|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(12) 2. Āyācanavaggo |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āyācana |
ā-yāc |
名 |
a |
中 |
依(属) |
懇願、祈願 |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「祈願品」(『増支部』2-131〜141) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
131-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
131. ‘‘Saddho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ sammā āyācamāno āyāceyya
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Saddho, |
śrad-dhā |
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
信ある |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
āyācamāno |
ā-yāc |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
請う、懇願する、誓う、約束する |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āyāceyya – |
ā-yāc |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
請う、懇願する、誓う、約束する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第一経) 「比丘たちよ、信ある比丘が祈願するのであれば、このように祈願することでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
131-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tādiso homi yādisā sāriputtamoggallānā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
その如き、そのような |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
homi |
bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yādisā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
どのような、いかなる |
|
|
|
|
sāriputta |
|
名 |
a |
男 |
相 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
moggallānā’ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
人名、モッガッラーナ |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はサーリプッタとモッガッラーナのようになりたい』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
131-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Esā, bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvakānaṃ bhikkhūnaṃ
yadidaṃ sāriputtamoggallānā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Esā, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
tulā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
秤、量目 |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
pamāṇaṃ |
pra-mā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
量 |
|
|
|
|
mama |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
sāvakānaṃ |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
bhikkhūnaṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
属 |
比丘 |
|
|
|
|
yadidaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
すなわち |
|
|
|
|
sāriputta |
|
名 |
a |
男 |
相 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
moggallānā’’ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
人名、モッガッラーナ |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、私の弟子である比丘たちにとって、これが尺度であり、これが基準となります。すなわちサーリプッタとモッガッラーナが」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
132-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
132. ‘‘Saddhā, bhikkhave, bhikkhunī evaṃ sammā āyācamānā
āyāceyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Saddhā, |
śrad-dhā |
名形 |
a |
男→女 |
単 |
主 |
信 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhunī |
bhikṣ |
名 |
ī |
女 |
単 |
主 |
比丘尼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
āyācamānā |
ā-yāc |
現分 |
a |
女 |
単 |
主 |
請う、懇願する、誓う、約束する |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āyāceyya – |
ā-yāc |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
請う、懇願する、誓う、約束する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第二経) 「比丘たちよ、信ある比丘尼が祈願するのであれば、このように祈願することでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
132-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tādisī homi yādisī khemā ca bhikkhunī uppalavaṇṇā cā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tādisī |
|
形 |
ī |
女 |
単 |
主 |
そのような、あなたのような |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
homi |
bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yādisī |
|
形 |
ī |
女 |
単 |
主 |
どのような、いかなる |
|
|
|
|
khemā |
|
名 |
a |
女 |
単 |
主 |
人名、ケーマー |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhikkhunī |
bhikṣ |
名 |
ī |
女 |
単 |
主 |
比丘尼 |
|
|
|
|
uppalavaṇṇā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
人名、ウッパラヴァンナー |
|
|
|
|
cā’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はケーマーとウッパラヴァンナー比丘尼のようになりたい』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
132-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Esā, bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvikānaṃ bhikkhunīnaṃ
yadidaṃ khemā ca bhikkhunī uppalavaṇṇā cā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Esā, bhikkhave, tulā
etaṃ pamāṇaṃ mama sāvikānaṃ bhikkhunīnaṃ yadidaṃ khemā ca bhikkhunī uppalavaṇṇā cā’’ti. (131-3,
132-2.) |
|
|
|
|
sāvikānaṃ |
śru |
名 |
a |
女 |
複 |
属 |
女性弟子 |
|
|
|
|
bhikkhunīnaṃ |
bhikṣ |
名 |
ī |
女 |
複 |
属 |
比丘尼 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、私の女性弟子である比丘尼たちにとって、これが尺度であり、これが基準となります。すなわちケーマーとウッパラヴァンナー比丘尼が」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
133-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
133. ‘‘Saddho, bhikkhave, upāsako evaṃ sammā āyācamāno āyāceyya
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Saddho, bhikkhave, upāsako evaṃ sammā āyācamāno
āyāceyya – (131-1.) |
|
|
|
|
upāsako |
upa-as |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
優婆塞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第三経) 「比丘たちよ、信ある優婆塞が祈願するのであれば、このように祈願することでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
133-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tādiso homi yādiso citto ca gahapati hatthako ca
āḷavako’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
その如き、そのような |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
homi |
bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
どのような、いかに |
|
|
|
|
citto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、チッタ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
gahapati |
|
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
家主、居士、資産家 |
|
|
|
|
hatthako |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ハッタカ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
āḷavako’ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
神名、アーラヴァカ |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はチッタとハッタカ・アーラヴァカ居士のようになりたい』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
133-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Esā, bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvakānaṃ upāsakānaṃ
yadidaṃ citto ca gahapati hatthako ca āḷavako’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Esā, bhikkhave, tulā
etaṃ pamāṇaṃ mama sāvakānaṃ upāsakānaṃ yadidaṃ citto ca gahapati hatthako ca āḷavako’’ti. (131-3,
133-2.) |
|
|
|
|
upāsakānaṃ |
upa-as |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
優婆塞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、私の弟子である優婆塞たちにとって、これが尺度であり、これが基準となります。すなわちチッタとハッタカ・アーラヴァカ居士が」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
134-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
134. ‘‘Saddhā, bhikkhave, upāsikā evaṃ sammā āyācamānā āyāceyya
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Saddhā, bhikkhave, upāsikā evaṃ sammā āyācamānā
āyāceyya – (132-1.) |
|
|
|
|
upāsikā |
upa-as |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
優婆夷 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第四経) 「比丘たちよ、信ある優婆夷が祈願するのであれば、このように祈願することでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
134-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘tādisī homi yādisī khujjuttarā ca upāsikā veḷukaṇḍakiyā
[veḷukaṇḍakī (a. ni. 6.37; a. ni. 4.176 āgataṃ] ca nandamātā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘tādisī |
|
形 |
ī |
女 |
単 |
主 |
そのような、あなたのような |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
homi |
bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yādisī |
|
形 |
ī |
女 |
単 |
主 |
どのような、いかなる |
|
|
|
|
khujjuttarā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
人名、クッジュッタラー |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
upāsikā |
upa-as |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
優婆夷 |
|
|
|
|
veḷukaṇḍakiyā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
人名、ヴェールカンダキヤー |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
nanda |
nand |
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ナンダ |
|
|
|
|
mātā’ |
|
名 |
ar |
女 |
単 |
主 |
母 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はクッジュッタラーとナンダの母ヴェールカンダキヤー優婆夷のようにな離胎』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
134-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Esā, bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvikānaṃ upāsikānaṃ
yadidaṃ khujjuttarā ca upāsikā veḷukaṇḍakiyā ca nandamātā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Esā, bhikkhave, tulā
etaṃ pamāṇaṃ mama sāvikānaṃ upāsikānaṃ yadidaṃ khujjuttarā ca upāsikā veḷukaṇḍakiyā ca
nandamātā’’ti. (131-3, 134-2.) |
|
|
|
|
upāsikānaṃ |
upa-as |
名 |
ā |
女 |
複 |
属 |
優婆夷 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、私の女性弟子である優婆夷たちにとって、これが尺度であり、これが基準となります。すなわちクッジュッタラーとナンダの母ヴェールカンダキヤー優婆夷が」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135. ‘‘Dvīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīhi, |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
具 |
二 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammehi |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
具 |
法 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
bālo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
愚かな、無知の、若い |
|
|
|
|
abyatto |
a-vi-añj |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不聡明の、無能の |
|
|
|
|
asappuriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
不善士 |
|
|
|
|
khataṃ |
kṣan |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
傷つけられた |
|
|
|
|
upahataṃ |
upa-han |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
害された |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariharati, |
pari-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
運ぶ、守る、隠す、世話する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāvajjo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
有罪の、呵責されるべき |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sānuvajjo |
sa-anu-vad |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
非難されるべき、責められるべき |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
viññūnaṃ, |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
複 |
属 |
有智の、智者 |
|
|
|
|
bahuñ |
|
形 |
u |
中 |
単 |
対 |
多い |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
apuññaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非福の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pasavati. |
pra-su |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
産出する、生ずる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第五経) 「比丘たちよ、二つの法を具足した、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・khatanti guṇānaṃ khatattā khataṃ. Upahatanti guṇānaṃ upahatattā
upahataṃ, という『註』に従って補訳した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
具 |
いずれの |
|
|
|
|
dvīhi? |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
具 |
二 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ananuvicca apariyogāhetvā avaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsati,
ananuvicca apariyogāhetvā vaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsati. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Ananuvicca |
an-anu-vid |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
了知しない |
|
|
|
|
apariyogāhetvā |
a-pari-ava-gāh |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
深解しない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
avaṇṇa |
|
名 |
a |
中 |
依(対) |
不名誉、不称讃、誹謗 |
|
|
|
|
arahassa |
arh |
形 |
a |
男 |
単 |
与 |
価値ある、値する |
|
|
|
|
vaṇṇaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
色、容色、称讃 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhāsati, |
bhāṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
話す、語る |
|
|
|
|
ananuvicca |
同上 |
|
|
|
|
apariyogāhetvā |
同上 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vaṇṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
容色、称讃、階級 |
|
|
|
|
arahassa |
arh |
形 |
a |
男 |
単 |
与 |
価値ある、値する |
|
|
|
|
avaṇṇaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
不称讃、誹謗 |
|
|
|
|
bhāsati. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
了知せず、深解せずして、非難に値するものに称讃を語る〔こと〕と、了知せず、深解せずして、称讃に値するものに非難を語る〔こと〕です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imehi |
|
代 |
代的 |
男中 |
複 |
具 |
これら |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, dvīhi
dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ
pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatī
(135-1.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二つの法を具足した、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dvīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto
sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo
ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīhi, bhikkhave,
dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ
anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. (135-1.) |
|
|
|
|
paṇḍito |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
賢い |
|
|
|
|
viyatto |
vi-añj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
聡明の、有能の |
|
|
|
|
sappuriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
善士、善人、正士 |
|
|
|
|
akkhataṃ |
a-kṣan |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
傷つけられない |
|
|
|
|
anupahataṃ |
an-upa-han |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
害されない |
|
|
|
|
anavajjo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
無罪の |
|
|
|
|
ananuvajjo |
an-anu-vad |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
非難されるべきでない |
|
|
|
|
puññaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
福徳、功徳 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、二つの法を具足した、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi?
(135-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Anuvicca pariyogāhetvā avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsati, anuvicca
pariyogāhetvā vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsati. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Anuvicca |
anu-vid |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
了知する |
|
|
|
|
pariyogāhetvā |
pari-ava-gāh |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
深解する |
|
|
|
|
avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ
bhāsati, anuvicca pariyogāhetvā
vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsati. (135-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
了知し、深解して、非難に値するものに非難を語る〔こと〕と、了知し、深解して、称讃に値するものに称讃を語る〔こと〕です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
135-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato paṇḍito
viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti
ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave,
dvīhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ
attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ
pasavatī’’ti.(135-4, 5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二つの法を具足した、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136. ‘‘Dvīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīhi, bhikkhave,
dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ
pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati.
(135-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第六経) 「比丘たちよ、二つの法を具足した、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi?
(135-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ananuvicca apariyogāhetvā appasādanīye ṭhāne pasādaṃ
upadaṃseti, ananuvicca apariyogāhetvā pasādanīye ṭhāne appasādaṃ
upadaṃseti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Ananuvicca |
an-anu-vid |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
了知しない |
|
|
|
|
apariyogāhetvā |
a-pari-ava-gāh |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
深解しない |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
appasādanīye |
a-pra-sad 使 |
未分 |
a |
中 |
単 |
処 |
浄信をおこすべきでない |
|
|
|
|
ṭhāne |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
場所、状態、原因、道理 |
|
|
|
|
pasādaṃ |
pra-sad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
明浄、浄信 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upadaṃseti, |
upa-dṛś 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
示す、表す |
|
|
|
|
ananuvicca |
同上 |
|
|
|
|
apariyogāhetvā |
同上 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pasādanīye |
pra-sad 使 |
未分 |
a |
中 |
単 |
処 |
可喜の、浄信をおこすべき |
|
|
|
|
ṭhāne |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
場所、状態、原因、道理 |
|
|
|
|
appasādaṃ |
a-pra-sad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
不信、無信楽、不喜 |
|
|
|
|
upadaṃseti. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
了知せず、深解せずして、浄信すべきでない場において浄信をあらわす〔こと〕と、了知せず、深解せずして、浄信すべき場において不信をあらわす〔こと〕です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave,
dvīhi dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ
pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ
pasavatīti. (135-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二つの法を具足した、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dvīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto
sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo
ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīhi, bhikkhave,
dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ
pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati.
(135-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、二つの法を具足した、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamehi dvīhi? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamehi dvīhi?
(135-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Anuvicca pariyogāhetvā appasādanīye ṭhāne appasādaṃ upadaṃseti,
anuvicca pariyogāhetvā pasādanīye ṭhāne pasādaṃ upadaṃseti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Anuvicca pariyogāhetvā
appasādanīye ṭhāne appasādaṃ upadaṃseti, anuvicca pariyogāhetvā pasādanīye
ṭhāne pasādaṃ upadaṃseti. (135-7, 136-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
了知し、深解して、浄信すべきでない場において不信をあらわす〔こと〕と、了知し、深解して、浄信すべき場において浄信をあらわす〔こと〕です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato paṇḍito
viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti
ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imehi kho, bhikkhave,
dvīhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ
attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ
pasavatī’’ti. (135-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二つの法を具足した、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137. ‘‘Dvīsu, bhikkhave, micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīsu, |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
処 |
二 |
|
|
|
|
bhikkhave, micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. (135-1.) |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
paṭipajjamāno |
prati-pad |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
向かって歩く、行動する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第七経) 「比丘たちよ、二者に対して邪に行道する、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamesu dvīsu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamesu |
|
形 |
代的 |
中 |
複 |
処 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
dvīsu? |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
処 |
二 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二に対してか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mātari ca pitari ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mātari |
|
名 |
ar |
女 |
単 |
処 |
母 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pitari |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
処 |
父 |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
母と父に対してです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imesu kho, bhikkhave, dvīsu micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imesu |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
処 |
これら |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, dvīsu
micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ
pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatī
(137-1.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二者に対して邪に行道する、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dvīsu, bhikkhave, sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto
sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo
ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīsu, bhikkhave,
sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ
pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati.
(135-5, 137-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、二者に対して正しく行道する、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamesu dvīsu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamesu dvīsu?
(137-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二に対してか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mātari ca pitari ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mātari ca pitari ca.
(137-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
母と父に対してです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
137-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imesu kho, bhikkhave, dvīsu sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto
sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo
ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imesu kho, bhikkhave,
dvīsu sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ
attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ
pasavatī’’ti. (137-4, 5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二者に対して正しく行道する、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138. ‘‘Dvīsu, bhikkhave, micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīsu, bhikkhave,
micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ
pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati.
(137-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第八経) 「比丘たちよ、二者に対して邪に行道する、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamesu dvīsu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamesu dvīsu?
(137-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二に対してか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathāgate ca tathāgatasāvake ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathāgate |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
如来 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
tathāgata |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
依(属) |
如来 |
|
|
|
|
sāvake |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
弟子、声聞 |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
如来と、如来の弟子に対してです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imesu kho, bhikkhave, micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto
asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca
viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imesu kho, bhikkhave,
micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ
pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ
pasavatīti. (137-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら〔二者〕に対して邪に行道する、愚かで聡明ならぬ不善士は、〔徳を〕傷つけられ、〔徳を〕害された己を守り、罪過ある者、智者たちにとって非難されるべき者として、多くの非福を生みます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・なぜかここだけdvīsuを欠くが、通例のように補訳した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Dvīsu, bhikkhave, sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto
sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo
ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dvīsu, bhikkhave,
sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ
pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati.
(137-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、二者に対して正しく行道する、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamesu dvīsu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamesu dvīsu?
(137-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二に対してか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathāgate ca tathāgatasāvake ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathāgate ca
tathāgatasāvake ca. (138-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
如来と、如来の弟子に対してです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
138-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imesu kho, bhikkhave, dvīsu sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto
sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo
ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imesu kho, bhikkhave,
dvīsu sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ
attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ
pasavatī’’ti. (137-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二者に対して正しく行道する、賢く聡明な善士は、〔徳を〕傷つけられず、〔徳を〕害されていない己を守り、罪過なきもの、智者たちにとって非難されるべからざる者として、多くの福徳を生みます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
139-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
139. ‘‘Dveme, bhikkhave, dhammā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammā. |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第九経) 「比丘たちよ、これら二法があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
139-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame dve? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
dve? |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
139-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sacittavodānañca na ca kiñci loke upādiyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sacitta |
sva-cit |
名 |
a |
中 |
依(属) |
自心 |
|
|
|
|
vodānañ |
vi-ava-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
清浄、明浄 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kiñci |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
loke |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
世界、世間 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upādiyati. |
upa-ā-dā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
取る、執受する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
自心の清浄と、何であれ世におけるものに執取しない〔こと〕です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
139-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, dve dhammā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
dhammā’’ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二法です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
140-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
140. ‘‘Dveme, bhikkhave, dhammā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dveme, bhikkhave,
dhammā. (139-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第十経) 「比丘たちよ、これら二法があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
140-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame dve? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame dve? (139-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
140-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kodho ca upanāho ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kodho |
krudh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
忿、忿怒 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
upanāho |
upa-nah |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
恨、怨恨 |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
忿怒と怨恨です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
140-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, dve dhammā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave,
dve dhammā’’ti. (139-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二法です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
141-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
141. ‘‘Dveme, bhikkhave, dhammā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Dveme, bhikkhave,
dhammā. (139-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(第十一経) 「比丘たちよ、これら二法があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
141-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame dve? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame dve? (139-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる二か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
141-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kodhavinayo ca upanāhavinayo ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kodha |
krudh |
名 |
a |
男 |
依(属) |
忿怒 |
|
|
|
|
vinayo |
vi-nī |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
律、調伏 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
upanāha |
upa-nah |
名 |
a |
男 |
依(属) |
恨、怨恨 |
|
|
|
|
vinayo |
vi-nī |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
律、調伏 |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
忿怒の調伏と、怨恨の調伏です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
141-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, dve dhammā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave,
dve dhammā’’ti. (139-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これら二法です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āyācanavaggo dutiyo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āyācana |
ā-yāc |
名 |
a |
中 |
依(属) |
懇願、祈願 |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
|
dutiyo. |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『増支部』「二集」第三の五十経〕第二〔品〕「祈願品」〔おわり〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |