|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10. Gotamasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Gotama |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ゴータマ経」(『相応部』12-10) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10. ‘‘Pubbeva me, bhikkhave, sambodhā anabhisambuddhassa
bodhisattasseva sato etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Pubbeva me, bhikkhave, sambodhā
anabhisambuddhassa bodhisattasseva sato etadahosi – (4-2.) |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属絶 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、私に、等覚以前、現等覚せざる菩薩であったとき、この〔思い〕がおこりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kicchaṃ vatāyaṃ loko āpanno jāyati ca jīyati ca mīyati ca
cavati ca upapajjati ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kicchaṃ vatāyaṃ loko
āpanno jāyati ca jīyati ca mīyati ca cavati ca upapajjati ca. (4-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの世間〔の衆生〕は、苦難に陥っている。生まれ、老い、死に、没し、また再生している。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha ca panimassa dukkhassa nissaraṇaṃ nappajānāti
jarāmaraṇassa. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha ca panimassa
dukkhassa nissaraṇaṃ nappajānāti jarāmaraṇassa. (4-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、この苦の、〈老死〉の出離を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudāssu nāma imassa dukkhassa nissaraṇaṃ paññāyissati
jarāmaraṇassā’’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kudāssu nāma imassa
dukkhassa nissaraṇaṃ paññāyissati jarāmaraṇassā’’’ti? (4-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いつになれば、この苦の、〈老死〉の出離は知られるのであろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, bhikkhave, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mayhaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
bhikkhave, etadahosi –
(4-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kimhi nu kho sati jarāmaraṇaṃ hoti, kiṃpaccayā
jarāmaraṇa’nti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kimhi nu kho sati
jarāmaraṇaṃ hoti, kiṃpaccayā jarāmaraṇa’nti? (4-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『何があるとき〈老死〉があるのか。何に縁って〈老死〉があるのか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya
abhisamayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya abhisamayo – (4-8, 10-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、根源よりの作意ゆえの、智慧による領解が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘jātiyā kho sati jarāmaraṇaṃ hoti, jātipaccayā
jarāmaraṇa’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘jātiyā kho sati
jarāmaraṇaṃ hoti, jātipaccayā jarāmaraṇa’’’nti. (4-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『〈生〉があるとき〈老死〉がある。〈生〉に縁って〈老死〉がある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, bhikkhave, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
bhikkhave, etadahosi – (10-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kimhi nu kho sati jāti hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kimhi nu kho sati
jāti hoti…pe… (4-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『何があるとき〈生〉があるのか…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bhavo… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhavo… |
bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
有、存在、生存、幸福、繁栄 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈有〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upādānaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upādānaṃ… |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
取、取着、執着 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈取〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
taṇhā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṇhā… |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
渇愛、愛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈渇愛〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vedanā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vedanā… |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈受〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
phasso… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
phasso… |
spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
触、接触 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈触〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saḷāyatanaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saḷāyatanaṃ… |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
六処、六入 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈六処〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nāmarūpaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nāmarūpaṃ… |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
名色 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈名色〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
viññāṇaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
viññāṇaṃ… |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
識 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈識〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhārā honti, kiṃpaccayā saṅkhārā’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhārā honti,
kiṃpaccayā saṅkhārā’ti? (4-47.) |
|
|
|
|
saṅkhārā |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
行、為作、潜勢力、現象 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
honti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……〔何があるとき〕〈諸行〉があるのか。何に縁って〈諸行〉があるのか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya
abhisamayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya abhisamayo – (10-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、根源よりの作意ゆえの、智慧による領解が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘avijjāya kho sati saṅkhārā honti, avijjāpaccayā saṅkhārā’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘avijjāya kho sati
saṅkhārā honti, avijjāpaccayā saṅkhārā’’’ti. (4-49.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『〈無明〉があるとき〈諸行〉がある。〈無明〉に縁って〈諸行〉がある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Iti hidaṃ avijjāpaccayā saṅkhārā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Iti hidaṃ
avijjāpaccayā saṅkhārā; (4-50.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、〈無明〉に縁って〈諸行〉があり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhārapaccayā viññāṇaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhārapaccayā
viññāṇaṃ…pe… (4-51.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈諸行〉に縁って〈識〉があり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa samudayo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evametassa kevalassa
dukkhakkhandhassa samudayo hoti. (4-52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……かくのごとくが、この全ての苦蘊の生起です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Samudayo, samudayo’ti kho me, bhikkhave, pubbe ananussutesu
dhammesu cakkhuṃ udapādi, ñāṇaṃ udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko
udapādi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Samudayo, samudayo’ti
kho me, bhikkhave, pubbe
ananussutesu dhammesu cakkhuṃ udapādi, ñāṇaṃ udapādi, paññā udapādi, vijjā
udapādi, āloko udapādi. (4-53.) |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、『生起』『生起』と、私に、未だ聞いた事のない法に関する眼が生じ、智が生じ、慧が生じ、明智が生じ、光明が生じました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, bhikkhave, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
bhikkhave, etadahosi – (10-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kimhi nu kho asati jarāmaraṇaṃ na hoti, kissa nirodhā
jarāmaraṇanirodho’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kimhi nu kho asati
jarāmaraṇaṃ na hoti, kissa nirodhā jarāmaraṇanirodho’ti? (4-55.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『何がないとき〈老死〉がないのか。何の滅尽に縁って〈老死〉の滅尽があるのか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya
abhisamayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya abhisamayo – (10-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、根源よりの作意ゆえの、智慧による領解が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘jātiyā kho asati jarāmaraṇaṃ na hoti, jātinirodhā
jarāmaraṇanirodho’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘jātiyā kho asati
jarāmaraṇaṃ na hoti, jātinirodhā jarāmaraṇanirodho’’’ti. (4-57.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『〈生〉がないとき〈老死〉がない。〈生〉の滅尽に縁って〈老死〉の滅尽がある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, bhikkhave, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
bhikkhave, etadahosi – (10-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kimhi nu kho asati jāti na hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kimhi nu kho asati
jāti na hoti…pe… (4-59.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『何がないとき〈生〉がないのか。…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bhavo… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhavo… |
bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
有、存在、生存、幸福、繁栄 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈有〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upādānaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upādānaṃ… |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
取、取着、執着 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈取〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
taṇhā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṇhā… |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
渇愛、愛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈渇愛〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vedanā… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vedanā… |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈受〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
phasso… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
phasso… |
spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
触、接触 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈触〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saḷāyatanaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saḷāyatanaṃ… |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
六処、六入 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈六処〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nāmarūpaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nāmarūpaṃ… |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
名色 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈名色〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
viññāṇaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
viññāṇaṃ… |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
識 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈識〉…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhārā na honti, kissa nirodhā saṅkhāranirodho’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhārā na honti,
kissa nirodhā saṅkhāranirodho’ti? (4-95.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……〔何がないとき〕〈諸行〉がないのか。何の滅尽に縁って〈諸行〉の滅尽があるのか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya
abhisamayo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
bhikkhave, yoniso manasikārā ahu paññāya abhisamayo – (10-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その私に、根源よりの作意ゆえの、智慧による領解が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘avijjāya kho asati saṅkhārā na honti, avijjānirodhā
saṅkhāranirodho’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘avijjāya kho asati
saṅkhārā na honti, avijjānirodhā saṅkhāranirodho’’’ti. (4-97.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『〈無明〉がないとき〈諸行〉がない。〈無明〉の滅尽に縁って〈諸行〉の滅尽がある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Iti hidaṃ avijjānirodhā saṅkhāranirodho; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Iti hidaṃ
avijjānirodhā saṅkhāranirodho; (4-98.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、〈無明〉の滅尽に縁って〈諸行〉の滅尽あり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
saṅkhāranirodhā viññāṇanirodho…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkhāranirodhā
viññāṇanirodho…pe… (4-93.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈諸行〉の滅尽に縁って〈識〉の滅尽あり…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa nirodho hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evametassa kevalassa
dukkhakkhandhassa nirodho hoti. (4-100.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……かくのごとくが、この全ての苦蘊の滅尽です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Nirodho, nirodho’ti kho me, bhikkhave, pubbe ananussutesu
dhammesu cakkhuṃ udapādi, ñāṇaṃ udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko
udapādī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Nirodho, nirodho’ti
kho me, bhikkhave, pubbe
ananussutesu dhammesu cakkhuṃ udapādi, ñāṇaṃ udapādi, paññā udapādi, vijjā
udapādi, āloko udapādī’’ (4-101.) |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、『滅尽』『滅尽』と、私に、未だ聞いた事のない法に関する眼が生じ、智が生じ、慧が生じ、明智が生じ、光明が生じました」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dasamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dasamo. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第十の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔「仏陀品」〕第十〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Buddhavaggo paṭhamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Buddha |
budh |
名過分 |
a |
男 |
依(属) |
仏陀、覚者 |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
|
paṭhamo. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第一の、最初の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『相応部』「因縁篇」「因縁相応」〕第一〔品〕「仏陀品」〔おわり〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassuddānaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
uddānaṃ – |
ud-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
摂頌 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その摂頌は、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Desanā vibhaṅgapaṭipadā ca, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Desanā |
diś 使 |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
説示、教示 |
|
|
|
|
vibhaṅga |
vi-bhaj |
名 |
a |
男 |
相 |
分別、解釈、配分 |
|
|
|
|
paṭipadā |
prati-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
道 |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪「説示」〔と言う異名のある「縁起経」〕、「分別〔経〕」、「道〔経〕」、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vipassī sikhī ca vessabhū; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vipassī |
vi-paś? |
名 |
in |
男 |
単 |
主 |
人名、ヴィパッシン |
|
|
|
|
sikhī |
|
名 |
in |
男 |
単 |
主 |
人名、シキン |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vessabhū; |
bhū? |
名 |
ū |
男 |
単 |
主 |
人名、ヴェッサブー |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪「ヴィパッシン〔経〕」、「シキン〔経〕」、「ヴェッサブー〔経〕」、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kakusandho koṇāgamano kassapo, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kakusandho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カクサンダ |
|
|
|
|
koṇāgamano |
a-gam? |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、コーナーガマナ |
|
|
|
|
kassapo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カッサパ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪「カクサンダ〔経〕」、「コーナーガマナ〔経〕」、「カッサパ〔経〕」、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mahāsakyamuni ca gotamoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
sakya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
氏族名、サキャ、釈迦族 |
|
|
|
|
muni |
|
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
牟尼、聖者 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪偉大なる釈迦牟尼〔に関する〕「ゴータマ経〔経〕」である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |