|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8. Timbarukasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Timbaruka |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ティンバルカ |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカ経」(『相応部』12-18) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18. Sāvatthiyaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sāvatthiyaṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地名、サーヴァッティー |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔あるとき世尊は〕サーヴァッティーに住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho timbaruko paribbājako yena bhagavā tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
timbaruko |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ティンバルカ |
|
|
|
|
paribbājako |
pari-vraj |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
遍歴者、遊行者 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときにティンバルカ遍歴行者が世尊へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṃ sammodi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā
bhagavatā saddhiṃ sammodi. (17-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、世尊と挨拶した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ
nisīdi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ kathaṃ
sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ (17-7.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜ばしき慶賀の言葉を交わして、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho timbaruko paribbājako bhagavantaṃ
etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho timbaruko paribbājako
bhagavantaṃ etadavoca – (17-8, 18-2.) |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったティンバルカ遍歴行者は、世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Kiṃ nu kho, bho gotama, sayaṃkataṃ sukhadukkha’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Kiṃ nu kho, bho
gotama, sayaṃkataṃ sukhadukkha’nti?
(17-20.) |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者ゴータマよ、いったい、楽苦は自作なのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ, timbarukā’ti bhagavā avoca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ,
timbarukā’ti bhagavā avoca. (17-21, 18-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカよ、そのように言ってはいけません」と世尊は仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama, paraṃkataṃ sukhadukkha’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama,
paraṃkataṃ sukhadukkha’nti? (17-22, 18-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば尊者ゴータマよ、楽苦は他作なのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ, timbarukā’ti bhagavā avoca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ,
timbarukā’ti bhagavā avoca. (18-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカよ、そのように言ってはいけません」と世尊は仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho gotama, sayaṃkatañca paraṃkatañca
sukhadukkha’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho
gotama, sayaṃkatañca paraṃkatañca sukhadukkha’nti? (17-24, 18-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者ゴータマよ、楽苦は自作であり、かつ他作なのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ, timbarukā’ti bhagavā avoca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ,
timbarukā’ti bhagavā avoca. (18-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカよ、そのように言ってはいけません」と世尊は仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama, asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ
adhiccasamuppannaṃ sukhadukkha’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama,
asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkha’nti? (17-26, 18-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば尊者ゴータマよ、楽苦は自己が作者なのでもなく、他者が作者なのでもなく、偶然によって生起するものなのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ, timbarukā’ti bhagavā avoca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Mā hevaṃ,
timbarukā’ti bhagavā avoca. (18-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカよ、そのように言ってはいけません」と世尊は仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho gotama, natthi sukhadukkha’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho
gotama, natthi sukhadukkha’nti? (17-28, 18-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者ゴータマよ、楽苦は存在しないのですか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Na kho, timbaruka, natthi sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Na kho, timbaruka,
natthi sukhadukkhaṃ; (17-29, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカよ、楽苦が存在しないということはありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi kho, timbaruka, sukhadukkha’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Na kho, timbaruka,
natthi sukhadukkhaṃ; (17-30, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、楽苦は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tena hi bhavaṃ gotamo sukhadukkhaṃ na jānāti, na
passatī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tena hi bhavaṃ gotamo
sukhadukkhaṃ na jānāti, na passatī’ti? (17-31, 18-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば、尊者ゴータマは楽苦を知らず、見ていないのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Na khvāhaṃ, timbaruka, sukhadukkhaṃ na jānāmi, na
passāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Na khvāhaṃ,
timbaruka, sukhadukkhaṃ na jānāmi, na passāmi. (17-32, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカよ、私が楽苦を知らず、見ていないということはありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jānāmi khvāhaṃ, timbaruka, sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Jānāmi khvāhaṃ,
timbaruka, sukhadukkhaṃ; (17-33, 18-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、私は楽苦を知っています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
passāmi khvāhaṃ, timbaruka, sukhadukkha’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
passāmi khvāhaṃ,
timbaruka, sukhadukkha’’’nti. (17-34, 18-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、私は楽苦を見ています」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Kiṃ nu kho, bho gotama, sayaṃkataṃ sukhadukkha’nti iti
puṭṭho samāno ‘mā hevaṃ, timbarukā’ti vadesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Kiṃ nu kho, bho
gotama, sayaṃkataṃ sukhadukkha’nti iti puṭṭho samāno ‘mā hevaṃ, timbarukā’ti
vadesi. (17-35, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「『尊者ゴータマよ、いったい、楽苦は自作なのでしょうか』と、そのように問われると、あなたは『ティンバルカよ、そのように言ってはいけません』と仰る。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama, paraṃkataṃ sukhadukkha’nti iti puṭṭho
samāno ‘mā hevaṃ, timbarukā’ti vadesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama,
paraṃkataṃ sukhadukkha’nti iti puṭṭho samāno ‘mā hevaṃ, timbarukā’ti vadesi.
(17-36, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『しからば尊者ゴータマよ、楽苦は他作なのでしょうか』と、そのように問われると、あなたは『ティンバルカよ、そのように言ってはいけません』と仰る。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho gotama, sayaṃkatañca paraṃkatañca
sukhadukkha’nti iti puṭṭho samāno ‘mā hevaṃ, timbarukā’ti vadesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho
gotama, sayaṃkatañca paraṃkatañca sukhadukkha’nti iti puṭṭho samāno ‘mā
hevaṃ, timbarukā’ti vadesi. (17-37, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者ゴータマよ、楽苦は自作であり、かつ他作なのでしょうか』と、そのように問われると、あなたは『ティンバルカよ、そのように言ってはいけません』と仰る。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama, asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ
adhiccasamuppannaṃ sukhadukkha’nti iti puṭṭho samāno ‘mā hevaṃ, timbarukā’ti
vadesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ pana, bho gotama,
asayaṃkāraṃ aparaṃkāraṃ adhiccasamuppannaṃ sukhadukkha’nti iti puṭṭho samāno
‘mā hevaṃ, timbarukā’ti vadesi. (17-38, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『しからば尊者ゴータマよ、楽苦は自己が作者なのでもなく、他者が作者なのでもなく、偶然によって生起するものなのでしょうか』と、そのように問われると、あなたは『ティンバルカよ、そのように言ってはいけません』と仰る。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho gotama, natthi sukhadukkha’nti iti puṭṭho
samāno ‘na kho, timbaruka, natthi sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kiṃ nu kho, bho
gotama, natthi sukhadukkha’nti iti puṭṭho samāno ‘na kho, timbaruka, natthi
sukhadukkhaṃ; (17-39, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者ゴータマよ、楽苦は存在しないのですか』と、そのように問われると、あなたは『ティンバルカよ、楽苦が存在しないということはありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi kho, timbaruka, sukhadukkha’nti vadesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi kho, timbaruka,
sukhadukkha’nti vadesi. (17-39, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、楽苦は存在します』と仰る。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Tena hi bhavaṃ gotamo sukhadukkhaṃ na jānāti, na passatī’ti
iti puṭṭho samāno ‘na khvāhaṃ, timbaruka, sukhadukkhaṃ na jānāmi, na
passāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Tena hi bhavaṃ gotamo
sukhadukkhaṃ na jānāti, na passatī’ti iti puṭṭho samāno ‘na khvāhaṃ,
timbaruka, sukhadukkhaṃ na jānāmi, na passāmi. (17-40, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『しからば、尊者ゴータマは楽苦を知らず、見ていないのではありませんか』と、そのように問われると、あなたは『ティンバルカよ、私が楽苦を知らず、見ていないということはありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jānāmi khvāhaṃ, timbaruka, sukhadukkhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Jānāmi khvāhaṃ,
timbaruka, sukhadukkhaṃ; (17-41, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、私は楽苦を知っています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
passāmi khvāhaṃ, timbaruka, sukhadukkha’nti vadesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
passāmi khvāhaṃ,
timbaruka, sukhadukkha’nti vadesi. (17-42, 18-2, 6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、私は楽苦を見ています』と仰る。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ācikkhatu ca me bhavaṃ gotamo sukhadukkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ācikkhatu ca me bhavaṃ gotamo sukhadukkhaṃ. (17-43,
18-6.) |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者ゴータマは私に、楽苦についてお説き下さい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Desetu ca me bhavaṃ gotamo sukhadukkha’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Desetu ca me bhavaṃ
gotamo sukhadukkha’’nti. (17-44, 18-6, 30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者ゴータマは私に、楽苦についてお示し下さい」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘‘Sā vedanā, so vedayatī’ti kho, timbaruka, ādito sato
‘sayaṃkataṃ sukhadukkha’nti evampāhaṃ na vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘‘Sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
vedanā, |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayatī’ |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、知らしめる、感受する、経験する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti kho, timbaruka,
ādito sato ‘sayaṃkataṃ sukhadukkha’nti (17-45, 18-2, 6.) |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadāmi. |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
言う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ティンバルカよ、『〔過去生にその者がなした業の果報であるような〕その感受があり、その者が感受する』という〔考え〕がはじめからあるのだから、『楽苦は自作なり』と、そのようには私は説きません。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・諸訳はここを、前経と同じように「感受と受ける者は同一(別異)である」としている。しかしここではこの訳し方を採用しなかった。感受と個人はもとより別異ではないかと感じてのことである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Aññā vedanā, añño vedayatī’ti kho, timbaruka,
vedanābhitunnassa sato ‘paraṃkataṃ sukhadukkha’nti evampāhaṃ na vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Aññā |
ā-jñā |
形 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
別の |
|
|
|
|
vedanā, |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
añño |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
別の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayatī’ |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、知らしめる、感受する、経験する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti kho, timbaruka,
vedanābhitunnassa sato ‘paraṃkataṃ sukhadukkha’nti evampāhaṃ na vadāmi.
(17-46, 18-2, 6, 45.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、『〔過去生にその者がなした業の果報とは〕別の感受があり、別の者が感受する』と、〔はじめから〕受が征服されてるのだから、『楽苦は他作なり』と、そのようには私は説きません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ete te, timbaruka, ubho ante anupagamma majjhena tathāgato
dhammaṃ deseti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ete te, timbaruka,
ubho ante anupagamma majjhena tathāgato dhammaṃ deseti – (17-47, 18-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ティンバルカよ、この、これら両極端へ近づかず、中によって、如来は法を教示します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘avijjāpaccayā saṅkhārā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘avijjāpaccayā
saṅkhārā; (17-48.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈無明〉に縁って〈諸行〉があり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhārapaccayā viññāṇaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhārapaccayā
viññāṇaṃ…pe… (17-49.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈諸行〉に縁って〈識〉があり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa samudayo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evametassa kevalassa
dukkhakkhandhassa samudayo hoti. (17-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごとくが、この全ての苦蘊の生起です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Avijjāya tveva asesavirāganirodhā saṅkhāranirodho; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Avijjāya tveva
asesavirāganirodhā saṅkhāranirodho; (17-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、〈無明〉の離貪による残余なき滅尽ゆえに〈諸行〉の滅尽があり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhāranirodhā viññāṇanirodho…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhāranirodhā
viññāṇanirodho…pe… (17-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈諸行〉の滅尽ゆえに〈識〉の滅尽があり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa nirodho hotī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa nirodho hotī’’’ti.
(17-53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごとくが、この全ての苦蘊の滅尽です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, timbaruko paribbājako bhagavantaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ vutte, timbaruko
paribbājako bhagavantaṃ etadavoca – (17-54, 18-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように言われて、ティンバルカ遍歴行者は世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, bho gotama…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bho |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
gotama…pe… |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「素晴らしい、尊者ゴータマよ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
esāhaṃ bhavantaṃ gotamaṃ saraṇaṃ gacchāmi dhammañca
bhikkhusaṅghañca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
esāhaṃ bhavantaṃ gotamaṃ saraṇaṃ gacchāmi
dhammañca bhikkhusaṅghañca. (17-59.) |
|
|
|
|
bhavantaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
対 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
gotamaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この私は、尊者ゴータマへ、法へ、また比丘僧伽へ帰依いたします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Upāsakaṃ maṃ bhavaṃ gotamo dhāretu ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ
gata’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Upāsakaṃ |
upa-ās |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
優婆塞 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāretu |
|
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
持たせる、保持する、憶持する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajja |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
今日、今 |
|
|
|
|
agge |
|
形 |
a |
中 |
単 |
処 |
第一、最高、最上、首位、頂点 →今日以降 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
upetaṃ |
upa-i |
過分 |
a |
中 |
単 |
副対 |
そなえた、具備した →命ある限り |
|
|
|
|
saraṇaṃ |
sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
帰依処 |
|
|
|
|
gata’’n |
gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
行った →帰依した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者ゴータマは私を、今日以降、命ある限り、帰依をなした優婆塞であるとご記憶下さい」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aṭṭhamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṭṭhamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第八の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔「食品」〕第八〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |