|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(18) 3. Sañcetaniyavaggo |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sañcetaniya |
saṃ-cit |
形 |
a |
‐ |
依(属) |
故思の、意思の |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「思品」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1. Cetanāsuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Cetanā |
cit |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
思、意思 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「思経」(『増支部』4-171) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171. [kathā. 539] ‘‘Kāye vā, bhikkhave, sati kāyasañcetanāhetu
uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kāye |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
身、身体 |
|
|
|
|
vā, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
sati |
as |
現分 |
ant |
男 |
単 |
処絶 |
ある、なる |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
身体、集まり |
|
|
|
|
sañcetanā |
saṃ-cit |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
思 |
|
|
|
|
hetu |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjati |
ud-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる、発生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajjhattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
自らの、内の |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
楽 |
|
|
|
|
dukkhaṃ. |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、身があるとき、身に対する思のゆえに、内なる楽苦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vācāya vā, bhikkhave, sati vacīsañcetanāhetu uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
処絶 |
言葉、語 |
|
|
|
|
vā, bhikkhave, sati vacīsañcetanāhetu uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (171-1.) |
|
|
|
|
sati |
as |
現分 |
ant |
中 |
単 |
処絶 |
ある、なる |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(属) |
語、言、口 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
語があるとき、語に対する思のゆえに、内なる楽苦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mane vā, bhikkhave, sati manosañcetanāhetu uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ avijjāpaccayāva. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mane |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
処絶 |
意 |
|
|
|
|
vā, bhikkhave, sati
manosañcetanāhetu uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ (171-1.) |
|
|
|
|
sati |
as |
現分 |
ant |
中 |
単 |
処絶 |
ある、なる |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(属) |
意 |
|
|
|
|
avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
有〔持〕 |
無明 |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
|
eva. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意があるとき、意に対する思のゆえに、内なる楽苦が生じます。まさに〈無明〉を縁とした〔身語意への思〕によって。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・「もし歓喜をもたらす無明が縁となる、そのような場合、三つの門における楽苦の縁となる思が生じる。このように根本であることの故に無明に関してこういわれたのである」Sace hi avijjā chādayamānā paccayo hoti, evaṃ sante tīsu
dvāresu sukhadukkhānaṃ paccayabhūtā cetanā uppajjati. Iti mūlabhūtāya
avijjāya vasenetaṃ vuttaṃ. と『註』は述べているので、avijjāpaccayāvaは意だけでなく身と語にもかかっていることになる。また無明は直接に楽苦の縁なのでなく、無明→思→楽苦という因果関係が述べられているので、これによって補訳した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ, bhikkhave, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自分で、自ら |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
taṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
身体、集まり |
|
|
|
|
saṅkhāraṃ |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
行、為作、形成力、現象 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhisaṅkharoti, |
abhi-saṃ-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
為作する、行為する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (171-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その身行を、人は自ら為作します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』にKāyasaṅkhāranとは『身を門とする意思の集積である』kāyadvāre cetanārāsiṃ とあるとおり、しばしば身語意の三行(殊に十二支縁起中のそれ)は三思と同一視される。ここでもそのように読むべきであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pare vāssa [pare vā tassa (ka.)] taṃ, bhikkhave, kāyasaṅkhāraṃ
abhisaṅkharonti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pare |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の |
|
|
|
|
vāssa taṃ, bhikkhave, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (171-4.) |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
abhisaṅkharonti, |
abhi-saṃ-kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
為作する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その彼の身行を、他者たちが為作します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』は「さらに、他者たちが勧導し、命令して、なさしめるので、その彼の身行を他者たちが為作する、というのである」Yaṃ pana pare samādapetvā āṇāpetvā kārenti, tassa taṃ
kāyasaṅkhāraṃ pare abhisaṅkharonti nāma. と述べる。 |
|
|
|
・他者の促しによる行為でも、業として異熟を生むということか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sampajāno vā taṃ, bhikkhave, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sampajāno |
saṃ-pra-jñā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
正知の、意識的の、正知者、故意の |
|
|
|
|
vā taṃ, bhikkhave,
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (171-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その行を、人は意識的に為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Asampajāno vā taṃ, bhikkhave, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Asampajāno |
a-saṃ-pra-jñā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不正知 |
|
|
|
|
vā taṃ, bhikkhave,
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (171-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その身行を、人は無意識的に為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ, bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ,
bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ
abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; (171-4.) |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(属) |
語、言、口 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その語行を、人は自ら為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pare vāssa taṃ, bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pare vāssa taṃ,
bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti; (171-5, 8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・訳が次文と前後した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃpaccayāssa taṃ
uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; (171-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼の語行を、他者たちが為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sampajāno vā taṃ, bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sampajāno vā taṃ,
bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; (171-6, 8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その語行を、人は意識的に為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ, bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ,
bhikkhave, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (171-7, 8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その語行を、人は無意識的に為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ, bhikkhave, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ,
bhikkhave, manosaṅkhāraṃ
abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; (171-4.) |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(属) |
意 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その意行を、人は自ら為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pare vāssa taṃ, bhikkhave, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pare vāssa taṃ,
bhikkhave, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; (171-5, 13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その彼の意行を、他者たちが為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sampajāno vā taṃ, bhikkhave, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sampajāno vā taṃ,
bhikkhave, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ; (171-6, 13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その意行を、人は意識的に為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ, bhikkhave, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ,
bhikkhave, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (171-7, 13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは比丘たちよ、その縁のゆえにその者に内なる楽苦が生じるような、その意行を、人は無意識的に為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Imesu, bhikkhave, dhammesu avijjā anupatitā, avijjāyatveva
asesavirāganirodhā so kāyo na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ, sā vācā na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ, so mano na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ, khettaṃ taṃ [vatthuṃ taṃ (sabbattha)] na hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Imesu, |
|
代 |
代的 |
男中 |
複 |
処 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammesu |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
法 |
|
|
|
|
avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
無明 |
|
|
|
|
anupatitā, |
anu-pat |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
従われた、起こった、受けた、陥った |
|
|
|
|
avijjāya |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
無明 |
|
|
|
|
tv |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
という(ti)、しかし(tu) |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
asesa |
śiṣ |
形 |
a |
‐ |
持 |
残余なき |
|
|
|
|
virāga |
vi-raj |
名 |
a |
男 |
相 |
離貪、遠離 |
|
|
|
|
nirodhā |
ni-rudh 受 |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
滅、滅尽 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
身体 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjati |
ud-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる、発生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajjhattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
内に |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
楽 |
|
|
|
|
dukkhaṃ, |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
vācā |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
言葉、語 |
|
|
|
|
na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ, so mano na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ, (同上) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男(中) |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
主 |
意 |
|
|
|
|
khettaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
田畑、土地、国土 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
hoti…pe… |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これらの〔思なる〕諸法において〈無明〉が起こっており、しかし〈無明〉の残余なき遠離と滅尽のゆえに、それを縁としてその者に内なる楽苦が生ずるようなその身が存在しなくなり、それを縁としてその者に内なる楽苦が生ずるようなその語が存在しなくなり、それを縁としてその者に内なる楽苦が生ずるようなその意が存在しなくなります。〔それを縁としてその者に内なる楽苦が生ずるような〕地盤が存在しなくなり…… |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・Imesu, bhikkhave, dhammesu avijjā anupatitāとは「これらの、区分して説かれた思なる諸法において、無明が、倶生のものとして、近依として起こっている、である」imesu vuttappabhedesu cetanādhammesu avijjā sahajātavasena ca
upanissayavasena ca anupatitā. と『註』はいう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vatthuṃ taṃ na hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vatthuṃ |
vas |
名 |
us |
中 |
単 |
主 |
こと、土地、基体 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti…pe… |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……基体が存在しなくなり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āyatanaṃ taṃ na hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
処、入処 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ、彼、彼女、そのとき(副対) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti…pe… |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……場所が存在しなくなり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
adhikaraṇaṃ taṃ na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkha’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
adhikaraṇaṃ |
adhi-kṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
問題、事、作務、争論 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
na hoti yaṃpaccayāssa
taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkha’’nti. (171-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それを縁としてその者に内なる楽苦が生ずるような道理が存在しなくなるのです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『原始』はここまでを一経と区切っている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Cattārome, bhikkhave, attabhāvapaṭilābhā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
bhāva |
bhū |
名 |
a |
男 |
有(属) |
本性、状態 →自体 |
|
|
|
|
paṭilābhā. |
prati-labh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
獲得、得達 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら四つの自体の獲得者があります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『長部』33「合誦経」に出る。 |
|
|
|
・attabhāvappaṭilābhāti paṭiladdhaattabhāvā. という『註』の記述から、有財釈で解してみた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame cattāro? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
cattāro? |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる四か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave, attabhāvapaṭilābho, yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe
attasañcetanā kamati, no parasañcetanā. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
bhāva |
bhū |
名 |
a |
男 |
有(属) |
本性、状態 →自体 |
|
|
|
|
paṭilābho, |
prati-labh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
獲得、得達 |
|
|
|
|
yasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
bhāva |
bhū |
名 |
a |
男 |
依(属) |
本性、状態 →自体 |
|
|
|
|
paṭilābhe |
prati-labh |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
獲得、得達 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
sañcetanā |
saṃ-cit |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
思 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kamati, |
kram |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
歩む、進む、影響する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の |
|
|
|
|
sañcetanā. |
saṃ-cit |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
思 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その自体の獲得に関して、他者の思でなく、自己の思が影響するような自体の獲得者があります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・いっぽう、ここでのattabhāvapaṭilābheについては依主釈で解した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave, attabhāvapaṭilābho, yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe
parasañcetanā kamati, no attasañcetanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave,
attabhāvapaṭilābho, yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe parasañcetanā kamati, no
attasañcetanā. (171-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その自体の獲得に関して、自己の思でなく、他者の思が影響するような自体の獲得者があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave, attabhāvapaṭilābho, yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe
attasañcetanā ca kamati parasañcetanā ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave,
attabhāvapaṭilābho, yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe attasañcetanā ca kamati parasañcetanā ca. (171-23.) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その自体の獲得に関して、自己の思も、他者の思も影響するような自体の獲得者があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave, attabhāvapaṭilābho, yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe
nevattasañcetanā kamati, no parasañcetanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave,
attabhāvapaṭilābho, yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe nevattasañcetanā kamati, no parasañcetanā. (171-23.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その自体の獲得に関して、自己の思も、他者の思も影響しないような自体の獲得者があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, cattāro attabhāvapaṭilābhā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime kho,
bhikkhave, cattāro attabhāvapaṭilābhā’’ (171-23.) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら四つの自体の獲得者があります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte āyasmā sāriputto bhagavantaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte |
vac 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
sāriputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように言われたとき、尊者サーリプッタが世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘imassa kho ahaṃ, bhante, bhagavatā saṃkhittena bhāsitassa
evaṃ vitthārena atthaṃ ājānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘imassa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavatā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
具 |
世尊 |
|
|
|
|
saṃkhittena |
saṃ-kṣip |
形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
要略すれば、簡潔には |
|
|
|
|
bhāsitassa |
bhāṣ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
属 |
語った、所説 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vitthārena |
vi-stṛ 使 |
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
広説すれば、詳細には |
|
|
|
|
atthaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
義、意味 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ājānāmi – |
ā-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
了知する、よく知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私は、世尊によって簡略に説かれたこのことの詳細な意味を、このように了解します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tatra, bhante, yāyaṃ attabhāvapaṭilābho yasmiṃ
attabhāvapaṭilābhe attasañcetanā kamati no parasañcetanā, attasañcetanāhetu
tesaṃ sattānaṃ tamhā kāyā cuti hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
attabhāvapaṭilābho
yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe attasañcetanā kamati no parasañcetanā, (171-23.) |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
sañcetanā |
saṃ-cit |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
思 |
|
|
|
|
hetu |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
|
tesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
sattānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
有情、衆生 |
|
|
|
|
tamhā |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāyā |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
身、身体、集まり |
|
|
|
|
cuti |
cyu |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
死没 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、それらのうち、およそ、その自体の獲得に関して、他者の思でなく、自己の思が影響するような自体の獲得者。それらの有情たちには、自己の思を因として、その身からの死没がおこります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・これ以下三つの有情を、『註』はキッダーパノーシカ天、マノーパドーシカ天、人間であるとしている。第四が非想非非想処天であることは本経のとおり。ただ「合誦経」の『註』ではそれぞれキッダーパドーシカ天、屠殺される羊など、マノーパドーシカ天、四大王天より上位の神々とされており、『註』も理解に苦しんだようにも見受けられる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra, bhante, yāyaṃ attabhāvapaṭilābho yasmiṃ
attabhāvapaṭilābhe parasañcetanā kamati no attasañcetanā, parasañcetanāhetu
tesaṃ sattānaṃ tamhā kāyā cuti hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra, bhante, yāyaṃ
attabhāvapaṭilābho yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe parasañcetanā kamati no
attasañcetanā, parasañcetanāhetu tesaṃ sattānaṃ tamhā kāyā cuti hoti.
(171-24, 30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、それらのうち、およそ、その自体の獲得に関して、自己の思でなく、他者の思が影響するような自体の獲得者。それらの有情たちには、他者の思を因として、その身からの死没がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra, bhante, yāyaṃ attabhāvapaṭilābho yasmiṃ
attabhāvapaṭilābhe attasañcetanā ca kamati parasañcetanā ca, attasañcetanā ca
parasañcetanā ca hetu tesaṃ sattānaṃ tamhā kāyā cuti hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra, bhante, yāyaṃ
attabhāvapaṭilābho yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe attasañcetanā ca kamati
parasañcetanā ca, attasañcetanā ca parasañcetanā ca hetu tesaṃ sattānaṃ tamhā
kāyā cuti hoti. (171-25, 30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、それらのうち、およそ、その自体の獲得に関して、自己の思も、他者の思も影響するような自体の獲得者。それらの有情たちには、自己の思と他者の思を因として、その身からの死没がおこります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・このhetuは属格依主釈の後分となって副詞的対格をなしている(PTS辞書)はずなので、ここでの表記はやや奇妙であるが(たとえばattaparasañcetanāhetuなどであるべきではないか)、前例に沿った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra, bhante, yāyaṃ attabhāvapaṭilābho yasmiṃ
attabhāvapaṭilābhe neva attasañcetanā kamati no parasañcetanā, katame tena
devā daṭṭhabbā’’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra, bhante, yāyaṃ
attabhāvapaṭilābho yasmiṃ attabhāvapaṭilābhe neva attasañcetanā kamati no
parasañcetanā, (171-26, 30.) |
|
|
|
|
katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
devā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
神 |
|
|
|
|
daṭṭhabbā’’’ |
dṛś |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
見られるべき |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、それらのうち、およそ、その自体の獲得に関して、自己の思も、他者の思も影響しないような自体の獲得者。それに関しては、いかなる神々とみられるべきでしょうか」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Nevasaññānāsaññāyatanūpagā, sāriputta, devā tena
daṭṭhabbā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想、想念、概念、表象 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
|
āyatana |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
依(対) |
処、入処 |
|
|
|
|
upagā, |
upa-gam |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
至る、経験する、属する |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
devā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
神 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
daṭṭhabbā’’ |
dṛś |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
見られるべき |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「サーリプッタよ、それに関しては、非想非非想処に属する神々とみられるべきです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ko nu kho, bhante, hetu ko paccayo, yena midhekacce sattā
tamhā kāyā cutā āgāmino honti āgantāro itthattaṃ? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ko |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何、誰 |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
hetu |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
因、原因 |
|
|
|
|
ko |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何、誰 |
|
|
|
|
paccayo, |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
縁、資具 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
ekacce |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
ある、一類の |
|
|
|
|
sattā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
有情、衆生 |
|
|
|
|
tamhā |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāyā |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
身、身体、集まり |
|
|
|
|
cutā |
cyu |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
死んだ |
|
|
|
|
āgāmino |
a-gam |
名 |
in |
男 |
複 |
主 |
来者、帰来者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
honti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āgantāro |
a-gam |
名 |
ar |
男 |
複 |
主 |
帰来者 |
|
|
|
|
itthattaṃ? |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
ここ(輪廻)の状態 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、いったい、いかなる因、いかなる縁あって、ここなる一部の有情たちはその身より死没して、帰来者、ここへ帰ってくる者となるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ko pana, bhante, hetu ko paccayo, yena midhekacce sattā tamhā
kāyā cutā anāgāmino honti anāgantāro itthatta’’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ko pana, bhante, hetu ko paccayo, yena midhekacce sattā tamhā kāyā
cutā anāgāmino honti anāgantāro itthatta’’n (171-35.) |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
anāgāmino |
an-ā-gam |
名 |
in |
男 |
複 |
主 |
不還 |
|
|
|
|
anāgantāro |
an-a-gam |
名 |
ar |
男 |
複 |
主 |
不帰来者 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また尊者よ、いったい、いかなる因、いかなる縁あって、ここなる一部の有情たちはその身より死没して、不還者、ここへ帰ってこない者となるのでしょうか」 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・これまでの説示や応答との脈絡がもう一つつかめない。以下を見るに、非想非非想処の有情は、自他の思に影響を受けずに死没するというのに、なぜその一部は死んで人間界へ帰り、一部はそうでないのか、という疑問のようである(その答は非想非非想処に生まれる前の人間の時の五下分結の有無だとされる)が、そういう理解でよいのか。『註』の解釈を鵜呑みにしてよいかどうかまで含め、本経は全般に要検討。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha, sāriputta, ekaccassa puggalassa orambhāgiyāni
saṃyojanāni appahīnāni honti, so diṭṭheva dhamme nevasaññānāsaññāyatanaṃ
upasampajja viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
ekaccassa |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
ある、一類の |
|
|
|
|
puggalassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人、個人 |
|
|
|
|
orambhāgiyāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
主 |
下分 |
|
|
|
|
saṃyojanāni |
saṃ-yuj |
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
結、繋縛 |
|
|
|
|
appahīnāni |
a-pra-hā |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
未断の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
honti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
diṭṭhe |
dṛś |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
見られた、見、所見 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 →現法、現世 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想、想念、概念、表象 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「サーリプッタよ、ここに、一部の人々の〔五〕下分結が断たれていない〔とします〕。その者が現法で非想非非想処へ達して住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tadassādeti, taṃ nikāmeti, tena ca vittiṃ āpajjati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assādeti, |
ā-svad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
味わう、楽味させる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nikāmeti, |
|
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
欲求する、希求する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vittiṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
財富、幸福、喜悦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āpajjati; |
ā-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
来る、遭う、到達する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそれを味わい、それを希求して、それにより喜悦へ至り、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tattha ṭhito tadadhimutto tabbahulavihārī aparihīno kālaṃ
kurumāno nevasaññānāsaññāyatanūpagānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
ṭhito |
sthā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
立つ |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
adhimutto |
adhi-muc |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
信解した、勝解した |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
bahula |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
多い |
|
|
|
|
vihārī |
vi-hṛ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
住者、住ある |
|
|
|
|
aparihīno |
a-pra-hā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
欠失しない、衰退しない |
|
|
|
|
kālaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
時 |
|
|
|
|
kurumāno |
kṛ |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
なす →命終する |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想、想念、概念、表象 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
|
āyatana |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
依(対) |
処、入処 |
|
|
|
|
upagānaṃ |
upa-gam |
形 |
a |
男 |
複 |
属 |
至る、経験する、属する |
|
|
|
|
devānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
天、神 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sahabyataṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
共住、友誼 |
|
|
|
|
upapajjati. |
upa-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
再生する、往生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこへ立って、それを志向し、それへ多く住して失わず、命終すると非想非非想処に属する神々の眷属へ生まれ変わります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tato cuto āgāmī hoti āgantā itthattaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
cuto |
cyu |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
死んで、死没して |
|
|
|
|
āgāmī |
a-gam |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
来者、還来者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āgantā |
a-gam |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
帰来者 |
|
|
|
|
itthattaṃ. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
ここ(輪廻)の状態 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそこから死没すると、帰来者、ここへ帰ってくる者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha pana, sāriputta, ekaccassa puggalassa orambhāgiyāni
saṃyojanāni pahīnāni honti, so diṭṭheva dhamme nevasaññānāsaññāyatanaṃ
upasampajja viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, sāriputta, ekaccassa
puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti, so diṭṭheva dhamme nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasampajja
viharati. (171-37.) |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
pahīnāni |
pra-hā |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
捨てられた、断ぜられた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またサーリプッタよ、ここに、一部の人々の〔五〕下分結が断たれている〔とします〕。その者が現法で非想非非想処へ達して住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tadassādeti, taṃ nikāmeti, tena ca vittiṃ āpajjati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tadassādeti, taṃ
nikāmeti, tena ca vittiṃ āpajjati; (171-38.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそれを味わい、それを希求して、それにより喜悦へ至り、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tattha ṭhito tadadhimutto tabbahulavihārī aparihīno kālaṃ
kurumāno nevasaññānāsaññāyatanūpagānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tattha ṭhito
tadadhimutto tabbahulavihārī aparihīno kālaṃ kurumāno
nevasaññānāsaññāyatanūpagānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjati. (171-39.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそれを味わい、それを希求して、それにより喜悦へ至り、そこへ立って、それを志向し、それへ多く住して失わず、命終すると非想非非想処に属する神々の眷属へ生まれ変わります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tato cuto anāgāmī hoti anāgantā itthattaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tato cuto anāgāmī hoti anāgantā itthattaṃ. (171-40.) |
|
|
|
|
anāgāmī |
an-ā-gam |
名 |
in |
男 |
単 |
主 |
不還 |
|
|
|
|
anāgantā |
an-a-gam |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
不帰来者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそこから死没すると、不還者、ここへ帰ってこない者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ayaṃ kho, sāriputta, hetu ayaṃ paccayo, yena midhekacce sattā
tamhā kāyā cutā āgāmino honti āgantāro itthattaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho, sāriputta, hetu ayaṃ paccayo, yena midhekacce sattā
tamhā kāyā cutā āgāmino honti āgantāro itthattaṃ. (171-35.) |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、この因、この縁あって、ここなる一部の有情たちはその身より死没して、帰来者、ここへ帰ってくる者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ pana, sāriputta, hetu ayaṃ paccayo, yena midhekacce sattā
tamhā kāyā cutā anāgāmino honti anāgantāro itthatta’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ pana, sāriputta,
hetu ayaṃ paccayo, yena midhekacce sattā tamhā kāyā cutā anāgāmino honti
anāgantāro itthatta’’nti. (171-36, 45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またサーリプッタよ、この因、この縁あって、ここなる一部の有情たちはその身より死没して、不還者、ここへ帰ってこない者となるのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Paṭhamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Paṭhamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第一の、最初の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第一〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |