ bhāvanānuyogaṃ anuyuttā viharissāmā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘indriyesu guttadvārā bhavissāma, bhojane mattaññuno, jāgariyaṃ anuyuttā, vipassakā kusalānaṃ
dhammānaṃ, pubbarattāpararattaṃ bodhipakkhiyānaṃ dhammānaṃ bhāvanānuyogaṃ anuyuttā viharissāmā’ti. (56-11.) |
|
|
|
|
dvārā |
|
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
門、戸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhavissāma, |
bhū |
動 |
未 |
能 |
複 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mattaññuno, |
|
形 |
ū |
男 |
複 |
主 |
適量を知る |
|
|
|
|
anuyuttā, |
anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
実践した、従事した、専心した |
|
|
|
|
vipassakā |
vi-paś |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
観察する |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharissāmā’ |
vi-hṛ |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『我々は、諸根において門が守られた者たちとなろう。食に関して適量を知り、不寝を実践し、諸々の善法を観察し、初夜と後夜に菩提の部分となる諸法の修習という実践に従事しする者たちとして住しよう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
56-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhi vo, bhikkhave, sikkhitabba’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhi vo, bhikkhave,
sikkhitabba’’nti. (56-12, 28.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、あなたがたによって、このように学ばれるべきです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Chaṭṭhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Chaṭṭhaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第六の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第六〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |