|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107. ‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso āraññiko hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに、ふたたび |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
aparaṃ, |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
asappuriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
不善士 |
|
|
|
|
āraññiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
林住者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が林住者である〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisañcikkhati
– |
prati-saṃ-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
精察する、深慮する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi āraññiko ime panaññe bhikkhū na āraññikā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
amhi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āraññiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
林住者 |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
aññe |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の、異なる |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
āraññikā’ |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
林住者 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は林住者である。しかしこれら他の比丘たちは林住者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena āraññikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
āraññikattena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
林住者性 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自分、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ukkaṃseti, |
ud-kṛṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
賞揚する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vambheti. |
|
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
軽蔑する、謗る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその林住者たることによって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
asappurisa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
不善士 |
|
|
|
|
dhammo. |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
善士、善人、正士 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisañcikkhati
– |
prati-saṃ-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
精察する、深慮する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho āraññikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti,
dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ
gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āraññikattena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
林住者性 |
|
|
|
|
lobha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
貪、貪欲 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
parikkhayaṃ |
pari-kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
遍尽、滅尽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gacchanti, |
gam |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
行く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dosa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
瞋恚 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
parikkhayaṃ |
pari-kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
遍尽、滅尽 |
|
|
|
|
gacchanti, |
同上 |
|
|
|
|
moha |
muh |
名 |
a |
男 |
依(属) |
愚痴 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
parikkhayaṃ |
pari-kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
遍尽、滅尽 |
|
|
|
|
gacchanti. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『林住者たることによって貪欲の諸法が滅尽に至るのではなく、瞋恚の諸法が滅尽に至るのではなく、愚痴の諸法が滅尽に至るのではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No cepi āraññiko hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
No |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
āraññiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
林住者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti; |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ林住者でなくとも、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno
anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
法 |
|
|
|
|
anudhamma |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
依(対) |
随法、如法 |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した、行者 |
|
|
|
|
sāmīci |
|
名 |
ī |
女 |
依(対) |
如法、方正、恭敬 |
|
|
|
|
paṭipanno |
prati-pad |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
行道した、行者 |
|
|
|
|
anudhamma |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
依(対) |
随法、如法 |
|
|
|
|
cārī, |
car |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
行ずる、行者 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
pujjo, |
puj |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
供養されるべき |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
pāsaṃso’ |
pra-śaṃs |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
称讃されるべき |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者が法の随法を行道し、如法に行道し、随法を行ずるならば、彼はその場合供養されるべき者であり、彼はその場合称讃されるべき者である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena āraññikattena
nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva
antaraṃ karitvā tena āraññikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (107-4.) |
|
|
|
|
paṭipadaṃ |
prati-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
道、行道 |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
antaraṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
内に、中間の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karitvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は行道のみを内になし、その林住者たることによって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
sappurisa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
善士、善人、正士 |
|
|
|
|
dhammo. |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso paṃsukūliko hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso paṃsukūliko hoti. (107-1.) |
|
|
|
|
paṃsukūliko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
糞拭衣の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が糞拭衣者である〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi paṃsukūliko, ime panaññe bhikkhū na
paṃsukūlikā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi
paṃsukūliko, ime panaññe bhikkhū na paṃsukūlikā’ti. (107-3, 12.) |
|
|
|
|
paṃsukūlikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
糞拭衣の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は糞拭衣者である。しかしこれら他の比丘たちは糞拭衣者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena paṃsukūlikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena paṃsukūlikattena attānukkaṃseti,
paraṃ vambheti. (107-4.) |
|
|
|
|
paṃsukūlikattena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
糞拭衣者性 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその糞拭衣者たることによって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho paṃsukūlikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti,
dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ
gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kho
paṃsukūlikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā
parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti. (107-7, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『糞拭衣者たることによって貪欲の諸法が滅尽に至るのではなく、瞋恚の諸法が滅尽に至るのではなく、愚痴の諸法が滅尽に至るのではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No cepi paṃsukūliko hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
No cepi paṃsukūliko
hoti; (107-8, 12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ糞拭衣者でなくとも、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno
anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so ca hoti
dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so
tattha pāsaṃso’ti. (107-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者が法の随法を行道し、如法に行道し、随法を行ずるならば、彼はその場合供養されるべき者であり、彼はその場合称讃されるべき者である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena paṃsukūlikattena
nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva
antaraṃ karitvā tena paṃsukūlikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(107-10, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は行道のみを内になし、その糞拭衣者たることによって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso piṇḍapātiko hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso piṇḍapātiko hoti. (107-1.) |
|
|
|
|
piṇḍapātiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
常乞食者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が常乞食者である〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi piṇḍapātiko, ime panaññe bhikkhū na
piṇḍapātikā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi
piṇḍapātiko, ime panaññe bhikkhū na piṇḍapātikā’ti. (107-3, 23.) |
|
|
|
|
piṇḍapātikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
常乞食者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は常乞食者である。しかしこれら他の比丘たちは常乞食者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena piṇḍapātikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena piṇḍapātikattena attānukkaṃseti,
paraṃ vambheti. (107-4.) |
|
|
|
|
piṇḍapātikattena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
常乞食者性 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその常乞食者たることによって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho piṇḍapātikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti,
dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ
gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kho
piṇḍapātikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā
parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti. (107-7, 26.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『常乞食者たることによって貪欲の諸法が滅尽に至るのではなく、瞋恚の諸法が滅尽に至るのではなく、愚痴の諸法が滅尽に至るのではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No cepi piṇḍapātiko hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
No cepi piṇḍapātiko
hoti; (107-8, 23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ常乞食者でなくとも、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno
anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so ca hoti
dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so
tattha pāsaṃso’ti. (107-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者が法の随法を行道し、如法に行道し、随法を行ずるならば、彼はその場合供養されるべき者であり、彼はその場合称讃されるべき者である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena piṇḍapātikattena
nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva
antaraṃ karitvā tena piṇḍapātikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(107-10, 26.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は行道のみを内になし、その常乞食者たることによって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso rukkhamūliko hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso rukkhamūliko hoti. (107-1.) |
|
|
|
|
rukkha |
|
名 |
a |
男 |
有(属) |
木、樹木 |
|
|
|
|
mūliko |
|
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
根、根本 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が樹下住者である〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi rukkhamūliko, ime panaññe bhikkhū na
rukkhamūlikā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi
rukkhamūliko, ime panaññe bhikkhū na rukkhamūlikā’ti. (107-3, 34.) |
|
|
|
|
mūlikā |
|
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
根、根本 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は樹下行者である。しかしこれら他の比丘たちは樹下住者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena rukkhamūlikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena rukkhamūlikattena attānukkaṃseti,
paraṃ vambheti. (107-4.) |
|
|
|
|
rukkhamūlikattena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
樹下行者性 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその樹下住者たることによって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho rukkhamūlikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti,
dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ
gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kho
rukkhamūlikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā
parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti. (107-7, 37.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『樹下住者たることによって貪欲の諸法が滅尽に至るのではなく、瞋恚の諸法が滅尽に至るのではなく、愚痴の諸法が滅尽に至るのではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No cepi rukkhamūliko hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
No cepi rukkhamūliko
hoti; (107-8, 34.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ樹下住者でなくとも、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno
anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so ca hoti
dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so
tattha pāsaṃso’ti. (107-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者が法の随法を行道し、如法に行道し、随法を行ずるならば、彼はその場合供養されるべき者であり、彼はその場合称讃されるべき者である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena rukkhamūlikattena
nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva
antaraṃ karitvā tena rukkhamūlikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(107-10, 37.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は行道のみを内になし、その樹下住者たることによって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sosāniko hoti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso sosāniko
hoti…pe… (107-1.) |
|
|
|
|
sosāniko |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
塚間住者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が塚間住者である〔とします〕…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
abbhokāsiko hoti… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
abbhokāsiko |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
露地住者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti… |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
塚間住者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nesajjiko hoti… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nesajjiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
常坐者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti… |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
常坐者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathāsanthatiko hoti… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
santhatiko |
saṃ-sthā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
立つ →随処住者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti… |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
随処住者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ekāsaniko hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
eka |
|
数 |
代的 |
‐ |
帯 |
一 |
|
|
|
|
āsaniko |
ās |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
座の →一座食者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一座食者である〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi ekāsaniko, ime panaññe bhikkhū na
ekāsanikā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi
ekāsaniko, ime panaññe bhikkhū na ekāsanikā’ti. (107-3, 49.) |
|
|
|
|
āsanikā |
ās |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
座の →一座食者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は一座食者である。しかしこれら他の比丘たちは一座食者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ekāsanikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ekāsanikattena attānukkaṃseti,
paraṃ vambheti. (107-4.) |
|
|
|
|
ekāsanikattena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
一座食者性 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその一座食者たることによって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho ekāsanikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti,
dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ
gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kho ekāsanikattena
lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti,
mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti. (107-7, 52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『一座食者たることによって貪欲の諸法が滅尽に至るのではなく、瞋恚の諸法が滅尽に至るのではなく、愚痴の諸法が滅尽に至るのではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No cepi ekāsaniko hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
No cepi ekāsaniko
hoti; (107-8, 49.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ一座食者でなくとも、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno
anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so ca hoti
dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so
tattha pāsaṃso’ti. (107-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者が法の随法を行道し、如法に行道し、随法を行ずるならば、彼はその場合供養されるべき者であり、彼はその場合称讃されるべき者である』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena ekāsanikattena
nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So paṭipadaṃyeva
antaraṃ karitvā tena ekāsanikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(107-10, 52.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は行道のみを内になし、その一座食者たることによって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
107-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108. ‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso vivicceva kāmehi
vivicca akusalehi dhammehi savitakkaṃ savicāraṃ vivekajaṃ pītisukhaṃ paṭhamaṃ
jhānaṃ upasampajja viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso (107-1.) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
aparaṃ, |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
asappuriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
不善士 |
|
|
|
|
vivicca |
vi-vic |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
離れて、遠離して(viviccatiの連続体) |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kāmehi |
|
名 |
a |
男 |
複 |
奪 |
欲、愛欲、欲念、欲情、欲楽 |
|
|
|
|
vivicca |
vi-vic |
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
離れて、遠離して(viviccatiの連続体) |
|
|
|
|
akusalehi |
|
形 |
a |
男 |
複 |
奪 |
不善の |
|
|
|
|
dhammehi |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
奪 |
法、状態、性質、道、権利、事物、教法、正理 |
|
|
|
|
savitakkaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
有尋 |
|
|
|
|
savicāraṃ |
sa-vi-car |
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
有伺 |
|
|
|
|
vivekajaṃ |
vi-vic,
jan |
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
遠離、独処より生じた |
|
|
|
|
pīti |
|
名 |
i |
女 |
有(相) |
喜、喜悦 |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
paṭhamaṃ |
|
数 |
a |
中 |
単 |
対 |
初の、第一の |
|
|
|
|
jhānaṃ |
dhyai |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
禅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が欲から遠離し、不善の諸法から遠離して、尋をともない、伺をともない、遠離より生じた喜と楽ある初禅に達して住する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi paṭhamajjhānasamāpattiyā lābhī, ime panaññe
bhikkhū paṭhamajjhānasamāpattiyā na lābhino’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi paṭhamajjhānasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū paṭhamajjhānasamāpattiyā na lābhino’ti. (107-3, 49.) |
|
|
|
|
paṭhama |
|
数 |
a |
中 |
持 |
初の、第一の |
|
|
|
|
jhāna |
dhyai |
名 |
a |
中 |
依(対) |
禅 |
|
|
|
|
samāpattiyā |
saṃ-ā-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
属 |
入定、等至 |
|
|
|
|
lābhī, |
labh |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
利得者 |
|
|
|
|
lābhino’ |
labh |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
利得者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は初禅への入定の獲得者である。しかしこれら他の比丘たちは初禅への入定の獲得者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya paṭhamajjhānasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
paṭhamajjhānasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. (107-4.) |
|
|
|
|
tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
paṭhama |
|
数 |
a |
中 |
持 |
初の、第一の |
|
|
|
|
jhāna |
dhyai |
名 |
a |
中 |
依(対) |
禅 |
|
|
|
|
samāpattiyā |
saṃ-ā-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
具 |
入定、等至 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその初禅への入定によって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘paṭhamajjhānasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā
bhagavatā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘paṭhama |
|
数 |
a |
中 |
持 |
初の、第一の |
|
|
|
|
jhāna |
dhyai |
名 |
a |
中 |
依(対) |
禅 |
|
|
|
|
samāpattiyā |
saṃ-ā-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
属 |
入定、等至 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
atammayatā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
無関与性、無渇愛(a-tam-maya-tā) |
|
|
|
|
vuttā |
vac |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
言われた |
|
|
|
|
bhagavatā. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
具 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『―初禅への入定には、〔渇愛への〕無関与性がある―〔と〕世尊によって言われている。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・atammayatāを『パーリ』は「その所生性」、『南伝』は「彼作性無し」としている。『原始』は、おそらく『註』のAtammayatāti tammayatā vuccati taṇhā, nittaṇhāti attho. をうけて「愛執がない」としている。ここでは水野辞書の訳語を用いつつ、『註』の解釈を補った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññanti |
man |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aññathā’ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他の方法で、異なって |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなれば、およそそれ(禅定)とそれ(渇愛)とを考えてみれば、それ(禅定)はそれ(渇愛)とは異なっているからである』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・これも補訳したが、こういう理解で良いかどうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya
paṭhamajjhānasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya paṭhamajjhānasamāpattiyā
nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (107-10, 108-4.) |
|
|
|
|
atammayataññ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
無関与性、無渇愛(a-tam-maya-tā) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、〔渇愛への〕無関与性のみを内になし、その初禅への入定によって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso vitakkavicārānaṃ vūpasamā
ajjhattaṃ sampasādanaṃ cetaso ekodibhāvaṃ avitakkaṃ avicāraṃ samādhijaṃ
pītisukhaṃ dutiyaṃ jhānaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso (107-1.) |
|
|
|
|
vitakka |
|
名 |
a |
男 |
相 |
尋 |
|
|
|
|
vicārānaṃ |
vi-car |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
伺 |
|
|
|
|
vūpasamā |
vi-upa-śam |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
寂静、寂滅、寂止 |
|
|
|
|
ajjhattaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
自らの、内の、個人的 |
|
|
|
|
sampasādanaṃ |
saṃ-pra-sad |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
浄、浄潔 |
|
|
|
|
cetaso |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
属 |
心 |
|
|
|
|
ekodi |
|
形 |
i |
‐ |
有(属) |
専一の、一点の |
|
|
|
|
bhāvaṃ |
bhū |
名 |
a |
男→中 |
単 |
対 |
本性、性、状態、態 →一境性 |
|
|
|
|
avitakkaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
尋なき |
|
|
|
|
avicāraṃ |
a-vi-car |
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
伺なき |
|
|
|
|
samādhijaṃ |
saṃ-ā-dhā,
jan |
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
三昧より生じた |
|
|
|
|
pīti |
|
名 |
i |
女 |
有(相) |
喜、喜悦 |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
dutiyaṃ |
|
名形 |
a |
男→中 |
単 |
対 |
第二の |
|
|
|
|
jhānaṃ…pe… |
dhyai |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
禅 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が尋と伺の寂止のゆえに、内なる浄あり、心の一境性あり、尋なく伺なく、三昧より生じた喜と楽ある第二禅に…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tatiyaṃ jhānaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tatiyaṃ |
|
数 |
a |
中 |
単 |
対 |
第三 |
|
|
|
|
jhānaṃ… |
dhyai |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
禅 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第三禅に…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
catutthaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
第四 |
|
|
|
|
jhānaṃ |
dhyai |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
禅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……第四禅に達して住する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi catutthajjhānasamāpattiyā lābhī, ime panaññe
bhikkhū catutthajjhānasamāpattiyā na lābhino’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi catutthajjhānasamāpattiyā lābhī,
ime panaññe bhikkhū catutthajjhānasamāpattiyā na lābhino’ti. (108-3.) |
|
|
|
|
catuttha |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
第四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は第四禅への入定の獲得者である。しかしこれら他の比丘たちは第四禅への入定の獲得者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya catutthajjhānasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
catutthajjhānasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. (108-4, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその第四禅への入定によって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘catutthajjhānasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā
bhagavatā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘catutthajjhānasamāpattiyāpi
kho atammayatā vuttā bhagavatā. (108-7, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『―第四禅への入定には、〔渇愛への〕無関与性がある―〔と〕世尊によって言われている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti
tato taṃ hoti aññathā’ti. (108-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなれば、およそそれ(禅定)とそれ(渇愛)とを考えてみれば、それ(禅定)はそれ(渇愛)とは異なっているからである』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya
catutthajjhānasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So atammayataññeva
antaraṃ karitvā tāya catutthajjhānasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. (108-9, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、〔渇愛への〕無関与性のみを内になし、その第四禅への入定によって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso rūpasaññānaṃ
samatikkamā paṭighasaññānaṃ atthaṅgamā nānattasaññānaṃ amanasikārā ‘ananto
ākāso’ti ākāsānañcāyatanaṃ upasampajja viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso (107-1.) |
|
|
|
|
sabbaso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あまねく、まったく(単数奪格) |
|
|
|
|
rūpa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
色、物質 |
|
|
|
|
saññānaṃ |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
複 |
属 |
想、想念、概念、表象 |
|
|
|
|
samatikkamā |
saṃ-ati-kram |
形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
超える、越度する |
|
|
|
|
paṭigha |
prati-han |
名 |
a |
男中 |
依(属) |
瞋恚、いかり、障碍、対碍、有対 |
|
|
|
|
saññānaṃ |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
複 |
属 |
想、想念、概念、表象 →有対想 |
|
|
|
|
atthaṅgamā |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
滅没 |
|
|
|
|
nānatta |
|
名 |
a |
中 |
持 |
種々、雑多 |
|
|
|
|
saññānaṃ |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
複 |
属 |
想、想念、概念、表象 |
|
|
|
|
amanasikārā |
a-man,
kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
不作意 |
|
|
|
|
‘ananto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
無辺の、無限の、無量の |
|
|
|
|
ākāso’ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
虚空、空 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
ākāsānañca |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
空無辺 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →空無辺処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人があまねく色想を超えることより、有対想の滅没より、種々の想の不作意より、『虚空は無辺なり』と、空無辺処に到達して住する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi ākāsānañcāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe
bhikkhū ākāsānañcāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi ākāsānañcāyatanasamāpattiyā lābhī,
ime panaññe bhikkhū ākāsānañcāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. (108-3.) |
|
|
|
|
ākāsānañca |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
空無辺 |
|
|
|
|
āyatana |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
依(対) |
処、入 →空無辺処 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は空無辺処への入定の獲得者である。しかしこれら他の比丘たちは空無辺処への入定の獲得者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya ākāsānañcāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
ākāsānañcāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. (108-4, 25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその空無辺処への入定によって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ākāsānañcāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā
bhagavatā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ākāsānañcāyatanasamāpattiyāpi
kho atammayatā vuttā bhagavatā. (108-7, 25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『―空無辺処への入定には、〔渇愛への〕無関与性がある―〔と〕世尊によって言われている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti
tato taṃ hoti aññathā’ti. (108-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなれば、およそそれ(禅定)とそれ(渇愛)とを考えてみれば、それ(禅定)はそれ(渇愛)とは異なっているからである』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya
ākāsānañcāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So atammayataññeva
antaraṃ karitvā tāya ākāsānañcāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. (108-9, 25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、〔渇愛への〕無関与性のみを内になし、その空無辺処への入定によって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso ākāsānañcāyatanaṃ
samatikkamma ‘anantaṃ viññāṇa’nti viññāṇañcāyatanaṃ upasampajja
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso (107-1.) |
|
|
|
|
sabbaso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あまねく、まったく(単数奪格) |
|
|
|
|
ākāsānañca |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
空無辺 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →空無辺処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samatikkamma |
saṃ-ati-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
超える、越度する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘anantaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
無辺の、無限の、無量の |
|
|
|
|
viññāṇa’n |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
識、認識、意識 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
viññāṇañca |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
識無辺 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →識無辺処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が、あまねく空無辺処を超えて『識は無辺なり』と、識無辺処に到達して住する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi viññāṇañcāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe
bhikkhū viññāṇañcāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi
viññāṇañcāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū
viññāṇañcāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. (108-25, 33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は識無辺処への入定の獲得者である。しかしこれら他の比丘たちは識無辺処への入定の獲得者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya viññāṇañcāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
viññāṇañcāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. (108-4, 33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその識無辺処への入定によって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘viññāṇañcāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā
bhagavatā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘viññāṇañcāyatanasamāpattiyāpi
kho atammayatā vuttā bhagavatā. (108-7, 33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『―識無辺処への入定には、〔渇愛への〕無関与性がある―〔と〕世尊によって言われている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti
tato taṃ hoti aññathā’ti. (108-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなれば、およそそれ(禅定)とそれ(渇愛)とを考えてみれば、それ(禅定)はそれ(渇愛)とは異なっているからである』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya
viññāṇañcāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So atammayataññeva
antaraṃ karitvā tāya viññāṇañcāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. (108-9, 33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、〔渇愛への〕無関与性のみを内になし、その識無辺処への入定によって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso viññāṇañcāyatanaṃ
samatikkamma ‘natthi kiñcī’ti ākiñcaññāyatanaṃ upasampajja viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso (107-1.) |
|
|
|
|
sabbaso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あまねく、まったく(単数奪格) |
|
|
|
|
viññāṇañca |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
識無辺 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →識無辺処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samatikkamma |
saṃ-ati-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
超える、越度する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kiñcī’ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
何 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
ākiñcañña |
|
名 |
a |
中 |
持 |
無所有 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →無所有処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が、あまねく識無辺処を超えて『何も存在しない』と、無所有処に到達して住する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi ākiñcaññāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe
bhikkhū ākiñcaññāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi
ākiñcaññāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū
ākiñcaññāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. (108-25, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は無所有処への入定の獲得者である。しかしこれら他の比丘たちは無所有処への入定の獲得者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya ākiñcaññāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
ākiñcaññāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. (108-4, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその無所有処への入定によって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ākiñcaññāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā
bhagavatā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ākiñcaññāyatanasamāpattiyāpi
kho atammayatā vuttā bhagavatā. (108-7, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『―無所有処への入定には、〔渇愛への〕無関与性がある―〔と〕世尊によって言われている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti
tato taṃ hoti aññathā’ti. (108-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなれば、およそそれ(禅定)とそれ(渇愛)とを考えてみれば、それ(禅定)はそれ(渇愛)とは異なっているからである』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya
ākiñcaññāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So atammayataññeva
antaraṃ karitvā tāya ākiñcaññāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. (108-9, 43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、〔渇愛への〕無関与性のみを内になし、その無所有処への入定によって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso ākiñcaññāyatanaṃ
samatikkamma nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasampajja viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, asappuriso (107-1.) |
|
|
|
|
sabbaso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あまねく、まったく(単数奪格) |
|
|
|
|
ākiñcañña |
|
名 |
a |
中 |
持 |
無所有 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →無所有処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samatikkamma |
saṃ-ati-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
超える、越度する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →非想非非想処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、不善人が、あまねく無所有処を超えて、非想非非想処に到達して住する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So iti paṭisañcikkhati
– (107-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā lābhī, ime
panaññe bhikkhū nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ khomhi
nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū
nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti. (108-25, 53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は非想非非想処への入定の獲得者である。しかしこれら他の比丘たちは非想非非想処への入定の獲得者たちではない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. (108-4,
53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその非想非非想処への入定によって、自己を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
asappurisadhammo. (107-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた不善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappuriso ca kho,
bhikkhave, iti paṭisañcikkhati – (107-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし比丘たちよ、善人はこのように深慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-59. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā
bhagavatā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyāpi
kho atammayatā vuttā bhagavatā. (108-7, 53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『―非想非非想処への入定には、〔渇愛への〕無関与性がある―〔と〕世尊によって言われている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-60. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yena yena hi maññanti
tato taṃ hoti aññathā’ti. (108-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なんとなれば、およそそれ(禅定)とそれ(渇愛)とを考えてみれば、それ(禅定)はそれ(渇愛)とは異なっているからである』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-61. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya
nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So atammayataññeva
antaraṃ karitvā tāya nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na
paraṃ vambheti. (108-9, 53.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、〔渇愛への〕無関与性のみを内になし、その非想非非想処への入定によって、自己を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-62. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayampi, bhikkhave,
sappurisadhammo. (107-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これもまた善人の法です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-63. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, sappuriso sabbaso
nevasaññānāsaññāyatanaṃ samatikkamma saññāvedayitanirodhaṃ upasampajja
viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna caparaṃ,
bhikkhave, (107-1.) |
|
|
|
|
sappuriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
善士、善人、正士 |
|
|
|
|
sabbaso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あまねく、まったく(単数奪格) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →非想非非想処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samatikkamma |
saṃ-ati-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
超える、越度する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想 |
|
|
|
|
vedayita |
vid 使 |
過分 |
a |
‐ |
依(属) |
感受した、経験した |
|
|
|
|
nirodhaṃ |
ni-rudh 受 |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
滅 →想受滅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、善人が、あまねく非想非非想処を超えて、想受滅に到達して住する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-65. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ [ayaṃ kho (syā. kaṃ.)], bhikkhave, bhikkhu na kiñci
maññati, na kuhiñci maññati, na kenaci maññatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kiñci |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññati, |
man |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kuhiñci |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
どこに |
|
|
|
|
maññati, |
同上 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kenaci |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
maññatī’’ |
同上 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘は、何も考えず、どこにおいても考えず、何によっても考えることはありません」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-66. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idamavoca bhagavā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavā. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-67. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attamanā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
適意の、悦意の |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘たち |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
bhāsitaṃ |
bhāṣ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
いった、言説、所説 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinandun |
abhi-nand |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
歓喜する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った彼ら比丘たちは、世尊の所説に歓喜した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
108-68. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sappurisasuttaṃ niṭṭhitaṃ tatiyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sappurisa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
善士、善人、正士 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
|
niṭṭhitaṃ |
nih-sthā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完了した、終わった |
|
|
|
|
tatiyaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第三の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『中部』「後分五十篇」「不断品」〕第三〔経〕「善人経」おわり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |