|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371. ‘‘Kiñhi no siyā, aggivessana? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kiñ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
なぜ |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
siyā, |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aggivessana? |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「アッギヴェッサナよ、どうして否でありましょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha me, aggivessana, pubbeva sambodhā anabhisambuddhassa
bodhisattasseva sato etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
pubbe |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
前に、以前に |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
sambodhā |
saṃ-budh |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
正覚、等覚 |
|
|
|
|
anabhisambuddhassa |
an-abhi-saṃ-budh |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
未だ現等覚せざる |
|
|
|
|
bodhisattassa |
budh |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
菩薩 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
sato |
as |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
あるなる |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi – |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、等覚以前、未だ現等覚せざる菩薩であったここなる私に、この〔思い〕がおこりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘sambādho gharāvāso rajāpatho, abbhokāso pabbajjā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘sambādho |
saṃ-bādh 使 |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
障碍、繁多、雑踏 |
|
|
|
|
ghara |
|
名 |
a |
中 |
依(処) |
家、俗家 |
|
|
|
|
āvāso |
ā-vas |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
住居、居住 |
|
|
|
|
rajā |
|
名 |
as |
中 |
依(属) |
塵、不浄 |
|
|
|
|
patho, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
道 |
|
|
|
|
abbhokāso |
abhi-ava-kāś |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
露地、野天、屋外、野外、開かれた場所 |
|
|
|
|
pabbajjā. |
pari-vraj |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
出家 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『雑多な在家の暮らしは不浄の道だ。出家は開放されている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nayidaṃ sukaraṃ agāraṃ ajjhāvasatā ekantaparipuṇṇaṃ
ekantaparisuddhaṃ saṅkhalikhitaṃ brahmacariyaṃ carituṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
sukaraṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
なしやすい、容易な |
|
|
|
|
agāraṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
ajjhāvasatā |
adhi-ā-vas |
現分 |
ant |
男 |
単 |
具 |
住す、忍住する |
|
|
|
|
ekanta |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
一向の、単一の、そのものの |
|
|
|
|
paripuṇṇaṃ |
pari-pṝ |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
円満した、充満した、完全な |
|
|
|
|
ekanta |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
一向の、単一の、そのものの |
|
|
|
|
parisuddhaṃ |
pari-śudh |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
清浄の |
|
|
|
|
saṅkha |
|
名 |
a |
男 |
有(持) |
螺貝 |
|
|
|
|
likhitaṃ |
likh |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
刻まれた、切られた、磨かれた、古かれた |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ |
bṛh,
car |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
梵行の |
|
|
|
|
carituṃ. |
car |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
行ずること |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
在家に住しながら円満そのもの、清浄そのものの、磨かれた螺貝の如き梵行を行ずること、これは容易ではない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃnūnāhaṃ kesamassuṃ ohāretvā kāsāyāni vatthāni acchādetvā
agārasmā anagāriyaṃ pabbajeyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
nūna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
確かに →〜したらどうか |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
kesa |
|
名 |
a |
男 |
相 |
髪 |
|
|
|
|
massuṃ |
|
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
ひげ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ohāretvā |
ava-hṛ 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
剃る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāsāyāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
対 |
渋色の、袈裟、黄衣 |
|
|
|
|
vatthāni |
vas |
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
衣 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
acchādetvā |
ā-chad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
覆う、まとう、包む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
agārasmā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
anagāriyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非家の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pabbajeyya’n |
pra-vraj |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
出家する、遁世する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、髪とひげを剃って袈裟衣をまとい、家から出家してはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, aparena samayena daharova samāno,
susukāḷakeso bhadrena yobbanena samannāgato paṭhamena vayasā, akāmakānaṃ
mātāpitūnaṃ assumukhānaṃ rudantānaṃ, kesamassuṃ ohāretvā kāsāyāni vatthāni
acchādetvā agārasmā anagāriyaṃ pabbajiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
aparena |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
副具 |
別の |
|
|
|
|
samayena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
daharo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
若い、幼い |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
samāno, |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
susukāḷa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
非常に黒い |
|
|
|
|
keso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
髪 |
|
|
|
|
bhadrena |
|
名形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
賢い、吉祥の |
|
|
|
|
yobbanena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
青年、青春 |
|
|
|
|
samannāgato |
saṃ-anu-ā-gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
具備した、具足の |
|
|
|
|
paṭhamena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
第一の、最初の、初の |
|
|
|
|
vayasā, |
|
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
時量、年代 |
|
|
|
|
akāmakānaṃ |
|
形 |
a |
男 |
複 |
属絶 |
欲しない |
|
|
|
|
mātā |
|
名 |
ar |
女 |
相 |
母 |
|
|
|
|
pitūnaṃ |
|
名 |
ar |
男 |
複 |
属絶 |
父 |
|
|
|
|
assumukhānaṃ |
|
形 |
a |
男 |
複 |
属絶 |
涙にぬれた |
|
|
|
|
rudantānaṃ, |
rud |
現分 |
ant |
男 |
複 |
属絶 |
なく、嘆く |
|
|
|
|
kesa |
|
名 |
a |
男 |
相 |
髪 |
|
|
|
|
massuṃ |
|
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
ひげ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ohāretvā |
ava-hṛ 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
剃る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāsāyāni |
|
形 |
a |
中 |
複 |
対 |
渋色の、袈裟、黄衣 |
|
|
|
|
vatthāni |
vas |
名 |
a |
中 |
複 |
対 |
衣 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
acchādetvā |
ā-chad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
覆う、まとう、包む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
agārasmā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
anagāriyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非家の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pabbajiṃ. |
pra-vraj |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
出家する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は、別の時、若く、見事な黒髪の青年で、〔人生の〕第一期たる素晴らしい青春をそなえたものでありながら、〔私の出家を〕望まない父母が、涙に濡れて嘆くにもかかわらず、髪とひげを剃って袈裟衣をまとい、家から出家したのです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・以下『中部』25「罠聚経」にパラレル。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno kiṃkusalagavesī anuttaraṃ
santivarapadaṃ pariyesamāno yena āḷāro kālāmo tenupasaṅkamiṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pabbajito |
pra-braj |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出家した、遁世した |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
kusala |
|
形 |
a |
‐ |
依(対) |
善き、善巧の、巧みな |
|
|
|
|
gavesī |
gava-ā-iṣ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
求める、追求する |
|
|
|
|
anuttaraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
無上の |
|
|
|
|
santi |
śam |
名 |
i |
女 |
依(属) |
寂静、寂止、寂滅 |
|
|
|
|
vara |
|
名形 |
a |
男中 |
持 |
優れた、最上の |
|
|
|
|
padaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
足、句 |
|
|
|
|
pariyesamāno |
pari-iṣ |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
遍求する、欲求する |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
āḷāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamiṃ; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
近づく |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そして、そのような出家者となり、なにがしかの善を求め、無上の、寂静に関する最上の句を遍求して、アーラーラ・カーラーマのもとへ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā āḷāraṃ kālāmaṃ etadavocaṃ – |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āḷāraṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avocaṃ – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
言う、語る、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、アーラーラ・カーラーマへ、こういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘icchāmahaṃ, āvuso kālāma, imasmiṃ dhammavinaye brahmacariyaṃ
caritu’nti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘icchāmi |
iṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
欲する、欲求する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
āvuso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
kālāma, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
imasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
これ |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
相 |
法 |
|
|
|
|
vinaye |
vi-nī |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
律 |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ |
bṛh,
car |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
梵行 |
|
|
|
|
caritu’n |
car |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
行くこと、行ずること |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友、カーラーマよ、私はこの法と律において梵教を行じることを望みます』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, aggivessana, āḷāro kālāmo maṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte, |
vac 受 |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
āḷāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、このようにいわれて、アーラーラ・カーラーマは、私へこういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘viharatāyasmā, tādiso ayaṃ dhammo yattha viññū puriso
nacirasseva sakaṃ ācariyakaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
vihareyyā’ti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘viharatu |
vi-hṛ |
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āyasmā, |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
呼 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
そのごとき |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
dhammo |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
yattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜するところで |
|
|
|
|
viññū |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
単 |
主 |
有智 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
cirassa |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副属 |
ひさしく、ついに |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
sakaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
自分の |
|
|
|
|
ācariyakaṃ |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
対 |
師の、師伝の |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する、自証する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明をなす、さとる |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
vihareyyā’ |
vi-hṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者よ、住されよ。これは、智者が久しからずして己が師伝の〔密義〕を、みずから自証し、作証し、成就して住するような、その如きの法です』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, nacirasseva khippameva taṃ dhammaṃ
pariyāpuṇiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
cirassa |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副属 |
ひさしく、ついに |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
khippam |
kṣip |
名形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
急速に、速疾に |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariyāpuṇiṃ. |
pari-āp |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
学得、得達、了知、暗記する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は久しからずして、速疾にその法を学得しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, tāvatakeneva oṭṭhapahatamattena
lapitalāpanamattena ñāṇavādañca vadāmi theravādañca, ‘jānāmi passāmī’ti ca
paṭijānāmi, ahañceva aññe ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
tāvatakena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
それだけの |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
oṭṭha |
|
名 |
a |
男 |
持 |
唇 |
|
|
|
|
pahata |
pra-hṛ |
過分 |
a |
‐ |
持 |
打たれた |
|
|
|
|
mattena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
のみ、だけ |
|
|
|
|
lapita |
lap |
過分 |
a |
‐ |
持 |
話された |
|
|
|
|
lāpana |
lap |
名 |
a |
中 |
持 |
浮言、虚説 |
|
|
|
|
mattena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
のみ、だけ |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
智慧 |
|
|
|
|
vādañ |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
言葉 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadāmi |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
thera |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
長老、上座 |
|
|
|
|
vādañ |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
言葉 |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘jānāmi |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
いう |
|
|
|
|
passāmī’ |
paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭijānāmi, |
prati-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
自称する、公言する、認める |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ahañ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
aññe |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、唇を動かすのみ、つぶやきを発するのみ、それだけによって智慧の言葉を、長老の言葉を語りました。『私は知っている。私は見ている』と自他共に認めました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, aggivessana, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mayhaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi – |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho āḷāro kālāmo imaṃ dhammaṃ kevalaṃ saddhāmattakena sayaṃ
abhiññā sacchikatvā upasampajja viharāmīti pavedeti, addhā āḷāro kālāmo imaṃ
dhammaṃ jānaṃ passaṃ viharatī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āḷāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
kevalaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
完全に、独一の |
|
|
|
|
saddhā |
śrad-dhā |
名 |
ā |
女 |
持 |
信 |
|
|
|
|
mattakena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
量の、のみの |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する、自証する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明をなす、さとる |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
viharāmī |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedeti, |
pra-vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
addhā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まことに、確かに |
|
|
|
|
āḷāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
jānaṃ |
jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
見る |
|
|
|
|
passaṃ |
paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
知る |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharatī’’’ |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『アーラーラ・カーラーマは、―私はこの法を、ただ信のみによってみずから自証し、作証し、成就して住した―とは説いていない。たしかにアーラーラ・カーラーマは、この法を、見て、知って、住している』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Atha khvāhaṃ, aggivessana, yena āḷāro kālāmo
tenupasaṅkamiṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
āḷāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamiṃ; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、そこで私は、アーラーラ・カーラーマのもとへ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā āḷāraṃ kālāmaṃ etadavocaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā āḷāraṃ
kālāmaṃ etadavocaṃ – (371-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、アーラーラ・カーラーマへ、こういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kittāvatā no, āvuso kālāma, imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja viharāmīti pavedesī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kittāvatā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
どれだけで |
|
|
|
|
no, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜かどうか |
|
|
|
|
āvuso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
kālāma, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
imaṃ dhammaṃ sayaṃ
abhiññā sacchikatvā upasampajja viharāmīti (371-15.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesī’ |
pra-vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
知らせる、説く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友、カーラーマよ、どれだけのことをもって、あなたは、―私はこの法をみずから自証し、作証し、成就して住した―と説くのでしょうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, aggivessana, āḷāro kālāmo ākiñcaññāyatanaṃ
pavedesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte, |
vac 受 |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
āḷāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
ākiñcañña |
|
名 |
a |
中 |
持 |
無所有 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →無所有処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesi. |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、このようにいわれて、アーラーラ・カーラーマは無所有処を説きました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, aggivessana, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
aggivessana, etadahosi – (371-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho āḷārasseva kālāmassa atthi saddhā, mayhaṃpatthi
saddhā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āḷārassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kālāmassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saddhā, |
śrad-dhā |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
信 |
|
|
|
|
mayhaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
atthi |
同上 |
|
|
|
|
saddhā; |
śrad-dhā |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
信 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにアーラーラ・カーラーマのみに信があるのではない。私にも信が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho āḷārasseva kālāmassa atthi vīriyaṃ, mayhaṃpatthi
vīriyaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho āḷārasseva
kālāmassa atthi vīriyaṃ, mayhaṃpatthi
vīriyaṃ; (371-21.) |
|
|
|
|
vīriyaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
精進、勤 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにアーラーラ・カーラーマのみに精進があるのではない。私にも精進が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho āḷārasseva kālāmassa atthi sati, mayhaṃpatthi sati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho āḷārasseva
kālāmassa atthi sati, mayhaṃpatthi
sati; (371-21.) |
|
|
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
念、正念、憶念 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにアーラーラ・カーラーマのみに念があるのではない。私にも念が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho āḷārasseva kālāmassa atthi samādhi, mayhaṃpatthi
samādhi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho āḷārasseva
kālāmassa atthi samādhi, mayhaṃpatthi
samādhi; (371-21.) |
|
|
|
|
samādhi, |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
定、三昧、精神集中 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにアーラーラ・カーラーマのみに定があるのではない。私にも定が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho āḷārasseva kālāmassa atthi paññā, mayhaṃpatthi
paññā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho āḷārasseva
kālāmassa atthi paññā, mayhaṃpatthi
paññā; (371-21.) |
|
|
|
|
paññā, |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
智慧、般若 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにアーラーラ・カーラーマのみに智があるのではない。私にも智が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃnūnāhaṃ yaṃ dhammaṃ āḷāro kālāmo sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja viharāmīti pavedeti tassa dhammassa sacchikiriyāya
padaheyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃnūna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜してはどうか |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
dhammaṃ āḷāro kālāmo
sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharāmīti pavedeti (371-15.) |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
法 |
|
|
|
|
sacchikiriyāya |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
作証、現証 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
padaheyya’n |
pra-dhā |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
努力する、励む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、アーラーラ・カーラーマが、その法を、―私は、みずから自証し、作証し、成就して住した―と説くような、その法の作証のため、励んではどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, nacirasseva khippameva taṃ dhammaṃ
sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja vihāsiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
aggivessana, nacirasseva khippameva taṃ dhammaṃ (371-12.) |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する、自証する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明をなす、さとる |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
vihāsiṃ. |
vi-hṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は久しからずして、速疾にその法を、みずから自証し、作証し、成就して住しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Atha khvāhaṃ, aggivessana, yena āḷāro kālāmo
tenupasaṅkamiṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atha khvāhaṃ,
aggivessana, yena āḷāro kālāmo tenupasaṅkamiṃ; (371-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、そこで私は、アーラーラ・カーラーマのもとへ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā āḷāraṃ kālāmaṃ etadavocaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā āḷāraṃ
kālāmaṃ etadavocaṃ – (371-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、アーラーラ・カーラーマへ、こういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ettāvatā no, āvuso kālāma, imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja pavedesī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ettāvatā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
どれだけで |
|
|
|
|
no, āvuso kālāma, imaṃ
dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja pavedesī’ti? (371-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友、カーラーマよ、これだけのことをもって、あなたはこの法を、みずから自証し、作証し、成就して説くのではありませんか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Ettāvatā kho ahaṃ, āvuso, imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja pavedemī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Ettāvatā kho ahaṃ, āvuso, imaṃ dhammaṃ sayaṃ
abhiññā sacchikatvā upasampajja pavedemī’ti. (371-30.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedemī’ |
pra-vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、じつにそれだけのことをもって、私はこの法を、みずから自証し、作証し、成就して説くのです』 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Ahampi kho, āvuso, ettāvatā imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja viharāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Ahampi kho, āvuso, ettāvatā imaṃ
dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharāmī’ti. (371-31.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharāmī’ |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、私もまた、じつにこれだけのことをもって、この法を、みずから自証し、作証し、成就して住しています』 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Lābhā no, āvuso, suladdhaṃ no, āvuso, ye mayaṃ āyasmantaṃ
tādisaṃ sabrahmacāriṃ passāma. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Lābhā |
labh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
利得、利養 |
|
|
|
|
no, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
私たち |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
suladdhaṃ |
su-labh |
過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
よく得られた、善利の |
|
|
|
|
no, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
私たち |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
mayaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
主 |
私たち |
|
|
|
|
āyasmantaṃ |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
対 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
tādisaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
その如き |
|
|
|
|
sabrahmacāriṃ |
sa-bṛh,
car |
名 |
in |
男 |
単 |
対 |
同梵行者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passāma. |
paś |
動 |
現 |
能 |
複 |
一 |
見る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、およそ我々は尊者のような同梵行者にまみえました。我々には利得があり、我々には善利があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti yāhaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
pavedemi taṃ tvaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
viharasi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ahaṃ dhammaṃ sayaṃ
abhiññā sacchikatvā upasampajja pavedemi (371-31.) |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
tvaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja (同上) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharasi; |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かく、およそ私がその法をみずから自証し、作証し、成就して説くようなその法を、あなたは自証し、作証し、成就して住しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharasi
tamahaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja pavedemi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ sayaṃ
abhiññā sacchikatvā upasampajja viharasi tamahaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja pavedemi. (371-34.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそあなたがその法をみずから自証し、作証し、成就して住するようなその法を、私は自証し、作証し、成就して説いています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti yāhaṃ dhammaṃ jānāmi taṃ tvaṃ dhammaṃ jānāsi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānāmi |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
tvaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānāsi; |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かく、およそ私がその法を知るようなその法を、あなたは知っています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ jānāsi tamahaṃ dhammaṃ jānāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ
jānāsi tamahaṃ dhammaṃ jānāmi. (371-36.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそあなたがその法を知るようなその法を、私は知っています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti yādiso ahaṃ tādiso tuvaṃ, yādiso tuvaṃ tādiso ahaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
yādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
どのような、いかに些少でも |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
tādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
どのような、いかに些少でも |
|
|
|
|
tuvaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
yādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
どのような、いかに些少でも |
|
|
|
|
tuvaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
tādiso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
どのような、いかに些少でも |
|
|
|
|
ahaṃ. |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かく、あなたは私のごとくであり、私はあなたのごとくです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ehi dāni, āvuso, ubhova santā imaṃ gaṇaṃ pariharāmā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ehi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いざ |
|
|
|
|
dāni, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
今、いまや |
|
|
|
|
āvuso, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
友よ |
|
|
|
|
ubho |
|
数 |
特 |
‐ |
両 |
主 |
両方の |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
santā |
as |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
gaṇaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
会衆、群衆 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariharāmā’ |
pari-hṛ |
動 |
命 |
能 |
複 |
一 |
世話する、守る、持ち運ぶ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いざ友よ、いまや我々は二人組となって、この会衆を統率して行きましょう』 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti kho, aggivessana, āḷāro kālāmo ācariyo me samāno (attano)
[( ) natthi (sī. pī.)] antevāsiṃ maṃ samānaṃ attanā samasamaṃ ṭhapesi,
uḷārāya ca maṃ pūjāya pūjesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
āḷāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アーラーラ |
|
|
|
|
kālāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カーラーマ |
|
|
|
|
ācariyo |
ā-car |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
antevāsiṃ |
vas |
名 |
in |
男 |
単 |
対 |
弟子、内弟子 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
samānaṃ |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
対 |
ある、なる |
|
|
|
|
attanā |
|
名 |
an |
男 |
単 |
副具 |
みずから |
|
|
|
|
samasamaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
等同の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ṭhapesi, |
sthā 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
置く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
uḷārāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
偉大な、広大な、すぐれた |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
pūjāya |
pūj |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
供養 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pūjesi. |
pūj |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
供養する、尊敬する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、このようにアーラーラ・カーラーマは、私の師でありながら、弟子である私を、みずから等しい〔位〕へと置き、私を偉大な供養をもって尊敬しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, aggivessana, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
aggivessana, etadahosi – (371-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘nāyaṃ dhammo nibbidāya na virāgāya na nirodhāya na upasamāya
na abhiññāya na sambodhāya na nibbānāya saṃvattati, yāvadeva
ākiñcaññāyatanūpapattiyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
dhammo |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
nibbidāya |
nir-vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
厭、厭離、厭悪、厭逆 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
virāgāya |
|
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
離貧、離、遠離、離欲、離貧者 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
nirodhāya |
ni-rudh 受 |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
滅、滅尽 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
upasamāya |
upa-śam |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
寂静、寂止、休息、止息 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
abhiññāya |
abhi-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
神通、証知 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
sambodhāya |
saṃ-budh |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
正覚、等覚 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
nibbānāya |
|
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
涅槃、寂滅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvattati, |
saṃ-vṛt |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
転起する、作用する、導く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yāva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜だけ、〜まで、〜の限り |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
ākiñcañña |
|
名 |
a |
中 |
持 |
無所有 |
|
|
|
|
āyatana |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
依(対) |
処、入 →無所有処 |
|
|
|
|
upapattiyā’ |
upa-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
与 |
再生、転生、往生 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそ、無所有処への転生のためだけのこの法は、厭悪、離貪、滅尽、寂静、神通、正覚、涅槃のためにならないものだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
371-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, taṃ dhammaṃ analaṅkaritvā tasmā
dhammā nibbijja apakkamiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
analaṅ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
不満足、不十分 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karitvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tasmā |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nibbijja |
nir-vid |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
厭う、厭悪する |
|
|
|
|
apakkamiṃ. |
pra-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
出発する、進む |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は、その法へ不満足をなし、その法から厭うて立ち去りました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372. ‘‘So kho ahaṃ, aggivessana, kiṃkusalagavesī anuttaraṃ
santivarapadaṃ pariyesamāno yena udako rāmaputto tenupasaṅkamiṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So kho ahaṃ, aggivessana, kiṃ
kusalagavesī anuttaraṃ santivarapadaṃ pariyesamāno yena udako rāmaputto tenupasaṅkamiṃ;
(371-7..) |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
udako |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ウダカ |
|
|
|
|
rāmaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマプッタ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は、なにがしかの善を求めて、無上の、寂静に関する最上の句を遍求して、ウダカ・ラーマプッタのもとへ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā udakaṃ rāmaputtaṃ etadavocaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā udakaṃ rāmaputtaṃ etadavocaṃ –
(371-7.) |
|
|
|
|
udakaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、ウダカ |
|
|
|
|
rāmaputtaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、ラーマプッタ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、ウダカ・ラーマプッタへ、こういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘icchāmahaṃ, āvuso [passa ma. ni. 1.278 pāsarāsisutte] imasmiṃ
dhammavinaye brahmacariyaṃ caritu’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘icchāmahaṃ, āvuso
imasmiṃ dhammavinaye brahmacariyaṃ caritu’nti. (371-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、私はこの法と律において梵教を行じることを望みます』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, aggivessana, udako rāmaputto maṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ vutte,
aggivessana, udako rāmaputto maṃ
etadavoca – (371-10.) |
|
|
|
|
udako |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ウダカ |
|
|
|
|
rāmaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマプッタ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、このようにいわれて、ウダカ・ラーマプッタは、私へこういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘viharatāyasmā, tādiso ayaṃ dhammo yattha viññū puriso
nacirasseva sakaṃ ācariyakaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
vihareyyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘viharatāyasmā, tādiso
ayaṃ dhammo yattha viññū puriso nacirasseva sakaṃ ācariyakaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja vihareyyā’ti. (371-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者よ、住されよ。これは、智者が久しからずして己が師伝の〔密義〕を、みずから自証し、作証し、成就して住するような、その如きの法です』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, nacirasseva khippameva taṃ dhammaṃ
pariyāpuṇiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
aggivessana, nacirasseva khippameva taṃ dhammaṃ pariyāpuṇiṃ. (371-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は久しからずして、速疾にその法を学得しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, tāvatakeneva oṭṭhapahatamattena
lapitalāpanamattena ñāṇavādañca vadāmi theravādañca, ‘jānāmi passāmī’ti ca
paṭijānāmi, ahañceva aññe ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
aggivessana, tāvatakeneva oṭṭhapahatamattena lapitalāpanamattena ñāṇavādañca
vadāmi theravādañca, ‘jānāmi passāmī’ti ca paṭijānāmi, ahañceva aññe ca.
(371-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、唇を動かすのみ、つぶやきを発するのみ、それだけによって智慧の言葉を、長老の言葉を語りました。『私は知っている。私は見ている』と自他共に認めました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, aggivessana, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
aggivessana, etadahosi – (371-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho rāmo imaṃ dhammaṃ kevalaṃ saddhāmattakena sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja viharāmīti pavedesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kho rāmo imaṃ dhammaṃ kevalaṃ
saddhāmattakena sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharāmīti (371-15.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesi; |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ラーマは、―私はこの法を、ただ信のみによってみずから自証し、作証し、成就して住した―とは説かなかった。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Addhā rāmo imaṃ dhammaṃ jānaṃ passaṃ vihāsī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Addhā rāmo imaṃ dhammaṃ jānaṃ passaṃ vihāsī’ti. (371-15.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vihāsī’ |
vi-hṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たしかにラーマは、この法を、見て、知って、住していた』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha khvāhaṃ, aggivessana, yena udako rāmaputto
tenupasaṅkamiṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha khvāhaṃ,
aggivessana, yena udako rāmaputto tenupasaṅkamiṃ; (371-16.) |
|
|
|
|
udako |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ウダカ |
|
|
|
|
rāmaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマプッタ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、そこで私は、ウダカ・ラーマプッタのもとへ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā udakaṃ rāmaputtaṃ etadavocaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā udakaṃ
rāmaputtaṃ etadavocaṃ – (372-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、ウダカ・ラーマプッタへ、こういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kittāvatā no, āvuso rāmo, imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja viharāmīti pavedesī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kittāvatā no, āvuso rāmo, imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja viharāmīti pavedesī’ti? (371-18.) |
|
|
|
|
rāmo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesī’ |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、どれだけのことをもって、ラーマは、―私はこの法をみずから自証し、作証し、成就して住した―と説いたのでしょうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte, aggivessana, udako rāmaputto
nevasaññānāsaññāyatanaṃ pavedesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ vutte,
aggivessana, udako rāmaputto nevasaññānāsaññāyatanaṃ pavedesi. (371-19.) |
|
|
|
|
udako |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ウダカ |
|
|
|
|
rāmaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマプッタ |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
|
āyatanaṃ |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
処、入 →非想非非想処 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、このようにいわれて、ウダカ・ラーマプッタは非想非非想処を説きました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, aggivessana, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
aggivessana, etadahosi – (371-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho rāmasseva ahosi saddhā, mayhaṃpatthi saddhā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kho rāmasseva
ahosi saddhā, mayhaṃpatthi saddhā; (371-21.) |
|
|
|
|
rāmassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにラーマのみに信があったのではない。私にも信が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi vīriyaṃ, mayhaṃpatthi vīriyaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi
vīriyaṃ, mayhaṃpatthi vīriyaṃ; (372-16.) |
|
|
|
|
vīriyaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
精進、勤 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにラーマのみに精進があったのではない。私にも精進が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi sati, mayhaṃpatthi sati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi
sati, mayhaṃpatthi sati; (372-16.) |
|
|
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
念、正念、憶念 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにラーマのみに念があったのではない。私にも念が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi samādhi, mayhaṃpatthi samādhi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi
samādhi, mayhaṃpatthi samādhi; (372-16.) |
|
|
|
|
samādhi, |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
定、三昧、精神集中 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにラーマのみに定があったのではない。私にも定が存在する。じつにラーマのみに智があったのではない。私にも智が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi paññā, mayhaṃpatthi paññā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na kho rāmasseva ahosi
paññā, mayhaṃpatthi paññā. (372-16.) |
|
|
|
|
paññā, |
pra-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
智慧、般若 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにラーマのみに智があったのではない。私にも智が存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃnūnāhaṃ yaṃ dhammaṃ rāmo sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja viharāmīti pavedesi tassa dhammassa sacchikiriyāya
padaheyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃnūnāhaṃ yaṃ dhammaṃ
rāmo sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja viharāmīti pavedesi tassa dhammassa sacchikiriyāya padaheyya’nti. (371-26.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesī |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、ラーマが、その法を、―私は、みずから自証し、作証し、成就して住した―と説いたような、その法の作証のため、励んではどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, nacirasseva khippameva taṃ dhammaṃ
sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja vihāsiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
aggivessana, nacirasseva khippameva taṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja vihāsiṃ. (371-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は久しからずして、速疾にその法を、みずから自証し、作証し、成就して住しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Atha khvāhaṃ, aggivessana, yena udako rāmaputto
tenupasaṅkamiṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atha khvāhaṃ,
aggivessana, yena udako rāmaputto tenupasaṅkamiṃ; (372-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、そこで私は、ウダカ・ラーマプッタのもとへ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā udakaṃ rāmaputtaṃ etadavocaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā udakaṃ
rāmaputtaṃ etadavocaṃ – (372-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、ウダカ・ラーマプッタへ、こういいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ettāvatā no, āvuso, rāmo imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja pavedesī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ettāvatā no, āvuso, rāmo imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja pavedesī’ti? (371-30.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesī’ |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、これだけのことをもって、ラーマはこの法を、みずから自証し、作証し、成就して説いたのではありませんか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Ettāvatā kho, āvuso, rāmo imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja pavedesī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Ettāvatā kho, āvuso, rāmo imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja pavedesī’ti. (371-31.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesī’ |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、じつにそれだけのことをもって、ラーマはこの法を、みずから自証し、作証し、成就して説きました』 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Ahampi kho, āvuso, ettāvatā imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja viharāmī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Ahampi kho, āvuso,
ettāvatā imaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharāmī’ti.
(371-32.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、私もまた、じつにこれだけのことをもって、この法を、みずから自証し、作証し、成就して住しています』 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Lābhā no, āvuso, suladdhaṃ no, āvuso, ye mayaṃ āyasmantaṃ
tādisaṃ sabrahmacāriṃ passāma. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Lābhā no, āvuso,
suladdhaṃ no, āvuso, ye mayaṃ āyasmantaṃ tādisaṃ sabrahmacāriṃ passāma.
(371-33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『友よ、およそ我々は尊者のような同梵行者にまみえました。我々には利得があり、我々には善利があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti yaṃ dhammaṃ rāmo sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
pavedesi, taṃ tvaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
viharasi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti yaṃ dhammaṃ rāmo sayaṃ abhiññā sacchikatvā
upasampajja pavedesi, taṃ
tvaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharasi; (371-34.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesi, |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かく、およそラーマがその法をみずから自証し、作証し、成就して説いたようなその法を、あなたは自証し、作証し、成就して住しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
viharasi, taṃ dhammaṃ rāmo sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja
pavedesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ sayaṃ
abhiññā sacchikatvā upasampajja viharasi, taṃ dhammaṃ rāmo
sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja pavedesi. (371-35.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavedesi. |
pra-vid 使 |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
知らせる、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそあなたがその法をみずから自証し、作証し、成就して住するようなその法を、ラーマは自証し、作証し、成就して説きました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti yaṃ dhammaṃ rāmo abhiññāsi taṃ tvaṃ dhammaṃ jānāsi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti yaṃ dhammaṃ rāmo abhiññāsi taṃ tvaṃ dhammaṃ
jānāsi; (371-36.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññāsi |
abhi-jñā |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
証知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かく、およそラーマがその法を証知していたようなその法を、あなたは知っています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ jānāsi taṃ dhammaṃ rāmo abhiññāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ tvaṃ dhammaṃ
jānāsi taṃ dhammaṃ rāmo abhiññāsi. (372-31.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそあなたがその法を知るようなその法を、ラーマは証知していました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti yādiso rāmo ahosi tādiso tuvaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti yādiso rāmo ahosi tādiso tuvaṃ; (371-38.) |
|
|
|
|
rāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かく、あなたはラーマのごとくであり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yādiso tuvaṃ tādiso rāmo ahosi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yādiso tuvaṃ tādiso
rāmo ahosi. (372-33.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ラーマはあなたのごとくでした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ehi dāni, āvuso, tuvaṃ imaṃ gaṇaṃ pariharā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ehi dāni, āvuso, tuvaṃ imaṃ gaṇaṃ pariharā’ti. (371-39.) |
|
|
|
|
tuvaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariharā’ |
pari-hṛ |
動 |
命 |
能 |
単 |
二 |
世話する、守る、持ち運ぶ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いざ友よ、いまやあなたがこの会衆を統率してください』 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti kho, aggivessana, udako rāmaputto sabrahmacārī me samāno
ācariyaṭṭhāne ca maṃ ṭhapesi, uḷārāya ca maṃ pūjāya pūjesi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti kho, aggivessana, udako rāmaputto sabrahmacārī me
samāno ācariyaṭṭhāne ca
maṃ ṭhapesi, uḷārāya ca maṃ pūjāya pūjesi. (371-40.) |
|
|
|
|
udako |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ウダカ |
|
|
|
|
rāmaputto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ラーマプッタ |
|
|
|
|
sabrahmacārī |
sa-bṛh,
car |
名 |
in |
男 |
単 |
主 |
同梵行者 |
|
|
|
|
ācariya |
ā-car |
名 |
a |
男 |
依(属) |
師 |
|
|
|
|
ṭhāne |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
場所、状態、原因、道理 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、このようにウダカ・ラーマプッタは、私の同梵行者でありながら、私を、師の位へと置き、私を偉大な供養をもって尊敬しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, aggivessana, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
aggivessana, etadahosi – (371-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘nāyaṃ dhammo nibbidāya na virāgāya na nirodhāya na upasamāya
na abhiññāya na sambodhāya na nibbānāya saṃvattati, yāvadeva
nevasaññānāsaññāyatanūpapattiyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘nāyaṃ dhammo
nibbidāya na virāgāya na nirodhāya na upasamāya na abhiññāya na sambodhāya na
nibbānāya saṃvattati, yāvadeva nevasaññānāsaññāyatanūpapattiyā’ti. (371-42.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
想 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
asañña |
a-saṃ-jñā |
形 |
a |
‐ |
持 |
非想 |
|
|
|
|
āyatana |
ā-yam |
名 |
a |
中 |
依(対) |
処、入 →非想非非想処 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『およそ、非想非非想処への転生のためだけのこの法は、厭悪、離貪、滅尽、寂静、神通、正覚、涅槃のためにならないものだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
372-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, taṃ dhammaṃ analaṅkaritvā tasmā
dhammā nibbijja apakkamiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
aggivessana, taṃ dhammaṃ analaṅkaritvā tasmā dhammā nibbijja apakkamiṃ.
(371-43.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は、その法へ不満足をなし、その法から厭うて立ち去りました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373. ‘‘So kho ahaṃ, aggivessana, kiṃkusalagavesī anuttaraṃ
santivarapadaṃ pariyesamāno magadhesu anupubbena cārikaṃ caramāno yena
uruvelā senānigamo tadavasariṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
kusala |
|
形 |
a |
‐ |
依(対) |
善き、善巧の、巧みな |
|
|
|
|
gavesī |
gava-ā-iṣ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
求める、追求する |
|
|
|
|
anuttaraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
無上の |
|
|
|
|
santi |
śam |
名 |
i |
女 |
依(属) |
寂静、寂止、寂滅 |
|
|
|
|
vara |
|
名形 |
a |
男中 |
持 |
優れた、最上の |
|
|
|
|
padaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
足、句 |
|
|
|
|
pariyesamāno |
pari-iṣ |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
遍求する、欲求する |
|
|
|
|
magadhesu |
|
名 |
a |
男 |
複 |
処 |
地名、マガダ国 |
|
|
|
|
anupubbena |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副具 |
次第に、順次に |
|
|
|
|
cārikaṃ |
car |
名形 |
a |
男中 |
単 |
対 |
旅行、遊行、徘徊 |
|
|
|
|
caramāno |
car |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行ずる、行く |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
uruvelā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
地名、ウルヴェーラー |
|
|
|
|
senā |
|
名 |
ā |
女 |
持 |
地名、セーナー |
|
|
|
|
nigamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
町 |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avasariṃ. |
ava-sṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
異郷へ移る、至る、入る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私は、なにがしかの善を求めて、無上の、寂静に関する最上の句を遍求して、マガダ国において順次に遊行をなし、ウルヴェーラーのセーナー町へ入りました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatthaddasaṃ ramaṇīyaṃ bhūmibhāgaṃ, pāsādikañca vanasaṇḍaṃ,
nadiñca sandantiṃ setakaṃ supatitthaṃ ramaṇīyaṃ, samantā ca gocaragāmaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
addasaṃ |
dṛś |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ramaṇīyaṃ |
ram |
未分 |
a |
男 |
単 |
対 |
楽しい、喜ばしい、美しい |
|
|
|
|
bhūmi |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
地、大地 |
|
|
|
|
bhāgaṃ, |
bhaj |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
部分、配分、領分 |
|
|
|
|
pāsādikañ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
浄信の、清浄の、喜心の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vana |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
林、森 |
|
|
|
|
saṇḍaṃ, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
群、衆、叢 →密林 |
|
|
|
|
nadiñ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
河、川 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sandantiṃ |
syand |
現分 |
ant |
女 |
単 |
対 |
流れる |
|
|
|
|
setakaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
白い、透明な |
|
|
|
|
supatitthaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
美しい川岸の、岸まで充分水のある |
|
|
|
|
ramaṇīyaṃ, |
ram |
未分 |
a |
女 |
単 |
対 |
楽しい、喜ばしい、美しい |
|
|
|
|
samantā |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副奪 |
あまねく、どこにも |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
gocara |
car |
名 |
a |
男 |
持 |
行境、行処 |
|
|
|
|
gāmaṃ. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
村 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこで私は、美しい地域を、清浄の密林を、透明で岸まで水があり美しく流れる川を、またあまねく行処(托鉢の範囲)たる村を見ました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, aggivessana, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
aggivessana, etadahosi – (371-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ramaṇīyo vata, bho, bhūmibhāgo, pāsādiko ca vanasaṇḍo, nadī ca
sandati setakā supatitthā ramaṇīyā, samantā ca gocaragāmo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ramaṇīyo |
ram |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
楽しい、喜ばしい、美しい |
|
|
|
|
vata, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
bho, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
bhūmi |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
地、大地 |
|
|
|
|
bhāgo, |
bhaj |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
部分、配分、領分 |
|
|
|
|
pāsādiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
浄信の、清浄の、喜心の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vana |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
林、森 |
|
|
|
|
saṇḍo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
群、衆、叢 →密林 |
|
|
|
|
nadī |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
主 |
河、川 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sandati |
syand |
現分 |
ant |
女 |
単 |
主 |
流れる |
|
|
|
|
setakā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
白い、透明な |
|
|
|
|
supatitthā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
美しい川岸の、岸まで充分水のある |
|
|
|
|
ramaṇīyā, |
ram |
未分 |
a |
女 |
単 |
主 |
楽しい、喜ばしい、美しい |
|
|
|
|
samantā |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副奪 |
あまねく、どこにも |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
gocara |
car |
名 |
a |
男 |
持 |
行境、行処 |
|
|
|
|
gāmo. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
村 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ああ、じつに、美しい地域があり、清浄の密林があり、透明で岸まで水がある美しい川が流れ、またあまねく行処たる村がある。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Alaṃ vatidaṃ kulaputtassa padhānatthikassa padhānāyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Alaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
十分だ、満足だ |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kula |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
家、良家、族姓 |
|
|
|
|
puttassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
息子 →善男子 |
|
|
|
|
padhāna |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
依(対) |
努力、精勤 |
|
|
|
|
atthikassa |
|
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
希求する |
|
|
|
|
padhānāyā’ |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
努力、精勤 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにこれは、精勤を希求する善男子の精勤のため、申し分ない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, aggivessana, tattheva nisīdiṃ ‘alamidaṃ
padhānāyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
aggivessana, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、アッギヴェッサナ |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdiṃ – |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
坐った |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘alamidaṃ
padhānāyā’ti. (373-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
アッギヴェッサナよ、その私はそこに坐りました。『じつにこれは、精勤のため、申し分ない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |