|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152. ‘‘Catasso kho imā, sāriputta, yoniyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Catasso |
|
数 |
特 |
女 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
imā, |
|
代 |
代的 |
女 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
yoniyo. |
|
名 |
i |
女 |
複 |
主 |
胎、子宮、起源 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、これら四つの起源があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā catasso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā |
|
形 |
代的 |
女 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
catasso? |
|
数 |
特 |
女 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる四か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aṇḍajā yoni, jalābujā yoni, saṃsedajā yoni, opapātikā
yoni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṇḍajā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
卵生 |
|
|
|
|
yoni, |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
胎、子宮、起源 |
|
|
|
|
jalābujā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
胎生 |
|
|
|
|
yoni, |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
胎、子宮、起源 |
|
|
|
|
saṃsedajā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
湿生 |
|
|
|
|
yoni, |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
胎、子宮、起源 |
|
|
|
|
opapātikā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
化生 |
|
|
|
|
yoni. |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
胎、子宮、起源 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
卵生なる起源、胎生なる起源、湿生なる起源、化生なる起源です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā ca, sāriputta, aṇḍajā yoni? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā |
|
形 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
aṇḍajā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
卵生 |
|
|
|
|
yoni? |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
胎、子宮、起源 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではサーリプッタよ、いかなるものが卵生なる起源なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye kho te, sāriputta, sattā aṇḍakosaṃ abhinibbhijja jāyanti
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
sattā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
有情、衆生 |
|
|
|
|
aṇḍa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
卵 |
|
|
|
|
kosaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
庫、包むもの |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinibbhijja |
abhi-ni-bhid |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
破る |
|
|
|
|
jāyanti – |
jan 受 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
生まれる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、およそ卵の殻を破って生まれてくるような、それら有情たちがあります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ayaṃ vuccati, sāriputta, aṇḍajā yoni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vuccati, |
vac 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
いわれる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
aṇḍajā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
卵生 |
|
|
|
|
yoni. |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
胎、子宮、起源 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、このことが、卵生なる起源といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā ca, sāriputta, jalābujā yoni? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā ca, sāriputta, jalābujā yoni? (152-4.) |
|
|
|
|
jalābujā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
胎生 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではサーリプッタよ、いかなるものが胎生なる起源なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye kho te, sāriputta, sattā vatthikosaṃ abhinibbhijja jāyanti
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye kho te, sāriputta,
sattā vatthikosaṃ
abhinibbhijja jāyanti – (152-5.) |
|
|
|
|
vatthi |
|
名 |
i |
男女 |
依(属) |
膀胱、腹 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、およそ胞衣(えな)を破って生まれてくるような、それら有情たちがあります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・vatthikosaを水野辞書は「陰蔵膜」としている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ayaṃ vuccati, sāriputta, jalābujā yoni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayaṃ vuccati,
sāriputta, jalābujā yoni.
(152-6.) |
|
|
|
|
jalābujā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
胎生 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、このことが、胎生なる起源といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā ca, sāriputta, saṃsedajā yoni? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā ca, sāriputta, saṃsedajā yoni? (152-4.) |
|
|
|
|
saṃsedajā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
湿生 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではサーリプッタよ、いかなるものが湿生なる起源なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye kho te, sāriputta, sattā pūtimacche vā jāyanti pūtikuṇape vā
pūtikummāse vā candanikāye vā oḷigalle vā jāyanti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye kho te, sāriputta,
sattā (152-5.) |
|
|
|
|
pūti |
|
形 |
i |
‐ |
持 |
腐った |
|
|
|
|
macche |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
魚 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jāyanti |
jan 受 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
生まれる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pūti |
|
形 |
i |
‐ |
持 |
腐った |
|
|
|
|
kuṇape |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
死体、死骸 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
pūti |
|
形 |
i |
‐ |
持 |
腐った |
|
|
|
|
kummāse |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
粥 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
candanikāye |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
どぶ池、泥沼 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
oḷigalle |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
水溜、汚物溝、沼沢 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
jāyanti – |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、およそ腐った魚に生まれ、腐った死骸、腐った粥、どぶ池、あるいは水溜まりに生まれてくるような、それら有情たちがあります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・candanikāは処格ではcandanikāyaもしくはcandanikāyaṃという形が本来であろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ayaṃ vuccati, sāriputta, saṃsedajā yoni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayaṃ vuccati,
sāriputta, saṃsedajā yoni.
(152-6.) |
|
|
|
|
saṃsedajā |
jan |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
湿生 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、このことが、湿生なる起源といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā ca, sāriputta, opapātikā yoni? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā ca, sāriputta, opapātikā yoni? (152-4.) |
|
|
|
|
opapātikā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
化生 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではサーリプッタよ、いかなるものが化生なる起源なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Devā, nerayikā, ekacce ca manussā, ekacce ca vinipātikā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Devā, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
天、神 |
|
|
|
|
nerayikā, |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
地獄の、堕地獄者 |
|
|
|
|
ekacce |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
manussā, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
人 |
|
|
|
|
ekacce |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vinipātikā – |
vi-ni-pat |
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
堕悪処者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
神々と堕地獄者たち、一部の人々、一部の堕悪処者たちです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・「一部の堕悪処者」というのは、畜生や餓鬼の一部も化生なのだということであろう。『註』は卵生や湿生の人間もいると述べており、興味深い。たとえばポッカラサーティ婆羅門は「蓮華蔵において生まれた」padumagabbhe nibbatta 湿生のものなのだという。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ayaṃ vuccati, sāriputta, opapātikā yoni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayaṃ vuccati,
sāriputta, opapātikā yoni.
(152-6.) |
|
|
|
|
opapātikā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
化生 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、このことが、化生なる起源といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imā kho, sāriputta, catasso yoniyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imā kho, sāriputta,
catasso yoniyo. (152-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、これら四つの起源があるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo kho maṃ, sāriputta, evaṃ jānantaṃ evaṃ passantaṃ evaṃ
vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
maṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
jānantaṃ |
jñā |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
対 |
知者 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
passantaṃ |
paś |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
対 |
見者 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeyya – |
vad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、およそ、かくのごときの知者、かくのごときの見者である私へ、このようにいうような者があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘natthi samaṇassa gotamassa uttarimanussadhammā
alamariyañāṇadassanaviseso, takkapariyāhataṃ samaṇo gotamo dhammaṃ deseti
vīmaṃsānucaritaṃ sayaṃpaṭibhāna’nti, taṃ, sāriputta, vācaṃ appahāya taṃ
cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ
niraye. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
samaṇassa |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
uttari |
|
形 |
i |
男 |
単 |
主 |
より上の、超えた |
|
|
|
|
manussa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人、人間 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
法 →上人法、超人法 |
|
|
|
|
alam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
十分な、満足だ |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
持 |
神聖な →至聖の、真実の |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
持 |
智 |
|
|
|
|
dassana |
dṛś |
名 |
a |
中 |
持 |
見 |
|
|
|
|
viseso, |
vi-śiṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
差別、殊勝、特質 |
|
|
|
|
takka |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
思索、推論 |
|
|
|
|
pariyāhataṃ |
pari-ā-han |
過分 |
a |
男中 |
単 |
対 |
打倒された、冒された |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
deseti |
diś 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vīmaṃsa |
man 意 |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
観慧、思量 |
|
|
|
|
anucaritaṃ |
anu-car |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
随行した、実行された |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
paṭibhāna’n |
prati-bhaṇ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
弁才 |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
taṃ, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
言葉 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
appahāya |
a-pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨てない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
appahāya |
同上 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
見 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
appaṭinissajjitvā |
a-prati-ni-sṛj |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨離されない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
ābhataṃ |
ā-bhṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
運ばれた、持ち来たった |
|
|
|
|
nikkhitto |
ni-kṣip |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
布置された、放置された |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
niraye. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
地獄 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマには、人法を超えた至聖なる智見殊勝は存在しない。沙門ゴータマは、思索に冒された法を、思考に追従した空論を示す』と。サーリプッタよ、かれがその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を捨離せずしない〔ならば〕、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, bhikkhu sīlasampanno samādhisampanno
paññāsampanno diṭṭheva dhamme aññaṃ ārādheyya, evaṃ sampadamidaṃ, sāriputta,
vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(具) |
戒 |
|
|
|
|
sampanno |
saṃ-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具足した、成就した |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(具) |
定、三昧、精神集中 |
|
|
|
|
sampanno |
saṃ-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具足した、成就した |
|
|
|
|
paññā |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
智慧、般若 |
|
|
|
|
sampanno |
saṃ-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具足した、成就した |
|
|
|
|
diṭṭhe |
dṛś |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
見られた、見、所見 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 →現法、現世 |
|
|
|
|
aññaṃ |
ā-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
了知、開悟 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ārādheyya, |
ā-rādh |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
喜ばせる、到達する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
sampadam |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
副対 |
具足、成就 →かかる結果、同じように |
|
|
|
|
idaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadāmi. |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、あたかも比丘が、戒を具足し、定を具足し、慧を具足した〔ならば〕、現法において了知へ到達する、そのような〔必然的な〕成就あるものとして、サーリプッタよ、私はこういいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ
appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ vācaṃ appahāya taṃ
cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ
niraye. (152-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれがその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を捨離せずしない〔ならば〕、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153. ‘‘Pañca kho imā, sāriputta, gatiyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
imā, |
|
代 |
代的 |
女 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
gatiyo. |
gam |
名 |
i |
女 |
複 |
主 |
趣、行方、死去 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、これら五趣があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā pañca? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā |
|
形 |
代的 |
女 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
pañca? |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる五か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nirayo, tiracchānayoni, pettivisayo, manussā, devā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Nirayo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
地獄 |
|
|
|
|
tiracchāna |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
畜生、傍行 |
|
|
|
|
yoni, |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
胎、子宮、生、起源、原因 →畜生界、畜生族 |
|
|
|
|
petti |
pra-i |
名形 |
i |
男 |
依(属) |
餓鬼、亡者、死霊 |
|
|
|
|
visayo, |
viṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
境、対境、境域 |
|
|
|
|
manussā, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
人間 |
|
|
|
|
devā. |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
天、神 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
地獄、畜生界、餓鬼の境界、人々、神々です |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nirayañcāhaṃ, sāriputta, pajānāmi, nirayagāmiñca maggaṃ,
nirayagāminiñca paṭipadaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Nirayañ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
地獄 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāmi, |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
niraya |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
地獄 |
|
|
|
|
gāmiñ |
|
名形 |
in |
男 |
単 |
対 |
行く、行かせる、導く |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
maggaṃ, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
道 |
|
|
|
|
niraya |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
地獄 |
|
|
|
|
gāminiñ |
|
名形 |
in |
女 |
単 |
対 |
行く、行かせる、導く |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
paṭipadaṃ; |
prati-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
道、行道 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、私は地獄を知り、地獄へ導く道を、地獄へ導く行道を、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ
vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kāyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
身体、集まり |
|
|
|
|
bhedā |
bhid |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
破壊、不和合、離間、種類、区分 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
更に、他に、超えて |
|
|
|
|
maraṇā |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
死 →死後に |
|
|
|
|
apāyaṃ |
apa-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
苦界、苦処 |
|
|
|
|
duggatiṃ |
dur-gaṃ |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
悪趣 |
|
|
|
|
vinipātaṃ |
vi-ni-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堕処 |
|
|
|
|
nirayaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
地獄 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjati |
upa-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
再生する、往生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāmi. |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
了知する |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕そのように行道した者が、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるようなその〔行道〕を知ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tiracchānayoniñcāhaṃ, sāriputta, pajānāmi,
tiracchānayonigāmiñca maggaṃ, tiracchānayonigāminiñca paṭipadaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tiracchāna |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
畜生、傍行 |
|
|
|
|
yoniñ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
胎、子宮、生、起源、原因 →畜生界、畜生族 |
|
|
|
|
cāhaṃ, sāriputta,
pajānāmi, tiracchānayonigāmiñca
maggaṃ, tiracchānayonigāminiñca
paṭipadaṃ; (153-4.) |
|
|
|
|
yoni |
|
名 |
i |
女 |
依(対) |
胎、子宮、生、起源、原因 →畜生界、畜生族 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、私は畜生界を知り、畜生界へ導く道を、畜生界へ導く行道を、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ
upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ upapajjati tañca pajānāmi. (153-5.) |
|
|
|
|
tiracchāna |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
畜生、傍行 |
|
|
|
|
yoniṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
胎、子宮、生、起源、原因 →畜生界、畜生族 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕そのように行道した者が、身破れて死後、畜生界へ生まれ変わるようなその〔行道〕を知ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pettivisayaṃ cāhaṃ, sāriputta, pajānāmi, pettivisayagāmiñca
maggaṃ, pettivisayagāminiñca paṭipadaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Petti |
pra-i |
名形 |
i |
男 |
依(属) |
餓鬼、亡者、死霊 |
|
|
|
|
visayaṃ |
viṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
境、対境、境域 |
|
|
|
|
cāhaṃ, sāriputta,
pajānāmi, pettivisayagāmiñca
maggaṃ, pettivisayagāminiñca
paṭipadaṃ; (153-4.) |
|
|
|
|
visaya |
viṣ |
名 |
a |
男 |
依(対) |
境、対境、境域 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、私は餓鬼の境界を知り、餓鬼の境界へ導く道を、餓鬼の境界へ導く行道を、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. (153-5.) |
|
|
|
|
petti |
pra-i |
名形 |
i |
男 |
依(属) |
餓鬼、亡者、死霊 |
|
|
|
|
visayaṃ |
viṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
境、対境、境域 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕そのように行道した者が、身破れて死後、餓鬼の境界へ生まれ変わるようなその〔行道〕を知ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Manusse cāhaṃ, sāriputta, pajānāmi, manussalokagāmiñca maggaṃ,
manussalokagāminiñca paṭipadaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Manusse |
|
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
人 |
|
|
|
|
cāhaṃ, sāriputta,
pajānāmi, manussalokagāmiñca
maggaṃ, manussalokagāminiñca
paṭipadaṃ; (153-4.) |
|
|
|
|
manussa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人 |
|
|
|
|
loka |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
世界、世間 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、私は人間たちを知り、人間界へ導く道を、人間界へ導く行道を、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā manussesu
upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā manussesu upapajjati tañca pajānāmi. (153-5.) |
|
|
|
|
manussesu |
|
名 |
a |
男 |
複 |
処 |
人 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕そのように行道した者が、身破れて死後、人間たちのうちへ生まれ変わるようなその〔行道〕を知ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Deve cāhaṃ, sāriputta, pajānāmi, devalokagāmiñca maggaṃ,
devalokagāminiñca paṭipadaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Deve |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
人 |
|
|
|
|
cāhaṃ, sāriputta,
pajānāmi, devalokagāmiñca
maggaṃ, devalokagāminiñca
paṭipadaṃ; (153-10.) |
|
|
|
|
deva |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、私は神々を知り、天界へ導く道を、天界へ導く行道を、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ
lokaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati tañca pajānāmi. (153-5.) |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕そのように行道した者が、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるようなその〔行道〕を知ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nibbānañcāhaṃ, sāriputta, pajānāmi, nibbānagāmiñca maggaṃ,
nibbānagāminiñca paṭipadaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Nibbānañ |
nir-vā? |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
涅槃 |
|
|
|
|
cāhaṃ, sāriputta,
pajānāmi, nibbānagāmiñca
maggaṃ, nibbānagāminiñca
paṭipadaṃ; (153-4.) |
|
|
|
|
nibbāna |
nir-vā? |
名 |
a |
中 |
依(対) |
涅槃 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、私は涅槃を知り、涅槃へ導く道を、涅槃へ導く行道を、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā paṭipanno ca āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ
paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharati
tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
āsavānaṃ |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
漏 |
|
|
|
|
khayā |
kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
尽、滅尽 |
|
|
|
|
anāsavaṃ |
an-ā-sru |
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
漏なき |
|
|
|
|
ceto |
cit |
名 |
as |
中 |
依(属) |
心 |
|
|
|
|
vimuttiṃ |
vi-muc 受 |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
解脱 |
|
|
|
|
paññā |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
慧 |
|
|
|
|
vimuttiṃ |
vi-muc 受 |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
解脱 |
|
|
|
|
diṭṭhe |
dṛś |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
見られた、見、所見 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 →現法、現世 |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する、自証する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明をなす、さとる |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāmi. |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
了知する |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕そのように行道した者が、漏の滅尽により、漏なき心解脱、慧解脱を現世で自ら知り、悟り、成就し、住するようなその〔行道〕を知ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154. ‘‘Idhāhaṃ, sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto
paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
ekaccaṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
一部の |
|
|
|
|
puggalaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、個人 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
cetasā |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
心 |
|
|
|
|
ceto |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paricca |
pari-i |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
熟知する |
|
|
|
|
pajānāmi – |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
iriyati |
īr |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
動く、威儀する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
maggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
道 |
|
|
|
|
samārūḷho, |
saṃ-ā-ruh |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
昇った、入った |
|
|
|
|
yathā kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ (153-5.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjissatī |
upa-pad |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
再生する、往生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ
nirayaṃ upapannaṃ, ekantadukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passāmi |
paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aparena |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
副具 |
他の |
|
|
|
|
samayena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
dibbena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
天の |
|
|
|
|
cakkhunā |
|
名 |
us |
中 |
単 |
具 |
眼 |
|
|
|
|
visuddhena |
vi-śudh |
過分 |
a |
中 |
単 |
具 |
清い、清浄の |
|
|
|
|
atikkanta |
ati-kram |
過分 |
a |
‐ |
持 |
超えた、過ぎた |
|
|
|
|
mānusakena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
人の |
|
|
|
|
kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ (153-5.) |
|
|
|
|
upapannaṃ, |
upa-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
往生した、再生した |
|
|
|
|
ekanta |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
一向の、単一の |
|
|
|
|
dukkhā |
|
名形 |
a |
中→女 |
複 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
tibbā |
|
形 |
a |
女 |
複 |
対 |
重い、激しい |
|
|
|
|
kaṭukā |
|
形 |
a |
女 |
複 |
対 |
からい、激しい |
|
|
|
|
vedanā |
vid |
名 |
ā |
女 |
複 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
vedayamānaṃ. |
vid 使 |
現分 |
a |
男 |
単 |
対 |
知らしめる、感受する、経験する |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わって、もっぱら苦ある、重く激しい諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, aṅgārakāsu sādhikaporisā pūrā aṅgārānaṃ
vītaccikānaṃ vītadhūmānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
aṅgāra |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
炭火 |
|
|
|
|
kāsu |
|
名 |
u |
女 |
単 |
主 |
穴 →火坑 |
|
|
|
|
sādhika |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
余分の、増大の |
|
|
|
|
porisā |
|
名 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
身長 →身の丈に余る |
|
|
|
|
pūrā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
充満の、一杯 |
|
|
|
|
aṅgārānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
炭火 |
|
|
|
|
vīta |
vi-i |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
離れた |
|
|
|
|
accikānaṃ |
|
名 |
ā |
女→男中 |
複 |
属 |
焔、火焔 |
|
|
|
|
vīta |
vi-i |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
離れた |
|
|
|
|
dhūmānaṃ. |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
煙 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えばサーリプッタよ、身の丈に余る、焔なく煙なき炭火で一杯の火坑がある〔としましょう〕。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』は「Vītaccikānaṃ vītadhūmānanというこれは、熱の力ある状態を説明するためにいわれたのである」etaṃ pariḷāhassa balavabhāvadīpanatthaṃ vuttaṃ とする。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya ghammābhitatto ghammapareto kilanto
tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva aṅgārakāsuṃ paṇidhāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āgaccheyya |
ā-gam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
来る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ghamma |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
炎暑、夏熱 |
|
|
|
|
abhitatto |
abhi-tap |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
焦げた、干上がった、消尽した |
|
|
|
|
ghamma |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
炎暑、夏熱 |
|
|
|
|
pareto |
parā-i |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
打ち勝たれた |
|
|
|
|
kilanto |
klam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
疲れた |
|
|
|
|
tasito |
tṛṣ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
熱望する、渇愛する |
|
|
|
|
pipāsito |
pā 意 |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
乾いた、渇望の |
|
|
|
|
eka |
|
数 |
代的 |
‐ |
有(帯) |
一、とある |
|
|
|
|
ayanena |
ā-i |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
至らしめる〔道〕、行 |
|
|
|
|
maggena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
道 |
|
|
|
|
tam |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
aṅgāra |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
炭火 |
|
|
|
|
kāsuṃ |
|
名 |
u |
女 |
単 |
対 |
穴 →火坑 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṇidhāya. |
pra-ni-dhā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
前に置く、願う、志向する |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこへ、炎熱に干上がり、炎熱に打ちのめされて、疲労し、渇望し、乾いた男が、一筋の道により、その火坑を願ってやってきたとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
cakkhumā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
眼ある |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
disvā |
dṛś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeyya – |
vad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼ある人は、その彼を見て、このようにいうことでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā imaṃyeva aṅgārakāsuṃ āgamissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ puriso paṭipanno tathā ca
iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā (154-2.) |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
ある、なる、尊師、尊者 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
aṅgāra |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
炭火 |
|
|
|
|
kāsuṃ |
|
名 |
u |
女 |
単 |
対 |
穴 →火坑 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āgamissatī’ |
ā-gam |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
来る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人がいて、まさにこの火坑へ来るであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya aparena samayena tassā aṅgārakāsuyā patitaṃ,
ekantadukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passeyya |
paś |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aparena |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
副具 |
他の |
|
|
|
|
samayena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
tassā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
処 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
aṅgāra |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
炭火 |
|
|
|
|
kāsuyā |
|
名 |
u |
女 |
単 |
処 |
穴 →火坑 |
|
|
|
|
patitaṃ, |
pat |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
落ちた |
|
|
|
|
ekantadukkhā tibbā
kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. (154-3.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、のちに、その火坑へ落ちて、もっぱら苦ある、重く激しい諸々の感受を経験するその彼を見ることでしょう。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・水野辞書などの曲用表ではtassāは属格か与格となっているが、kaやyaの女性単数処格にはkassāやyassāという形があるため、これも処格と見るべきとおもわれる。続く畜生界の関する繰り返しの記述でも、対応する代名詞はtasmiṃである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ, sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā
ceto paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, sāriputta,
idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-1.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのようにサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissatīti. (154-2.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりにし、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ
nirayaṃ upapannaṃ, ekantadukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapannaṃ, ekantadukkhā
tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ.(154-3.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わって、もっぱら苦ある、重く激しい諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ, sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto
paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ, sāriputta, ekaccaṃ
puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-1.) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ
upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā tiracchānayoniṃ upapajjissatīti.
(154-2.) |
|
|
|
|
tiracchāna |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
畜生、傍行 |
|
|
|
|
yoniṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
胎、子宮、生、起源、原因 →畜生界、畜生族 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、畜生界へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ upapannaṃ,
dukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ upapannaṃ, dukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. (154-3.) |
|
|
|
|
tiracchāna |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
畜生、傍行 |
|
|
|
|
yoniṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
胎、子宮、生、起源、原因 →畜生界、畜生族 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、畜生界へ生まれ変わって、苦しく、重く激しい諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・地獄の時にはあったekantaの語がなくなっている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, gūthakūpo sādhikaporiso, pūro
gūthassa. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
gūtha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
糞便 |
|
|
|
|
kūpo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
坑 |
|
|
|
|
sādhika |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
余分の、増大の |
|
|
|
|
poriso, |
|
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
身長 →身の丈に余る |
|
|
|
|
pūro |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
充満の、一杯 |
|
|
|
|
gūthassa. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
糞便 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えばサーリプッタよ、身の丈に余る、糞便で一杯の糞坑がある〔としましょう〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya ghammābhitatto ghammapareto kilanto
tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva gūthakūpaṃ paṇidhāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya
ghammābhitatto ghammapareto kilanto tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva gūthakūpaṃ
paṇidhāya. (154-5.) |
|
|
|
|
tam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
gūtha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
糞便 |
|
|
|
|
kūpaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
坑 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこへ、炎熱に干上がり、炎熱に打ちのめされて、疲労し、渇望し、乾いた男が、一筋の道により、その糞坑を願ってやってきたとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (154-6.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼ある人は、その彼を見て、このようにいうことでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho yathā imaṃyeva gūthakūpaṃ āgamissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ
puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho yathā imaṃyeva gūthakūpaṃ
āgamissatī’ti. (154-7.) |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
gūtha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
糞便 |
|
|
|
|
kūpaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
坑 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人がいて、まさにこの糞坑へ来るであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya aparena samayena tasmiṃ gūthakūpe patitaṃ,
dukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya
aparena samayena tasmiṃ gūthakūpe patitaṃ, dukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. (154-8.) |
|
|
|
|
tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
gūtha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
糞便 |
|
|
|
|
kūpe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
坑 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、のちに、その糞坑へ落ちて、もっぱら苦ある、重く激しい諸々の感受を経験するその彼を見ることでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ, sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā
ceto paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ,
sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-9.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのようにサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ
upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā tiracchānayoniṃ upapajjissatīti. (154-13.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、畜生界へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりにし、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ upapannaṃ,
dukkhā tibbā kaṭukā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā tiracchānayoniṃ upapannaṃ, dukkhā tibbā kaṭukā vedanā
vedayamānaṃ. (154-14.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わって、もっぱら苦ある、重く激しい諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ, sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto
paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ,
sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-12.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ
upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā pettivisayaṃ upapajjissatīti.
(154-2.) |
|
|
|
|
petti |
pra-i |
名形 |
i |
男 |
依(属) |
餓鬼、亡者、死霊 |
|
|
|
|
visayaṃ |
viṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
境、対境、境域 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、餓鬼の境界へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ upapannaṃ,
dukkhabahulā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ upapannaṃ, dukkhabahulā vedanā vedayamānaṃ. (154-3.) |
|
|
|
|
petti |
pra-i |
名形 |
i |
男 |
依(属) |
餓鬼、亡者、死霊 |
|
|
|
|
visayaṃ |
viṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
境、対境、境域 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
bahulā |
|
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
多い |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、餓鬼の境界へ生まれ変わって、苦の多い諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, rukkho visame bhūmibhāge jāto
tanupattapalāso kabaracchāyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
rukkho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
木、樹木 |
|
|
|
|
visame |
|
名形 |
a |
中→男 |
単 |
処 |
不等の、不正の、険難の |
|
|
|
|
bhūmi |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
地、土地 |
|
|
|
|
bhāge |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
部分、領域 |
|
|
|
|
jāto |
jan |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
生じた |
|
|
|
|
tanu |
|
形 |
u |
‐ |
有(持) |
細い、薄い |
|
|
|
|
patta |
|
名 |
a |
中 |
相 |
葉、翼 |
|
|
|
|
palāso |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
樹葉 |
|
|
|
|
kabara |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
雑色の、斑点ある |
|
|
|
|
chāyo. |
|
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
影、日陰 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えばサーリプッタよ、険難な地面の場所に生じた、葉の希薄な、まばらな日陰のある木がある〔としましょう〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya ghammābhitatto ghammapareto kilanto
tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva rukkhaṃ paṇidhāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya
ghammābhitatto ghammapareto kilanto tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva rukkhaṃ paṇidhāya. (154-16.) |
|
|
|
|
rukkhaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
木、樹木 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこへ、炎熱に干上がり、炎熱に打ちのめされて、疲労し、渇望し、乾いた男が、一筋の道により、その木を願ってやってきたとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (154-6.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼ある人は、その彼を見て、このようにいうことでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā imaṃyeva rukkhaṃ āgamissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ
puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā imaṃyeva rukkhaṃ āgamissatī’ti. (154-18.) |
|
|
|
|
rukkhaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
木、樹木 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人がいて、まさにこの木へ来るであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya, aparena samayena tassa rukkhassa chāyāya
nisinnaṃ vā nipannaṃ vā dukkhabahulā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya,
aparena samayena tassa rukkhassa chāyāya nisinnaṃ vā
nipannaṃ vā dukkhabahulā vedanā vedayamānaṃ.
(154-8.) |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
rukkhassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
木、樹木 |
|
|
|
|
chāyāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
影、日陰 |
|
|
|
|
nisinnaṃ |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
坐った |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
nipannaṃ |
ni-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
横臥した |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
bahulā |
|
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
多い |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、のちに、その木の陰に坐り、あるいは横臥して、苦の多い諸々の感受を経験するその彼を見ることでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ, sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā
ceto paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ,
sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-9.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのようにサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ
upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā pettivisayaṃ upapajjissatīti. (154-24.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、餓鬼の境界へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ upapannaṃ,
dukkhabahulā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā pettivisayaṃ upapannaṃ, dukkhabahulā vedanā vedayamānaṃ.
(154-25.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、餓鬼の境界へ生まれ変わって、苦の多い諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ, sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto
paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ,
sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-12.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā manussesu upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā manussesu upapajjissatīti.
(154-2.) |
|
|
|
|
manussesu |
|
名 |
a |
男 |
複 |
処 |
人 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、人々のうちへ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā manussesu upapannaṃ,
sukhabahulā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā manussesu upapannaṃ,
sukhabahulā vedanā
vedayamānaṃ. (154-25.) |
|
|
|
|
manussesu |
|
名 |
a |
男 |
複 |
処 |
人 |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
楽 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、人々のうちへ生まれ変わって、楽の多い諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, rukkho same bhūmibhāge jāto
bahalapattapalāso sandacchāyo [saṇḍacchāyo (syā.), santacchāyo (ka.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta,
rukkho same bhūmibhāge jāto bahalapattapalāso sandacchāyo. (154-26.) |
|
|
|
|
same |
|
形 |
a |
男 |
単 |
処 |
同じ、等しい、平らな |
|
|
|
|
bahala |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
厚い、濃い |
|
|
|
|
sanda |
|
名形 |
a |
男 |
有(持) |
厚い、茂み、森林 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えばサーリプッタよ、平らな地面の場所に生じた、葉の濃密な、はっきりした日陰のある木がある〔としましょう〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya ghammābhitatto ghammapareto kilanto
tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva rukkhaṃ paṇidhāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya
ghammābhitatto ghammapareto kilanto tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva
rukkhaṃ paṇidhāya. (154-27.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこへ、炎熱に干上がり、炎熱に打ちのめされて、疲労し、渇望し、乾いた男が、一筋の道により、その木を願ってやってきたとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (154-6.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼ある人は、その彼を見て、このようにいうことでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā imameva rukkhaṃ āgamissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ
puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā imameva
rukkhaṃ āgamissatī’ti. (154-29.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人がいて、まさにこの木へ来るであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya aparena samayena tassa rukkhassa chāyāya
nisinnaṃ vā nipannaṃ vā sukhabahulā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya
aparena samayena tassa rukkhassa chāyāya nisinnaṃ vā nipannaṃ vā sukhabahulā vedanā vedayamānaṃ.
(154-30.) |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
楽 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、のちに、その木の陰に坐り、あるいは横臥して、楽の多い諸々の感受を経験するその彼を見ることでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ, sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā
ceto paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ,
sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-9.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのようにサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā manussesu upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā manussesu upapajjissatīti. (154-35.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、人々のうちへ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā manussesu upapannaṃ,
sukhabahulā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā manussesu upapannaṃ, sukhabahulā vedanā vedayamānaṃ.
(154-36.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、人々のうちへ生まれ変わって、楽の多い諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ, sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto
paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ,
sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-12.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissatī’ti.
(154-2.) |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapannaṃ, ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapannaṃ, ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ. (154-25.) |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界 |
|
|
|
|
ekanta |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
一向の、単一の |
|
|
|
|
dukkhā |
|
名形 |
a |
中→女 |
複 |
対 |
楽 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、人々のうちへ生まれ変わって、ただ安楽な諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, pāsādo, tatrāssa kūṭāgāraṃ
ullittāvalittaṃ nivātaṃ phusitaggaḷaṃ pihitavātapānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
pāsādo, |
pra-ā-sad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
殿堂、楼閣 |
|
|
|
|
tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assa |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kūṭa |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
尖頂 |
|
|
|
|
agāraṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
家、家屋、在家 →二階家、重閣 |
|
|
|
|
ullitta |
ud-lip |
過分 |
a |
‐ |
相 |
塗られた |
|
|
|
|
avalittaṃ |
ava-lip |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
塗られた |
|
|
|
|
nivātaṃ |
ni-vā? |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
無風の |
|
|
|
|
phusita |
spṛś 使 |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
触れた、締めた |
|
|
|
|
aggaḷaṃ |
|
名 |
ā |
女→中 |
単 |
主 |
閂、横木 |
|
|
|
|
pihita |
api-dhā? |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
閉じた、覆われた |
|
|
|
|
vāta |
vā |
名 |
a |
男 |
有(持) |
風 |
|
|
|
|
pānaṃ. |
pā |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
飲物 →窓 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えばサーリプッタよ、殿堂があり、そこに〔漆喰で〕塗り固められ、無風で、閂が閉められ、窓が閉じられた重閣があるとしましょう。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・ullittāvalittaについてPTS辞書は"smeared
up & down" i. e. plastered inside & outsideとしている。これを受けて上記のようにしてみた。土蔵のような涼しい場所ということなのであろう。 |
|
|
|
・pihitavātapānaは、まずvātapānaが「風という飲物を有する」という有財釈から転じて「窓」となる慣用表現であり、そこにさらにpahitaが有財釈で複合し、kūṭāgāraṃにかかっていると解した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatrāssa pallaṅko gonakatthato paṭikatthato paṭalikatthato
kadalimigapavarapaccattharaṇo sauttaracchado ubhatolohitakūpadhāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assa |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pallaṅko |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
牀座、椅子、寝台、かご/跏趺 |
|
|
|
|
gonaka |
|
名 |
a |
男 |
有(持) |
黒山羊、黒毛氈(けむしろ)、野牛 |
|
|
|
|
atthato |
ā-stṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
敷かれた、拡がった |
|
|
|
|
paṭika |
|
名 |
ā |
女 |
有(持) |
白い羊毛布 |
|
|
|
|
atthato |
ā-stṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
敷かれた、拡がった |
|
|
|
|
paṭalika |
|
名 |
ā |
女 |
有(持) |
織布、羊毛布、花毛氈 |
|
|
|
|
atthato |
ā-stṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
敷かれた、拡がった |
|
|
|
|
kadalimiga |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
カダリー鹿 |
|
|
|
|
pavara |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
最も優れた |
|
|
|
|
paccattharaṇo |
|
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
敷物 |
|
|
|
|
sa |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜を有する |
|
|
|
|
uttara |
|
形 |
代的 |
‐ |
持 |
上の |
|
|
|
|
chado |
chad |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
蓋,覆い,屋蓋,屋根 →天蓋 |
|
|
|
|
ubhato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
両方より |
|
|
|
|
lohitaka |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
赤い |
|
|
|
|
upadhāno. |
upa-dhā |
名 |
a |
中→男 |
単 |
対 |
枕、置くこと |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこに、黒毛氈が敷かれ、白い羊毛布が敷かれ、織布が敷かれ、カダリー鹿の殊勝なる敷物あり、天蓋あり、両方より赤い枕ある寝椅子があるとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya ghammābhitatto ghammapareto kilanto
tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva pāsādaṃ paṇidhāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya
ghammābhitatto ghammapareto kilanto tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva pāsādaṃ paṇidhāya. (154-16.) |
|
|
|
|
pāsādaṃ |
pra-ā-sad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
殿堂、楼閣 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこへ、炎熱に干上がり、炎熱に打ちのめされて、疲労し、渇望し、乾いた男が、一筋の道により、その殿堂を願ってやってきたとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (154-6.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼ある人は、その彼を見て、このようにいうことでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā imaṃyeva pāsādaṃ āgamissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tathāyaṃ bhavaṃ
puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā imaṃyeva pāsādaṃ āgamissatī’ti. (154-18.) |
|
|
|
|
pāsādaṃ |
pra-ā-sad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
殿堂、楼閣 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人がいて、まさにこの殿堂へ来るであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya aparena samayena tasmiṃ pāsāde tasmiṃ kūṭāgāre
tasmiṃ pallaṅke nisinnaṃ vā nipannaṃ vā ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya
aparena samayena tasmiṃ pāsāde tasmiṃ kūṭāgāre tasmiṃ
pallaṅke nisinnaṃ vā nipannaṃ vā ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ.
(154-30.) |
|
|
|
|
tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pāsāde |
pra-ā-sad |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
殿堂、楼閣 |
|
|
|
|
tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kūṭa |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
尖頂 |
|
|
|
|
agāre |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
家、家屋、在家 →二階家、重閣 |
|
|
|
|
tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pallaṅke |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
牀座、椅子、寝台、かご/跏趺 |
|
|
|
|
ekanta |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
一向の、単一の |
|
|
|
|
sukhā |
|
名形 |
a |
中→女 |
複 |
対 |
楽 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、のちに、その殿堂、その重閣、その寝椅子に坐り、あるいは横臥して、もっぱら楽ある諸々の感受を経験するその彼を見ることでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ, sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā
ceto paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ,
sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-9.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのようにサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、かくのごとく心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho yathā kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissatīti. (154-46.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena
atikkantamānusakena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapannaṃ, ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapannaṃ, ekantasukhā vedanā
vedayamānaṃ. (154-47.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、清浄で人間を超えた天眼をもって、身破れて死後、人々のうちへ生まれ変わって、ただ安楽な諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ, sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ cetasā ceto paricca
pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha panāhaṃ,
sāriputta, ekaccaṃ puggalaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-12.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・これまであったevaṃがなくなっている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā āsavānaṃ khayā anāsaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva
dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharissatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā (154-2.) |
|
|
|
|
āsavānaṃ khayā anāsaṃ
cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja (153-15.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharissatī |
vi-hṛ |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、漏の滅尽により、漏なき心解脱、慧解脱を現世で自ら知り、悟り、成就し、住するであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・なぜかanāsaṃとなっているがanāsavaṃ の誤記であろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena āsavānaṃ khayā anāsavaṃ
cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja viharantaṃ, ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena (154-47.) |
|
|
|
|
āsavānaṃ khayā
anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja (153-15.) |
|
|
|
|
viharantaṃ, |
vi-hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
対 |
住する |
|
|
|
|
ekantasukhā vedanā
vedayamānaṃ. (154-47.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、漏の滅尽により、漏なき心解脱、慧解脱を現世で自ら知り、悟り、成就し、住し、ただ安楽な諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, pokkharaṇī acchodakā sātodakā sītodakā
setakā supatitthā ramaṇīyā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
pokkharaṇī |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
主 |
蓮池 |
|
|
|
|
accha |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
澄んだ |
|
|
|
|
udakā |
|
名 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
水 |
|
|
|
|
sāta |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
可意なる、喜悦 |
|
|
|
|
udakā |
|
名 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
水 |
|
|
|
|
sīta |
|
形 |
a |
ṃ |
有(持) |
冷たい |
|
|
|
|
udakā |
|
名 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
水 |
|
|
|
|
setakā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
白い、透明な |
|
|
|
|
supatitthā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
よき岸ある |
|
|
|
|
ramaṇīyā. |
ram |
未分 |
a |
女 |
単 |
主 |
楽しい、喜ばしい、美しい |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えばサーリプッタよ、澄んだ水あり、快い水あり、冷たい水あり、透明で、よき岸辺ある美しい蓮池がある〔としましょう〕。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・「大般涅槃経」【飲み水の献上】にパラレルあり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Avidūre cassā tibbo vanasaṇḍo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Avidūre |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
遠からぬ所に |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
tibbo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
重い、激しい |
|
|
|
|
vana |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
林 |
|
|
|
|
saṇḍo. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
群、集 →密林 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そしてその近くには深い密林がある〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya ghammābhitatto ghammapareto kilanto
tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva pokkharaṇiṃ paṇidhāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha puriso āgaccheyya
ghammābhitatto ghammapareto kilanto tasito pipāsito ekāyanena maggena tameva pokkharaṇiṃ paṇidhāya. (154-5) |
|
|
|
|
pokkharaṇiṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
蓮池 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこへ、炎熱に干上がり、炎熱に打ちのめされて、疲労し、渇望し、乾いた男が、一筋の道により、その蓮池を願ってやってきたとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-63. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (154-6.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼ある人は、その彼を見て、このようにいうことでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-64. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tathā bhavaṃ puriso paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā imaṃyeva pokkharaṇiṃ āgamissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tathā bhavaṃ puriso
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā imaṃyeva pokkharaṇiṃ āgamissatī’ti.
(154-18.) |
|
|
|
|
pokkharaṇiṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
蓮池 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人がいて、まさにこの蓮池へ来るであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-65. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya aparena samayena taṃ pokkharaṇiṃ ogāhetvā
nhāyitvā ca pivitvā ca sabbadarathakilamathapariḷāhaṃ paṭippassambhetvā
paccuttaritvā tasmiṃ vanasaṇḍe nisinnaṃ vā nipannaṃ vā, ekantasukhā vedanā
vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passeyya
aparena samayena taṃ pokkharaṇiṃ ogāhetvā nhāyitvā ca
pivitvā ca sabbadarathakilamathapariḷāhaṃ paṭippassambhetvā paccuttaritvā
tasmiṃ vanasaṇḍe nisinnaṃ vā nipannaṃ vā ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ.
(154-53.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
pokkharaṇiṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
蓮池 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ogāhetvā |
ava-gāh |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
潜入する、入る |
|
|
|
|
nhāyitvā |
snā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
沐浴する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pivitvā |
pā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
飲む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sabba |
|
名形 |
代的 |
中 |
持 |
すべて |
|
|
|
|
daratha |
|
名 |
a |
男 |
相 |
患悩、不安 |
|
|
|
|
kilamatha |
|
名 |
a |
男 |
相 |
疲労 |
|
|
|
|
pariḷāhaṃ |
pari-ḍah |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
熱悩、苦悩、焦熱 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭippassambhetvā |
prati-pra-śramhu |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
安息する、止滅する |
|
|
|
|
paccuttaritvā |
prati-ud-tṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
出て行く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
vana |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
林 |
|
|
|
|
saṇḍe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
群、集 →密林 |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、のちに、その蓮池へ入り、沐浴し、飲み、あらゆる患いと疲労と熱悩をしずめて〔池から〕出て、その密林に坐り、あるいは横臥して、もっぱら楽ある諸々の感受を経験するその彼を見ることでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-66. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ, sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā
ceto paricca pajānāmi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho ahaṃ,
sāriputta, idhekaccaṃ puggalaṃ evaṃ cetasā ceto paricca pajānāmi – (154-9.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのようにサーリプッタよ、ここに私は、一部の人に対し、心によって心を熟知し、了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-67. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ
samārūḷho, yathā āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva
dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathāyaṃ puggalo
paṭipanno tathā ca iriyati tañca maggaṃ samārūḷho, yathā āsavānaṃ khayā
anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja viharissatī’ti. (154-58.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『この人は、漏の滅尽により、漏なき心解脱、慧解脱を現世で自ら知り、悟り、成就し、住するであろうような、そのとおりに行道し、そのとおりに威儀し、その道へ入っている』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-68. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi aparena samayena āsavānaṃ khayā anāsavaṃ
cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja viharantaṃ, ekantasukhā vedanā vedayamānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ passāmi
aparena samayena āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva
dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharantaṃ, ekantasukhā vedanā
vedayamānaṃ. (154-59.) |
|
|
|
訳文文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
のちに私は、漏の滅尽により、漏なき心解脱、慧解脱を現世で自ら知り、悟り、成就し、住し、ただ安楽な諸々の感受を経験するその彼を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-69. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imā kho, sāriputta, pañca gatiyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imā kho, sāriputta,
pañca gatiyo. (153-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、これら五趣があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-70. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo kho maṃ, sāriputta, evaṃ jānantaṃ evaṃ passantaṃ evaṃ
vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo kho maṃ,
sāriputta, evaṃ jānantaṃ evaṃ passantaṃ evaṃ vadeyya – (152-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、およそ、かくのごときの知者、かくのごときの見者である私へ、このようにいうような者があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-71. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘natthi samaṇassa gotamassa uttarimanussadhammā
alamariyañāṇadassanaviseso; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘natthi samaṇassa
gotamassa uttarimanussadhammā alamariyañāṇadassanaviseso; (152-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマには、人法を超えた至聖なる智見殊勝は存在しない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-72. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
takkapariyāhataṃ samaṇo gotamo dhammaṃ deseti vīmaṃsānucaritaṃ
sayaṃpaṭibhāna’nti taṃ, sāriputta, vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ
diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
takkapariyāhataṃ
samaṇo gotamo dhammaṃ deseti vīmaṃsānucaritaṃ sayaṃpaṭibhāna’nti taṃ,
sāriputta, vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā
yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. (152-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
沙門ゴータマは、思索に冒された法を、思考に追従した空論を示す』と。サーリプッタよ、かれがその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を捨離せずしない〔ならば〕、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
154-73. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta, bhikkhu sīlasampanno samādhisampanno
paññāsampanno diṭṭheva dhamme aññaṃ ārādheyya, evaṃ sampadamidaṃ, sāriputta,
vadāmi ‘taṃ vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā
yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi, sāriputta,
bhikkhu sīlasampanno samādhisampanno paññāsampanno diṭṭheva dhamme aññaṃ
ārādheyya, evaṃ sampadamidaṃ, sāriputta, vadāmi ‘taṃ vācaṃ appahāya taṃ
cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ
niraye’.(152-19, 20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーリプッタよ、あたかも比丘が、戒を具足し、定を具足し、慧を具足した〔ならば〕、現法において了知へ到達する、そのような〔必然的な〕成就あるものとして、サーリプッタよ、私はこういいます。かれがその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を捨離せずしない〔ならば〕、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |