|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6. Mahādhammasamādānasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
samādāna |
saṃ-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
受持、受戒 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「大法受持経」(『中部』46) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473. Evaṃ me sutaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
sutaṃ – |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
聞かれた、所聞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように私は聞いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane
anāthapiṇḍikassa ārāme. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
sāvatthiyaṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地名、サーヴァッティー、舎衛城 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jetavane |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
地名、ジェータ林、祇樹、祇園 |
|
|
|
|
anāthapiṇḍikassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、アナータピンディカ、給孤独 |
|
|
|
|
ārāme. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
園 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊は、サーヴァッティーの、ジェータ林はアナータピンディカ園に住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āmantesi – |
|
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
呼びかける、話す、相談する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに世尊は、比丘たちへ呼びかけられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘bhikkhavo’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘bhikkhavo’’ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Bhadante’’ti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Bhadante’’ |
|
名 |
特 |
男 |
単 |
呼 |
大徳、尊師 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccassosuṃ. |
prati-śru |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
応諾する、同意する、応える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ」と、彼ら比丘たちは世尊へ応えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘yebhuyyena, bhikkhave, sattā evaṃkāmā evaṃchandā
evaṃadhippāyā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘yebhuyyena, |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副具 |
多く、ほとんど |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
sattā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
有情、衆生 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
kāmā |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
chandā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
欲、意欲、志欲 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
adhippāyā – |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
意趣、欲求 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、多くの場合、有情たちは、かくのごとき欲、かくのごとき意欲、かくのごとき欲求があるものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aho vata aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā parihāyeyyuṃ, iṭṭhā
kantā manāpā dhammā abhivaḍḍheyyu’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ああ(感嘆詞) |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
aniṭṭhā |
an-iṣ |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
不好の |
|
|
|
|
akantā |
|
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
不可愛の |
|
|
|
|
amanāpā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
不可意の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parihāyeyyuṃ, |
pari-hā |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
衰退する、衰亡する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
iṭṭhā |
an-iṣ |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
好ましい |
|
|
|
|
kantā |
|
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
可愛の |
|
|
|
|
manāpā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
可意の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivaḍḍheyyu’n |
abhi-vṛdh |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
増大する、育成する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法は衰退せよ、好ましい、可愛の、可意の諸法は増大せよ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tesaṃ, bhikkhave, sattānaṃ evaṃkāmānaṃ evaṃchandānaṃ
evaṃadhippāyānaṃ aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā
manāpā dhammā parihāyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tesaṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
sattānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
有情、衆生 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
kāmānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
chandānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
欲、意欲、志欲 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
adhippāyānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
意趣、欲求 |
|
|
|
|
aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā
kantā manāpā dhammā (473-8.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivaḍḍhanti, |
abhi-vṛdh |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
増大する、育成する |
|
|
|
|
parihāyanti. |
pari-hā |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
衰退する、衰亡する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その、かくのごとき欲、かくのごとき意欲、かくのごとき欲求ある有情たちの、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が増大し、好ましい、可愛の、可意の諸法が衰退します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra tumhe, bhikkhave, kaṃ hetuṃ paccethā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
tumhe, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
あなたたち |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
kaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
何、誰 |
|
|
|
|
hetuṃ |
hī |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
因、原因、理由 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccethā’’ |
prati-i |
動 |
願 |
能 |
複 |
二 |
戻る、了解する、信ずる、同意する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この場合あなたがたは、いかなる原因を想定しますか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā, bhagavaṃnettikā,
bhagavaṃpaṭisaraṇā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Bhagavaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
有(持) |
世尊 |
|
|
|
|
mūlakā |
|
名形 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
根本とする |
|
|
|
|
no, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
私たち |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
dhammā, |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
bhagavaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
有(持) |
世尊 |
|
|
|
|
nettikā, |
nī |
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
眼とする、指導の |
|
|
|
|
bhagavaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
有(持) |
世尊 |
|
|
|
|
paṭisaraṇā. |
|
名形 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
帰依処、所依 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、我々の諸法は、世尊を根本とし、世尊を眼とし、世尊を帰依処とするものです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・水野辞書によればbhagavaṃはbhagavatの複合語前分としての形であるらしい。 |
|
|
|
・mūlakaやnettikaの語は辞書類に出る名詞形用紙の形で掲載したが、ここではおそらくbhagavaṃ-mūlaやbhagavaṃ-nettaという持業釈が有財釈化して接尾辞-kaや-ikaが付いたと見る方が妥当であろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sādhu vata, bhante, bhagavantaññeva paṭibhātu etassa bhāsitassa
attho; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sādhu |
sādh |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
善哉、なにとぞ |
|
|
|
|
vata, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavantaññ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭibhātu |
prati-bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
現れる、明らかとなる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
etassa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
bhāsitassa |
bhāṣ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
属 |
所説 |
|
|
|
|
attho; |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
義、意味 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なにとぞ尊者よ、世尊はこの所説の意味を明らかにされますように。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・相手を命令文の主語に用いないという敬語表現ゆえ、意訳した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bhagavato sutvā bhikkhū dhāressantī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sutvā |
śru |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāressantī’’ |
dhṛ |
動 |
未 |
能 |
複 |
三 |
保つ、憶持する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊の〔所説を〕聞いて、比丘たちは憶持することでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tena hi, bhikkhave, suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha,
bhāsissāmī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら →しからば |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
suṇātha, |
śru |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sādhukaṃ |
sādh |
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
よい、十分に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
manasi karotha, |
manasi-kṛ |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
作意する |
|
|
|
|
bhāsissāmī’’ |
bhāṣ |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
語る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば比丘たちよ、あなたがたは聞き、よく作意してください。私は語ることにしましょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bhante’’ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccassosuṃ. |
prati-śru |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
応諾する、同意する、応える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、そのように」と、比丘たちは世尊へ応えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
473-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca –
(473-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474. ‘‘Idha, bhikkhave, assutavā puthujjano, ariyānaṃ adassāvī
ariyadhammassa akovido ariyadhamme avinīto, sappurisānaṃ adassāvī
sappurisadhammassa akovido sappurisadhamme avinīto, sevitabbe dhamme na
jānāti asevitabbe dhamme na jānāti, bhajitabbe dhamme na jānāti abhajitabbe
dhamme na jānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
assutavā |
a-śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
無聞の、無経験の |
|
|
|
|
puthu |
|
形 |
u |
‐ |
持 |
個別の、多数の |
|
|
|
|
jano, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人 →凡夫 |
|
|
|
|
ariyānaṃ |
|
名形 |
a |
男 |
複 |
属 |
聖なる、聖者 |
|
|
|
|
adassāvī |
a-dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
見ざる、認めざる |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる、聖者 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
法 |
|
|
|
|
akovido |
a-ku-vid |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
熟知しない、賢明でない |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる、聖者 |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 |
|
|
|
|
avinīto, |
a-vi-nī |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
教導されない、訓練しない |
|
|
|
|
sappurisānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
善人 |
|
|
|
|
adassāvī |
a-dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
見ざる、認めざる |
|
|
|
|
sappurisa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
善人 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
法 |
|
|
|
|
akovido |
a-ku-vid |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
熟知しない、賢明でない |
|
|
|
|
sappurisa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
善人 |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 |
|
|
|
|
avinīto, |
a-vi-nī |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
教導されない、訓練しない |
|
|
|
|
sevitabbe |
sev |
未分 |
a |
男 |
複 |
対 |
親近すべき、従うべき |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānāti |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asevitabbe |
a-sev |
未分 |
a |
男 |
複 |
対 |
従うべからざる |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
jānāti, |
同上 |
|
|
|
|
bhajitabbe |
bhaj |
未分 |
a |
男 |
複 |
対 |
親近すべき |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
jānāti |
同上 |
|
|
|
|
abhajitabbe |
a-bhaj |
未分 |
a |
男 |
複 |
対 |
親近すべからざる |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
jānāti. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、ここに無聞の凡夫があり、聖者たちを見ず、聖者の法を知らず、聖者の法において教導されず、善人たちを見ず、善人の法を知らず、善人の法において教導されません。彼は従うべき諸法を知らず、従うべきでない諸法を知らず、親しむべき諸法を知らず、親しむべきでない諸法を知りません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sevitabbe dhamme ajānanto asevitabbe dhamme ajānanto,
bhajitabbe dhamme ajānanto abhajitabbe dhamme ajānanto, asevitabbe dhamme
sevati sevitabbe dhamme na sevati, abhajitabbe dhamme bhajati bhajitabbe
dhamme na bhajati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sevitabbe dhamme ajānanto asevitabbe dhamme ajānanto, bhajitabbe dhamme ajānanto abhajitabbe dhamme ajānanto, asevitabbe dhamme sevati sevitabbe dhamme na sevati, abhajitabbe dhamme bhajati bhajitabbe dhamme na bhajati. (474-1.) |
|
|
|
|
ajānanto |
ā-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
知らない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sevati |
sev |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
親しむ、従う |
|
|
|
|
bhajati |
bhaj |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
親しむ、奉仕する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は従うべき諸法を知らず、従うべきでない諸法を知らず、親しむべき諸法を知らず、親しむべきでない諸法を知らずに、従うべきでない諸法に従い、従うべき諸法に従わず、親しむべきでない諸法に親しみ、親しむべき法に親しみません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa asevitabbe dhamme sevato sevitabbe dhamme asevato,
abhajitabbe dhamme bhajato bhajitabbe dhamme abhajato aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
asevitabbe dhamme sevato sevitabbe dhamme asevato, abhajitabbe dhamme bhajato bhajitabbe dhamme abhajato (474-2.) |
|
|
|
|
sevato |
sev |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
従う |
|
|
|
|
asevato, |
a-sev |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
従わない |
|
|
|
|
bhajato |
bhaj |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
親しむ |
|
|
|
|
abhajato |
a-bhaj |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
親しまない |
|
|
|
|
aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. (473-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
従うべきでない諸法に従い、従うべき諸法に従わず、親しむべきでない諸法に親しみ、親しむべき法に親しまないその彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が増大し、好ましい、可愛の、可意の諸法が衰退します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何 |
|
|
|
|
hetu? |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因、理由 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ aviddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
aviddasuno. |
a-vid |
形 |
u |
男 |
単 |
属 |
無智の、愚鈍の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、無智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sutavā ca kho, bhikkhave, ariyasāvako, ariyānaṃ dassāvī
ariyadhammassa kovido ariyadhamme suvinīto, sappurisānaṃ dassāvī
sappurisadhammassa kovido sappurisadhamme suvinīto, sevitabbe dhamme jānāti
asevitabbe dhamme jānāti, bhajitabbe dhamme jānāti abhajitabbe dhamme
jānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sutavā |
śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
聞をそなえた、有聞の、博聞の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, ariyasāvako, ariyānaṃ dassāvī ariyadhammassa kovido ariyadhamme suvinīto, sappurisānaṃ dassāvī sappurisadhammassa kovido sappurisadhamme suvinīto, sevitabbe dhamme jānāti
asevitabbe dhamme jānāti, bhajitabbe dhamme jānāti abhajitabbe dhamme jānāti.
(474-1.) |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvako, |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
dassāvī |
dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
見る |
|
|
|
|
kovido |
ku-vid |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
熟知する、識知する |
|
|
|
|
suvinīto |
su-vi-nī |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
よく教導された |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また比丘たちよ、聞をそなえた聖者の弟子は、聖者たちを見、聖者の法を知り、聖者の法において教導され、善人たちを見、善人の法を知り、善人の法において教導されます。彼は従うべき諸法を知り、従うべきでない諸法を知り、親しむべき諸法を知り、親しむべきでない諸法を知ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sevitabbe dhamme jānanto asevitabbe dhamme jānanto,
bhajitabbe dhamme jānanto abhajitabbe dhamme jānanto, asevitabbe dhamme na
sevati sevitabbe dhamme sevati, abhajitabbe dhamme na bhajati bhajitabbe
dhamme bhajati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
So sevitabbe dhamme jānanto asevitabbe dhamme jānanto, bhajitabbe dhamme jānanto abhajitabbe dhamme jānanto, asevitabbe dhamme na
sevati sevitabbe dhamme sevati, abhajitabbe dhamme na bhajati bhajitabbe
dhamme bhajati. (474-2.) |
|
|
|
|
jānanto |
jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は従うべき諸法を知り、従うべきでない諸法を知り、親しむべき諸法を知り、親しむべきでない諸法を知って、従うべきでない諸法に従わず、従うべき諸法に従い、親しむべきでない諸法に親しまず、親しむべき法に親しみます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa asevitabbe dhamme asevato sevitabbe dhamme sevato,
abhajitabbe dhamme abhajato bhajitabbe dhamme bhajato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa asevitabbe
dhamme asevato sevitabbe dhamme sevato, abhajitabbe dhamme abhajato
bhajitabbe dhamme bhajato, aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā parihāyanti, iṭṭhā
kantā manāpā dhammā abhivaḍḍhanti. (474-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
従うべきでない諸法に従わず、従うべき諸法に従い、親しむべきでない諸法に親しまず、親しむべき法に親しむその彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が衰退し、好ましい、可愛の、可意の諸法が増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
474-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ viddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
viddasuno. |
vid |
名形 |
u |
男 |
単 |
属 |
智者、賢者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
475-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
475. ‘‘Cattārimāni, bhikkhave, dhammasamādānāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Cattāri |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
imāni, |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
samādānāni. |
saṃ-ā-dā |
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
受持、受戒 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これら四つの法の受持があります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・前経に同じ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
475-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamāni cattāri? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamāni |
|
形 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
cattāri? |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる四つでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
475-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi, bhikkhave, dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhañceva
āyatiñca dukkhavipākaṃ; |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
samādānaṃ |
saṃ-ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
受持、受戒 |
|
|
|
|
paccuppanna |
prati-ud-pad |
名過分 |
a |
男 |
有(処) |
現在 |
|
|
|
|
dukkhañ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
āyatiñ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
副対 |
未来に |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
有(属) |
苦 |
|
|
|
|
vipākaṃ; |
vi-pac |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
異熟、果報 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、現在にも苦あり、未来にも苦の異熟ある法の受持があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
475-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi, bhikkhave, dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ
dukkhavipākaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi, bhikkhave,
dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ dukkhavipākaṃ; (475-3.) |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、現在に楽あり、未来に苦の異熟ある法の受持があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
475-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi, bhikkhave, dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ āyatiṃ
sukhavipākaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi, bhikkhave,
dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ āyatiṃ sukhavipākaṃ; (475-3.) |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
有(属) |
楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、現在に苦あり、未来に楽の異熟ある法の受持があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
475-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi, bhikkhave, dhammasamādānaṃ paccuppannasukhañceva
āyatiñca sukhavipākaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi, bhikkhave,
dhammasamādānaṃ paccuppannasukhañceva āyatiñca sukhavipākaṃ. (475-3.) |
|
|
|
|
sukhañ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
楽 |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
有(属) |
楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、現在にも楽あり、未来にも楽の異熟ある法の受持があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476. ‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ [yadidaṃ (sī.)]
dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhañceva āyatiñca dukkhavipākaṃ, taṃ avidvā
avijjāgato yathābhūtaṃ nappajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
dhammasamādānaṃ
paccuppannadukkhañceva āyatiñca dukkhavipākaṃ, (475-3.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
avidvā |
a-vid |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
無智の |
|
|
|
|
avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
依(対) |
無明 |
|
|
|
|
gato |
gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行った |
|
|
|
|
yathābhūtaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
如実に |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti – |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在にも苦あり、未来にも苦の異熟ある法の受持、それを無智の、無明に陥った者は如実に了知しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhañceva āyatiñca
dukkhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
dhammasamādānaṃ
paccuppannadukkhañceva āyatiñca dukkhavipāka’n (475-3.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在にも苦あり、未来にも苦の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato yathābhūtaṃ appajānanto taṃ sevati, taṃ
na parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato
yathābhūtaṃ (476-1.) |
|
|
|
|
appajānanto |
a-pari-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
了知しない |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sevati, |
sev |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
親しむ、従う |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parivajjeti. |
pari-vṛj |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
避ける、回避する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無智の、無明に陥った者は、それを如実に了知せず、それへ親しみ、それを避けません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ sevato, taṃ aparivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sevato, |
sev |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
親しむ |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
aparivajjayato, |
a-pari-vṛj |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
避けない |
|
|
|
|
aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. (473-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しみ、それを避けない彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が増大し、好ましい、可愛の、可意の諸法が衰退します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ aviddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ aviddasuno. (474-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、無智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ
āyatiṃ dukkhavipākaṃ taṃ avidvā avijjāgato yathābhūtaṃ nappajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave,
yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ dukkhavipākaṃ taṃ avidvā
avijjāgato yathābhūtaṃ nappajānāti – (475-4, 476-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在に楽あり、未来に苦の異熟ある法の受持、それを無智の、無明に陥った者は如実に了知しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ
dukkhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
dhammasamādānaṃ
paccuppannasukhaṃ āyatiṃ dukkhavipāka’n (475-4.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在に楽あり、未来に苦の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato yathābhūtaṃ appajānanto taṃ sevati, taṃ
na parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato
yathābhūtaṃ appajānanto taṃ sevati, taṃ na parivajjeti. (476-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無智の、無明に陥った者は、それを如実に了知せず、それへ親しみ、それを避けません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ sevato, taṃ aparivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa taṃ sevato, taṃ
aparivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā
manāpā dhammā parihāyanti. (476-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しみ、それを避けない彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が増大し、好ましい、可愛の、可意の諸法が衰退します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ aviddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ aviddasuno. (474-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、無智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ
āyatiṃ sukhavipākaṃ, taṃ avidvā avijjāgato yathābhūtaṃ nappajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave,
yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ dukkhavipākaṃ, taṃ avidvā
avijjāgato yathābhūtaṃ nappajānāti – (475-5, 476-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在に苦あり、未来に楽の異熟ある法の受持、それを無智の、無明に陥った者は如実に了知しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ āyatiṃ
sukhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
dhammasamādānaṃ
paccuppannadukkhaṃ āyatiṃ sukhavipāka’n (475-5.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在に苦あり、未来に楽の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato yathābhūtaṃ appajānanto taṃ na sevati,
taṃ parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato
yathābhūtaṃ appajānanto taṃ na sevati, taṃ parivajjeti. (476-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無智の、無明に陥った者は、それを如実に了知せず、それへ親しまず、それを避けます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・さきとnaの位置が逆となる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ parivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ parivajjayato, aniṭṭhā akantā
amanāpā dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. (476-4.) |
|
|
|
|
asevato, |
a-sev |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
親しまない |
|
|
|
|
parivajjayato, |
pari-vṛj |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
避ける |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しまず、それを避ける彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が増大し、好ましい、可愛の、可意の諸法が衰退します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ aviddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ aviddasuno. (474-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、無智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ dhammasamādānaṃ
paccuppannasukhañceva āyatiñca sukhavipākaṃ, taṃ avidvā avijjāgato
yathābhūtaṃ nappajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave,
yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannasukhañceva āyatiñca sukhavipākaṃ taṃ
avidvā avijjāgato yathābhūtaṃ nappajānāti – (475-6, 476-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在にも楽あり、未来にも楽の異熟ある法の受持、それを無智の、無明に陥った者は如実に了知しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannasukhañceva āyatiñca
sukhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
dhammasamādānaṃ
paccuppannasukhañceva āyatiñca sukhavipāka’n (475-6.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在にも楽あり、未来にも楽の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato yathābhūtaṃ appajānanto taṃ na sevati,
taṃ parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ avidvā avijjāgato
yathābhūtaṃ appajānanto taṃ na sevati, taṃ parivajjeti. (476-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無智の、無明に陥った者は、それを如実に了知せず、それへ親しまず、それを避けます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ parivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā parihāyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ
parivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā abhivaḍḍhanti, iṭṭhā kantā
manāpā dhammā parihāyanti. (476-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しまず、それを避ける彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が増大し、好ましい、可愛の、可意の諸法が衰退します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
476-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ aviddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ aviddasuno. (474-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、無智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477. ‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ dhammasamādānaṃ
paccuppannadukkhañceva āyatiñca dukkhavipākaṃ taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ
pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave,
yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhañceva āyatiñca dukkhavipākaṃ taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ
pajānāti – (476-1.) |
|
|
|
|
vidvā |
vid |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
有智の |
|
|
|
|
vijjā |
vid |
名 |
ā |
女 |
依(対) |
明智 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在にも苦あり、未来にも苦の異熟ある法の受持、それを有智の、明智に至った者は如実に了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhañceva āyatiñca
dukkhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ kho
dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhañceva āyatiñca dukkhavipāka’nti. (476-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在にも苦あり、未来にも苦の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ pajānanto taṃ na sevati, taṃ
parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ vidvā
vijjāgato yathābhūtaṃ pajānanto
taṃ na sevati, taṃ parivajjeti. (476-15.) |
|
|
|
|
vidvā |
vid |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
有智の |
|
|
|
|
vijjā |
vid |
名 |
ā |
女 |
依(対) |
明智 |
|
|
|
|
pajānanto |
pra-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
有智の、明智に至った者は、それを如実に了知し、それへ親しまず、それを避けます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ parivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ
parivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā
dhammā abhivaḍḍhanti. (476-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しまず、それを避ける彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が衰退し、好ましい、可愛の、可意の諸法が増大します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・動詞が先と逆。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ viddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ viddasuno. (474-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ
āyatiṃ dukkhavipākaṃ taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave,
yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ dukkhavipākaṃ taṃ vidvā
vijjāgato yathābhūtaṃ pajānāti – (475-4, 477-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在に楽あり、未来に苦の異熟ある法の受持、それを有智の、明智に至った者は如実に了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ
dukkhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ kho
dhammasamādānaṃ paccuppannasukhaṃ āyatiṃ dukkhavipāka’nti. (476-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在に楽あり、未来に苦の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ pajānanto taṃ na sevati, taṃ
parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ vidvā vijjāgato
yathābhūtaṃ pajānanto taṃ na sevati, taṃ parivajjeti. (477-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
有智の、明智に至った者は、それを如実に了知し、それへ親しまず、それを避けます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ parivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa taṃ asevato, taṃ
parivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā
dhammā abhivaḍḍhanti. (477-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しまず、それを避ける彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が衰退し、好ましい、可愛の、可意の諸法が増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ viddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ viddasuno. (474-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ
āyatiṃ sukhavipākaṃ taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave,
yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ āyatiṃ sukhavipākaṃ taṃ vidvā
vijjāgato yathābhūtaṃ pajānāti – (475-5, 477-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在に苦あり、未来に楽の異熟ある法の受持、それを有智の、明智に至った者は如実に了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ āyatiṃ
sukhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ kho
dhammasamādānaṃ paccuppannadukkhaṃ āyatiṃ sukhavipāka’nti. (476-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在に苦あり、未来に楽の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ pajānanto taṃ sevati, taṃ na
parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ vidvā vijjāgato
yathābhūtaṃ pajānanto taṃ sevati, taṃ na parivajjeti. (477-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
有智の、明智に至った者は、それを如実に了知し、それへ親しみ、それを避けません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ sevato, taṃ aparivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa taṃ sevato, taṃ
aparivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā
dhammā abhivaḍḍhanti. (476-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しみ、それを避けない彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が衰退し、好ましい、可愛の、可意の諸法が増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ viddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ viddasuno. (474-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave, yamidaṃ dhammasamādānaṃ
paccuppannasukhañceva āyatiñca sukhavipākaṃ taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ
pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, bhikkhave,
yamidaṃ dhammasamādānaṃ paccuppannasukhañceva āyatiñca sukhavipākaṃ taṃ vidvā
vijjāgato yathābhūtaṃ pajānāti – (475-6, 477-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのうち、およそこの現在にも楽あり、未来にも楽の異熟ある法の受持、それを有智の、明智に至った者は如実に了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idaṃ kho dhammasamādānaṃ paccuppannasukhañceva āyatiñca
sukhavipāka’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idaṃ kho
dhammasamādānaṃ paccuppannasukhañceva āyatiñca sukhavipāka’nti. (476-20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これは、現在にも楽あり、未来にも楽の異熟ある法の受持だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ vidvā vijjāgato yathābhūtaṃ pajānanto taṃ sevati, taṃ na
parivajjeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ vidvā vijjāgato
yathābhūtaṃ pajānanto taṃ sevati, taṃ na parivajjeti. (477-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
有智の、明智に至った者は、それを如実に了知し、それへ親しみ、それを避けません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa taṃ sevato, taṃ aparivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā
dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa taṃ sevato, taṃ
aparivajjayato, aniṭṭhā akantā amanāpā dhammā parihāyanti, iṭṭhā kantā manāpā
dhammā abhivaḍḍhanti. (477-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それへ親しみ、それを避けない彼には、好ましくない、不可愛の、不可意の諸法が衰退し、好ましい、可愛の、可意の諸法が増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(474-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
477-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave, hoti yathā taṃ viddasuno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhetaṃ, bhikkhave,
hoti yathā taṃ viddasuno. (474-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜならそのことは、智者にそのように起こるものだからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |