|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6. Sallasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Salla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
矢、箭 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「矢経」(『相応部』36-6) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254. ‘‘Assutavā, bhikkhave, puthujjano sukhampi vedanaṃ
vedayati [vediyati (sī. pī.)], dukkhampi vedanaṃ vedayati, adukkhamasukhampi
vedanaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Assutavā, |
a-śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
無聞の、無経験の |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
puthujjano |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
凡夫 |
|
|
|
|
sukham |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayati, |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
感受する、経験する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dukkham |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
vedayati, |
同上 |
|
|
|
|
adukkhamasukham |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
不苦不楽 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
vedayati. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、無聞の凡夫は楽なる〈受〉を感受し、苦なる〈受〉を感受し、不苦不楽なる〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sutavā, bhikkhave, ariyasāvako sukhampi vedanaṃ vedayati,
dukkhampi vedanaṃ vedayati, adukkhamasukhampi vedanaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sutavā, |
śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
聞をそなえた、有聞の、博聞の |
|
|
|
|
bhikkhave, ariyasāvako sukhampi vedanaṃ
vedayati, dukkhampi vedanaṃ vedayati, adukkhamasukhampi vedanaṃ vedayati.
(254-1.) |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、聞をそなえた聖者の弟子は楽なる〈受〉を感受し、苦なる〈受〉を感受し、不苦不楽なる〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra, bhikkhave, ko viseso ko adhippayāso [adhippāyo (sī.
ka.), adhippāyaso (syā. kaṃ.), adhippāyoso (pī.)] kiṃ nānākaraṇaṃ sutavato
ariyasāvakassa assutavatā puthujjanenā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ko |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何、誰 |
|
|
|
|
viseso |
vi-śiṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
差別、殊勝 |
|
|
|
|
ko |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何、誰 |
|
|
|
|
adhippayāso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
特相 |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
nānā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々の |
|
|
|
|
karaṇaṃ |
kṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
所作、遂行 →殊異 |
|
|
|
|
sutavato |
śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
属 |
聞をそなえた、有聞の、博聞の |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvakassa |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
assutavatā |
a-śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
無聞の、無経験の |
|
|
|
|
puthujjanenā’’ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
凡夫 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのばあい、比丘たちよ、聞をそなえた聖者の弟子には、無聞の凡夫といかなる差別、いかなる特相、いかなる殊異があるのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
有(持) |
世尊 |
|
|
|
|
mūlakā |
|
名形 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
根本とする |
|
|
|
|
no, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
私たち |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
dhammā…pe… |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、我々の諸法は、世尊を根本としております……」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
assutavā. Bhikkhave, puthujjano dukkhāya vedanāya phuṭṭho
samāno socati kilamati paridevati urattāḷiṃ kandati sammohaṃ āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
assutavā. |
a-śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
無聞の、無経験の |
|
|
|
|
Bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
puthujjano |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
凡夫 |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
phuṭṭho |
spṛś |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
触れられた |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
socati |
śuc |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
悲しむ、愁う |
|
|
|
|
kilamati |
klam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
疲れる |
|
|
|
|
paridevati |
pari-div |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
泣く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ura |
|
名 |
a |
男中 |
依(対) |
胸 |
|
|
|
|
tāḷiṃ |
taḍ |
形 |
in |
中 |
単 |
副対 |
打つ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kandati |
krand |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
号泣する、悲泣する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammohaṃ |
saṃ-muh |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
迷妄、迷乱 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āpajjati. |
ā-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
来る、遭う、到達する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、無聞の凡夫は、苦なる〈受〉によって触れられると、悲しみ、疲労し、泣き、胸を打って号泣し、迷乱に至ります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・assutavāの語が、VRI版では前文の末尾であるかのような表記になってしまっているが、これはこの文の冒頭であろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dve vedanā vedayati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
対 |
二 |
|
|
|
|
vedanā |
vid |
名 |
ā |
女 |
複 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayati – |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
感受する、経験する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は二つの〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikañca, cetasikañca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikañ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
身の、集まりの |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
cetasikañ |
|
名形 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
心の、心所 |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
肉体のものと、心のものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, bhikkhave, purisaṃ sallena vijjheyya [sallena
anuvijjheyyuṃ (sī. syā. kaṃ. pī.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
purisaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、男 |
|
|
|
|
sallena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
矢、箭 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjheyya. |
vyadh |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
射る、貫く、射られる、貫かれる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば比丘たちよ、〔とある者が〕男を矢で射貫くとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ dutiyena sallena anuvedhaṃ vijjheyya [sallena
anuvijjheyyuṃ (sī.), sallena anuvedhaṃ vijjheyyuṃ (syā. kaṃ.), sallena
vijjheyyuṃ (pī.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
それ |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ(tamenaṃで「直ちに、やがて」の場合も) |
|
|
|
|
dutiyena |
|
名形 |
a |
男→中 |
単 |
具 |
第二の、伴侶 |
|
|
|
|
sallena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
矢、箭 |
|
|
|
|
anuvedhaṃ |
anu-vyadh |
形? |
a |
中 |
単 |
副対 |
傷に沿って? |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjheyya. |
vyadh |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
射る、貫く、射られる、貫かれる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして彼へ、第二の矢で、傷に沿って射貫きます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・anuvedhaṃは辞書類になく、語形と文脈から類推した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhi so, bhikkhave, puriso dvisallena vedanaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
so, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
dvi |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
二 |
|
|
|
|
sallena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
矢、箭 |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayati. |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
感受する、経験する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのようにその男は二本の矢によって〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, assutavā puthujjano dukkhāya vedanāya
phuṭṭho samāno socati kilamati paridevati urattāḷiṃ kandati sammohaṃ
āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, assutavā
puthujjano dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno socati kilamati paridevati
urattāḷiṃ kandati sammohaṃ āpajjati. (254-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように、比丘たちよ、無聞の凡夫は、苦なる〈受〉によって触れられると、悲しみ、疲労し、泣き、胸を打って号泣し、迷乱に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dve vedanā vedayati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So dve vedanā vedayati
– (254-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は二つの〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikañca, cetasikañca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikañca,
cetasikañca. (254-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
肉体のものと、心のものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassāyeva kho pana dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno paṭighavā
hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
与属(具) |
それ、彼女 |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
phuṭṭho |
spṛś |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
触れた |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
paṭighavā |
prati-han |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
瞋恚ある、怒りある、障碍ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、その苦なる〈受〉に触れられると、彼は瞋ある者となります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・TassāではなくTāyaでdukkhāya vedanāyaにかかるべきではないか。あるいはこれはTāyevaの誤記か。またあるいはdukkhāya vedanāyaが与格である可能性もあるか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ dukkhāya vedanāya paṭighavantaṃ, yo dukkhāya vedanāya
paṭighānusayo, so anuseti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
それ |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ(tamenaṃで「直ちに、やがて」の場合も) |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
paṭighavantaṃ, |
prati-han |
形 |
ant |
男 |
単 |
対 |
瞋恚ある、怒りある、障碍ある |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
paṭigha |
prati-han |
名 |
a |
男中 |
持 |
瞋、障碍、有対 |
|
|
|
|
anusayo, |
anu-śī |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
随眠、煩悩 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anuseti. |
anu-śī |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
随眠する、潜在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、その苦なる〈受〉による瞋ある者へ、苦なる〈受〉による瞋なる随眠、それが潜在するようになります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno kāmasukhaṃ
abhinandati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
phuṭṭho |
spṛś |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
触れた |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
kāma |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinandati. |
abhi-nand |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
歓喜する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、苦なる〈受〉に触れられると、欲楽を歓喜するようになります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
hetu? |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na hi so, bhikkhave, pajānāti assutavā puthujjano aññatra
kāmasukhā dukkhāya vedanāya nissaraṇaṃ, tassa kāmasukhañca abhinandato, yo
sukhāya vedanāya rāgānusayo, so anuseti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
so, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
assutavā |
a-śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
無聞の、無経験の |
|
|
|
|
puthujjano |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
凡夫 |
|
|
|
|
aññatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
他所で、除いて |
|
|
|
|
kāma |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
sukhā |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
楽 |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
奪 |
苦 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
奪 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
nissaraṇaṃ, |
ni-sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
出離、遠離 |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属絶 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāma |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
欲、欲楽 |
|
|
|
|
sukhañ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
abhinandato, |
abhi-nand |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
歓喜する |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
sukhāya |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
具 |
楽 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
rāga |
raj |
名 |
a |
男 |
持 |
貪、貪欲、染 |
|
|
|
|
anusayo, |
anu-śī |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
随眠、煩悩 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anuseti. |
anu-śī |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
随眠する、潜在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘たちよ、その無聞の凡夫は、欲楽よりほかに、苦なる〈受〉からの遠離を知らないからです。欲楽を歓喜するその者には、楽なる〈受〉による貪なる随眠、それが潜在するようになります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāsaṃ vedanānaṃ samudayañca atthaṅgamañca assādañca
ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ nappajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tāsaṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
複 |
属 |
それ |
|
|
|
|
vedanānaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
複 |
属 |
感受、苦痛 |
|
|
|
|
samudayañ |
saṃ-ud-i |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
集、生起、原因 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
atthaṅgamañ |
gam |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
没、滅没 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assādañ |
ā-svad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
楽味 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ādīnavañ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
過患、患難、過失、危難 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
nissaraṇañ |
ni-sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
出離、遠離 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
yathābhūtaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
如実に |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti. |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、それらの〈受〉の生起と滅没、楽味と危難と出離を如実に了知しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa tāsaṃ vedanānaṃ samudayañca atthaṅgamañca assādañca
ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ appajānato, yo adukkhamasukhāya vedanāya
avijjānusayo, so anuseti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属絶 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tāsaṃ vedanānaṃ
samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ
(254-19.) |
|
|
|
|
appajānato, |
a-pra-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
知らない、了知しない |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
adukkhamasukhāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
具 |
不苦不楽 |
|
|
|
|
vedanāya |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
持 |
無明 |
|
|
|
|
anusayo, |
anu-śī |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
随眠、煩悩 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anuseti. |
anu-śī |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
随眠する、潜在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それらの〈受〉の生起と滅没、楽味と危難と出離を如実に了知しないその者には、不苦不楽なる〈受〉による〈無明〉なる随眠、それが潜在するようになります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sukhañce vedanaṃ vedayati, saññutto naṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sukhañ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayati, |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
感受する、経験する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saññutto |
saṃ-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
結んだ、縛られた、相応した |
|
|
|
|
naṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ、彼 |
|
|
|
|
vedayati. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、たとえ楽なる受を感受するにも、繋縛されてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dukkhañce vedanaṃ vedayati, saññutto naṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dukkhañ |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
ce vedanaṃ vedayati,
saññutto naṃ vedayati. (254-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、たとえ苦なる受を感受するにも、繋縛されてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adukkhamasukhañce vedanaṃ vedayati, saññutto naṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adukkhamasukhañ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
不苦不楽 |
|
|
|
|
ce vedanaṃ vedayati,
saññutto naṃ vedayati. (254-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、たとえ楽なる不苦不楽を感受するにも、繋縛されてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ‘assutavā puthujjano saññutto jātiyā
jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, saññutto
dukkhasmā’ti vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vuccati, |
vac 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
いわれる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
‘assutavā |
a-śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
無聞の、無経験の |
|
|
|
|
puthujjano |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
凡夫 |
|
|
|
|
saññutto |
saṃ-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
結んだ、縛られた、相応した |
|
|
|
|
jātiyā |
jan |
名 |
i |
女 |
単 |
具 |
生、誕生、生まれ、種類 |
|
|
|
|
jarāya |
jṝ |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
老 |
|
|
|
|
maraṇena |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
死 |
|
|
|
|
sokehi |
śuc |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
愁、憂、うれい |
|
|
|
|
paridevehi |
pari-div |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
悲、悲泣 |
|
|
|
|
dukkhehi |
|
名形 |
a |
中 |
複 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
domanassehi |
|
名 |
a |
中 |
複 |
具 |
憂、憂悩 |
|
|
|
|
upāyāsehi, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
悩、悶 |
|
|
|
|
saññutto |
saṃ-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
結んだ、縛られた、相応した |
|
|
|
|
dukkhasmā’ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
苦 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadāmi. |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
言う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、かれは『この無聞の凡夫は〈生〉、〈老死〉、愁悲苦憂悩に繋縛され、苦に繋縛されている』といわれる、と私は説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sutavā ca kho, bhikkhave, ariyasāvako dukkhāya vedanāya
phuṭṭho samāno na socati, na kilamati, na paridevati, na urattāḷiṃ kandati,
na sammohaṃ āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sutavā |
śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
聞をそなえた、有聞の、博聞の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, ariyasāvako dukkhāya vedanāya
phuṭṭho samāno na
socati, na kilamati, na paridevati, na urattāḷiṃ kandati, na sammohaṃ āpajjati. (254-5.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして比丘たちよ、聞をそなえた聖者の弟子は、苦なる〈受〉によって触れられても、悲しまず、疲労せず、泣かず、胸を打って号泣せず、迷乱に至りません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So ekaṃ vedanaṃ vedayati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So ekaṃ
vedanaṃ vedayati – (254-6.) |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
一、とある |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は一つの〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikaṃ, na cetasikaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikaṃ, na cetasikaṃ.(254-7.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
肉体のものであり、心のものではありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, purisaṃ sallena vijjheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi,
bhikkhave, purisaṃ sallena vijjheyya. (254-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば比丘たちよ、〔とある者が〕男を矢で射貫くとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ dutiyena sallena anuvedhaṃ na vijjheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ dutiyena
sallena anuvedhaṃ na
vijjheyya. (254-9.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして彼へ、第二の矢で、傷に沿って射貫くことはありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evañhi so, bhikkhave, puriso ekasallena vedanaṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evañhi so, bhikkhave,
puriso ekasallena vedanaṃ
vedayati. (254-10.) |
|
|
|
|
eka |
|
数 |
代的 |
‐ |
帯 |
一、とある |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、そのようにその男は一本の矢によって〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, sutavā ariyasāvako dukkhāya vedanāya
phuṭṭho samāno na socati, na kilamati, na paridevati, na urattāḷiṃ kandati,
na sammohaṃ āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evameva kho,
bhikkhave, sutavā ariyasāvako dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno na socati, na
kilamati, na paridevati, na urattāḷiṃ kandati, na sammohaṃ āpajjati. (254-11,
25.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように、比丘たちよ、聞をそなえた聖者の弟子は、苦なる〈受〉によって触れられても、悲しまず、疲労せず、泣かず、胸を打って号泣せず、迷乱に至りません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So ekaṃ vedanaṃ vedayati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So ekaṃ vedanaṃ
vedayati – (254-26.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は一つの〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikaṃ, na cetasikaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikaṃ, na cetasikaṃ.
(254-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
肉体のものであり、心のものではありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassāyeva kho pana dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno paṭighavā
na hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassāyeva kho pana
dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno paṭighavā na hoti. (254-14.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、その苦なる〈受〉に触れられても、彼は瞋ある者とはなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ dukkhāya vedanāya appaṭighavantaṃ, yo dukkhāya vedanāya
paṭighānusayo, so nānuseti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ dukkhāya
vedanāya appaṭighavantaṃ, yo
dukkhāya vedanāya paṭighānusayo, so nānuseti. (254-15.) |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして、その苦なる〈受〉による瞋なき者へ、苦なる〈受〉による瞋なる随眠、それは潜在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno kāmasukhaṃ
nābhinandati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So dukkhāya vedanāya
phuṭṭho samāno kāmasukhaṃ nābhinandati.
(254-16.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、苦なる〈受〉に触れられても、欲楽を歓喜するようになりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(254-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pajānāti hi so, bhikkhave, sutavā ariyasāvako aññatra kāmasukhā
dukkhāya vedanāya nissaraṇaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pajānāti hi so,
bhikkhave, sutavā ariyasāvako
aññatra kāmasukhā dukkhāya vedanāya nissaraṇaṃ. (254-18.) |
|
|
|
|
sutavā |
śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
聞をそなえた、有聞の、博聞の |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘たちよ、その聞をそなえた聖者の弟子は、欲楽よりほかに、苦なる〈受〉からの遠離を知っているからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa kāmasukhaṃ nābhinandato yo sukhāya vedanāya rāgānusayo,
so nānuseti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa kāmasukhaṃ nābhinandato yo sukhāya vedanāya
rāgānusayo, so nānuseti.
(254-18.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
欲楽を歓喜しないその者には、楽なる〈受〉による貪なる随眠、それは潜在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-40. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāsaṃ vedanānaṃ samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavaṃ
ca nissaraṇañca yathābhūtaṃ pajānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāsaṃ vedanānaṃ
samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavaṃ ca nissaraṇañca yathābhūtaṃ
pajānāti. (254-19.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、それらの〈受〉の生起と滅没、楽味と危難と出離を如実に了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-41. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa tāsaṃ vedanānaṃ samudayañca atthaṅgamañca assādañca
ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ pajānato, yo adukkhamasukhāya vedanāya
avijjānusayo, so nānuseti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa tāsaṃ vedanānaṃ
samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ pajānato, yo adukkhamasukhāya
vedanāya avijjānusayo, so nānuseti. (254-20.) |
|
|
|
|
pajānato, |
pra-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
よく知る、了知する |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それらの〈受〉の生起と滅没、楽味と危難と出離を如実に了知するその者には、不苦不楽なる〈受〉による〈無明〉なる随眠、それは潜在しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-42. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sukhañce vedanaṃ vedayati, visaññutto naṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So sukhañce vedanaṃ
vedayati, visaññutto naṃ
vedayati. (254-21.) |
|
|
|
|
visaññutto |
vi-sam-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
離縛した、繋縛を離れた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、たとえ楽なる受を感受するにも、繋縛を離れてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-43. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dukkhañce vedanaṃ vedayati, visaññutto naṃ vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dukkhañce vedanaṃ
vedayati, visaññutto naṃ vedayati. (254-22, 42.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ苦なる受を感受するにも、繋縛を離れてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-44. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adukkhamasukhañce vedanaṃ vedayati, visaññutto naṃ
vedayati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Adukkhamasukhañce
vedanaṃ vedayati, visaññutto naṃ vedayati. (254-23, 42.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえ楽なる不苦不楽を感受するにも、繋縛を離れてそれを感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-45. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ‘sutavā ariyasāvako visaññutto jātiyā
jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, visaññutto
dukkhasmā’ti vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati,
bhikkhave, ‘sutavā ariyasāvako visaññutto jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi
upāyāsehi, visaññutto dukkhasmā’ti vadāmi. (254-23, 42.) |
|
|
|
|
‘sutavā |
śru |
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
聞をそなえた、有聞の、博聞の |
|
|
|
|
ariya |
|
名形 |
a |
男 |
依(属) |
聖なる |
|
|
|
|
sāvako |
śru |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声聞、弟子 |
|
|
|
|
visaññutto |
vi-sam-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
離縛した、繋縛を離れた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、かれは『この聞をそなえた聖者の弟子は〈生〉、〈老死〉、愁悲苦憂悩による繋縛を離れ、苦による繋縛を離れている』といわれる、と私は説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-46. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ kho, bhikkhave, viseso, ayaṃ adhippayāso, idaṃ nānākaraṇaṃ
sutavato ariyasāvakassa assutavatā puthujjanenā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kho, bhikkhave,
viseso, ayaṃ adhippayāso, idaṃ nānākaraṇaṃ sutavato
ariyasāvakassa assutavatā puthujjanenā’’ti. (254-23, 42.) |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、聞をそなえた聖者の弟子には、無聞の凡夫との、この差別、この特相、この殊異があるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-47. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Na vedanaṃ vedayati sapañño, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedayati |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
感受する、経験する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sapañño, |
sa-pra-jñā |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
有慧の、正慧者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪正慧者は〈受〉を感受しない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-48. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sukhampi dukkhampi bahussutopi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sukham |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
dukkham |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bahu |
|
形 |
u |
‐ |
有(持) |
多い |
|
|
|
|
suto |
śru |
名過分 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
聞かれた、所聞 |
|
|
|
|
pi; |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪〔すなわち〕楽なるものも苦なるものも、多聞者は〔感受しない〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-49. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayañca dhīrassa puthujjanena, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayañ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
dhīrassa |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
属 |
堅固な、賢者 |
|
|
|
|
puthujjanena, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
凡夫 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪この、賢者の、凡夫との、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-50. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mahā [ayaṃ (syā. kaṃ. ka.)] viseso kusalassa hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
viseso |
vi-śiṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
差別、殊勝 |
|
|
|
|
kusalassa |
|
形 |
a |
中 |
単 |
属 |
良き、善巧の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪大きな差別が、善巧者には存在する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-51. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Saṅkhātadhammassa bahussutassa, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Saṅkhāta |
saṃ-khyā |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
称する、名付けられた、察量された |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属絶 |
法 |
|
|
|
|
bahu |
|
形 |
u |
‐ |
有(持) |
多い |
|
|
|
|
sutassa, |
śru |
名過分 |
a |
中→男 |
単 |
属絶 |
聞かれた、所聞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪法を考察する多聞者が、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-52. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vipassato [sampassato (sī. pī.)] lokamimaṃ parañca; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vipassato |
vi-paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
観察する |
|
|
|
|
lokam |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
parañ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
ca; |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪この世とあの世とを観ずるに、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-53. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iṭṭhassa dhammā na mathenti cittaṃ, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iṭṭhassa |
|
形 |
a |
中 |
単 |
属 |
好ましい、可愛の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
mathenti |
math 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
攪拌させる、混乱させる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cittaṃ, |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪可愛のものの諸法が心をかき乱すことはなく、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-54. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aniṭṭhato no paṭighātameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aniṭṭhato |
|
形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
好ましからぬ、不可愛の |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否/〜かどうか |
|
|
|
|
paṭighātam |
prati-han |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
防衛、適意、反応、対碍、憤慨 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
eti. |
i |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
行く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪不可愛のものゆえに憤慨に至ることもない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-55. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassānurodhā athavā virodhā, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
anurodhā |
anu-rudh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
適順、満悦、満足 |
|
|
|
|
atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
virodhā, |
vi-rudh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
相違、反対 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪彼には、満悦も、あるいはまた反発も、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-56. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vidhūpitā atthagatā na santi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vidhūpitā |
vi-dhūp |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
破壊された、滅んだ |
|
|
|
|
atthagatā |
gam |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
滅没した |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
santi; |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪破壊され、滅没して、存在しない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-57. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Padañca ñatvā virajaṃ asokaṃ, |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Padañ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
句、足 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ñatvā |
jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
知る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
virajaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
離塵の |
|
|
|
|
asokaṃ, |
a-śuc |
名形 |
a |
男 |
単 |
対 |
無憂の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪離塵、無憂の句を知って、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
254-58. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sammā pajānāti bhavassa pāragū’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhavassa |
bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
存在、有 |
|
|
|
|
pāragū’’ |
pāra-gam |
形 |
ū |
男 |
単 |
主 |
彼岸に至った、超えた |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪存在の彼岸へ至った者は正しく了知する」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
chaṭṭhaṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
chaṭṭhaṃ; |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第六の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第六〔経〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |