|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12. Rāsiyasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Rāsiya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ラーシヤ |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ラーシヤ経」(『相応部』42-12) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364. Atha kho rāsiyo gāmaṇi yena bhagavā tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
rāsiyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーシヤ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに、ラーシヤ村長が世尊へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivādetvā |
abhi-vad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
敬礼する、礼拝する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、世尊へ礼拝し、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho rāsiyo gāmaṇi bhagavantaṃ etadavoca
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
rāsiyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーシヤ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったラーシヤ村長は、世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘sutaṃ metaṃ, bhante, ‘samaṇo gotamo sabbaṃ tapaṃ garahati,
sabbaṃ tapassiṃ lūkhajīviṃ ekaṃsena upavadati upakkosatī’ti [upakkosati
upavadatīti (dī. ni. 1.381)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘sutaṃ |
śru |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
聞かれた |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
‘samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
sabbaṃ |
|
名形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
すべて |
|
|
|
|
tapaṃ |
tap |
名 |
as |
男中 |
単 |
対 |
苦行 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
garahati, |
garh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
呵責する、非難する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sabbaṃ |
|
形 |
代的 |
中→男 |
単 |
対 |
すべて |
|
|
|
|
tapassiṃ |
tap |
名形 |
in |
男 |
単 |
対 |
苦行の、苦行者 |
|
|
|
|
lūkha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
粗い、貧しい、卑しい |
|
|
|
|
ājīviṃ |
ā-jīv |
形 |
in |
男 |
単 |
対 |
生活する |
|
|
|
|
ekaṃsena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
一片、一向 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upavadati |
upa-vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
非難する、罵る |
|
|
|
|
upakkosatī’ |
upa-kruś |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
叱る、非難する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私はこう聞きました。『沙門ゴータマは、すべての苦行を呵責する。すべての粗悪な暮らしをまもる苦行者を、一方的に罵り、非難している』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『長部』8「大獅子吼経」にパラレル。そちらのメモも見よ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye te, bhante, evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それ、かれ |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、およそこのように言う者たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo sabbaṃ tapaṃ garahati, sabbaṃ tapassiṃ
lūkhajīviṃ ekaṃsena upavadati upakkosatī’ti, kacci te, bhante, bhagavato
vuttavādino, na ca bhagavantaṃ abhūtena abbhācikkhanti, dhammassa cānudhammaṃ
byākaronti, na ca koci sahadhammiko vādānuvādo gārayhaṃ ṭhānaṃ
āgacchatī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo sabbaṃ tapaṃ garahati, sabbaṃ
tapassiṃ lūkhajīviṃ ekaṃsena upavadati upakkosatī’ti, (364-4.) |
|
|
|
|
kacci |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜かどうか |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
vutta |
vac 受 |
過分 |
a |
‐ |
依(属) |
いわれた、説かれた、所説 |
|
|
|
|
vādino, |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
説者、主張者、論師 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhavantaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
対 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
abhūtena |
a-bhū |
名形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
不実の、虚偽の、偽って |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhācikkhanti, |
abhi-ā-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
非難する、誹謗する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
法、教法、真理、正義、もの、一切法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
anudhammaṃ |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
随法、如法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākaronti, |
vi-ā-kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
解説する、解答する、記説する、授記する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
koci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
sahadhammiko |
saha-dhṛ |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
同法、倶法、如法、理由ある |
|
|
|
|
vāda |
vad |
名 |
a |
男 |
有(相) |
説 |
|
|
|
|
anuvādo |
anu-vad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
随説 →種々の説 |
|
|
|
|
gārayhaṃ |
garh |
未分 |
a |
中 |
単 |
対 |
非難されるべき |
|
|
|
|
ṭhānaṃ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、場所、住処、在定、状態、点、理由、原因、道理 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āgacchatī’’ |
ā-gam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
来る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは、すべての苦行を呵責する。すべての粗悪な暮らしをまもる苦行者を、一方的に罵り、非難している』と。尊者よ、彼らは、世尊の所説を語る者たちでありましょうか。不実に尊者を誹謗してはいないでしょうか。法の随法を解答しているでしょうか。また、誰であれ道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に陥ってはいないでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ye te, gāmaṇi, evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それ、かれ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、およそこのように言う者たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo sabbaṃ tapaṃ garahati, sabbaṃ tapassiṃ
lūkhajīviṃ ekaṃsena upavadati upakkosatī’ti, na me te vuttavādino,
abbhācikkhanti ca pana maṃ te asatā tucchā abhūtena’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘samaṇo gotamo sabbaṃ tapaṃ garahati, sabbaṃ
tapassiṃ lūkhajīviṃ ekaṃsena upavadati upakkosatī’ti, (364-4.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
vutta |
vac 受 |
過分 |
a |
‐ |
依(属) |
いわれた、説かれた、所説 |
|
|
|
|
vādino, |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
説者、主張者、論師 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhācikkhanti |
abhi-ā-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
非難する、誹謗する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
asatā |
a-as |
現分 |
ant |
中 |
単 |
副具 |
存在しない、不実、不真 |
|
|
|
|
tucchā |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副奪 |
空虚の、虚偽の |
|
|
|
|
abhūtena’’. |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
不実の、虚偽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは、すべての苦行を呵責する。すべての粗悪な暮らしをまもる苦行者を、一方的に罵り、非難している』と。彼らは、私の所説を語る者たちではありません。そしてまた彼らは私を、不実に、空虚に、不当に非難しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dveme, gāmaṇi, antā pabbajitena na sevitabbā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
antā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
終局、極限、極端、目的 |
|
|
|
|
pabbajitena |
pra-vraj |
名過分 |
a |
男 |
単 |
具 |
出家した、出家者 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
sevitabbā – |
sev |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
親近すべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これら二つの極端は、出家者によって親近されるべきではありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo cāyaṃ kāmesu kāmasukhallikānuyogo hīno gammo pothujjaniko
anariyo anatthasaṃhito, yo cāyaṃ attakilamathānuyogo dukkho anariyo
anatthasaṃhito. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
kāma |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
sukhallika |
|
形 |
a |
‐ |
依(与) |
享楽の、快楽の |
|
|
|
|
anuyogo |
anu-yuj |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
実践、従事、専心 |
|
|
|
|
hīno |
hā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
捨てられた、劣った |
|
|
|
|
gammo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
村の、野卑な |
|
|
|
|
pothujjaniko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
凡夫の |
|
|
|
|
anariyo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
聖ならぬ |
|
|
|
|
anattha |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
無義、無益 |
|
|
|
|
saṃhito, |
saṃ-dhā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
伴った、具した |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
有(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
kilamatha |
klam |
名 |
a |
男 |
依(与) |
疲労 →自らの煩苦 |
|
|
|
|
anuyogo |
anu-yuj |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
実践、従事、専心 |
|
|
|
|
dukkho |
|
名形 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
|
anariyo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
聖ならぬ |
|
|
|
|
anattha |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
無義、無益 |
|
|
|
|
saṃhito. |
saṃ-dhā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
伴った、具した |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ劣った、野卑な、凡夫の、聖ならぬ、義を伴わない、諸欲に対する欲の享楽への従事と、およそ苦しく、聖ならぬ、義を伴わない、自らの煩苦への従事です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ete te, gāmaṇi, ubho ante anupagamma majjhimā paṭipadā
tathāgatena abhisambuddhā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ete |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
これ |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ubho |
|
数 |
特 |
‐ |
両 |
対 |
両方 |
|
|
|
|
ante |
|
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
終極、辺、極端 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anupagamma |
an-upa-gam |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づかない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
majjhimā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
中の |
|
|
|
|
paṭipadā |
prati-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
道 |
|
|
|
|
tathāgatena |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
如来 |
|
|
|
|
abhisambuddhā – |
abhi-saṃ-budh |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
現等覚された |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その両極端、それらへ近づかずして如来に現等覚された中道は、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
cakkhukaraṇī ñāṇakaraṇī upasamāya abhiññāya sambodhāya
nibbānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cakkhu |
|
名 |
us |
中 |
依(対) |
眼 |
|
|
|
|
karaṇī |
kṛ |
形 |
ī |
女 |
単 |
主 |
なすこと、なすもの |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
依(対) |
智慧 |
|
|
|
|
karaṇī |
kṛ |
形 |
ī |
女 |
単 |
主 |
なすこと、なすもの |
|
|
|
|
upasamāya |
upa-śam |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
寂静、寂止、休息、止息 |
|
|
|
|
abhiññāya |
abhi-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
自証 |
|
|
|
|
sambodhāya |
saṃ-budh |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
正覚、等覚 |
|
|
|
|
nibbānāya |
|
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
涅槃、寂滅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvattati. |
saṃ-vṛt |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
転起する、作用する、導く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼をなさしめ、慧をなさしめ、寂止、自証、等覚、涅槃へと導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā ca sā, gāmaṇi, majjhimā paṭipadā tathāgatena
abhisambuddhā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā |
|
形 |
代的 |
女 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sā, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
gāmaṇi, majjhimā paṭipadā tathāgatena abhisambuddhā
– (364-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では村長よ、いかなるものが、その如来に現等覚された中道であり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
cakkhukaraṇī ñāṇakaraṇī upasamāya abhiññāya sambodhāya
nibbānāya saṃvattati? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cakkhukaraṇī
ñāṇakaraṇī upasamāya abhiññāya sambodhāya nibbānāya saṃvattati? (364-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼をなさしめ、慧をなさしめ、寂止、自証、等覚、涅槃へと導くのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo, seyyathidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
ariyo |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
聖なる |
|
|
|
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
八 |
|
|
|
|
aṅgiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
支分ある |
|
|
|
|
maggo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
道 |
|
|
|
|
seyyathidaṃ – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それはこの如し、あたかも〜の如し |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かの八支聖道です。すなわち、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhi…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
diṭṭhi…pe… |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解、意見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
正見…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammāsamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
samādhi. |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正定。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho sā, gāmaṇi, majjhimā paṭipadā tathāgatena
abhisambuddhā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
sā, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
gāmaṇi, majjhimā paṭipadā tathāgatena abhisambuddhā
– (364-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これが、その如来に現等覚された中道であり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
cakkhukaraṇī ñāṇakaraṇī upasamāya abhiññāya sambodhāya
nibbānāya saṃvattati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cakkhukaraṇī
ñāṇakaraṇī upasamāya abhiññāya sambodhāya nibbānāya saṃvattati. (364-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
眼をなさしめ、慧をなさしめ、寂止、自証、等覚、涅槃へと導くのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tayo kho me, gāmaṇi, kāmabhogino santo saṃvijjamānā
lokasmiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tayo |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
三 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
私 |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
kāma |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
bhogino |
bhuj |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
受用する、財ある |
|
|
|
|
santo |
as |
現分 |
ant |
男 |
複 |
主 |
ある、なる、善き |
|
|
|
|
saṃvijjamānā |
saṃ-vid 受 |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
見られる、存在する |
|
|
|
|
lokasmiṃ. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これら三つの欲楽の受用者が存在し、世間に見られます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・meとあるがimeの誤りであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame tayo? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
tayo? |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
三 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati,
sāhasena adhammena bhoge pariyesitvā sāhasena na attānaṃ sukheti na pīṇeti na
saṃvibhajati na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一部の、一類の |
|
|
|
|
kāma |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
bhogī |
bhuj |
名 |
in |
男 |
複 |
主 |
受用する |
|
|
|
|
adhammena |
a-dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
非法、邪法 |
|
|
|
|
bhoge |
|
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
受用、財物 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariyesati, |
pari-iṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
遍求する、欲求する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāhasena |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
暴力、暴悪、粗暴(副具:無理に) |
|
|
|
|
adhammena |
a-dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
非法、邪法 |
|
|
|
|
bhoge |
|
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
受用、財物 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariyesitvā |
pari-iṣ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
遍求する、欲求する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāhasena |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
暴力、暴悪、粗暴(副具:無理に) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sukheti |
|
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
楽しむ、喜ぶ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pīṇeti |
|
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
喜ばせる、満足させる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvibhajati |
saṃ-vi-bhaj |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
分ける、均分する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
puññāni |
|
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
善、福徳、功徳 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karoti. |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、法によらず暴力的に受用物を遍求します。法によらず暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませず喜ばせず、配分せずして善をなしません。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・非法に暴力を用いるか、中間か、如法に暴力を用いないかの三種があり、そのそれぞれに不楽不善、自楽不善、自楽作善の三通りが挙げられる。最後の「如法に暴力を用いず、自ら楽しみ、善をなす」パターンはさらに貪着するか否かで二つに分かれるので、計十通りが挙げられることになる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati
sāhasena. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī
adhammena bhoge pariyesati sāhasena. (364-22.) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、法によらず暴力的に受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na
saṃvibhajati na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na saṃvibhajati na puññāni
karoti. (364-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法によらず暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分せずして善をなしません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati
sāhasena. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi,
ekacco kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati sāhasena. (364-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、法によらず暴力的に受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti
saṃvibhajati puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti saṃvibhajati puññāni karoti.
(364-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法によらず暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammādhammena bhoge
pariyesati sāhasenapi asāhasenapi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammādhammena bhoge pariyesati
sāhasenapi asāhasenapi.
(364-22.) |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
相 |
法 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
asāhasena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副具 |
無強制、無性急 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammādhammena bhoge pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi na
attānaṃ sukheti, na pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammādhammena bhoge
pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi na attānaṃ sukheti, na pīṇeti, na
saṃvibhajati, na puññāni karoti. (364-22, 27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求して、自己を楽しませず喜ばせず、配分せずして善をなしません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammādhammena bhoge
pariyesati sāhasenapi asāhasenapi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi,
ekacco kāmabhogī dhammādhammena bhoge pariyesati sāhasenapi asāhasenapi.
(364-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammādhammena bhoge pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ
sukheti pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammādhammena bhoge
pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ sukheti pīṇeti, na saṃvibhajati,
na puññāni karoti. (364-22, 27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分せずして善をなしません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammādhammena bhoge
pariyesati, sāhasenapi asāhasenapi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi,
ekacco kāmabhogī dhammādhammena bhoge pariyesati, sāhasenapi asāhasenapi.
(364-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammādhammena bhoge pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ
sukheti pīṇeti saṃvibhajati puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammādhammena bhoge
pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ sukheti pīṇeti saṃvibhajati
puññāni karoti. (364-22, 27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi,
ekacco kāmabhogī dhammena
bhoge pariyesati asāhasena. (364-27.) |
|
|
|
|
dhammena |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
具 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、法により非暴力的に受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena na attānaṃ sukheti, na
pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesitvā asāhasena na attānaṃ sukheti, na pīṇeti, na saṃvibhajati, na
puññāni karoti. (364-22, 33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませず喜ばせず、配分せずして善をなしません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi,
ekacco kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati asāhasena. (364-33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、法により非暴力的に受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na
saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni
karoti. (364-22, 33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分せずして善をなしません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi,
ekacco kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati asāhasena. (364-33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、法により非暴力的に受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti
saṃvibhajati puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti saṃvibhajati puññāni karoti.
(364-22, 33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca bhoge gadhito [gathito (sī.)] mucchito ajjhopanno
anādīnavadassāvī anissaraṇapañño paribhuñjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhoge |
|
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
受用、財物 |
|
|
|
|
gadhito |
gath |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
結ばれた、執着ある |
|
|
|
|
mucchito |
murch |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
気絶した、昏迷した、夢中の |
|
|
|
|
ajjhopanno |
adhi-ā-pad/ava-śī? |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
「罪を犯した」ajjhāpannna/「執着した」ajjosannnaの異体? |
|
|
|
|
an |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
ādīnava |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
過患、危難 |
|
|
|
|
dassāvī |
dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
見る |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
nissaraṇa |
ni-sru |
名 |
a |
中 |
有(属) |
出離、遠離 |
|
|
|
|
pañño |
pra-jñā |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
智慧 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paribhuñjati. |
pari-bhuj |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
受用する、食べる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかしてその者は、それら受用物へ縛られ、夢中になり、執着し、危難を見ず、出離の智慧なくして受用します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・(追記)(an)ajjhopannaの語に関しては『長部』13「三明経」546-9.のメモを見よ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi, ekacco kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha pana, gāmaṇi,
ekacco kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati asāhasena. (364-33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の欲楽の受用者は、法により非暴力的に受用物を遍求します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti
saṃvibhajati puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti saṃvibhajati puññāni karoti.
(364-38.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca bhoge agadhito amucchito anajjhopanno ādīnavadassāvī
nissaraṇapañño paribhuñjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Te ca bhoge agadhito
amucchito anajjhopanno ādīnavadassāvī nissaraṇapañño paribhuñjati.(364-39.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかしてその者は、それら受用物へ縛られず、夢中にならず、執着せず、危難を見、出離の智慧あって受用します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati
sāhasena, adhammena bhoge pariyesitvā sāhasena na attānaṃ sukheti, na pīṇeti,
na saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī adhammena bhoge
pariyesati sāhasena, adhammena bhoge pariyesitvā sāhasena na attānaṃ sukheti,
na pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni karoti. (364-22.) |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、法によらず暴力的に受用物を遍求する欲楽の受用者で、法によらず暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませず喜ばせず、配分せずして善をなさない者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī tīhi ṭhānehi gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
kāma |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
bhogī |
bhuj |
名 |
in |
男 |
複 |
主 |
受用する |
|
|
|
|
tīhi |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
具 |
三 |
|
|
|
|
ṭhānehi |
sthā |
名 |
a |
中 |
複 |
具 |
場所、状態、原因、道理 |
|
|
|
|
gārayho. |
garh |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
呵責、非難されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、三つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi |
|
形 |
代的 |
中 |
複 |
具 |
いずれの |
|
|
|
|
tīhi ṭhānehi gārayho?
(364-44.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesati sāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesati sāhasenā (364-22.) |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
iminā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
これ |
|
|
|
|
paṭhamena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
第一の、最初の |
|
|
|
|
ṭhānena |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
場所、状態、原因、道理 |
|
|
|
|
gārayho. |
garh |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
呵責、非難されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法によらず暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na attānaṃ sukheti na pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na attānaṃ sukheti na
pīṇetīti, iminā dutiyena
ṭhānena gārayho. (364-22, 46.) |
|
|
|
|
dutiyena |
|
名形 |
a |
男→中 |
単 |
具 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませず喜ばせない、というこの第二の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na puññāni karotīti, iminā tatiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na
puññāni karotīti, iminā tatiyena ṭhānena gārayho. (364-22, 46.) |
|
|
|
|
tatiyena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
第三の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分せずして善をなさない、というこの第三の理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī imehi tīhi ṭhānehi gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī imehi tīhi ṭhānehi
gārayho. (364-44.) |
|
|
|
|
imehi |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
具 |
これら |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、これら三つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati
sāhasena, adhammena bhoge pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na
saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati sāhasena, adhammena bhoge
pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni
karoti. (364-43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、法によらず暴力的に受用物を遍求する欲楽の受用者で、法によらず暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分せずして善をなさない者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī dvīhi ṭhānehi gārayho, ekena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī dvīhi ṭhānehi
gārayho, (364-44.) |
|
|
|
|
dvīhi |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
具 |
二 |
|
|
|
|
ekena |
|
数 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
一、とある |
|
|
|
|
ṭhānena |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
場所、状態、原因、道理 |
|
|
|
|
pāsaṃso. |
pra-śaṃs |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
称讃されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、二つの理由により非難され、一つの理由により称讃されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
gārayho? (364-45, 51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesati sāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesati sāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena gārayho. (364-46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法によらず暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na puññāni karotīti, iminā dutiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na
puññāni karotīti, iminā dutiyena ṭhānena gārayho. (364-47, 48.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分せずして善をなさない、というこの第二の理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
ekena ṭhānena
pāsaṃso? (364-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti pīṇetīti, iminā ekena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti
pīṇetīti, iminā ekena ṭhānena pāsaṃso. (364-22, 46, 51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませ喜ばせる、というこの一つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī imehi dvīhi ṭhānehi gārayho, iminā
ekena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī imehi dvīhi ṭhānehi
gārayho, iminā ekena
ṭhānena pāsaṃso. (364-51.) |
|
|
|
|
imehi |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
具 |
これら |
|
|
|
|
iminā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
これ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、これら二つの理由により非難され、この一つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati
sāhasena, adhammena bhoge pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti
saṃvibhajati puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī adhammena bhoge pariyesati sāhasena, adhammena bhoge
pariyesitvā sāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti saṃvibhajati puññāni karoti.
(364-43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、法によらず暴力的に受用物を遍求する欲楽の受用者で、法によらず暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなす者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī ekena ṭhānena gārayho, dvīhi ṭhānehi
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī ekena ṭhānena gārayho, dvīhi ṭhānehi pāsaṃso. (364-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、一つの理由により非難され、二つの理由により称讃されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
gārayho? (364-44, 55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesati sāhasenāti, iminā ekena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesati sāhasenāti, iminā ekena ṭhānena gārayho. (364-46, 51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法によらず暴力的に受用物を遍求する、というこの一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
pāsaṃso? (364-51, 52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-63. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti pīṇetīti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti
pīṇetīti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. (364-46, 56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませ喜ばせる、というこの第一の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-64. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni karotīti, iminā dutiyena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni
karotīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-51, 54.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分して善をなす、というこの第二の理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-65. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī, iminā ekena ṭhānena gārayho, imehi
dvīhi ṭhānehi pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī, iminā ekena ṭhānena gārayho, imehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso. (364-57,
59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、この一つの理由により非難され、これら二つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-66. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammādhammena bhoge
pariyesati sāhasenapi asāhasenapi, dhammādhammena bhoge pariyesitvā
sāhasenapi asāhasenapi na attānaṃ sukheti, na pīṇeti, na saṃvibhajati, na
puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī dhammādhammena bhoge pariyesati sāhasenapi asāhasenapi,
dhammādhammena bhoge pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi na attānaṃ sukheti,
na pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni karoti. (364-27, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求する欲楽の受用者で、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求して、自己を楽しませず喜ばせず、配分せずして善をなさない者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-67. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī ekena ṭhānena pāsaṃso, tīhi ṭhānehi
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī ekena ṭhānena pāsaṃso, tīhi ṭhānehi gārayho. (364-51, 44.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、一つの理由により称讃され、三つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-68. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
pāsaṃso? (364-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-69. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesati asāhasenāti, iminā ekena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesati asāhasenāti, iminā ekena ṭhānena pāsaṃso. (364-22, 56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法により非暴力的に受用物を遍求する、というこの一つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-70. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi
gārayho? (364-45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-71. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesati sāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesati sāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena gārayho. (364-46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法によらず暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-72. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na attānaṃ sukheti, na pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na attānaṃ sukheti, na
pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena gārayho. (364-47.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませず喜ばせない、というこの第二の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-73. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na puññāni karotīti, iminā tatiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na
puññāni karotīti, iminā tatiyena ṭhānena gārayho. (364-48.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分せずして善をなさない、というこの第三の理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-74. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī iminā ekena ṭhānena pāsaṃso, imehi tīhi
ṭhānehi gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī iminā ekena ṭhānena pāsaṃso, imehi tīhi ṭhānehi gārayho. (364-57,
67.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、この一つの理由により称讃され、これら三つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-75. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammādhammena bhoge
pariyesati sāhasenapi asāhasenapi, dhammādhammena bhoge pariyesitvā
sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ sukheti pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni
karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī dhammādhammena bhoge pariyesati sāhasenapi asāhasenapi,
dhammādhammena bhoge pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ sukheti
pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni karoti. (364-66.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求する欲楽の受用者で、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分せずして善をなさない者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-76. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, dvīhi ṭhānehi
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, dvīhi ṭhānehi gārayho. (364-51, 59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、二つの理由により称讃され、二つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-77. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
pāsaṃso? (364-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-78. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. (364-46, 69.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法により非暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-79. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti
pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-47, 56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませ喜ばせる、というこの第二の理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-80. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
gārayho? (364-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-81. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesati sāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesati sāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena gārayho. (364-46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法によらず暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-82. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na puññāni karotīti, iminā dutiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na
puññāni karotīti, iminā dutiyena ṭhānena gārayho. (364-54.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分せずして善をなさない、というこの第二の理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-83. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī imehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, imehi
dvīhi ṭhānehi gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī imehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, imehi dvīhi ṭhānehi gārayho. (364-49,
76.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、これら二つの理由により称讃され、これら二つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-84. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammādhammena bhoge
pariyesati sāhasenapi asāhasenapi, dhammādhammena bhoge pariyesitvā
sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ sukheti pīṇeti saṃvibhajati puññāni
karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī dhammādhammena bhoge pariyesati sāhasenapi asāhasenapi,
dhammādhammena bhoge pariyesitvā sāhasenapi asāhasenapi attānaṃ sukheti
pīṇeti saṃvibhajati puññāni karoti. (364-66.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、〔時には〕法により、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求する欲楽の受用者で、〔時には〕法によらず、暴力的にも、非暴力的にも受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなす者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-85. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī tīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī tīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena gārayho. (364-67.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、三つの理由により称讃され、一つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-86. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi
pāsaṃso? (364-44, 62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-87. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. (364-78.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔時には〕法により非暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-88. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti
pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-79.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませ喜ばせる、というこの第二の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-89. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni karotīti, iminā tatiyena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni
karotīti, iminā tatiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-48, 64.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分して善をなす、というこの第三の理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-90. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
gārayho? (364-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-91. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adhammena bhoge pariyesati sāhasenāti, iminā ekena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adhammena bhoge
pariyesati sāhasenāti, iminā ekena ṭhānena gārayho. (364-61.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法によらず暴力的に受用物を遍求する、というこの一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-92. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī imehi tīhi ṭhānehi pāsaṃso, iminā ekena
ṭhānena gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī tīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena gārayho. (364-57, 85.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、これら三つの理由により称讃され、この一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-93. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena, dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena, na attānaṃ sukheti, na
pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati asāhasena, dhammena bhoge
pariyesitvā asāhasena, na attānaṃ sukheti, na pīṇeti, na saṃvibhajati, na
puññāni karoti. (364-33, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、法により非暴力的に受用物を遍求する欲楽の受用者で、法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませず喜ばせず、配分せずして善をなさない者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-94. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī ekena ṭhānena pāsaṃso, dvīhi ṭhānehi
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī ekena ṭhānena pāsaṃso, dvīhi ṭhānehi gārayho. (364-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、一つの理由により称讃され、二つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-95. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
pāsaṃso? (364-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-96. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesati asāhasenāti, iminā ekena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesati asāhasenāti, iminā ekena ṭhānena pāsaṃso. (364-69.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求する、というこの一つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-97. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
gārayho? (364-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-98. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na attānaṃ sukheti, na pīṇetīti, iminā paṭhamena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na attānaṃ sukheti, na
pīṇetīti, iminā paṭhamena ṭhānena gārayho. (364-46, 47.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませず喜ばせない、というこの第一の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-99. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na puññāni karotīti, iminā dutiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na
puññāni karotīti, iminā dutiyena ṭhānena gārayho. (364-54.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分せずして善をなさない、というこの第二の理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-100. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī iminā ekena ṭhānena pāsaṃso, imehi
dvīhi ṭhānehi gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī iminā ekena ṭhānena pāsaṃso, imehi dvīhi ṭhānehi gārayho.(364-57,
94.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、この一つの理由により称讃され、これら二つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-101. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena, dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na
saṃvibhajati, na puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati asāhasena, dhammena bhoge
pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti, na saṃvibhajati, na puññāni
karoti. (364-93.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、法により非暴力的に受用物を遍求する欲楽の受用者で、法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分せずして善をなさない者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-102. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena gārayho. (364-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、二つの理由により称讃され、一つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-103. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
pāsaṃso? (364-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-104. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. (364-78.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-105. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti
pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-79.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませ喜ばせる、というこの第二の理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-106. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
gārayho? (364-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-107. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na puññāni karotīti, iminā ekena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na saṃvibhajati, na
puññāni karotīti, iminā ekena ṭhānena gārayho. (364-48, 51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分せずして善をなさない、というこの一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-108. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī imehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, iminā
ekena ṭhānena gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī dvīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena gārayho. (364-57, 102.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、これら二つの理由により称讃され、これら一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-109. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena, dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti
saṃvibhajati puññāni karoti, te ca bhoge gadhito mucchito ajjhopanno
anādīnavadassāvī anissaraṇapañño paribhuñjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati asāhasena, dhammena bhoge
pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti saṃvibhajati puññāni karoti, te
ca bhoge gadhito mucchito ajjhopanno anādīnavadassāvī anissaraṇapañño
paribhuñjati. (364-37, 38, 39, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、法により非暴力的に受用物を遍求する欲楽の受用者で、法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなし、しかしてそれら受用物へ縛られ、夢中になり、執着し、危難を見ず、出離の智慧なくして受用する者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-110. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī tīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī tīhi ṭhānehi pāsaṃso, ekena ṭhānena gārayho. (364-85.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、三つの理由により称讃され、一つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-111. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi
pāsaṃso? (364-86.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-112. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. (364-78.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-113. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti
pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-79.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませ喜ばせる、というこの第二の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-114. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni karotīti, iminā tatiyena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni
karotīti, iminā tatiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-89.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分して善をなす、というこの第三の理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-115. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
gārayho? (364-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-116. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca bhoge gadhito mucchito ajjhopanno anādīnavadassāvī
anissaraṇapañño paribhuñjatīti, iminā ekena ṭhānena gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Te ca bhoge gadhito
mucchito ajjhopanno anādīnavadassāvī anissaraṇapañño paribhuñjatīti, iminā
ekena ṭhānena gārayho. (364-39, 61.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それら受用物へ縛られ、夢中になり、執着し、危難を見ず、出離の智慧なくして受用する、というこの一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-117. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī imehi tīhi ṭhānehi pāsaṃso, iminā ekena
ṭhānena gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī imehi tīhi ṭhānehi pāsaṃso, iminā ekena ṭhānena gārayho. (364-92.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、これら三つの理由により称讃され、この一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-118. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena, dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti
saṃvibhajati puññāni karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ kāmabhogī dhammena bhoge pariyesati
asāhasena, dhammena bhoge pariyesitvā asāhasena attānaṃ sukheti pīṇeti
saṃvibhajati puññāni karoti. (364-109.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、法により非暴力的に受用物を遍求する欲楽の受用者で、法により非暴力的に受用物を遍求して、自己を楽しませ喜ばせ、配分して善をなし、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-119. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca bhoge agadhito amucchito anajjhopanno ādīnavadassāvī
nissaraṇapañño paribhuñjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Te ca bhoge agadhito
amucchito anajjhopanno ādīnavadassāvī nissaraṇapañño paribhuñjati. (364-42.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかしてそれら受用物へ縛られず、夢中にならず、執着せず、危難を見、出離の智慧あって受用する者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-120. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī catūhi ṭhānehi pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī catūhi ṭhānehi
pāsaṃso. (364-51.) |
|
|
|
|
catūhi |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
具 |
四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、四つの理由により称讃されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-121. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi catūhi ṭhānehi pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi catūhi
ṭhānehi pāsaṃso? (364-62, 120.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる四つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-122. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammena bhoge pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammena bhoge
pariyesati asāhasenāti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. (364-78.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
法により非暴力的に受用物を遍求する、というこの第一の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-123. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ sukheti
pīṇetīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-79.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を楽しませ喜ばせる、というこの第二の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-124. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni karotīti, iminā tatiyena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Saṃvibhajati puññāni
karotīti, iminā tatiyena ṭhānena pāsaṃso. (364-89.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
配分して善をなす、というこの第三の理由により称讃されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-125. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca bhoge agadhito amucchito anajjhopanno ādīnavadassāvī
nissaraṇapañño paribhuñjatīti, iminā catutthena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Te ca bhoge agadhito
amucchito anajjhopanno ādīnavadassāvī nissaraṇapañño paribhuñjatīti, iminā catutthena ṭhānena pāsaṃso.
(364-42, 56.) |
|
|
|
|
catutthena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
第四の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それら受用物へ縛られず、夢中にならず、執着せず、危難を見、出離の智慧あって受用する、というこの第四の理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-126. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, kāmabhogī imehi catūhi ṭhānehi pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi,
kāmabhogī imehi catūhi ṭhānehi pāsaṃso.(364-49, 120.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その欲楽の受用者は、これら四つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-127. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tayome, gāmaṇi, tapassino lūkhajīvino santo saṃvijjamānā
lokasmiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tayo |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
三 |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
tapassino |
|
名形 |
in |
男 |
複 |
主 |
苦行者 |
|
|
|
|
lūkha |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
荒い、粗なる |
|
|
|
|
ājīvino |
ā-jīv |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
生命ある、生存する |
|
|
|
|
santo |
as |
現分 |
ant |
男 |
複 |
主 |
ある、なる、善き |
|
|
|
|
saṃvijjamānā |
saṃ-vid 受 |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
見られる、存在する |
|
|
|
|
lokasmiṃ. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これら三つの難渋生活の苦行者が存在し、世間に見られます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・lūkha-ājīvinoと分解したのは辞書類によったものだが、素直にlūkha-jīvinoとすべきか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-128. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame tayo? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame tayo? (364-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-129. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, gāmaṇi, ekacco tapassī lūkhajīvī saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一部の、一類の |
|
|
|
|
tapassī |
tap |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
苦行者 |
|
|
|
|
lūkha |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
荒い、粗なる |
|
|
|
|
ājīvī |
ā-jīv |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
生命ある、生存する |
|
|
|
|
saddhā |
|
形 |
a |
男 |
単 |
奪 |
信ある |
|
|
|
|
agārasmā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
anagāriyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非家の |
|
|
|
|
pabbajito |
pra-vraj |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出家した、遁世した |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、ここなる一部の難渋生活の苦行者は、信のゆえに在家より非家へと出家をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-130. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘appeva nāma kusalaṃ dhammaṃ adhigaccheyyaṃ, appeva nāma
uttarimanussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikareyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘appeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
おそらく |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
kusalaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
善き、善巧の |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
adhigaccheyyaṃ, |
adhi-gam |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
到達する、証得する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
appeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
おそらく |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
uttari |
|
形 |
i |
男 |
単 |
主(対) |
より上の、超えて |
|
|
|
|
manussa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人、人間 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
法 |
|
|
|
|
alam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
適当な、当然の、十分に、満足して、沢山だ |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
持 |
聖なる →至聖なる |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
持 |
智慧 |
|
|
|
|
dassana |
dṛś |
名 |
a |
中 |
持 |
見、見ること |
|
|
|
|
visesaṃ |
vi-śiṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
殊勝、差別、特質 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sacchikareyya’n |
kṛ |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
作証する、証明する、さとる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおそらく、善き諸法を証得できるであろう。私はおそらく、人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証できるであろう』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『相応部』41-9「裸形カッサパ経」などの『註』では「『人の法という十善業道があるが、その人の法よりすぐれた』manussadhammo nāma dasakusalakammapathā, tato manussadhammato
uttari. 〔という意味である〕」とされる。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・なおuttari manussadhammāについては『長部』11「ケーヴァッタ経」481-5.
のメモを参照。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-131. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So attānaṃ ātāpeti paritāpeti, kusalañca dhammaṃ nādhigacchati,
uttari ca manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ātāpeti |
ā-tap 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
焼く、苦しめる |
|
|
|
|
paritāpeti, |
pari-tap 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
焼く、焦がす、苦しめる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalañ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
善き、善巧の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
adhigacchati, |
adhi-gam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
到達する、証得する |
|
|
|
|
uttari ca manussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ (364-130.) |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sacchikaroti. |
sacchi-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
作証する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は自己を焼き苦しめ、〔しかし〕善き諸法を証得せず、人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-132. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi, ekacco tapassī lūkhajīvī saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi, ekacco tapassī
lūkhajīvī saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti – (364-129.) |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の難渋生活の苦行者は、信のゆえに在家より非家へと出家をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-133. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘appeva nāma kusalaṃ dhammaṃ adhigaccheyyaṃ, appeva nāma
uttarimanussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikareyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘appeva nāma kusalaṃ
dhammaṃ adhigaccheyyaṃ, appeva nāma uttarimanussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikareyya’nti. (364-130.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおそらく、善き諸法を証得できるであろう。私はおそらく、人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証できるであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-134. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So attānaṃ ātāpeti paritāpeti, kusalañhi kho dhammaṃ
adhigacchati, uttarimanussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na
sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So attānaṃ ātāpeti
paritāpeti, kusalañhi kho dhammaṃ
adhigacchati, uttarimanussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na
sacchikaroti. (364-131.) |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は自己を焼き苦しめ、善き諸法を証得し、〔しかし〕人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-135. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi, ekacco tapassī lūkhajīvī saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi,
ekacco tapassī lūkhajīvī saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(364-132.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また村長よ、ここなる一部の難渋生活の苦行者は、信のゆえに在家より非家へと出家をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-136. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘appeva nāma kusalaṃ dhammaṃ adhigaccheyyaṃ, appeva nāma
uttarimanussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikareyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘appeva nāma kusalaṃ
dhammaṃ adhigaccheyyaṃ, appeva nāma uttarimanussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikareyya’nti. (364-130.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はおそらく、善法を証得できるであろう。私はおそらく、人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証できるであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-137. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So attānaṃ ātāpeti paritāpeti, kusalañca dhammaṃ adhigacchati,
uttari ca manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So attānaṃ ātāpeti
paritāpeti, kusalañca dhammaṃ adhigacchati, uttari ca manussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikaroti. (364-131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は自己を焼き苦しめ、善き諸法を証得し、人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-138. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ tapassī lūkhajīvī attānaṃ ātāpeti
paritāpeti, kusalañca dhammaṃ nādhigacchati, uttari ca manussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ na sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
tapassī |
tap |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
苦行者 |
|
|
|
|
lūkha |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
荒い、粗なる |
|
|
|
|
ājīvī |
ā-jīv |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
生命ある、生存する |
|
|
|
|
attānaṃ ātāpeti
paritāpeti, kusalañca dhammaṃ nādhigacchati, uttari ca manussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ na sacchikaroti. (364-131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、およそ自己を焼き苦しめ、〔しかし〕善き諸法を証得せず、人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証しないような難渋生活の苦行者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-139. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī lūkhajīvī tīhi ṭhānehi gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī
lūkhajīvī tīhi ṭhānehi gārayho. (364-44, 129.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その難渋生活の苦行者は、三つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-140. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi tīhi ṭhānehi
gārayho? (364-45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-141. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ ātāpeti paritāpetīti, iminā paṭhamena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ ātāpeti
paritāpetīti, iminā paṭhamena ṭhānena gārayho. (364-46, 131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を焼き苦しめる、というこの第一の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-142. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kusalañca dhammaṃ nādhigacchatīti, iminā dutiyena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kusalañca dhammaṃ
nādhigacchatīti, iminā dutiyena ṭhānena gārayho. (364-47, 131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
善き諸法を証得しない、というこの第二の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-143. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttari ca manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na
sacchikarotīti, iminā tatiyena ṭhānena gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttari ca
manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na sacchikarotīti, iminā tatiyena
ṭhānena gārayho. (364-48, 131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証しない、というこの第三の理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-144. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī lūkhajīvī, imehi tīhi ṭhānehi gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī
lūkhajīvī, imehi tīhi ṭhānehi gārayho. (364-49, 139.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その難渋生活の苦行者は、これら三つの理由により非難されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-145. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ tapassī lūkhajīvī attānaṃ ātāpeti
paritāpeti, kusalañhi kho dhammaṃ adhigacchati, uttari ca manussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ na sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ tapassī lūkhajīvī attānaṃ ātāpeti paritāpeti, kusalañhi kho dhammaṃ
adhigacchati, uttari ca manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na
sacchikaroti. (364-134, 138.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、およそ自己を焼き苦しめ、善き諸法を証得し、〔しかし〕人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証しないような難渋生活の苦行者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-146. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī lūkhajīvī dvīhi ṭhānehi gārayho, ekena
ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī
lūkhajīvī dvīhi ṭhānehi gārayho, ekena ṭhānena pāsaṃso. (364-51, 129.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その難渋生活の苦行者は、二つの理由により非難され、一つの理由により称讃されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-147. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
gārayho? (364-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-148. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ ātāpeti paritāpetīti, iminā paṭhamena ṭhānena
gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ ātāpeti
paritāpetīti, iminā paṭhamena ṭhānena gārayho. (364-141.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を焼き苦しめる、というこの第一の理由により非難されるべきであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-149. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttari ca manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na
sacchikarotīti, iminā dutiyena ṭhānena gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttari ca
manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ na sacchikarotīti, iminā dutiyena
ṭhānena gārayho. (364-47, 131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証しない、というこの第二の理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-150. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
pāsaṃso? (364-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-151. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kusalañhi kho dhammaṃ adhigacchatīti, iminā ekena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kusalañhi kho dhammaṃ
adhigacchatīti, iminā ekena ṭhānena pāsaṃso. (364-56, 134.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
善き諸法を証得する、というこの一つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-152. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī lūkhajīvī imehi dvīhi ṭhānehi gārayho,
iminā ekena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī
lūkhajīvī imehi dvīhi ṭhānehi gārayho, iminā ekena ṭhānena pāsaṃso.(364-57,
146.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その難渋生活の苦行者は、これら二つの理由により非難され、この一つの理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-153. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi, yvāyaṃ tapassī lūkhajīvī attānaṃ ātāpeti
paritāpeti, kusalañca dhammaṃ adhigacchati, uttari ca manussadhammā
alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gāmaṇi,
yvāyaṃ tapassī lūkhajīvī attānaṃ ātāpeti paritāpeti, kusalañca dhammaṃ
adhigacchati, uttari ca manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ
sacchikaroti. (364-131, 138.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そのうち、およそ自己を焼き苦しめ、善き諸法を証得し、人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証するような難渋生活の苦行者。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-154. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī lūkhajīvī ekena ṭhānena gārayho, dvīhi
ṭhānehi pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī
lūkhajīvī ekena ṭhānena gārayho, dvīhi ṭhānehi pāsaṃso. (364-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その難渋生活の苦行者は、一つの理由により非難され、二つの理由により称讃されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-155. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena gārayho? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamena ekena ṭhānena
gārayho? (364-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる一つの理由により非難されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-156. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attānaṃ ātāpeti paritāpetīti, iminā ekena ṭhānena gārayho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attānaṃ ātāpeti
paritāpetīti, iminā ekena ṭhānena gārayho. (364-61, 131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自己を焼き苦しめる、というこの一つの理由により非難されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-157. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi ṭhānehi
pāsaṃso? (364-62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二つの理由により称讃されるべきなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-158. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kusalañca dhammaṃ adhigacchatīti, iminā paṭhamena ṭhānena
pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kusalañca dhammaṃ
adhigacchatīti, iminā paṭhamena ṭhānena pāsaṃso. (364-63, 131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
善き諸法を証得する、というこの第一の理由により非難されるべきなのであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-159. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttari ca manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ
sacchikarotīti, iminā dutiyena ṭhānena pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttari ca
manussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikarotīti, iminā dutiyena
ṭhānena pāsaṃso. (364-64, 131.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
人法を超えた至聖なる智見殊勝を作証する、というこの第二の理由により称讃されるべきなのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-160. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī lūkhajīvī iminā ekena ṭhānena gārayho,
imehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, gāmaṇi, tapassī
lūkhajīvī iminā ekena ṭhānena gārayho, imehi dvīhi ṭhānehi pāsaṃso. (364-57,
154.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その難渋生活の苦行者は、この一つの理由により非難され、これら二つの理由により称讃されるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-161. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tisso imā, gāmaṇi, sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā
opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tisso |
|
数 |
特 |
女 |
複 |
主 |
三 |
|
|
|
|
imā, |
|
代 |
代的 |
女 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
sandiṭṭhikā |
saṃ-dṛś |
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
現世の、現証の |
|
|
|
|
nijjarā |
nir-jṝ 使 |
名 |
ā |
女 |
複 |
主 |
滅、滅尽 |
|
|
|
|
akālikā |
|
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
非時的の、即時の |
|
|
|
|
ehi |
i |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
「いざ」、「来たれ」(命令形より) |
|
|
|
|
passikā |
paś |
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
「見よ」との(命令形 + ika) →来見さるべき |
|
|
|
|
opaneyyikā |
upa-nī? |
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
導く |
|
|
|
|
paccattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
各自の |
|
|
|
|
veditabbā |
vid 使 |
未分 |
a |
女 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
viññūhi. |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
複 |
具 |
有知の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これら三つの滅尽は、現見の、即時の、来見さるべき、導きの、智者たちによって各々知らるべきものです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・三宝のうち法を讃歎する定型句に似る。 |
|
|
|
・『南伝』、『原始』はnijjaraを「老いることのない」などとするが、辞書類によればこれは「滅」を意味するā語基女性名詞である。『註』も「ここでは、一つの道であるけれど三つの煩悩の滅尽性の故に『三つの滅尽』といわれたのだ」ettha ekopi maggo tiṇṇaṃ kilesānaṃ nijjaraṇatāya tisso
nijjarāti vuttoti.としており、他に主語となる単語がない事にも鑑みて上記のようにした |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-162. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā tisso? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā |
|
形 |
代的 |
女 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
tisso? |
|
数 |
特 |
女 |
複 |
主 |
三 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる三か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-163. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ ratto rāgādhikaraṇaṃ attabyābādhāyapi ceteti,
parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ratto |
raj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
貪染した |
|
|
|
|
rāga |
raj |
名 |
a |
男 |
持 |
貪、貪欲、染 |
|
|
|
|
adhikaraṇaṃ |
adhi-kṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
問題、事、作務、争論(副対で「〜のために)」 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
自己、我 |
|
|
|
|
byābādhāya |
vi-ā-bādh |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
悩害、瞋害 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ceteti, |
cit |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
思う、考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の |
|
|
|
|
byābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti. (同上) |
|
|
|
|
ubhaya |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(与) |
両方 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
貪欲ある者は、貪欲のゆえに自己の悩害をも考え、他者の悩害をも考え、両者の悩害をも考えます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-164. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rāge pahīne nevattabyābādhāya ceteti, na parabyābādhāya ceteti,
na ubhayabyābādhāya ceteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Rāge |
raj |
名 |
a |
男 |
単 |
処絶 |
貪欲、染 |
|
|
|
|
pahīne |
pra-hā |
過分 |
a |
男 |
単 |
処絶 |
捨断された |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
attabyābādhāya ceteti,
na parabyābādhāya ceteti, na ubhayabyābādhāya ceteti.
(364-163.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
貪欲が捨断されると、自己の悩害を考えず、他者の悩害を考えず、両者の悩害を考えなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-165. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ
veditabbā viññūhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sandiṭṭhikā |
saṃ-dṛś |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
現世の、現証の |
|
|
|
|
nijjarā |
nir-jṝ 使 |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
滅、滅尽 |
|
|
|
|
akālikā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
非時的の、即時の |
|
|
|
|
ehi |
i |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
「いざ」、「来たれ」(命令形より) |
|
|
|
|
passikā |
paś |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
「見よ」との(命令形 + ika) →来見さるべき |
|
|
|
|
opaneyyikā |
upa-nī? |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
導く |
|
|
|
|
paccattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
各自の |
|
|
|
|
veditabbā |
vid 使 |
未分 |
a |
女 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
viññūhi. |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
複 |
具 |
有知の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔この〕滅尽が、現見の、即時の、来見さるべき、導きの、智者たちによって各々知らるべきものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-166. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ duṭṭho dosādhikaraṇaṃ attabyābādhāyapi ceteti,
parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ duṭṭho
dosādhikaraṇaṃ attabyābādhāyapi ceteti,
parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti. (364-163.) |
|
|
|
|
duṭṭho |
duṣ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
邪悪な、瞋怒の |
|
|
|
|
dosa |
duṣ |
名 |
a |
男 |
持 |
瞋恚 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
瞋恚ある者は、瞋恚のゆえに自己の悩害をも考え、他者の悩害をも考え、両者の悩害をも考えます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-167. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dose pahīne nevattabyābādhāya ceteti, na parabyābādhāya ceteti,
na ubhayabyābādhāya ceteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dose |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処絶 |
瞋恚 |
|
|
|
|
pahīne
nevattabyābādhāya ceteti, na parabyābādhāya ceteti, na ubhayabyābādhāya
ceteti. (364-164.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
瞋恚が捨断されると、自己の悩害を考えず、他者の悩害を考えず、両者の悩害を考えなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-168. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ
veditabbā viññūhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sandiṭṭhikā nijjarā
akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhi. (364-165.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔この〕滅尽が、現見の、即時の、来見さるべき、導きの、智者たちによって各々知らるべきものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-169. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ mūḷho mohādhikaraṇaṃ attabyābādhāyapi ceteti,
parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ mūḷho
mohādhikaraṇaṃ attabyābādhāyapi ceteti,
parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti. (364-163.) |
|
|
|
|
mūḷho |
muh |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
愚昧の、混迷した |
|
|
|
|
moha |
muh |
名 |
a |
男 |
持 |
愚痴 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
愚痴ある者は、愚痴のゆえに自己の悩害をも考え、他者の悩害をも考え、両者の悩害をも考えます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-170. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mohe pahīne nevattabyābādhāya ceteti, na parabyābādhāya ceteti,
na ubhayabyābādhāya ceteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mohe |
muh |
名 |
a |
男 |
単 |
処絶 |
愚痴 |
|
|
|
|
pahīne
nevattabyābādhāya ceteti, na parabyābādhāya ceteti, na ubhayabyābādhāya
ceteti. (364-164.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
愚痴が捨断されると、自己の悩害を考えず、他者の悩害を考えず、両者の悩害を考えなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-171. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ
veditabbā viññūhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sandiṭṭhikā nijjarā
akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhi. (364-165.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔この〕滅尽が、現見の、即時の、来見さるべき、導きの、智者たちによって各々知らるべきものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-172. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imā kho, gāmaṇi, tisso sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā
opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imā kho, gāmaṇi, tisso sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā
opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhī’’ (364-161.) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これら三つの滅尽が、現見の、即時の、来見さるべき、導きの、智者たちによって各々知らるべきものなのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-173. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, rāsiyo gāmaṇi bhagavantaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte, |
vac 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
rāsiyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーシヤ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように言われて、ラーシヤ村長は世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-174. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, bhante…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bhante…pe… |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
素晴らしい、尊者よ…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
364-175. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upāsakaṃ maṃ bhagavā dhāretu ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ
gata’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upāsakaṃ |
upa-ās |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
優婆塞 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāretu |
|
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
持たせる、保持する、憶持する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajja |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
今日、今 |
|
|
|
|
agge |
|
形 |
a |
中 |
単 |
処 |
第一、最高、最上、首位、頂点 →今日以降 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
upetaṃ |
upa-i |
過分 |
a |
中 |
単 |
副対 |
そなえた、具備した →命ある限り |
|
|
|
|
saraṇaṃ |
sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
帰依処 |
|
|
|
|
gata’’n |
gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
行った →帰依した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……世尊は私を、今日以降、命ある限り、帰依をなした優婆塞であるとご記憶下さい」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dvādasamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dvādasamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第十二の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第十二〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |