←前へ   トップへ   次へ→
                       
                       
     5. Puṇṇasuttaṃ  
      語根 品詞 語基 意味  
      Puṇṇa    a 依(属) 人名、プンナ  
      suttaṃ  sīv a 経、糸  
    訳文                
     「プンナ経」(『相応部』35-88  
    メモ                
     ・『中部』145「プンナ教誡経」に概ね同一。そちらのメモも見よ。  
                       
                       
                       
    88-1.                
     88. Atha [sāvatthinidānaṃ. atha (?) ma. ni. 3.395 passitabbaṃ] kho āyasmā puṇṇo yena bhagavā tenupasaṅkami;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Atha    不変 ときに、また、そこに  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      āyasmā    ant 尊者、具寿  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      yena    代的 (関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」)  
      bhagavā    ant 世尊  
      tena    代的 それ、彼、それによって、それゆえ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      upasaṅkami;  upa-saṃ-kram 近づいた  
    訳文                
     ときに尊者プンナが、世尊のもとへ近づいた。  
                       
                       
                       
    88-2.                
     upasaṅkamitvā…pe…   
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      upasaṅkamitvā…pe…  upa-saṃ-kram 近づく  
    訳文                
     近づいて……  
                       
                       
                       
    88-3.                
     ekamantaṃ nisinno kho āyasmā puṇṇo bhagavantaṃ etadavoca –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ekamantaṃ    不変 一方に  
      nisinno  ni-sad 過分 a 坐った  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      āyasmā    ant 尊者、具寿  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      bhagavantaṃ    ant 世尊  
      etad    代的 これ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      avoca –  vac いう  
    訳文                
     一方へ坐った尊者プンナは、世尊へこう言った。  
                       
                       
                       
    88-4.                
     ‘‘sādhu me, bhante, bhagavā saṃkhittena dhammaṃ desetu, yamahaṃ bhagavato dhammaṃ sutvā eko vūpakaṭṭho appamatto ātāpī pahitatto vihareyya’’nti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘sādhu  sādh 不変 善哉、なにとぞ  
      me,    代的  
      bhante,  bhū 名現分 ant(特) 尊者よ、大徳よ  
      bhagavā    ant 世尊  
      saṃkhittena  saṃ-kṣip a 副具 要略すれば、簡潔には  
      dhammaṃ  dhṛ a 男中  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      desetu,  diś 使 示す  
      語根 品詞 語基 意味  
      yam    代的 男中 (関係代名詞)  
      ahaṃ    代的  
      bhagavato    ant 世尊  
      dhammaṃ  dhṛ a 男中  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      sutvā  śru 聞く  
      語根 品詞 語基 意味  
      eko    代的 一、とある  
      vūpakaṭṭho  wi-ava-kṛṣ 過分 a 遠離した  
      appamatto    a 不放逸の  
      ātāpī  ā-tap in 熱心の、熱意ある  
      pahita  pra-dhā 過分 a 有(持) 熱心な、努めた  
      atto    a 自分  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      vihareyya’’n  vi-hṛ 能反 住する  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     「尊者よ、なにとぞ世尊は私のため、簡略に法を教示ください。私が世尊のその法を聞いて、ひとり遠離し、不放逸に、熱心に、自ら励んで住することができるように」と。  
                       
                       
                       
    88-5.                
     ‘‘Santi kho, puṇṇa, cakkhuviññeyyā rūpā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā.   
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      ‘‘Santi  as ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      kho,    不変 じつに、たしかに  
      puṇṇa,    a 人名、プンナ  
      cakkhu    us 依(具)  
      viññeyyā  vi-jñā 未分 a 所識の  
      rūpā    a 中(男)  
      iṭṭhā    a 可愛の  
      kantā    a 可楽の、所愛の  
      manāpā    a 可意の、適意の  
      piya    a 有(持) 愛の、可愛の  
      rūpā    a 中→男 色、物質、肉体、形相  
      kāma    a 男中 依(対)  
      upasaṃhitā  upa-saṃ-dhā 過分 a 具えた  
      rajanīyā.  raj 未分 a 染まるべき、染心をあおる  
    訳文                
     「プンナよ、〈眼〉によって識られる、可愛、可楽、適意の、愛すべき形相ある、欲の具わった、染心をあおる諸々の〈色〉があります。  
                       
                       
                       
    88-6.                
     Tañce bhikkhu abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tañ    代的 それ  
      ce    不変 もし、たとえ  
      bhikkhu  bhikṣ u 比丘  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      abhinandati  abhi-nand 歓喜する  
      abhivadati  abhi-vad よく話す、迎える  
      ajjhosāya  adhi-ava-śī 取着する、固執する  
      tiṭṭhati.  sthā 住立する、立つ  
    訳文                
     もし比丘が、それを歓喜し、歓迎し、固執してとどまるならば、  
                       
                       
                       
    88-7.                
     Tassa taṃ abhinandato abhivadato ajjhosāya tiṭṭhato uppajjati nandī.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tassa    代的 それ、彼  
      taṃ    代的 それ  
      abhinandato  abhi-nand 現分 ant 歓喜する  
      abhivadato  abhi-vad 現分 ant よく話す、迎える  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      ajjhosāya  adhi-ava-śī 取着する、固執する  
      語根 品詞 語基 意味  
      tiṭṭhato  sthā 現分 ant 住立する、立つ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      uppajjati  ud-pad 起こる、生ずる、発生する  
      語根 品詞 語基 意味  
      nandī.  nand ī 歓喜、喜悦  
    訳文                
     それを歓喜し、歓迎し、固執してとどまる彼に、喜悦が起こります。  
                       
                       
                       
    88-8.                
     ‘Nandisamudayā dukkhasamudayo, puṇṇā’ti vadāmi…pe…   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘Nandi  nand ī 依(属) 歓喜、喜悦  
      samudayā  saṃ-ud-i a 集、生起、原因  
      dukkha    名形 a 依(属)  
      samudayo,  saṃ-ud-i a 集、生起、原因  
      puṇṇā’    a 人名、プンナ  
      ti    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      vadāmi…pe…  vad いう  
    訳文                
     『プンナよ、喜悦の生起より苦の生起がある』と私は説きます……  
                       
                       
                       
    88-9.                
     santi kho, puṇṇa, jivhāviññeyyā rasā…pe…   
      語根 品詞 語基 意味  
      santi kho, puṇṇa, jivhāviññeyyā (88-5.)  
      jivhā    ā 依(具)  
      rasā…pe…    a 味、汁、作用、実質  
    訳文                
     プンナよ、〈舌〉によって識られる……諸々の〈味〉があります……  
                       
                       
                       
    88-10.                
     santi kho, puṇṇa, manoviññeyyā dhammā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      santi kho, puṇṇa, manoviññeyyā dhammā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā. (88-5.)  
      mano  man as 依(具)  
      dhammā  dhṛ a 男中  
    訳文                
     プンナよ、〈意〉によって識られる、可愛、可楽、適意の、愛すべき形相ある、欲の具わった、染心をあおる諸々の〈法〉があります。  
                       
                       
                       
    88-11.                
     Tañce bhikkhu abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tañce bhikkhu abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhati. (88-6.)  
    訳文                
     もし比丘が、それを歓喜し、歓迎し、固執してとどまるならば、  
                       
                       
                       
    88-12.                
     Tassa taṃ abhinandato abhivadato ajjhosāya tiṭṭhato uppajjati nandī.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tassa taṃ abhinandato abhivadato ajjhosāya tiṭṭhato uppajjati nandī. (88-7.)  
    訳文                
     それを歓喜し、歓迎し、固執してとどまる彼に、喜悦が起こります。  
                       
                       
                       
    88-13.                
     ‘Nandisamudayā dukkhasamudayo, puṇṇā’ti vadāmi.  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘Nandisamudayā dukkhasamudayo, puṇṇā’ti vadāmi. (88-8.)  
    訳文                
     『プンナよ、喜悦の生起より苦の生起がある』と私は説きます。  
                       
                       
                       
    88-14.                
     ‘‘Santi kho, puṇṇa, cakkhuviññeyyā rūpā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Santi kho, puṇṇa, cakkhuviññeyyā rūpā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā. (88-5.)  
    訳文                
     プンナよ、〈眼〉によって識られる、可愛、可楽、適意の、愛すべき形相ある、欲の具わった、染心をあおる諸々の〈色〉があります。  
                       
                       
                       
    88-15.                
     Tañce bhikkhu nābhinandati nābhivadati nājjhosāya tiṭṭhati, tassa taṃ anabhinandato anabhivadato anajjhosāya tiṭṭhato nirujjhati nandī.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tañce bhikkhu bhinandati bhivadati jjhosāya tiṭṭhati, tassa taṃ anabhinandato anabhivadato anajjhosāya tiṭṭhato nirujjhati nandī. (88-6 ,7.)  
      na    不変 ない  
      an   不変 (否定の接頭辞)  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      nirujjhati.  ni-rudh 受 滅する、滅ぶ  
    訳文                
     もし比丘が、それを歓喜せず、歓迎せず、固執せずしてとどまるならば、それを歓喜せず、歓迎せず、固執せずしてとどまる彼に、喜悦が滅します。  
                       
                       
                       
    88-16.                
     ‘Nandinirodhā dukkhanirodho, puṇṇā’ti vadāmi…pe…   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘Nandinirodhā dukkhanirodho, puṇṇā’ti vadāmi…pe… (88-8.)  
      nirodhā  ni-rudh 受 a 滅、滅尽  
      nirodho,  ni-rudh 受 a 滅、滅尽  
    訳文                
     『プンナよ、喜悦の滅尽より苦の滅尽がある』と私は説きます……  
                       
                       
                       
    88-17.                
     santi kho, puṇṇa, manoviññeyyā dhammā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      santi kho, puṇṇa, manoviññeyyā dhammā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā. (88-10.)  
    訳文                
     プンナよ、〈意〉によって識られる、可愛、可楽、適意の、愛すべき形相ある、欲の具わった、染心をあおる諸々の〈法〉があります。  
                       
                       
                       
    88-18.                
     Tañce bhikkhu nābhinandati nābhivadati nājjhosāya tiṭṭhati, tassa taṃ anabhinandato anabhivadato anajjhosāya tiṭṭhato nirujjhati nandī.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tañce bhikkhu nābhinandati nābhivadati nājjhosāya tiṭṭhati, tassa taṃ anabhinandato anabhivadato anajjhosāya tiṭṭhato nirujjhati nandī. (88-15.)  
    訳文                
     もし比丘が、それを歓喜せず、歓迎せず、固執せずしてとどまるならば、それを歓喜せず、歓迎せず、固執せずしてとどまる彼に、喜悦が滅します。  
                       
                       
                       
    88-19.                
     ‘Nandinirodhā dukkhanirodho, puṇṇā’ti vadāmi.  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘Nandinirodhā dukkhanirodho, puṇṇā’ti vadāmi. (88-16.)  
    訳文                
     『プンナよ、喜悦の滅尽より苦の滅尽がある』と私は説きます。  
                       
                       
                       
    88-20.                
     ‘‘Iminā tvaṃ [iminā ca tvaṃ], puṇṇa, mayā saṃkhittena ovādena ovadito katamasmiṃ [katarasmiṃ (ma. ni. 3.395)] janapade viharissasī’’ti?   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Iminā    代的 これ  
      tvaṃ,    代的 あなた  
      puṇṇa,    a 人名、プンナ  
      mayā    代的  
      saṃkhittena  saṃ-kṣip a 副具 要略すれば、簡潔には  
      ovādena  ava-vad a 教誡、訓誡  
      ovadito  ava-vad 過分 a 教誡する  
      katamasmiṃ    代的 いずれの、どちらの  
      janapade    a 地方、国土、田舎  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      viharissasī’’  vi-hṛ 住する  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti?    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     プンナよ、あなたは、私によるこの簡略な教誡をなされて、いずれの地方に住するつもりなのでしょうか」  
                       
                       
                       
    88-21.                
     ‘‘Atthi, bhante, sunāparanto nāma janapado, tatthāhaṃ viharissāmī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Atthi  as ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      bhante,  bhū 名現分 ant(特) 尊者よ、大徳よ  
      sunāparanto    a 地名、スナーパランタ  
      nāma    an 副対 と、という名の、じつに  
      janapado,    a 地方、国土、田舎  
      tattha    不変 そこで、そこに、そのとき、そのなかで  
      ahaṃ    代的  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      viharissāmī’’  vi-hṛ 住する  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     「尊者よ、スナーパランタという名の地方があり、私はそこに住するつもりです」  
                       
                       
                       
    88-22.                
     ‘‘Caṇḍā kho, puṇṇa, sunāparantakā manussā;   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Caṇḍā    a 凶暴な、凶悪の  
      kho,    不変 じつに、たしかに  
      puṇṇa,    a 人名、プンナ  
      sunāparantakā    a スナーパランタの  
      manussā;    a 人、男  
    訳文                
     「プンナよ、スナーパランタの人々は凶悪です。  
                       
                       
                       
    88-23.                
     pharusā kho, puṇṇa, sunāparantakā manussā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      pharusā    a 粗悪な、粗暴の  
      kho, puṇṇa, sunāparantakā manussā. (88-22.)  
    訳文                
     プンナよ、スナーパランタの人々は粗暴です。  
                       
                       
                       
    88-24.                
     Sace taṃ, puṇṇa, sunāparantakā manussā akkosissanti paribhāsissanti, tatra te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?  
      語根 品詞 語基 意味  
      Sace    不変 もし  
      taṃ,    代的 あなた  
      puṇṇa,    a 人名、プンナ  
      sunāparantakā    a スナーパランタの  
      manussā    a 人、男  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      akkosissanti  ā-kruś 謗る、罵る  
      paribhāsissanti,  pari-bhāṣ 誹謗する、悪口を言う  
      語根 品詞 語基 意味  
      tatra    不変 そこで、そこに、そのとき、そのなかで  
      te,    代的 あなた  
      puṇṇa,    a 人名、プンナ  
      kin    代的 何、なぜ、いかに  
      ti    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      bhavissatī’’  bhū ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti?    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     プンナよ、もしスナーパランタの人々があなたを罵り、誹謗したならば、プンナよ、そのばあい、あなたにはいかなる〔思い〕があるでしょうか」  
                       
                       
                       
    88-25.                
     ‘‘Sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā akkosissanti paribhāsissanti, tatra me evaṃ bhavissati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā akkosissanti paribhāsissanti, tatra me evaṃ bhavissati – (88-24.)  
      maṃ,    代的  
      bhante,  bhū 名現分 ant(特) 尊者よ、大徳よ  
      me    代的  
      evaṃ    不変 このように、かくの如き  
    訳文                
     「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私を罵り、誹謗したならば、そのばあい、私にはこのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-26.                
     ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me [maṃ (sabbattha)] nayime pāṇinā pahāraṃ dentī’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘bhaddakā    a 善い、高名の  
      vata    不変 じつに  
      ime    代的 これら  
      sunāparantakā    a スナーパランタの  
      manussā,    a 人、男  
      subhaddakā    a 賢善な  
      vata    不変 じつに  
      ime    代的 これら  
      sunāparantakā    a スナーパランタの  
      manussā,    a 人、男  
      yaṃ    代的 (関係代名詞)  
      me    代的  
      na    不変 ない  
      ime    代的 これら  
      pāṇinā    i  
      pahāraṃ    a 打撃、傷  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      dentī’  与える  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     『これらのスナーパランタの人々は善良である。これらのスナーパランタの人々は賢善である。彼らは私へ、手をもって傷つけないのだから』と。  
                       
                       
                       
    88-27.                
     Evamettha [evammettha (?)], bhagavā, bhavissati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evam    不変 このように、かくの如き  
      ettha,    不変 ここに  
      bhagavā,    ant 世尊  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      bhavissati;  bhū ある、なる  
    訳文                
     世尊よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-28.                
     evamettha, sugata, bhavissatī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      ettha,    不変 ここに  
      sugata,  su-gam 名過分 a 善逝  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      bhavissatī’’  bhū ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     善逝よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう」  
                       
                       
                       
    88-29.                
     ‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā pāṇinā pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā pāṇinā pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti? (88-24.)  
      pana    不変 また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて  
      te,    代的 あなた  
      pāṇinā    i  
      pahāraṃ    a 打撃、傷  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      dassanti,  与える  
    訳文                
     「しからばプンナよ、もしスナーパランタの人々があなたを手をもって傷つけたならば、プンナよ、そのばあい、あなたにはいかなる〔思い〕があるでしょうか」  
                       
                       
                       
    88-30.                
     ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā pāṇinā pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā pāṇinā pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – (88-25, 29.)  
      me,    代的  
    訳文                
     「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私を手をもって傷つけたならば、そのばあい、私にはこのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-31.                
     ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me [evammettha (?)] nayime leḍḍunā pahāraṃ dentī’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime leḍḍunā pahāraṃ dentī’ti. (88-26.)  
      leḍḍunā    u 土塊  
    訳文                
     『これらのスナーパランタの人々は善良である。これらのスナーパランタの人々は賢善である。彼らは私へ、土塊をもって傷つけないのだから』と。  
                       
                       
                       
    88-32.                
     Evamettha, bhagavā, bhavissati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evamettha, bhagavā, bhavissati; (88-27.)  
    訳文                
     世尊よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-33.                
     evamettha, sugata, bhavissatī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. (88-28.)  
    訳文                
     善逝よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう」  
                       
                       
                       
    88-34.                
     ‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā leḍḍunā pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā leḍḍunā pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti? (88-29.)  
      leḍḍunā    u 土塊  
    訳文                
     「しからばプンナよ、もしスナーパランタの人々があなたを土塊をもって傷つけたならば、プンナよ、そのばあい、あなたにはいかなる〔思い〕があるでしょうか」  
                       
                       
                       
    88-35.                
     ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā leḍḍunā pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā leḍḍunā pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – (88-30.)  
      leḍḍunā    u 土塊  
    訳文                
     「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私を土塊をもって傷つけたならば、そのばあい、私にはこのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-36.                
     ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime daṇḍena pahāraṃ dentī’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime daṇḍena pahāraṃ dentī’ti. (88-26.)  
      daṇḍena    a 杖、棒、鞭  
    訳文                
     『これらのスナーパランタの人々は善良である。これらのスナーパランタの人々は賢善である。彼らは私へ、杖をもって傷つけないのだから』と。  
                       
                       
                       
    88-37.                
     Evamettha, bhagavā, bhavissati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evamettha, bhagavā, bhavissati; (88-27.)  
    訳文                
     世尊よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-38.                
     evamettha, sugata, bhavissatī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. (88-28.)  
    訳文                
     善逝よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう」  
                       
                       
                       
    88-39.                
     ‘‘Sace pana puṇṇa, sunāparantakā manussā daṇḍena pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace pana puṇṇa, sunāparantakā manussā daṇḍena pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti? (88-29.)  
      daṇḍena    a 杖、棒、鞭  
    訳文                
     「しからばプンナよ、もしスナーパランタの人々が〔あなたを〕杖をもって傷つけたならば、プンナよ、そのばあい、あなたにはいかなる〔思い〕があるでしょうか」  
    メモ                
     ・なぜかteを欠く。  
                       
                       
                       
    88-40.                
     ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā daṇḍena pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā daṇḍena pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – (88-30.)  
      daṇḍena    a 杖、棒、鞭  
    訳文                
     「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私を杖をもって傷つけたならば、そのばあい、私にはこのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-41.                
     ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime satthena pahāraṃ dentī’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime satthena pahāraṃ dentī’ti. (88-26.)  
      satthena  śas a 刀、剣  
    訳文                
     『これらのスナーパランタの人々は善良である。これらのスナーパランタの人々は賢善である。彼らは私へ、刀をもって傷つけないのだから』と。  
                       
                       
                       
    88-42.                
     Evamettha, bhagavā, bhavissati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evamettha, bhagavā, bhavissati; (88-27.)  
    訳文                
     世尊よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-43.                
     evamettha, sugata, bhavissatī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. (88-28.)  
    訳文                
     善逝よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう」  
                       
                       
                       
    88-44.                
     ‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā satthena pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā satthena pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti? (88-29.)  
      satthena  śas a 刀、剣  
    訳文                
     「しからばプンナよ、もしスナーパランタの人々があなたを刀をもって傷つけたならば、プンナよ、そのばあい、あなたにはいかなる〔思い〕があるでしょうか」  
                       
                       
                       
    88-45.                
     ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā satthena pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā satthena pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – (88-30.)  
      satthena  śas a 刀、剣  
    訳文                
     「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私を刀をもって傷つけたならば、そのばあい、私にはこのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-46.                
     ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ maṃ nayime tiṇhena satthena jīvitā voropentī’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ maṃ nayime tiṇhena satthena jīvitā voropentī’ti. (88-26.)  
      maṃ    代的  
      tiṇhena    a 鋭い  
      jīvitā  jīv 名過分 a 寿命、生命  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      voropentī’  ava-ruh 使 奪う  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     『これらのスナーパランタの人々は善良である。これらのスナーパランタの人々は賢善である。彼らは鋭い刀をもって私から命を奪わないのだから』と。  
                       
                       
                       
    88-47.                
     Evamettha, bhagavā, bhavissati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evamettha, bhagavā, bhavissati; (88-27.)  
    訳文                
     世尊よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-48.                
     evamettha, sugata, bhavissatī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. (88-28.)  
    訳文                
     善逝よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-49.                
     ‘‘Sace pana taṃ, puṇṇa, sunāparantakā manussā tiṇhena satthena jīvitā voropessanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace pana taṃ, puṇṇa, sunāparantakā manussā tiṇhena satthena jīvitā voropessanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti? (88-26, 29.)  
      taṃ,    代的 あなた  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      voropessanti,  ava-ruh 使 奪う  
    訳文                
     「しからばプンナよ、もしスナーパランタの人々が鋭い刀をもってあなたから命を奪おうとするならば、プンナよ、そのばあい、あなたにはいかなる〔思い〕があるでしょうか」  
                       
                       
                       
    88-50.                
     ‘‘Sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā tiṇhena satthena jīvitā voropessanti, tatra me evaṃ bhavissati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā tiṇhena satthena jīvitā voropessanti, tatra me evaṃ bhavissati – (88-30, 49.)  
      maṃ,    代的  
    訳文                
     「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私から命を奪おうとするならば、そのばあい、私にはこのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-51.                
     ‘santi kho tassa bhagavato sāvakā kāyena ca jīvitena ca aṭṭīyamānā harāyamānā jigucchamānā satthahārakaṃ pariyesanti, taṃ me idaṃ apariyiṭṭhaññeva satthahārakaṃ laddha’nti.   
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      ‘santi  as ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      tassa    代的 それ、彼  
      bhagavato    ant 世尊  
      sāvakā  śru a 弟子、声聞  
      kāyena    a 身、身体  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      jīvitena  jīv 名過分 a 寿命、生命  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      aṭṭīyamānā    現分 a 悩む、困惑する  
      harāyamānā    現分 a 慚愧する、恥じる、悩む、いらいらする  
      jigucchamānā  gup 意 現分 a 厭う、厭悪する  
      sattha  śas a 依(対) 刀、剣  
      hārakaṃ  hṛ 名形 a 取る者、運ぶもの →刺客、暗殺者  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      pariyesanti.  pari-iṣ 遍求する、欲求する  
      語根 品詞 語基 意味  
      Taṃ    代的 副対 それ  
      me    代的  
      idaṃ    代的 これ  
      apariyiṭṭhaññ  a-pari-iṣ 過分 a 遍求されない  
      eva    不変 まさに、のみ、じつに  
      sattha  śas a 依(対) 刀、剣  
      hārakaṃ  hṛ 名形 a 男(中) 取る者、運ぶもの →刺客、暗殺者  
      laddha’n  labh 過分 a 得た  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
      『かの世尊の弟子たち〔のうちには〕、身と命に関して悩み、慚愧し、厭悪して、刺客を探し求める者たちがある。しかし私には、探し求めずしてこの刺客が得られた』と、  
                       
                       
                       
    88-52.                
     Evamettha, bhagavā, bhavissati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Evamettha, bhagavā, bhavissati; (88-27.)  
    訳文                
     世尊よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-53.                
     evamettha, sugata, bhavissatī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. (88-28.)  
    訳文                
     善逝よ、そのばあい、そのような〔思いが〕あるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-54.                
     ‘‘Sādhu sādhu, puṇṇa!   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Sādhu  sādh u 善哉、なにとぞ  
      sādhu,  sādh u 善哉、なにとぞ  
      puṇṇa!    a 人名、プンナ  
    訳文                
     「善いかな、善いかな、プンナよ。  
                       
                       
                       
    88-55.                
     Sakkhissasi kho tvaṃ, puṇṇa, iminā damūpasamena samannāgato sunāparantasmiṃ janapade vatthuṃ.   
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      Sakkhissasi  śak できる、可能である  
      語根 品詞 語基 意味  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      tvaṃ,    代的 あなた  
      puṇṇa,    a 人名、プンナ  
      iminā    代的 これ  
      dama  dam a 依(具) 調御  
      upasamena  upa-śam a 寂静、止息  
      samannāgato  saṃ-anu-ā-gam 過分 a 具備した、具足の  
      sunāparantasmiṃ    a 地名、スナーパランタ  
      janapade    a 地方、国土、田舎  
      vatthuṃ.  vas 不定 住むこと、住すること  
    訳文                
     プンナよ、この調御による寂止をそなえたあなたであれば、スナーパランタ地方へ住することができるでしょう。  
                       
                       
                       
    88-56.                
     Yassa dāni tvaṃ, puṇṇa, kālaṃ maññasī’’ti.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Yassa    代的 (関係代名詞)  
      dāni    不変 今、いまや  
      tvaṃ,    代的 あなた  
      puṇṇa,    a 人名、プンナ  
      kālaṃ    a  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      maññasī’’  man 考える  
      語根 品詞 語基 意味  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     プンナよ、あなたがいまや〔出立の〕時だと考えるならば、そのため、〔ここでお別れとしましょう〕」  
                       
                       
                       
    88-57.                
     Atha kho āyasmā puṇṇo bhagavato vacanaṃ abhinanditvā anumoditvā uṭṭhāyāsanā bhagavantaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā senāsanaṃ saṃsāmetvā pattacīvaramādāya yena sunāparanto janapado tena cārikaṃ pakkāmi.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Atha    不変 ときに、また、そこに  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      āyasmā    ant 尊者、具寿  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      bhagavato    ant 世尊  
      vacanaṃ  vac a 言葉  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      abhinanditvā  abhi-nand 歓喜する  
      anumoditvā  anu-mud 随喜する  
      uṭṭhāya  ud-sthā 立つ  
      語根 品詞 語基 意味  
      āsanā  ās a  
      bhagavantaṃ    ant 世尊  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      abhivādetvā  abhi-vad 敬礼する、礼拝する  
      語根 品詞 語基 意味  
      padakkhiṇaṃ    a 右回り、有繞、幸福な、器用な  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      katvā  kṛ なす  
      語根 品詞 語基 意味  
      sena  śī a 臥所、臥具  
      āsanaṃ  ā-sad a 坐所、坐具  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      saṃsāmetvā  saṃ-śam 使 たたむ、納める  
      語根 品詞 語基 意味  
      patta    a 男中  
      cīvaram    a  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      ādāya  ā-dā 取って  
      語根 品詞 語基 意味  
      yena    代的 (関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」)  
      sunāparanto    a 地名、スナーパランタ  
      janapado    a 地方、国土、田舎  
      tena    代的 それ、彼、それによって、それゆえ  
      cārikaṃ  car 名形 a 男中 旅行、遊行、徘徊  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      pakkāmi.  pra-kram 出発する  
    訳文                
     ときに尊者プンナは、世尊の言葉に歓喜し、随喜して座より立ち、世尊へ礼拝し、右繞をなして、臥坐具をたたみ、鉢と衣をとって、スナーパランタ地方への遊行へ出立した。  
                       
                       
                       
    88-58.                
     Anupubbena cārikaṃ caramāno yena sunāparanto janapado tadavasari.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Anupubbena    代的 副具 順次に  
      cārikaṃ  car 名形 a 男中 旅行、遊行、徘徊  
      caramāno  car 現分 a 行ずる、行く  
      yena    代的 (関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」)  
      sunāparanto    a 地名、スナーパランタ  
      janapado    a 地方、国土、田舎  
      tad    代的 それ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      avasari.  ava-sṛ 異郷へ移る、至る、入る  
    訳文                
     順次に遊行をなし、スナーパランタ地方へ入った。  
                       
                       
                       
    88-59.                
     Tatra sudaṃ āyasmā puṇṇo sunāparantasmiṃ janapade viharati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tatra    不変 そこで、そこに、そのとき、そのなかで  
      sudaṃ    不変 じつに、まさに  
      āyasmā    ant 尊者、具寿  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      sunāparantasmiṃ    a 地名、スナーパランタ  
      janapade    a 地方、国土、田舎  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      viharati.  vi-hṛ 住する  
    訳文                
     そして尊者プンナはスナーパランタ地方に住した。  
                       
                       
                       
    88-60.                
     Atha kho āyasmā puṇṇo tenevantaravassena pañcamattāni upāsakasatāni paṭivedesi [paṭipādesi (sī. pī.), paṭidesesi (syā. kaṃ.)].   
      語根 品詞 語基 意味  
      Atha    不変 ときに、また、そこに  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      āyasmā    ant 尊者、具寿  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      tena    代的 男中 それ、彼、それによって、それゆえ  
      eva    不変 まさに、のみ、じつに  
      antara    名形 a 依(属) 内の、中間の  
      vassena  vṛṣ a 男中 副具 雨、安居、年  
      pañca     
      mattāni    a 量、程度の、だけ  
      upāsaka    a 優婆塞  
      satāni    a  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      paṭivedesi.  prati-vid 使 知らしめる、述べる  
    訳文                
     ときに尊者プンナは、その雨安居のうちに五百人ほどの者たちを優婆塞として知らしめ、  
                       
                       
                       
    88-61.                
     Tenevantaravassena pañcamattāni upāsikāsatāni paṭivedesi.   
      語根 品詞 語基 意味  
      tenevantaravassena pañcamattāni upāsikāsatāni paṭivedesi. (88-60.)  
      語根 品詞 語基 意味  
      upāsikā    ā 優婆夷  
    訳文                
     その雨安居のうちに五百人ほどの者たちを優婆夷として知らしめ、  
                       
                       
                       
    88-62.                
     Tenevantaravassena tisso vijjā sacchākāsi.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tenevantaravassena (88-60.)  
      tisso     
      vijjā  vid ā 明智  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      sacchākāsi.  kṛ 作証する、さとる  
    訳文                
     その雨安居のうちに三明を作証し、  
                       
                       
                       
    88-63.                
     Tenevantaravassena parinibbāyi.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Tenevantaravassena (88-60.)  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      parinibbāyi.  pari-nir-vā? 般涅槃する  
    訳文                
     その雨安居のうちに般涅槃した。  
                       
                       
                       
    88-64.                
     Atha kho sambahulā bhikkhū yena bhagavā tenupasaṅkamiṃsu…pe…   
      語根 品詞 語基 意味  
      Atha    不変 ときに、また、そこに  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      sambahulā    a 多くの、衆多の  
      bhikkhū  bhikṣ u 比丘  
      yena    代的 (関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」)  
      bhagavā    ant 世尊  
      tena    代的 それ、彼、それによって、それゆえ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      upasaṅkamiṃsu…pe…  upa-saṃ-kram 能反 近づいた  
    訳文                
     ときに衆多の比丘たちが、世尊のもとへ近づいた……  
                       
                       
                       
    88-65.                
     ekamantaṃ nisinnā kho te bhikkhū bhagavantaṃ etadavocuṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ekamantaṃ    不変 一方に  
      nisinnā  ni-sad 過分 a 坐った  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      te    代的 それら、彼ら  
      bhikkhū  bhikṣ u 比丘  
      bhagavantaṃ    ant 世尊  
      etad    代的 これ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      avocuṃ –  vac いう  
    訳文                
     一方へ坐った彼ら比丘たちは、世尊へこう言った。  
                       
                       
                       
    88-66.                
     ‘‘yo so, bhante, puṇṇo nāma kulaputto bhagavatā saṃkhittena ovādena ovadito, so kālaṅkato.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘yo    代的 (関係代名詞)  
      so,    代的 それ、彼  
      bhante,  bhū 名現分 ant(特) 尊者よ、大徳よ  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      nāma    an 副対 と、という名の、じつに  
      kula    a 依(属) 家、良家、族姓  
      putto    a 息子  
      bhagavatā    ant 世尊  
      saṃkhittena  saṃ-kṣip a 副具 要略すれば、簡潔には  
      ovādena  ava-vad a 教誡、訓誡  
      ovadito,  ava-vad 過分 a 教誡された  
      so    代的 それ、彼  
      kālaṅkato.  kṛ 過分 a 命終した  
    訳文                
     「尊者よ、世尊によって簡略に教誡をなされたプンナという名の善男子、かれが命終しました。  
                       
                       
                       
    88-67.                
     Tassa kā gati ko abhisamparāyo’’ti?  
      語根 品詞 語基 意味  
      Tassa    代的 それ、彼  
          代的 何、誰  
      gati  gam i 帰趣、行方  
      ko    代的 何、誰  
      abhisamparāyo’’    a 未来の運命  
      ti?    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     彼にはいかなる帰趣、いかなる来世があるのでしょうか」と。  
                       
                       
                       
    88-68.                
     ‘‘Paṇḍito, bhikkhave, puṇṇo kulaputto [kulaputto ahosi (sabbattha)], paccapādi [saccavādī (syā. kaṃ. ka.)] dhammassānudhammaṃ, na ca maṃ dhammādhikaraṇaṃ vihesesi [viheṭhesi (sī. syā. kaṃ.)].   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Paṇḍito,    a 賢い  
      bhikkhave,  bhikṣ u 比丘  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      kula    a 依(属) 家、良家、族姓  
      putto,    a 息子  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      paccapādi  prati-pad 向かって歩く、行動する  
      語根 品詞 語基 意味  
      dhammassa  dhṛ a 男中  
      anudhammaṃ,  anu-dhṛ a 随法  
      na    不変 ない  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      maṃ    代的  
      dhamma  dhṛ a 男中 依(属)  
      adhikaraṇaṃ  adhi-kṛ a 問題、事、作務、争論  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      viheṭhesi.  vi-hiṃs 困らせる、苦しめる  
    訳文                
     「比丘たちよ、プンナ善男子は賢く、法の随法を実践しました。法論が私を煩わせることはありませんでした。  
                       
                       
                       
    88-69.                
     Parinibbuto, bhikkhave, puṇṇo kulaputto’’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Parinibbuto,  pari-nir-vā? 過分 a 般涅槃した  
      bhikkhave,  bhikṣ u 比丘  
      puṇṇo    a 人名、プンナ  
      kula    a 依(属) 家、良家、族姓  
      putto’’    a 息子  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     比丘たちよ、プンナ善男子は般涅槃しました。  
                       
                       
                       
     Pañcamaṃ.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Pañcamaṃ.    a 第五の  
    訳文                
     第五〔経〕。  
                       
                       
  ←前へ   トップへ   次へ→
inserted by FC2 system