|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13. Pāṭaliyasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pāṭaliya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、パータリヤ |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「パータリヤ経」(『相応部』42-13) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365. Ekaṃ samayaṃ bhagavā koliyesu viharati uttaraṃ nāma
[uttarakaṃ nāma (sī.)] koliyānaṃ nigamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
koliyesu |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
uttaraṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
地名、ウッタラ |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
koliyānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
nigamo. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
町 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊はコーリヤ国の、ウッタラという名のコーリヤ国の町に住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho pāṭaliyo gāmaṇi yena bhagavā tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pāṭaliyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、パータリヤ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに、パータリヤ村長が世尊へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivādetvā |
abhi-vad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
敬礼する、礼拝する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、世尊へ礼拝し、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho pāṭaliyo gāmaṇi bhagavantaṃ etadavoca
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pāṭaliyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、パータリヤ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったパータリヤ村長は、世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘sutaṃ metaṃ, bhante – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘sutaṃ |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
所聞、聞かれた |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhante – |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私はこう聞きました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo māyaṃ jānātī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
māyaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
幻術、誑かし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānātī’ |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは幻術を知る』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye te, bhante, evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それ、かれ |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、およそこのように言う者たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo māyaṃ jānātī’ti, kacci te, bhante, bhagavato
vuttavādino, na ca bhagavantaṃ abhūtena abbhācikkhanti, dhammassa cānudhammaṃ
byākaronti, na ca koci sahadhammiko vādānuvādo gārayhaṃ ṭhānaṃ āgacchati? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo māyaṃ jānātī’ti, (365-6.) |
|
|
|
|
kacci |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜かどうか |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
vutta |
vac 受 |
過分 |
a |
‐ |
依(属) |
いわれた、説かれた、所説 |
|
|
|
|
vādino, |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
説者、主張者、論師 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
abhūtena |
a-bhū |
名形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
不実の、虚偽の、偽って |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhācikkhanti, |
abhi-ā-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
非難する、誹謗する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
法、教法、真理、正義、もの、一切法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
anudhammaṃ |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
随法、如法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākaronti, |
vi-ā-kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
解説する、解答する、記説する、授記する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
koci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
sahadhammiko |
saha-dhṛ |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
同法、倶法、如法、理由ある |
|
|
|
|
vāda |
vad |
名 |
a |
男 |
有(相) |
説 |
|
|
|
|
anuvādo |
anu-vad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
随説 →種々の説 |
|
|
|
|
gārayhaṃ |
garh |
未分 |
a |
中 |
単 |
対 |
非難されるべき |
|
|
|
|
ṭhānaṃ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、場所、住処、在定、状態、点、理由、原因、道理 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āgacchati? |
ā-gam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
来る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは幻術を知る』と。尊者よ、彼らは、世尊の所説を語る者たちでありましょうか。不実に世尊を誹謗してはいないでしょうか。法の随法を解答しているでしょうか。また、誰であれ道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に陥ってはいないでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Anabbhācikkhitukāmā hi mayaṃ, bhante, bhagavanta’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Anabbhācikkhitu |
an-abhi-ā-khyā 強 |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
非難・誹謗しないこと |
|
|
|
|
kāmā |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
mayaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavanta’’n |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなれば尊者よ、私どもは世尊を誹謗することを欲しませんので」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye te, gāmaṇi, evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それ、かれ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、およそこのように言う者たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo māyaṃ jānātī’ti, vuttavādino ceva me, te na ca
maṃ abhūtena abbhācikkhanti, dhammassa cānudhammaṃ byākaronti, na ca koci
sahadhammiko vādānuvādo gārayhaṃ ṭhānaṃ āgacchatīti, saccaṃyeva kira, bho,
mayaṃ tesaṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ na saddahāma – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo māyaṃ jānātī’ti, vuttavādino ceva
me, te na ca maṃ abhūtena abbhācikkhanti, dhammassa cānudhammaṃ byākaronti, na
ca koci sahadhammiko vādānuvādo gārayhaṃ ṭhānaṃ āgacchatī (365-8.) |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
saccaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
真実 |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kira, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
伝え言う、〜という話だ |
|
|
|
|
bho, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
mayaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
tesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇānaṃ |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
婆羅門 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saddahāma – |
śrad-dhā |
動 |
現 |
能 |
複 |
一 |
信じる、信頼する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは幻術を知る』と。彼らは、私の所説を語る者たちです。不実に私を誹謗してはいません。彼らは法の随法を解答しています。また、誰であれ道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に陥ってはいません」「まことだとおっしゃるのですか。私どもは彼ら沙門婆羅門の〔言葉を〕信じられません。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・āgacchatītiの後にピリオドが来て、発話者が釈尊から村長に切り替わったものと読むのが正しいように思われる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo māyaṃ jānātīti, samaṇo khalu bho gotamo
māyāvī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo māyaṃ
jānātīti, (365-6.) |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
khalu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
bho |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
māyāvī’ |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
偽詐の、誑者、幻術士 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは幻術を知る。沙門ゴータマは幻術士である』とは」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo nu kho, gāmaṇi, evaṃ vadeti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeti – |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
言う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、このように言う者がいます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・nuの訳を次文に。また以下を意訳・補訳した。後に釈尊の述べる「私は幻術を知っているとは言ったが、幻術士だとは言っていない」という文脈に合わせてのことである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ māyaṃ jānāmī’ti, so evaṃ vadeti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
māyaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
幻術、誑かし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānāmī’ |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeti – |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
言う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は幻術を知る』と。〔しかし〕いったい、彼がこのように言っている〔と解釈するのは妥当でしょうか〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ māyāvī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
māyāvī’ |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
偽詐の、誑者、幻術士 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は幻術士である』と」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatheva taṃ bhagavā hoti, tatheva taṃ sugata hotī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
呼 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
sugata |
su-gam |
名過分 |
a |
男 |
単 |
呼 |
善逝 |
|
|
|
|
hotī’’ |
同上 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「世尊よ、それはまさしくそのとおりです。善逝よ、それはまさしくそのとおりです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tena hi, gāmaṇi, taññevettha paṭipucchissāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら →しからば |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
taññ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
あなた |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
ettha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭipucchissāmi; |
prati-prach |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
質問、反問する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば村長よ、私はあなたに反問しましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā te khameyya, tathā taṃ byākareyyāsi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
あなた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
khameyya, |
kṣam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
耐える、忍ぶ、許す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākareyyāsi – |
vi-ā-kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
二 |
解答する、授記する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あなたの〔考えが〕許すように、それへ答えて下さい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, jānāsi tvaṃ koliyānaṃ lambacūḷake
bhaṭe’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññasi, |
man |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānāsi |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tvaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
koliyānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
lamba |
lamb |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
下垂の、下がった |
|
|
|
|
cūḷake |
|
形 |
a |
男 |
複 |
対 |
頭頂の小髪、髻の |
|
|
|
|
bhaṭe’’ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
雇い人、奴僕 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。あなたは、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちを知っていますか」 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・lambacūḷakeはほんらい、lambaと女性名詞cūḷāが有財釈化して接尾辞-kaが付いたものが、男性名詞にかかって曲用したものであろう。 |
|
|
|
・bhaṭeは続く仕事内容から「傭兵」とした。PTS辞書にもsoldierとある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Jānāmahaṃ, bhante, koliyānaṃ lambacūḷake bhaṭe’’ti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Jānāmi |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
koliyānaṃ lambacūḷake
bhaṭe’’ti. (365-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私は、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちを知っています」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, kimatthiyā koliyānaṃ lambacūḷakā
bhaṭā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, (365-19.) |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
kim |
|
代 |
代的 |
中 |
依(対) |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
atthiyā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
意義ある、目的とする、使命を帯びた、存在する |
|
|
|
|
koliyānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
lamba |
lamb |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
下垂の、下がった |
|
|
|
|
cūḷakā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
頭頂の小髪、髻の |
|
|
|
|
bhaṭā’’ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
雇い人、奴僕 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、これをどう考えますか。コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちは、何を使命とする者たちでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye ca, bhante, koliyānaṃ corā te ca paṭisedhetuṃ, yāni ca
koliyānaṃ dūteyyāni tāni ca vahātuṃ [tāni ca pahātuṃ (syā. kaṃ.), tāni ca
yātuṃ (katthaci), tāni cāvahātuṃ (?)], etadatthiyā, bhante, koliyānaṃ
lambacūḷakā bhaṭā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
koliyānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
corā |
cur |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
盗賊 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
paṭisedhetuṃ, |
prati-sidh |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
遮止すること、防ぐこと、禁ずること |
|
|
|
|
yāni |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
koliyānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
dūteyyāni |
|
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
使節、遣使、使命 |
|
|
|
|
tāni |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
対 |
それら |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vahātuṃ, |
|
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
運ぶこと |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
依(対) |
これ |
|
|
|
|
atthiyā, bhante,
koliyānaṃ lambacūḷakā bhaṭā’’ti. (365-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、コーリヤ国の盗賊たち、彼らを防ぐこと。コーリヤ国の使節たち、彼らを〔護衛して〕運ぶこと。コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちは、これを使命とする者たちです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, jānāsi tvaṃ koliyānaṃ lambacūḷake
bhaṭe sīlavante vā te dussīle vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, jānāsi tvaṃ koliyānaṃ lambacūḷake bhaṭe (365-19.) |
|
|
|
|
sīlavante |
|
形 |
a |
男 |
複 |
対 |
持戒の |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
それら |
|
|
|
|
dussīle |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
対 |
破戒の、悪戒の |
|
|
|
|
vā’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。あなたは、かれらコーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちを、持戒の者たちとして知っていますか。あるいは悪戒の者たちとしてですか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Jānāmahaṃ, bhante, koliyānaṃ lambacūḷake bhaṭe dussīle
pāpadhamme; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Jānāmahaṃ, bhante,
koliyānaṃ lambacūḷake bhaṭe (365-20.) |
|
|
|
|
dussīle |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
対 |
破戒の、悪戒の |
|
|
|
|
pāpa |
|
名形 |
a |
中(男) |
有(持) |
悪い、邪悪の |
|
|
|
|
dhamme; |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私は、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちを、悪戒の者たち、悪法の者たちとして知っています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye ca loke dussīlā pāpadhammā koliyānaṃ lambacūḷakā bhaṭā tesaṃ
aññatarā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
loke |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
|
dussīlā |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
破戒の、悪戒の |
|
|
|
|
pāpa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
悪い、邪悪の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
koliyānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
lamba |
lamb |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
下垂の、下がった |
|
|
|
|
cūḷakā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
頭頂の小髪、髻の |
|
|
|
|
bhaṭā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
雇い人、奴僕 |
|
|
|
|
tesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
aññatarā’’ |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
とある、随一の |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世間には悪戒の者たち、悪法の者たちがおりますが、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちは、その者たちの内の一類です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo nu kho, gāmaṇi, evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeyya – |
vad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
言う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、このように言う者がいるとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘pāṭaliyo gāmaṇi jānāti koliyānaṃ lambacūḷake bhaṭe dussīle
pāpadhamme, pāṭaliyopi gāmaṇi dussīlo pāpadhammo’ti, sammā nu kho so vadamāno
vadeyyā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘pāṭaliyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、パータリヤ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānāti |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
koliyānaṃ lambacūḷake
bhaṭe dussīle pāpadhamme, (365-24.) |
|
|
|
|
pāṭaliyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、パータリヤ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
dussīlo |
|
名 |
a |
中(男) |
単 |
主 |
破戒の、悪戒の |
|
|
|
|
pāpa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
悪い、邪悪の |
|
|
|
|
dhammo’ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
vadamāno |
vad |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
言う |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeyyā’’ |
vad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
言う |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『パータリヤ村長は、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちを、悪戒の者たち、悪法の者たちとして知っている。〔ゆえに〕パータリヤ村長もまた悪戒の者、悪法の者である』と。いったいその者は、正しく語る者として語っているでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否/〜かどうか |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhante! |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññe, bhante, koliyānaṃ lambacūḷakā bhaṭā, aññohamasmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññe, |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
koliyānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
lamba |
lamb |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
下垂の、下がった |
|
|
|
|
cūḷakā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
頭頂の小髪、髻の |
|
|
|
|
bhaṭā, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
雇い人、奴僕 |
|
|
|
|
añño |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
別の |
|
|
|
|
aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
asmi. |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちと私とは、それぞれ別異です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññathādhammā koliyānaṃ lambacūḷakā bhaṭā,
aññathādhammohamasmī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他の方法で、異なって |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
koliyānaṃ lambacūḷakā
bhaṭā, aññathādhammohamasmī’’
(365-29.) |
|
|
|
|
dhammo |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちと私とは、それぞれ異なる法を有しています」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tvañhi nāma, gāmaṇi, lacchasi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tvañ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
nāma, |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
lacchasi – |
labh |
動 |
未 |
能 |
単 |
二 |
得る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、あなたは〔結論を〕得ました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘pāṭaliyo gāmaṇi jānāti koliyānaṃ lambacūḷake bhaṭe dussīle
pāpadhamme, na ca pāṭaliyo gāmaṇi dussīlo pāpadhammo’ti, kasmā tathāgato na
lacchati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘pāṭaliyo gāmaṇi
jānāti koliyānaṃ lambacūḷake bhaṭe dussīle pāpadhamme, na
ca pāṭaliyo gāmaṇi dussīlo pāpadhammo’ti,
(365-27.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
何、誰 |
|
|
|
|
tathāgato |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
如来 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
lacchati – |
labh |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
得る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『パータリヤ村長は、コーリヤ国の髻の垂れ下がった傭兵たちを、悪戒の者たち、悪法の者たちとして知っている。しかしパータリヤ村長は悪戒の者、悪法の者ではない』と。どうして如来が〔結論を〕得ないということがありましょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tathāgato māyaṃ jānāti, na ca tathāgato māyāvī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tathāgato |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
如来 |
|
|
|
|
māyaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
幻術、誑かし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānāti, |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
tathāgato |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
如来 |
|
|
|
|
māyāvī’ |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
偽詐の、誑者、幻術士 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『如来は幻術を知る。しかし如来は幻術士ではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, māyāya ca vipākaṃ,
yathāpaṭipanno ca māyāvī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ
nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
幻術、誑かし |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāmi, |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知る、了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
māyāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
幻、幻術 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vipākaṃ, |
vi-pac |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
異熟、果報 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
māyāvī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
偽詐の、誑者、幻術士 |
|
|
|
|
kāyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
身体、集まり |
|
|
|
|
bhedā |
bhid |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
破壊、不和合、離間、種類、区分 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
男中女 |
単 |
副対 |
他の、(副対:さらに、後に、越えて) |
|
|
|
|
maraṇā |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
死 →死後に |
|
|
|
|
apāyaṃ |
apa-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
苦界、苦処 |
|
|
|
|
duggatiṃ |
dur-gaṃ |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
悪趣 |
|
|
|
|
vinipātaṃ |
vi-ni-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堕処 |
|
|
|
|
nirayaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
地獄 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjati |
upa-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
再生する、往生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pajānāmi’’. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は幻術を了知しています。また、幻術士として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その幻術の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Pāṇātipātaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, pāṇātipātassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca pāṇātipātī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātaṃ |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, pāṇātipātassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca pāṇātipātī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
atipātassa |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
atipātī |
ati-pat |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
たおすこと、伐つことある →殺生の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は殺生を了知しています。また、殺生者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その殺生の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adinnādānaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, adinnādānassa ca vipākaṃ,
yathāpaṭipanno ca adinnādāyī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ
vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānaṃ |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, adinnādānassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca adinnādāyī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
ādānassa |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
ādāyī |
ā-dā |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
取、取ることある →偸盗の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は偸盗を了知しています。また、偸盗者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その偸盗の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kāmesumicchācāraṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, kāmesumicchācārassa
ca vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca kāmesumicchācārī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā
apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cāraṃ |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
対 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, kāmesumicchācārassa
ca vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca kāmesumicchācārī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
cārassa |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
属 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
cārī |
car |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
行の →邪淫の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は邪淫を了知しています。また、邪淫者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その邪淫の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Musāvādaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, musāvādassa ca vipākaṃ,
yathāpaṭipanno ca musāvādī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ
vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādaṃ |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
言葉 →妄語 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, musāvādassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca musāvādī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
vādassa |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
言葉 →妄語 |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説、語、論ある →妄語の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は妄語を了知しています。また、妄語者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その妄語の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pisuṇavācaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, pisuṇavācāya ca vipākaṃ,
yathāpaṭipanno ca pisuṇavāco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ
vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pisuṇa |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
語、言葉 →両舌 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, pisuṇavācāya ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca pisuṇavāco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
語、言葉 →両舌 |
|
|
|
|
pisuṇa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vāco |
vac |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
語、言葉 →両舌の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は両舌を了知しています。また、両舌者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その両舌の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pharusavācaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, pharusavācāya ca vipākaṃ,
yathāpaṭipanno ca pharusavāco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ
vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pharusa |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
語、言葉 →悪口 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, pharusavācāya ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca pharusavāco kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
語、言葉 →悪口 |
|
|
|
|
pharusa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vāco |
vac |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
語、言葉 →悪口の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は悪口を了知しています。また、悪口者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その悪口の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Samphappalāpaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, samphappalāpassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca samphappalāpī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sampha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
雑穢の、綺(かざ)った |
|
|
|
|
palāpaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
駄弁、談論; もみがら →綺語 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, samphappalāpassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca samphappalāpī kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
palāpassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
駄弁、談論; もみがら →綺語 |
|
|
|
|
palāpī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
駄弁、談論; もみがらの →綺語の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は綺語を了知しています。また、綺語者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その綺語の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Abhijjhaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, abhijjhāya ca vipākaṃ,
yathāpaṭipanno ca abhijjhālu kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ
vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Abhijjhaṃ |
abhi-kṣai? |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
貪、貪欲、貪求、貪愛 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, abhijjhāya ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca abhijjhālu kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
abhijjhāya |
abhi-kṣai? |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
貪、貪欲、貪求、貪愛 |
|
|
|
|
abhijjhālu |
|
形 |
u |
男 |
単 |
主 |
貪欲の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は貪欲を了知しています。また、貪欲者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その貪欲の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Byāpādapadosaṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, byāpādapadosassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca byāpannacitto kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Byāpāda |
vi-ā-pad |
名 |
a |
男 |
持 |
瞋恚 |
|
|
|
|
padosaṃ |
pra-dviṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
恚 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, byāpādapadosassa ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca byāpannacitto kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
padosassa |
pra-dviṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
恚 |
|
|
|
|
byāpanna |
vi-ā-pad |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
瞋害した、瞋恚の |
|
|
|
|
citto |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は瞋恚を了知しています。また、瞋恚心者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その瞋恚の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Micchādiṭṭhiṃ cāhaṃ, gāmaṇi, pajānāmi, micchādiṭṭhiyā ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca micchādiṭṭhiko kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati tañca pajānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
cāhaṃ, gāmaṇi,
pajānāmi, micchādiṭṭhiyā ca
vipākaṃ, yathāpaṭipanno ca micchādiṭṭhiko kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ
upapajjati tañca pajānāmi. (365-34.) |
|
|
|
|
diṭṭhiyā |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
属 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
diṭṭhiko |
dṛś |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
見ある |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、私は邪見を了知しています。また、邪見者として行道した者が、身破れて死後に、苦界、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるような、その邪見の果報を了知しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Santi hi, gāmaṇi, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino
– |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Santi |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
eke |
|
数 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vādino |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
論の |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
diṭṭhino – |
dṛś |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
見の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、ある沙門婆羅門はこのような主張、このような見解ある者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo koci pāṇamatipāteti, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
koci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
pāṇam |
pra-an |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
生物、生命 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atipāteti, |
ati-pat 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
殺す、倒す、打つ →殺生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sabbo |
|
名形 |
代的 |
中→男 |
単 |
主 |
すべて |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
diṭṭhe |
dṛś |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
見られた、見、所見 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 →現法、現世 |
|
|
|
|
dukkhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
domanassaṃ |
dur-man |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
憂、憂悩 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisaṃvedayati. |
prati-saṃ-vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
感受する、経験する、受ける |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『誰であれ殺生をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo koci adinnaṃ ādiyati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo koci adinnaṃ ādiyati, sabbo so diṭṭheva
dhamme dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedayati. (365-46.) |
|
|
|
|
adinnaṃ |
a-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
与えられないもの |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ādiyati, |
ā-dā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
取る →偸盗する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
誰であれ偸盗をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo koci kāmesu micchā carati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo koci kāmesu micchā carati, sabbo so
diṭṭheva dhamme dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedayati. (365-46.) |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
carati, |
car |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
行ずる →邪淫をなす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
誰であれ邪淫をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo koci musā bhaṇati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo koci musā bhaṇati, sabbo so diṭṭheva
dhamme dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’’’ (365-46.) |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhaṇati, |
bhaṇ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
語る、話す →妄語する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
誰であれ妄語をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho pana, gāmaṇi, idhekacco mālī kuṇḍalī sunhāto
[sunahāto (sī. syā. kaṃ. pī.)] suvilitto kappitakesamassu itthikāmehi rājā
maññe paricārento. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati |
dṛś 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見られる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一部の、一類の |
|
|
|
|
mālī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
華鬘ある |
|
|
|
|
kuṇḍalī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
耳環ある |
|
|
|
|
sunhāto |
su-snā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
よく洗浴された |
|
|
|
|
suvilitto |
su-vi-lip |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
よく塗油された |
|
|
|
|
kappita |
kḷp |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
準備された、整えられた |
|
|
|
|
kesa |
|
名 |
a |
男 |
相 |
髪 |
|
|
|
|
massu |
|
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
髭 |
|
|
|
|
itthi |
|
名 |
i, ī |
女 |
有(属) |
女、女性 |
|
|
|
|
kāmehi |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
欲、愛欲、欲念、欲情、欲楽 |
|
|
|
|
rājā |
|
名 |
an |
男 |
単 |
主 |
王 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññe |
man |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
私思うに、確かに、まるで |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paricārento. |
pari-car 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
楽しむ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし村長よ、この世では、一部の者が、華鬘あり、耳環あって、よく洗浴され、よく塗油され、髪と鬚を調えられて、女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ(tamenaṃで「直ちに、やがて」の場合も) |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼へ人々はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
おい、こら、ばかな |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi mālī kuṇḍalī sunhāto suvilitto
kappitakesamassu itthikāmehi rājā maññe paricāretī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
akāsi |
kṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
|
mālī kuṇḍalī sunhāto
suvilitto kappitakesamassu itthikāmehi rājā maññe (365-50.) |
|
|
|
|
paricāretī’ |
pari-car 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
仕える、尊敬する、楽しむ、自適する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして、華鬘あり、耳環あって、よく洗浴され、よく塗油され、髪と鬚を調えられて、女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso rañño paccatthikaṃ pasayha jīvitā voropesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
rañño |
|
名 |
an |
男 |
単 |
属 |
王 |
|
|
|
|
paccatthikaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
敵、怨敵 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pasayha |
pra-sah |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
征服する、圧迫する、強いる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jīvitā |
jīv |
名過分 |
a |
中 |
単 |
奪 |
寿命、生命 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
voropesi. |
ava-ruh 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
奪う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は王の敵を征服し、命を奪ったのだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa rājā attamano abhihāramadāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
与 |
それ、彼 |
|
|
|
|
rājā |
|
名 |
an |
男 |
単 |
主 |
王 |
|
|
|
|
attamano |
man |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
心に適う、適意の、悦意の |
|
|
|
|
abhihāram |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
自賛、提供、贈与 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
adāsi. |
dā |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
与える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った王は彼に褒美を与えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tenāyaṃ puriso mālī kuṇḍalī sunhāto suvilitto kappitakesamassu,
itthikāmehi rājā maññe paricāretī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ayaṃ puriso mālī
kuṇḍalī sunhāto suvilitto kappitakesamassu, itthikāmehi rājā maññe
paricāretī’’’ti. (365-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえこの男は、華鬘あり、耳環あって、よく洗浴され、よく塗油され、髪と鬚を調えられて、女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi, idhekacco daḷhāya rajjuyā pacchābāhaṃ
gāḷhabandhanaṃ bandhitvā khuramuṇḍaṃ karitvā kharassarena paṇavena rathiyāya
rathiyaṃ [rathikāya rathikaṃ (sī.)] siṅghāṭakena siṅghāṭakaṃ parinetvā,
dakkhiṇena dvārena nikkhāmetvā, dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chijjamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi,
idhekacco (365-50.) |
|
|
|
|
daḷhāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
堅固な、確固たる |
|
|
|
|
rajjuyā |
|
名 |
u |
女 |
単 |
具 |
縄、紐 |
|
|
|
|
pacchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
後に、背後に、西方に |
|
|
|
|
bāhaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
腕 |
|
|
|
|
gāḷha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
強固な |
|
|
|
|
bandhanaṃ |
bandh |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
束縛、結節 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bandhitvā |
bandh |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
結ぶ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
khura |
|
名 |
a |
中 |
依(具) |
剃刀 |
|
|
|
|
muṇḍaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
剃髪の、禿頭の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karitvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
khara |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
はげしい、粗野な |
|
|
|
|
sarena |
svar |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
音 |
|
|
|
|
paṇavena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
小鼓、銅鑼 |
|
|
|
|
rathiyāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
車道、街路、道路 |
|
|
|
|
rathiyaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
車道、街路、道路 |
|
|
|
|
siṅghāṭakena |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
具 |
四辻、十字路 |
|
|
|
|
siṅghāṭakaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
四辻、十字路 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parinetvā, |
pari-nī |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
遍く導く、引き回す? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dakkhiṇena |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
南の |
|
|
|
|
dvārena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
門、戸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nikkhāmetvā, |
nis-kram 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
出させる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dakkhiṇato |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
南の |
|
|
|
|
nagarassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
城、市、都市 |
|
|
|
|
sīsaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
頭 |
|
|
|
|
chijjamāno. |
chid 受 |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
切られる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔いっぽう〕村長よ、この世では、一部の者が、堅固な縄で後ろ手に強固な縛めを結ばれ、剃刀で剃髪され、激しい音の銅鑼をもって街路から街路へ、四辻から四辻へと引き回され、南門により街の南から出されて、首を切り落とされているのが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼へ人々はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi, daḷhāya rajjuyā pacchābāhaṃ
gāḷhabandhanaṃ bandhitvā khuramuṇḍaṃ karitvā kharassarena paṇavena rathiyāya
rathiyaṃ siṅghāṭakena siṅghāṭakaṃ parinetvā dakkhiṇena dvārena nikkhāmetvā
dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chindatī’ti [chijjatīti (katthaci)]? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi,
daḷhāya rajjuyā pacchābāhaṃ gāḷhabandhanaṃ bandhitvā khuramuṇḍaṃ karitvā
kharassarena paṇavena rathiyāya rathiyaṃ siṅghāṭakena siṅghāṭakaṃ parinetvā
dakkhiṇena dvārena nikkhāmetvā dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chindatī’ti ? (365-59.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
chindatī’ |
chid |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
切る、断つ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして、堅固な縄で後ろ手に強固な縛めを結ばれ、剃刀で剃髪され、激しい音の銅鑼をもって街路から街路へ、四辻から四辻へと引き回され、南門により街の南から出されて、首を切り落とされているのだろうか』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・VRI版の指摘のとおり、本来は受動態chijjatiであるべきであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-63. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-64. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-65. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso rājaverī itthiṃ vā purisaṃ vā jīvitā voropesi, tena
naṃ rājāno gahetvā evarūpaṃ kammakāraṇaṃ kārentī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(与) |
王 |
|
|
|
|
verī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
怨ある、敵意の |
|
|
|
|
itthiṃ |
|
名 |
i, ī |
女 |
単 |
対 |
女性、婦人 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
purisaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、男 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
jīvitā |
jīv |
名過分 |
a |
中 |
単 |
奪 |
寿命、生命 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
voropesi, |
ava-ruh 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
奪う |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
naṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
rājāno |
|
名 |
an |
男 |
複 |
主 |
王 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gahetvā |
grah |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
とらえる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evarūpaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
かくのごとき |
|
|
|
|
kamma |
kṛ |
名 |
an |
中 |
依(属) |
業 |
|
|
|
|
kāraṇaṃ |
kṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
原因、根拠、懲罰、所作 →刑罰 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kārentī’’’ |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は王に怨みをもつ者で、男女の命を奪った。それゆえ王たちはこの者を捕らえて、このような刑罰をなしているのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-66. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, api nu te evarūpaṃ diṭṭhaṃ vā sutaṃ
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, (365-19.) |
|
|
|
|
api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
あなた |
|
|
|
|
evarūpaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
かくのごとき |
|
|
|
|
diṭṭhaṃ |
dṛś |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
見られた、所見 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
sutaṃ |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
所聞、聞かれた |
|
|
|
|
vā’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。あなたはこのようなことを見聞きしたのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-67. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañca no, bhante, sutañca suyyissati cā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañ |
dṛś |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
見られた、所見 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
no, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
具 |
私たち |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
sutañ |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
所聞、聞かれた |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
suyyissati |
śru 受 |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
聞かれた |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cā’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私どもは見聞きしましたし、〔今後も〕聞くことになるでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-68. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
samaṇabrāhmaṇā
evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (365-45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そうであるならば、村長よ、およそこのような主張、このような見解ある沙門婆羅門たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-69. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo koci pāṇamatipāteti, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’ti, saccaṃ vā te āhaṃsu musā vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo koci
pāṇamatipāteti, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’
(365-46.) |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
saccaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
真実 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vā’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『誰であれ殺生をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する』と。彼らは真実を語っているでしょうか。あるいは虚偽でしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-70. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Musā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Musā, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、虚偽です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-71. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te tucchaṃ musā vilapanti, sīlavanto vā te dussīlā
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
tucchaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
空虚な、虚偽の |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vilapanti, |
vi-lap |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
喋る、嘆く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sīlavanto |
|
形 |
ant |
男 |
複 |
主 |
持戒の |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
dussīlā |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
破戒の、悪戒の |
|
|
|
|
vā’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば、およそ空虚な虚妄を語る者たち、彼らは持戒の者たちでしょうか。あるいは悪戒の者たちでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-72. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dussīlā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dussīlā, |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
破戒の、悪戒の |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、悪戒の者たちです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-73. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te dussīlā pāpadhammā micchāpaṭipannā vā te
sammāpaṭipannā vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
dussīlā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
破戒の、悪戒の |
|
|
|
|
pāpa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
悪い、邪悪の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
paṭipannā |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
paṭipannā |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
vā’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば、およそ悪戒の者たち、悪法の者たち、彼らは邪行の者たちでしょうか。あるいは正行の者たちでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-74. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Micchāpaṭipannā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
paṭipannā, |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、邪行の者たちです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-75. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te micchāpaṭipannā micchādiṭṭhikā vā te sammādiṭṭhikā
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
paṭipannā |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
行道した |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhikā |
dṛś |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
見の |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
diṭṭhikā |
dṛś |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
見の |
|
|
|
|
vā’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば、およそ邪行の者たち、彼らは邪見の者たちでしょうか。あるいは正見の者たちでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-76. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Micchādiṭṭhikā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhikā, |
dṛś |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
見の |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、邪見の者たちです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-77. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te micchādiṭṭhikā kallaṃ nu tesu pasīditu’’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhikā |
dṛś |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
見の |
|
|
|
|
kallaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
善い、賢い、適当である |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
tesu |
|
代 |
代的 |
男中 |
複 |
処 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
pasīditu’’n |
pra-sad |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
清まること、喜ぶこと、信じること |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからばいったい、およそ邪見の者たち、彼らを信じることは適切でしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-78. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’.
(365-28.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-79. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho pana, gāmaṇi, idhekacco mālī kuṇḍalī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati kho pana,
gāmaṇi, idhekacco mālī kuṇḍalī…pe… (365-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、この世では、一部の者が、華鬘あり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-80. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe paricārento. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe
paricārento. (365-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-81. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼へ人々はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-82. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-83. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi mālī kuṇḍalī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi
mālī kuṇḍalī…pe… (365-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして、華鬘あり、耳環あって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-84. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe paricāretī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe
paricāretī’ti? (365-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-85. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-54.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-86. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-87. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso rañño paccatthikassa pasayha ratanaṃ ahāsi [pasayha
adinnaṃ ratanaṃ ādiyi (ka.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
rañño |
|
名 |
an |
男 |
単 |
属 |
王 |
|
|
|
|
paccatthikassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
敵、怨敵 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pasayha |
pra-sah |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
征服する、圧迫する、強いる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ratanaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
宝 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahāsi. |
hṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
運ぶ、持ち去る、奪う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は王の敵を征服し、宝を奪ったのだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-88. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa rājā attamano abhihāramadāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa rājā attamano
abhihāramadāsi. (365-57.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った王は彼に褒美を与えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-89. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tenāyaṃ puriso mālī kuṇḍalī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tenāyaṃ puriso mālī
kuṇḍalī…pe… (365-58.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえこの男は、華鬘あり、耳環あって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-90. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe paricāretī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe
paricāretī’’’ti. (365-58.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-91. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi, idhekacco daḷhāya rajjuyā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi,
idhekacco daḷhāya rajjuyā…pe… (365-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔いっぽう〕村長よ、この世では、一部の者が、堅固な縄で…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-92. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chijjamāno tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa
sīsaṃ chijjamāno tamenaṃ evamāhaṃsu – (365-59, 60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……街の南から出されて、首を切り落とされているのが見られます。その彼へ人々はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-93. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-61.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-94. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi daḷhāya rajjuyā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi
daḷhāya rajjuyā…pe… (365-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして堅固な縄で…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-95. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chindatī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa
sīsaṃ chindatī’ti? (365-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……街の南から出されて、首を切り落とされているのだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-96. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-63.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-97. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-64.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-98. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso gāmā vā araññā vā adinnaṃ theyyasaṅkhātaṃ
ādiyi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
gāmā |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
村 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
araññā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
林野、閑林、林園 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
adinnaṃ |
a-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
与えられないもの |
|
|
|
|
theyya |
|
名 |
a |
中 |
依(対) |
盗心、盗み、偸盗 |
|
|
|
|
saṅkhātaṃ |
saṃ-khyā |
過分 |
a |
中 |
単 |
副対 |
数えられた、考量された |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ādiyi. |
ā-dā |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
取る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は村から、あるいは林野から、与えられていない物を、盗み心を起こして取った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-99. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tena naṃ rājāno gahetvā evarūpaṃ kammakāraṇaṃ kārentī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tena naṃ rājāno
gahetvā evarūpaṃ kammakāraṇaṃ kārentī’ti. (365-65.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえ王たちはこの者を捕らえて、このような刑罰をなしているのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-100. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, api nu te evarūpaṃ diṭṭhaṃ vā sutaṃ
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, api nu te evarūpaṃ diṭṭhaṃ vā sutaṃ vā’’ti? (365-66.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。あなたはこのようなことを見聞きしたのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-101. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañca no, bhante, sutañca suyyissati cā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañca no,
bhante, sutañca suyyissati cā’’ti. (365-67.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私どもは見聞きしましたし、〔今後も〕聞くことになるでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-102. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, ye te
samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (365-68.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そうであるならば、村長よ、およそこのような主張、このような見解ある沙門婆羅門たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-103. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo koci adinnaṃ ādiyati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’ti, saccaṃ vā te āhaṃsu musā vāti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo koci adinnaṃ
ādiyati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’ti,
saccaṃ vā te āhaṃsu musā vāti…pe… (365-47, 69.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『誰であれ偸盗をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する』と。彼らは真実を語っているでしょうか。あるいは虚偽でしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-104. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kallaṃ nu tesu pasīditu’’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kallaṃ nu tesu
pasīditu’’nti? (365-77.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……彼らを信じることは適切でしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-105. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’.
(365-78.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-106. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho pana, gāmaṇi, idhekacco mālī kuṇḍalī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati kho pana,
gāmaṇi, idhekacco mālī kuṇḍalī…pe… (365-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、この世では、一部の者が、華鬘あり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-107. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe paricārento. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe
paricārento. (365-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-108. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼へ人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-109. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-110. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi mālī kuṇḍalī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi
mālī kuṇḍalī…pe… (365-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして、華鬘あり、耳環あって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-111. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe paricāretī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe
paricāretī’ti? (365-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-112. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-54.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-113. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-114. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso rañño paccatthikassa dāresu cārittaṃ āpajji. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
rañño |
|
名 |
an |
男 |
単 |
属 |
王 |
|
|
|
|
paccatthikassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
敵、怨敵 |
|
|
|
|
dāresu |
|
名 |
a |
男 |
複 |
処 |
妻 |
|
|
|
|
cārittaṃ |
car |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
作持、実践 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āpajji. |
ā-pad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
来る、合う、到達する →交際する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は王の敵の妻たちと交わったのだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-115. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa rājā attamano abhihāramadāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa rājā attamano
abhihāramadāsi. (365-57.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った王は彼に褒美を与えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-116. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tenāyaṃ puriso mālī kuṇḍalī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tenāyaṃ puriso mālī
kuṇḍalī…pe… (365-58.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえこの男は、華鬘あり、耳環あって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-117. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe paricāretī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itthikāmehi rājā maññe
paricāretī’’’ti. (365-58.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-118. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi, idhekacco daḷhāya rajjuyā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi,
idhekacco daḷhāya rajjuyā…pe… (365-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔いっぽう〕村長よ、この世では、一部の者が、堅固な縄で…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-119. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chijjamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa
sīsaṃ chijjamāno. (365-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……街の南から出されて、首を切り落とされているのが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-120. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼へ人々はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-121. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-61.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-122. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi daḷhāya rajjuyā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi
daḷhāya rajjuyā…pe… (365-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして堅固な縄で…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-123. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chindatī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dakkhiṇato nagarassa
sīsaṃ chindatī’ti? (365-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……街の南から出されて、首を切り落とされているのだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-124. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-63.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-125. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-64.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-126. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kulitthīsu kulakumārīsu cārittaṃ āpajji, tena naṃ
rājāno gahetvā evarūpaṃ kammakāraṇaṃ kārentī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
kula |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
家、良家、族姓 |
|
|
|
|
itthīsu |
|
名 |
i, ī |
女 |
複 |
処 |
女性、婦人 |
|
|
|
|
kula |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
家、良家、族姓 |
|
|
|
|
kumārīsu |
|
名 |
i, ī |
女 |
複 |
処 |
童女、少女 |
|
|
|
|
cārittaṃ |
car |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
作持、実践 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āpajji, |
ā-pad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
来る、合う、到達する →交際する |
|
|
|
|
tena naṃ rājāno
gahetvā evarūpaṃ kammakāraṇaṃ kārentī’ti. (365-65.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は良家の婦人たち、良家の少女たちと交わった。それゆえ王たちはこの者を捕らえて、このような刑罰をなしているのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-127. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, api nu te evarūpaṃ diṭṭhaṃ vā sutaṃ
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, api nu te evarūpaṃ diṭṭhaṃ vā sutaṃ vā’’ti? (365-66.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。あなたはこのようなことを見聞きしたのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-128. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañca no, bhante, sutañca suyyissati cā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañca no,
bhante, sutañca suyyissati cā’’ti. (365-67.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私どもは見聞きしましたし、〔今後も〕聞くことになるでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-129. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, ye te
samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (365-68.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そうであるならば、村長よ、およそこのような主張、このような見解ある沙門婆羅門たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-130. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo koci kāmesu micchā carati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’ti, saccaṃ vā te āhaṃsu musā vāti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo koci kāmesu micchā
carati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’ti,
saccaṃ vā te āhaṃsu musā vāti…pe… (365-48, 69.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『誰であれ邪淫をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する』と。彼らは真実を語っているでしょうか。あるいは虚偽でしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-131. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kallaṃ nu tesu pasīditu’’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kallaṃ nu tesu
pasīditu’’nti? (365-77.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……彼らを信じることは適切でしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-132. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’.
(365-78.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-133. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho pana, gāmaṇi, idhekacco mālī kuṇḍalī sunhāto
suvilitto kappitakesamassu itthikāmehi rājā maññe paricārento. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati kho pana,
gāmaṇi, idhekacco mālī kuṇḍalī sunhāto suvilitto kappitakesamassu itthikāmehi
rājā maññe paricārento. (365-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、この世では、一部の者が、華鬘あり、耳環あって、よく洗浴され、よく塗油され、髪と鬚を調えられて、女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-134. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼へ人々はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-135. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-136. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi mālī kuṇḍalī sunhāto suvilitto
kappitakesamassu itthikāmehi rājā maññe paricāretī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi
mālī kuṇḍalī sunhāto suvilitto kappitakesamassu itthikāmehi rājā maññe
paricāretī’ti? (365-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして、華鬘あり、耳環あって、よく洗浴され、よく塗油され、髪と鬚を調えられて、女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-137. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-54.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-138. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-139. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso rājānaṃ musāvādena hāsesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
rājānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
複 |
与 |
王 |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādena |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
説、語、論 →妄語 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hāsesi. |
has 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
笑わせる、喜ばせる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は妄語によって王たちを喜ばせたのだ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-140. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa rājā attamano abhihāramadāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa rājā attamano
abhihāramadāsi. (365-57.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った王は彼に褒美を与えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-141. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tenāyaṃ puriso mālī kuṇḍalī sunhāto suvilitto kappitakesamassu
itthikāmehi rājā maññe paricāretī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tenāyaṃ puriso mālī
kuṇḍalī sunhāto suvilitto kappitakesamassu itthikāmehi rājā maññe
paricāretī’’’ti. (365-58.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえこの男は、華鬘あり、耳環あって、よく洗浴され、よく塗油され、髪と鬚を調えられて、女性の欲楽によって、まるで王のように楽しんでいるのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-142. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi, idhekacco daḷhāya rajjuyā pacchābāhaṃ
gāḷhabandhanaṃ bandhitvā khuramuṇḍaṃ karitvā kharassarena paṇavena rathiyāya
rathiyaṃ siṅghāṭakena siṅghāṭakaṃ parinetvā dakkhiṇena dvārena nikkhāmetvā
dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chijjamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dissati kho, gāmaṇi,
idhekacco daḷhāya rajjuyā pacchābāhaṃ gāḷhabandhanaṃ bandhitvā khuramuṇḍaṃ
karitvā kharassarena paṇavena rathiyāya rathiyaṃ siṅghāṭakena siṅghāṭakaṃ
parinetvā dakkhiṇena dvārena nikkhāmetvā dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ
chijjamāno. (365-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔いっぽう〕村長よ、この世では、一部の者が、堅固な縄で後ろ手に強固な縛めを結ばれ、剃刀で剃髪され、激しい音の銅鑼をもって街路から街路へ、四辻から四辻へと引き回され、南門により街の南から出されて、首を切り落とされているのが見られます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-143. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼へ人々はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-144. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-61.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-145. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi daḷhāya rajjuyā pacchābāhaṃ
gāḷhabandhanaṃ bandhitvā khuramuṇḍaṃ karitvā kharassarena paṇavena rathiyāya
rathiyaṃ siṅghāṭakena siṅghāṭakaṃ parinetvā, dakkhiṇena dvārena nikkhāmetvā,
dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chindatī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ puriso kiṃ akāsi
daḷhāya rajjuyā pacchābāhaṃ gāḷhabandhanaṃ bandhitvā khuramuṇḍaṃ karitvā
kharassarena paṇavena rathiyāya rathiyaṃ siṅghāṭakena siṅghāṭakaṃ parinetvā,
dakkhiṇena dvārena nikkhāmetvā, dakkhiṇato nagarassa sīsaṃ chindatī’ti?
(365-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は何をなして、堅固な縄で後ろ手に強固な縛めを結ばれ、剃刀で剃髪され、激しい音の銅鑼をもって街路から街路へ、四辻から四辻へと引き回され、南門により街の南から出されて、首を切り落とされているのだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-146. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ evamāhaṃsu –
(365-63.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すぐに〔別の〕人々がこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-147. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ambho! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ambho! (365-64.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-148. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ puriso gahapatissa vā gahapatiputtassa vā musāvādena
atthaṃ bhañji, tena naṃ rājāno gahetvā evarūpaṃ kammakāraṇaṃ kārentī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
gahapatissa |
|
名 |
i |
男 |
単 |
与 |
家主、居士、資産家 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
gahapati |
|
名 |
i |
男 |
依(属) |
家主、居士、資産家 |
|
|
|
|
puttassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
息子 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādena |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
説、語、論 →妄語 |
|
|
|
|
atthaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
義、意味、利益 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhañji, |
bhañj |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
破る、破壊する |
|
|
|
|
tena naṃ rājāno
gahetvā evarūpaṃ kammakāraṇaṃ kārentī’ti. (365-65.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この男は、妄語によって居士あるいは居士の息子の利益を損ねた。それゆえ王たちはこの者を捕らえて、このような刑罰をなしているのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-149. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, api nu te evarūpaṃ diṭṭhaṃ vā sutaṃ
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, api nu te evarūpaṃ diṭṭhaṃ vā sutaṃ vā’’ti? (365-66.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。あなたはこのようなことを見聞きしたのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-150. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañca no, bhante, sutañca suyyissati cā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Diṭṭhañca no,
bhante, sutañca suyyissati cā’’ti. (365-67.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私どもは見聞きしましたし、〔今後も〕聞くことになるでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-151. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, ye te
samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (365-68.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そうであるならば、村長よ、およそこのような主張、このような見解ある沙門婆羅門たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-152. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo koci musā bhaṇati, sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ
domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’ti, saccaṃ vā te āhaṃsu musā vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo koci musā bhaṇati,
sabbo so diṭṭheva dhamme dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedayatī’ti, saccaṃ vā te
āhaṃsu musā vā’’ti? (365-49, 69.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『誰であれ妄語をなす者、それはみな、現法において苦憂を感受する』と。彼らは真実を語っているでしょうか。あるいは虚偽でしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-153. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Musā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Musā, bhante’’.
(365-70.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、虚偽です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-154. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te tucchaṃ musā vilapanti sīlavanto vā te dussīlā
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye pana te tucchaṃ
musā vilapanti sīlavanto vā te dussīlā vā’’ti? (365-71.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば、およそ空虚な虚妄を語る者たち、彼らは持戒の者たちでしょうか。あるいは悪戒の者たちでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-155. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dussīlā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dussīlā, bhante’’.
(365-72.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、悪戒の者たちです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-156. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te dussīlā pāpadhammā micchāpaṭipannā vā te
sammāpaṭipannā vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye pana te dussīlā
pāpadhammā micchāpaṭipannā vā te sammāpaṭipannā vā’’ti? (365-73.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば、およそ悪戒の者たち、悪法の者たち、彼らは邪行の者たちでしょうか。あるいは正行の者たちでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-157. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Micchāpaṭipannā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Micchāpaṭipannā,
bhante’’. (365-74.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、邪行の者たちです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-158. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te micchāpaṭipannā micchādiṭṭhikā vā te sammādiṭṭhikā
vā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye pana te
micchāpaṭipannā micchādiṭṭhikā vā te sammādiṭṭhikā vā’’ti? (365-75.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば、およそ邪行の者たち、彼らは邪見の者たちでしょうか。あるいは正見の者たちでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-159. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Micchādiṭṭhikā, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Micchādiṭṭhikā,
bhante’’. (365-76.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、邪見の者たちです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-160. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye pana te micchādiṭṭhikā kallaṃ nu tesu pasīditu’’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye pana te
micchādiṭṭhikā kallaṃ nu tesu pasīditu’’nti? (365-77.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからばいったい、およそ邪見の者たち、彼らを信じることは適切でしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-161. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’.
(365-78.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-162. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Acchariyaṃ, bhante, abbhutaṃ, bhante! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Acchariyaṃ, |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
希有の |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
abbhutaṃ, |
a-bhū |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
未曾有の |
|
|
|
|
bhante! |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「希有なり、尊者よ。未曾有なり、尊者よ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-163. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi me, bhante, āvasathāgāraṃ. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
āvasatha |
ā-vas |
名 |
a |
中 |
持 |
住居 |
|
|
|
|
agāraṃ. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
家、舎、家屋、俗家 →休息堂 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ。私には休息堂があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-164. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tattha atthi mañcakāni, atthi āsanāni, atthi udakamaṇiko, atthi
telappadīpo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mañcakāni, |
|
名 |
a |
男(中) |
複 |
主 |
臥床 |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
āsanāni, |
ās |
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
坐具、坐処、座 |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
udaka |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
水 |
|
|
|
|
maṇiko, |
|
名 |
ā |
女(男) |
単 |
主 |
水瓶 |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
tela |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
油、胡麻油 |
|
|
|
|
padīpo. |
pra-dīp |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
灯火、光明 →燈火 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこには臥床があり、座があり、水瓶があり、燈火があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-165. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tattha yo samaṇo vā brāhmaṇo vā vāsaṃ upeti, tenāhaṃ yathāsatti
yathābalaṃ saṃvibhajāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
brāhmaṇo |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
vāsaṃ |
vas |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
家、住処、状態 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upeti, |
upa-i |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
近づく、至る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
satti |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
能力 →能力に従って、あたう限り |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
balaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
力、軍勢 →力に従って |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvibhajāmi. |
saṃ-vi-bhaj |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
分ける、均分する、分有する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その住処へ、沙門あるいは婆羅門がやって来たならば、私はその者とあたうかぎり、できるかぎり分かち合います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-166. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhūtapubbaṃ, bhante, cattāro satthāro nānādiṭṭhikā nānākhantikā
nānārucikā, tasmiṃ āvasathāgāre vāsaṃ upagacchuṃ’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhūta |
bhū |
過分 |
a |
‐ |
持 |
存在した、生類 |
|
|
|
|
pubbaṃ, |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
前の、先の、昔の →往昔 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
satthāro |
śās |
名 |
ar |
男 |
複 |
主 |
師 |
|
|
|
|
nānā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々の |
|
|
|
|
diṭṭhikā |
dṛś |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
見の |
|
|
|
|
nānā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々の |
|
|
|
|
khantikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
忍耐の、忍辱の、信忍の、信仰の |
|
|
|
|
nānā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々の |
|
|
|
|
rucikā, |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
光輝の、喜楽の、愛好の、意欲の、目的の |
|
|
|
|
tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
āvasatha |
ā-vas |
名 |
a |
中 |
持 |
住居 |
|
|
|
|
agāre |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
家、舎、家屋、俗家 →休息堂 |
|
|
|
|
vāsaṃ |
vas |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
家、住処、状態 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upagacchuṃ’’. |
upa-gam |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
近づく、着手する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、かつて、種々の見解、種々の信忍、種々の意向ある四人の師がその休息堂に宿をとりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-167. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Eko satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Eko |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
satthā |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説、語、論ある |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
diṭṭhi – |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解、意見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ある師はこのような主張、このような見解ある者でした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-168. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ, natthi
sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dinnaṃ, |
dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
所施 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
yiṭṭhaṃ, |
yaj |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
供犠した、供養した、犠牲 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
hutaṃ, |
hu |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
供養した、供物 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
sukata |
su-kṛ |
形 |
a |
‐ |
相 |
善行、善行の |
|
|
|
|
dukkaṭānaṃ |
dur-kṛ |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
悪行、悪行の、悪作、突吉羅 |
|
|
|
|
kammānaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
複 |
属 |
業、行為 |
|
|
|
|
phalaṃ |
phal |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
果、結果 |
|
|
|
|
vipāko. |
vi-pac |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
異熟、果報 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『布施〔の果報〕はなく、供犠〔の果報〕はなく、供養〔の果報〕はない。善悪業の異熟はない。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『長部』2「沙門果経」、アジタ・ケーサカンバラの所説などにパラレル。それらのメモも見よ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-169. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Natthi ayaṃ loko, natthi paro loko, natthi mātā, natthi pitā,
natthi sattā opapātikā, natthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā
ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
loko |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
世界、世間 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
paro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
他 |
|
|
|
|
loko, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
世界、世間 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
mātā, |
|
名 |
ar |
女 |
単 |
主 |
母 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
pitā, |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
父 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
sattā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
衆生、有情 |
|
|
|
|
opapātikā, |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
化生の |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
loke |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
gatā |
gam |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
いった →正行者、完成者 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
paṭipannā |
prati-pad |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
行道した、向道の、行者 →正行者 |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
imañ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
|
|
|
parañ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
了知する、証知する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
sacchi-kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明する、さとる |
|
|
|
|
pavedentī’’’ |
pra-vid 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔あの世の住人にとって〕この世はなく、〔この世の住人にとって〕あの世はない。母〔への行為の果報〕はなく、父〔への行為の果報〕はない。化生の有情たちはない。この世とあの世とを自ら知り、証明し、説くような、世における完成者、正行者たる沙門婆羅門たちは存在しない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-170. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Eko satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Eko satthā evaṃvādī
evaṃdiṭṭhi – (365-167.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ある師はこのような主張、このような見解ある者でした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-171. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi
sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi ayaṃ loko, atthi paro loko,
atthi mātā, atthi pitā, atthi sattā opapātikā, atthi loke samaṇabrāhmaṇā
sammaggatā sammāpaṭipannā, ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā pavedentī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘atthi dinnaṃ, atthi
yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi
ayaṃ loko, atthi paro loko, atthi mātā, atthi pitā, atthi sattā opapātikā,
atthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā, ye imañca lokaṃ parañca
lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’’’ti.(365-168, 169.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『布施〔の果報〕はある。供犠〔の果報〕はある。供養〔の果報〕はある。善悪業の異熟はある。〔あの世の住人にとって〕この世はある。〔この世の住人にとって〕あの世はある。母〔への行為の果報〕はある。父〔への行為の果報〕はある。化生の有情たちはある。この世とあの世とを自ら知り、証明し、説くような、世における完成者、正行者たる沙門婆羅門たちは存在する』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・アジタ・ケーサカンバラの所説からnaを欠いたもの。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-172. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Eko satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Eko satthā evaṃvādī
evaṃdiṭṭhi – (365-167.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ある師はこのような主張、このような見解ある者でした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-173. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato,
karoto na karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘karoto |
kṛ |
現分 |
ant |
男中 |
単 |
属絶 |
なす |
|
|
|
|
kārayato, |
kṛ 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
なさしめる |
|
|
|
|
chindato |
chid |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
切る、切断する、破る |
|
|
|
|
chedāpayato, |
chid 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
切らせる |
|
|
|
|
pacato |
pac |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
煮る、炊く、焼く、責める |
|
|
|
|
pācāpayato, |
pac 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
責めさせる |
|
|
|
|
socayato |
śuc 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
悲しませる |
|
|
|
|
socāpayato, |
śuc 使使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
悩ましめる |
|
|
|
|
kilamato |
klam |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
疲れる |
|
|
|
|
kilamāpayato, |
klam 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
疲れさせる |
|
|
|
|
phandato |
spand |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
動揺する、震える、戦傑する |
|
|
|
|
phandāpayato, |
spand 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
戦慄させる |
|
|
|
|
pāṇam |
pra-an |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
生き物 |
|
|
|
|
atipātayato, |
ati-pat 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
たおす、伐つ →殺生する |
|
|
|
|
adinnaṃ |
a-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādiyato, |
ā-dā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
取、取ること →偸盗する |
|
|
|
|
sandhiṃ |
saṃ-dhā |
名 |
i |
男女 |
単 |
対 |
結合、接合、つぎ目、隙間、関節、連声 |
|
|
|
|
chindato, |
chid |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
切る、切断する、破る |
|
|
|
|
nillopaṃ |
nir-lup |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
略奪、略奪品 |
|
|
|
|
harato, |
hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
運ぶ、持ち来る、持ち去る、除く、奪う |
|
|
|
|
eka |
|
数 |
代的 |
‐ |
帯 |
一、とある |
|
|
|
|
agārikaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
家の →一家受食者、盗人 |
|
|
|
|
karoto, |
kṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
なす |
|
|
|
|
paripanthe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
障碍、障難、大道 |
|
|
|
|
tiṭṭhato, |
sthā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
立つ →強盗をする |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の、他人の |
|
|
|
|
dāraṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
妻 |
|
|
|
|
gacchato, |
gam |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
行く |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
bhaṇato, |
bhaṇ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
話す、語る |
|
|
|
|
karoto |
kṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
なす |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karīyati |
kṛ 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
なされる、作られる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāpaṃ. |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪、罪 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『行為しても行為させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、悩ませても悩ませしめさせても、疲れても疲れさせても、戦慄しても戦慄させても、殺生しても、偸盗しても、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入して〕も、略奪品を持ち去っても、盗人となっても、強盗をしても、他人の妻と通じても、偽って話しても、行為者に悪は作られない。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『長部』2「沙門果経」、プーラナ・カッサパの所説などにパラレル。それらのメモも見よ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-174. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khura |
|
名 |
a |
中 |
有(属) |
剃刀 |
|
|
|
|
pariyantena |
|
名 |
a |
男→中 |
単 |
具 |
周辺、制限、究竟 |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
cakkena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
輪、車輪 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
imissā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
処 |
これ |
|
|
|
|
pathaviyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地、大地 |
|
|
|
|
pāṇe |
pra-an |
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
生き物 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
maṃsa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
肉 |
|
|
|
|
khalaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
粗い →肉塊 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
maṃsa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
肉 |
|
|
|
|
puñjaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
集積、山積 →肉片の山 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kareyya, |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
nidānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
因、因縁 →そのため |
|
|
|
|
pāpaṃ, |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪、罪 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāpassa |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
属 |
悪、罪 |
|
|
|
|
āgamo. |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたとしても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-175. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇaṃ cepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento
chindanto chedāpento pacanto pācāpento, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
右の、南方の、巧みな |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
gaṅgāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
地名、ガンガー、ガンジス川 |
|
|
|
|
tīraṃ |
tṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
岸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gaccheyya |
gam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
行く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
hananto |
han |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
殺す、打つ |
|
|
|
|
ghātento |
|
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
殺させる |
|
|
|
|
chindanto |
chid |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
切る、切断する、破る |
|
|
|
|
chedāpento |
chid 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
切らせる |
|
|
|
|
pacanto |
pac |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
煮る、炊く、焼く、責める |
|
|
|
|
pācāpento, |
pac 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
責めさせる |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
nidānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
因、因縁 →そのため |
|
|
|
|
pāpaṃ, |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪、罪 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāpassa |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
属 |
悪、罪 |
|
|
|
|
āgamo. |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の南岸へいったとして、殺しても殺させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-176. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttaraṃ cepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento yajanto
yajāpento, natthi tatonidānaṃ puññaṃ, natthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttaraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
より上の、北の |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
gaṅgāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
地名、ガンガー、ガンジス川 |
|
|
|
|
tīraṃ |
tṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
岸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gaccheyya |
gam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
行く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dadanto |
dā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
施す |
|
|
|
|
dāpento |
dā 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
施させる |
|
|
|
|
yajanto |
yaj |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
供養する |
|
|
|
|
yajāpento, |
yaj 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
供養させる |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
nidānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
因、因縁 →そのため |
|
|
|
|
puññaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puññassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
āgamo. |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の北岸へいったとして、施しても施させても、供養しても供養させても、そのゆえに善があることもないし、善の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-177. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi
puññassa āgamo’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena |
dā |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
布施 |
|
|
|
|
damena |
dam |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
調御、調伏、訓練 |
|
|
|
|
saṃyamena |
saṃ-yam |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
抑制、制御、自制、節約、節倹、物惜しみ |
|
|
|
|
sacca |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
真実 |
|
|
|
|
vajjena |
vad |
名未分 |
a |
中 |
単 |
具 |
いわれるべき、言葉 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puññaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puññassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
āgamo’’’ |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善があることもないし、善の結果もない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-178. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Eko satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Eko satthā evaṃvādī
evaṃdiṭṭhi – (365-167.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ある師はこのような主張、このような見解ある者でした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-179. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato,
karoto karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘karoto kārayato,
chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato
kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato,
sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato,
paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato, karoto karīyati pāpaṃ. (365-173.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『行為し行為させ、切り切らせ、責め責めさせ、悩ませ悩ませしめさせ、疲れ疲れさせ、戦慄し戦慄させ、殺生し、偸盗し、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入し〕、略奪品を持ち去り、盗人となり、強盗をし、他人の妻と通じ、偽って話すならば、行為者に悪は作られる。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・プーラナ・カッサパの所説の逆。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-180. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa
āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi
cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya,
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (365-174.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたならば、そのゆえに悪があり、悪の結果がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-181. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇaṃ cepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento
chindanto chedāpento pacanto pācāpento, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇaṃ cepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento chindanto chedāpento pacanto pācāpento,
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (365-175.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしガンジス川の南岸へいったとして、殺し殺させ、切り切らせ、責め責めさせたならば、そのゆえに悪はあるし、悪の結果はある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-182. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttaraṃ cepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttaraṃ cepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ,
atthi puññassa āgamo. (365-176.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の北岸へいったとして、施し施させ、供養し供養させたならば、そのゆえに善はあるし、善の結果はある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-183. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi
puññassa āgamo’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena damena
saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’’’ti. (365-176.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善はあるし、善の結果もある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-184. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, bhante, ahudeva kaṅkhā, ahu vicikicchā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mayhaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahu |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kaṅkhā, |
kāṅkṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
疑惑、期待 |
|
|
|
|
ahu |
同上 |
|
|
|
|
vicikicchā – |
vi-cit 意 |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
疑、疑念、猶予 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、その私には、疑惑が起こり、疑念が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-185. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kosu nāma imesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ āha, ko
musā’’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ko |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何、誰 |
|
|
|
|
su |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜かどうか、じつに |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
imesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
これら |
|
|
|
|
bhavataṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
複 |
属 |
尊者 |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇānaṃ |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
婆羅門 |
|
|
|
|
saccaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
真実 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āha, |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ko |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何、誰 |
|
|
|
|
musā’’’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これら尊き沙門婆羅門たちのうちで、誰が正しく言い、誰が偽っているのか』と」 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・bhavataṃは「ある」の現在分詞と解し、属格絶対節で「これら沙門婆羅門たちが存在するが、そのうちで」と解すべきであるかもしれない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-186. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Alañhi te, gāmaṇi, kaṅkhituṃ, alaṃ vicikicchituṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Alañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
適当な、当然の、十分に、満足して、沢山だ |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
あなた |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
kaṅkhituṃ, |
kāṅkṣ |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
疑うこと、期待すること |
|
|
|
|
alaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
適当な、当然の、十分に、満足して、沢山だ |
|
|
|
|
vicikicchituṃ. |
vi-cit 意 |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
疑うこと、猶予すること |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、あなたに疑惑があるのは当然です。疑念があるのは当然です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-187. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kaṅkhanīye ca pana te ṭhāne vicikicchā uppannā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kaṅkhanīye |
kāṅkṣ |
未分 |
a |
中 |
単 |
処 |
疑うべき |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
あなた |
|
|
|
|
ṭhāne |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
場所、状態、原因、道理 |
|
|
|
|
vicikicchā |
vi-cit 意 |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
疑、疑念、猶予 |
|
|
|
|
uppannā’’ |
ud-pad |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
生起した、発生した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あなたには、疑惑すべき道理のうえでの疑念がおこっています」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-188. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ pasannohaṃ, bhante, bhagavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pasanno |
pra-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
明浄の、浄信の |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavati. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
処 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私は世尊に対し、かくのごとき浄信ある者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-189. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pahoti me bhagavā tathā dhammaṃ desetuṃ yathāhaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyya’’nti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Pahoti |
pra-bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
できる、生ずる、発生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
与 |
私 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
desetuṃ |
|
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
説示、教説すること |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
kaṅkhā |
kāṅkṣ |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
疑惑、期待 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajaheyya’’n |
pra-hā |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
捨てる、捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『世尊は私のため、私がこの疑惑の法を遮断できるように法を説くことが可能である』と」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-190. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Atthi, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atthi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
samādhi. |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、法三昧があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-191. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
tvaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
citta |
cit |
名 |
a |
中 |
依(属) |
心 |
|
|
|
|
samādhiṃ |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
対 |
定、三昧、精神集中 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭilabheyyāsi. |
prati-labh |
動 |
願 |
能 |
単 |
二 |
得る、受領する、獲得する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-192. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
tvaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
kaṅkhā |
kāṅkṣ |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
疑惑、期待 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajaheyyāsi. |
pra-hā |
動 |
願 |
能 |
単 |
二 |
捨断する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-193. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamo ca, gāmaṇi, dhammasamādhi? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamo |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
samādhi? |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では村長よ、いかなるものが法三昧なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-194. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, gāmaṇi, ariyasāvako pāṇātipātaṃ pahāya pāṇātipātā
paṭivirato hoti, adinnādānaṃ pahāya adinnādānā paṭivirato hoti,
kāmesumicchācāraṃ pahāya kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādaṃ pahāya
musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇaṃ vācaṃ pahāya pisuṇāya vācāya paṭivirato
hoti, pharusaṃ vācaṃ pahāya pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpaṃ
pahāya samphappalāpā paṭivirato hoti, abhijjhaṃ pahāya anabhijjhālu hoti,
byāpādapadosaṃ pahāya abyāpannacitto hoti, micchādiṭṭhiṃ pahāya sammādiṭṭhiko
hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātaṃ |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātā |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānaṃ |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
pahāya |
同上 |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānā |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cāraṃ |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
対 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
pahāya |
同上 |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cārā |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādaṃ |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
言葉 →妄語 |
|
|
|
|
pahāya |
同上 |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādā |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
説、語、論 →妄語 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
pisuṇaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
言葉、語 →両舌 |
|
|
|
|
pahāya |
同上 |
|
|
|
|
pisuṇāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
奪 |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
言葉、語 →両舌 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
pharusaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
言葉、語 →悪口 |
|
|
|
|
pahāya |
同上 |
|
|
|
|
pharusāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
奪 |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
言葉、語 →悪口 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
sampha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
雑穢の、綺(かざ)った |
|
|
|
|
palāpaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
駄弁、談論; もみがら →綺語 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
sampha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
雑穢の、綺(かざ)った |
|
|
|
|
palāpā |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
駄弁、談論; もみがら →綺語 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
abhijjhaṃ |
abhi-kṣai? |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
貪、貪欲、貪求、貪愛 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
anabhijjhālu |
an-abhi-dhyai |
形 |
u, ū |
男 |
単 |
主 |
貪なき |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
byāpāda |
vi-ā-pad |
名 |
a |
男 |
相 |
瞋恚 |
|
|
|
|
padosaṃ |
dviṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
瞋 |
|
|
|
|
pahāya |
同上 |
|
|
|
|
abyāpanna |
a-vi-ā-pad |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
瞋恚なき |
|
|
|
|
citto |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
hoti, |
同上 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
pahāya |
同上 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
diṭṭhiko |
dṛś |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
見ある |
|
|
|
|
hoti. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、ここに聖者の弟子がいる〔としましょう〕。かれは殺生を捨断して離殺生者となり、偸盗を捨断して離偸盗者となり、邪淫を捨断して離邪淫者となり、妄語を捨断して離妄語者となり、両舌を捨断して離両舌者となり、悪口を捨断して離悪口者となり、綺語を捨断して離綺語者となり、貪欲を捨断して離貪欲者となり、瞋恚と怒りを捨断して無瞋恚心者となり、邪見を捨断して正見者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-195. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato mettāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ mettāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vigata |
vi-gam |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
去った、消失した |
|
|
|
|
abhijjho |
abhi-dhyā |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
貪、貪欲、貪求、貪愛 |
|
|
|
|
vigata |
vi-gam |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
去った、消失した |
|
|
|
|
byāpādo |
vi-ā-pad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
瞋恚 |
|
|
|
|
asammūḷho |
a-saṃ-muh |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
迷乱せざる |
|
|
|
|
sampajāno |
saṃ-pra-jñā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
正知の、意識的の、正知者、故意の |
|
|
|
|
paṭissato |
prati-smṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
憶念した、記憶した |
|
|
|
|
mettā |
|
名 |
ā |
女 |
依(具) |
慈 |
|
|
|
|
sahagatena |
saha-gam |
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
倶行の、倶なる |
|
|
|
|
cetasā |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
心 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
disaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
方向、方角 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pharitvā |
sphar |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
ひろがる、遍満する |
|
|
|
|
viharati, |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
dutiyaṃ, |
|
名形 |
a |
男→女 |
単 |
対 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
tatiyaṃ, |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
第三の |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
catutthaṃ, |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
第四の |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
uddham |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
上 |
|
|
|
|
adho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
下 |
|
|
|
|
tiriyaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
横に、四方に |
|
|
|
|
sabbadhi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一切処に、あらゆる場合に、あらゆる点で |
|
|
|
|
sabbattatāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
副具 |
一切処性、遍通(副具で「全体として」「全体に」) |
|
|
|
|
sabbāvantaṃ |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
対 |
一切の、全部 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
界、世界、世間 |
|
|
|
|
mettā |
|
名 |
ā |
女 |
依(具) |
慈 |
|
|
|
|
sahagatena |
saha-gam |
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
倶行の、倶なる |
|
|
|
|
cetasā |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
心、心想 |
|
|
|
|
vipulena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
広大 |
|
|
|
|
mahaggatena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
大きい、広大な、上二界の |
|
|
|
|
appamāṇena |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
具 |
無量の |
|
|
|
|
averena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
怨なき、無怨の |
|
|
|
|
abyāpajjena |
a-vi-ā-pad |
名未分 |
a |
中 |
単 |
具 |
瞋なき、無瞋の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pharitvā |
sphar |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
ひろがる、遍満する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、慈をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、慈をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-196. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisañcikkhati – |
prati-saṃ-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
精察する、深慮する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-197. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
satthā |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説、語、論ある |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
diṭṭhi – |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解、意見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-198. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ, natthi
sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi ayaṃ loko, natthi paro loko,
natthi mātā, natthi pitā, natthi sattā opapātikā, natthi loke samaṇabrāhmaṇā,
sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā pavedentī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ, natthi
sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi ayaṃ loko, natthi paro loko,
natthi mātā, natthi pitā, natthi sattā opapātikā, natthi loke samaṇabrāhmaṇā,
sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā pavedentī’ti. (365-168, 169.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―布施〔の果報〕はなく、供犠〔の果報〕はなく、供養〔の果報〕はない。善悪業の異熟はない。〔あの世の住人にとって〕この世はなく、〔この世の住人にとって〕あの世はない。母〔への行為の果報〕はなく、父〔への行為の果報〕はない。化生の有情たちはない。この世とあの世とを自ら知り、証明し、説くような、世における完成者、正行者たる沙門婆羅門たちは存在しない―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-199. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ [yohaṃ (sī. syā. kaṃ. pī.)] na kiñci [kañci (?)] byābādhemi tasaṃ vā
thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Sace |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhoto |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
属 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
satthuno |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
属 |
師 |
|
|
|
|
saccaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
真実 |
|
|
|
|
vacanaṃ, |
vac |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
言葉 |
|
|
|
|
apaṇṇakatāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
無戯論性、純真性、確信性、絶対性 |
|
|
|
|
mayhaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kiñci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byābādhemi |
vi-ā-bādh 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
加害する、瞋害する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tasaṃ |
tras |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
戦慄する、動揺する、凡夫 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
thāvaraṃ |
sthā |
名形 |
a |
男 |
単 |
対 |
動かない、定立者、確立者、阿羅漢 |
|
|
|
|
vā? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・この文と次文はほんらい一文であると考えて訳した(関係代名詞による従属文が「確信性apaṇṇakatā」の具体的内容であるという解釈をとった)こともあり、訳語が一部前後する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-200. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha [ubhayattha me (?) ma. ni. 2.95 pāḷiyā
saṃsandetabbaṃ] kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā
saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti [paraṃ maraṇā na upapajjissāmīti (?)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayam |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
両方の |
|
|
|
|
ettha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに |
|
|
|
|
kaṭaggāho, |
kṛ, grah? |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
幸福の、幸運な、勝利ある |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
amhi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
身 |
|
|
|
|
saṃvuto |
saṃ-vṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
防護した、抑制した、閉じた、結んだ |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
言葉、語 |
|
|
|
|
saṃvuto |
saṃ-vṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
防護した、抑制した、閉じた、結んだ |
|
|
|
|
manasā |
|
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
意 |
|
|
|
|
saṃvuto, |
saṃ-vṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
防護した、抑制した、閉じた、結んだ |
|
|
|
|
yañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kāyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
身体、集まり |
|
|
|
|
bhedā |
bhid |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
破壊、不和合、離間、種類、区分 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
他の、(副対:さらに、後に、越えて) |
|
|
|
|
maraṇā |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
死 →死後に |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjissāmī’ |
upa-pad |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
再生する、往生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『原始』がそうしているようにUbhayamを前文につけた。なお『南伝』は「〔此世他世の〕両所に」としているが、この場合etthaはどう解すべきか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-201. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pāmojjaṃ |
pra-mud |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
喜悦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jāyati. |
jan 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生まれる、再生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-202. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa |
pra-mud |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
喜悦した、喜んだ |
|
|
|
|
pīti |
|
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
喜、喜悦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jāyati. |
jan 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生まれる、再生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-203. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pīti |
|
名 |
i |
女 |
有(属) |
喜、喜悦 |
|
|
|
|
manassa |
man |
名 |
as |
男 |
単 |
属 |
意 |
|
|
|
|
kāyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
身体 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passambhati. |
pra-śrambh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
軽安となる、止息する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-204. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddha |
pra-śrambh |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
軽安となった |
|
|
|
|
kāyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
身体 |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayati. |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
感受する、経験する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-205. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino |
|
形 |
in |
男 |
単 |
属 |
楽の |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samādhiyati. |
saṃ-ā-dhā 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
定められる、統一される、入定する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-206. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
samādhi. |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-207. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. (365-191, 192.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-208. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato mettāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ mettāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato
mettāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā
tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya
sabbāvantaṃ lokaṃ mettāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena
averena abyāpajjena pharitvā viharati. (365-195.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、慈をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、慈をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-209. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (365-196.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-210. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (365-197.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-211. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi
sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi ayaṃ loko, atthi paro loko,
atthi mātā, atthi pitā, atthi sattā opapātikā, atthi loke samaṇabrāhmaṇā,
sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā pavedentī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi dinnaṃ, atthi
yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi
ayaṃ loko, atthi paro loko, atthi mātā, atthi pitā, atthi sattā opapātikā,
atthi loke samaṇabrāhmaṇā, sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca
lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. (365-171.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―布施〔の果報〕はある。供犠〔の果報〕はある。供養〔の果報〕はある。善悪業の異熟はある。〔あの世の住人にとって〕この世はある。〔この世の住人にとって〕あの世はある。母〔への行為の果報〕はある。父〔への行為の果報〕はある。化生の有情たちはある。この世とあの世とを自ら知り、証明し、説くような、世における完成者、正行者たる沙門婆羅門たちは存在する―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-212. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ na kiñci byābādhemi tasaṃ vā thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto
satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ, yvāhaṃ na kiñci byābādhemi
tasaṃ vā thāvaraṃ vā? (365-199.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-213. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto
manasā saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayamettha
kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā saṃvuto, yañca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissāmī’ti. (365-200.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-214. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati.
(365-201.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-215. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa pīti
jāyati. (365-202.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-216. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo
passambhati. (365-203.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-217. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ
vedayati. (365-204.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-218. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ
samādhiyati. (365-205.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-219. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi,
dhammasamādhi. (365-206.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-220. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ
cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi.
(365-207.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-221. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato mettāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ mettāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato
mettāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā
tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya
sabbāvantaṃ lokaṃ mettāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena
averena abyāpajjena pharitvā viharati. (365-195.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、慈をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、慈をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-222. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (365-196.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-223. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (365-197.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-224. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato,
karoto na karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto kārayato,
chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato
kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato,
sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato,
paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato, karoto na karīyati pāpaṃ. (365-173.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―行為しても行為させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、悩ませても悩ませしめさせても、疲れても疲れさせても、戦慄しても戦慄させても、殺生しても、偸盗しても、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入して〕も、略奪品を持ち去っても、盗人となっても、強盗をしても、他人の妻と通じても、偽って話しても、行為者に悪は作られない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-225. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi
cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya,
natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. (365-174.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたとしても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-226. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento
chindanto chedāpento pacanto pācāpento, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento chindanto chedāpento pacanto pācāpento,
natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. (365-175.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の南岸へいったとして、殺しても殺させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-227. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento, natthi tatonidānaṃ puññaṃ, natthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, natthi tatonidānaṃ
puññaṃ, natthi puññassa āgamo. (365-176.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の北岸へいったとして、施しても施させても、供養しても供養させても、そのゆえに善があることもないし、善の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-228. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi
puññassa āgamo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena damena
saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti. (365-177.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善があることもないし、善の結果もない―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-229. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ na kiñci byābādhemi tasaṃ vā thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto
satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ, yvāhaṃ na kiñci byābādhemi
tasaṃ vā thāvaraṃ vā? (365-199.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-230. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto
manasā saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayamettha
kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā saṃvuto, yañca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissāmī’ti. (365-200.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-231. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati.
(365-201.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-232. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa pīti
jāyati. (365-202.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-233. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo
passambhati. (365-203.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-234. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ
vedayati. (365-204.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-235. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ
samādhiyati. (365-205.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-236. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ
paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi,
dhammasamādhi tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. (365-206, 207.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-237. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato mettāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ mettāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato
mettāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā
tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya
sabbāvantaṃ lokaṃ mettāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena
averena abyāpajjena pharitvā viharati. (365-195.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、慈をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、慈をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・mettāsahagateとあるがmettāsahagatenaの誤りであろう。以下も同様。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-238. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (365-196.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-239. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (365-197.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-240. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato,
karoto karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto kārayato,
chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato
kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato,
sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato,
paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato, karoto karīyati pāpaṃ. (365-179.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―行為し行為させ、切り切らせ、責め責めさせ、悩ませ悩ませしめさせ、疲れ疲れさせ、戦慄し戦慄させ、殺生し、偸盗し、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入し〕、略奪品を持ち去り、盗人となり、強盗をし、他人の妻と通じ、偽って話すならば、行為者に悪は作られる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-241. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa
āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi
cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya,
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (365-180.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたならば、そのゆえに悪があり、悪の結果がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-242. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento
chindanto chedāpento pacanto pācāpento, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento chindanto chedāpento pacanto pācāpento,
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (365-181.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしガンジス川の南岸へいったとして、殺し殺させ、切り切らせ、責め責めさせたならば、そのゆえに悪はあるし、悪の結果はある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-243. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ,
atthi puññassa āgamo. (365-182.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の北岸へいったとして、施し施させ、供養し供養させたならば、そのゆえに善はあるし、善の結果はある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-244. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ atthi
puññassa āgamoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena damena
saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ atthi puññassa āgamoti. (365-183.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善はあるし、善の結果もある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-245. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ na kiñci byābādhemi tasaṃ vā thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace tassa bhoto
satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ, yvāhaṃ na kiñci byābādhemi
tasaṃ vā thāvaraṃ vā? (365-199.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-246. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto
manasā saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayamettha
kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā saṃvuto, yañca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissāmī’ti. (365-200.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-247. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati.
(365-201.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-248. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa pīti
jāyati. (365-202.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-249. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo
passambhati. (365-203.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-250. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ
vedayati. (365-204.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-251. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ
samādhiyati. (365-205.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-252. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi,
dhammasamādhi. (365-206.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-253. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ
cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi.
(365-207.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-254. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato karuṇāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato karuṇāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati…pe… (365-195.) |
|
|
|
|
karuṇā |
|
名 |
ā |
女 |
依(具) |
悲 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、悲をともなう心によって、一つの方角を満たして住します…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-255. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
muditāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati…pe…. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
muditā |
mud |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
喜 |
|
|
|
|
sahagatena cetasā ekaṃ
disaṃ pharitvā viharati…pe…. (365-195.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜をともなう心によって、一つの方角を満たして住します…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-256. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena cetasā vipulena
mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā viharati. (365-195.) |
|
|
|
|
upekkhā |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
捨、無関心 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、捨をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、捨をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-257. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (365-196.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-258. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (365-197.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-259. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ natthi
sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi ayaṃ loko natthi paro loko,
natthi mātā natthi pitā natthi sattā opapātikā, natthi loke samaṇabrāhmaṇā
sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā pavedentīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
natthi dinnaṃ, natthi
yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi
ayaṃ loko natthi paro loko, natthi mātā natthi pitā natthi sattā opapātikā,
natthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca
lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentīti. (365-198.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―布施〔の果報〕はなく、供犠〔の果報〕はなく、供養〔の果報〕はない。善悪業の異熟はない。〔あの世の住人にとって〕この世はなく、〔この世の住人にとって〕あの世はない。母〔への行為の果報〕はなく、父〔への行為の果報〕はない。化生の有情たちはない。この世とあの世とを自ら知り、証明し、説くような、世における完成者、正行者たる沙門婆羅門たちは存在しない―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-260. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ na kiñci byābādhemi tasaṃ vā thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace tassa bhoto
satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ, yvāhaṃ na kiñci byābādhemi
tasaṃ vā thāvaraṃ vā? (365-199.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-261. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto
manasā saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayamettha
kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā saṃvuto, yañca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissāmī’ti. (365-200.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-262. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati.
(365-201.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-263. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa pīti
jāyati. (365-202.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-264. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo
passambhati. (365-203.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-265. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ
vedayati. (365-204.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-266. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ
samādhiyati. (365-205.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-267. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi,
dhammasamādhi. (365-206.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-268. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ
cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi.
(365-207.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-269. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato
upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā
tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya
sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena
averena abyāpajjena pharitvā viharati. (365-256.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、捨をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、捨をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-270. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (365-196.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-271. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (365-197.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-272. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi
sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi ayaṃ loko atthi paro loko,
atthi mātā atthi pitā atthi sattā opapātikā, atthi loke samaṇabrāhmaṇā
sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā pavedentīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi dinnaṃ, atthi
yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi
ayaṃ loko atthi paro loko, atthi mātā atthi pitā atthi sattā opapātikā, atthi
loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ
sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentīti. (365-171.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―布施〔の果報〕はある。供犠〔の果報〕はある。供養〔の果報〕はある。善悪業の異熟はある。〔あの世の住人にとって〕この世はある。〔この世の住人にとって〕あの世はある。母〔への行為の果報〕はある。父〔への行為の果報〕はある。化生の有情たちはある。この世とあの世とを自ら知り、証明し、説くような、世における完成者、正行者たる沙門婆羅門たちは存在する―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-273. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ na kiñci byābādhemi tasaṃ vā thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace tassa bhoto
satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ, yvāhaṃ na kiñci byābādhemi
tasaṃ vā thāvaraṃ vā? (365-199.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-274. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto
manasā saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayamettha
kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā saṃvuto, yañca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissāmī’ti. (365-200.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-275. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati.
(365-201.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-276. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa pīti
jāyati. (365-202.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-277. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo
passambhati. (365-203.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-278. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ
vedayati. (365-204.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-279. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ
samādhiyati. (365-205.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-280. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi,
dhammasamādhi. (365-206.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-281. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ
cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi.
(365-207.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-282. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato
upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā
tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya
sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena
averena abyāpajjena pharitvā viharati. (365-256.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、捨をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、捨をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-283. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (365-196.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-284. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (365-197.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-285. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto kārayato, chedato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato,
karoto na karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato
pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato
phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ
harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā
bhaṇato, karoto na karīyati pāpaṃ. (365-173.) |
|
|
|
|
chedato |
chid 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
切らせる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―行為しても行為させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、悩ませても悩ませしめさせても、疲れても疲れさせても、戦慄しても戦慄させても、殺生しても、偸盗しても、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入して〕も、略奪品を持ち去っても、盗人となっても、強盗をしても、他人の妻と通じても、偽って話しても、行為者に悪は作られない。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・これまでchindatoであった箇所が使役のchedatoとなっている。とはいえ使役では妙であるため、これまでと同じに訳した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-286. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi
cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya,
natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. (365-174.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたとしても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-287. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento
chindanto chedāpento pacanto pācāpento, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento chindanto chedāpento pacanto pācāpento,
natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. (365-175.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の南岸へいったとして、殺しても殺させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-288. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento, natthi tatonidānaṃ puññaṃ, natthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, natthi tatonidānaṃ
puññaṃ, natthi puññassa āgamo. (365-176.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の北岸へいったとして、施しても施させても、供養しても供養させても、そのゆえに善があることもないし、善の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-289. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi
puññassa āgamo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena damena
saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti. (365-177.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善があることもないし、善の結果もない―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-290. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ na kiñci byābādhemi tasaṃ vā thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto
satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ, yvāhaṃ na kiñci byābādhemi
tasaṃ vā thāvaraṃ vā? (365-199.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-291. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto
manasā saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayamettha
kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā saṃvuto, yañca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissāmī’ti. (365-200.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-292. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati.
(365-201.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-293. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa pīti
jāyati. (365-202.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-294. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo
passambhati. (365-203.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-295. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ
vedayati. (365-204.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-296. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ
samādhiyati. (365-205.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-297. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi,
dhammasamādhi. (365-206.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-298. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ
cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsi.
(365-207.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-299. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti
uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena
cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena pharitvā
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato
upekkhāsahagate cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā
tatiyaṃ, tathā catutthaṃ, iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya
sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena
averena abyāpajjena pharitvā viharati. (365-256.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、捨をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、捨をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-300. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (365-196.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-301. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yvāyaṃ satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (365-197.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそこのような見解あり主張ある師がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-302. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato,
karoto karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto kārayato,
chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato
kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato,
sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato,
paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato, karoto karīyati pāpaṃ. (365-179.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―行為し行為させ、切り切らせ、責め責めさせ、悩ませ悩ませしめさせ、疲れ疲れさせ、戦慄し戦慄させ、殺生し、偸盗し、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入し〕、略奪品を持ち去り、盗人となり、強盗をし、他人の妻と通じ、偽って話すならば、行為者に悪は作られる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-303. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa
āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi
cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya,
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (365-180.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたならば、そのゆえに悪があり、悪の結果がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-304. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento
chindanto chedāpento pacanto pācāpento, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento chindanto chedāpento pacanto pācāpento,
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (365-181.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしガンジス川の南岸へいったとして、殺し殺させ、切り切らせ、責め責めさせたならば、そのゆえに悪はあるし、悪の結果はある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-305. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ,
atthi puññassa āgamo. (365-182.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の北岸へいったとして、施し施させ、供養し供養させたならば、そのゆえに善はあるし、善の結果はある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-306. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi
puññassa āgamo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena damena
saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti. (365-183.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善はあるし、善の結果もある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-307. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ,
yvāhaṃ na kiñci byābādhemi tasaṃ vā thāvaraṃ vā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Sace tassa bhoto
satthuno saccaṃ vacanaṃ, apaṇṇakatāya mayhaṃ, yvāhaṃ na kiñci byābādhemi
tasaṃ vā thāvaraṃ vā? (365-199.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその尊き師の言葉が真実であろうと、私には―私はいかなる凡夫、阿羅漢、あるいは両者をも加害していない―、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-308. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ubhayamettha kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto
manasā saṃvuto, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ
upapajjissāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ubhayamettha
kaṭaggāho, yaṃ camhi kāyena saṃvuto vācāya saṃvuto manasā saṃvuto, yañca
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissāmī’ti. (365-200.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また―私は身を抑制し、語を抑制し、意を抑制している―、そして―私は身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう―という確信あることのゆえに、〔私は〕この世において幸福である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-309. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa pāmojjaṃ jāyati.
(365-201.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には喜びが生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-310. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamuditassa pīti jāyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pamuditassa pīti
jāyati. (365-202.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜んだ者には喜悦が生じます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-311. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo passambhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pītimanassa kāyo
passambhati. (365-203.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜悦の意ある者の身は軽安となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-312. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passaddhakāyo sukhaṃ
vedayati. (365-204.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
軽安な身の者は楽を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-313. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ samādhiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukhino cittaṃ
samādhiyati. (365-205.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
楽なる者の心は統一されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-314. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi, dhammasamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ kho, gāmaṇi,
dhammasamādhi. (365-206.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが法三昧なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-315. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ
kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra ce tvaṃ
cittasamādhiṃ paṭilabheyyāsi, evaṃ tvaṃ imaṃ kaṅkhādhammaṃ pajaheyyāsī’’
(365-207.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしあなたがそこにおいて心三昧を得られたならば、あなたは、かくのごとくのこの疑惑の法を捨断することができるでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-316. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, pāṭaliyo gāmaṇi bhagavantaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte, |
vac 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
pāṭaliyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、パータリヤ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように言われて、パータリヤ村長は世尊へ言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-317. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, bhante, abhikkantaṃ, bhante…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bhante…pe… |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「素晴らしい、尊者よ。素晴らしい、尊者よ…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
365-318. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ gata’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajja |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
今日、今 |
|
|
|
|
agge |
|
形 |
a |
中 |
単 |
処 |
第一、最高、最上、首位、頂点 →今日以降 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
upetaṃ |
upa-i |
過分 |
a |
中 |
単 |
副対 |
そなえた、具備した →命ある限り |
|
|
|
|
saraṇaṃ |
sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
帰依処 |
|
|
|
|
gata’’n |
gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
行った →帰依した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……今日以降、命ある限り、帰依をなした〔優婆塞であるとご記憶下さい〕」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Terasamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Terasamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第十三 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第十三〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Gāmaṇisaṃyuttaṃ samattaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
依(属) |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
saṃyuttaṃ |
saṃ-yuj |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
結ばれた、結合した |
|
|
|
|
samattaṃ. |
saṃ-āp |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
到達した、完成した、終わった |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長相応」おわり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassuddānaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
uddānaṃ – |
ud-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
摂頌 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その摂頌は、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Caṇḍo puṭo yodhājīvo, hatthasso asibandhako; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Caṇḍo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
暴悪、凶悪 |
|
|
|
|
puṭo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ターラプタの略か |
|
|
|
|
yodha |
|
名 |
a |
男 |
有(持) |
戦士 |
|
|
|
|
ājīvo, |
a-jīv |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
生活、活命 →武士、戦士 |
|
|
|
|
hatthi |
|
名 |
in |
男 |
相 |
象 |
|
|
|
|
asso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
馬 |
|
|
|
|
asibandhako; |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アシバンダカプッタの略か |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪「暴悪〔経〕」、「〔ターラ〕プタ〔経〕」、「戦士〔経〕」、「象〔兵経〕」、「騎〔兵経〕」、「アシバンダカ〔プッタ経〕」、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Desanā saṅkhakulaṃ maṇicūḷaṃ, bhadrarāsiyapāṭalīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Desanā |
diś 使 |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
説示、教示 |
|
|
|
|
saṅkha |
|
名 |
a |
男 |
相 |
法螺貝 |
|
|
|
|
kulaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
家、家系、族姓 |
|
|
|
|
maṇicūḷaṃ, |
|
名 |
a |
男(中) |
単 |
主 |
人名、マニチューラカの略か |
|
|
|
|
bhadra |
|
名 |
a |
男 |
相 |
人名、バドラカの略か |
|
|
|
|
rāsiya |
|
名 |
a |
男 |
相 |
人名、ラーシヤ |
|
|
|
|
pāṭalī |
|
名 |
i |
男 |
依(属) |
人名、パータリヤの略か |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪説示ある〔「田畑喩経」〕、「螺貝〔奏者経〕」、「家〔経〕」、「マニチューラ〔カ経〕」、「バドラ〔カ経〕」、「ラーシヤ〔経〕」、「パータリ〔ヤ経〕」である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ |