|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5. Bhūmijasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhūmija |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ブーミジャ経」(『相応部』12-25) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25. Sāvatthiyaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sāvatthiyaṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地名、サーヴァッティー |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔あるとき世尊は〕サーヴァッティーに住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho āyasmā bhūmijo sāyanhasamayaṃ paṭisallānā vuṭṭhito
yenāyasmā sāriputto tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
sāyanha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
夕方 |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
paṭisallānā |
prati-saṃ-lī |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
独坐 |
|
|
|
|
vuṭṭhito |
(vi-)ud-sthā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出定した |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
sāriputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに尊者ブーミジャが、夕暮れ時、独坐より出定して尊者サーリプッタへ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā āyasmatā sāriputtena saddhiṃ sammodi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
sāriputtena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
saddhiṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
共に、一緒に(具格支配) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sammodi. |
saṃ-mud |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
相喜ぶ、挨拶する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、尊者サーリプッタと挨拶した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ
nisīdi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ |
saṃ-mud |
未分 |
a |
女 |
単 |
対 |
よろこばしい |
|
|
|
|
kathaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
話、説、論 |
|
|
|
|
sāraṇīyaṃ |
saṃ-raj |
未分 |
a |
女 |
単 |
対 |
相慶慰すべき、喜ぶべき |
|
|
|
|
vītisāretvā |
vi-ati-sṛ 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
交わす、交換する |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜ばしき慶賀の言葉を交わして、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā bhūmijo āyasmantaṃ sāriputtaṃ
etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
āyasmantaṃ |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
対 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
sāriputtaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐った尊者ブーミジャは、尊者サーリプッタへこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Santāvuso sāriputta, eke samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkataṃ
sukhadukkhaṃ paññapenti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Santi |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āvuso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
eke |
|
数 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
kamma |
kṛ |
名 |
an |
中 |
依(属) |
業 |
|
|
|
|
vādā |
vad |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
説、語、論 |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
kataṃ |
kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
なされた |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
楽 |
|
|
|
|
dukkhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paññapenti. |
pra-jñā 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
知らしめる、告知する、用意する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「友、サーリプッタよ、とある沙門婆羅門たちは業論者であり、自作のものとしての楽苦を説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi panāvuso sāriputta, eke samaṇabrāhmaṇā kammavādā
paraṃkataṃ sukhadukkhaṃ paññapenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santi panāvuso sāriputta, eke
samaṇabrāhmaṇā kammavādā paraṃkataṃ sukhadukkhaṃ paññapenti. (25-6.) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
paraṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに、超えて、他の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、友、サーリプッタよ、とある沙門婆羅門たちは業論者であり、他作のものとしての楽苦を説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santāvuso sāriputta, eke samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkatañca
paraṃkatañca sukhadukkhaṃ paññapenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santāvuso sāriputta,
eke samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkatañca paraṃkatañca sukhadukkhaṃ paññapenti. (25-6, 7.) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友、サーリプッタよ、とある沙門婆羅門たちは業論者であり、自作かつ他作のものとしての楽苦を説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi panāvuso sāriputta, eke samaṇabrāhmaṇā kammavādā
asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santi panāvuso
sāriputta, eke samaṇabrāhmaṇā kammavādā asayaṃkāraṃ
aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ
paññapenti. (25-6.) |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
kāraṃ |
kṛ |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
行為、作者 |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
paraṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに、超えて、他の |
|
|
|
|
kāraṃ |
kṛ |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
行為、作者 |
|
|
|
|
adhicca |
|
形 |
a |
‐ |
依(具) |
無因の、偶然の |
|
|
|
|
samuppannaṃ |
saṃ-ud-pad |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
起こった、生起した |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友、サーリプッタよ、とある沙門婆羅門たちは業論者であり、自己が作者なのでもなく、他者が作者なのでもなく、偶然によって生起する楽苦を説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha no, āvuso sāriputta, bhagavā kiṃvādī kimakkhāyī, kathaṃ
byākaramānā ca mayaṃ vuttavādino ceva bhagavato assāma, na ca bhagavantaṃ
abhūtena abbhācikkheyyāma, dhammassa cānudhammaṃ byākareyyāma, na ca koci
sahadhammiko vādānupāto gārayhaṃ ṭhānaṃ āgaccheyyā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
no, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否/〜かどうか |
|
|
|
|
āvuso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
sāriputta, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
依(対) |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説、語、論ある |
|
|
|
|
kim |
|
代 |
代的 |
中 |
依(対) |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
akkhāyī, |
ā-khyā |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説く人、論者 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kathaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いかに、なぜに |
|
|
|
|
byākaramānā |
vi-ā-kṛ |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
解答する、記説する |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
mayaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
vutta |
vac |
過分 |
a |
‐ |
依(属) |
言われた、説かれた |
|
|
|
|
vādino |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
論の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assāma, |
as |
動 |
願 |
能 |
複 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
abhūtena |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
具 |
不実の、虚偽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhācikkheyyāma, |
abhi-ā-khyā 強 |
動 |
願 |
能 |
複 |
一 |
非難する、誹謗する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
anudhammaṃ |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
随法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākareyyāma, |
vi-ā-kṛ |
動 |
願 |
能 |
複 |
一 |
解答する、記説する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
koci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
sahadhammiko |
dhṛ |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
同法の、倶法の、如法の、理由のある |
|
|
|
|
vāda |
vad |
名 |
a |
男 |
有(属) |
語、言 |
|
|
|
|
anuvādo |
anu-vad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
争論、非難 →種々の説 |
|
|
|
|
gārayhaṃ |
garh |
未分 |
a |
中 |
単 |
対 |
呵責されるべき、非難されるべき |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ṭhānaṃ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
場所、状態、理由、道理 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āgaccheyyā’’ |
ā-gam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
来る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友、サーリプッタよ、世尊はこのことについて、いかに説き、いかに論じるのでしょうか。いかに解答すれば、我々は、世尊の所説を〔正当に〕説く者たちとなり、沙門ゴータマを不当に非難せず、法の随法を解答し、また、誰であれ〔我々と〕道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に至らないということになるのでしょうか」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Paṭiccasamuppannaṃ kho, āvuso, sukhadukkhaṃ vuttaṃ
bhagavatā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Paṭiccasamuppannaṃ |
prati-i, saṃ-ud-pad |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
縁起した、縁生の |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
楽 |
|
|
|
|
dukkhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
|
vuttaṃ |
vac 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
言われた |
|
|
|
|
bhagavatā. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
具 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「友よ、世尊は縁によって生ずる楽苦を説かれました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kiṃ paṭicca? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭicca? |
prati-i |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
縁りて、〜のために |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
何に縁ってか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Phassaṃ paṭicca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Phassaṃ |
spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
触、接触 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭicca. |
prati-i |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
縁りて、〜のために |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈触〉に縁ってです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti vadaṃ vuttavādī ceva bhagavato assa, na ca bhagavantaṃ
abhūtena abbhācikkheyya, dhammassa cānudhammaṃ byākareyya, na ca koci
sahadhammiko vādānupāto gārayhaṃ ṭhānaṃ āgaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
vadaṃ |
vad |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
話す |
|
|
|
|
vutta |
vac |
過分 |
a |
‐ |
依(属) |
言われた、説かれた |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説、語、論ある |
|
|
|
|
ceva bhagavato assa, na ca bhagavantaṃ abhūtena abbhācikkheyya, dhammassa
cānudhammaṃ byākareyya,
na ca koci sahadhammiko vādānupāto gārayhaṃ ṭhānaṃ āgaccheyya. (25-10.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assa, |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
abbhācikkheyya, |
abhi-ā-khyā 強 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
非難する、誹謗する |
|
|
|
|
byākareyya, |
vi-ā-kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
解答する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように解答すれば、世尊の所説を〔正当に〕説く者となり、世尊を不当に非難せず、法の随法を解答し、また、誰であれ〔その者と〕道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に至らないということになるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatrāvuso, ye te samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkataṃ
sukhadukkhaṃ paññapenti, tadapi phassapaccayā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
samaṇabrāhmaṇā
kammavādā sayaṃkataṃ sukhadukkhaṃ paññapenti, (25-6.) |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
phassa |
spṛś |
名 |
a |
男 |
持 |
触、接触 |
|
|
|
|
paccayā. |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友等よ、かれらのうち、業論者として自作のものとしての楽苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、それもまた〈触〉に縁ってのものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi te…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yepi te…pe… (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yepi te…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yepi te…pe… (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yepi te samaṇabrāhmaṇā kammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ
adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti, tadapi phassapaccayā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yepi te samaṇabrāhmaṇā
kammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti,
tadapi phassapaccayā. (25-9, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また業論者として、自己が作者なのでもなく、他者が作者なのでもなく、偶然によって生起する楽苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、それもまた〈触〉に縁ってのものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatrāvuso, ye te samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkataṃ
sukhadukkhaṃ paññapenti, te vata aññatra phassā paṭisaṃvedissantīti netaṃ
ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatrāvuso, ye te
samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkataṃ sukhadukkhaṃ paññapenti, (25-15.) |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
aññatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他所で、除いて |
|
|
|
|
phassā |
spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
触、接触 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisaṃvedissantī |
prati-saṃ-vid 使 |
動 |
未 |
能 |
複 |
三 |
感知する、経験する、受ける |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
ṭhānaṃ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
場所、状態、理由、道理 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjati. |
vid 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見出される、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
友等よ、かれらのうち、業論者として自作のものとしての楽苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、かれらが〈触〉なくして感受するであろうという、この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi te…pe. … |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yepi te…pe. … (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yepi te…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yepi te…pe… (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi te samaṇabrāhmaṇā kammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ
adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti, te vata aññatra phassā
paṭisaṃvedissantīti netaṃ ṭhānaṃ vijjatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yepi te samaṇabrāhmaṇā
kammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti,
te vata aññatra phassā paṭisaṃvedissantīti netaṃ ṭhānaṃ vijjatī’’ (25-18,
19.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また業論者として自己が作者なのでもなく、他者が作者なのでもなく、偶然によって生起する苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、かれらが〈触〉なくして感受するであろうという、この道理は存在しません」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Assosi kho āyasmā ānando āyasmato sāriputtassa āyasmatā
bhūmijena saddhiṃ imaṃ kathāsallāpaṃ. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Assosi |
śru |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
ānando |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
āyasmato |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
属 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
sāriputtassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
saddhiṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
共に、一緒に(具格支配) |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
kathā |
|
名 |
ā |
女 |
持 |
話 |
|
|
|
|
sallāpaṃ. |
saṃ-lap |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
会話 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者アーナンダは、尊者サーリプッタの、尊者ブーミジャとのこの会話を聞いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
ānando |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこで尊者アーナンダは世尊へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivādetvā |
abhi-vad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
敬礼する、礼拝する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、世尊へ礼拝し、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā ānando yāvatako āyasmato
sāriputtassa āyasmatā bhūmijena saddhiṃ ahosi kathāsallāpo taṃ sabbaṃ
bhagavato ārocesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho āyasmā ānando yāvatako āyasmato sāriputtassa
āyasmatā bhūmijena saddhiṃ ahosi kathāsallāpo (25-23.) |
|
|
|
|
yāvatako |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
それだけの、〜である限り |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
sabbaṃ |
|
名形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
すべて |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ārocesi. |
ā-ruc 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
告げる、述べる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐った尊者アーナンダは、尊者サーリプッタの、尊者ブーミジャとの、おこったかぎりの会話、そのすべてを世尊へ告げた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sādhu sādhu, ānanda, yathā taṃ sāriputto sammā byākaramāno
byākareyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sādhu |
sādh |
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
善き、善哉、なにとぞ |
|
|
|
|
sādhu, |
sādh |
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
善き、善哉、なにとぞ |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
sāriputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、サーリプッタ |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
byākaramāno |
vi-ā-kṛ |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
解答する |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākareyya. |
vi-ā-kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
解答する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「善きかな、善きかな、アーナンダよ。そのように、サーリプッタがそれについて、正しく解答する者として解答したことは。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Paṭiccasamuppannaṃ kho, ānanda, sukhadukkhaṃ vuttaṃ mayā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Paṭiccasamuppannaṃ
kho, ānanda, sukhadukkhaṃ
vuttaṃ (25-11.) |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
mayā. |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、私は縁によって生ずる楽苦を説きました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kiṃ paṭicca? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kiṃ paṭicca? (25-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
何に縁ってか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Phassaṃ paṭicca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Phassaṃ paṭicca.
(25-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈触〉に縁ってです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti vadaṃ vuttavādī ceva me assa, na ca maṃ abhūtena
abbhācikkheyya, dhammassa cānudhammaṃ byākareyya, na ca koci sahadhammiko
vādānupāto gārayhaṃ ṭhānaṃ āgaccheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti vadaṃ vuttavādī
ceva me assa, na ca maṃ abhūtena abbhācikkheyya,
dhammassa cānudhammaṃ byākareyya, na ca koci sahadhammiko vādānupāto gārayhaṃ
ṭhānaṃ āgaccheyya. (25-14.) |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように解答すれば、私の所説を〔正当に〕説く者となり、私を不当に非難せず、法の随法を解答し、また、誰であれ〔その者と〕道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に至らないということになるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, ye te samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkataṃ
sukhadukkhaṃ paññapenti tadapi phassapaccayā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, ye te
samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkataṃ sukhadukkhaṃ paññapenti tadapi
phassapaccayā. (25-15, 27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、かれらのうち、業論者として自作のものとしての楽苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、それもまた〈触〉に縁ってのものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi te…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yepi te…pe… (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yepi te…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yepi te…pe… (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yepi te samaṇabrāhmaṇā kammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ
adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti tadapi phassapaccayā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yepi te samaṇabrāhmaṇā
kammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti
tadapi phassapaccayā. (25-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また業論者として、自己が作者なのでもなく、他者が作者なのでもなく、偶然によって生起する楽苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、それもまた〈触〉に縁ってのものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, ye te samaṇabrāhmaṇā kammavādā sayaṃkataṃ
sukhadukkhaṃ paññapenti, te vata aññatra phassā paṭisaṃvedissantīti netaṃ
ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, ye te samaṇabrāhmaṇā
kammavādā sayaṃkataṃ sukhadukkhaṃ paññapenti, te vata aññatra phassā
paṭisaṃvedissantīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati. (25-19.) |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、かれらのうち、業論者として自作のものとしての楽苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、かれらが〈触〉なくして感受するであろうという、この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yepi te…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yepi te…pe… (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yepi te…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yepi te…pe… (25-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yepi te samaṇabrāhmaṇākammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ
adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti, te vata aññatra phassā
paṭisaṃvedissantīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yepi te samaṇabrāhmaṇā
kammavādā asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkhaṃ paññapenti,
te vata aññatra phassā paṭisaṃvedissantīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati. (25-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また業論者として自己が作者なのでもなく、他者が作者なのでもなく、偶然によって生起する楽苦を説くような、それら沙門婆羅門たちがいますが、かれらが〈触〉なくして感受するであろうという、この道理は存在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Kāye vā hānanda, sati kāyasañcetanāhetu uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kāye |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処絶 |
身、身体 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
sati |
as |
現分 |
ant |
男 |
単 |
処絶 |
ある、なる |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
身体、集まり |
|
|
|
|
sañcetanā |
saṃ-cit |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
思 |
|
|
|
|
hetu |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjati |
ud-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる、発生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajjhattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
内の |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
楽 |
|
|
|
|
dukkhaṃ. |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、身があるとき、身思を因として内なる楽苦が発生します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vācāya vā hānanda, sati vacīsañcetanāhetu uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
処絶 |
言葉、語 |
|
|
|
|
vā hānanda, sati vacīsañcetanāhetu uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (25-40.) |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(属) |
語、言、口 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、語があるとき、語思を因として内なる楽苦が発生します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mane vā hānanda, sati manosañcetanāhetu uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ avijjāpaccayā ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mane |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
処絶 |
意 |
|
|
|
|
vā hānanda, sati manosañcetanāhetu uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ (25-40.) |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(属) |
意 |
|
|
|
|
avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
持 |
無明 |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいはアーナンダよ、意があるとき、意思を因として、また〈無明〉に縁って、内なる楽苦が発生します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ, ānanda, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
yaṃpaccayāssa [yaṃpaccayāya (syā. kaṃ.), yaṃpaccayā yaṃ (ka.)] taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自分で、自ら |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
taṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
身体、集まり |
|
|
|
|
saṅkhāraṃ |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
行、為作、形成力、現象 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhisaṅkharoti, |
abhi-saṃ-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
為作する、行為する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
縁、資具(奪格で「縁りて、ゆえに」) |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-40.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ひとは自ら、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような身行をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pare vā taṃ [pare vāssa taṃ (sī. pī.), pare vāyataṃ (syā.
kaṃ.)], ānanda, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti, yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati
ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pare |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の |
|
|
|
|
vā taṃ, ānanda,
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti,
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (25-43.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhisaṅkharonti, |
abhi-saṃ-kṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
為作する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいはアーナンダよ、他の者たちが、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような身行をなす〔ように促します〕。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『パーリ』は「他の者らにより」、『原始』は「他人に促されて」とている。主語がpareであり、動詞がここだけabhisaṅkharontiという複数形であることを鑑みれば「他者たちは……身行をなします」と読解されるが、自作他作という経意や、前文の「自ら」と対句となるからして、諸訳のように理解するのが妥当と思われ、補訳した(abhisaṅkharentiという使役形であればまだ無理がなかったのであるが)。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sampajāno vā taṃ, ānanda, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sampajāno |
saṃ-pra-jñā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
正知の、意識的の、正知者、故意の |
|
|
|
|
vā taṃ, ānanda,
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ひとは意識的に、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような身行をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Asampajāno vā taṃ, ānanda, kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Asampajāno |
a-saṃ-pra-jñā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不正知 |
|
|
|
|
vā taṃ, ānanda,
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいはアーナンダよ、ひとは無意識的に、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような身行をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ, ānanda, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ,
ānanda, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-41, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ひとは自ら、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような、その語行をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pare vā taṃ, ānanda, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pare vā taṃ, ānanda,
vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-41, 44.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいはアーナンダよ、他の者たちが、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような語行をなす〔ように促します〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sampajāno vā taṃ, ānanda…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sampajāno vā taṃ,
ānanda…pe… (25-45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ひとは意識的に、その…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ, ānanda, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ,
ānanda, vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-41, 46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいはアーナンダよ、ひとは無意識的に、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような語行をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ, ānanda, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sāmaṃ vā taṃ,
ānanda, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-42, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ひとは自ら、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような意行をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pare vā taṃ, ānanda, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pare vā taṃ, ānanda,
manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharonti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-42, 44.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいはアーナンダよ、他の者たちが、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような意行をなす〔ように促します〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sampajāno vā taṃ, ānanda…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sampajāno vā taṃ,
ānanda…pe… (25-45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ひとは意識的に、その…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ, ānanda, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asampajāno vā taṃ,
ānanda, manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. (25-42, 46.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるいはアーナンダよ、ひとは無意識的に、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような意行をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Imesu, ānanda, dhammesu avijjā anupatitā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Imesu, |
|
代 |
代的 |
男中 |
複 |
処 |
これら |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
dhammesu |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
法 |
|
|
|
|
avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
無明 |
|
|
|
|
anupatitā. |
anu-pat |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
従われた、起こった、受けた、陥った |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、これらの諸法にあっては、〈無明〉が〔縁として〕起こっています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Avijjāya tveva, ānanda, asesavirāganirodhā so kāyo na hoti
yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Avijjāya |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
無明 |
|
|
|
|
tv |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
という(ti)、しかし(tu) |
|
|
|
|
eva, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
asesa |
śiṣ |
形 |
a |
‐ |
持 |
残余なき |
|
|
|
|
virāga |
vi-raj |
名 |
a |
男 |
依(具) |
離貪、遠離 |
|
|
|
|
nirodhā |
ni-rudh 受 |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
滅、滅尽 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
身体 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
yaṃpaccayāssa taṃ
uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (25-43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、〈無明〉の離貪による残余なき滅尽ゆえに、それは、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような身ではなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sā vācā na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
vācā |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
言葉、語 |
|
|
|
|
na hoti yaṃpaccayāssa
taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (25-56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それは、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような語ではなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So mano na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
主 |
意 |
|
|
|
|
na hoti yaṃpaccayāssa
taṃ uppajjati ajjhattaṃ sukhadukkhaṃ. (25-56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それは、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するようなもの意ではなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khettaṃ taṃ na hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khettaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
田畑、土地、国土 |
|
|
|
|
taṃ na hoti…pe… (25-56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それは、〔それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような〕土台ではなくなります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・khettaとvatthuは対になって「田畑と屋敷」の意となる。諸訳もそうしているがここでは別にしてみた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vatthu taṃ na hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vatthu |
vas |
名 |
us |
中 |
依(属) |
こと/土地/基体 |
|
|
|
|
taṃ na hoti…pe… (25-56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それは……基体ではなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āyatanaṃ taṃ na hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
処、入処 |
|
|
|
|
taṃ na hoti…pe… (25-56.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それは……処ではなくなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
adhikaraṇaṃ taṃ na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkha’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
adhikaraṇaṃ |
adhi-kṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
問題、事、作務、争論 |
|
|
|
|
taṃ na hoti yaṃpaccayāssa taṃ uppajjati ajjhattaṃ
sukhadukkha’’n (25-56.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それは、それに縁ってその者にその内なる楽苦が発生するような事柄ではなくなります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pañcamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pañcamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第五の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔「十力品」〕第五〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |