|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8. Atthinukhopariyāyasuttaṃ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pariyāya |
pari-i |
名 |
a |
男 |
依(属) |
異門、法門、教説、部門、理趣、理由、方便、順序 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「理趣在也経」(『相応部』35-153) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153. ‘‘Atthi nu kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma
bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra
ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākareyya – |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
pariyāyo |
pari-i |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
法門、教説、理由、順序 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pariyāyaṃ |
pari-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
法門、理趣 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āgamma |
ā-gam |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
由りて、よって |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
aññatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他所で、除いて |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saddhāya, |
śrad-dhā |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
信 |
|
|
|
|
aññatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他所で、除いて |
|
|
|
|
ruciyā, |
ruc |
名 |
i |
女 |
単 |
奪 |
光輝、愛好、意欲 |
|
|
|
|
aññatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他所で、除いて |
|
|
|
|
anussavā, |
anu-śru |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
随聞、伝説、風聞 |
|
|
|
|
aññatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他所で、除いて |
|
|
|
|
ākāra |
ā-kṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
形相、様相 |
|
|
|
|
parivitakkā, |
pari-vi-tark |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
尋求、審慮 |
|
|
|
|
aññatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他所で、除いて |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女 |
依(属) |
見、見解、謬見 |
|
|
|
|
nijjhāna |
ni-dhyai |
名 |
a |
中 |
依(属) |
審慮、理解、歓受 |
|
|
|
|
khantiyā |
kṣam |
名 |
i,
ī |
女 |
単 |
奪 |
忍、忍耐、信忍 →見審諦忍 |
|
|
|
|
aññaṃ |
ā-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
了知、完全智、開悟 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākareyya – |
vi-ā-kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
解答する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、いったい、信を除き、愛好を除き、伝承を除き、形相の審慮を除き、見解の歓受信忍を除いて他に、その理趣によって比丘が開悟を解答するような、その理趣は存在するでしょうか。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『中部』102「五三経」などにパラレルな表現。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti pajānāmī’’ti [pajānātīti (syā. kaṃ. pī. ka.)]? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘khīṇā |
kṣī 受 |
過分 |
ā |
女 |
単 |
主 |
尽きた |
|
|
|
|
jāti, |
jan |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
生 |
|
|
|
|
vusitaṃ |
ava-sā? |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完成した |
|
|
|
|
brahma |
bṛh |
名形 |
an(特) |
男 |
持 |
梵 |
|
|
|
|
cariyaṃ, |
car |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
行 |
|
|
|
|
kataṃ |
kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされた |
|
|
|
|
karaṇīyaṃ, |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべきこと |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aparaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後、他 |
|
|
|
|
itthattāyā’ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
かくの如き状態、現状、ここ[輪廻]の状態 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāmī’’ |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知る、了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『―生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない―とわたしは了知した』と〔解答するような〕」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā, bhagavaṃnettikā
bhagavaṃpaṭisaraṇā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Bhagavaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
有(持) |
世尊 |
|
|
|
|
mūlakā |
|
名形 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
根本とする |
|
|
|
|
no, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
私たち |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
dhammā, |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
bhagavaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
有(持) |
世尊 |
|
|
|
|
nettikā |
nī |
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
眼とする、指導の |
|
|
|
|
bhagavaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
有(持) |
世尊 |
|
|
|
|
paṭisaraṇā. |
|
名形 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
帰依処、所依 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、我々の諸法は、世尊を根本とし、世尊を眼とし、世尊を帰依処とするものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sādhu vata, bhante, bhagavantaṃyeva paṭibhātu etassa bhāsitassa
attho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sādhu |
sādh |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
善哉、なにとぞ |
|
|
|
|
vata, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭibhātu |
prati-bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
現れる、明らかとなる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
etassa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
bhāsitassa |
bhāṣ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
属 |
所説 |
|
|
|
|
attho. |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
義、意味 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なにとぞ尊者よ、世尊はこの所説の意味を明らかにされますように。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavato sutvā bhikkhū dhāressantī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sutvā |
śru |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāressantī’’ |
dhṛ |
動 |
未 |
能 |
複 |
三 |
保つ、憶持する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊の〔所説を〕聞いて、比丘たちは憶持することでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tena hi, bhikkhave, suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら →しからば |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
suṇātha, |
śru |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sādhukaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
よい、十分に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
manasi karotha; |
manasi-kṛ |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
作意する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば比丘たちよ、あなたがたは聞き、よく作意して下さい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bhāsissāmī’’ti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhāsissāmī’’ |
bhāṣ |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
話す、語る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は語ることにしましょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bhante’’ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccassosuṃ. |
prati-śru |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
応諾する、同意する、応える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そのように、尊者よ」と彼ら比丘たちは世尊へ応えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘atthi, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu
aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra
ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākareyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘atthi, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu
aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra
ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākareyya – (153-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、信を除き、愛好を除き、伝承を除き、形相の審慮を除き、見解の歓受信忍を除いて他に、その理趣によって比丘が開悟を解答するような、その理趣は存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti pajānāmī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti pajānāmī’’ti. (153-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『―生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない―とわたしは了知した』と〔解答するような〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pariyāyo, yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu
aññatreva saddhāya…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katamo |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pariyāyo, yaṃ
pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya…pe… (153-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「では比丘たちよ、いかなるものが、信を除き…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ (153-1.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākaroti – |
vi-ā-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
解答する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……見解の歓受信忍を除いて他に、その理趣によって比丘が開悟を解答するような、その理趣なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyāti pajānāmī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ
brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyāti pajānāmī’ti? (153-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『―生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない―とわたしは了知した』と〔解答するような〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, bhikkhu cakkhunā rūpaṃ disvā santaṃ vā
ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
cakkhunā |
|
名 |
us |
中 |
単 |
具 |
眼 |
|
|
|
|
rūpaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
色、物質、肉体、形相 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
disvā |
dṛś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
santaṃ |
as |
現分 |
ant |
男 |
単 |
対絶 |
ある、なる |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ajjhattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
内に |
|
|
|
|
rāga |
raj |
名 |
a |
男 |
相 |
貪、貪欲、染 |
|
|
|
|
dosa |
|
名 |
a |
男 |
相 |
瞋恚 |
|
|
|
|
mohaṃ, |
muh |
名 |
a |
男 |
単 |
対絶 |
痴 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
ajjhattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
内に |
|
|
|
|
rāga |
raj |
名 |
a |
男 |
相 |
貪、貪欲、染 |
|
|
|
|
dosa |
|
名 |
a |
男 |
相 |
瞋恚 |
|
|
|
|
moho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
愚痴 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti; |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘は〈眼〉によって〈色〉を見るに、内に貪瞋痴があるならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在する』と了知し、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃを条件文を形成する対格絶対節とみなした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asantaṃ |
a-as |
現分 |
ant |
中 |
単 |
対絶 |
ない |
|
|
|
|
vā ajjhattaṃ
rāgadosamohaṃ, natthi me
ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. (153-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは、内に貪瞋痴がないならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在しない』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ taṃ, bhikkhave, bhikkhu cakkhunā rūpaṃ disvā santaṃ vā
ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
taṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
bhikkhave, bhikkhu
cakkhunā rūpaṃ disvā santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti; (153-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、およそ、比丘が〈眼〉によって〈色〉を見るに、内に貪瞋痴があるならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在する』と了知し、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ
rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. (153-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは、内に貪瞋痴がないならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在しない』と了知するような、そのこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Api nume, bhikkhave, dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā
veditabbā, anussavena vā veditabbā, ākāraparivitakkena vā veditabbā,
diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
saddhāya |
śrad-dhā |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
信 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
veditabbā, |
vid 使 |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
ruciyā |
ruc |
名 |
i |
女 |
単 |
具 |
光輝、愛好、意欲 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
veditabbā, |
vid 使 |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
anussavena |
anu-śru |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
随聞、伝説、伝聞、風説 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
veditabbā, |
vid 使 |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
ākāra |
ā-kṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
形相、様相 |
|
|
|
|
parivitakkena |
pari-vi-tark |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
尋求、審慮 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
veditabbā, |
vid 使 |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女 |
依(属) |
見、見解、謬見 |
|
|
|
|
nijjhāna |
ni-dhyai |
名 |
a |
中 |
依(属) |
審慮、理解、歓受 |
|
|
|
|
khantiyā |
kṣam |
名 |
i,
ī |
女 |
単 |
具 |
忍、忍耐、信忍 →見審諦忍 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
veditabbā’’ |
vid 使 |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、いったい、これらの諸法は、信によって知られ、愛好によって知られ、伝承によって知られ、形相の審慮によって知られ、あるいは見解の歓受信忍によって知られるものでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否/〜かどうか |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Nanume, bhikkhave, dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Nanu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜にあらずや、じつに |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
paññāya |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
智慧 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
disvā |
dṛś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
veditabbā’’ |
vid 使 |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られるべき |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これらの諸法は、智慧によって見ることで知られるのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そのとおりです、尊者よ」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ayaṃ kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu
aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra
ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho, bhikkhave,
pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā,
aññatra anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā
aññaṃ byākaroti – (153-1, 13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これが、信を除き、愛好を除き、伝承を除き、形相の審慮を除き、見解の歓受信忍を除いて他に、その理趣によって比丘が開悟を解答するような、その理趣なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti pajānāmī’’ti…pe…. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ
brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti…pe….
(153-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『―生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない―とわたしは了知した』と〔解答するような〕…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhu jivhāya rasaṃ sāyitvā santaṃ
vā ajjhattaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに、ふたたび |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
aparaṃ, |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
bhikkhave, bhikkhu jivhāya rasaṃ sāyitvā santaṃ vā
ajjhattaṃ…pe… (153-15.) |
|
|
|
|
jivhāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
舌 |
|
|
|
|
rasaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
味、汁、作用、実質 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sāyitvā |
svad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
味わう、食べる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、比丘は〈舌〉によって〈味〉を味わうに、内に……あるならば…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rāgadosamohoti pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
rāgadosamohoti
pajānāti; (153-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『……貪瞋痴が存在する』と了知し、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ
rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. (153-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは、内に貪瞋痴がないならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在しない』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ taṃ, bhikkhave, jivhāya rasaṃ sāyitvā santaṃ vā ajjhattaṃ
rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ taṃ, bhikkhave,
jivhāya rasaṃ sāyitvā santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti; (153-17, 25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、およそ、〈舌〉によって〈味〉を味わうに、内に貪瞋痴があるならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在する』と了知し、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ
rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; (153-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは、内に貪瞋痴がないならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在しない』と了知するような、そのこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
api nume, bhikkhave, dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā
veditabbā, anussavena vā veditabbā, ākāraparivitakkena vā veditabbā,
diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
api nume, bhikkhave,
dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā veditabbā, anussavena vā veditabbā,
ākāraparivitakkena vā veditabbā, diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti?
(153-19.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、いったい、これらの諸法は、信によって知られ、愛好によって知られ、伝承によって知られ、形相の審慮によって知られ、あるいは見解の歓受信忍によって知られるものでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’.
(153-20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Nanume, bhikkhave, dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Nanume, bhikkhave,
dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? (153-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これらの諸法は、智慧によって見ることで知られるのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’.
(153-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そのとおりです、尊者よ」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ayampi kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu
aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra
ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ayampi kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ
pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra
anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ
byākaroti – (153-23.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これも、信を除き、愛好を除き、伝承を除き、形相の審慮を除き、見解の歓受信忍を除いて他に、その理趣によって比丘が開悟を解答するような、その理趣なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti pajānāmī’’ti [pajānātīti (syā. kaṃ. pī. ka.)] …pe…. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ
brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti …pe….
(153-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『―生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない―とわたしは了知した』と〔解答するような〕…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhu manasā dhammaṃ viññāya
santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti
pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, bhikkhu manasā dhammaṃ viññāya santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti; (153-15, 25.) |
|
|
|
|
manasā |
|
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
意 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viññāya |
vi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、比丘は〈意〉によって〈法〉を識るに、内に貪瞋痴があるならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在する』と了知し、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ
rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. (153-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは、内に貪瞋痴がないならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在しない』と了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃ taṃ, bhikkhave, bhikkhu manasā dhammaṃ viññāya santaṃ vā
ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ taṃ, bhikkhave,
bhikkhu manasā dhammaṃ viññāya santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me
ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; (153-17, 36.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、およそ、比丘が〈意〉によって〈法〉を識るに、内に貪瞋痴があるならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在する』と了知し、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ
rāgadosamohoti pajānāti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asantaṃ vā ajjhattaṃ
rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; (153-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいは、内に貪瞋痴がないならばそのことを『私には内に貪瞋痴が存在しない』と了知するような、そのこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
api nume, bhikkhave, dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā
veditabbā, anussavena vā veditabbā, ākāraparivitakkena vā veditabbā,
diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
api nume, bhikkhave,
dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā veditabbā, anussavena vā veditabbā,
ākāraparivitakkena vā veditabbā, diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti?
(153-19.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、いったい、これらの諸法は、信によって知られ、愛好によって知られ、伝承によって知られ、形相の審慮によって知られ、あるいは見解の歓受信忍によって知られるものでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’.
(153-20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Nanume, bhikkhave, dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Nanume, bhikkhave,
dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? (153-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これらの諸法は、智慧によって見ることで知られるのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’.
(153-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「そのとおりです、尊者よ」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ayampi kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu
aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra
ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ayampi kho,
bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra
ruciyā, aññatra anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra
diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – (153-34.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これも、信を除き、愛好を除き、伝承を除き、形相の審慮を除き、見解の歓受信忍を除いて他に、その理趣によって比丘が開悟を解答するような、その理趣なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
153-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti pajānāmī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘khīṇā jāti, vusitaṃ
brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti. (153-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『―生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない―とわたしは了知した』と〔解答するような〕」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aṭṭhamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṭṭhamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第八の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第八〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |