|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5. Sammappadhānasaṃyuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい |
|
|
|
|
padhāna |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
努力、精勤 |
|
|
|
|
saṃyuttaṃ |
saṃ-yuj |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
結ばれた、結合した |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「正勤相応」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1. Gaṅgāpeyyālavaggo |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Gaṅgā |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
地名、ガンガー |
|
|
|
|
peyyāla |
|
名 |
a |
中 |
持 |
略、中略 |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ガンガー略品」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1-12. Pācīnādisuttadvādasakaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pācīna |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
東の |
|
|
|
|
ādi |
|
名 |
i |
男中 |
持 |
最初、初 |
|
|
|
|
sutta |
sīv |
名 |
a |
中 |
持 |
経、糸 |
|
|
|
|
dvādasakaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
十二の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「東経」など十二経(『相応部』49-1〜12) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-662. Sāvatthinidānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sāvatthi |
|
名 |
ī |
女 |
有(処) |
地名、サーヴァッティー、舎衛城 |
|
|
|
|
nidānaṃ. |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
因縁、因由 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
サーヴァッティーでのことである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra kho bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘cattārome, bhikkhave, sammappadhānā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
sammappadhānā. |
pra-dhā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
正勤 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、これら四正勤があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katame cattāro? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
cattāro? |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる四か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, bhikkhu anuppannānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ
dhammānaṃ anuppādāya chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ
paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
anuppannānaṃ |
an-ud-pad |
過分 |
a |
男中 |
複 |
属 |
未生の |
|
|
|
|
pāpakānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
悪しき |
|
|
|
|
akusalānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
不善の |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
anuppādāya |
an-ud-pad |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
不生 |
|
|
|
|
chandaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
欲、意欲、志欲 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
janeti |
jan 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生む、生ずる |
|
|
|
|
vāyamati |
vi-ā-yam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
努力する、励む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vīriyaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
精進 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ārabhati |
ā-rabh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
始める、励む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paggaṇhāti |
pra-grah |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
さしのべる、策励する |
|
|
|
|
padahati. |
pra-dhā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
努力する、励む、精勤する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘が、いまだ生じざる悪しき不善の諸法の不生起のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uppannānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ dhammānaṃ pahānāya chandaṃ
janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uppannānaṃ |
ud-pad |
過分 |
a |
男中 |
複 |
属 |
生起した、発生した |
|
|
|
|
pāpakānaṃ akusalānaṃ
dhammānaṃ pahānāya chandaṃ
janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. (651-5.) |
|
|
|
|
pahānāya |
pra-hā |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
捨、断、捨断、捨離 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すでに生じた悪しき不善の諸法の捨断のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Anuppannānaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ uppādāya chandaṃ janeti
vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Anuppannānaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ uppādāya chandaṃ janeti vāyamati
vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. (651-5.) |
|
|
|
|
kusalānaṃ |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
属 |
善の |
|
|
|
|
uppādāya |
ud-pad |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
生起 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いまだ生じざる善き諸法の生起のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uppannānaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ ṭhitiyā asammosāya bhiyyobhāvāya
vepullāya bhāvanāya pāripūriyā chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati
cittaṃ paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uppannānaṃ kusalānaṃ
dhammānaṃ ṭhitiyā asammosāya bhiyyobhāvāya vepullāya
bhāvanāya pāripūriyā chandaṃ janeti vāyamati
vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. (651-6, 7.) |
|
|
|
|
ṭhitiyā |
sthā |
名 |
i |
女 |
単 |
与 |
住、止住、定立 |
|
|
|
|
asammosāya |
a-saṃ-muh |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
不妄、不惑乱 |
|
|
|
|
bhiyyo |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに多く |
|
|
|
|
bhāvāya |
bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
性質、状態 →増大 |
|
|
|
|
vepullāya |
|
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
広大、方広 |
|
|
|
|
bhāvanāya |
bhū 使 |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
修習 |
|
|
|
|
pāripūriyā |
pari-pūr |
名 |
ī |
女 |
単 |
与 |
完成、円満 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すでに生じた善き諸法の住立、不惑乱、増大、拡大、修習の完成のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime kho, bhikkhave, cattāro sammappadhānāti’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい |
|
|
|
|
padhānā |
pra-dhā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
精勤、努力 |
|
|
|
|
ti’’. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これらが四正勤です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, gaṅgā nadī pācīnaninnā pācīnapoṇā
pācīnapabbhārā; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
gaṅgā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
地名、ガンガー |
|
|
|
|
nadī |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
主 |
川 |
|
|
|
|
pācīna |
|
形 |
a |
‐ |
依(対) |
東の |
|
|
|
|
ninnā |
ni-nam? |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
下向の、傾ける |
|
|
|
|
pācīna |
|
形 |
a |
‐ |
依(対) |
東の |
|
|
|
|
poṇā |
nam |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
傾斜の、傾いた |
|
|
|
|
pācīna |
|
形 |
a |
‐ |
有(対) |
東の |
|
|
|
|
pabbhārā; |
|
名 |
a |
男→女 |
単 |
主 |
傾斜、坂道 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば比丘たちよ、ガンガー河は東へ向かい、東へ傾き、東への傾斜あるものです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho, bhikkhave, bhikkhu cattāro sammappadhāne bhāvento
cattāro sammappadhāne bahulīkaronto nibbānaninno hoti nibbānapoṇo
nibbānapabbhāro. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
対 |
四 |
|
|
|
|
samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい |
|
|
|
|
padhāne |
pra-dhā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
対 |
精勤、努力 |
|
|
|
|
bhāvento |
bhū 使 |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
修習する |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
対 |
四 |
|
|
|
|
samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい |
|
|
|
|
padhāne |
pra-dhā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
対 |
精勤、努力 |
|
|
|
|
bahulīkaronto |
kṛ |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
多作する |
|
|
|
|
nibbāna |
nir-vā? |
名 |
a |
中 |
依(対) |
涅槃、寂滅 |
|
|
|
|
ninno |
ni-nam? |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
下降の、傾いた、低い |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nibbāna |
nir-vā? |
名 |
a |
中 |
依(対) |
涅槃、寂滅 |
|
|
|
|
poṇo |
nam |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
傾斜の、傾いた |
|
|
|
|
nibbāna |
nir-vā? |
名 |
a |
中 |
有(対) |
涅槃、寂滅 |
|
|
|
|
pabbhāro. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
傾斜、坂道 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように、比丘たちよ、比丘は、四正勤を修習し、四正勤を多作して、涅槃へ向かい、涅槃へ傾き、涅槃への傾斜ある者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kathañca, bhikkhave, bhikkhu cattāro sammappadhāne bhāvento
cattāro sammappadhāne bahulīkaronto nibbānaninno hoti nibbānapoṇo
nibbānapabbhāro? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kathañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いかに、なぜに |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhikkhave, bhikkhu
cattāro sammappadhāne bhāvento cattāro sammappadhāne bahulīkaronto
nibbānaninno hoti nibbānapoṇo nibbānapabbhāro? (651-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかに比丘は、四正勤を修習し、四正勤を多作して、涅槃へ向かい、涅槃へ傾き、涅槃への傾斜ある者となるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, bhikkhu anuppannānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ
dhammānaṃ anuppādāya chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ
paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, bhikkhave,
bhikkhu anuppannānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ dhammānaṃ anuppādāya chandaṃ janeti
vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. (651-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘が、いまだ生じざる悪しき不善の諸法の不生起のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uppannānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ dhammānaṃ pahānāya chandaṃ
janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uppannānaṃ pāpakānaṃ
akusalānaṃ dhammānaṃ pahānāya chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ
paggaṇhāti padahati. (651-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すでに生じた悪しき不善の諸法の捨断のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Anuppannānaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ uppādāya chandaṃ janeti
vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Anuppannānaṃ kusalānaṃ
dhammānaṃ uppādāya chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti
padahati. (651-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いまだ生じざる善き諸法の生起のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uppannānaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ ṭhitiyā asammosāya bhiyyobhāvāya
vepullāya bhāvanāya pāripūriyā chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati
cittaṃ paggaṇhāti padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Uppannānaṃ kusalānaṃ
dhammānaṃ ṭhitiyā asammosāya bhiyyobhāvāya vepullāya bhāvanāya pāripūriyā
chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. (651-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘が、すでに生じた善き諸法の住立、不惑乱、増大、拡大、修習の完成のため、意欲を生じて努力し、精進に励み、心を策励して精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
651-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu cattāro sammappadhāne bhāvento
cattāro sammappadhāne bahulīkaronto nibbānaninno hoti nibbānapoṇo
nibbānapabbhāro’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ kho, bhikkhave,
bhikkhu cattāro sammappadhāne bhāvento cattāro sammappadhāne bahulīkaronto
nibbānaninno hoti nibbānapoṇo nibbānapabbhāro’’ (651-11.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、比丘は、そのように四正勤を修習し、四正勤を多作して、涅槃へ向かい、涅槃へ傾き、涅槃への傾斜ある者となります」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dvādasamaṃ. (Sammappadhānasaṃyuttassa gaṅgāpeyyālī
sammappadhānavasena vitthāretabbā). |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dvādasamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第十二の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
第十二〔経〕。(「正勤相応」の「ガンガー略〔品〕」が〔通例どおり〕正勤によって詳説されるべし) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Gaṅgāpeyyālavaggo paṭhamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Gaṅgā |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
地名、ガンガー |
|
|
|
|
peyyāla |
|
名 |
a |
中 |
持 |
略、中略 |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
|
paṭhamo. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
第一の、最初の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『相応部』「正勤相応」〕第一〔品〕「ガンガー略品」〔おわり〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassuddānaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
uddānaṃ – |
ud-dā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
摂頌 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その摂頌は、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cha pācīnato ninnā, cha ninnā ca samuddato; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Cha |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
六 |
|
|
|
|
pācīnato |
|
形 |
a |
中 |
単 |
奪 |
東の |
|
|
|
|
ninnā, |
ni-nam? |
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
下向の、傾ける |
|
|
|
|
cha |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
六 |
|
|
|
|
ninnā |
ni-nam? |
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
下向の、傾ける |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
samuddato; |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
海 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪六つの「東向〔経〕」、六つの「海向〔経〕」、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dvete cha dvādasa honti, vaggo tena pavuccatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
Ete |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これ |
|
|
|
|
cha |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
六 |
|
|
|
|
dvādasa |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
十二 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
honti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vaggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
章、品 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavuccatī |
pra-vac 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
いわれる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
♪それら二つの六〔経〕で十二〔経〕となる。それによって「〔ガンガー略〕品」が説かれた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
トップへ 次へ→ |