|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8. Saṅkhadhamasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Saṅkha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
法螺貝 |
|
|
|
|
dhama |
dham |
名形 |
a |
男 |
依(属) |
吹奏者 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「螺貝奏者経」(『相応部』42-8) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360. Ekaṃ samayaṃ bhagavā nāḷandāyaṃ viharati
pāvārikambavane. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
nāḷandāyaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
地名、ナーランダー |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāvārika |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、パーヴァーリカ |
|
|
|
|
amba |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
マンゴー |
|
|
|
|
vane. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
森、林 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊はナーランダーの、パーヴァーリカのマンゴー林に住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho asibandhakaputto gāmaṇi nigaṇṭhasāvako yena bhagavā
tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
asibandhakaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アシバンダカプッタ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
nigaṇṭha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ニガンタ、ジャイナ教徒 |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに、ニガンタの弟子であるアシバンダカプッタ村長が、世尊へ近づいた。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・前二経では優婆塞として帰依を表明しているので、これはそれ以前の出来事ということか(そもそもここ数経に同じ帰依の描写があるということは、これらのアシバンダカプッタはそれぞれ別人なのであろうか)。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā ekamantaṃ nisīdi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinnaṃ kho asibandhakaputtaṃ gāmaṇiṃ bhagavā
etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinnaṃ |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
asibandhakaputtaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、アシバンダカプッタ |
|
|
|
|
gāmaṇiṃ |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
対 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったアシバンダカプッタ村長へ、世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘kathaṃ nu kho, gāmaṇi, nigaṇṭho nāṭaputto sāvakānaṃ dhammaṃ
desetī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘kathaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いかに、なぜに |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
nigaṇṭho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ニガンタ、ジャイナ教徒 |
|
|
|
|
nāṭaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ナータプッタ |
|
|
|
|
sāvakānaṃ |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
与 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desetī’’ |
diś 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、いったい、ニガンタ・ナータプッタは、弟子たちへいかなる法を教示するのでしょうか」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ kho, bhante, nigaṇṭho nāṭaputto sāvakānaṃ dhammaṃ deseti
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
nigaṇṭho nāṭaputto
sāvakānaṃ dhammaṃ deseti – (360-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、ニガンタ・ナータプッタは、弟子たちへこのような法を教示します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo koci pāṇaṃ atipāteti, sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci
adinnaṃ ādiyati, sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci kāmesu micchā carati,
sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci musā bhaṇati sabbo, so āpāyiko
nerayiko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
koci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
pāṇaṃ |
pra-an |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
生物、生命 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atipāteti, |
ati-pat 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
殺す、倒す、打つ →殺生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sabbo |
|
名形 |
代的 |
中→男 |
単 |
主 |
すべて |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
āpāyiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
悪趣の、苦界の |
|
|
|
|
nerayiko, |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
地獄の、堕地獄者 |
|
|
|
|
yo koci adinnaṃ ādiyati, sabbo so āpāyiko
nerayiko, yo koci kāmesu micchā carati, sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci musā
bhaṇati sabbo, so āpāyiko nerayiko. (同上) |
|
|
|
|
adinnaṃ |
a-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
与えられないもの |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ādiyati, |
ā-dā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
取る →偸盗する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
carati, |
car |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
行ずる →邪淫をなす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhaṇati |
bhaṇ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
語る、話す →妄語する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『誰であれ殺生をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である。誰であれ偸盗をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である。誰であれ邪淫をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である。誰であれ妄語をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃbahulaṃ yaṃbahulaṃ viharati, tena tena nīyatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
bahulaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
多く、熱心な、屡々の |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
bahulaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
多く、熱心な、屡々の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati, |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nīyatī’ |
nī 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
導かれる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それぞれ〔の悪業〕へ多く住するほど、そのそれぞれによる〔悪趣へ〕導かれる』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・この後の釈尊の「時間的な程度を問題にするなら誰も地獄にはおちないことになる」という反論から逆算して「ほど」としたが、これはやや意訳である。経の編者の、またニガンタの原意に沿ったものであるかどうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhante, nigaṇṭho nāṭaputto sāvakānaṃ dhammaṃ
desetī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhante,
nigaṇṭho nāṭaputto sāvakānaṃ dhammaṃ desetī’’ (360-6.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、ニガンタ・ナータプッタは、弟子たちへこのような法を教示します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati, tena tena
nīyati’, evaṃ sante na koci āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa
nāṭaputtassa vacanaṃ’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ
yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati,
tena tena nīyati’, (360-9.) |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
sante |
as |
現分 |
a |
中 |
単 |
処絶 |
ある、なる |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
koci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
āpāyiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
悪趣の、苦界の |
|
|
|
|
nerayiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
地獄の、堕地獄者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhavissati, |
bhū |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
nigaṇṭhassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ニガンタ、ジャイナ教徒 |
|
|
|
|
nāṭaputtassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ナータプッタ |
|
|
|
|
vacanaṃ’’. |
vac |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
言葉 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、『それぞれ〔の悪業〕へ多く住するほど、そのそれぞれによる〔悪趣へ〕導かれる』〔と〕、そのようである場合、誰も、ニガンタ・ナータプッタの言葉通りに悪趣の者、堕地獄者とはならないことになってしまいます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・nīyati’, とあるが、これは以下の繰り返し部がそうであるとおり、nīyatī’ti, の誤りではないか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, yo so puriso pāṇātipātī rattiyā vā
divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, katamo bahutaro samayo, yaṃ vā so
pāṇamatipāteti, yaṃ vā so pāṇaṃ nātipātetī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññasi, |
man |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātī |
ati-pat |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
たおすこと、伐つことある →殺生の |
|
|
|
|
rattiyā |
|
名 |
i |
女 |
単 |
属 |
夜 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
divasassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
日、日中 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
samaya |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
相 |
時、集会、宗義 |
|
|
|
|
asamayaṃ |
a-saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
非時、不適時 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upādāya, |
upa-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamo |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
bahutaro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
より多い |
|
|
|
|
samayo, |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
時、時期 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pāṇam |
pra-an |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
生物、生命 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atipāteti, |
ati-pat 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
殺す、倒す、打つ →殺生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pāṇaṃ |
pra-an |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
生物、生命 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atipātetī’’ |
同上 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。およそ殺生者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が殺生をなしている〔時間〕と、彼が殺生をなしていない〔時間〕とでは、いずれの時間がより多いでしょうか」 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・samayāsamayaṃという表現が出るのはニカーヤ中に本経だけのようである。『原始』はただ「時」とする。『南伝』は「時より時を」とするので、samayā samayaṃと解して前者を奪格とみたか。āは連声による長音化として「時々」という解釈もあり得ようが、ここでは上のようにしてみた。つまりは24時間ということである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante, puriso pāṇātipātī rattiyā vā divasassa vā
samayāsamayaṃ upādāya, appataro so samayo yaṃ so pāṇamatipāteti, atha kho
sveva bahutaro samayo yaṃ so pāṇaṃ nātipātetī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante, puriso pāṇātipātī rattiyā
vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, appataro so samayo yaṃ so pāṇamatipāteti, atha
kho sveva bahutaro samayo yaṃ so pāṇaṃ
nātipātetī’’ti. (360-11.) |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
appataro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
より少ない |
|
|
|
|
atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、およそ殺生者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が殺生をなしている時間はより少なく、そして彼が殺生をなしていない時間がより多いことになります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena
nīyatī’ti, evaṃ sante na koci āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa
nāṭaputtassa vacanaṃ’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ
yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena nīyatī’ti, evaṃ sante na koci āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā
nigaṇṭhassa nāṭaputtassa vacanaṃ’’. (360-10.) |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、『それぞれ〔の悪業〕へ多く住するほど、そのそれぞれによる〔悪趣へ〕導かれる』と、そのようである場合、誰も、ニガンタ・ナータプッタの言葉通りに悪趣の者、堕地獄者とはならないことになってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, yo so puriso adinnādāyī rattiyā vā
divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, katamo bahutaro samayo, yaṃ vā so adinnaṃ
ādiyati, yaṃ vā so adinnaṃ nādiyatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, yo so puriso adinnādāyī
rattiyā vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, katamo bahutaro samayo, yaṃ vā
so adinnaṃ ādiyati, yaṃ
vā so adinnaṃ nādiyatī’’ti. (360-11.) |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādāyī |
ā-dā |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
取、取ることある →偸盗の |
|
|
|
|
adinnaṃ |
a-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
与えられないもの |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ādiyati, |
ā-dā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
取る →偸盗する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。およそ偸盗者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が偸盗をしている〔時間〕と、彼が偸盗をしていない〔時間〕とでは、いずれの時間がより多いでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante, puriso adinnādāyī rattiyā vā divasassa vā
samayāsamayaṃ upādāya appataro so samayo, yaṃ so adinnaṃ ādiyati, atha kho
sveva bahutaro samayo, yaṃ so adinnaṃ nādiyatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante,
puriso adinnādāyī rattiyā vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya appataro so
samayo, yaṃ so adinnaṃ ādiyati, atha kho sveva bahutaro samayo, yaṃ so
adinnaṃ nādiyatī’’ti. (360-12, 14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、およそ偸盗者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が偸盗をなしている時間はより少なく、そして彼が偸盗をなしていない時間がより多いことになります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena
nīyatī’ti, evaṃ sante na koci āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa
nāṭaputtassa vacanaṃ’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ
yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena nīyatī’ti, evaṃ sante na koci
āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa nāṭaputtassa vacanaṃ’’.
(360-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、『それぞれ〔の悪業〕へ多く住するほど、そのそれぞれによる〔悪趣へ〕導かれる』と、そのようである場合、誰も、ニガンタ・ナータプッタの言葉通りに悪趣の者、堕地獄者とはならないことになってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, yo so puriso kāmesumicchācārī
rattiyā vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, katamo bahutaro samayo, yaṃ vā
so kāmesu micchā carati, yaṃ vā so kāmesu micchā na caratī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, yo so puriso kāmesumicchācārī rattiyā vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, katamo
bahutaro samayo, yaṃ vā so kāmesu micchā carati, yaṃ vā so kāmesu micchā na caratī’’ti? (360-11.) |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cārī |
car |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
行の →邪淫の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
caratī’’ |
car |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
行う →邪淫をなす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。およそ邪淫者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が邪淫をなしている〔時間〕と、彼が邪淫をなしていない〔時間〕とでは、いずれの時間がより多いでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante, puriso kāmesumicchācārī rattiyā vā divasassa
vā samayāsamayaṃ upādāya, appataro so samayo yaṃ so kāmesu micchā carati,
atha kho sveva bahutaro samayo, yaṃ so kāmesu micchā na caratī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante,
puriso kāmesumicchācārī rattiyā vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya,
appataro so samayo yaṃ so kāmesu micchā carati, atha kho sveva bahutaro
samayo, yaṃ so kāmesu micchā na caratī’’ti. (360-12, 17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、およそ邪淫者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が邪淫をなしている時間はより少なく、そして彼が邪淫をなしていない時間がより多いことになります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena
nīyatī’ti, evaṃ sante na koci āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa
nāṭaputtassa vacanaṃ’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ
yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena nīyatī’ti, evaṃ sante na koci
āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa nāṭaputtassa vacanaṃ’’.
(360-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、『それぞれ〔の悪業〕へ多く住するほど、そのそれぞれによる〔悪趣へ〕導かれる』と、そのようである場合、誰も、ニガンタ・ナータプッタの言葉通りに悪趣の者、堕地獄者とはならないことになってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, gāmaṇi, yo so puriso musāvādī rattiyā vā
divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, katamo bahutaro samayo, yaṃ vā so musā
bhaṇati, yaṃ vā so musā na bhaṇatī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ kiṃ maññasi,
gāmaṇi, yo so puriso musāvādī
rattiyā vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, katamo bahutaro samayo, yaṃ vā
so musā bhaṇati, yaṃ
vā so musā na bhaṇatī’’ti? (360-11.) |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説、語、論ある →妄語の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhaṇati |
bhaṇ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
語る、話す →妄語する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、これをどう考えますか。およそ妄語者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が妄語をなしている〔時間〕と、彼が妄語をなしていない〔時間〕とでは、いずれの時間がより多いでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante, puriso musāvādī rattiyā vā divasassa vā
samayāsamayaṃ upādāya, appataro so samayo, yaṃ so musā bhaṇati, atha kho
sveva bahutaro samayo, yaṃ so musā na bhaṇatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo so, bhante,
puriso musāvādī rattiyā vā divasassa vā samayāsamayaṃ upādāya, appataro so
samayo, yaṃ so musā bhaṇati, atha kho sveva bahutaro samayo, yaṃ so musā na
bhaṇatī’’ti. (360-12, 20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、およそ邪淫者である男が、夜と昼の適時と非時を過ごすに、彼が妄語をなしている時間はより少なく、そして彼が妄語をなしていない時間がより多いことになります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena
nīyatī’ti, evaṃ sante na koci āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa
nāṭaputtassa vacanaṃ’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Yaṃbahulaṃ
yaṃbahulañca, gāmaṇi, viharati tena tena nīyatī’ti, evaṃ sante na koci
āpāyiko nerayiko bhavissati, yathā nigaṇṭhassa nāṭaputtassa vacanaṃ’’.
(360-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「村長よ、『それぞれ〔の悪業〕へ多く住するほど、そのそれぞれによる〔悪趣へ〕導かれる』と、そのようである場合、誰も、ニガンタ・ナータプッタの言葉通りに悪趣の者、堕地獄者とはならないことになってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha, gāmaṇi, ekacco satthā evaṃvādī hoti evaṃdiṭṭhi
[evaṃdiṭṭhī (ka.)] – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一部の、一類の |
|
|
|
|
satthā |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説、語、論ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
diṭṭhi – |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解、意見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、ここに、一部の師は、このような論あり、このような見ある者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo koci pāṇamatipāteti, sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci
adinnaṃ ādiyati, sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci kāmesu micchā carati,
sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci musā bhaṇati, sabbo so āpāyiko
nerayiko’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo koci
pāṇamatipāteti, sabbo so āpāyiko nerayiko, yo koci adinnaṃ ādiyati, sabbo so
āpāyiko nerayiko, yo koci kāmesu micchā carati, sabbo so āpāyiko nerayiko, yo
koci musā bhaṇati, sabbo so āpāyiko nerayiko’ (360-7.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『誰であれ殺生をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である。誰であれ偸盗をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である。誰であれ邪淫をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である。誰であれ妄語をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmiṃ kho pana, gāmaṇi, satthari sāvako abhippasanno
hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
satthari |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
処 |
師 |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
abhippasanno |
abhi-pra-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
大いに喜んだ、浄信ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして村長よ、その師に対し、弟子が浄信者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa evaṃ hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼にはこのような〔思いが〕あります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘mayhaṃ kho satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘mayhaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
satthā evaṃvādī
evaṃdiṭṭhi – (360-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私の師は、このような論あり、このような見ある者だ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo koci pāṇamatipāteti, sabbo so āpāyiko nerayikoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo koci
pāṇamatipāteti, sabbo so āpāyiko nerayikoti. (360-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―誰であれ殺生をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā pāṇo atipātito, ahampamhi āpāyiko
nerayikoti diṭṭhiṃ paṭilabhati. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
mayā |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
pāṇo |
pra-an |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
生き物 |
|
|
|
|
atipātito, |
ati-pat 使 |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
殺された、打たれた →殺生された |
|
|
|
|
aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
amhi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āpāyiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
悪趣の、苦界の |
|
|
|
|
nerayiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
地獄の、堕地獄者 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭilabhati. |
prati-labh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
得る、受領する、獲得する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私は殺生をなした。私もまた悪趣の者、堕地獄者となるであろう』という見を得ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ, gāmaṇi, vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ
appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
言葉、語 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
appahāya |
a-pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断しない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
appahāya |
同上 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
appaṭinissajjitvā |
a-prati-ni-sṛj |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨離されない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
ābhataṃ |
ā-bhṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
運ばれた、持ち来たった |
|
|
|
|
nikkhitto |
ni-kṣip |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
布置された、放置された |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
niraye. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
地獄 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その者がその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を離れないならば、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mayhaṃ kho satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mayhaṃ kho satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (360-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私の師は、このような論あり、このような見ある者だ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo koci adinnaṃ ādiyati, sabbo so āpāyiko nerayikoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo koci adinnaṃ
ādiyati, sabbo so āpāyiko nerayikoti. (360-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―誰であれ偸盗をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā adinnaṃ ādinnaṃ ahampamhi āpāyiko
nerayikoti diṭṭhiṃ paṭilabhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā adinnaṃ ādinnaṃ ahampamhi āpāyiko
nerayikoti diṭṭhiṃ paṭilabhati. (360-29.) |
|
|
|
|
adinnaṃ |
a-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādinnaṃ |
ā-dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
取られた →偸盗された |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私は偸盗をなした。私もまた悪趣の者、堕地獄者となるであろう』という見を得ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ, gāmaṇi, vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ
appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ, gāmaṇi, vācaṃ
appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā yathābhataṃ
nikkhitto evaṃ niraye. (360-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その者がその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を離れないならば、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mayhaṃ kho satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mayhaṃ kho satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (360-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私の師は、このような論あり、このような見ある者だ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo koci kāmesu micchā carati, sabbo so āpāyiko
nerayiko’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo koci kāmesu micchā
carati, sabbo so āpāyiko nerayiko’ti. (360-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―誰であれ邪淫をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā kāmesu micchā ciṇṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā
(360-29.) |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
ciṇṇaṃ. |
car |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
行じられた →邪淫がなされた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私は邪淫をなした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Ahampamhi āpāyiko nerayiko’ti diṭṭhiṃ paṭilabhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Ahampamhi āpāyiko
nerayiko’ti diṭṭhiṃ paṭilabhati. (360-29.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私もまた悪趣の者、堕地獄者となるであろう』という見を得ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ, gāmaṇi, vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ
appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ, gāmaṇi, vācaṃ
appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā yathābhataṃ
nikkhitto evaṃ niraye. (360-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その者がその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を離れないならば、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mayhaṃ kho satthā evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mayhaṃ kho satthā
evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – (360-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私の師は、このような論あり、このような見ある者だ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo koci musā bhaṇati, sabbo so āpāyiko nerayikoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo koci musā bhaṇati,
sabbo so āpāyiko nerayikoti. (360-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―誰であれ妄語をなす者、それはみな悪趣の者、堕地獄者である―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā musā bhaṇitaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā
(360-29.) |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
bhaṇitaṃ. |
bhaṇ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
話した、所説、言説 →妄語された |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私は妄語をなした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Ahampamhi āpāyiko nerayiko’ti diṭṭhiṃ paṭilabhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Ahampamhi āpāyiko
nerayiko’ti diṭṭhiṃ paṭilabhati. (360-29.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私もまた悪趣の者、堕地獄者となるであろう』という見を得ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ, gāmaṇi, vācaṃ appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ
appaṭinissajjitvā yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ, gāmaṇi, vācaṃ
appahāya taṃ cittaṃ appahāya taṃ diṭṭhiṃ appaṭinissajjitvā yathābhataṃ
nikkhitto evaṃ niraye. (360-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、その者がその言葉を捨てず、その心を捨てず、その見を離れないならば、運ばれたかのように、地獄に布置されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha pana, gāmaṇi, tathāgato loke uppajjati arahaṃ
sammāsambuddho vijjācaraṇasampanno sugato lokavidū anuttaro
purisadammasārathi satthā devamanussānaṃ buddho bhagavā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
tathāgato |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
如来 |
|
|
|
|
loke |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjati |
ud-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる、発生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
arahaṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
sambuddho |
saṃ-budh |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
等覚 |
|
|
|
|
vijjā |
vid |
名 |
ā |
女 |
相 |
明智 |
|
|
|
|
caraṇa |
car |
名 |
a |
中 |
依(具) |
行、行為、実践、徳行 |
|
|
|
|
sampanno |
saṃ-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具足した、成就した →明行足 |
|
|
|
|
sugato |
su-gam |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
よく行ったもの、善逝 |
|
|
|
|
loka |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
世界、世間 |
|
|
|
|
vidū |
vid |
形 |
ū |
男 |
単 |
主 |
賢い、知者 →世間解 |
|
|
|
|
anuttaro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
この上ない、無上士 |
|
|
|
|
purisa |
|
名 |
a |
男 |
持 |
人、男 |
|
|
|
|
damma |
dam |
名 |
a |
男 |
依(属) |
ならされるべき |
|
|
|
|
sārathi |
|
名 |
i |
‐ |
単 |
主 |
御者 →調御丈夫 |
|
|
|
|
satthā |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
deva |
|
名 |
a |
男 |
相 |
天、神、陛下 |
|
|
|
|
manussānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
人間 →天人師 |
|
|
|
|
buddho |
budh |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
仏陀、覚者 |
|
|
|
|
bhagavā. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして村長よ、ここに、如来、応供、正等覚、明行足、善逝、世間解、無上士、調御丈夫、天人師、仏、世尊が世に現れています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So anekapariyāyena pāṇātipātaṃ garahati vigarahati, ‘pāṇātipātā
viramathā’ti cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
aneka |
|
形 |
代的 |
‐ |
持 |
一つならぬ、多数の |
|
|
|
|
pariyāyena |
pari-i |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
法門、理趣、方便 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātaṃ |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
garahati |
garh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
非難、呵責する |
|
|
|
|
vigarahati, |
vi-garh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
叱責する、そしる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātā |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viramathā’ |
vi-ram |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
離れる、止める、慎む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
āha. |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれは、ひとつならぬ法門によって殺生を非難し、叱責し、『あなたがたは殺生を離れよ』と説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adinnādānaṃ garahati vigarahati, ‘adinnādānā viramathā’ti
cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānaṃ |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
garahati vigarahati,
‘adinnādānā viramathā’ti
cāha. (360-46.) |
|
|
|
|
ādānā |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
偸盗を非難し、叱責し、『あなたがたは偸盗を離れよ』と説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kāmesumicchācāraṃ garahati, vigarahati ‘kāmesumicchācārā
viramathā’ti cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cāraṃ |
car |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
garahati, vigarahati
‘kāmesumicchācārā
viramathā’ti cāha. (360-46.) |
|
|
|
|
cārā |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
行 →邪淫 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
邪淫を非難し、叱責し、『あなたがたは邪淫を離れよ』と説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Musāvādaṃ garahati vigarahati ‘musāvādā viramathā’ti cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādaṃ |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
説、語、論 →妄語 |
|
|
|
|
garahati vigarahati
‘musāvādā viramathā’ti cāha.
(360-46.) |
|
|
|
|
vādā |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
説、語、論 →妄語 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
妄語を非難し、叱責し、『あなたがたは妄語を離れよ』と説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmiṃ kho pana, gāmaṇi, satthari sāvako abhippasanno
hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmiṃ kho pana,
gāmaṇi, satthari sāvako abhippasanno hoti. (360-25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして村長よ、その師に対し、弟子が浄信者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisañcikkhati – |
prati-saṃ-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
精察する、深慮する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこう審慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘bhagavā kho anekapariyāyena pāṇātipātaṃ garahati vigarahati,
pāṇātipātā viramathāti cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
anekapariyāyena
pāṇātipātaṃ garahati vigarahati, pāṇātipātā viramathāti cāha. (360-46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『世尊は、ひとつならぬ法門によって殺生を非難し、叱責し、―あなたがたは殺生を離れよ―と説かれた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā pāṇo atipātito yāvatako vā tāvatako
vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā
pāṇo atipātito (360-29.) |
|
|
|
|
yāvatako |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
それだけの、〜である限り |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
tāvatako |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
それだけの |
|
|
|
|
vā. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私はおよそこれだけの殺生をなした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yo kho pana mayā pāṇo atipātito yāvatako vā tāvatako vā, taṃ na
suṭṭhu, taṃ na sādhu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
kho pana mayā pāṇo
atipātito yāvatako vā tāvatako vā, (360-53.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ、 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
suṭṭhu, |
|
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
善い |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ、 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
sādhu. |
sādh |
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
善き、善哉、なにとぞ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私によっておよそこれだけなされた殺生。それはよくない。それはよいことではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahañceva [ahañce (?)] kho pana tappaccayā vippaṭisārī
assaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahañ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
持 |
それ |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
|
vippaṭisārī |
vi-prati-smṛ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
後悔ある、追悔者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assaṃ. |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しからば私は、それを縁として追悔者となろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na metaṃ pāpaṃ kammaṃ [pāpakammaṃ (syā. kaṃ. pī. ka.)] akataṃ
bhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
pāpaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
akataṃ |
a-kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhavissatī’ |
bhū |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―私によるこの悪業は、なされなかったことになりはしない―というように』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・過去は変えられないのだから、せめて以降はそれをなすまい、ということなのであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisaṅkhāya tañceva pāṇātipātaṃ pajahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisaṅkhāya |
prati-saṃ-khyā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
省察する、観察する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātaṃ |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajahati. |
pra-hā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
捨断する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそう審慮して、その殺生を捨断します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āyatiñca pāṇātipātā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āyatiñ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
副対 |
未来に |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātā |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そして以降、離殺生者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa pahānaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
etassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
pāpassa |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
属 |
悪、罪 |
|
|
|
|
kammassa |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
属 |
業 |
|
|
|
|
pahānaṃ |
pra-hā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
捨断 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の捨断がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa samatikkamo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evametassa pāpassa
kammassa samatikkamo hoti. (360-59.) |
|
|
|
|
samatikkamo |
saṃ-ati-kram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
超越 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の超越がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Bhagavā kho anekapariyāyena adinnādānaṃ garahati vigarahati,
adinnādānā viramathāti cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Bhagavā kho
anekapariyāyena adinnādānaṃ garahati vigarahati, adinnādānā viramathāti cāha.
(360-47, 52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『世尊は、ひとつならぬ法門によって偸盗を非難し、叱責し、―あなたがたは偸盗を離れよ―と説かれた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā adinnaṃ ādinnaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ
vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā
adinnaṃ ādinnaṃ (360-33.) |
|
|
|
|
yāvatakaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
〜である限りの、それだけの |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
tāvatakaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
それだけの、暫時の |
|
|
|
|
vā. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私はおよそこれだけの偸盗をなした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-63. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ kho pana mayā adinnaṃ ādinnaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ vā taṃ
na suṭṭhu, taṃ na sādhu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
kho pana mayā adinnaṃ
ādinnaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ vā taṃ na suṭṭhu, taṃ na sādhu. (360-54, 62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私によっておよそこれだけなされた偸盗。それはよくない。それはよいことではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-64. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahañceva kho pana tappaccayā vippaṭisārī assaṃ, na metaṃ pāpaṃ
kammaṃ akataṃ bhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahañceva kho pana
tappaccayā vippaṭisārī assaṃ, na metaṃ pāpaṃ kammaṃ akataṃ bhavissatī’ti.
(360-55, 56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しからば私は、それを縁として追悔者となろう。―私によるこの悪業は、なされなかったことになりはしない―というように』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-65. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisaṅkhāya tañceva adinnādānaṃ pajahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisaṅkhāya tañceva adinnādānaṃ pajahati.
(360-47, 57.) |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそう審慮して、その偸盗を捨断します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-66. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āyatiñca adinnādānā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āyatiñca adinnādānā
paṭivirato hoti. (360-47, 58.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そして以降、離偸盗者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-67. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa pahānaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evametassa pāpassa
kammassa pahānaṃ hoti. (360-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の捨断がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-68. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa samatikkamo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evametassa pāpassa
kammassa samatikkamo hoti. (360-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の超越がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-69. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Bhagavā kho pana anekapariyāyena kāmesumicchācāraṃ garahati
vigarahati, kāmesumicchācārā viramathāti cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Bhagavā kho pana anekapariyāyena
kāmesumicchācāraṃ garahati vigarahati, kāmesumicchācārā viramathāti cāha.
(360-48, 52.) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『世尊はまた、ひとつならぬ法門によって邪淫を非難し、叱責し、―あなたがたは邪淫を離れよ―と説かれた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-70. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā kāmesu micchā ciṇṇaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ
vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā
kāmesu micchā ciṇṇaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ vā. (360-37, 62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私はおよそこれだけの邪淫をなした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-71. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ kho pana mayā kāmesu micchā ciṇṇaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ
vā taṃ na suṭṭhu, taṃ na sādhu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ kho pana mayā
kāmesu micchā ciṇṇaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ vā taṃ na suṭṭhu, taṃ na sādhu.
(360-63, 70.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私によっておよそこれだけなされた邪淫。それはよくない。それはよいことではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-72. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahañceva kho pana tappaccayā vippaṭisārī assaṃ, na metaṃ pāpaṃ
kammaṃ akataṃ bhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahañceva kho pana
tappaccayā vippaṭisārī assaṃ, na metaṃ pāpaṃ kammaṃ akataṃ bhavissatī’ti.
(360-64.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しからば私は、それを縁として追悔者となろう。―私によるこの悪業は、なされなかったことになりはしない―というように』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-73. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisaṅkhāya tañceva kāmesumicchācāraṃ pajahati,
āyatiñca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisaṅkhāya
tañceva kāmesumicchācāraṃ pajahati, āyatiñca kāmesumicchācārā paṭivirato
hoti. (360-48, 65, 66.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそう審慮して、その邪淫を捨断します。そして以降、離邪淫者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-74. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa pahānaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evametassa pāpassa
kammassa pahānaṃ hoti. (360-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の捨断がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-75. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa samatikkamo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evametassa pāpassa
kammassa samatikkamo hoti. (360-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の超越がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-76. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Bhagavā kho pana anekapariyāyena musāvādaṃ garahati
vigarahati, musāvādā viramathāti cāha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Bhagavā kho pana
anekapariyāyena musāvādaṃ garahati vigarahati, musāvādā viramathāti cāha.
(360-49, 69.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『世尊はまた、ひとつならぬ法門によって妄語を非難し、叱責し、―あなたがたは妄語を離れよ―と説かれた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-77. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā musā bhaṇitaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ
vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi kho pana mayā
musā bhaṇitaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ vā. (360-42, 62.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに私はおよそこれだけの妄語をなした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-78. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ kho pana mayā musā bhaṇitaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ vā taṃ
na suṭṭhu, taṃ na sādhu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ kho pana mayā musā
bhaṇitaṃ yāvatakaṃ vā tāvatakaṃ vā taṃ na suṭṭhu, taṃ na sādhu. (360-63, 77.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私によっておよそこれだけなされた妄語。それはよくない。それはよいことではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-79. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahañceva kho pana tappaccayā vippaṭisārī assaṃ, na metaṃ pāpaṃ
kammaṃ akataṃ bhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahañceva kho pana
tappaccayā vippaṭisārī assaṃ, na metaṃ pāpaṃ kammaṃ akataṃ bhavissatī’ti.
(360-64.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しからば私は、それを縁として追悔者となろう。―私によるこの悪業は、なされなかったことになりはしない―というように』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-80. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisaṅkhāya tañceva musāvādaṃ pajahati, āyatiñca
musāvādā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisaṅkhāya
tañceva musāvādaṃ pajahati, āyatiñca musāvādā paṭivirato hoti. (360-49, 73.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそう審慮して、その妄語を捨断します。そして以降、離妄語者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-81. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa pahānaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evametassa pāpassa
kammassa pahānaṃ hoti. (360-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の捨断がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-82. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evametassa pāpassa kammassa samatikkamo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evametassa pāpassa
kammassa samatikkamo hoti. (360-60.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に悪業の超越がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-83. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘So pāṇātipātaṃ pahāya pāṇātipātā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātaṃ |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
atipātā |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、殺生を捨断し、離殺生者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-84. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adinnādānaṃ pahāya adinnādānā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānaṃ |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānā |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、偸盗を捨断し、離偸盗者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-85. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kāmesumicchācāraṃ pahāya kāmesumicchācārā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cāraṃ |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
対 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cārā |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、邪淫を捨断し、離邪淫者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-86. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Musāvādaṃ pahāya musāvādā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādaṃ |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
言葉 →妄語 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādā |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
説、語、論 →妄語 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、妄語を捨断し、離妄語者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-87. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pisuṇaṃ vācaṃ pahāya pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pisuṇaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
言葉、語 →両舌 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pisuṇāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
奪 |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
言葉、語 →両舌 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、両舌を捨断し、離両舌者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-88. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pharusaṃ vācaṃ pahāya pharusāya vācāya paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pharusaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
言葉、語 →悪口 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pharusāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
奪 |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
言葉、語 →悪口 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、悪口を捨断し、離悪口者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-89. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Samphappalāpaṃ pahāya samphappalāpā paṭivirato hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sampha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
雑穢の、綺(かざ)った |
|
|
|
|
palāpaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
駄弁、談論; もみがら →綺語 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sampha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
雑穢の、綺(かざ)った |
|
|
|
|
palāpā |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
駄弁、談論; もみがら →綺語 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、綺語を捨断し、離綺語者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-90. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Abhijjhaṃ pahāya anabhijjhālu hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Abhijjhaṃ |
an-abhi-dhyā |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
貪、貪欲、貪求、貪愛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anabhijjhālu |
an-abhi-dhyā |
形 |
u, ū |
男 |
単 |
主 |
貪なき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、貪欲を捨断し、無貪者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-91. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Byāpādappadosaṃ pahāya abyāpannacitto hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Byāpāda |
vi-ā-pad |
名 |
a |
男 |
相 |
瞋恚 |
|
|
|
|
padosaṃ |
pra-dviṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
恚、怒り |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
abyāpanna |
a-vi-ā-pad |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
瞋恚なき |
|
|
|
|
citto |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、瞋恚と怒りを捨断し、無瞋恚心者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-92. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Micchādiṭṭhiṃ pahāya sammādiṭṭhiko hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahāya |
pra-hā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
diṭṭhiko |
dṛś |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
見ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、邪見を捨断し、正見者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-93. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato mettāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ
pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vigata |
vi-gam |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
去った、消失した |
|
|
|
|
abhijjho |
abhi-dhyā |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
貪、貪欲、貪求、貪愛 |
|
|
|
|
vigata |
vi-gam |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
去った、消失した |
|
|
|
|
byāpādo |
vi-ā-pad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
瞋恚 |
|
|
|
|
asammūḷho |
a-saṃ-muh |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
迷乱せざる |
|
|
|
|
sampajāno |
saṃ-pra-jñā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
正知の、意識的の、正知者、故意の |
|
|
|
|
paṭissato |
prati-smṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
憶念した、記憶した |
|
|
|
|
mettā |
|
名 |
ā |
女 |
依(具) |
慈 |
|
|
|
|
sahagatena |
saha-gam |
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
倶行の、倶なる |
|
|
|
|
cetasā |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
心 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
disaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
方向、方角 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pharitvā |
sphar |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
ひろがる、遍満する |
|
|
|
|
viharati, |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
dutiyaṃ, |
|
名形 |
a |
男→女 |
単 |
対 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
tatiyaṃ, |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
第三の |
|
|
|
|
tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
catutthaṃ. |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
第四の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、慈をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-94. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ
mettāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena
pharitvā viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
uddham |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
上 |
|
|
|
|
adho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
下 |
|
|
|
|
tiriyaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
横に、四方に |
|
|
|
|
sabbadhi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一切処に、あらゆる場合に、あらゆる点で |
|
|
|
|
sabbattatāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
副具 |
一切処性、遍通(副具で「全体として」「全体に」) |
|
|
|
|
sabbāvantaṃ |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
対 |
一切の、全部 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
界、世界、世間 |
|
|
|
|
mettā |
|
名 |
ā |
女 |
依(具) |
慈 |
|
|
|
|
sahagatena |
saha-gam |
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
倶行の、倶なる |
|
|
|
|
cetasā |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
心、心想 |
|
|
|
|
vipulena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
広大 |
|
|
|
|
mahaggatena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
大きい、広大な、上二界の |
|
|
|
|
appamāṇena |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
具 |
無量の |
|
|
|
|
averena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
怨なき、無怨の |
|
|
|
|
abyāpajjena |
a-vi-ā-pad |
名未分 |
a |
中 |
単 |
具 |
瞋なき、無瞋の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pharitvā |
sphar |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
ひろがる、遍満する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、慈をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-95. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, gāmaṇi, balavā saṅkhadhamo appakasireneva catuddisā
viññāpeyya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
balavā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
強い、力ある |
|
|
|
|
saṅkha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
法螺貝 |
|
|
|
|
dhamo |
dham |
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
吹く、吹奏者 |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
中 |
持 |
少ない |
|
|
|
|
kasirena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
苦難、難き、困難 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
catu |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
四 |
|
|
|
|
disā |
diś |
名 |
ā |
女 |
複 |
対 |
方向、方角 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viññāpeyya; |
v-jñā 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
知らせる、教える、教授する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、たとえば、力ある法螺貝の奏者が、わずかな労力のみで四方へ〔音を〕知らせられるようなものです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『長部』13「三明経」にパラレル。そのメモも見よ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-96. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho, gāmaṇi, evaṃ bhāvitāya mettāya cetovimuttiyā evaṃ
bahulīkatāya yaṃ pamāṇakataṃ kammaṃ, na taṃ tatrāvasissati, na taṃ
tatrāvatiṭṭhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
gāmaṇi, |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
呼 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bhāvitāya |
bhū 使 |
過分 |
a |
女 |
単 |
処絶 |
修せられた |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bahulīkatāya |
kṛ |
過分 |
a |
女 |
単 |
処絶 |
多修された |
|
|
|
|
mettāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処絶 |
慈 |
|
|
|
|
ceto |
cit |
名 |
as |
中 |
依(属) |
心、心想 |
|
|
|
|
vimuttiyā |
vi-muc 受 |
名 |
i |
女 |
単 |
処絶 |
解脱 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pamāṇa |
pra-mā |
名 |
a |
中 |
持 |
量 |
|
|
|
|
kataṃ |
kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされた →量とする、標準とする |
|
|
|
|
kammaṃ, |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avasissati, |
ava-śiṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
余る、残る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avatiṭṭhati. |
ava-sthā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住立する、定立する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、まさにそのように、慈なる心解脱がそのように修習され、そのように多修されたとき、〔欲界へ導く〕有量の業、それはそこに残らず、それはそこに住立しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-97. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi, ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho
vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato karuṇāsahagatena cetasā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sa kho so, gāmaṇi,
ariyasāvako evaṃ vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūḷho sampajāno paṭissato karuṇāsahagatena cetasā…pe…
(360-93.) |
|
|
|
|
karuṇā |
|
名 |
ā |
女 |
依(具) |
悲 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、そしてその聖者の弟子は、そのように貪欲を去り、瞋恚を去り、迷乱せず、正念正知の者として、悲をともなう心によって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-98. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
muditāsahagatena cetasā…pe…. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
muditā |
mud |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
喜 |
|
|
|
|
sahagatena cetasā…pe…
(360-93.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜をともなう心によって…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-99. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Upekkhāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā
dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Upekkhā |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
捨、無関心 |
|
|
|
|
sahagatena cetasā ekaṃ
disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyaṃ, tathā tatiyaṃ, tathā catutthaṃ.
(360-93.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
捨をともなう心によって、一つの方角を満たして住します。そのように、第二の〔方角を〕。そのように、第三の〔方角を〕。そのように、第四の〔方角を〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-100. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti uddhamadho tiriyaṃ sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ
upekkhāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena abyāpajjena
pharitvā viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti uddhamadho tiriyaṃ
sabbadhi sabbattatāya sabbāvantaṃ lokaṃ upekkhāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamāṇena averena
abyāpajjena pharitvā viharati. (360-93.) |
|
|
|
|
upekkhā |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
捨、無関心 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように、上を、下を、四維を、一切処を、あまねく全世界を、広大で、大きな、無量の、怨なき、瞋なき、捨をともなう心によって、満たして住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-101. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, gāmaṇi, balavā saṅkhadhamo appakasireneva catuddisā
viññāpeyya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi, gāmaṇi,
balavā saṅkhadhamo appakasireneva catuddisā viññāpeyya; (360-95.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、たとえば、力ある法螺貝の奏者が、わずかな労力のみで四方へ〔音を〕知らせられるようなものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-102. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho, gāmaṇi, evaṃ bhāvitāya upekkhāya cetovimuttiyā
evaṃ bahulīkatāya yaṃ pamāṇakataṃ kammaṃ na taṃ tatrāvasissati, na taṃ
tatrāvatiṭṭhatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evameva kho, gāmaṇi,
evaṃ bhāvitāya upekkhāya
cetovimuttiyā evaṃ bahulīkatāya yaṃ pamāṇakataṃ kammaṃ na taṃ tatrāvasissati,
na taṃ tatrāvatiṭṭhatī’’ (360-95.) |
|
|
|
|
upekkhāya |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
処絶 |
捨 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
村長よ、まさにそのように、捨なる心解脱がそのように修習され、そのように多修されたとき、〔欲界へ導く〕有量の業、それはそこに残らず、それはそこに住立しません」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-103. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, asibandhakaputto gāmaṇi bhagavantaṃ etadavoca
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte, |
vac 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
asibandhakaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アシバンダカプッタ |
|
|
|
|
gāmaṇi |
|
名 |
ī |
男 |
単 |
主 |
村長、聚落主 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように言われて、アシバンダカプッタ村長は世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-104. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, bhante, abhikkantaṃ, bhante…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bhante…pe… |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「素晴らしい、尊者よ。素晴らしい、尊者よ…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
360-105. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upāsakaṃ maṃ bhagavā dhāretu ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ
gata’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upāsakaṃ |
upa-ās |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
優婆塞 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāretu |
|
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
持たせる、保持する、憶持する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajja |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
今日、今 |
|
|
|
|
agge |
|
形 |
a |
中 |
単 |
処 |
第一、最高、最上、首位、頂点 →今日以降 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
upetaṃ |
upa-i |
過分 |
a |
中 |
単 |
副対 |
そなえた、具備した →命ある限り |
|
|
|
|
saraṇaṃ |
sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
帰依処 |
|
|
|
|
gata’’n |
gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
行った →帰依した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊は私を、今日以降、命ある限り、帰依をなした優婆塞であるとご記憶下さい」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aṭṭhamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṭṭhamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第八の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第八〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |