←前へ   トップへ   次へ→
                       
                       
    97-1.                
     97. ‘‘Santi, gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino –   
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      Santi,  as ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      gahapatayo,    i 居士、資産家  
      eke    代的 一、とある  
      samaṇa  śram a 沙門  
      brāhmaṇā  bṛh a 婆羅門  
      evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      vādino  vad in 説者  
      evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      diṭṭhino –  dṛś in 見ある  
    訳文                
     居士たちよ、ある沙門婆羅門たちは、このように説き、このように見ます。  
                       
                       
                       
    97-2.                
     ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato [pāṇamatimāpayato (sī. pī.), pāṇamatipātāpayato (syā. kaṃ.), pāṇamatipāpayato (ka.)], adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato;   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘karoto  kṛ 現分 ant 属絶 なす  
      kārayato,  kṛ 使 現分 ant 属絶 なさしめる  
      chindato  chid 現分 ant 属絶 切る、切断する、破る  
      chedāpayato,  chid 使 現分 ant 属絶 切らせる  
      pacato  pac 現分 ant 属絶 煮る、炊く、焼く、責める  
      pācāpayato,  pac 使 現分 ant 属絶 責めさせる  
      socayato  śuc 使 現分 ant 属絶 悲しませる、憂えさせる、悩ます  
      socāpayato,  śuc 使使 現分 ant 属絶 悩ましめる  
      kilamato  klam 現分 ant 属絶 疲れる  
      kilamāpayato,  klam 使 現分 ant 属絶 疲れさせる  
      phandato  spand 現分 ant 属絶 動揺する、震える、戦傑する  
      phandāpayato,  spand 使 現分 ant 属絶 戦慄させる  
      pāṇam  pra-an a 生き物  
      atipātayato,  ati-pat 使 現分 a 属絶 たおす、伐つ →殺生せしめる  
      adinnaṃ  a-dā 過分 a 与えられないもの  
      ādiyato,  ā-dā 現分 ant 属絶 取、取ること →偸盗する  
      sandhiṃ  saṃ-dhā i 男女 結合、接合、つぎ目、隙間、関節、連声  
      chindato,  chid 現分 ant 属絶 切る、切断する、破る  
      nillopaṃ  nir-lup a 略奪、略奪品  
      harato,  hṛ 現分 ant 属絶 運ぶ、持ち来る、持ち去る、除く、奪う  
      eka    代的 一、とある  
      agārikaṃ    a 男中 家の →一家受食者、盗人  
      karoto,  kṛ 現分 ant 属絶 なす  
      paripanthe    a 障碍、障難、大道  
      tiṭṭhato,  sthā 現分 ant 属絶 立つ →強盗をする  
      para    代的 依(属) 他の、他人の  
      dāraṃ    a  
      gacchato,  gam 現分 ant 属絶 行く  
      musā    不変 虚妄に、偽って  
      bhaṇato;  bhaṇ 現分 ant 属絶 話す、語る  
    訳文                
     『行為しても行為させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、悩ませても悩ませしめさせても、疲れても疲れさせても、戦慄しても戦慄させても、殺生せしめても、偸盗しても、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入して〕も、略奪品を持ち去っても、盗人となっても、強盗をしても、他人の妻と通じても、偽って話しても、  
    メモ                
     ・「沙門果経」【プーラナ・カッサパの説】にパラレル。「沙門果経」では使役形の符丁としてpeが用いられている箇所が、eになっている語が散見される。  
                       
                       
                       
    97-3.                
     karoto na karīyati pāpaṃ.   
      語根 品詞 語基 意味  
      karoto  kṛ 現分 ant 属絶 なす  
      na    不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      karīyati  kṛ 受 なされる、作られる  
      語根 品詞 語基 意味  
      pāpaṃ.    名形 a 悪、罪  
    訳文                
     行為者に悪は作られない。  
                       
                       
                       
    97-4.                
     Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Khura   a 有(属) 剃刀  
      pariyantena    a 男→中 周辺、制限、究竟  
      ce   不変 もし、たとえ  
      pi    不変 〜もまた、けれども、たとえ  
      cakkena    a 輪、車輪  
      yo    代的 (関係代名詞)  
      imissā    代的 これ  
      pathaviyā    ī 地、大地  
      pāṇe  pra-an a 生き物  
      ekaṃ    代的 一、とある  
      maṃsa   a 依(属)  
      khalaṃ    a 粗い →肉塊  
      ekaṃ    代的 一、とある  
      maṃsa   a 依(属)  
      puñjaṃ    a 集積、山積 →肉片の山  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      kareyya,  kṛ なす  
      語根 品詞 語基 意味  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      tato   不変 それより、それゆえに、その後  
      nidānaṃ    a 副対 因、因縁 (副対で「によって」「のために」) →そのため  
      pāpaṃ,    名形 a 悪、罪  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      pāpassa    名形 a 悪、罪  
      āgamo.  ā-gam a 伝承、阿含、来ること、結果  
    訳文                
     たとえ周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたとしても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。  
                       
                       
                       
    97-5.                
     Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Dakkhiṇañ    代的 右の、南方の、巧みな  
      ce   不変 もし、たとえ  
      pi    不変 〜もまた、けれども、たとえ  
      gaṅgāya    ā 地名、ガンガー、ガンジス川  
      tīraṃ  tṛ a  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      gaccheyya  gam 行く  
      語根 品詞 語基 意味  
      hananto  han 現分 ant 殺す、打つ  
      ghātento,    現分 ant 殺させる  
      chindanto  chid 現分 ant 切る、切断する、破る  
      chedāpento,  chid 使 現分 ant 切らせる  
      pacanto  pac 現分 ant 煮る、炊く、焼く、責める  
      pācento,  pac 使 現分 ant 責めさせる  
    訳文                
     たとえガンジス川の南岸へいったとして、殺しても殺させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、  
                       
                       
                       
    97-6.                
     natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      tato   不変 それより、それゆえに、その後  
      nidānaṃ    a 副対 因、因縁 (副対で「によって」「のために」) →そのため  
      pāpaṃ,    名形 a 悪、罪  
      語根 品詞 語基 意味  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      pāpassa    名形 a 悪、罪  
      āgamo.  ā-gam a 伝承、阿含、来ること、結果  
    訳文                
     そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。  
                       
                       
                       
    97-7.                
     Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Uttarañ   代的 より上の、北の  
      ce   不変 もし、たとえ  
      pi    不変 〜もまた、けれども、たとえ  
      gaṅgāya    ā 地名、ガンガー、ガンジス川  
      tīraṃ  tṛ a  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      gaccheyya  gam 行く  
      語根 品詞 語基 意味  
      dadanto  現分 ant 施す  
      dāpento,   使 現分 ant 施させる  
      yajanto  yaj 現分 ant 供養する  
      yajāpento;  yaj 使 現分 ant 供養させる  
    訳文                
     たとえガンジス川の北岸へいったとして、施しても施させても、供養しても供養させても、  
                       
                       
                       
    97-8.                
     natthi tatonidānaṃ puññaṃ, natthi puññassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      tato   不変 それより、それゆえに、その後  
      nidānaṃ    a 副対 因、因縁 (副対で「によって」「のために」) →そのため  
      puññaṃ,    a 善、福、功徳  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      puññassa    a 善、福、功徳  
      āgamo.  ā-gam a 伝承、阿含、来ること、結果  
    訳文                
     そのゆえに善があることもないし、善の結果もない。  
                       
                       
                       
    97-9.                
     Dānena damena saṃyamena saccavajjena [saccavācena (ka.)] natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Dānena  a 布施  
      damena  dam a 調御、調伏、訓練  
      saṃyamena  saṃ-yam a 抑制、制御、自制、節約、節倹、物惜しみ  
      sacca   a 依(属) 真実  
      vajjena  vad 名未分 a いわれるべき、言葉  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      puññaṃ,    a 善、福、功徳  
      na   不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi as ある  
      語根 品詞 語基 意味  
      puññassa    a 善、福、功徳  
      āgamo’ ā-gam a 伝承、阿含、来ること、結果  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善があることもないし、善の結果もない』と。  
                       
                       
                       
    97-10.                
     Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā te evamāhaṃsu –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tesaṃ    代的 それら、彼ら  
      yeva    不変 まさに、のみ、じつに  
      kho,    不変 じつに、たしかに  
      gahapatayo,    i 居士、資産家  
      samaṇa  śram a 沙門  
      brāhmaṇānaṃ  bṛh a 婆羅門  
      eke    代的 一、とある  
      samaṇa  śram a 沙門  
      brāhmaṇā  bṛh a 婆羅門  
      uju    u 正しい  
      vipaccanīka    名形 a 有(持) 敵対の  
      vādā  vad a 語、説、論  
      te    代的 それら、彼ら  
      evam    不変 このように、かくの如き  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      āhaṃsu –  ah いう  
    訳文                
     居士たちよ、それらの沙門婆羅門たちとは正反対の論者たちである、一部の沙門婆羅門たちがいます。彼らはこのようにいいます。  
                       
                       
                       
    97-11.                
     ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato;   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; (97-2.)  
    訳文                
     『行為し、行為させ、切り、切らせ、責め、責めさせ、悩ませ、悩ましめさせ、疲れ、疲れさせ、戦慄し、戦慄させ、殺生せしめ、偸盗し、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入し〕、略奪品を持ち去り、盗人となり、強盗をし、他人の妻と通じ、偽って話したならば、  
                       
                       
                       
    97-12.                
     karoto karīyati pāpaṃ.   
      語根 品詞 語基 意味  
      karoto karīyati pāpaṃ. (97-3.)  
    訳文                
     行為者に悪は作られる。  
                       
                       
                       
    97-13.                
     Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-4.)  
    訳文                
     もし周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたならば、そのゆえに悪はおこるし、悪の結果もおこる。  
                       
                       
                       
    97-14.                
     Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento; (97-5.)  
    訳文                
     もしガンジス川の南岸へいったとして、殺し、殺させ、切り、切らせ、責め、責めさせたならば、  
                       
                       
                       
    97-15.                
     atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-6.)  
    訳文                
     そのゆえに悪がおこるし、悪の結果もおこる。  
                       
                       
                       
    97-16.                
     Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento; (97-7.)  
    訳文                
     もしガンジス川の北岸へいったとして、施し、施させ、供養し、供養させたならば、  
                       
                       
                       
    97-17.                
     atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. (97-8.)  
    訳文                
     そのゆえに善がおこるし、善の結果もおこる。  
                       
                       
                       
    97-18.                
     Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti. (97-9.)  
    訳文                
     布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善がおこるし、善の結果もおこる』と。  
                       
                       
                       
    97-19.                
     Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’ti?   
      語根 品詞 語基 意味  
      Taṃ    代的 それ  
      kiṃ    代的 副対 何、なぜ、いかに  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      maññatha,  man 考える  
      語根 品詞 語基 意味  
      gahapatayo,    i 居士、資産家  
      nanu    不変 〜にあらずや、じつに  
      ime    代的 これら  
      samaṇa  śram a 沙門  
      brāhmaṇā  bṛh a 婆羅門  
      aññamaññassa    代的 相互の  
      uju    u 正しい  
      vipaccanīka    名形 a 有(持) 敵対の  
      vādā’’  vad a 語、説、論  
      ti?    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     居士たちよ、これをどう考えますか。これらの沙門婆羅門たちは、お互いに正反対の論者たちなのではありませんか」  
                       
                       
                       
    97-20.                
     ‘‘Evaṃ, bhante’’.  
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Evaṃ,    不変 このように、かくの如き  
      bhante’’.  bhū 名現分 ant(特) 尊者よ、大徳よ  
    訳文                
     「尊者よ、その通りです」  
                       
                       
                       
    98-1.                
     98. ‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Tatra,    不変 そこで、そこに、そのとき、そのなかで  
      gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (97-1.)  
      ye    代的 (関係代名詞)  
      te    代的 それら、彼ら  
    訳文                
     居士たちよ、そのうち、およそこのように説き、このように見るような、かれら沙門婆羅門たち。  
                       
                       
                       
    98-2.                
     ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato;   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; (97-2.)  
    訳文                
     『行為しても行為させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、悩ませても悩ませしめさせても、疲れても疲れさせても、戦慄しても戦慄させても、殺生せしめても、偸盗しても、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入して〕も、略奪品を持ち去っても、盗人となっても、強盗をしても、他人の妻と通じても、偽って話しても、  
                       
                       
                       
    98-3.                
     karoto na karīyati pāpaṃ.   
      語根 品詞 語基 意味  
      karoto na karīyati pāpaṃ. (97-3.)  
    訳文                
     行為者に悪は作られない。  
                       
                       
                       
    98-4.                
     Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. (97-4.)  
    訳文                
     たとえ周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたとしても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。  
                       
                       
                       
    98-5.                
     Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento…pe…   
      語根 品詞 語基 意味  
      Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento…pe… (97-5.)  
    訳文                
     たとえガンジス川の南岸へいったとして、殺しても殺させても……  
                       
                       
                       
    98-6.                
     dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ?   
      語根 品詞 語基 意味  
      dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti (97-9.)  
      tesam    代的 それら、彼ら  
      etaṃ    代的 これ  
      pāṭikaṅkhaṃ?  prati-kāṅkṣ 未分 a 待望の、期待されるべき  
    訳文                
     ……布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善があることもないし、善の結果もない』と。彼らには、このことが予期されます。  
                       
                       
                       
    98-7.                
     Yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Yam    代的 (関係代名詞)  
      idaṃ    代的 これ  
      kāya    a 依(具) 身体、集まり  
      sucaritaṃ,  su-car 名形 a 善行  
      vacī  vac as 依(具) 語、言、口  
      sucaritaṃ,  su-car 名形 a 善行  
      mano  man as 依(具)  
      sucaritaṃ –  su-car 名形 a 善行  
    訳文                
     〔彼らは〕およそ、かの身による善行、口による善行、意による善行、  
                       
                       
                       
    98-8.                
     ime tayo kusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ime    代的 これら  
      tayo     
      kusale    a 善き、善巧の  
      dhamme  dhṛ a 男中  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      abhinivajjetvā  abhi-ni-vṛj 使 厭う、回避する  
      語根 品詞 語基 意味  
      yam    代的 (関係代名詞)  
      idaṃ    代的 これ  
      kāya    a 依(具) 身体、集まり  
      duccaritaṃ,  dur-car a 悪行  
      vacī  vac as 依(具) 語、言、口  
      duccaritaṃ,  dur-car a 悪行  
      mano  man as 依(具)  
      duccaritaṃ –  dur-car a 悪行  
    訳文                
     これら三つの善なる諸法を避け、およそ、かの身による悪行、口による悪行、意による悪行、  
                       
                       
                       
    98-9.                
     ime tayo akusale dhamme samādāya vattissanti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ime    代的 これら  
      tayo     
      akusale    a 不善の  
      dhamme  dhṛ a 男中  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      samādāya  saṃ-ā-dā 取る、受持する  
      vattissanti.  vṛt 使 転起させる、遂行する  
    訳文                
     これら三つの不善の諸法を受持し、遂行することでしょう。  
                       
                       
                       
    98-10.                
     Taṃ kissa hetu?   
      語根 品詞 語基 意味  
      Taṃ    代的 それ  
      kissa    代的  
      hetu?  hi u 副対 因、原因、理由  
    訳文                
     それはなぜか。  
                       
                       
                       
    98-11.                
     Na hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā passanti akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Na    不変 ない  
      hi    不変 じつに、なぜなら  
      te    代的 それら、彼ら  
      bhonto  bhū 名現分 ant(特) ある、なる  
      samaṇa  śram a 沙門  
      brāhmaṇā  bṛh a 婆羅門  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      passanti  paś 見る  
      語根 品詞 語基 意味  
      akusalānaṃ    a 男中 不善の  
      dhammānaṃ  dhṛ a 男中  
      ādīnavaṃ    a 過患、患難、過失、危難  
      okāraṃ  ava-kṛ? a 罪悪、下卑、虚仮  
      saṃkilesaṃ,  saṃ-kriś a 雑染、雑穢、穢汚  
      kusalānaṃ    a 男中 善の  
      dhammānaṃ  dhṛ a 男中  
      nekkhamme  nis-kram a 出離  
      ānisaṃsaṃ    a 功徳、利益、勝利  
      vodāna  vi-ava-dā a 依(属) 浄明、清白  
      pakkhaṃ.    a 翼、側、半月、党  
    訳文                
     なぜなら、彼ら沙門婆羅門たる者たちは、不善の諸法の危難、罪悪、雑染を、善なる諸法の出離における功徳を、清白の側面を見ないからです。  
                       
                       
                       
    98-12.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ tissa diṭṭhi hoti;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃ  as 現分 a 男中 ある、なる  
      yeva    不変 まさに、のみ、じつに  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      pana    不変 また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて  
      kiriyaṃ  kṛ ā 唯作、作用  
      ‘na    不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi  as ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      kiriyā’  kṛ ā 唯作、作用  
      ti    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
      assa    代的 これ  
      diṭṭhi  dṛś i 見、見解  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      hoti;  bhū ある、なる、存在する  
    訳文                
     しかるに、実在する作用に対し、『作用はない』という見解がその者にある〔ならば〕、  
    メモ                
     ・女性形Santiṃになるべきではないか  
                       
                       
                       
    98-13.                
     sāssa hoti micchādiṭṭhi.   
      語根 品詞 語基 意味  
          代的 それ、彼女  
      assa    代的 これ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      hoti  bhū ある、なる、存在する  
      語根 品詞 語基 意味  
      micchā    不変 邪、よこしま、邪悪  
      diṭṭhi.  dṛś i 見、見解  
    訳文                
     彼のそれは、邪見となります。  
                       
                       
                       
    98-14.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti saṅkappeti;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.)  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      saṅkappeti;  saṃ-kḷp 思念する、思惟する  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼が思惟する〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    98-15.                
     svāssa hoti micchāsaṅkappo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      so    代的 それ、彼  
      assa    代的 これ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      hoti  bhū ある、なる、存在する  
      語根 品詞 語基 意味  
      micchā    不変 邪、よこしま、邪悪  
      saṅkappo.  saṃ-kḷp a 思念、思惟  
    訳文                
     彼のそれは、邪思惟となります。  
                       
                       
                       
    98-16.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti vācaṃ bhāsati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.)  
      vācaṃ  vac ā 言葉  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      bhāsati;  bhāṣ いう、語る  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼が言葉を発する〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    98-17.                
     sāssa hoti micchāvācā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      sāssa hoti micchā (98-13.)  
      vācā.  vac ā 言葉  
    訳文                
     彼のそれは、邪語となります。  
                       
                       
                       
    98-18.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti āha, ye te arahanto kiriyavādā tesamayaṃ paccanīkaṃ karoti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.)  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      āha;  ah いう  
      語根 品詞 語基 意味  
      ye    代的 (関係代名詞)  
      te    代的 それら、彼ら  
      arahanto  arh 名現分 ant 阿羅漢、応供  
      kiriya  kṛ ā 有(属) 唯作、作用  
      vādā  vad a 語、説、論  
      tesam    代的 それら、彼ら  
      ayaṃ    代的 これ  
      paccanīkaṃ    名形 a 反対の、敵対  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      karoti.  kṛ なす  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼がいう〔ならば〕、彼は、およそ作用論者たるかの阿羅漢たち、彼らへ敵対をなす〔ことになります〕。  
                       
                       
                       
    98-19.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti paraṃ saññāpeti;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.)  
      paraṃ    代的 他の  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      saññāpeti;  saṃ-jñā 使 知らせる、教える  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼が他者へ教示する〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    98-20.                
     sāssa hoti asaddhammasaññatti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      sāssa hoti (98-13.)  
      asaddhamma  a-sat-dhṛ a 依(属) 不正法、邪法  
      saññatti.  saṃ-jñā i 令知、了解、勧説  
    訳文                
     彼のそれは、不正法の教示となります。  
                       
                       
                       
    98-21.                
     Tāya ca pana asaddhammasaññattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tāya    代的 それ、彼女  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      pana    不変 また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて  
      asaddhamma  a-sat-dhṛ a 依(属) 不正法、邪法  
      saññattiyā  saṃ-jñā i 令知、了解、勧説  
      attānaṃ    an 自分、我  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      ukkaṃseti,  ud-kṛṣ 賞揚する  
      語根 品詞 語基 意味  
      paraṃ    代的 他の  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      vambheti.    軽蔑する、謗る  
    訳文                
     しかして、その不正法の教示によって、自分を賞揚し、他者を侮蔑します。  
                       
                       
                       
    98-22.                
     Iti pubbeva kho panassa susīlyaṃ pahīnaṃ hoti, dussīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Iti    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
      pubbe    不変 前に、以前に  
      eva    不変 まさに、のみ、じつに  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      pana    不変 また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて  
      assa    代的 これ  
      susīlyaṃ    a 善き戒行  
      pahīnaṃ  pra-hā 過分 a 捨てられた  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      hoti,  bhū ある、なる、存在する  
      語根 品詞 語基 意味  
      dussīlyaṃ    a 悪しき戒行  
      paccupaṭṭhitaṃ –  prati-upa-sthā 過分 a 現起した、現前の  
    訳文                
     このように、以前にあった彼の善き戒行は捨てられ、悪しき戒行が現れます。  
                       
                       
                       
    98-23.                
     ayañca micchādiṭṭhi micchāsaṅkappo micchāvācā ariyānaṃ paccanīkatā asaddhammasaññatti attukkaṃsanā paravambhanā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ayañ    代的 これ  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      micchā    不変 邪、よこしま、邪悪  
      diṭṭhi  dṛś i 見、見解  
      micchā    不変 邪、よこしま、邪悪  
      saṅkappo  saṃ-kḷp a 思念、思惟  
      micchā    不変 邪、よこしま、邪悪  
      vācā  vac ā 言葉  
      ariyānaṃ    名形 a 聖なる  
      paccanīkatā    名形 a 反対性、敵対性  
      asaddhamma  a-sat-dhṛ a 依(属) 不正法、邪法  
      saññatti  saṃ-jñā i 令知、了解、勧説  
      atta    an 依(与) 自己、我  
      ukkaṃsanā  ud-kṛṣ ā 賞揚  
      para    代的 依(与) 他の  
      vambhanā.    ā 侮蔑、軽蔑  
    訳文                
     この、邪見、邪思惟、邪語、聖者たちへ敵対すること、不正法の教示、自己への称讃、他者への侮蔑。  
                       
                       
                       
    98-24.                
     Evamassime aneke pāpakā akusalā dhammā sambhavanti micchādiṭṭhipaccayā.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Evam    不変 このように、かくの如き  
      assa    代的 これ  
      ime    代的 これら  
      aneke    代的 一つならぬ  
      pāpakā    a 悪しき  
      akusalā    a 不善の  
      dhammā  dhṛ a 男中  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      sambhavanti  saṃ-bhū 発生する、可能である  
      語根 品詞 語基 意味  
      micchā    不変 邪、よこしま、邪悪  
      diṭṭhi  dṛś i 見、見解  
      paccayā.  prati-i a 副奪 縁りて、ゆえに  
    訳文                
     彼には、かくのごとく、これらの悪しき不善の諸法が、邪見に縁って生ずるのです。  
                       
                       
                       
    98-25.                
     ‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Tatra,    不変 そこで、そこに、そのとき、そのなかで  
      gahapatayo,    i 居士、資産家  
      viññū  vi-jñā 名形 ū 有知、識者  
      puriso    a 人、男  
      iti    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      paṭisañcikkhati –  prati-saṃ-khyā 強 精察する、深慮する  
    訳文                
     居士たちよ、それに関して、智者たちはこのように精察します。  
                       
                       
                       
    98-26.                
     ‘sace kho natthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā sotthimattānaṃ karissati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘sace    不変 もし  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      na    不変 ない  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi  as ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      kiriyā,  kṛ ā 唯作、作用  
      evam    不変 このように、かくの如き  
      ayaṃ    代的 これ  
      bhavaṃ  bhū 名現分 ant(特) 尊師、尊者  
      purisa    a 人、男  
      puggalo    a 人、個人  
      kāyassa    a 身体、集まり  
      bhedā  bhid a 破壊、不和合、離間、種類、区分  
      sotthim    i 平穏、無事、幸福  
      attānaṃ    an 自己、我  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      karissati;  kṛ なす  
    訳文                
     『もし作用がないのならば、かくのごとくの尊き人物は、身破れてのち、自己を平穏になすであろう。  
                       
                       
                       
    98-27.                
     sace kho atthi kiriyā evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      sace kho atthi kiriyā evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā (98-26.)  
      paraṃ    代的 副対 更に、他に、超えて  
      maraṇā  mṛ a 死 →死後に  
      apāyaṃ  apa-i a 苦界、苦処  
      duggatiṃ  dur-gaṃ i 悪趣  
      vinipātaṃ  vi-ni-pat a 堕処  
      nirayaṃ    a 地獄  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      upapajjissati.  upa-pad 再生、転生する  
    訳文                
     もし作用があるならば、かくのごとくの尊き人物は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるであろう。  
                       
                       
                       
    98-28.                
     Kāmaṃ kho pana māhu kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Kāmaṃ    a 男中 副対 むしろ、勝手に  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      pana    不変 また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて  
        不変 なかれ  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      ahu  bhū ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      kiriyā,  kṛ ā 唯作、作用  
      語根 品詞 語基 意味  
      hotu  bhū ある、なる  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      nesaṃ    代的 それら、彼ら  
      bhavataṃ  bhū 名現分 ant(特) 尊者  
      samaṇa  śram a 沙門  
      brāhmaṇānaṃ  bṛh a 婆羅門  
      saccaṃ    a 真実、真理  
      vacanaṃ;  vac a 言葉  
    訳文                
     また、作用がないにしても、彼ら尊き沙門婆羅門たちの言葉が真実であったとしても、  
                       
                       
                       
    98-29.                
     atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho –   
      語根 品詞 語基 意味  
      atha    不変 ときに、また、そこに  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      pana    不変 また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて  
      ayaṃ    代的 これ  
      bhavaṃ  bhū 名現分 ant(特) 尊師、尊者  
      purisa    a 人、男  
      puggalo    a 人、個人  
      diṭṭhe  dṛś 過分 a 男中 見られた  
      eva    不変 まさに、のみ、じつに  
      dhamme  dhṛ a 男中  
      viññūnaṃ  vi-jñā 名形 ū 有知の、識者  
      gārayho –  garh 未分 a 呵責、非難されるべき  
    訳文                
     その場合でもまた、この尊き人物は、現法において、智者たちにとって非難されるべき者である。  
                       
                       
                       
    98-30.                
     dussīlo purisapuggalo micchādiṭṭhi akiriyavādo’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      dussīlo    a 悪戒の  
      purisa    a 人、男  
      puggalo    a 人、個人  
      micchā    不変 邪、よこしま、邪悪  
      diṭṭhi  dṛś i 女→男 見、見解  
      na    不変 ない  
      akiriya  a-kṛ a 有(持) 無作用の  
      vādo’  vad a 語、説、論  
      ti.    不変 と、といって、かく、このように、ゆえに  
    訳文                
     無作用論者は、悪戒の人物であり、邪見者である〔から〕』と。  
                       
                       
                       
    98-31.                
     Sace kho attheva kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaliggaho –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Sace    不変 もし  
      kho    不変 じつに、たしかに  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      atthi  as ある、なる  
      語根 品詞 語基 意味  
      eva    不変 まさに、のみ、じつに  
      kiriyā,  kṛ ā 唯作、作用  
      evaṃ    不変 このように、かくの如き  
      imassa    代的 これ  
      bhoto  bhū 名現分 ant(特) 尊師、尊者  
      purisa   a 人、男  
       puggalassa    a 人、個人  
      ubhayattha    不変 両所に  
      kaligaho –    ? a 不幸の  
    訳文                
     もし、作用があるならば、このように、この尊き人物は、両所で不幸な者となります。  
                       
                       
                       
    98-32.                
     yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      yañ    代的 (関係代名詞)  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho, (98-29.)  
      yañ    代的 (関係代名詞)  
      ca    不変 と、また、そして、しかし  
      kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. (98-27.)  
    訳文                
     〔すなわち〕およそ現法においては智者たちにとって非難されるべき者となり、またおよそ身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わることとなるのです。  
                       
                       
                       
    98-33.                
     Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo dussamatto samādinno, ekaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati kusalaṃ ṭhānaṃ.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Evam    不変 このように、かくの如き  
      assa    代的 これ  
      ayaṃ    代的 これ  
      apaṇṇako    a 無戯論の  
      dhammo  dhṛ a 男中  
      dussamatto  dur-saṃ-āp 過分 a 悪しく完成された  
      samādinno,  saṃ-ā-dā 過分 a 受持された  
      ekaṃsaṃ    a 一辺、一向  
      述語 語根 品詞 活用 人称 意味  
      pharitvā  sphar 拡がる、充満する  
      tiṭṭhati,  sthā 住立する  
      riñcati  ric 捨てる、空無にする  
      語根 品詞 語基 意味  
      kusalaṃ    a 善き、善巧の  
      ṭhānaṃ.  athā a 場所、状態、理由、道理  
    訳文                
     このように、彼に、この確実な法が、悪しく完成され、受持され、一方へ拡がって住立し、善なる状態を空無にします。  
                       
                       
                       
    99-1.                
     99. ‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (98-1.)  
    訳文                
     居士たちよ、そのうち、およそこのように説き、このように見るような、かれら沙門婆羅門たち。  
                       
                       
                       
    99-2.                
     ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato;   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; (97-2.)  
    訳文                
     『行為し、行為させ、切り、切らせ、責め、責めさせ、悩ませ、悩ましめさせ、疲れ、疲れさせ、戦慄し、戦慄させ、殺生せしめ、偸盗し、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入し〕、略奪品を持ち去り、盗人となり、強盗をし、他人の妻と通じ、偽って話したならば、  
                       
                       
                       
    99-3.                
     karoto karīyati pāpaṃ.   
      語根 品詞 語基 意味  
      karoto karīyati pāpaṃ. (97-3.)  
    訳文                
     行為者に悪は作られる。  
                       
                       
                       
    99-4.                
     Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-4.)  
    訳文                
     もし周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたならば、そのゆえに悪はおこるし、悪の結果もおこる。  
                       
                       
                       
    99-5.                
     Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento, (97-5.)  
      atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-6.)  
    訳文                
     もしガンジス川の南岸へいったとして、殺し、殺させ、切り、切らせ、責め、責めさせたならば、そのゆえに悪がおこるし、悪の結果もおこる。  
                       
                       
                       
    99-6.                
     Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, (97-7.)  
      atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. (97-8.)  
    訳文                
     もしガンジス川の北岸へいったとして、施し、施させ、供養し、供養させたならば、そのゆえに善がおこるし、善の結果もおこる。  
                       
                       
                       
    99-7.                
     Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ?   
      語根 品詞 語基 意味  
      Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? (98-6.)  
    訳文                
     布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善がおこるし、善の結果もおこる』と。彼らには、このことが予期されます。  
                       
                       
                       
    99-8.                
     Yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – (98-7.)  
      duccaritaṃ  dur-car a 悪行  
    訳文                
     〔彼らは〕およそ、かの身による悪行、口による悪行、意による悪行、  
                       
                       
                       
    99-9.                
     ime tayo akusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ime tayo akusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – (98-8.)  
      akusale    a 不善の  
      sucaritaṃ  su-car 名形 a 善行  
    訳文                
     これら三つの不善なる諸法を避け、およそ、かの身による善行、口による善行、意による善行、  
                       
                       
                       
    99-10.                
     ime tayo kusale dhamme samādāya vattissanti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ime tayo kusale dhamme samādāya vattissanti. (98-9.)  
      kusale    a 善き、善巧の  
    訳文                
     これら三つの善の諸法を受持し、遂行することでしょう。  
                       
                       
                       
    99-11.                
     Taṃ kissa hetu?   
      語根 品詞 語基 意味  
      Taṃ kissa hetu? (98-10.)  
    訳文                
     それはなぜか。  
                       
                       
                       
    99-12.                
     Passanti hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Passanti hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. (98-11.)  
    訳文                
     なぜなら、彼ら沙門婆羅門たる者たちは、不善の諸法の危難、罪悪、雑染を、善なる諸法の出離における功徳を、清白の側面を見るからです。  
                       
                       
                       
    99-13.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ tissa diṭṭhi hoti;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘atthi paro loko’ tissa diṭṭhi hoti; (98-12.)  
    訳文                
     しかるに、実在する作用に対し、『作用はある』という見解がその者にある〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    99-14.                
     sāssa hoti sammādiṭṭhi.   
      語根 品詞 語基 意味  
      sāssa hoti sammādiṭṭhi. (98-13.)  
      sammā    不変 正しい、正しく  
    訳文                
     彼のそれは、正見となります。  
                       
                       
                       
    99-15.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti saṅkappeti;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti saṅkappeti; (98-14.)  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼が思惟する〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    99-16.                
     svāssa hoti sammāsaṅkappo.   
      語根 品詞 語基 意味  
      svāssa hoti sammāsaṅkappo. (98-15.)  
      sammā    不変 正しい、正しく  
    訳文                
     彼のそれは、正思惟となります。  
                       
                       
                       
    99-17.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti vācaṃ bhāsati;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti vācaṃ bhāsati; (98-16.)  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼が言葉を発する〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    99-18.                
     sāssa hoti sammāvācā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      sāssa hoti sammāvācā. (98-17.)  
      sammā    不変 正しい、正しく  
    訳文                
     彼のそれは、正語となります。  
                       
                       
                       
    99-19.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti āha;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti āha; (98-18.)  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼がいう〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    99-20.                
     ye te arahanto kiriyavādā tesamayaṃ na paccanīkaṃ karoti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ye te arahanto kiriyavādā tesamayaṃ na paccanīkaṃ karoti. (98-18.)  
      na    不変 ない  
    訳文                
     彼は、およそ作用論者たるかの阿羅漢たち、彼らへ敵対をなさない〔ことになります〕。  
                       
                       
                       
    99-21.                
     Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti paraṃ saññāpeti;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti paraṃ saññāpeti; (98-19.)  
    訳文                
     また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼が他者へ教示する〔ならば〕、  
                       
                       
                       
    99-22.                
     sāssa hoti saddhammasaññatti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      sāssa hoti saddhammasaññatti. (98-20.)  
      saddhamma  a-sat-dhṛ a 依(属) 正法、妙法  
    訳文                
     彼のそれは、正法の教示となります。  
                       
                       
                       
    99-23.                
     Tāya ca pana saddhammasaññattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      Tāya ca pana saddhammasaññattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (98-21.)  
      saddhamma  a-sat-dhṛ a 依(属) 正法、妙法  
      na    不変 ない  
      eva    不変 まさに、のみ、じつに  
    訳文                
     しかして、その正法の教示によって、自分を賞揚せず、他者を侮蔑しません。  
                       
                       
                       
    99-24.                
     Iti pubbeva kho panassa dussīlyaṃ pahīnaṃ hoti, susīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Iti pubbeva kho panassa dussīlyaṃ pahīnaṃ hoti, susīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – (98-22.)  
    訳文                
     このように、以前にあった彼の悪しき戒行は捨てられ、善き戒行が現れます。  
                       
                       
                       
    99-25.                
     ayañca sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā ariyānaṃ apaccanīkatā saddhammasaññatti anattukkaṃsanā aparavambhanā.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ayañca sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā ariyānaṃ apaccanīkatā saddhammasaññatti anattukkaṃsanā aparavambhanā. (98-23.)  
      sammā    不変 正しい、正しく  
      a    不変 (否定の接頭辞)  
      an    不変 (否定の接頭辞)  
    訳文                
     この、正見、正思惟、正語、聖者たちへ敵対しないこと、正法の教示、自己への非称讃、他者への非侮蔑。  
                       
                       
                       
    99-26.                
     Evamassime aneke kusalā dhammā sambhavanti sammādiṭṭhipaccayā.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Evamassime aneke kusalā dhammā sambhavanti sammādiṭṭhipaccayā. (98-24.)  
      kusalā    a 善き、善巧の  
      sammā    不変 正しい、正しく  
    訳文                
     彼には、かくのごとく、これらの善き諸法が、正見に縁って生ずるのです。  
                       
                       
                       
    99-27.                
     ‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati –   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – (98-25.)  
    訳文                
     居士たちよ、それに関して、智者たちはこのように精察します。  
                       
                       
                       
    99-28.                
     ‘sace kho atthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      ‘sace kho atthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. (98-26.)  
      sugatiṃ  su-gam i 善趣  
      saggaṃ    a  
      lokaṃ    a 世界  
    訳文                
     もし作用があるならば、かくのごとくの尊き人物は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう。  
                       
                       
                       
    99-29.                
     Kāmaṃ kho pana māhu kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ;   
      語根 品詞 語基 意味  
      Kāmaṃ kho pana māhu kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; (98-28.)  
    訳文                
     また、作用がないにしても、彼ら尊き沙門婆羅門たちの言葉が真実であったとしても、  
                       
                       
                       
    99-30.                
     atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso –   
      語根 品詞 語基 意味  
      atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ (98-29.)  
      pāsaṃso –  pra-śaṃs 未分 a 称讃されるべき  
    訳文                
     その場合でもまた、この尊き人物は、現法において、智者たちにとって称讃されるべき者である。  
                       
                       
                       
    99-31.                
     sīlavā purisapuggalo sammādiṭṭhi kiriyavādo’ti.   
      語根 品詞 語基 意味  
      sīlavā    ant 持戒の  
      purisapuggalo sammādiṭṭhi kiriyavādo’ti. (98-30.)  
      sammā    不変 正しい、正しく  
      kiriya  kṛ ā 依(属) 唯作、作用  
    訳文                
     作用論者は、持戒の人物であり、正見者である〔から〕』と。  
                       
                       
                       
    99-32.                
     Sace kho attheva kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaṭaggaho –   
      語根 品詞 語基 意味  
      Sace kho attheva kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha (98-31.)  
      kaṭaggaho –  kṛ ? a 幸福の  
    訳文                
     もし、作用があるならば、このように、この尊き人物は、両所で幸福な者となります。  
                       
                       
                       
    99-33.                
     yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati.   
      語根 品詞 語基 意味  
      yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. (98-32.)  
      pāsaṃso,  pra-śaṃs 未分 a 称讃されるべき  
      sugatiṃ  su-gam i 善趣  
      saggaṃ    a  
      lokaṃ    a 世界  
    訳文                
     〔すなわち〕およそ現法においては智者たちにとって称讃されるべき者となり、またおよそ身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わることとなるのです。  
                       
                       
                       
    99-34.                
     Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo susamatto samādinno, ubhayaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati akusalaṃ ṭhānaṃ.  
      語根 品詞 語基 意味  
      Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo susamatto samādinno, ubhayaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati akusalaṃ ṭhānaṃ. (98-33.)  
      susamatto  su-saṃ-āp 過分 a 善く完成された  
      ubhayaṃsaṃ    a 双方の  
      akusalaṃ    a 不善の  
    訳文                
     このように、彼に、この確実な法が、善く完成され、受持され、双方へ拡がって住立し、不善なる状態を空無にします。  
                       
                       
  ←前へ   トップへ   次へ→
inserted by FC2 system