|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
15. Aṭṭhānapāḷi |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṭṭhāna |
sthā |
名 |
a |
中 |
持 |
非処、無所、道理ならぬ |
|
|
|
|
pāḷi |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
聖典、線 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「非道理〔品〕」なる聖典(『増支部』1-268〜295) |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・通例からすればこれが「品」のタイトルであるはずなので、そのようにした。『南伝』『原始』も同様である。また前品に同じく次文のvaggaは「節」とした。 |
|
|
|
・『中部』115「多界経」にパラレル。そちらのメモも見よ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1. Paṭhamavaggo |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Paṭhama |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
初の、第一の |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第一節 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
268-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
268. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo kañci [kiñci (ka.)] saṅkhāraṃ niccato upagaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānam |
a-sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
非処、無処、道理ならぬ |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
anavakāso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
空間のない、機会のない |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女 |
依(具) |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
sampanno |
saṃ-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具足した、成就した |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
kañci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
saṅkhāraṃ |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
行、為作、形成力、現象 |
|
|
|
|
niccato |
|
形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
常住の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upagaccheyya. |
upa-gam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
近づく、着手する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が、何であれ形成されたものに対し、常住のものとして近づくような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
268-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
ṭhānaṃ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
場所、状態、理由、道理 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjati. |
vid 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見出される、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
268-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano kañci
saṅkhāraṃ niccato upagaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano kañci saṅkhāraṃ niccato
upagaccheyya. (268-1.) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjati |
vid 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見出される、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puthujjano |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
凡夫 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が、何であれ形成されたものに対し、常住のものとして近づくような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
268-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānam |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
場所、状態、理由、道理 |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjatī’’ |
vid 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見出される、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
269-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
269. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo kañci saṅkhāraṃ sukhato upagaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo kañci saṅkhāraṃ sukhato upagaccheyya. (268-1.) |
|
|
|
|
sukhato |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が、何であれ形成されたものに対し、楽なるものとして近づくような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
269-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
269-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano kañci
saṅkhāraṃ sukhato upagaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano kañci saṅkhāraṃ sukhato upagaccheyya.
(268-3, 269-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が、何であれ形成されたものに対し、楽なるものとして近づくような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
269-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
270-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
270. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo kañci dhammaṃ attato upagaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo kañci dhammaṃ
attato upagaccheyya. (268-1.) |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
attato |
|
名 |
an |
男 |
単 |
奪 |
自己、我 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が、何であれものごとに対し、〈我〉として近づくような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・さきほどは「行」saṅkhāraṃであったところが「法」dhammaṃになっている。これはあきらかに「諸行無常、諸法無我」Sabbe saṅkhārā aniccā, sabbe dhammā anattāと同じ対応、すなわち有為法と一切法の関係にあろう(涅槃や虚空などを含むかどうかの差異)。そこで「法」でなく「ものごと」としてみた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
270-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
270-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano kañci
dhammaṃ attato upagaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano kañci dhammaṃ attato upagaccheyya. (268-3,
270-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が、何であれものごとに対し、〈我〉としてとして近づくような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
270-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
271-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
271. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo mātaraṃ jīvitā voropeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo (268-1.) |
|
|
|
|
mātaraṃ |
|
名 |
ar |
女 |
単 |
対 |
母 |
|
|
|
|
jīvitā |
jīv |
名過分 |
a |
中 |
単 |
奪 |
寿命、生命 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
voropeyya. |
ava-ruh 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
奪い取る、殺す |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が母の命を奪うような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
271-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
271-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano mātaraṃ jīvitā
voropeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano mātaraṃ jīvitā voropeyya. (268-3, 271-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が母の命を奪うような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・ここだけetaṃを欠くが、おそらくミスであろうから特に訳文には反映させなかった。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
271-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
272-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
272. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo pitaraṃ jīvitā voropeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo pitaraṃ jīvitā voropeyya. (271-1.) |
|
|
|
|
pitaraṃ |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
対 |
父 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が父の命を奪うような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
272-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
272-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano pitaraṃ
jīvitā voropeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano pitaraṃ jīvitā voropeyya. (268-3, 272-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が父の命を奪うような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
272-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
273-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
273. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo arahantaṃ jīvitā voropeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo arahantaṃ jīvitā voropeyya. (271-1.) |
|
|
|
|
arahantaṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
対 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が阿羅漢の命を奪うような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
273-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
273-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano arahantaṃ
jīvitā voropeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano arahantaṃ jīvitā voropeyya. (268-3, 273-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が父の命を奪うような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
273-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
274-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
274. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo tathāgatassa paduṭṭhacitto lohitaṃ uppādeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo (268-1.) |
|
|
|
|
tathāgatassa |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
如来 |
|
|
|
|
paduṭṭha |
pra-duṣ |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
邪悪の、汚れた |
|
|
|
|
citto |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
lohitaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
血、赤い |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppādeyya. |
ud-pad 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
生じさせる、起こる、得る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が、邪心をもって如来を出血させるような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
274-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
274-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano
tathāgatassa paduṭṭhacitto lohitaṃ uppādeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano tathāgatassa paduṭṭhacitto lohitaṃ
uppādeyya. (268-3, 274-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が、邪心をもって如来を出血させるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
274-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
275-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
275. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo saṅghaṃ bhindeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo (268-1.) |
|
|
|
|
saṅghaṃ |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
僧伽、衆 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhindeyya. |
bhid |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
破る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が僧伽を破るような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
275-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
275-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano saṅghaṃ
bhindeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano saṅghaṃ bhindeyya. (268-3, 275-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が僧伽を破るような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
275-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
276-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
276. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno
puggalo aññaṃ satthāraṃ uddiseyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ diṭṭhisampanno puggalo (268-1.) |
|
|
|
|
aññaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
他の、異なる |
|
|
|
|
satthāraṃ |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
対 |
師 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uddiseyya. |
ud-diś |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
指定する、指摘する、誦説する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、見を具えた人が、〔如来とは〕別の者を師と指定するような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
276-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
276-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano aññaṃ
satthāraṃ uddiseyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puthujjano aññaṃ satthāraṃ uddiseyya. (268-3, 276-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、凡夫が〔如来とは〕別の者を師と指定するような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
276-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
277-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
277. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ ekissā
lokadhātuyā dve arahanto sammāsambuddhā apubbaṃ acarimaṃ uppajjeyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ (268-1.) |
|
|
|
|
ekissā |
|
数 |
代的 |
女 |
単 |
処 |
一、とある |
|
|
|
|
loka |
|
名 |
a |
男 |
持 |
世界、世間 |
|
|
|
|
dhātuyā |
|
名 |
u |
女 |
単 |
処 |
界、要素 |
|
|
|
|
dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
arahanto |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
複 |
主 |
阿羅漢 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
sambuddhā |
saṃ-budh |
名過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
等覚者 |
|
|
|
|
apubbaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
先ならぬ |
|
|
|
|
acarimaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
最後ならぬ →同時に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjeyyuṃ. |
ud-pad |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
起こる、生ずる、発生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、一つの世界に二人の阿羅漢たる正等覚者が同時に生まれるような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
277-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
277-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ ekissā lokadhātuyā
ekova arahaṃ sammāsambuddho uppajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ (268-3.) |
|
|
|
|
ekissā |
|
数 |
代的 |
女 |
単 |
処 |
一、とある |
|
|
|
|
loka |
|
名 |
a |
男 |
持 |
世界、世間 |
|
|
|
|
dhātuyā |
|
名 |
u |
女 |
単 |
処 |
界、要素 |
|
|
|
|
eko |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
arahaṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
sambuddho |
saṃ-budh |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
等覚 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjeyya. |
ud-pad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、一つの世界にただ一人の阿羅漢たる正等覚者が生まれるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
277-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vaggo paṭhamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
|
paṭhamo. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第一の、最初の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第一節〔おわり〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2. Dutiyavaggo |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dutiya |
|
名形 |
a |
男 |
持 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第二節 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
278-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
278. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ ekissā
lokadhātuyā dve rājāno cakkavattī apubbaṃ acarimaṃ uppajjeyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ ekissā lokadhātuyā dve rājāno
cakkavattī apubbaṃ acarimaṃ uppajjeyyuṃ. (277-1.) |
|
|
|
|
rājāno |
|
名 |
an |
男 |
複 |
主 |
王 |
|
|
|
|
cakka |
|
名 |
a |
中 |
依(対) |
輪 |
|
|
|
|
vattī |
vṛt |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
転ずる →転輪王 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、一つの世界に二人の転輪王が同時に生まれるような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
278-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
278-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ ekissā lokadhātuyā
eko rājā cakkavattī uppajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ (268-3.) |
|
|
|
|
eko |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
rājā |
|
名 |
an |
男 |
単 |
主 |
王 |
|
|
|
|
cakka |
|
名 |
a |
中 |
依(対) |
輪 |
|
|
|
|
vattī |
vṛt |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
転ずる →転輪王 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、一つの世界に一人の転輪王が生まれるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
278-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
279-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
279. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ itthī arahaṃ assa
sammāsambuddho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ (268-1.) |
|
|
|
|
itthī |
|
名 |
i, ī |
女 |
単 |
主 |
女性、婦人 |
|
|
|
|
arahaṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assa |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
sambuddho. |
saṃ-budh |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
等覚 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、女性が阿羅漢たる正等覚者となりうるという、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
279-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
279-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho, etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puriso arahaṃ assa
sammāsambuddho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho, etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puriso
arahaṃ assa sammāsambuddho. (268-3, 278-1.) |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、男性が阿羅漢たる正等覚者となりうるという、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
279-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
280-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
280. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ itthī rājā assa
cakkavattī. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ itthī rājā assa cakkavattī. (268-1.) |
|
|
|
|
rājā |
|
名 |
an |
男 |
単 |
主 |
王 |
|
|
|
|
cakka |
|
名 |
a |
中 |
依(対) |
輪 |
|
|
|
|
vattī. |
vṛt |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
転ずる →転輪王 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、女性が転輪王となりうるという、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
280-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
280-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puriso rājā assa
cakkavattī. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puriso rājā assa cakkavattī. (279-3, 280-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、男性が転輪王となりうるという、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
280-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-283. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ itthī
sakkattaṃ kāreyya…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ (268-1.) |
|
|
|
|
itthī |
|
名 |
i, ī |
女 |
単 |
主 |
女性、婦人 |
|
|
|
|
sakkattaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
帝釈たること、帝釈位 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kāreyya…pe… |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、女性が帝釈たることをなしうるという、そのこと。これは道理でなく、あり得ません…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mārattaṃ kāreyya…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mārattaṃ |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
魔たること、魔性、魔界 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kāreyya…pe… |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
魔たることをなしうるという…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
brahmattaṃ kāreyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
brahmattaṃ |
bṛh |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
梵天たること、梵天界 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kāreyya. |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
梵たることをなしうるという…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ puriso sakkattaṃ
kāreyya…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ puriso sakkattaṃ kāreyya…pe… (279-3, 281-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、男性が帝釈たることをなしうるという、そのこと。これは道理であり、存在します…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mārattaṃ kāreyya…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mārattaṃ kāreyya…pe…
(281-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
魔たることをなしうるという…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
brahmattaṃ kāreyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
brahmattaṃ kāreyya.
(281-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
梵たることをなしうるという…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
281-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
284-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
284. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ kāyaduccaritassa
iṭṭho kanto manāpo vipāko nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ (268-1.) |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
有(属) |
身体、集まり |
|
|
|
|
duccaritassa |
dur-car |
形 |
a |
中→男 |
単 |
属 |
悪行 |
|
|
|
|
iṭṭho |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
好ましい、可愛の |
|
|
|
|
kanto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
可愛の、可楽の、所愛の |
|
|
|
|
manāpo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
可意の、適意の |
|
|
|
|
vipāko |
vi-pac |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
異熟、果報 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nibbatteyya. |
nir-vṛt |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
生じる、起こる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、身の悪行ある者に、可愛、可楽、可意の異熟が生ずるような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
284-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
284-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ kāyaduccaritassa
aniṭṭho akanto amanāpo vipāko nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ kāyaduccaritassa aniṭṭho akanto
amanāpo vipāko nibbatteyya. (268-3, 284-1.) |
|
|
|
|
aniṭṭho |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不可愛の |
|
|
|
|
akanto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不可楽の、不所愛の |
|
|
|
|
amanāpo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不可意の、不適意の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、身の悪行ある者に、不可愛、不可楽、不可意の異熟が生ずるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
284-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
285-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
285-286. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ
vacīduccaritassa…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ vacīduccaritassa…pe…
(284-1.) |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
有(属) |
語、言、口 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、語の悪行ある者に……これは道理でなく、あり得ません…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
286-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ manoduccaritassa iṭṭho kanto manāpo vipāko
nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ manoduccaritassa iṭṭho kanto manāpo vipāko nibbatteyya. (284-1.) |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
有(属) |
意 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……意の悪行ある者に、可愛、可楽、可意の異熟が生ずるような、そのこと…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
286-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
286-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ manoduccaritassa
aniṭṭho akanto amanāpo vipāko nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ manoduccaritassa aniṭṭho akanto amanāpo vipāko
nibbatteyya. (284-3, 286-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、意の悪行ある者に、不可愛、不可楽、不可意の異熟が生ずるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
286-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vaggo dutiyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
|
dutiyo. |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第二節〔おわり〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3. Tatiyavaggo |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatiya |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
第三の |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第三節 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
287-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
287. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ kāyasucaritassa
aniṭṭho akanto amanāpo vipāko nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ kāyasucaritassa aniṭṭho akanto amanāpo vipāko nibbatteyya. (284-1, 3.) |
|
|
|
|
sucaritassa |
su-car |
名形 |
a |
中→男 |
単 |
属 |
善行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、身の善行ある者に、不可愛、不可楽、不可意の異熟が生ずるような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
287-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
287-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ kāyasucaritassa iṭṭho
kanto manāpo vipāko nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ kāyasucaritassa iṭṭho kanto manāpo vipāko nibbatteyya.
(268-3, 284-1, 287-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、身の善行ある者に、可愛、可楽、可意の異熟が生ずるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
287-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
288-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
288-289. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ
vacīsucaritassa…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ vacīsucaritassa…pe… (285-1, 287-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、語の善行ある者に……これは道理でなく、あり得ません…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
289-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
manosucaritassa aniṭṭho akanto amanāpo vipāko nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
manosucaritassa
aniṭṭho akanto amanāpo vipāko nibbatteyya. (286-1, 287-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……意の善行ある者に、不可愛、不可楽、不可意の異熟が生ずる…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
289-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
289-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ manosucaritassa iṭṭho
kanto manāpo vipāko nibbatteyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ manosucaritassa iṭṭho kanto manāpo vipāko nibbatteyya.
(286-1, 287-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、身の善行ある者に、可愛、可楽、可意の異熟が生ずるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
289-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
290-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
290. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ
kāyaduccaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ
saggaṃ lokaṃ upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ (268-1.) |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
身体、集まり |
|
|
|
|
duccarita |
dur-car |
形 |
a |
‐ |
依(属) |
悪行 |
|
|
|
|
samaṅgī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足者 |
|
|
|
|
tan |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
それ |
|
|
|
|
nidānā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
因縁、因由 |
|
|
|
|
tap |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
それ |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
|
kāyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
身体、集まり |
|
|
|
|
bhedā |
bhid |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
破壊、不和合、離間、種類、区分 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
他の、(副対:さらに、後に、越えて) |
|
|
|
|
maraṇā |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
死 →死後に |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjeyya. |
upa-pad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
往生する、再生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、身の悪行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、善趣たる天界へ生まれかわるような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
290-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
290-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ kāyaduccaritasamaṅgī
tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ
nirayaṃ upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ kāyaduccaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyya. (268-3, 290-1.) |
|
|
|
|
apāyaṃ |
apa-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
苦界、苦処 |
|
|
|
|
duggatiṃ |
dur-gaṃ |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
悪趣 |
|
|
|
|
vinipātaṃ |
vi-ni-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堕処 |
|
|
|
|
nirayaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
地獄 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、身の悪行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれかわるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
290-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
291-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
291-292. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ
vacīduccaritasamaṅgī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ vacīduccaritasamaṅgī…pe… (290-1.) |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(属) |
語、言、口 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、語の悪行を具備した者が……これは道理でなく、あり得ません…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
292-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ manoduccaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ manoduccaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjeyya. (290-1.) |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(属) |
意 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……意の悪行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、善趣たる天界へ生まれかわるような、そのこと…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
292-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
292-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ manoduccaritasamaṅgī
tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ
nirayaṃ upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ manoduccaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyya. (290-3,
292-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、意の悪行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれかわるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
292-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
293-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
293. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ
kāyasucaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ kāyasucaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyya. (290-1, 3.) |
|
|
|
|
sucarita |
su-car |
名形 |
a |
中 |
依(属) |
善行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、身の善行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれかわるような、そのこと。これは道理でなく、あり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
293-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(268-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
293-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ kāyasucaritasamaṅgī
tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ kāyasucaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjeyya. (290-1, 3, 293-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、身の善行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、善趣たる天界へ生まれかわるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
293-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (268-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
294-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
294-295. ‘‘Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ
vacīsucaritasamaṅgī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ vacīsucaritasamaṅgī…pe… (291-1, 293-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、語の善行を具備した者が……これは道理でなく、あり得ません…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
295-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ manosucaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ
manosucaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyya. (292-1, 293-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……意の善行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれかわるような、そのこと…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
295-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
(269-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
295-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ manosucaritasamaṅgī
tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjeyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ,
bhikkhave, vijjati yaṃ manosucaritasamaṅgī tannidānā tappaccayā kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjeyya. (292-1, 293-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、意の善行を具備した者が、それを因とし、それを縁として、身破れて後、死後に、善趣たる天界へ生まれかわるような、そのこと。これは道理であり、存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
295-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānametaṃ
vijjatī’’ti. (269-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vaggo tatiyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
|
tatiyo. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第三の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第三節〔おわり〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aṭṭhānapāḷi pannarasamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṭṭhāna |
sthā |
名 |
a |
中 |
持 |
非処、無所、道理ならぬ |
|
|
|
|
pāḷi |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
聖典、線 |
|
|
|
|
pannarasamo. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第十五の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『増支部』「一集」〕第十五〔品〕、「非道理〔品〕」なる聖典〔おわり〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |