|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310. ‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana,
bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(308-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・本経及び次経ではページをまたいだ繰り返しの表記を行っているので注意。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti na paripuṇṇasaṅkappo. (308-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati. (308-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Appamatto samāno
sīlasampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. (309-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(308-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno samādhisampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati. (309-9.) |
|
|
|
|
Appamatto samāno
samādhisampadaṃ ārādheti. (309-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、定の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho paripuṇṇasaṅkappo. (309-28.) |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその定の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na
attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (309-12.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati appamatto samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati (307-14.) |
|
|
|
|
appamatto samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
持 |
智慧 |
|
|
|
|
dassanaṃ |
dṛś |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、智見に至ります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・戒、定に続いて「智見」が来ている。「沙門果経」では四禅と六神通の間に「智見」がおかれているが、これと関わるものか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
ñāṇadassanena attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo.
(307-7.) |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
持 |
智慧 |
|
|
|
|
dassanena |
dṛś |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその智見によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
ñāṇadassanena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti –
(307-8.) |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
持 |
智慧 |
|
|
|
|
dassanena |
dṛś |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi jānaṃ passaṃ viharāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
asmi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jānaṃ |
jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
知者 |
|
|
|
|
passaṃ |
paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
見者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharāmi. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは知者であり、見者として住す。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime panaññe bhikkhū ajānaṃ apassaṃ viharantī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
aññe |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
ajānaṃ |
a-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
知者 |
|
|
|
|
apassaṃ |
a-paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
見者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharantī’ |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるにこれらの他の比丘たちは、知者ならず、見者ならずして住す』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
ñāṇadassanena majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. (307-10.) |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
持 |
智慧 |
|
|
|
|
dassanena |
dṛś |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
phegguṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi,
bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ phegguṃ chetvā ādāya pakkameyya
‘sāra’nti maññamāno. (307-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (307-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ
na aññāsi phegguṃ na aññāsi tacaṃ na aññāsi papaṭikaṃ na aññāsi
sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ
puriso aññāsi sāraṃ na aññāsi phegguṃ na aññāsi tacaṃ na aññāsi papaṭikaṃ na
aññāsi sākhāpalāsaṃ. (307-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ phegguṃ chetvā
ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ phegguṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti
maññamāno. (307-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti. (307-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho,
bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(307-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのように、比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti na paripuṇṇasaṅkappo. (308-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, (308-6.) |
|
|
|
|
appamatto samāno
sīlasampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. (309-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(308-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno samādhisampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati. (309-9.) |
|
|
|
|
Appamatto samāno
samādhisampadaṃ ārādheti. (309-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、定の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho paripuṇṇasaṅkappo. (310-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその定の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (310-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, appamatto
samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. (310-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、智見に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena
attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. (310-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその智見によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena
attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – (310-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi jānaṃ passaṃ viharāmi, ime
panaññe bhikkhū ajānaṃ apassaṃ viharantī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahamasmi jānaṃ passaṃ viharāmi,
(310-16.) |
|
|
|
|
ime panaññe bhikkhū
ajānaṃ apassaṃ viharantī’ti. (310-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは知者であり、見者として住す。しかるにこれらの他の比丘たちは、知者ならず、見者ならずして住す』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena
majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati, pamatto samāno dukkhaṃ viharati.
(310-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati, bhikkhave, bhikkhu phegguṃ aggahesi
brahmacariyassa; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati,
bhikkhave, bhikkhu phegguṃ aggahesi
brahmacariyassa; (307-22.) |
|
|
|
|
phegguṃ |
|
名 |
u |
中 |
単 |
対 |
辺材、膚材、樹膚、繊皮 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘は『彼は梵行の辺材を取った』といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
310-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tena ca vosānaṃ āpādi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena ca vosānaṃ āpādi.
(307-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それで、彼は終わってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311. ‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana,
bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(308-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti, na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti, na paripuṇṇasaṅkappo. (308-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati. (308-6.) |
|
|
|
|
Appamatto samāno
sīlasampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. (309-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(308-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno samādhisampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati. (309-9.) |
|
|
|
|
Appamatto samāno
samādhisampadaṃ ārādheti. (309-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、定の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho paripuṇṇasaṅkappo. (310-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその定の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (310-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, appamatto
samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. (310-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、智見に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena
attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. (310-14.) |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその智見によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (310-15.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno asamayavimokkhaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, (310-18.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
appamatto samāno asamayavimokkhaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
|
asamaya |
a-saṃ-i |
形 |
a |
‐ |
持 |
非時の |
|
|
|
|
vimokkhaṃ |
vi-muc |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
解脱 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、時ならぬ解脱に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aṭṭhānametaṃ [aṭṭhānaṃ kho panetaṃ (ka.)], bhikkhave, anavakāso
yaṃ so bhikkhu tāya asamayavimuttiyā parihāyetha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṭṭhānam |
a-sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
非処、不道理 |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
anavakāso |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
余地のない |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
奪 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
asamaya |
a-saṃ-i |
形 |
a |
‐ |
持 |
非時の |
|
|
|
|
vimuttiyā |
vi-muc 受 |
名 |
i |
女 |
単 |
奪 |
解脱 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parihāyetha. |
pari-hā |
動 |
願 |
反 |
単 |
三 |
衰退する、衰亡する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その比丘が、その時ならぬ解脱から衰退するような、そのこと。これは道理に合わず、〔成立の〕余地のないことです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā
ādāya pakkameyya ‘sāra’nti jānamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi,
bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ phegguṃ chetvā ādāya pakkameyya
‘sāra’nti (307-11.) |
|
|
|
|
jānamāno. |
jñā |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行き、心髄を有して立つ大樹の、まさに心髄を切り取って『心髄を〔得た〕』と知って出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (307-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aññāsi vatāyaṃ bhavaṃ puriso sāraṃ,
aññāsi phegguṃ, aññāsi tacaṃ, aññāsi papaṭikaṃ, aññāsi sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aññāsi vatāyaṃ bhavaṃ
puriso sāraṃ, aññāsi phegguṃ, aññāsi tacaṃ, aññāsi papaṭikaṃ, aññāsi
sākhāpalāsaṃ. (307-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知り、辺材を知り、深皮を知り、外皮を知り、枝葉を知っている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā ādāya pakkanto
‘sāra’nti jānamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti (307-14.) |
|
|
|
|
jānamāno. |
jñā |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き男は、心髄を遍求して行き、心髄を有して立つ大樹の、まさに心髄を切り取って―心髄を〔得た〕―と知って出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ anubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ anubhavissatī’ti. (307-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受するであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evameva kho, bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evameva kho,
bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(307-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのように、比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti, na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti, na paripuṇṇasaṅkappo. (308-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, (308-6.) |
|
|
|
|
Appamatto samāno
sīlasampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. (309-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(308-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno samādhisampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, (309-9.) |
|
|
|
|
Appamatto samāno
samādhisampadaṃ ārādheti. (309-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、定の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya attamano hoti, no ca kho paripuṇṇasaṅkappo. (310-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその定の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (310-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, appamatto
samāno ñāṇadassanaṃ ārādheti. (310-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、智見に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena attamano hoti, no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena
attamano hoti, no ca kho paripuṇṇasaṅkappo. (311-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその智見によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena
na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (311-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno asamayavimokkhaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena ñāṇadassanena
na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, appamatto samāno
asamayavimokkhaṃ ārādheti. (311-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその智見によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、時ならぬ解脱に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ so bhikkhu tāya
asamayavimuttiyā parihāyetha. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aṭṭhānametaṃ,
bhikkhave, anavakāso yaṃ so bhikkhu tāya asamayavimuttiyā parihāyetha.
(311-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、その比丘が、その時ならぬ解脱から衰退するような、そのこと。これは道理に合わず、〔成立の〕余地のないことです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Iti kho, bhikkhave, nayidaṃ brahmacariyaṃ
lābhasakkārasilokānisaṃsaṃ, na sīlasampadānisaṃsaṃ, na
samādhisampadānisaṃsaṃ, na ñāṇadassanānisaṃsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ |
bṛh, car |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
梵行 |
|
|
|
|
lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
siloka |
|
名 |
a |
男 |
有(持) |
名声、偈頌 |
|
|
|
|
ānisaṃsaṃ, |
|
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
功徳、利益、勝利 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadā |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
有(持) |
具足、成就 |
|
|
|
|
ānisaṃsaṃ, |
|
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
功徳、利益、勝利 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
|
sampadā |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
有(持) |
具足、成就 |
|
|
|
|
ānisaṃsaṃ, |
|
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
功徳、利益、勝利 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ñāṇa |
jñā |
名 |
a |
中 |
相 |
智慧 |
|
|
|
|
dassana |
dṛś |
名 |
a |
中 |
有(持) |
見 |
|
|
|
|
ānisaṃsaṃ. |
|
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
功徳、利益、勝利 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように、この梵行は、利得と恭敬と名声を功徳とするものでなく、戒の具足を功徳とするものでなく、定の具足を功徳とするものでなく、智見を功徳とするものでないのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yā ca kho ayaṃ, bhikkhave, akuppā cetovimutti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
akuppā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
不動の、堅固な |
|
|
|
|
ceto |
cit |
名 |
as |
中 |
依(属) |
心 |
|
|
|
|
vimutti – |
vi-muc 受 |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
解脱 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、およそ、かの不動の心解脱。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
etadatthamidaṃ, bhikkhave,
brahmacariyaṃ, etaṃ sāraṃ etaṃ pariyosāna’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
attham |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
義、目的 |
|
|
|
|
idaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ, |
bṛh, car |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
梵行 |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
sāraṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堅材、心材、堅実、真髄 |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
pariyosāna’’n |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
終結、完了 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この梵行は、これを目的とし、これを心髄とし、これを終結とするのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idamavoca bhagavā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavā. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
311-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attamanā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
適意の、悦意の |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘たち |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
bhāsitaṃ |
bhāṣ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
いった、言説、所説 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinandun |
abhi-nand |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
歓喜する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った彼ら比丘たちは、世尊の所説に歓喜した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mahāsāropamasuttaṃ niṭṭhitaṃ navamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
堅材、心材、堅実、真髄 |
|
|
|
|
upama |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
譬喩 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
|
niṭṭhitaṃ |
nih-sthā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完了した、終わった |
|
|
|
|
navamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第九の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『中部』「根本五十篇」「譬喩品」〕第九〔経〕「大心髄喩経」おわり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |