|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
9. Vāsijaṭasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vāsi |
|
名 |
i, ī |
女 |
有(処) |
斧、剃刀 |
|
|
|
|
jaṭa |
|
名 |
ā |
女→男中 |
依(属) |
結縛、結髪 →手斧の柄 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「斧柄経」(『相応部』22-101) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101. Sāvatthinidānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sāvatthi |
|
名 |
ī |
女 |
有(処) |
地名、サーヴァッティー、舎衛城 |
|
|
|
|
nidānaṃ. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
因縁、因由 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーヴァッティーでのことである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Jānato ahaṃ, bhikkhave, passato āsavānaṃ khayaṃ vadāmi, no
ajānato no apassato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Jānato |
jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
知る |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
passato |
paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
見る |
|
|
|
|
āsavānaṃ |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
漏 |
|
|
|
|
khayaṃ |
kṣī |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
滅尽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadāmi, |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
言う |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ajānato |
a-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
知らない |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
apassato. |
a-paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
見ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、私は、知らぬ者のでなく、見ぬ者のでなく、知る者の、見る者の諸漏の滅尽を説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kiñca, bhikkhave, jānato kiṃ passato āsavānaṃ khayo hoti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kiñ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
jānato |
jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
知る |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
passato |
paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
見る |
|
|
|
|
āsavānaṃ |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
漏 |
|
|
|
|
khayo |
kṣī |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
滅尽、尽滅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti? |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかに知り、いかに見る者に諸漏の滅尽があるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Iti rūpaṃ, iti rūpassa samudayo, iti rūpassa atthaṅgamo; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
rūpaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
色、物質、肉体、形相 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
rūpassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
色、物質、肉体、形相 |
|
|
|
|
samudayo, |
saṃ-ud-i |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
集、生起、原因 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
rūpassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
色、物質、肉体、形相 |
|
|
|
|
atthaṅgamo; |
gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
滅没 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『かくのごときが〈色〉である。かくのごときが〈色〉の生起である。かくのごときが〈色〉の滅尽である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti vedanā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
vedanā… |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごときが〈受〉である…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti saññā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
saññā… |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
想、想念、概念、表象 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごときが〈想〉である…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti saṅkhārā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
saṅkhārā… |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
行、為作、潜勢力、現象 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごときが〈諸行〉である…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iti viññāṇaṃ, iti viññāṇassa samudayo, iti viññāṇassa
atthaṅgamo’ti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
viññāṇaṃ, |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
識 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
viññāṇassa |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
識 |
|
|
|
|
samudayo, |
saṃ-ud-i |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
集、生起、原因 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
viññāṇassa |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
識 |
|
|
|
|
atthaṅgamo’ |
gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
滅没 |
|
|
|
|
ti – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごときが〈識〉である。かくのごときが〈識〉の生起である。かくのごときが〈識〉の滅尽である』と、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evaṃ kho, bhikkhave, jānato evaṃ passato āsavānaṃ khayo hoti’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, jānato evaṃ passato āsavānaṃ khayo hoti’’.
(101-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように知り、このように見る者に諸漏の滅尽があるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Bhāvanānuyogaṃ ananuyuttassa, bhikkhave, bhikkhuno viharato
kiñcāpi evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Bhāvanā |
bhū 使 |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
修習 |
|
|
|
|
anuyogaṃ |
anu-yuj |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
実践、従事、専心 |
|
|
|
|
ananuyuttassa, |
an-anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
属絶 |
実践せざる |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhuno |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
属絶 |
比丘 |
|
|
|
|
viharato |
vi-hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
住する |
|
|
|
|
kiñ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども →たとえ |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
icchā |
iṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
欲求、希求 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjeyya – |
ud-pad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、たとえ、修習の実践をなさずして住する比丘に、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・訳を一部次文へ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata me anupādāya āsavehi cittaṃ vimucceyyā’ti, atha
khvassa neva anupādāya āsavehi cittaṃ vimuccati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anupādāya |
an-upa-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取着なく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsavehi |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
奪 |
漏、煩悩 |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vimucceyyā’ |
vi-muc 受 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
解脱する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
anupādāya |
an-upa-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取着なく |
|
|
|
|
āsavehi |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
奪 |
漏、煩悩 |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vimuccati. |
vi-muc 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
解脱する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、私の心が、取著なく諸漏より解脱して欲しいものだ』と、そのような希求が起こったとしても、その場合、彼の心が、取著なく諸漏より解脱することはありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
hetu? |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Abhāvitattā’ tissa vacanīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Abhāvitattā’ |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
vacanīyaṃ. |
vac |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
言われるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『修習なきことのゆえ』と、これに関して言われるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kissa abhāvitattā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
abhāvitattā? |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
何に関する修習なきことのゆえなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Abhāvitattā catunnaṃ satipaṭṭhānānaṃ, abhāvitattā catunnaṃ
sammappadhānānaṃ, abhāvitattā catunnaṃ iddhipādānaṃ, abhāvitattā pañcannaṃ
indriyānaṃ, abhāvitattā pañcannaṃ balānaṃ, abhāvitattā sattannaṃ
bojjhaṅgānaṃ, abhāvitattā ariyassa aṭṭhaṅgikassa maggassa. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Abhāvitattā |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
catunnaṃ |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
属 |
四 |
|
|
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
依(属) |
念、憶念、正念 |
|
|
|
|
paṭṭhānānaṃ, |
pra-sthā |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
出発、発趣 →念処 |
|
|
|
|
abhāvitattā |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
catunnaṃ |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
属 |
四 |
|
|
|
|
samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい |
|
|
|
|
padhānānaṃ, |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
精勤、努力 |
|
|
|
|
abhāvitattā |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
catunnaṃ |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
属 |
四 |
|
|
|
|
iddhi |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
神通、神変 |
|
|
|
|
pādānaṃ, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
足 |
|
|
|
|
abhāvitattā |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
pañcannaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
五 |
|
|
|
|
indriyānaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
根、感覚器官 |
|
|
|
|
abhāvitattā |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
pañcannaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
五 |
|
|
|
|
balānaṃ, |
|
名形 |
a |
中 |
複 |
属 |
力 |
|
|
|
|
abhāvitattā |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
sattannaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
七 |
|
|
|
|
bojjhi |
budh |
名 |
i |
女 |
依(属) |
覚、菩提 |
|
|
|
|
aṅgānaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
支分、部分 →覚支 |
|
|
|
|
abhāvitattā |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
|
ariyassa |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
属 |
聖なる |
|
|
|
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
八 |
|
|
|
|
aṅgikassa |
|
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
支分ある |
|
|
|
|
maggassa. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
道 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
四念処の修習なきことのゆえ、四正勤の修習なきことのゆえ、四神足の修習なきことのゆえ、五根の修習なきことのゆえ、五力の修習なきことのゆえ、七覚支の修習なきことのゆえ、八支聖道の修習なきことのゆえです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, kukkuṭiyā aṇḍāni aṭṭha vā dasa vā
dvādasa vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
kukkuṭiyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
属 |
雌鶏 |
|
|
|
|
aṇḍāni |
|
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
卵 |
|
|
|
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
八 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
dasa |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
十 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
dvādasa |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
十二 |
|
|
|
|
vā. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば比丘たちよ、雌鶏に卵が八個、あるいは十個、あるいは十二個あるとしましょう。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『中部』16「心荒廃経」などにパラレル。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tānassu kukkuṭiyā na sammā adhisayitāni, na sammā pariseditāni,
na sammā paribhāvitāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tāni |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
それら |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assu |
as |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kukkuṭiyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
具 |
雌鶏 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
adhisayitāni, |
adhi-śī |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
上に乗られた |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
pariseditāni, |
pari-svid |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
熱された、孵化された |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
paribhāvitāni. |
pari-bhū |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
よく処理された、よく温められた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それらが、雌鶏によって正しく上に乗られず、正しく孵されず、正しく温められていないとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kiñcāpi tassā kukkuṭiyā evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kiñ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども →たとえ |
|
|
|
|
tassā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
属 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
kukkuṭiyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
属 |
雌鶏 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
icchā |
iṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
欲求、希求 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjeyya – |
ud-pad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
起こる、生ずる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその雌鶏に、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・訳を一部次文へ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho, vata me kukkuṭapotakā pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena
vā aṇḍakosaṃ padāletvā sotthinā abhinibbhijjeyyu’nti, atha kho abhabbāva te
kukkuṭapotakā pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena vā aṇḍakosaṃ padāletvā
sotthinā abhinibbhijjituṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
kukkuṭa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
鶏 |
|
|
|
|
potakā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
仔、雛 →ひよこ |
|
|
|
|
pāda |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
足 |
|
|
|
|
nakha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
爪 |
|
|
|
|
sikhāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
頂、頂点 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
mukha |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
口、頭 |
|
|
|
|
tuṇḍakena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
嘴の |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
aṇḍa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
卵 |
|
|
|
|
kosaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
庫、包むもの |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
padāletvā |
pra-dal 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
破る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sotthinā |
|
名 |
i |
女 |
単 |
副具 |
無事に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinibbhijjeyyu’n |
abhi-ni-vyadh |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
貫通する、殻を破る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
abhabbā |
a-bhū |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
不可能な |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
kukkuṭapotakā
pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena vā aṇḍakosaṃ padāletvā sotthinā (同上) |
|
|
|
|
abhinibbhijjituṃ. |
abhi-ni-vyadh |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
殻を破ること |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、私のひよこたちが足の爪先あるいは嘴で卵殻を壊して、無事に殻を破りますように』と、そのような希求が起こったとしても、その場合、ひよこたちは足の爪先あるいは嘴で卵殻を壊して、無事に殻を破ることができません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(101-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hi pana, bhikkhave, kukkuṭiyā aṇḍāni aṭṭha vā dasa vā
dvādasa vā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, kukkuṭiyā
aṇḍāni aṭṭha vā dasa vā dvādasa vā; (101-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘たちよ、そのように、雌鶏に卵が八個、あるいは十個、あるいは十二個あっても、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tāni kukkuṭiyā na sammā adhisayitāni, na sammā pariseditāni, na
sammā paribhāvitāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tāni kukkuṭiyā na
sammā adhisayitāni, na sammā pariseditāni, na sammā paribhāvitāni. (101-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それらが、雌鶏によって正しく上に乗られず、正しく孵されず、正しく温められていないからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, bhāvanānuyogaṃ ananuyuttassa bhikkhuno
viharato kiñcāpi evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
bhikkhave,
bhāvanānuyogaṃ ananuyuttassa bhikkhuno viharato kiñcāpi evaṃ icchā uppajjeyya
– (101-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように、比丘たちよ、たとえ、修習の実践をなさずして住する比丘に、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho, vata me anupādāya āsavehi cittaṃ vimucceyyā’ti, atha
khvassa neva anupādāya āsavehi cittaṃ vimuccati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho, vata me
anupādāya āsavehi cittaṃ vimucceyyā’ti, atha khvassa neva anupādāya āsavehi
cittaṃ vimuccati. (101-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、私の心が、取著なく諸漏より解脱して欲しいものだ』と、そのような希求が起こったとしても、その場合、彼の心が、取著なく諸漏より解脱することはありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(101-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Abhāvitattā’tissa vacanīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Abhāvitattā’tissa
vacanīyaṃ. (101-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『修習なきことのゆえ』と、これに関して言われるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kissa abhāvitattā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kissa abhāvitattā?
(101-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
何の修習なきことのゆえなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Abhāvitattā catunnaṃ satipaṭṭhānānaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Abhāvitattā catunnaṃ
satipaṭṭhānānaṃ…pe… (101-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
四念処の修習なきことのゆえ…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
aṭṭhaṅgikassa maggassa. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aṭṭhaṅgikassa
maggassa.(101-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……八支聖道の〔修習なきことのゆえです〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa, bhikkhave, bhikkhuno viharato
kiñcāpi na evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa, bhikkhave, bhikkhuno
viharato kiñcāpi na
evaṃ icchā uppajjeyya – (101-10.) |
|
|
|
|
anuyuttassa, |
anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
属絶 |
実践した、専心した |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、たとえ、修習の実践をなして住する比丘に、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata me anupādāya āsavehi cittaṃ vimucceyyā’ti, atha
khvassa anupādāya āsavehi cittaṃ vimuccati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho vata me anupādāya
āsavehi cittaṃ vimucceyyā’ti, atha khvassa anupādāya āsavehi cittaṃ
vimuccati. (101-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、私の心が、取著なく諸漏より解脱して欲しいものだ』と、そのような希求が起こらなかったとしても、その場合、彼の心は、取著なく諸漏より解脱します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(101-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Bhāvitattā’tissa vacanīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Bhāvitattā’ |
bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
修習性、修されたこと |
|
|
|
|
tissa vacanīyaṃ.
(101-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『修習あることのゆえ』と、これに関して言われるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kissa bhāvitattā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
bhāvitattā? |
a-bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
不修習性 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
何に関する修習あることのゆえなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhāvitattā catunnaṃ satipaṭṭhānānaṃ, bhāvitattā catunnaṃ
sammappadhānānaṃ, bhāvitattā catunnaṃ iddhipādānaṃ, bhāvitattā pañcannaṃ
indriyānaṃ, bhāvitattā pañcannaṃ balānaṃ, bhāvitattā sattannaṃ bojjhaṅgānaṃ,
bhāvitattā ariyassa aṭṭhaṅgikassa maggassa. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhāvitattā |
bhū 使 |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
修習性、修されたこと |
|
|
|
|
catunnaṃ
satipaṭṭhānānaṃ, bhāvitattā
catunnaṃ sammappadhānānaṃ, bhāvitattā catunnaṃ iddhipādānaṃ, bhāvitattā pañcannaṃ indriyānaṃ, bhāvitattā pañcannaṃ balānaṃ, bhāvitattā sattannaṃ bojjhaṅgānaṃ, bhāvitattā ariyassa aṭṭhaṅgikassa maggassa. (101-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
四念処の修習あることのゆえ、四正勤の修習あることのゆえ、四神足の修習あることのゆえ、五根の修習あることのゆえ、五力の修習あることのゆえ、七覚支の修習あることのゆえ、八支聖道の修習あることのゆえです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, kukkuṭiyā aṇḍāni aṭṭha vā dasa vā
dvādasa vā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi,
bhikkhave, kukkuṭiyā aṇḍāni aṭṭha vā dasa vā dvādasa vā. (101-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば比丘たちよ、雌鶏に卵が八個、あるいは十個、あるいは十二個あるとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tānassu kukkuṭiyā sammā adhisayitāni, sammā pariseditāni, sammā
paribhāvitāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tānassu kukkuṭiyā
sammā adhisayitāni, sammā pariseditāni, sammā paribhāvitāni. (101-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それらが、雌鶏によって正しく上に乗られ、正しく孵され、正しく温められているとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kiñcāpi tassā kukkuṭiyā na evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kiñcāpi tassā
kukkuṭiyā na evaṃ icchā
uppajjeyya – (101-18.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえその雌鶏に、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata me kukkuṭapotakā pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena
vā aṇḍakosaṃ padāletvā sotthinā abhinibbhijjeyyu’nti, atha kho bhabbāva te
kukkuṭapotakā pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena vā aṇḍakosaṃ padāletvā
sotthinā abhinibbhijjituṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho vata me
kukkuṭapotakā pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena vā aṇḍakosaṃ padāletvā
sotthinā abhinibbhijjeyyu’nti, atha kho bhabbāva te kukkuṭapotakā pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena vā
aṇḍakosaṃ padāletvā sotthinā abhinibbhijjituṃ. (101-19.) |
|
|
|
|
bhabbā |
bhū |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
可能である |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、私のひよこたちが足の爪先あるいは嘴で卵殻を壊して、無事に殻を破りますように』と、そのような希求が起こらなかったとしても、その場合、ひよこたちは足の爪先あるいは嘴で卵殻を壊して、無事に殻を破ることができます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(101-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hi pana, bhikkhave, kukkuṭiyā aṇḍāni aṭṭha vā dasa vā
dvādasa vā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hi pana,
bhikkhave, kukkuṭiyā aṇḍāni aṭṭha vā dasa vā dvādasa vā; (101-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘たちよ、そのように、雌鶏に卵が八個、あるいは十個、あるいは十二個あって、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tānassu kukkuṭiyā sammā adhisayitāni, sammā pariseditāni, sammā
paribhāvitāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tānassu kukkuṭiyā
sammā adhisayitāni, sammā pariseditāni, sammā paribhāvitāni. (101-37.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それらが、雌鶏によって正しく上に乗られ、正しく孵され、正しく温められているからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa bhikkhuno
viharato kiñcāpi na evaṃ icchā uppajjeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho,
bhikkhave, bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa bhikkhuno viharato kiñcāpi na evaṃ
icchā uppajjeyya – (101-23, 30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように、比丘たちよ、たとえ、修習の実践をなして住する比丘に、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata me anupādāya āsavehi cittaṃ vimucceyyā’ti, atha
khvassa anupādāya āsavehi cittaṃ vimuccati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho vata me anupādāya
āsavehi cittaṃ vimucceyyā’ti, atha khvassa anupādāya āsavehi cittaṃ
vimuccati. (101-31.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、私の心が、取著なく諸漏より解脱して欲しいものだ』と、そのような希求が起こらなかったとしても、その場合、彼の心は、取著なく諸漏より解脱します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(101-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Bhāvitattā’tissa vacanīyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Bhāvitattā’tissa
vacanīyaṃ. (101-33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『修習あることのゆえ』と、これに関して言われるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kissa bhāvitattā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kissa bhāvitattā?
(101-34.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
何に関する修習あることのゆえなのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhāvitattā catunnaṃ satipaṭṭhānānaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhāvitattā catunnaṃ
satipaṭṭhānānaṃ…pe… (101-35.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
四念処の修習あることのゆえ…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bhāvitattā ariyassa aṭṭhaṅgikassa maggassa. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhāvitattā ariyassa
aṭṭhaṅgikassa maggassa. (101-35.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……八支聖道の修習あることのゆえです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, palagaṇḍassa vā palagaṇḍantevāsissa vā
vāsijaṭe dissanteva aṅgulipadāni dissati aṅguṭṭhapadaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
palagaṇḍassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
石匠、建築士 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
palagaṇḍa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
石匠、建築士 |
|
|
|
|
antevāsissa |
vas |
名 |
in |
男 |
単 |
属 |
住み込み弟子 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
vāsi |
|
名 |
i, ī |
女 |
有(処) |
斧、剃刀 |
|
|
|
|
jaṭe |
|
名 |
ā |
女→男中 |
単 |
処 |
結縛、結髪 →手斧の柄 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dissanti |
dṛś 受 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
見られる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
aṅguli |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
指 |
|
|
|
|
padāni |
pad? |
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
足、足跡、歩、処、場所、句、語 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dissati |
dṛś 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見られる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aṅguṭṭha |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
親指 |
|
|
|
|
padaṃ. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
句、足 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば比丘たちよ、石工あるいは石工の弟子の手斧の柄に、指の跡が見られ、親指の跡が見られる〔としましょう〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No ca khvassa evaṃ ñāṇaṃ hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
No |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
ñāṇaṃ |
jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
智、智慧 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、彼にこのような智がおこるわけではありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ettakaṃ vata me ajja vāsijaṭassa khīṇaṃ, ettakaṃ hiyyo,
ettakaṃ pare’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ettakaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
これだけ |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
ajja |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
今日、今 |
|
|
|
|
vāsi |
|
名 |
i, ī |
女 |
有(処) |
斧、剃刀 |
|
|
|
|
jaṭassa |
|
名 |
ā |
女→男中 |
単 |
属 |
結縛、結髪 →手斧の柄 |
|
|
|
|
khīṇaṃ, |
kṣī 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
尽きた |
|
|
|
|
ettakaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
これだけ |
|
|
|
|
hiyyo, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
昨日 |
|
|
|
|
ettakaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
これだけ |
|
|
|
|
pare’ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
処 |
他の |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私の手斧の柄は、今日はこれだけ、昨日はこれだけ、他の日にはこれだけ尽きた』とは。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha khvassa khīṇe khīṇantveva ñāṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
khīṇe |
kṣī 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
処 |
尽きた |
|
|
|
|
khīṇan |
kṣī 受 |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
尽きた |
|
|
|
|
tv |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
という(ti)、しかし(tu) |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
ñāṇaṃ |
jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
智、智慧 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には、尽きたそのときに『尽きた』という智がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa bhikkhuno
viharato kiñcāpi na evaṃ ñāṇaṃ hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave,
bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa bhikkhuno viharato kiñcāpi na evaṃ (101-30.) |
|
|
|
|
ñāṇaṃ |
jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
智、智慧 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさのそのように、比丘たちよ、修習の実践をなして住する比丘に、たとえ、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ettakaṃ vata me ajja āsavānaṃ khīṇaṃ, ettakaṃ hiyyo, ettakaṃ
pare’ti, atha khvassa khīṇe khīṇantveva ñāṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ettakaṃ vata me ajja
āsavānaṃ khīṇaṃ, ettakaṃ hiyyo, ettakaṃ pare’ti, atha khvassa khīṇe
khīṇantveva ñāṇaṃ hoti. (101-52, 53.) |
|
|
|
|
āsavānaṃ |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
漏 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私の諸漏は、今日はこれだけ、昨日はこれだけ、他の日にはこれだけ尽きた』という智が起こらなかったとしても、彼には、尽きたそのときに『尽きた』という智がおこります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, bhikkhave, sāmuddikāya nāvāya vettabandhanabaddhāya
vassamāsāni udake pariyādāya hemantikena thalaṃ ukkhittāya vātātapaparetāni
vettabandhanāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
sāmuddikāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
属絶 |
海の、航海の |
|
|
|
|
nāvāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
属絶 |
舟、船 |
|
|
|
|
vetta |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
籐、籐綴、杖、棒、鞭 |
|
|
|
|
bandhana |
bandh |
名 |
a |
中 |
依(具) |
捕縛、拘束 |
|
|
|
|
baddhāya |
bandh |
過分 |
a |
女 |
単 |
属絶 |
縛された |
|
|
|
|
vassa |
vṛṣ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
雨、安居、年 |
|
|
|
|
māsāni |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
副対 |
月 |
|
|
|
|
udake |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
水 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariyādāya |
pari-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
遍取して、占拠して |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
hemantikena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
冬の、寒い |
|
|
|
|
thalaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
陸地、高地 |
|
|
|
|
ukkhittāya |
|
過分 |
a |
女 |
単 |
属絶 |
引き抜いた、挙げた |
|
|
|
|
vāta |
vā |
名 |
a |
男 |
相 |
風 |
|
|
|
|
ātapa |
ā-tap? |
名 |
as |
男 |
依(具) |
陽光、熱 |
|
|
|
|
paretāni |
parā-i |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
打ち勝たれた |
|
|
|
|
vetta |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
籐、籐綴、杖、棒、鞭 |
|
|
|
|
bandhanāni. |
|
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
結縛、繋縛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またたとえば比丘たちよ、籐紐によって縛られ、雨期の数ヶ月、水に沈められて、冬に陸へ引き上げられた海の船の籐紐が、風と陽光にさらされる〔とします〕。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・vassamāsāniについては『パーリ』にならったが、これは「幾年月を」かもしれない。『南伝』や『原始』は「六ヶ月」としている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tāni pāvusakena meghena abhippavuṭṭhāni appakasireneva
paṭippassambhanti pūtikāni bhavanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tāni |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
それら |
|
|
|
|
pāvusakena |
|
形 |
a |
男 |
単 |
具 |
雨の、降雨 |
|
|
|
|
meghena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
雲 |
|
|
|
|
abhippavuṭṭhāni |
abhi-pra-vṛṣ |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
大いに雨降る |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
少ない |
|
|
|
|
kasirena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副具 |
苦難の →容易く |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭippassambhanti |
prati-pra-śrambh |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
安息する、止滅する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pūtikāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
主 |
腐った、臭い |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhavanti; |
bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それらは雨雲によって雨降られ、たやすく滅び、腐食してしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho, bhikkhave, bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa bhikkhuno
viharato appakasireneva saṃyojanāni paṭippassambhanti pūtikāni
bhavantī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evameva kho,
bhikkhave, bhāvanānuyogaṃ anuyuttassa bhikkhuno viharato appakasireneva saṃyojanāni paṭippassambhanti
pūtikāni bhavantī’’ (101-54, 57.) |
|
|
|
|
saṃyojanāni |
saṃ-yuj |
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
結、繋縛 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさのそのように、比丘たちよ、修習の実践をなして住する比丘の繋縛は、たやすく滅び、腐食してしまいます」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Navamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Navamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第九の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第九〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |