|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6. Dutiyaavijjāpaccayasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dutiya |
|
名形 |
a |
男 |
持 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
|
avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
持 |
無明 |
|
|
|
|
paccaya |
prati-i |
名 |
a |
男 |
依(属) |
縁、資具、須要物 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「第二の無明縁経」(『相応部』12-36) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36. Sāvatthiyaṃ viharati…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sāvatthiyaṃ
viharati…pe… (35-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔あるとき世尊は〕サーヴァッティーに住しておられた…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘avijjāpaccayā, bhikkhave, saṅkhārā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘avijjāpaccayā,
bhikkhave, saṅkhārā; (35-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、〈無明〉によって〈諸行〉あり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhārapaccayā viññāṇaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhārapaccayā
viññāṇaṃ…pe… (35-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈諸行〉によって〈識〉あり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa samudayo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evametassa kevalassa
dukkhakkhandhassa samudayo hoti. (35-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごとくが、この全ての苦蘊の生起です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Katamaṃ jarāmaraṇaṃ, kassa ca panidaṃ jarāmaraṇa’nti iti vā,
bhikkhave, yo vadeyya, ‘aññaṃ jarāmaraṇaṃ, aññassa ca panidaṃ jarāmaraṇa’nti
iti vā, bhikkhave, yo vadeyya, ubhayametaṃ ekatthaṃ byañjanameva nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Katamaṃ
jarāmaraṇaṃ, kassa ca panidaṃ jarāmaraṇa’nti iti vā, bhikkhave, yo vadeyya, ‘aññaṃ jarāmaraṇaṃ, aññassa ca panidaṃ
jarāmaraṇa’nti iti vā, bhikkhave, yo vadeyya, ubhayametaṃ ekatthaṃ byañjanameva nānaṃ. (35-7.) |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ある者が『いかなるものが〈老死〉なのでしょうか。また、誰にこの〈老死〉が存在するのでしょうか』とこのように言うこと、あるいは比丘たちよ、ある者が『〈老死〉と、またこの〈老死〉が存在する者とは別異である』とこのように言うこと。この両者は一義であって、字句が異なるのみです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Taṃ jīvaṃ taṃ sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati
brahmacariyavāso na hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Taṃ jīvaṃ taṃ
sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati brahmacariyavāso na hoti. (35-8,
36-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、『霊魂と身体とは同一である』という見があるとき、梵行住はあり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Aññaṃ jīvaṃ aññaṃ sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati
brahmacariyavāso na hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññaṃ jīvaṃ aññaṃ
sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati brahmacariyavāso na hoti. (35-9,
36-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、『霊魂と身体とは別異である』という見があるとき、梵行住はあり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ete te, bhikkhave, ubho ante anupagamma majjhena tathāgato
dhammaṃ deseti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññaṃ jīvaṃ aññaṃ
sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati brahmacariyavāso na hoti. (35-10,
36-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この、これら両極端へ近づかず、中によって、如来は法を教示します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘jātipaccayā jarāmaraṇa’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘jātipaccayā
jarāmaraṇa’’’nti. (35-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『〈生〉に縁って〈老死〉あり』と」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katamā jāti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katamā jāti…pe…
(35-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈生〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamo bhavo… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamo bhavo… (35-44.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈有〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ upādānaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ upādānaṃ…
(35-45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈取〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamā taṇhā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamā taṇhā… (35-46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈渇愛〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamā vedanā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamā vedanā…
(35-47.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈受〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamo phasso… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamo phasso…
(35-48.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈触〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ saḷāyatanaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ saḷāyatanaṃ…
(35-49.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈六処〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ nāmarūpaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ nāmarūpaṃ…
(35-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈名色〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ viññāṇaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ viññāṇaṃ…
(35-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『いかなるものが〈識〉なのでしょうか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katame saṅkhārā, kassa ca panime saṅkhārāti iti vā, bhikkhave,
yo vadeyya, ‘aññe saṅkhārā aññassa ca panime saṅkhārā’ti iti vā, bhikkhave,
yo vadeyya, ubhayametaṃ ekatthaṃ byañjanameva nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katame saṅkhārā, kassa
ca panime saṅkhārāti iti vā, bhikkhave, yo vadeyya, ‘aññe saṅkhārā aññassa ca
panime saṅkhārā’ti iti vā, bhikkhave, yo vadeyya, ubhayametaṃ ekatthaṃ
byañjanameva nānaṃ. (35-32, 36-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ある者が『いかなるものが〈諸行〉なのでしょうか。また、誰にこの〈諸行〉が存在するのでしょうか』とこのように言うこと、あるいは比丘たちよ、ある者が『〈諸行〉と、またこの〈諸行〉が存在する者とは別異である』とこのように言うこと。この両者は一義であって、字句が異なるのみです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Taṃ jīvaṃ taṃ sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati
brahmacariyavāso na hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Taṃ jīvaṃ taṃ
sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati brahmacariyavāso na hoti. (36-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、『霊魂と身体とは同一である』という見があるとき、梵行住はあり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Aññaṃ jīvaṃ aññaṃ sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati
brahmacariyavāso na hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññaṃ jīvaṃ aññaṃ
sarīraṃ’ iti vā, bhikkhave, diṭṭhiyā sati brahmacariyavāso na hoti. (36-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、『霊魂と身体とは別異である』という見があるとき、梵行住はあり得ません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ete te, bhikkhave, ubho ante anupagamma majjhena tathāgato
dhammaṃ deseti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ete te, bhikkhave,
ubho ante anupagamma majjhena tathāgato dhammaṃ deseti – (36-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この、これら両極端へ近づかず、中によって、如来は法を教示します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘avijjāpaccayā saṅkhārā’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘avijjāpaccayā
saṅkhārā’’’ti. (35-36.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『〈無明〉に縁って〈諸行〉あり』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Avijjāya tveva, bhikkhave, asesavirāganirodhā yānissa tāni
visūkāyikāni visevitāni vipphanditāni kānici kānici. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Avijjāya tveva,
bhikkhave, asesavirāganirodhā yānissa tāni visūkāyikāni visevitāni
vipphanditāni kānici kānici. (35-37, 36-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして比丘たちよ、〈無明〉の離貪による残余なき滅尽ゆえに、およそ何であれ、その者のそれらの歪み、ねじれた曲説、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Katamaṃ jarāmaraṇaṃ, kassa ca panidaṃ jarāmaraṇaṃ’ iti vā,
‘aññaṃ jarāmaraṇaṃ, aññassa ca panidaṃ jarāmaraṇaṃ’ iti vā, ‘taṃ jīvaṃ taṃ
sarīraṃ’ iti vā, ‘aññaṃ jīvaṃ, aññaṃ sarīraṃ’ iti vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Katamaṃ jarāmaraṇaṃ,
kassa ca panidaṃ jarāmaraṇaṃ’ iti vā, ‘aññaṃ jarāmaraṇaṃ, aññassa ca panidaṃ
jarāmaraṇaṃ’ iti vā, ‘taṃ jīvaṃ taṃ sarīraṃ’ iti vā, ‘aññaṃ jīvaṃ, aññaṃ
sarīraṃ’ iti vā. (35-38.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『いかなるものが〈老死〉なのか。また、誰にこの〈老死〉が存在するのか』、『〈老死〉と、またこの〈老死〉が存在する者とは別異である』、『霊魂と身体とは同一である』、あるいは『霊魂と身体とは別異である』といった、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sabbānissa tāni pahīnāni bhavanti ucchinnamūlāni
tālāvatthukatāni anabhāvaṅkatāni āyatiṃ anuppādadhammāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sabbānissa tāni
pahīnāni bhavanti ucchinnamūlāni tālāvatthukatāni anabhāvaṅkatāni āyatiṃ
anuppādadhammāni. (35-39.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者のそれらは全て、捨断され、根を断たれており、基礎なきターラ樹のようになされ、虚ろなものとなされ、将来に生じない法となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Avijjāya tveva, bhikkhave, asesavirāganirodhā yānissa tāni
visūkāyikāni visevitāni vipphanditāni kānici kānici. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Avijjāya tveva,
bhikkhave, asesavirāganirodhā yānissa tāni visūkāyikāni visevitāni
vipphanditāni kānici kānici. (36-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして比丘たちよ、〈無明〉の離貪による残余なき滅尽ゆえに、およそ何であれ、その者のそれらの歪み、ねじれた曲説、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamā jāti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamā jāti…pe…
(36-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『いかなるものが〈生〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamo bhavo… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamo bhavo… (36-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈有〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ upādānaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ upādānaṃ…
(35-45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈取〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamā taṇhā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamā taṇhā… (35-46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈渇愛〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamā vedanā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamā vedanā…
(35-47.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈受〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamo phasso… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamo phasso…
(35-48.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈触〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ saḷāyatanaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ saḷāyatanaṃ…
(35-49.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈六処〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ nāmarūpaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ nāmarūpaṃ…
(35-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈名色〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katamaṃ viññāṇaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
katamaṃ viññāṇaṃ…
(36-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなるものが〈識〉なのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘katame saṅkhārā, kassa ca panime saṅkhārā’ iti vā, ‘aññe
saṅkhārā, aññassa ca panime saṅkhārā’ iti vā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘katame saṅkhārā,
kassa ca panime saṅkhārā’ iti vā, ‘aññe saṅkhārā, aññassa ca panime saṅkhārā’
iti vā; (35-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕『いかなるものが〈諸行〉なのか。また、誰にこの〈諸行〉が存在するのか』、『〈諸行〉と、またこの〈諸行〉が存在する者とは別異である』、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘taṃ jīvaṃ taṃ sarīraṃ’ iti vā, ‘aññaṃ jīvaṃ aññaṃ sarīraṃ’ iti
vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘taṃ jīvaṃ taṃ
sarīraṃ’ iti vā, ‘aññaṃ jīvaṃ aññaṃ sarīraṃ’ iti vā. (35-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『霊魂と身体とは同一である』、あるいは『霊魂と身体とは別異である』といった、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sabbānissa tāni pahīnāni bhavanti ucchinnamūlāni
tālāvatthukatāni anabhāvaṅkatāni āyatiṃ anuppādadhammānī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sabbānissa tāni
pahīnāni bhavanti ucchinnamūlāni tālāvatthukatāni anabhāvaṅkatāni āyatiṃ
anuppādadhammānī’’ti. (35-54.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者のそれらは全て、捨断され、根を断たれており、基礎なきターラ樹のようになされ、虚ろなものとなされ、将来に生じない法となります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Chaṭṭhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Chaṭṭhaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第六の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔「カラーラ・カッティヤ品」〕第六〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |