|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97. ‘‘Santi, gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino
evaṃdiṭṭhino – |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Santi, |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
gahapatayo, |
|
名 |
i |
男 |
複 |
呼 |
居士、資産家 |
|
|
|
|
eke |
|
数 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vādino |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
説者 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
diṭṭhino – |
dṛś |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
見ある |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
居士たちよ、ある沙門婆羅門たちは、このように説き、このように見ます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato [pāṇamatimāpayato (sī. pī.), pāṇamatipātāpayato (syā. kaṃ.),
pāṇamatipāpayato (ka.)], adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā
bhaṇato; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘karoto |
kṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
なす |
|
|
|
|
kārayato, |
kṛ 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
なさしめる |
|
|
|
|
chindato |
chid |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
切る、切断する、破る |
|
|
|
|
chedāpayato, |
chid 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
切らせる |
|
|
|
|
pacato |
pac |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
煮る、炊く、焼く、責める |
|
|
|
|
pācāpayato, |
pac 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
責めさせる |
|
|
|
|
socayato |
śuc 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
悲しませる、憂えさせる、悩ます |
|
|
|
|
socāpayato, |
śuc 使使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
悩ましめる |
|
|
|
|
kilamato |
klam |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
疲れる |
|
|
|
|
kilamāpayato, |
klam 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
疲れさせる |
|
|
|
|
phandato |
spand |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
動揺する、震える、戦傑する |
|
|
|
|
phandāpayato, |
spand 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
戦慄させる |
|
|
|
|
pāṇam |
pra-an |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
生き物 |
|
|
|
|
atipātayato, |
ati-pat 使 |
現分 |
a |
男 |
単 |
属絶 |
たおす、伐つ →殺生せしめる |
|
|
|
|
adinnaṃ |
a-dā |
過分 |
a |
‐ |
単 |
対 |
与えられないもの |
|
|
|
|
ādiyato, |
ā-dā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
取、取ること →偸盗する |
|
|
|
|
sandhiṃ |
saṃ-dhā |
名 |
i |
男女 |
単 |
対 |
結合、接合、つぎ目、隙間、関節、連声 |
|
|
|
|
chindato, |
chid |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
切る、切断する、破る |
|
|
|
|
nillopaṃ |
nir-lup |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
略奪、略奪品 |
|
|
|
|
harato, |
hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
運ぶ、持ち来る、持ち去る、除く、奪う |
|
|
|
|
eka |
|
数 |
代的 |
‐ |
帯 |
一、とある |
|
|
|
|
agārikaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
対 |
家の →一家受食者、盗人 |
|
|
|
|
karoto, |
kṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
なす |
|
|
|
|
paripanthe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
障碍、障難、大道 |
|
|
|
|
tiṭṭhato, |
sthā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
立つ →強盗をする |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(属) |
他の、他人の |
|
|
|
|
dāraṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
妻 |
|
|
|
|
gacchato, |
gam |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
行く |
|
|
|
|
musā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
虚妄に、偽って |
|
|
|
|
bhaṇato; |
bhaṇ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
話す、語る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『行為しても行為させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、悩ませても悩ませしめさせても、疲れても疲れさせても、戦慄しても戦慄させても、殺生せしめても、偸盗しても、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入して〕も、略奪品を持ち去っても、盗人となっても、強盗をしても、他人の妻と通じても、偽って話しても、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・「沙門果経」【プーラナ・カッサパの説】にパラレル。「沙門果経」では使役形の符丁としてpeが用いられている箇所が、eになっている語が散見される。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto na karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto |
kṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
なす |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karīyati |
kṛ 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
なされる、作られる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāpaṃ. |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪、罪 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
行為者に悪は作られない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khura |
|
名 |
a |
中 |
有(属) |
剃刀 |
|
|
|
|
pariyantena |
|
名 |
a |
男→中 |
単 |
具 |
周辺、制限、究竟 |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
cakkena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
輪、車輪 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
imissā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
処 |
これ |
|
|
|
|
pathaviyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地、大地 |
|
|
|
|
pāṇe |
pra-an |
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
生き物 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
maṃsa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
肉 |
|
|
|
|
khalaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
粗い →肉塊 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
maṃsa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
肉 |
|
|
|
|
puñjaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
集積、山積 →肉片の山 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kareyya, |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
nidānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
因、因縁 (副対で「によって」「のために」) →そのため |
|
|
|
|
pāpaṃ, |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪、罪 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāpassa |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
属 |
悪、罪 |
|
|
|
|
āgamo. |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたとしても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento,
chindanto chedāpento, pacanto pācento; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
右の、南方の、巧みな |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
gaṅgāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
地名、ガンガー、ガンジス川 |
|
|
|
|
tīraṃ |
tṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
岸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gaccheyya |
gam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
行く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
hananto |
han |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
殺す、打つ |
|
|
|
|
ghātento, |
|
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
殺させる |
|
|
|
|
chindanto |
chid |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
切る、切断する、破る |
|
|
|
|
chedāpento, |
chid 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
切らせる |
|
|
|
|
pacanto |
pac |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
煮る、炊く、焼く、責める |
|
|
|
|
pācento, |
pac 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
責めさせる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の南岸へいったとして、殺しても殺させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
nidānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
因、因縁 (副対で「によって」「のために」) →そのため |
|
|
|
|
pāpaṃ, |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪、罪 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pāpassa |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
属 |
悪、罪 |
|
|
|
|
āgamo. |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttarañ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
より上の、北の |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
gaṅgāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
地名、ガンガー、ガンジス川 |
|
|
|
|
tīraṃ |
tṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
岸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gaccheyya |
gam |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
行く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dadanto |
dā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
施す |
|
|
|
|
dāpento, |
dā 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
施させる |
|
|
|
|
yajanto |
yaj |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
供養する |
|
|
|
|
yajāpento; |
yaj 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
供養させる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の北岸へいったとして、施しても施させても、供養しても供養させても、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
natthi tatonidānaṃ puññaṃ, natthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それより、それゆえに、その後 |
|
|
|
|
nidānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
副対 |
因、因縁 (副対で「によって」「のために」) →そのため |
|
|
|
|
puññaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puññassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
āgamo. |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのゆえに善があることもないし、善の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena [saccavācena (ka.)] natthi
puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena |
dā |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
布施 |
|
|
|
|
damena |
dam |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
調御、調伏、訓練 |
|
|
|
|
saṃyamena |
saṃ-yam |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
抑制、制御、自制、節約、節倹、物惜しみ |
|
|
|
|
sacca |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
真実 |
|
|
|
|
vajjena |
vad |
名未分 |
a |
中 |
単 |
具 |
いわれるべき、言葉 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puññaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puññassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
善、福、功徳 |
|
|
|
|
āgamo’ |
ā-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
伝承、阿含、来ること、結果 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善があることもないし、善の結果もない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā
ujuvipaccanīkavādā te evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
gahapatayo, |
|
名 |
i |
男 |
複 |
呼 |
居士、資産家 |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇānaṃ |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
婆羅門 |
|
|
|
|
eke |
|
数 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
uju |
|
形 |
u |
‐ |
持 |
正しい |
|
|
|
|
vipaccanīka |
|
名形 |
a |
男 |
有(持) |
敵対の |
|
|
|
|
vādā |
vad |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
語、説、論 |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
居士たちよ、それらの沙門婆羅門たちとは正反対の論者たちである、一部の沙門婆羅門たちがいます。彼らはこのようにいいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā
bhaṇato; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘karoto
kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato,
kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ
ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe
tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; (97-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『行為し、行為させ、切り、切らせ、責め、責めさせ、悩ませ、悩ましめさせ、疲れ、疲れさせ、戦慄し、戦慄させ、殺生せしめ、偸盗し、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入し〕、略奪品を持ち去り、盗人となり、強盗をし、他人の妻と通じ、偽って話したならば、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto
karīyati pāpaṃ. (97-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
行為者に悪は作られる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa
āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena
cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ
kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたならば、そのゆえに悪はおこるし、悪の結果もおこる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento,
chindanto chedāpento, pacanto pācento; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento;
(97-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしガンジス川の南岸へいったとして、殺し、殺させ、切り、切らせ、責め、責めさせたならば、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi tatonidānaṃ
pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのゆえに悪がおこるし、悪の結果もおこる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento; (97-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしガンジス川の北岸へいったとして、施し、施させ、供養し、供養させたならば、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atthi tatonidānaṃ
puññaṃ, atthi puññassa āgamo. (97-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのゆえに善がおこるし、善の結果もおこる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi
puññassa āgamo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena damena
saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti. (97-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善がおこるし、善の結果もおこる』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā
aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññatha, |
man |
動 |
現 |
能 |
複 |
二 |
考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
gahapatayo, |
|
名 |
i |
男 |
複 |
呼 |
居士、資産家 |
|
|
|
|
nanu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜にあらずや、じつに |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
aññamaññassa |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
相互の |
|
|
|
|
uju |
|
形 |
u |
‐ |
持 |
正しい |
|
|
|
|
vipaccanīka |
|
名形 |
a |
男 |
有(持) |
敵対の |
|
|
|
|
vādā’’ |
vad |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
語、説、論 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
居士たちよ、これをどう考えますか。これらの沙門婆羅門たちは、お互いに正反対の論者たちなのではありませんか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
97-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、その通りです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98. ‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino
evaṃdiṭṭhino – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
gahapatayo, ye
te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (97-1.) |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
居士たちよ、そのうち、およそこのように説き、このように見るような、かれら沙門婆羅門たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā
bhaṇato; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘karoto kārayato,
chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato
kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato,
sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato,
paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; (97-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『行為しても行為させても、切っても切らせても、責めても責めさせても、悩ませても悩ませしめさせても、疲れても疲れさせても、戦慄しても戦慄させても、殺生せしめても、偸盗しても、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入して〕も、略奪品を持ち去っても、盗人となっても、強盗をしても、他人の妻と通じても、偽って話しても、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto na karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto na karīyati
pāpaṃ. (97-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
行為者に悪は作られない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi
pāpassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi
cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya,
natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. (97-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたとしても、そのゆえに悪があることもないし、悪の結果もない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento…pe… (97-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえガンジス川の南岸へいったとして、殺しても殺させても…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi
puññassa āgamo’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dānena damena
saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti (97-9.) |
|
|
|
|
tesam |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
pāṭikaṅkhaṃ? |
prati-kāṅkṣ |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
待望の、期待されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善があることもないし、善の結果もない』と。彼らには、このことが予期されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
sucaritaṃ, |
su-car |
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
善行 |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(具) |
語、言、口 |
|
|
|
|
sucaritaṃ, |
su-car |
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
善行 |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(具) |
意 |
|
|
|
|
sucaritaṃ – |
su-car |
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
善行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔彼らは〕およそ、かの身による善行、口による善行、意による善行、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime tayo kusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyaduccaritaṃ,
vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
これら |
|
|
|
|
tayo |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
対 |
三 |
|
|
|
|
kusale |
|
形 |
a |
男 |
複 |
対 |
善き、善巧の |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinivajjetvā |
abhi-ni-vṛj 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
厭う、回避する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
duccaritaṃ, |
dur-car |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪行 |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(具) |
語、言、口 |
|
|
|
|
duccaritaṃ, |
dur-car |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪行 |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(具) |
意 |
|
|
|
|
duccaritaṃ – |
dur-car |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これら三つの善なる諸法を避け、およそ、かの身による悪行、口による悪行、意による悪行、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime tayo akusale dhamme samādāya vattissanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
これら |
|
|
|
|
tayo |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
対 |
三 |
|
|
|
|
akusale |
|
形 |
a |
男 |
複 |
対 |
不善の |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
samādāya |
saṃ-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取る、受持する |
|
|
|
|
vattissanti. |
vṛt 使 |
動 |
未 |
能 |
複 |
三 |
転起させる、遂行する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これら三つの不善の諸法を受持し、遂行することでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何 |
|
|
|
|
hetu? |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因、理由 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā passanti akusalānaṃ dhammānaṃ
ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ
vodānapakkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhonto |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
複 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passanti |
paś |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
akusalānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
不善の |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
ādīnavaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
過患、患難、過失、危難 |
|
|
|
|
okāraṃ |
ava-kṛ? |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
罪悪、下卑、虚仮 |
|
|
|
|
saṃkilesaṃ, |
saṃ-kriś |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
雑染、雑穢、穢汚 |
|
|
|
|
kusalānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
善の |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
nekkhamme |
nis-kram |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
出離 |
|
|
|
|
ānisaṃsaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
功徳、利益、勝利 |
|
|
|
|
vodāna |
vi-ava-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
浄明、清白 |
|
|
|
|
pakkhaṃ. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
翼、側、半月、党 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら、彼ら沙門婆羅門たる者たちは、不善の諸法の危難、罪悪、雑染を、善なる諸法の出離における功徳を、清白の側面を見ないからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ tissa diṭṭhi
hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃ |
as |
現分 |
a |
男中 |
単 |
対 |
ある、なる |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
kiriyaṃ |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
唯作、作用 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kiriyā’ |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
唯作、作用 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti; |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに、実在する作用に対し、『作用はない』という見解がその者にある〔ならば〕、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・女性形Santiṃになるべきではないか |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sāssa hoti micchādiṭṭhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhi. |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、邪見となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti saṅkappeti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṅkappeti; |
saṃ-kḷp |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
思念する、思惟する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼が思惟する〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
svāssa hoti micchāsaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
saṅkappo. |
saṃ-kḷp |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
思念、思惟 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、邪思惟となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti vācaṃ
bhāsati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.) |
|
|
|
|
vācaṃ |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
言葉 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhāsati; |
bhāṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
いう、語る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼が言葉を発する〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sāssa hoti micchāvācā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāssa
hoti micchā (98-13.) |
|
|
|
|
vācā. |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
言葉 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、邪語となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti āha, ye te
arahanto kiriyavādā tesamayaṃ paccanīkaṃ karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āha; |
ah |
動 |
完 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
arahanto |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
複 |
主 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
kiriya |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
有(属) |
唯作、作用 |
|
|
|
|
vādā |
vad |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
語、説、論 |
|
|
|
|
tesam |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
与 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
paccanīkaṃ |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
対 |
反対の、敵対 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karoti. |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼がいう〔ならば〕、彼は、およそ作用論者たるかの阿羅漢たち、彼らへ敵対をなす〔ことになります〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti paraṃ
saññāpeti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti (98-12.) |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saññāpeti; |
saṃ-jñā 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知らせる、教える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はない』と彼が他者へ教示する〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sāssa hoti asaddhammasaññatti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāssa
hoti (98-13.) |
|
|
|
|
asaddhamma |
a-sat-dhṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
不正法、邪法 |
|
|
|
|
saññatti. |
saṃ-jñā |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
令知、了解、勧説 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、不正法の教示となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tāya ca pana asaddhammasaññattiyā attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
asaddhamma |
a-sat-dhṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
不正法、邪法 |
|
|
|
|
saññattiyā |
saṃ-jñā |
名 |
i |
女 |
単 |
具 |
令知、了解、勧説 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自分、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ukkaṃseti, |
ud-kṛṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
賞揚する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vambheti. |
|
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
軽蔑する、謗る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、その不正法の教示によって、自分を賞揚し、他者を侮蔑します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti pubbeva kho panassa susīlyaṃ pahīnaṃ hoti, dussīlyaṃ
paccupaṭṭhitaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
pubbe |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
前に、以前に |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
susīlyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
善き戒行 |
|
|
|
|
pahīnaṃ |
pra-hā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
捨てられた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dussīlyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪しき戒行 |
|
|
|
|
paccupaṭṭhitaṃ
– |
prati-upa-sthā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
現起した、現前の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、以前にあった彼の善き戒行は捨てられ、悪しき戒行が現れます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ayañca micchādiṭṭhi micchāsaṅkappo micchāvācā ariyānaṃ
paccanīkatā asaddhammasaññatti attukkaṃsanā paravambhanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayañ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
saṅkappo |
saṃ-kḷp |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
思念、思惟 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
vācā |
vac |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
言葉 |
|
|
|
|
ariyānaṃ |
|
名形 |
a |
男 |
複 |
与 |
聖なる |
|
|
|
|
paccanīkatā |
|
名形 |
a |
女 |
単 |
主 |
反対性、敵対性 |
|
|
|
|
asaddhamma |
a-sat-dhṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
不正法、邪法 |
|
|
|
|
saññatti |
saṃ-jñā |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
令知、了解、勧説 |
|
|
|
|
atta |
|
名 |
an |
男 |
依(与) |
自己、我 |
|
|
|
|
ukkaṃsanā |
ud-kṛṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
賞揚 |
|
|
|
|
para |
|
形 |
代的 |
‐ |
依(与) |
他の |
|
|
|
|
vambhanā. |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
侮蔑、軽蔑 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この、邪見、邪思惟、邪語、聖者たちへ敵対すること、不正法の教示、自己への称讃、他者への侮蔑。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evamassime aneke pāpakā akusalā dhammā sambhavanti
micchādiṭṭhipaccayā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
aneke |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一つならぬ |
|
|
|
|
pāpakā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
悪しき |
|
|
|
|
akusalā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
不善の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sambhavanti |
saṃ-bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
発生する、可能である |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女 |
持 |
見、見解 |
|
|
|
|
paccayā. |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副奪 |
縁りて、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には、かくのごとく、これらの悪しき不善の諸法が、邪見に縁って生ずるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
gahapatayo, |
|
名 |
i |
男 |
複 |
呼 |
居士、資産家 |
|
|
|
|
viññū |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
単 |
主 |
有知、識者 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisañcikkhati
– |
prati-saṃ-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
精察する、深慮する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
居士たちよ、それに関して、智者たちはこのように精察します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘sace kho natthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa
bhedā sotthimattānaṃ karissati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘sace |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kiriyā, |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
唯作、作用 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
purisa |
|
名 |
a |
男 |
持 |
人、男 |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
kāyassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
身体、集まり |
|
|
|
|
bhedā |
bhid |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
破壊、不和合、離間、種類、区分 |
|
|
|
|
sotthim |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
平穏、無事、幸福 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karissati; |
kṛ |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『もし作用がないのならば、かくのごとくの尊き人物は、身破れてのち、自己を平穏になすであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sace kho atthi kiriyā evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sace
kho atthi kiriyā evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā (98-26.) |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
更に、他に、超えて |
|
|
|
|
maraṇā |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
死 →死後に |
|
|
|
|
apāyaṃ |
apa-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
苦界、苦処 |
|
|
|
|
duggatiṃ |
dur-gaṃ |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
悪趣 |
|
|
|
|
vinipātaṃ |
vi-ni-pat |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堕処 |
|
|
|
|
nirayaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
地獄 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjissati. |
upa-pad |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
再生、転生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし作用があるならば、かくのごとくの尊き人物は、身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kāmaṃ kho pana māhu kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ
samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kāmaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
副対 |
むしろ、勝手に |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
mā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
なかれ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahu |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kiriyā, |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
唯作、作用 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
hotu |
bhū |
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhavataṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
複 |
属 |
尊者 |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇānaṃ |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
婆羅門 |
|
|
|
|
saccaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
真実、真理 |
|
|
|
|
vacanaṃ; |
vac |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
言葉 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、作用がないにしても、彼ら尊き沙門婆羅門たちの言葉が真実であったとしても、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ
gārayho – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
purisa |
|
名 |
a |
男 |
持 |
人、男 |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
diṭṭhe |
dṛś |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
見られた |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
法 |
|
|
|
|
viññūnaṃ |
vi-jñā |
名形 |
ū |
男 |
複 |
属 |
有知の、識者 |
|
|
|
|
gārayho – |
garh |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
呵責、非難されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その場合でもまた、この尊き人物は、現法において、智者たちにとって非難されるべき者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dussīlo purisapuggalo micchādiṭṭhi akiriyavādo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dussīlo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
悪戒の |
|
|
|
|
purisa |
|
名 |
a |
男 |
持 |
人、男 |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女→男 |
単 |
主 |
見、見解 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
akiriya |
a-kṛ |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
無作用の |
|
|
|
|
vādo’ |
vad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
語、説、論 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無作用論者は、悪戒の人物であり、邪見者である〔から〕』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace kho attheva kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa
ubhayattha kaliggaho – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kiriyā, |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
唯作、作用 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
imassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
bhoto |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
属 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
purisa |
|
名 |
a |
男 |
持 |
人、男 |
|
|
|
|
puggalassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人、個人 |
|
|
|
|
ubhayattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
両所に |
|
|
|
|
kaligaho – |
|
形? |
a |
男 |
単 |
主 |
不幸の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし、作用があるならば、このように、この尊き人物は、両所で不幸な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho, yañca kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
diṭṭheva dhamme
viññūnaṃ gārayho, (98-29.) |
|
|
|
|
yañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kāyassa bhedā paraṃ
maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. (98-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕およそ現法においては智者たちにとって非難されるべき者となり、またおよそ身破れて死後、苦処、悪趣、堕処、地獄へ生まれ変わることとなるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
98-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo dussamatto samādinno, ekaṃsaṃ
pharitvā tiṭṭhati, riñcati kusalaṃ ṭhānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
apaṇṇako |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
無戯論の |
|
|
|
|
dhammo |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
dussamatto |
dur-saṃ-āp |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
悪しく完成された |
|
|
|
|
samādinno, |
saṃ-ā-dā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
受持された |
|
|
|
|
ekaṃsaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
一辺、一向 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pharitvā |
sphar |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
拡がる、充満する |
|
|
|
|
tiṭṭhati, |
sthā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住立する |
|
|
|
|
riñcati |
ric |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
捨てる、空無にする |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
善き、善巧の |
|
|
|
|
ṭhānaṃ. |
athā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
場所、状態、理由、道理 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に、この確実な法が、悪しく完成され、受持され、一方へ拡がって住立し、善なる状態を空無にします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99. ‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino
evaṃdiṭṭhino – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gahapatayo,
ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (98-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
居士たちよ、そのうち、およそこのように説き、このように見るような、かれら沙門婆羅門たち。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā
bhaṇato; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato,
socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato,
pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato,
ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato;
(97-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『行為し、行為させ、切り、切らせ、責め、責めさせ、悩ませ、悩ましめさせ、疲れ、疲れさせ、戦慄し、戦慄させ、殺生せしめ、偸盗し、〔家の〕隙間を破って〔不法侵入し〕、略奪品を持ち去り、盗人となり、強盗をし、他人の妻と通じ、偽って話したならば、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
karoto karīyati pāpaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
karoto
karīyati pāpaṃ. (97-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
行為者に悪は作られる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ
maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa
āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Khurapariyantena cepi
cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya,
atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし周囲が剃刀となった車輪で、この地上の生きものたちを一つの肉塊、一つの肉片の山にしたならば、そのゆえに悪はおこるし、悪の結果もおこる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento,
chindanto chedāpento, pacanto pācento, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa
āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dakkhiṇañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento,
(97-5.) |
|
|
|
|
atthi tatonidānaṃ
pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. (97-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしガンジス川の南岸へいったとして、殺し、殺させ、切り、切らせ、責め、責めさせたならば、そのゆえに悪がおこるし、悪の結果もおこる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto
yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uttarañcepi gaṅgāya
tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, (97-7.) |
|
|
|
|
atthi tatonidānaṃ
puññaṃ, atthi puññassa āgamo. (97-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしガンジス川の北岸へいったとして、施し、施させ、供養し、供養させたならば、そのゆえに善がおこるし、善の結果もおこる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi
puññassa āgamo’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dānena damena
saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti tesametaṃ
pāṭikaṅkhaṃ? (98-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
布施によっても、鍛錬によっても、抑制によっても、真実の言葉によっても、善がおこるし、善の結果もおこる』と。彼らには、このことが予期されます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – (98-7.) |
|
|
|
|
duccaritaṃ |
dur-car |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
悪行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔彼らは〕およそ、かの身による悪行、口による悪行、意による悪行、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime tayo akusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyasucaritaṃ,
vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime tayo akusale dhamme abhinivajjetvā
yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – (98-8.) |
|
|
|
|
akusale |
|
形 |
a |
男 |
複 |
対 |
不善の |
|
|
|
|
sucaritaṃ |
su-car |
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
善行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これら三つの不善なる諸法を避け、およそ、かの身による善行、口による善行、意による善行、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime tayo kusale dhamme samādāya vattissanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime tayo kusale dhamme samādāya vattissanti.
(98-9.) |
|
|
|
|
kusale |
|
形 |
a |
男 |
複 |
対 |
善き、善巧の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これら三つの善の諸法を受持し、遂行することでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(98-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Passanti hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā akusalānaṃ dhammānaṃ
ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ
vodānapakkhaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Passanti hi te bhonto
samaṇabrāhmaṇā akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ
dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. (98-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら、彼ら沙門婆羅門たる者たちは、不善の諸法の危難、罪悪、雑染を、善なる諸法の出離における功徳を、清白の側面を見るからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ tissa diṭṭhi
hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana paraṃ lokaṃ ‘atthi paro loko’ tissa diṭṭhi hoti; (98-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに、実在する作用に対し、『作用はある』という見解がその者にある〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sāssa hoti sammādiṭṭhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāssa
hoti sammādiṭṭhi. (98-13.) |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、正見となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti saṅkappeti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti saṅkappeti; (98-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼が思惟する〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
svāssa hoti sammāsaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
svāssa
hoti sammāsaṅkappo. (98-15.) |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、正思惟となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti vācaṃ
bhāsati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti vācaṃ bhāsati; (98-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼が言葉を発する〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sāssa hoti sammāvācā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāssa
hoti sammāvācā. (98-17.) |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、正語となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti āha; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti āha; (98-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼がいう〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ye te arahanto kiriyavādā tesamayaṃ na paccanīkaṃ karoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ye
te arahanto kiriyavādā tesamayaṃ na paccanīkaṃ karoti. (98-18.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ作用論者たるかの阿羅漢たち、彼らへ敵対をなさない〔ことになります〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti paraṃ
saññāpeti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Santaṃyeva
kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti paraṃ saññāpeti; (98-19.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、実在する作用に対し、『作用はある』と彼が他者へ教示する〔ならば〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sāssa hoti saddhammasaññatti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāssa
hoti saddhammasaññatti.
(98-20.) |
|
|
|
|
saddhamma |
a-sat-dhṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
正法、妙法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼のそれは、正法の教示となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tāya ca pana saddhammasaññattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tāya
ca pana saddhammasaññattiyā
nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (98-21.) |
|
|
|
|
saddhamma |
a-sat-dhṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
正法、妙法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、その正法の教示によって、自分を賞揚せず、他者を侮蔑しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti pubbeva kho panassa dussīlyaṃ pahīnaṃ hoti, susīlyaṃ
paccupaṭṭhitaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti
pubbeva kho panassa dussīlyaṃ pahīnaṃ hoti, susīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – (98-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、以前にあった彼の悪しき戒行は捨てられ、善き戒行が現れます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ayañca sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā ariyānaṃ
apaccanīkatā saddhammasaññatti anattukkaṃsanā aparavambhanā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ayañca
sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā ariyānaṃ apaccanīkatā saddhammasaññatti anattukkaṃsanā aparavambhanā. (98-23.) |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
an |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
この、正見、正思惟、正語、聖者たちへ敵対しないこと、正法の教示、自己への非称讃、他者への非侮蔑。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evamassime aneke kusalā dhammā sambhavanti sammādiṭṭhipaccayā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evamassime
aneke kusalā dhammā
sambhavanti sammādiṭṭhipaccayā.
(98-24.) |
|
|
|
|
kusalā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
善き、善巧の |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には、かくのごとく、これらの善き諸法が、正見に縁って生ずるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra, gahapatayo,
viññū puriso iti paṭisañcikkhati – (98-25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
居士たちよ、それに関して、智者たちはこのように精察します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘sace kho atthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa
bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘sace
kho atthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati.
(98-26.) |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし作用があるならば、かくのごとくの尊き人物は、身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わるであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kāmaṃ kho pana māhu kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ
samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kāmaṃ kho pana māhu
kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; (98-28.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、作用がないにしても、彼ら尊き沙門婆羅門たちの言葉が真実であったとしても、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ
pāsaṃso – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atha ca panāyaṃ bhavaṃ
purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ (98-29.) |
|
|
|
|
pāsaṃso – |
pra-śaṃs |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
称讃されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その場合でもまた、この尊き人物は、現法において、智者たちにとって称讃されるべき者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sīlavā purisapuggalo sammādiṭṭhi kiriyavādo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sīlavā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
持戒の |
|
|
|
|
purisapuggalo sammādiṭṭhi kiriyavādo’ti. (98-30.) |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
kiriya |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
唯作、作用 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
作用論者は、持戒の人物であり、正見者である〔から〕』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sace kho attheva kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa
ubhayattha kaṭaggaho – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sace kho attheva
kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha (98-31.) |
|
|
|
|
kaṭaggaho – |
kṛ |
形? |
a |
男 |
単 |
主 |
幸福の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし、作用があるならば、このように、この尊き人物は、両所で幸福な者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso, yañca kāyassa bhedā
paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ
saggaṃ lokaṃ upapajjissati. (98-32.) |
|
|
|
|
pāsaṃso, |
pra-śaṃs |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
称讃されるべき |
|
|
|
|
sugatiṃ |
su-gam |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
善趣 |
|
|
|
|
saggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
天 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕およそ現法においては智者たちにとって称讃されるべき者となり、またおよそ身破れて死後、善趣たる天界へ生まれ変わることとなるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo susamatto samādinno, ubhayaṃsaṃ
pharitvā tiṭṭhati, riñcati akusalaṃ ṭhānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evamassāyaṃ apaṇṇako
dhammo susamatto samādinno, ubhayaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati,
riñcati akusalaṃ ṭhānaṃ.
(98-33.) |
|
|
|
|
susamatto |
su-saṃ-āp |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
善く完成された |
|
|
|
|
ubhayaṃsaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
双方の |
|
|
|
|
akusalaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
不善の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼に、この確実な法が、善く完成され、受持され、双方へ拡がって住立し、不善なる状態を空無にします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |