|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7. Khippanisantisuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khippa |
kṣip |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
急速な、速疾の |
|
|
|
|
nisanti |
ni-śam |
名 |
i |
女 |
依(属) |
注意、観察 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「速疾観察経」(『増支部』4-97) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā
lokasmiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
puggalā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
santo |
as |
現分 |
ant |
男 |
複 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
saṃvijjamānā |
saṃ-vid 受 |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
見られる、存在する |
|
|
|
|
lokasmiṃ. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これら四つの人々が、世にあって見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame cattāro? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
cattāro? |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる四か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attahitāya paṭipanno no parahitāya, parahitāya paṭipanno no
attahitāya, nevattahitāya paṭipanno no parahitāya, attahitāya ceva paṭipanno
parahitāya ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
hitāya |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の |
|
|
|
|
hitāya, |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の |
|
|
|
|
hitāya |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
hitāya, |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
hitāya |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の |
|
|
|
|
hitāya, |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
hitāya |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の |
|
|
|
|
hitāya |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
有益な、利益 |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
他者の利益のためはでなく自己の利益のために行道する者、自己の利益のためではなく他者の利益のために行道する者、自己の利益のためでもなく他者の利益のためでもなく行道する者、自己の利益のためにも他者の利益のためにも行道する者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no
parahitāya? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kathañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いかに、なぜに |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya? (97-3.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかに人は、他者の利益のためはでなく自己の利益のために行道する者となるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, ekacco puggalo khippanisantī ca hoti kusalesu
dhammesu, sutānañca dhammānaṃ dhārakajātiko [dhāraṇajātiko (ka.)] hoti,
dhātānañca [dhatānañca (sī. syā. kaṃ. pī.)] dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti
atthamaññāya dhammamaññāya, dhammānudhammappaṭipanno hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一部の、一類の |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
khippa |
kṣip |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
急速な、速疾の |
|
|
|
|
nisantī |
ni-śam |
名 |
i |
女→男 |
単 |
主 |
注意、観察 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalesu |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
処 |
善き |
|
|
|
|
dhammesu, |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
法 |
|
|
|
|
sutānañ |
śru |
名過分 |
a |
中 |
複 |
属 |
聞いた、所聞 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
dhāraka |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
受持者、憶持者 |
|
|
|
|
jātiko |
jan |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
生種、生の |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
dhatānañ |
dhṛ |
過分 |
a |
男中 |
複 |
属 |
保たれた、憶持された |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
attha |
|
名 |
a |
男中 |
依(具) |
義 |
|
|
|
|
upaparikkhī |
upa-pari-īkṣ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
観察する、考察する |
|
|
|
|
hoti |
同上 |
|
|
|
|
attham |
|
名 |
a |
男中 |
依(対) |
義 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
aññāya |
ā-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
了知する、よく知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammam |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(対) |
法 |
|
|
|
|
aññāya, |
同上 |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
anudhamma |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
依(対) |
随法、如法 |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
hoti; |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここなる一部の者は、諸善法に対する速疾な観察者となり、聞かれた諸法を憶持する種類の者となり、憶持された諸法の意味を考察する者となり、意味を了知し、法を了知して、法の随法を行道する者となります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・文脈から、異版のdhatānañを採用した。dhātaは「充足した、満足した」の意である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
no ca kalyāṇavāco hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya
samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, no ca sandassako
hoti samādapako [samādāpako (?)] samuttejako sampahaṃsako
sabrahmacārīnaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kalyāṇa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
善い、善巧の |
|
|
|
|
vāco |
vac |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
語、言葉 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kalyāṇa |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
善い、善巧の |
|
|
|
|
vāk |
vac |
名 |
特 |
女 |
有(属) |
語、言 |
|
|
|
|
karaṇo |
kṛ |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
所作、遂行 →言説、談話 |
|
|
|
|
poriyā |
|
名 |
in(i) |
女 |
単 |
具 |
雅な、上品な |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
言葉、語 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
vissaṭṭhāya |
vi-sṛj |
過分 |
a |
女 |
単 |
具 |
放った、玲瓏な、明瞭な |
|
|
|
|
anelagalāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
綺麗な発音の |
|
|
|
|
atthassa |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
義、意味 |
|
|
|
|
viññāpaniyā, |
vi-jñā 使 |
形 |
ī |
女 |
単 |
具 |
令知の、教授する |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sandassako |
saṃ-dṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
教示者、開示者 |
|
|
|
|
hoti |
同上 |
|
|
|
|
samādapako |
saṃ-ā-dā 使 |
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
勧導者 |
|
|
|
|
samuttejako |
saṃ-ud-tij 使 |
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
奨励者、鼓舞者 |
|
|
|
|
sampahaṃsako |
saṃ-pra-hṛṣ 使 |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
令喜者 |
|
|
|
|
sabrahmacārīnaṃ. |
sa-bṛh, car |
名 |
in |
男 |
複 |
属 |
同梵行者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかしその者は、善巧な言葉ある者、善巧な言説ある者、雅な、明瞭な、綺麗な発音の、意義を伝える言葉を具えた者とならず、同梵行者たちの教示者、勧導者、奨励者、令喜者となりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no
parahitāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, puggalo
attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya. (97-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように人は、他者の利益のためはでなく自己の利益のために行道する者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no
attahitāya? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kathañca, bhikkhave,
puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya? (97-3, 4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかに人は、自己の利益のためではなく他者の利益のために行道する者となるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, ekacco puggalo na heva kho khippanisantī hoti
kusalesu dhammesu, no ca sutānaṃ dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, no ca dhātānaṃ
dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti, no ca atthamaññāya dhammamaññāya
dhammānudhammappaṭipanno hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, bhikkhave,
ekacco puggalo na heva kho khippanisantī
hoti kusalesu dhammesu, no ca sutānaṃ dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, no ca dhātānaṃ dhammānaṃ
atthūpaparikkhī hoti, no ca atthamaññāya dhammamaññāya dhammānudhammappaṭipanno hoti;
(97-5.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここなる一部の者は、諸善法に対する速疾な観察者とならず、聞かれた諸法を憶持する種類の者とならず、憶持された諸法の意味を考察する者とならず、意味を了知し、法を了知して、法の随法を行道する者となりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kalyāṇavāco ca hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato
vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, sandassako ca hoti samādapako
samuttejako sampahaṃsako sabrahmacārīnaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kalyāṇavāco ca hoti
kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa
viññāpaniyā, sandassako ca hoti samādapako samuttejako sampahaṃsako
sabrahmacārīnaṃ. (97-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかしその者は、善巧な言葉ある者、善巧な言説ある者、雅な、明瞭な、綺麗な発音の、意義を伝える言葉を具えた者となり、同梵行者たちの教示者、勧導者、奨励者、令喜者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no
attahitāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave,
puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya. (97-3, 7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように人は、自己の利益のためではなく他者の利益のために行道する者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no
parahitāya? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kathañca, bhikkhave,
puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya? (97-3, 4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかに人は、自己の利益のためでもなく他者の利益のためでもなく行道する者となるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, ekacco puggalo na heva kho khippanisantī hoti
kusalesu dhammesu, no ca sutānaṃ dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, no ca dhātānaṃ
dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti, no ca atthamaññāya dhammamaññāya
dhammānudhammappaṭipanno hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, bhikkhave,
ekacco puggalo na heva kho khippanisantī hoti kusalesu dhammesu, no ca
sutānaṃ dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, no ca dhātānaṃ dhammānaṃ
atthūpaparikkhī hoti, no ca atthamaññāya dhammamaññāya
dhammānudhammappaṭipanno hoti; (97-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここなる一部の者は、諸善法に対する速疾な観察者とならず、聞かれた諸法を憶持する種類の者とならず、憶持された諸法の意味を考察する者とならず、意味を了知し、法を了知して、法の随法を行道する者となりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
no ca kalyāṇavāco hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya
samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, no ca sandassako
hoti samādapako samuttejako sampahaṃsako sabrahmacārīnaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
no ca kalyāṇavāco hoti
kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa
viññāpaniyā, no ca sandassako hoti samādapako samuttejako sampahaṃsako
sabrahmacārīnaṃ. (97-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またその者は、善巧な言葉ある者、善巧な言説ある者、雅な、明瞭な、綺麗な発音の、意義を伝える言葉を具えた者とならず、同梵行者たちの教示者、勧導者、奨励者、令喜者となりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no
parahitāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave,
puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya. (97-3, 7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように人は、自己の利益のためでもなく他者の利益のためでもなく行道する者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti
parahitāya ca? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kathañca, bhikkhave,
puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca? (97-3, 4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかに人は、自己の利益のためにも他者の利益のためにも行道する者となるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, ekacco puggalo khippanisantī ca hoti kusalesu
dhammesu, sutānañca dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, dhātānañca dhammānaṃ
atthūpaparikkhī hoti atthamaññāya dhammamaññāya, dhammānudhammappaṭipanno
hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, bhikkhave,
ekacco puggalo khippanisantī ca hoti kusalesu dhammesu, sutānañca dhammānaṃ
dhārakajātiko hoti, dhātānañca dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti atthamaññāya
dhammamaññāya, dhammānudhammappaṭipanno hoti; (97-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここなる一部の者は、諸善法に対する速疾な観察者となり、聞かれた諸法を憶持する種類の者となり、憶持された諸法の意味を考察する者となり、意味を了知し、法を了知して、法の随法を行道する者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kalyāṇavāco ca hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato
vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, sandassako ca hoti samādapako
samuttejako sampahaṃsako sabrahmacārīnaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kalyāṇavāco ca hoti
kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa
viññāpaniyā, sandassako ca hoti samādapako samuttejako sampahaṃsako
sabrahmacārīnaṃ. (97-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またその者は、善巧な言葉ある者、善巧な言説ある者、雅な、明瞭な、綺麗な発音の、意義を伝える言葉を具えた者となり、同梵行者たちの教示者、勧導者、奨励者、令喜者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti
parahitāya ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave,
puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca. (97-3, 7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように人は、自己の利益のためにも他者の利益のためにも行道する者となるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā
lokasmi’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’n
(97-1.) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これらが、世にあって見られる四つの人々なのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sattamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sattamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第七の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第七〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |