|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240. ‘‘Ekacce evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ekacce |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一部の者たちはこのようにいいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ayampi kho samaṇo gotamo saṅghī ceva gaṇī ca gaṇācariyo ca
ñāto yasassī titthakaro sādhusammato bahujanassa; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
saṅghī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
僧伽を有する |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
gaṇī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
会衆ある |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
gaṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
衆、会衆、組合、群、別衆 |
|
|
|
|
ācariyo |
ā-car |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
阿闍梨、師 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ñāto |
jñā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
知られた、有名な、理解した |
|
|
|
|
yasassī |
|
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
有名な、名声ある |
|
|
|
|
tittha |
tṛ |
名 |
a |
中 |
依(属) |
渡し場 |
|
|
|
|
karo |
kṛ |
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
作る、行う、なす、手 →宗派の創立者、宗祖 |
|
|
|
|
sādhu |
sādh |
形 |
u |
‐ |
持 |
よき |
|
|
|
|
sammato |
saṃ-man |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
考えられた、尊敬された、選ばれた、同意の |
|
|
|
|
bahu |
|
形 |
u |
‐ |
持 |
多くの |
|
|
|
|
janassa; |
jan |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『かの沙門ゴータマは、僧団を率い、会衆を率いて、会衆の師であり、高名で誉れある宗祖であり、多くの人々によく尊敬された者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
so ca kho sāvakānaṃ sakkato garukato mānito pūjito, samaṇañca
pana gotamaṃ sāvakā sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
sāvakānaṃ |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
sakkato |
sat-kṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
恭敬された |
|
|
|
|
garukato |
garu-kṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
尊重された |
|
|
|
|
mānito |
man 使 |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
奉事された |
|
|
|
|
pūjito, |
pūj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
供養された |
|
|
|
|
samaṇañ |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
沙門 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
gotamaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
sāvakā |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sakkatvā |
sat-kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
恭敬する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
garuṃ |
|
名形 |
u |
男 |
単 |
対 |
重い、尊重 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
katvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
upanissāya |
upa-ni-śri |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
接近して、近づいて |
|
|
|
|
viharanti. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そして彼は、弟子たちにとって恭敬され、尊重され、奉事され、供養された者である。また弟子たちは、沙門ゴータマを恭敬し、尊重して、近づいて住している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhūtapubbaṃ samaṇo gotamo anekasatāya parisāya dhammaṃ
desesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhūta |
bhū |
過分 |
a |
‐ |
持 |
存在した |
|
|
|
|
pubbaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
過去の →往昔 |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
aneka |
|
形 |
代的 |
‐ |
持 |
一つならぬ |
|
|
|
|
satāya |
|
数 |
a |
中 |
単 |
与 |
百 |
|
|
|
|
parisāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
会衆 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desesi. |
diś 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かつて沙門ゴータマは、幾百の会衆に法を教示した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatraññataro samaṇassa gotamassa sāvako ukkāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
aññataro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
随一の、とある |
|
|
|
|
samaṇassa |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ukkāsi. |
ud-kās |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
咳払いする |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこで、とある沙門ゴータマの弟子が咳払いをした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenāññataro sabrahmacārī jaṇṇukena [jaṇṇuke (sī.)] ghaṭṭesi
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ただちに |
|
|
|
|
aññataro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
随一の、とある |
|
|
|
|
sabrahmacārī |
sa-bṛh-car |
名 |
in |
男 |
単 |
主 |
同梵行者 |
|
|
|
|
jaṇṇukena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
ひざ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ghaṭṭesi – |
ghaṭṭ |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
打つ、触る、怒らす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ただちに、とある同梵行者が、膝で打った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘appasaddo āyasmā hotu, māyasmā saddamakāsi, satthā no bhagavā
dhammaṃ desesī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘appa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
少ない |
|
|
|
|
saddo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声、音 |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
呼 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hotu, |
bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
mā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
なかれ |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
呼 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
saddam |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
音、声、語 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
akāsi, |
kṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
二 |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
satthā |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
no |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
与 |
私たち |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desesī’’ |
diś 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―尊者よ、静かにされよ。尊者よ、声をたてるなかれ。師たる世尊が、我々に法を示しておられる―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yasmiṃ samaye samaṇo gotamo anekasatāya parisāya dhammaṃ
deseti, neva tasmiṃ samaye samaṇassa gotamassa sāvakānaṃ khipitasaddo vā hoti
ukkāsitasaddo vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
samaye |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
時 |
|
|
|
|
samaṇo gotamo
anekasatāya parisāya dhammaṃ deseti, (240-4.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
tasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
samaye |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
時 |
|
|
|
|
samaṇassa |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
sāvakānaṃ |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
khipita |
kṣip |
過分 |
a |
‐ |
得(属) |
くしゃみをした |
|
|
|
|
saddo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
音、声 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ukkāsita |
ud-kās |
過分 |
a |
‐ |
依(属) |
咳払いした |
|
|
|
|
saddo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
音、声、語 |
|
|
|
|
vā. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ沙門ゴータマが、幾百の会衆に法を教示したその時には、沙門ゴータマの弟子たちには、くしゃみの音も咳払いの音も存在しなかった。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ mahājanakāyo paccāsīsamānarūpo [paccāsiṃ samānarūpo
(sī. syā. kaṃ. pī.)] paccupaṭṭhito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
jana |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人 |
|
|
|
|
kāyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
身、集まり |
|
|
|
|
paccāsīsamāna |
prati-ā-śaṃs |
現分 |
a |
‐ |
有(持) |
期待する |
|
|
|
|
rūpo |
|
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
色、物質、肉体、形相 |
|
|
|
|
paccupaṭṭhito |
prati-upa-sthā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
現起した、現前の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼に対し、大群衆は期待の色をあらわにした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘yaṃ no bhagavā dhammaṃ bhāsissati taṃ no sossāmā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
no |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
与 |
私たち |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhāsissati |
bhāṣ |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
言う、語る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
no |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sossāmā’’ |
śru |
動 |
未 |
能 |
複 |
一 |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―世尊が我々へ法を説かれる。我々はそれを聞こう―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi nāma puriso cātummahāpathe khuddamadhuṃ [khuddaṃ
madhuṃ (sī. syā. kaṃ. pī.)] anelakaṃ pīḷeyya [uppīḷeyya (sī.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
cātu |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
四 |
|
|
|
|
mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
pathe |
path |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
道 |
|
|
|
|
khudda |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
小さい |
|
|
|
|
madhuṃ |
|
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
蜜、蜂蜜 |
|
|
|
|
anelakaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
清い、完全な |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pīḷeyya. |
pīḍ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
圧迫する、加害する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば、男が大きな四辻で、小さな清い蜂蜜を絞り出しているとしよう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ mahājanakāyo paccāsīsamānarūpo paccupaṭṭhito assa. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ mahājanakāyo
paccāsīsamānarūpo paccupaṭṭhito assa. (240-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼に対し、大群衆は期待の色をあらわにすることであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva yasmiṃ samaye samaṇo gotamo anekasatāya parisāya
dhammaṃ deseti, neva tasmiṃ samaye samaṇassa gotamassa sāvakānaṃ khipitasaddo
vā hoti ukkāsitasaddo vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
yasmiṃ samaye samaṇo
gotamo anekasatāya parisāya dhammaṃ deseti, neva tasmiṃ samaye samaṇassa
gotamassa sāvakānaṃ khipitasaddo vā hoti ukkāsitasaddo vā. (240-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさしくそのように、およそ沙門ゴータマが、幾百の会衆に法を教示したその時には、沙門ゴータマの弟子たちにはくしゃみの音もでき払いの音も存在しなかった。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ mahājanakāyo paccāsīsamānarūpo paccupaṭṭhito hoti
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ mahājanakāyo
paccāsīsamānarūpo paccupaṭṭhito hoti – (240-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その彼に対し、大群衆は期待の色をあらわにした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘yaṃ no bhagavā dhammaṃ bhāsissati taṃ no sossāmā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘yaṃ no bhagavā
dhammaṃ bhāsissati taṃ no sossāmā’’ti. (240-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―世尊が我々へ法を説かれる。我々はそれを聞こう―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi samaṇassa gotamassa sāvakā sabrahmacārīhi sampayojetvā
sikkhaṃ paccakkhāya hīnāyāvattanti tepi satthu ceva vaṇṇavādino honti,
dhammassa ca vaṇṇavādino honti, saṅghassa ca vaṇṇavādino honti,
attagarahinoyeva honti anaññagarahino, ‘‘mayamevamhā alakkhikā mayaṃ
appapuññā te mayaṃ evaṃ svākkhāte dhammavinaye pabbajitvā nāsakkhimhā
yāvajīvaṃ paripuṇṇaṃ parisuddhaṃ brahmacariyaṃ caritu’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
samaṇassa |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
sāvakā |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
sabrahmacārīhi |
sa-bṛh-car |
名 |
in |
男 |
複 |
具 |
同梵行者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sampayojetvā |
sam-pra-yuj 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
争う、論争する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sikkhaṃ |
śak 意 |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
学 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccakkhāya |
prati-ā-khyā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
反対に語る、放棄する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
hīnāya |
hā |
過分 |
a |
中 |
単 |
与 |
捨てられた、劣った |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āvattanti |
ā-vṛt |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
転ずる、来る、なる →還俗する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
satthu |
śās |
名 |
ar |
男 |
単 |
属 |
師 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
vaṇṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
容色、称讃 |
|
|
|
|
vādino |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
説者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
honti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vaṇṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
容色、称讃 |
|
|
|
|
vādino |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
説者 |
|
|
|
|
honti, |
同上 |
|
|
|
|
saṅghassa |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
僧伽、衆 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vaṇṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
容色、称讃 |
|
|
|
|
vādino |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
説者 |
|
|
|
|
honti, |
同上 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(対) |
自己、我 |
|
|
|
|
garahino |
garh |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
叱責する |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
honti |
同上 |
|
|
|
|
an |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
añña |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(対) |
他の |
|
|
|
|
garahino, |
garh |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
叱責する |
|
|
|
|
‘‘mayam |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
amhā |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
alakkhikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
不運な、不幸な |
|
|
|
|
mayaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
少ない |
|
|
|
|
puññā |
|
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
功徳、福徳 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
mayaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
svākkhāte |
su-ā-khyā |
過分 |
a |
男 |
単 |
処 |
善く説かれた |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
相 |
法 |
|
|
|
|
vinaye |
vi-nī |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
律 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pabbajitvā |
pra-vraj |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
出家する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
asakkhimhā |
śak |
動 |
ア |
能 |
複 |
一 |
可能である |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yāva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜だけ、〜まで、〜の限り |
|
|
|
|
jīvaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
生命、霊魂 |
|
|
|
|
paripuṇṇaṃ |
pari-pṝ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完全な、完成した |
|
|
|
|
parisuddhaṃ |
pari-śudh |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
清浄の |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ |
bṛh-car |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
梵行 |
|
|
|
|
caritu’’n |
car |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
行ずること |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ、同梵行者と口論し、学を捨てて還俗した沙門ゴータマの弟子たち、彼らですら、師の称讃者、法の称讃者、僧伽の称讃者であり、―我々こそが不幸な者たちであり、功徳少なき者たちである。その我々はこのように善く説かれた法と律において出家し、〔にもかかわらず〕命尽きるまで梵行を行ずることができなかった―と、自己を叱責するのみで他者を叱責しない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ārāmikabhūtā vā upāsakabhūtā vā pañcasikkhāpade samādāya
vattanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それ |
|
|
|
|
ārāmika |
|
名形 |
a |
男 |
持 |
僧園の、寺男 |
|
|
|
|
bhūtā |
bhū |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
なった |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
upāsaka |
|
名 |
a |
男 |
持 |
優婆塞 |
|
|
|
|
bhūtā |
bhū |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
なった |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
五 |
|
|
|
|
sikkhā |
śak 意 |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
学 |
|
|
|
|
pade |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
足、句、処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samādāya |
saṃ-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取る、受ける、受持する |
|
|
|
|
vattanti. |
vṛt |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
転ずる、起こる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼らは、寺男たちとなり、あるいは優婆塞たちとなって、五学処を受持するようになります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』によれば五学処とは在家の五戒のことのようである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
240-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti samaṇo gotamo sāvakānaṃ sakkato garukato mānito pūjito,
samaṇañca pana gotamaṃ sāvakā sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharantī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
sāvakānaṃ sakkato
garukato mānito pūjito, samaṇañca pana gotamaṃ sāvakā sakkatvā garuṃ katvā
upanissāya viharantī’’’ (240-3.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように沙門ゴータマは、弟子たちにとって恭敬され、尊重され、奉事され、供養された者である。また弟子たちは、沙門ゴータマを恭敬し、尊重して、近づいて住している』と」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241. ‘‘Kati pana tvaṃ, udāyi, mayi dhamme samanupassasi, yehi
mamaṃ [mama (sabbattha)] sāvakā sakkaronti garuṃ karonti [garukaronti (sī.
syā. kaṃ. pī.)] mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
viharantī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kati |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いくら、どれだけの |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
tvaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
udāyi, |
|
名 |
in |
男 |
単 |
呼 |
人名、ウダーイン |
|
|
|
|
mayi |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
処 |
私 |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samanupassasi, |
saṃ-anu-paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
見る、認める、見なす、考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yehi |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
具 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
mamaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
sāvakā |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sakkaronti |
sat-kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
恭敬する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
garuṃ |
|
名形 |
u |
男 |
単 |
対 |
重い、尊重 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karonti |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
なす |
|
|
|
|
mānenti |
man 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
奉事する |
|
|
|
|
pūjenti, |
pūj |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
供養する |
|
|
|
|
sakkatvā |
sat-kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
恭敬する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
garuṃ |
|
名形 |
u |
男 |
単 |
対 |
重い、尊重 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
katvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
upanissāya |
upa-ni-śri |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
接近して、近づいて |
|
|
|
|
viharantī’’ |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
住する |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからばウダーインよ、あなたは、およそそれによって弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するような諸法を、私のうちにいくつ見出しているのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Pañca kho ahaṃ, bhante, bhagavati dhamme samanupassāmi yehi
bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ
katvā upanissāya viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavati |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
処 |
世尊 |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samanupassāmi |
saṃ-anu-paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
見る、認める、見なす、考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yehi |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
具 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
sāvakā sakkaronti
garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti.
(241-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、私は、およそそれによって弟子たちが世尊を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するような諸法を、世尊のうちに五つ見出しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame pañca? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
pañca? |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる五か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā hi, bhante, appāhāro, appāhāratāya ca vaṇṇavādī. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
少ない |
|
|
|
|
āhāro, |
ā-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
食物 |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
少ない |
|
|
|
|
āhāratāya |
ā-hṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
食性 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vaṇṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
容色、称讃 |
|
|
|
|
vādī. |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、世尊は小食であり、小食なることの称讃者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā appāhāro, appāhāratāya ca vaṇṇavādī imaṃ
kho ahaṃ, bhante, bhagavati paṭhamaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena bhagavantaṃ
sāvakā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā
upanissāya viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhante, bhagavā
appāhāro, appāhāratāya ca vaṇṇavādī (241-4.) |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho ahaṃ, bhante,
bhagavati paṭhamaṃ dhammaṃ samanupassāmi
yena bhagavantaṃ
sāvakā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā
upanissāya viharanti. (241-2.) |
|
|
|
|
paṭhamaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
対 |
第一の、最初の |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、およそ世尊が小食であり、小食なることの称讃者である、そのこと。私はこの、およそそれによって弟子たちが世尊を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するような第一の法を、世尊のうちに見出しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena cīvarena,
itarītaracīvarasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに、ふたたび |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
aparaṃ, |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
santuṭṭho |
saṃ-tuṣ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
満足した |
|
|
|
|
itarītarena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
彼此の、いかなる、あらゆる |
|
|
|
|
cīvarena, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
衣 |
|
|
|
|
itarītara |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
彼此の、いかなる、あらゆる |
|
|
|
|
cīvara |
|
名 |
a |
中 |
依(具) |
衣 |
|
|
|
|
santuṭṭhiyā |
saṃ-tuṣ |
名 |
i |
女 |
単 |
属 |
知足、満足 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vaṇṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
容色、称讃 |
|
|
|
|
vādī. |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた尊者よ、世尊はいかなる衣にも知足する者であり、いかなる衣にも知足することの称讃者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena cīvarena,
itarītaracīvarasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī, imaṃ kho ahaṃ, bhante, bhagavati
dutiyaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā
santuṭṭho itarītarena cīvarena, itarītaracīvarasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī, imaṃ
kho ahaṃ, bhante, bhagavati dutiyaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti. (241-5,
6.) |
|
|
|
|
dutiyaṃ |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
対 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、およそ世尊がいかなる衣にも知足する者であり、いかなる衣にも知足することの称讃者である、そのこと。私はこの、およそそれによって弟子たちが世尊を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するような第二の法を、世尊のうちに見出しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena
piṇḍapātena, itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena piṇḍapātena, itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī. (241-6.) |
|
|
|
|
itarītarena |
|
形 |
a |
男 |
単 |
具 |
彼此の、いかなる、あらゆる |
|
|
|
|
piṇḍapātena, |
pat |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
団食 |
|
|
|
|
piṇḍapāta |
pat |
名 |
a |
男 |
依(具) |
団食 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた尊者よ、世尊はいかなる団食にも知足する者であり、いかなる団食にも知足することの称讃者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena piṇḍapātena,
itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī, imaṃ kho ahaṃ, bhante, bhagavati
tatiyaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā
santuṭṭho itarītarena piṇḍapātena, itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca
vaṇṇavādī, imaṃ kho ahaṃ, bhante, bhagavati tatiyaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti. (241-5,
8.) |
|
|
|
|
tatiyaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
第三の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、およそ世尊がいかなる団食にも知足する者であり、いかなる団食にも知足することの称讃者である、そのこと。私はこの、およそそれによって弟子たちが世尊を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するような第三の法を、世尊のうちに見出しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena
senāsanena, itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena senāsanena, itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī. (241-6.) |
|
|
|
|
sena |
śī |
名 |
a |
男 |
相 |
臥具、臥処 |
|
|
|
|
āsanena, |
ās |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
坐具、坐処 |
|
|
|
|
āsana |
ās |
名 |
a |
中 |
依(具) |
坐具、坐処 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた尊者よ、世尊はいかなる臥坐処にも知足する者であり、いかなる臥坐処にも知足することの称讃者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā santuṭṭho itarītarena senāsanena,
itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī, imaṃ kho ahaṃ, bhante, bhagavati
catutthaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā
santuṭṭho itarītarena senāsanena, itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī,
imaṃ kho ahaṃ, bhante, bhagavati catutthaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti.(241-5,
10.) |
|
|
|
|
catutthaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
第四の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、およそ世尊がいかなる臥坐処にも知足する者であり、いかなる臥坐処にも知足することの称讃者である、そのこと。私はこの、およそそれによって弟子たちが世尊を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するような第四の法を、世尊のうちに見出しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhante, bhagavā pavivitto, pavivekassa ca
vaṇṇavādī. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhante, bhagavā pavivitto, pavivekassa ca vaṇṇavādī. (241-6.) |
|
|
|
|
pavivitto, |
pra-vi-vic |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
遠離した、独居の |
|
|
|
|
pavivekassa |
pra-vi-vic |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
遠離、独居 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた尊者よ、世尊は遠離者であり、遠離の称讃者です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā pavivitto, pavivekassa ca vaṇṇavādī,
imaṃ kho ahaṃ, bhante, bhagavati pañcamaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena
bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ
katvā upanissāya viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yampi, bhante, bhagavā
pavivitto, pavivekassa ca vaṇṇavādī, imaṃ kho ahaṃ, bhante, bhagavati pañcamaṃ dhammaṃ samanupassāmi yena
bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ
katvā upanissāya viharanti. (241-5, 12.) |
|
|
|
|
pañcamaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
第五の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、およそ世尊が遠離者であり、遠離の称讃者である、そのこと。私はこの、およそそれによって弟子たちが世尊を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するような第五の法を、世尊のうちに見出しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
241-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Ime kho ahaṃ, bhante, bhagavati pañca dhamme samanupassāmi
yehi bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā
garuṃ katvā upanissāya viharantī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
kho ahaṃ, bhante,
bhagavati pañca dhamme samanupassāmi yehi bhagavantaṃ sāvakā sakkaronti garuṃ
karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharantī’’ (241-2.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、私は、およそそれによって弟子たちが世尊を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するようなこれら五つの諸法を、世尊のうちに見出しています」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242. ‘‘‘Appāhāro samaṇo gotamo, appāhāratāya ca vaṇṇavādī’ti,
iti ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ,
sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā
kosakāhārāpi aḍḍhakosakāhārāpi beluvāhārāpi aḍḍhabeluvāhārāpi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Appāhāro samaṇo gotamo, appāhāratāya ca
vaṇṇavādī’ (241-4.) |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
maṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
udāyi, |
|
名 |
in |
男 |
単 |
呼 |
人名、ウダーイン |
|
|
|
|
sāvakā |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sakkareyyuṃ |
sat-kṛ |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
恭敬する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
garuṃ |
|
名形 |
u |
男 |
単 |
対 |
重い、尊重 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kareyyuṃ |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
なす |
|
|
|
|
māneyyuṃ |
man 使 |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
奉事する |
|
|
|
|
pūjeyyuṃ, |
pūj |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
供養する |
|
|
|
|
sakkatvā |
sat-kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
恭敬する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
garuṃ |
|
名形 |
u |
男 |
単 |
対 |
重い、尊重 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
katvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
upanissāya |
upa-ni-śri |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
接近して、近づいて |
|
|
|
|
vihareyyuṃ, |
vi-hṛ |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
住する |
|
|
|
|
santi |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
udāyi, |
|
名 |
in |
男 |
単 |
呼 |
人名、ウダーイン |
|
|
|
|
sāvakā |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
kosaka |
|
名 |
a |
男中 |
有(持) |
鉢、箱 |
|
|
|
|
āhārā |
ā-hṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
食 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
aḍḍha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
半分の |
|
|
|
|
kosaka |
|
名 |
a |
男中 |
有(持) |
鉢、箱、小箱 |
|
|
|
|
āhārā |
ā-hṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
食 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
beluva |
|
名 |
a |
男 |
有(持) |
ベールヴァ、木瓜、橡 |
|
|
|
|
āhārā |
ā-hṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
食 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
aḍḍha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
半分の |
|
|
|
|
beluva |
|
名 |
a |
男 |
有(持) |
ベールヴァ、木瓜、橡 |
|
|
|
|
āhārā |
ā-hṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
食 |
|
|
|
|
pi. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ウダーインよ、もし『沙門ゴータマは小食であり、小食なることの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。しかしウダーインよ、私の弟子たちには、小鉢ひとつを食とする者たちも、小鉢半分を食とする者たちも、ベールヴァ果ひとつを食とする者たちも、またベールヴァ果半分を食とする者たちもいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ kho pana, udāyi, appekadā iminā pattena samatittikampi
bhuñjāmi bhiyyopi bhuñjāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
udāyi, |
|
名 |
in |
男 |
単 |
呼 |
人名、ウダーイン |
|
|
|
|
appekadā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
時には、時たま |
|
|
|
|
iminā |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
具 |
これ |
|
|
|
|
pattena |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
具 |
鉢 |
|
|
|
|
samatittikam |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
岸と等しい、へりまで一杯 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhuñjāmi |
bhuj |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
食べる、受用する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhiyyo |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
より多く |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhuñjāmi. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれどもウダーインよ、私は時には、この鉢のへり一杯までを食べ、より多く食べることもあります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Appāhāro samaṇo gotamo, appāhāratāya ca vaṇṇavādī’ti, iti ce
maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā
garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama sāvakā kosakāhārāpi
aḍḍhakosakāhārāpi beluvāhārāpi aḍḍhabeluvāhārāpi na maṃ te iminā dhammena
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Appāhāro samaṇo
gotamo, appāhāratāya ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ
garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ,
ye te, udāyi, mama sāvakā kosakāhārāpi
aḍḍhakosakāhārāpi beluvāhārāpi aḍḍhabeluvāhārāpi na
maṃ te iminā dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ
māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ. (241-4.) |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
mama |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
iminā |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
具 |
これ |
|
|
|
|
dhammena |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
具 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマは小食であり、小食なることの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。〔しかしそうだとすれば〕ウダーインよ、およそ私の弟子たちで、小鉢ひとつを食とする者たち、小鉢半分を食とする者たち、ベールヴァ果ひとつを食とする者たち、ベールヴァ果半分を食とする者たち、彼らが私をその法によって恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住することはない筈です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Santuṭṭho samaṇo gotamo itarītarena cīvarena,
itarītaracīvarasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā paṃsukūlikā lūkhacīvaradharā te
susānā vā saṅkārakūṭā vā pāpaṇikā vā nantakāni [pāpaṇikāni vā nantakāni vā
(sī.)] uccinitvā [ucchinditvā (ka.)] saṅghāṭiṃ karitvā dhārenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Santuṭṭho samaṇo
gotamo itarītarena cīvarena, itarītaracīvarasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti
ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā
garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā (241-6,
242-1.) |
|
|
|
|
paṃsukūlikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
糞拭衣者 |
|
|
|
|
lūkha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
洗い、粗なる |
|
|
|
|
cīvara |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
衣 |
|
|
|
|
dharā |
dhṛ |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
保つ |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
susānā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
墓場 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
saṅkāra |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
ごみ |
|
|
|
|
kūṭā |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
山頂 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
pāpaṇikā |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
奪 |
店先の |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
nantakāni |
|
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
ぼろ布 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uccinitvā |
ud-ci |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
集める |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅghāṭiṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
僧伽梨衣、大衣 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karitvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
dhārenti. |
dhṛ 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
保持する、着る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマはいかなる衣にも知足する者であり、いかなる衣にも知足することの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。しかしウダーインよ、私の弟子たちには、糞拭衣者たちも、粗衣保持者たちもいます。彼らは墓場、ごみの山、あるいは店先からぼろ布を集めて大衣を作って着ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi, appekadā gahapaticīvarāni dhāremi daḷhāni
satthalūkhāni alābulomasāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi,
appekadā (242-2.) |
|
|
|
|
gahapati |
|
名 |
i |
男 |
依(属) |
家主、居士、資産家 |
|
|
|
|
cīvarāni |
|
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
衣 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāremi |
dhṛ 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
保持する、着る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
daḷhāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
対 |
堅固な |
|
|
|
|
sattha |
śas |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
殺された |
|
|
|
|
lūkhāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
対 |
粗末な、粗い |
|
|
|
|
alābu |
|
名 |
u |
男中女 |
依(属) |
葫蘆(ユウガオ、ヒョウタン)、南瓜 |
|
|
|
|
lomasāni. |
|
形 |
a |
中 |
複 |
対 |
毛の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれどもウダーインよ、私は時には、瓢箪の毛〔のように〕粗さがなく〔それでいて〕堅固な居士の衣を着ることもあります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『原始』「丈夫で目の粗いものもあり、ヒョウタンの毛〔のような薄手の〕ものもある」、『南伝』「強き、粗なる糸にて織られたる」、『パーリ』「堅固なもの、刀による粗末なもの、ヒョウタンの毛のようなもの」。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Santuṭṭho samaṇo gotamo itarītarena cīvarena,
itarītaracīvarasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama sāvakā paṃsukūlikā lūkhacīvaradharā te susānā
vā saṅkārakūṭā vā pāpaṇikā vā nantakāni uccinitvā saṅghāṭiṃ karitvā dhārenti,
na maṃ te iminā dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ,
sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Santuṭṭho samaṇo
gotamo itarītarena cīvarena, itarītaracīvarasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti
ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā
garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama sāvakā paṃsukūlikā
lūkhacīvaradharā te susānā vā saṅkārakūṭā vā pāpaṇikā vā nantakāni uccinitvā
saṅghāṭiṃ karitvā dhārenti, na maṃ te iminā dhammena sakkareyyuṃ garuṃ
kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ.
(242-3, 4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマはいかなる衣にも知足する者であり、いかなる衣にも知足することの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。〔しかしそうだとすれば〕ウダーインよ、およそ私の弟子たちで、墓場、ごみの山、あるいは店先からぼろ布を集めて大衣を作って着る彼ら糞拭衣者たちや粗衣保持者たち。彼らが私をその法によって恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住することはない筈です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Santuṭṭho samaṇo gotamo itarītarena piṇḍapātena,
itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā piṇḍapātikā sapadānacārino
uñchāsake vate ratā, te antaragharaṃ paviṭṭhā samānā āsanenapi nimantiyamānā
na sādiyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Santuṭṭho samaṇo gotamo itarītarena piṇḍapātena,
itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā (241-8, 242-1.) |
|
|
|
|
piṇḍapātikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
常乞食者 |
|
|
|
|
sapadāna |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
次第の、順次の |
|
|
|
|
cārino |
car |
名形 |
in |
男 |
複 |
主 |
行者 →次第乞食者 |
|
|
|
|
uñchā |
|
名 |
ā |
女 |
有(持) |
落ち穂 |
|
|
|
|
sake |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
処 |
自分の |
|
|
|
|
vate |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
禁戒、誓戒 |
|
|
|
|
ratā, |
ram |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
喜んだ |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
antara |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
内の、中間 |
|
|
|
|
gharaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
家、俗家 →家の中 |
|
|
|
|
paviṭṭhā |
pra-vis |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
入った |
|
|
|
|
samānā |
as |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
āsanena |
ās |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
坐具、坐処 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
nimantiyamānā |
|
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
招待される |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sādiyanti. |
svad 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
受用する、享受する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマはいかなる団食にも知足する者であり、いかなる団食にも知足することの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。しかしウダーインよ、私の弟子たちには、常乞食者たち、次第乞食者たち、残食の禁戒を喜ぶ者たちがいます。彼らは俗家の内にあって座によって招かれても、受けることがありません。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・諸訳にならいuñchāsakeを残食とした。それらの注釈も参照のこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi, appekadā nimantanepi [nimantanassāpi (ka.)]
bhuñjāmi sālīnaṃ odanaṃ vicitakāḷakaṃ anekasūpaṃ anekabyañjanaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi,
appekadā (242-2.) |
|
|
|
|
nimantane |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
招待 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhuñjāmi |
bhuj |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
食べる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sālīnaṃ |
|
名 |
i |
男 |
複 |
属 |
米、稲 |
|
|
|
|
odanaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
飯、粥 |
|
|
|
|
vicita |
vi-ci |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
簡別された、集められた |
|
|
|
|
kāḷakaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
対 |
黒い →白米(黒米をよりわけた) |
|
|
|
|
aneka |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
一つならぬ、種々の |
|
|
|
|
sūpaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
スープ、汁 |
|
|
|
|
aneka |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
一つならぬ、種々の |
|
|
|
|
byañjanaṃ. |
vi-añj |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
相、字句、調味、添味、助味、副菜 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれどもウダーインよ、私は時には、招待の席で、黒米がより分けられ、種々の汁物と種々の副菜の付いた米の飯をたべることもあります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・「アンバッタ経」などに出るストックフレーズ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Santuṭṭho samaṇo gotamo itarītarena piṇḍapātena,
itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama sāvakā piṇḍapātikā sapadānacārino uñchāsake
vate ratā te antaragharaṃ paviṭṭhā samānā āsanenapi nimantiyamānā na
sādiyanti, na maṃ te iminā dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ
pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Santuṭṭho samaṇo
gotamo itarītarena piṇḍapātena, itarītarapiṇḍapātasantuṭṭhiyā ca
vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ
pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama
sāvakā piṇḍapātikā sapadānacārino uñchāsake vate ratā te antaragharaṃ
paviṭṭhā samānā āsanenapi nimantiyamānā na sādiyanti, na maṃ te iminā
dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā
upanissāya vihareyyuṃ. (242-3, 7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマはいかなる団食にも知足する者であり、いかなる団食にも知足することの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。〔しかしそうだとすれば〕ウダーインよ、およそ私の弟子たちで、俗家の内にあって座によって招かれても受けることのない、彼ら常乞食者たち、次第乞食者たち、残食の禁戒を喜ぶ者たち。彼らが私をその法によって恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住することはない筈です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Santuṭṭho samaṇo gotamo itarītarena senāsanena,
itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā rukkhamūlikā abbhokāsikā, te
aṭṭhamāse channaṃ na upenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Santuṭṭho samaṇo
gotamo itarītarena senāsanena, itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti,
iti ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ,
sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā
(241-10, 242-1.) |
|
|
|
|
rukkha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
木、樹木 |
|
|
|
|
mūlikā |
|
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
根の |
|
|
|
|
abbhokāsikā, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
露地住者 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
八 |
|
|
|
|
māse |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
月 |
|
|
|
|
channaṃ |
chad 使 |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
覆われた、葺かれた |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upenti. |
upa-i |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
近づく、至る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマはいかなる臥坐処にも知足する者であり、いかなる臥坐処にも知足することの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。しかしウダーインよ、私の弟子たちには、樹下住者たちや露地住者たちがいます。彼らは八ヶ月の間、葺かれたところへ近づきません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi, appekadā kūṭāgāresupi viharāmi
ullittāvalittesu nivātesu phusitaggaḷesu [phussitaggaḷesu (sī. pī.)]
pihitavātapānesu. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi,
appekadā (242-2.) |
|
|
|
|
kūṭa |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
尖頂 |
|
|
|
|
āgāresu |
|
名 |
a |
中 |
複 |
処 |
家、家屋、在家 →二階家、重閣 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharāmi |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ullitta |
ud-lip |
過分 |
a |
‐ |
相 |
塗られた |
|
|
|
|
avalittesu |
ava-lip |
過分 |
a |
中 |
複 |
処 |
塗られた |
|
|
|
|
nivātesu |
ni-vā? |
形 |
a |
中 |
複 |
処 |
無風の |
|
|
|
|
phusita |
spṛś 使 |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
触れた、締めた |
|
|
|
|
aggaḷesu |
|
名 |
ā |
女→中 |
複 |
処 |
閂、横木 |
|
|
|
|
pihita |
api-dhā? |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
閉じた、覆われた |
|
|
|
|
vāta |
vā |
名 |
a |
男 |
有(持) |
風 |
|
|
|
|
pānesu. |
pā |
名 |
a |
男→中 |
複 |
処 |
飲物 →窓 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれどもウダーインよ、私は時には、〔漆喰で〕塗り固められ、無風で、閂が閉められ、窓が閉じられた重閣に住することもあります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『中部』12「大獅子吼経」などにパラレル。そちらのメモも参照。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Santuṭṭho samaṇo gotamo itarītarena senāsanena,
itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā
sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama sāvakā rukkhamūlikā abbhokāsikā te aṭṭhamāse
channaṃ na upenti, na maṃ te iminā dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ
māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Santuṭṭho samaṇo
gotamo itarītarena senāsanena, itarītarasenāsanasantuṭṭhiyā ca vaṇṇavādī’ti,
iti ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ,
sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama sāvakā
rukkhamūlikā abbhokāsikā te aṭṭhamāse channaṃ na upenti, na maṃ te iminā
dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā
upanissāya vihareyyuṃ. (242-3, 10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマはいかなる臥坐処にも知足する者であり、いかなる臥坐処にも知足することの称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。〔しかしそうだとすれば〕ウダーインよ、およそ私の弟子たちで、八ヶ月の間、葺かれたところへ近づかない、彼ら樹下住者たちや露地住者たち。彼らが私をその法によって恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住することはない筈です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Pavivitto samaṇo gotamo, pavivekassa ca vaṇṇavādī’ti, iti ce
maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā
garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, santi kho pana me, udāyi, sāvakā āraññikā
pantasenāsanā araññavanapatthāni pantāni senāsanāni ajjhogāhetvā viharanti,
te anvaddhamāsaṃ saṅghamajjhe osaranti pātimokkhuddesāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Pavivitto samaṇo
gotamo, pavivekassa ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ
garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ,
santi kho pana me, udāyi, sāvakā (241-12, 242-1.) |
|
|
|
|
āraññikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
林住の |
|
|
|
|
panta |
|
名形 |
a |
男 |
有(処) |
辺境の、辺地の |
|
|
|
|
sena |
śī |
名 |
a |
男 |
相 |
臥具、臥処 |
|
|
|
|
āsanā |
ās |
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
坐具、坐処 |
|
|
|
|
arañña |
|
名 |
a |
中 |
相 |
林野、閑林 |
|
|
|
|
vana |
|
名 |
a |
中 |
持 |
森、林 |
|
|
|
|
patthāni |
pra-sthā |
形 |
a |
中 |
複 |
対 |
辺鄙な →山林 |
|
|
|
|
pantāni |
|
名形 |
a |
男→中 |
複 |
対 |
辺境の、辺地の |
|
|
|
|
sena |
śī |
名 |
a |
男 |
相 |
臥具、臥処 |
|
|
|
|
āsanāni |
ās |
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
坐具、坐処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ajjhogāhetvā |
adhi-ava-gāh? |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
潜入する、深く入る |
|
|
|
|
viharanti, |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
anvaddhamāsaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
半月ごとに (anu-addha-māsaṃ) |
|
|
|
|
saṅgha |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
僧伽 |
|
|
|
|
majjhe |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
処 |
中の、中間の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
osaranti |
ava-sṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
撤退する、訪問する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pātimokkha |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
波羅提木叉、戒条 |
|
|
|
|
uddesāya. |
ud-diś |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
説示、誦唱 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマは遠離者であり、遠離の称讃者である』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。しかしウダーインよ、私の弟子たちには、林住者たちや辺地臥坐者たちがあり、辺境の林野や山林を臥坐処とし、深く入って住します。彼らは波羅提木叉の誦唱のため、半月ごとに僧伽の中を訪れるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi, appekadā ākiṇṇo viharāmi bhikkhūhi
bhikkhunīhi upāsakehi upāsikāhi raññā rājamahāmattehi titthiyehi
titthiyasāvakehi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ahaṃ kho panudāyi, appekadā (242-2.) |
|
|
|
|
ākiṇṇo |
ā-kṝ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
散乱した、混乱した |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharāmi |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhūhi |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
具 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhunīhi |
bhikṣ |
名 |
ī |
女 |
複 |
具 |
比丘尼 |
|
|
|
|
upāsakehi |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
優婆塞 |
|
|
|
|
upāsikāhi |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
具 |
優婆夷 |
|
|
|
|
raññā |
|
名 |
an |
男 |
単 |
具 |
王 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
amattehi |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
大臣 |
|
|
|
|
titthiyehi |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
異学、外道 |
|
|
|
|
titthiya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
異学、外道 |
|
|
|
|
sāvakehi. |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
弟子、声聞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれどもウダーインよ、私は時には、比丘たち、比丘尼たち、優婆塞たち、優婆夷たち、王、王臣たち、異学者たち、異学者の弟子たちと入り混じって住しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Pavivitto samaṇo gotamo, pavivekassa ca vaṇṇavādī’ti, iti ce
maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā
garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ, ye te, udāyi, mama sāvakā āraññakā
pantasenāsanā araññavanapatthāni pantāni senāsanāni ajjhogāhetvā viharanti te
anvaddhamāsaṃ saṅghamajjhe osaranti pātimokkhuddesāya, na maṃ te iminā
dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā
upanissāya vihareyyuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Pavivitto samaṇo
gotamo, pavivekassa ca vaṇṇavādī’ti, iti ce maṃ, udāyi, sāvakā sakkareyyuṃ
garuṃ kareyyuṃ māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ,
ye te, udāyi, mama sāvakā āraññakā pantasenāsanā araññavanapatthāni pantāni
senāsanāni ajjhogāhetvā viharanti te anvaddhamāsaṃ saṅghamajjhe osaranti
pātimokkhuddesāya, na maṃ te iminā dhammena sakkareyyuṃ garuṃ kareyyuṃ
māneyyuṃ pūjeyyuṃ, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya vihareyyuṃ. (242-3, 13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ウダーインよ、もし『沙門ゴータマは遠離者であり、遠離の称讃者であるである』ということゆえに、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのだとしましょう。〔しかしそうだとすれば〕ウダーインよ、およそ私の弟子たちで、辺境の林野や山林を臥坐処として深く入って住し、波羅提木叉の誦唱のため、半月ごとに僧伽の中を訪れる、彼ら林住者たちや辺地臥坐者たち。彼らが私をその法によって恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住することはない筈です。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・さきほどāraññikāとなっていた箇所がāraññakāになっているが、これは異体のようである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
242-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Iti kho, udāyi, na mamaṃ sāvakā imehi pañcahi dhammehi
sakkaronti garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya
viharanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
udāyi, na mamaṃ sāvakā imehi pañcahi dhammehi sakkaronti
garuṃ karonti mānenti pūjenti, sakkatvā garuṃ katvā upanissāya viharanti.
(241-1.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
imehi |
|
代 |
代的 |
男中 |
複 |
具 |
これら |
|
|
|
|
pañcahi |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
具 |
五 |
|
|
|
|
dhammehi |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
具 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このようにウダーインよ、それら五つの諸法によって、弟子たちが私を恭敬し、尊重し、奉事し、供養し、恭敬し、尊重して、近づいて住するのではないのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |