|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301. ‘‘Idhānanda, ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā ātappamanvāya
padhānamanvāya anuyogamanvāya appamādamanvāya sammāmanasikāramanvāya
tathārūpaṃ cetosamādhiṃ phusati yathāsamāhite citte dibbena cakkhunā
visuddhena atikkantamānusakena amuṃ puggalaṃ passati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
或る、或る一部の、或る一類の |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
brāhmaṇo |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
ātappam |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
熱勤、熱心、勇猛 |
|
|
|
|
anvāya |
anu-i |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
従って、随従して |
|
|
|
|
padhānam |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
努力、精勤 |
|
|
|
|
anvāya |
anu-i |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
従って、随従して |
|
|
|
|
anuyogam |
anu-yuj |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
実践、実行、従事、専修、随勤 |
|
|
|
|
anvāya |
anu-i |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
従って、随従して |
|
|
|
|
appamādam |
a-pra-mad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
不放逸 |
|
|
|
|
anvāya |
anu-i |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
従って、随従して |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
manasikāram |
man,
kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
作意、思念、称念、注意 |
|
|
|
|
anvāya |
anu-i |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
従って、随従して |
|
|
|
|
tathārūpaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
その如き |
|
|
|
|
ceto |
cit |
名 |
as |
中 |
依(属) |
心、心想 |
|
|
|
|
samādhiṃ |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
対 |
定、三味、三摩地、精神統一 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
phusati |
spṛś |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
触れる、達する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとく |
|
|
|
|
samāhite |
saṃ-ā-dhā |
名過分 |
a |
男→中 |
単 |
処絶 |
入定した |
|
|
|
|
citte |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処絶 |
心 |
|
|
|
|
dibbena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
天の |
|
|
|
|
cakkhunā |
|
名 |
us |
中 |
単 |
具 |
眼 |
|
|
|
|
visuddhena |
vi-śudh |
過分 |
a |
中 |
単 |
具 |
清い、清浄の |
|
|
|
|
atikkanta |
ati-kram |
過分 |
a |
‐ |
持 |
超えた、過ぎた |
|
|
|
|
mānusakena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
人の |
|
|
|
|
amuṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、あれ |
|
|
|
|
puggalaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、個人 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passati – |
paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ここなる一部の沙門あるいは婆羅門は、熱勤により、精勤により、随勤により、不放逸により、正作意によって心が入定すると、清浄で人間を超えた天眼をもってその人を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ adinnādāyiṃ kāmesumicchācāriṃ musāvādiṃ
pisuṇavācaṃ pharusavācaṃ samphappalāpiṃ abhijjhāluṃ byāpannacittaṃ
micchādiṭṭhiṃ kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passati apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ
nirayaṃ upapannaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生き物 |
|
|
|
|
atipātiṃ |
ati-pat |
名形 |
in |
男 |
単 |
対 |
たおすこと、伐つことある →殺生の |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādāyiṃ |
ā-dā |
形 |
in |
男 |
単 |
対 |
取、取ることある →偸盗の |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cāriṃ |
car |
名形 |
in |
男 |
単 |
対 |
行の →邪淫の |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādiṃ |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
対 |
説、語、論ある →妄語の |
|
|
|
|
pisuṇa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
対 |
語、言葉 →両舌の |
|
|
|
|
pharusa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
対 |
語、言葉 →悪口の |
|
|
|
|
sampha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
雑穢の、綺(かざ)った |
|
|
|
|
palāpiṃ |
|
形 |
in |
男 |
単 |
対 |
駄弁、談論; もみがらの →綺語の |
|
|
|
|
abhijjhāluṃ |
|
形 |
u |
男 |
単 |
対 |
貪欲の |
|
|
|
|
byāpanna |
vi-ā-pad |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
瞋害した、瞋恚の |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ |
dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
対 |
見ある |
|
|
|
|
kāyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
身体、集まり |
|
|
|
|
bhedā |
bhid |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
破壊、不和合、離間、種類、区分 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
更に、他に、超えて |
|
|
|
|
maraṇā |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
死 →死後に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passati |
paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
apāyaṃ |
apa-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
苦界、苦処 |
|
|
|
|
duggatiṃ |
dur-gaṃ |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
悪趣 |
|
|
|
|
vinipātaṃ |
vi-ni-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堕処 |
|
|
|
|
nirayaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
地獄 |
|
|
|
|
upapannaṃ. |
upa-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
再生した、往生した |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で殺生者、偸盗者、邪淫者、妄語者、両舌者、悪口者、綺語者、貪欲者、瞋恚者、邪見者である者が、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わっているのを見るのです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・これは過去にそうであった者が今は悪趣にいる、という話なのか。それともある種の未来予測なのか。この後でその者の臨終時の話が出るので前者であろうかとは思われるが。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āha – |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘atthi kira, bho, pāpakāni kammāni, atthi duccaritassa
vipāko. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kira, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
伝え言う、〜という話だ、じつに |
|
|
|
|
bho, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
pāpakāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
主 |
悪い、邪悪の |
|
|
|
|
kammāni, |
kṛ |
名 |
an |
中 |
複 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
duccaritassa |
dur-car |
形 |
a |
中 |
単 |
属 |
悪行 |
|
|
|
|
vipāko. |
vi-pac |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
異熟、果報 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の悪業は存在する。悪行の異熟は存在する。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・最初のatthiは複数形santiでなくてはならないはずだが。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Amāhaṃ [apāhaṃ (sī. pī. ka.) amuṃ + ahaṃ = amāhaṃ-iti
padavibhāgo] puggalaṃ addasaṃ idha pāṇātipātiṃ adinnādāyiṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Amuṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ、あれ |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
puggalaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、個人 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
addasaṃ |
dṛś |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
見る |
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ
adinnādāyiṃ…pe… (301-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私はその人を見た。この世で殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passāmi
apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’n (301-2.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passāmi |
paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者が、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わっているのを私は見た』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evamāha – (301-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātī adinnādāyī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
kira, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
伝え言う、〜という話だ、じつに |
|
|
|
|
bho, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生き物 |
|
|
|
|
atipātī |
ati-pat |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
たおすこと、伐つことある →殺生の |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādāyī…pe… |
ā-dā |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
取、取ることある →偸盗の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhi, sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhi, |
dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
見ある |
|
|
|
|
sabbo |
|
名形 |
代的 |
中→男 |
単 |
主 |
すべて |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ (301-2.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjati. |
upa-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
再生する、往生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye evaṃ jānanti, te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānanti, |
jñā |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
jānanti; |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti [micchā te sañjānanti
(ka.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
aññathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他の方法で、異なって |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānanti, |
jñā |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
tesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
ñāṇa’n |
jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
智、智慧 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā [parāmassa (sī. pī.)] abhinivissa voharati
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
yad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sāmaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自分で、自ら |
|
|
|
|
ñātaṃ |
jñā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
知られた、理解された |
|
|
|
|
sāmaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自分で、自ら |
|
|
|
|
diṭṭhaṃ |
dṛś |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
見られた |
|
|
|
|
sāmaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自分で、自ら |
|
|
|
|
viditaṃ |
vid |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
知られた、見出された |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
thāmasā |
|
名 |
as/an |
中 |
単 |
具 |
力、勢力 |
|
|
|
|
parāmāsā |
parā-mṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
取著、妄執 →執拗な妄執 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinivissa |
abhi-ni-viś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
執着する |
|
|
|
|
voharati – |
vi-ava-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
言説する、説く、決定する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように彼は、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説きます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・あるいは「決めつける」「断言する」か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saccaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
真実 |
|
|
|
|
mogham |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
空虚、無用、愚鈍 |
|
|
|
|
añña’’’n |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
別 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha panānanda, ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā ātappamanvāya
padhānamanvāya anuyogamanvāya appamādamanvāya sammāmanasikāramanvāya
tathārūpaṃ cetosamādhiṃ phusati yathāsamāhite citte dibbena cakkhunā
visuddhena atikkantamānusakena amuṃ puggalaṃ passati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha panānanda, ekacco samaṇo vā
brāhmaṇo vā ātappamanvāya padhānamanvāya anuyogamanvāya appamādamanvāya
sammāmanasikāramanvāya tathārūpaṃ cetosamādhiṃ phusati yathāsamāhite citte
dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena amuṃ puggalaṃ passati –
(301-1.) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またアーナンダよ、ここなる一部の沙門あるいは婆羅門は、熱勤により、精勤により、随勤により、不放逸により、正作意によって心が入定すると、清浄で人間を超えた天眼をもってその人を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ adinnādāyiṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ
adinnādāyiṃ…pe… (301-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passati sugatiṃ
saggaṃ lokaṃ upapannaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passati sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapannaṃ. (301-2.) |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者が、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わっているのを見るのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evamāha – (301-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘natthi kira, bho, pāpakāni kammāni, natthi duccaritassa
vipāko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
atthi kira, bho,
pāpakāni kammāni, natthi
duccaritassa vipāko. (301-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の悪業は存在しない。悪行の異熟は存在しない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Amāhaṃ puggalaṃ addasaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Amāhaṃ puggalaṃ
addasaṃ – (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私はその人を見た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ adinnādāyiṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ
adinnādāyiṃ…pe… (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ
saggaṃ lokaṃ upapanna’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapanna’nti. (301-6, 16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者が、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わっているのを私は見た』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evamāha – (301-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātī adinnādāyī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo kira, bho,
pāṇātipātī adinnādāyī…pe… (301-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhi, sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ
saggaṃ lokaṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhi, sabbo so
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati. (301-9, 16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye evaṃ jānanti te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye evaṃ jānanti te
sammā jānanti; (301-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye aññathā jānanti,
micchā tesaṃ ñāṇa’nti. (301-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa voharati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti so yadeva tassa
sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ tadeva tattha thāmasā parāmāsā
abhinivissa voharati – (301-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように彼は、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ,
moghamañña’’’nti. (301-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idhānanda, ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā ātappamanvāya
padhānamanvāya anuyogamanvāya appamādamanvāya sammāmanasikāramanvāya
tathārūpaṃ cetosamādhiṃ phusati yathāsamāhite citte dibbena cakkhunā
visuddhena atikkantamānusakena amuṃ puggalaṃ passati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idhānanda, ekacco
samaṇo vā brāhmaṇo vā ātappamanvāya padhānamanvāya anuyogamanvāya
appamādamanvāya sammāmanasikāramanvāya tathārūpaṃ cetosamādhiṃ phusati
yathāsamāhite citte dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena amuṃ
puggalaṃ passati – (301-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、ここなる一部の沙門あるいは婆羅門は、熱勤により、精勤により、随勤により、不放逸により、正作意によって心が入定すると、清浄で人間を超えた天眼をもってその人を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātā paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ
kāmesumicchācārā paṭivirataṃ musāvādā paṭivirataṃ pisuṇāya vācāya paṭivirataṃ
pharusāya vācāya paṭivirataṃ samphappalāpā paṭivirataṃ anabhijjhāluṃ
abyāpannacittaṃ sammādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passati sugatiṃ
saggaṃ lokaṃ upapannaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生き物 |
|
|
|
|
atipātā |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
paṭivirataṃ |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānā |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
paṭivirataṃ |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
kāmesu |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
欲 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
cārā |
car |
形 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
行 →邪淫 |
|
|
|
|
paṭivirataṃ |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
vādā |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
説、語、論 →妄語 |
|
|
|
|
paṭivirataṃ |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
pisuṇāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
奪 |
離間の、中傷の |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
語、言葉 →両舌 |
|
|
|
|
paṭivirataṃ |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
pharusāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
奪 |
粗暴な、麁悪な |
|
|
|
|
vācāya |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
語、言葉 →悪口 |
|
|
|
|
paṭivirataṃ |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
sampha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
雑穢の、綺(かざ)った |
|
|
|
|
palāpā |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
駄弁、談論; もみがら →綺語 |
|
|
|
|
paṭivirataṃ |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
anabhijjhāluṃ |
an-abhi-dhyai |
形 |
u,
ū |
男 |
単 |
対 |
貪なき |
|
|
|
|
abyāpanna |
a-vi-ā-pad |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
瞋恚なき |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
diṭṭhiṃ, |
dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
対 |
見ある |
|
|
|
|
kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā passati sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapannaṃ. (301-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で離殺生者、離偸盗者、離邪淫者、離妄語者、離両舌者、離悪口者、離綺語者、無貪欲者、無瞋恚者、正見者である者が、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わっているのを見るのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evamāha – (301-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘atthi kira, bho, kalyāṇāni kammāni, atthi sucaritassa
vipāko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘atthi kira, bho, kalyāṇāni kammāni, atthi sucaritassa vipāko. (301-4.) |
|
|
|
|
kalyāṇāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
主 |
善い、善巧の |
|
|
|
|
sucaritassa |
su-car |
名形 |
a |
中 |
単 |
属 |
善行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の善業は存在する。善行の異熟は存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Amāhaṃ puggalaṃ addasaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Amāhaṃ puggalaṃ
addasaṃ – (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私はその人を見た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātā paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātā
paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… (301-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ saggaṃ
lokaṃ upapanna’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapanna’nti. (301-6, 30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者が、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わっているのを私は見た』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evamāha – (301-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātā paṭivirato adinnādānā
paṭivirato…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
kira, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
伝え言う、〜という話だ |
|
|
|
|
bho, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生き物 |
|
|
|
|
atipātā |
ati-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
たおすこと、伐つこと →殺生 |
|
|
|
|
paṭivirato |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
|
adinna |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādānā |
ā-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
取、取ること →偸盗 |
|
|
|
|
paṭivirato…pe… |
prati-vi-ram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
回避した、離れた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhi sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ
lokaṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
見ある |
|
|
|
|
sabbo so kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati. (301-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye evaṃ jānanti te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye evaṃ jānanti te
sammā jānanti; (301-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye aññathā jānanti,
micchā tesaṃ ñāṇa’nti. (301-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa voharati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti so yadeva tassa
sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ tadeva tattha thāmasā parāmāsā
abhinivissa voharati – (301-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように彼は、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ,
moghamañña’’’nti. (301-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha panānanda, ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā ātappamanvāya
padhānamanvāya anuyogamanvāya appamādamanvāya sammāmanasikāramanvāya
tathārūpaṃ cetosamādhiṃ phusati yathāsamāhite citte dibbena cakkhunā
visuddhena atikkantamānusakena amuṃ puggalaṃ passati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha panānanda,
ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā ātappamanvāya padhānamanvāya anuyogamanvāya
appamādamanvāya sammāmanasikāramanvāya tathārūpaṃ cetosamādhiṃ phusati
yathāsamāhite citte dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena amuṃ
puggalaṃ passati – (301-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
またアーナンダよ、ここなる一部の沙門あるいは婆羅門は、熱勤により、精勤により、随勤により、不放逸により、正作意によって心が入定すると、清浄で人間を超えた天眼をもってその人を見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātā paṭivirataṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātā
paṭivirataṃ…pe… (301-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passati apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapannaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passati apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapannaṃ.
(301-2, 30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者が、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わっているのを見るのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evamāha – (301-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘natthi kira, bho kalyāṇāni kammāni, natthi sucaritassa
vipāko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘natthi kira, bho
kalyāṇāni kammāni, natthi sucaritassa vipāko. (301-18, 32.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の善業は存在しない。善行の異熟は存在しない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Amāhaṃ puggalaṃ addasaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Amāhaṃ puggalaṃ
addasaṃ – (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私はその人を見た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātā paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātā
paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… (301-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passāmi apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’nti.
(301-2, 35.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者が、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わっているのを私は見た』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evamāha – (301-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように言います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātā paṭivirato adinnādānā
paṭivirato…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo kira, bho,
pāṇātipātā paṭivirato adinnādānā paṭivirato…pe… (301-37.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhi, sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhi, sabbo so
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati.
(301-2, 38.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye evaṃ jānanti te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye evaṃ jānanti te
sammā jānanti; (301-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye aññathā jānanti,
micchā tesaṃ ñāṇa’nti. (301-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa voharati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti so yadeva tassa
sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ tadeva tattha thāmasā parāmāsā
abhinivissa voharati – (301-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように彼は、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
301-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ,
moghamañña’’’nti. (301-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302. ‘‘Tatrānanda, yvāyaṃ samaṇo vā brāhmaṇo vā evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
brāhmaṇo |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āha – |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、このうち、およそその沙門あるいは婆羅門がこのようにいうこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘atthi kira, bho, pāpakāni kammāni, atthi duccaritassa
vipāko’ti idamassa anujānāmi; |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kira, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
伝え言う、〜という話だ、じつに |
|
|
|
|
bho, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
pāpakāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
主 |
悪い、邪悪の |
|
|
|
|
kammāni, |
kṛ |
名 |
an |
中 |
複 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
duccaritassa |
dur-car |
形 |
a |
中 |
単 |
属 |
悪行 |
|
|
|
|
vipāko’ |
vi-pac |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
異熟、果報 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
idam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anujānāmi; |
anu-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
許可する、承諾する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の悪業は存在する。悪行の異熟は存在する』と。この彼の〔主張〕を、私は認めます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āha – |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ addasaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ
addasaṃ – (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はその人を見た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ adinnādāyiṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ
adinnādāyiṃ…pe… (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’nti idampissa anujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passāmi apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’nti
idampissa anujānāmi; (301-6,
302-2.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者が、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わっているのを私は見た』と。この彼の〔主張〕も、私は認めます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca kho so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āha – |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātī adinnādāyī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo kira, bho,
pāṇātipātī adinnādāyī…pe… (301-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhi, sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjatī’ti idamassa nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhi, sabbo so
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjatī’ti
idamassa nānujānāmi; (301-9,
302-2.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わる』と。この彼の〔主張〕を、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yampi so evamāha –
(302-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te
sammā jānanti; (301-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa
nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye aññathā jānanti,
micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa nānujānāmi; (301-11, 302-6, 9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa voharati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
so yadeva tassa sāmaṃ
ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa
voharati – (301-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ彼が、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説く、そのこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ,
moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. (301-13, 302-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
hetu? |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññathā hi, ānanda, tathāgatassa mahākammavibhaṅge ñāṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他の方法で、異なって |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
ānanda, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アーナンダ |
|
|
|
|
tathāgatassa |
tathā-(ā-)gam |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
如来 |
|
|
|
|
mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
kamma |
kṛ |
名 |
an |
中 |
依(属) |
業 |
|
|
|
|
vibhaṅge |
bhaj |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
分別、解釈、配分 |
|
|
|
|
ñāṇaṃ |
jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
智、智慧 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、なぜなら如来には、〔それらの主張とは〕別様な、大いなる業の分別に基づく智があるからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, yvāyaṃ samaṇo vā brāhmaṇo vā evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, yvāyaṃ
samaṇo vā brāhmaṇo vā evamāha – (302-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、このうち、およそその沙門あるいは婆羅門がこのようにいうこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘natthi kira, bho, pāpakāni kammāni, natthi duccaritassa
vipāko’ti idamassa nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘natthi kira, bho,
pāpakāni kammāni, natthi duccaritassa vipāko’ti idamassa nānujānāmi; (301-18,
302-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の悪業は存在しない。悪行の異熟は存在しない』と。この彼の〔主張〕を、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca kho so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañca kho so evamāha –
(302-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれども、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ addasaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ
addasaṃ – (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はその人を見た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ adinnādāyiṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātiṃ
adinnādāyiṃ…pe… (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ saggaṃ
lokaṃ upapanna’nti idamassa anujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhiṃ kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ saggaṃ
lokaṃ upapanna’nti idamassa anujānāmi; (301-21, 302-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者が、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わっているのを私は見た』と。この彼の〔主張〕を、私は認めます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca kho so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañca kho so evamāha –
(302-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātī adinnādāyī…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo kira, bho,
pāṇātipātī adinnādāyī…pe… (301-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ殺生者、偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
micchādiṭṭhi, sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ
saggaṃ lokaṃ upapajjatī’ti idamassa nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchādiṭṭhi, sabbo so
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjatī’ti idamassa
nānujānāmi; (301-24, 302-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……邪見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わる。この彼の〔主張〕を、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yampi so evamāha –
(302-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te
sammā jānanti; (301-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa
nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye aññathā jānanti,
micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa nānujānāmi; (302-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa voharati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yampi so yadeva tassa
sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ tadeva tattha thāmasā parāmāsā
abhinivissa voharati – (302-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ彼が、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説く、そのこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ,
moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. (302-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(302-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññathā hi, ānanda, tathāgatassa mahākammavibhaṅge ñāṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññathā hi, ānanda,
tathāgatassa mahākammavibhaṅge ñāṇaṃ hoti. (302-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、なぜなら如来には、〔それらの主張とは〕別様な、大いなる業の分別に基づく智があるからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, yvāyaṃ samaṇo vā brāhmaṇo vā evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, yvāyaṃ
samaṇo vā brāhmaṇo vā evamāha – (302-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、このうち、およそその沙門あるいは婆羅門がこのようにいうこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘atthi kira, bho, kalyāṇāni kammāni, atthi sucaritassa
vipāko’ti idamassa anujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘atthi kira, bho,
kalyāṇāni kammāni, atthi sucaritassa vipāko’ti idamassa anujānāmi; (301-32,
302-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の善業は存在する。善行の異熟は存在する』と。この彼の〔主張〕を、私は認めます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yampi so evamāha –
(302-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そして、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ addasaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ
addasaṃ – (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はその人を見た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātā paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātā
paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… (301-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ saggaṃ
lokaṃ upapanna’nti idampissa anujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passāmi sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapanna’nti idampissa
anujānāmi; (301-35, 302-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者が、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わっているのを私は見た』と。この彼の〔主張〕を、私は認めます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca kho so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañca kho so evamāha –
(302-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātā paṭivirato adinnādānā
paṭivirato…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo kira, bho,
pāṇātipātā paṭivirato adinnādānā paṭivirato…pe… (301-37.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhi, sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ
lokaṃ upapajjatī’ti idamassa nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhi, sabbo so
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjatī’ti idamassa
nānujānāmi; (301-38, 302-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わる』と。この彼の〔主張〕を、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yampi so evamāha –
(302-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te
sammā jānanti; (301-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa
nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye aññathā jānanti,
micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa nānujānāmi; (302-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa voharati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yampi so yadeva tassa
sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ tadeva tattha thāmasā parāmāsā
abhinivissa voharati – (302-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ彼が、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説く、そのこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ,
moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. (302-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(302-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññathā hi, ānanda, tathāgatassa mahākammavibhaṅge ñāṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññathā hi, ānanda,
tathāgatassa mahākammavibhaṅge ñāṇaṃ hoti. (302-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、なぜなら如来には、〔それらの主張とは〕別様な、大いなる業の分別に基づく智があるからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, yvāyaṃ samaṇo vā brāhmaṇo vā evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatrānanda, yvāyaṃ
samaṇo vā brāhmaṇo vā evamāha – (302-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、このうち、およそその沙門あるいは婆羅門がこのようにいうこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘natthi kira, bho, kalyāṇāni kammāni, natthi sucaritassa
vipāko’ti idamassa nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘natthi kira, bho,
kalyāṇāni kammāni, natthi sucaritassa vipāko’ti idamassa nānujānāmi; (301-47,
302-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに諸々の善業は存在しない。善行の異熟は存在しない』と。この彼の〔主張〕を、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca kho so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañca kho so evamāha –
(302-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれども、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ addasaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘amāhaṃ puggalaṃ
addasaṃ – (301-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私はその人を見た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idha pāṇātipātā paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idha pāṇātipātā
paṭivirataṃ adinnādānā paṭivirataṃ…pe… (301-30.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この世で離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā passāmi apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’nti idamassa anujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhiṃ, kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā passāmi apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapanna’nti
idamassa anujānāmi; (301-50, 302-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者が、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わっているのを私は見た』と。この彼の〔主張〕を、私は認めます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca kho so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañca kho so evamāha –
(302-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yo kira, bho, pāṇātipātā paṭivirato adinnādānā
paṭivirato…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yo kira, bho,
pāṇātipātā paṭivirato adinnādānā paṭivirato…pe… (301-37.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつにおよそ離殺生者、離偸盗者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sammādiṭṭhi, sabbo so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ
duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjatī’ti idamassa nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammādiṭṭhi, sabbo so
kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjatī’ti
idamassa nānujānāmi; (301-53, 302-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……正見者である者。誰であれその者は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わる』と。この彼の〔主張〕を、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca kho so evamāha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañca kho so evamāha –
(302-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、およそ彼がこのように言うこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te sammā jānanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ye evaṃ jānanti te
sammā jānanti; (301-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそそのように知る者たち。正しく知っているのはその者たちである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye aññathā jānanti, micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa
nānujānāmi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye aññathā jānanti,
micchā tesaṃ ñāṇa’nti idampissa nānujānāmi; (302-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ別様に知る者たち。その者たちにあるのは邪智である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yampi so yadeva tassa sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ
tadeva tattha thāmasā parāmāsā abhinivissa voharati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yampi so yadeva tassa
sāmaṃ ñātaṃ sāmaṃ diṭṭhaṃ sāmaṃ viditaṃ tadeva tattha thāmasā parāmāsā
abhinivissa voharati – (302-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ彼が、およそ彼の自ら知り、自ら見、自ら見出したこと、それのみを、それに関する執拗な妄執のゆえに執着して説く、そのこと。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ, moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘idameva saccaṃ,
moghamañña’nti idampissa nānujānāmi. (302-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これのみが真実であり、他は虚妄である』と。この彼の〔主張〕も、私は認めません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-63. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(302-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
302-64. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññathā hi, ānanda, tathāgatassa mahākammavibhaṅge ñāṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññathā hi, ānanda,
tathāgatassa mahākammavibhaṅge ñāṇaṃ hoti. (302-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アーナンダよ、なぜなら如来には、〔それらの主張とは〕別様な、大いなる業の分別に基づく智があるからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |