|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7. Mahāsaḷāyatanikasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
saḷāyatanika |
|
形 |
a |
‐ |
依(属) |
六処の |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「大六処経」(『中部』149) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428. Evaṃ me sutaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
sutaṃ – |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
聞かれた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私はこのように聞いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane
anāthapiṇḍikassa ārāme. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
sāvatthiyaṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地名、サーヴァッティー |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jetavane |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
地名、ジェータ林、祇樹、祇園 |
|
|
|
|
anāthapiṇḍikassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、アナータピンディカ、給孤独 |
|
|
|
|
ārāme. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
園 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊はサーヴァッティーのジェータ林、アナータピンディカ園に住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āmantesi – |
|
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
呼びかける、話す、相談する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに世尊は比丘たちへ呼びかけられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘bhikkhavo’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘bhikkhavo’’ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Bhadante’’ti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Bhadante’’ |
|
名 |
特 |
男 |
単 |
呼 |
大徳、尊師 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccassosuṃ. |
prati-śru |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
応諾する、同意する、応える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ」と彼ら比丘たちは世尊へ応えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘mahāsaḷāyatanikaṃ vo, bhikkhave, desessāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
saḷāyatanikaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
六処の |
|
|
|
|
vo, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
与 |
あなたたち |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desessāmi. |
diś 使 |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
示す |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、私はあなたがたへ、大いなる六処の〔教説〕を説こうと思います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
suṇātha, |
śru |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sādhukaṃ |
sādh |
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
よい、十分に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
manasi
karotha; |
manasi-kṛ |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
作意する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それを聞き、よく作意してください。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bhāsissāmī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhāsissāmī’’ |
bhāṣ |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
語る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は語ることにしましょう」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bhante’’ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccassosuṃ. |
prati-śru |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
応諾する、同意する、応える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、そのように」と、彼ら比丘たちは世尊へ応えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
428-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca –
(428-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429. ‘‘Cakkhuṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, rūpe
ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, cakkhuviññāṇaṃ ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ,
cakkhusamphassaṃ ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, yamidaṃ cakkhusamphassapaccayā
uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ, cakkhusmiṃ sārajjati, rūpesu sārajjati, cakkhuviññāṇe
sārajjati, cakkhusamphasse sārajjati, yamidaṃ cakkhusamphassapaccayā
uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tasmimpi
sārajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Cakkhuṃ, |
|
名 |
us |
中 |
単 |
対 |
眼 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ajānaṃ |
ā-jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
知らない |
|
|
|
|
apassaṃ |
a-paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
見ない |
|
|
|
|
yathābhūtaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
如実に |
|
|
|
|
rūpe |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
対 |
色、物質、肉体、形相 |
|
|
|
|
ajānaṃ apassaṃ
yathābhūtaṃ, (同上) |
|
|
|
|
cakkhu |
|
名 |
us |
中 |
依(属) |
眼 |
|
|
|
|
viññāṇaṃ |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
識 |
|
|
|
|
ajānaṃ apassaṃ
yathābhūtaṃ, (同上) |
|
|
|
|
cakkhu |
|
名 |
us |
中 |
依(属) |
眼 |
|
|
|
|
samphassaṃ |
saṃ-spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
触、摩触 |
|
|
|
|
ajānaṃ apassaṃ
yathābhūtaṃ, (同上) |
|
|
|
|
yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
cakkhu |
|
名 |
us |
中 |
依(属) |
眼 |
|
|
|
|
samphassa |
saṃ-spṛś |
名 |
a |
男 |
持 |
触、摩触 |
|
|
|
|
paccayā |
prati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副奪 |
縁りて、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjati |
ud-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生ずる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
vedayitaṃ |
vid 使 |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
知らしめられた、感受された |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
楽 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
dukkhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
adukkhamasukhaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
不苦不楽の |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
tam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
ajānaṃ apassaṃ
yathābhūtaṃ, (同上) |
|
|
|
|
cakkhusmiṃ |
|
名 |
us |
中 |
単 |
処 |
眼 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sārajjati, |
saṃ-raj |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
執着する、貪着する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
rūpesu |
|
名 |
a |
中 |
複 |
処 |
色 |
|
|
|
|
sārajjati, |
同上 |
|
|
|
|
cakkhu |
|
名 |
us |
中 |
依(属) |
眼 |
|
|
|
|
viññāṇe |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
識 |
|
|
|
|
sārajjati, |
同上 |
|
|
|
|
cakkhu |
|
名 |
us |
中 |
依(属) |
眼 |
|
|
|
|
samphasse |
saṃ-spṛś |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
触、摩触 |
|
|
|
|
sārajjati, |
同上 |
|
|
|
|
yamidaṃ
cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā
adukkhamasukhaṃ vā (同上) |
|
|
|
|
tasmim |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sārajjati. |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、〈眼〉を如実に知らず見ない者、諸々の〈色〉を如実に知らず見ない者、〈眼識〉を如実に知らず見ない者、〈眼触〉を如実に知らず見ない者、およそ〈眼触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それを如実に知らず見ない者は、〈眼〉に関して執着し、諸々の〈色〉に関して執着し、〈眼識〉に関して執着し、〈眼触〉に関して執着し、およそ〈眼触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それに関して執着します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa sārattassa saṃyuttassa sammūḷhassa assādānupassino
viharato āyatiṃ pañcupādānakkhandhā upacayaṃ gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属絶 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sārattassa |
saṃ-raj |
過分 |
a |
男 |
単 |
属絶 |
執着した、貪着した |
|
|
|
|
saṃyuttassa |
saṃ-yuj |
過分 |
a |
男 |
単 |
属絶 |
結合した、結ばれた |
|
|
|
|
sammūḷhassa |
saṃ-muh |
過分 |
a |
男 |
単 |
属絶 |
昏迷の、迷乱した |
|
|
|
|
assāda |
ā-svad |
名 |
a |
男 |
依(対) |
味、楽味 |
|
|
|
|
anupassino |
anu-paś |
形 |
in |
男 |
単 |
属絶 |
観る、随観する |
|
|
|
|
viharato |
vi-hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
住する |
|
|
|
|
āyatiṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
副対 |
未来に |
|
|
|
|
pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
五 |
|
|
|
|
upādāna |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
取、取着、執着 |
|
|
|
|
khandhā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
蘊、集まり |
|
|
|
|
upacayaṃ |
upa-ci |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
集積、堆積 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gacchanti. |
gam |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
行く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
執着し、繋縛され、迷乱し、楽味を随観して住する彼には、未来に、五取蘊が集積に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṇhā cassa ponobbhavikā nandīrāgasahagatā
tatratatrābhinandinī, sā cassa pavaḍḍhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṇhā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
渇愛、愛 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
ponobbhavikā |
bhū |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
再有の、再生する |
|
|
|
|
nandī |
nand |
名 |
i,
ī |
女 |
相 |
歓喜、喜悦 |
|
|
|
|
rāga |
raj |
名 |
a |
男 |
依(具) |
貪、貪欲、染 |
|
|
|
|
sahagatā |
gam |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
倶行の、倶なる |
|
|
|
|
tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
abhinandinī, |
abhi-nand |
形 |
in |
女 |
単 |
主 |
歓喜ある、喜んだ |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavaḍḍhati. |
pra-vṛdh |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
増大する、成長する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には、再有をもたらす、喜悦の貪りをともなう、そこかしこに対する歓喜ある〈渇愛〉がおこり、そして彼のそれは増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa kāyikāpi darathā pavaḍḍhanti, cetasikāpi darathā
pavaḍḍhanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāyikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
身の |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
darathā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
悩患、不安 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pavaḍḍhanti, |
pra-vṛdh |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
増大する、成長する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cetasikā |
cit |
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
心の、心所 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
darathā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
悩患、不安 |
|
|
|
|
pavaḍḍhanti; |
同上 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼の身の悩患も増大し、心の悩患も増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā pavaḍḍhanti, cetasikāpi santāpā
pavaḍḍhanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā pavaḍḍhanti, cetasikāpi santāpā pavaḍḍhanti; (429-5.) |
|
|
|
|
santāpā |
saṃ-tap |
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
火、苦悩、熱悩 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の苦悩も増大し、心の苦悩も増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā pavaḍḍhanti, cetasikāpi pariḷāhā
pavaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā pavaḍḍhanti, cetasikāpi pariḷāhā pavaḍḍhanti; (429-5.) |
|
|
|
|
pariḷāhā |
pari-ḍah |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
熱悩、苦悩、焦熱 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の熱悩も増大し、心の熱悩も増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kāyadukkhampi [kāyikadukkhampi (syā. kaṃ.), kāyikaṃ
dukkhampi (ka.)] cetodukkhampi paṭisaṃvedeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
身体、集まり |
|
|
|
|
dukkham |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
ceto |
cit |
名 |
as |
中 |
依(属) |
心 |
|
|
|
|
dukkham |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisaṃvedeti. |
prati-saṃ-vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
経験する、感受する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、身の苦をも心の苦をも感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sotaṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sotaṃ, |
śru |
名 |
as |
中 |
単 |
対 |
耳 |
|
|
|
|
bhikkhave, ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… (429-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、〈耳〉を如実に知らず見ない者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ghānaṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ghānaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
鼻 |
|
|
|
|
bhikkhave, ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… (429-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、〈鼻〉を如実に知らず見ない者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jivhaṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jivhaṃ, |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
舌 |
|
|
|
|
bhikkhave, ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… (429-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、〈舌〉を如実に知らず見ない者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyaṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyaṃ, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
身体 |
|
|
|
|
bhikkhave, ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ…pe… (429-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、〈身〉を如実に知らず見ない者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
manaṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, dhamme,
bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, manoviññāṇaṃ, bhikkhave, ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ, manosamphassaṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ,
yamidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā
adukkhamasukhaṃ vā tampi ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, manasmiṃ sārajjati,
dhammesu sārajjati, manoviññāṇe sārajjati, manosamphasse sārajjati, yamidaṃ
manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ
vā tasmimpi sārajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
manaṃ, |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
対 |
意 |
|
|
|
|
bhikkhave, ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ, dhamme,
bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, manoviññāṇaṃ, bhikkhave, ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, manosamphassaṃ, bhikkhave, ajānaṃ
apassaṃ yathābhūtaṃ, yamidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā
adukkhamasukhaṃ vā tampi ajānaṃ apassaṃ yathābhūtaṃ, manasmiṃ sārajjati, dhammesu sārajjati, manoviññāṇe sārajjati, manosamphasse sārajjati, yamidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati
vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tasmimpi sārajjati.
(429-1.) |
|
|
|
|
dhamme, |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(属) |
意 |
|
|
|
|
manasmiṃ |
man |
名 |
as |
中 |
単 |
処 |
意 |
|
|
|
|
dhammesu |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
処 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、〈意〉を如実に知らず見ない者、比丘たちよ、諸々の〈法〉を如実に知らず見ない者、比丘たちよ、〈意識〉を如実に知らず見ない者、比丘たちよ、〈意触〉を如実に知らず見ない者、およそ〈意触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それを如実に知らず見ない者は、〈眼〉に関して執着し、諸々の〈法〉に関して執着し、〈意識〉に関して執着し、〈意触〉に関して執着し、およそ〈意触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それに関して執着します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa sārattassa saṃyuttassa sammūḷhassa assādānupassino
viharato āyatiṃ pañcupādānakkhandhā upacayaṃ gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa sārattassa
saṃyuttassa sammūḷhassa assādānupassino viharato āyatiṃ pañcupādānakkhandhā
upacayaṃ gacchanti. (429-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
執着し、繋縛され、迷乱し、楽味を随観して住する彼には、未来に、五取蘊が集積に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṇhā cassa ponobbhavikā nandīrāgasahagatā
tatratatrābhinandinī, sā cassa pavaḍḍhati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṇhā cassa
ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī, sā cassa pavaḍḍhati.
(429-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼の、再有をもたらす、喜悦と貪欲をともなう、そこかしこにおいて歓喜する〈渇愛〉、彼のそれは増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa kāyikāpi darathā pavaḍḍhanti, cetasikāpi darathā
pavaḍḍhanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa kāyikāpi darathā
pavaḍḍhanti, cetasikāpi darathā pavaḍḍhanti; (429-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼の身の悩患も増大し、心の悩患も増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā pavaḍḍhanti, cetasikāpi santāpā
pavaḍḍhanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā
pavaḍḍhanti, cetasikāpi santāpā pavaḍḍhanti; (429-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の苦悩も増大し、心の苦悩も増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā pavaḍḍhanti, cetasikāpi pariḷāhā
pavaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā
pavaḍḍhanti, cetasikāpi pariḷāhā pavaḍḍhanti. (429-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の熱悩も増大し、心の熱悩も増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
429-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kāyadukkhampi cetodukkhampi paṭisaṃvedeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kāyadukkhampi
cetodukkhampi paṭisaṃvedeti. (429-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、身の苦をも心の苦をも感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430. ‘‘Cakkhuñca kho, bhikkhave, jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, rūpe
jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, cakkhuviññāṇaṃ jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ,
cakkhusamphassaṃ jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, yamidaṃ cakkhusamphassapaccayā
uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ, cakkhusmiṃ na sārajjati, rūpesu na sārajjati,
cakkhuviññāṇe na sārajjati, cakkhusamphasse na sārajjati, yamidaṃ
cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā
adukkhamasukhaṃ vā tasmimpi na sārajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Cakkhuñca kho, bhikkhave, jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, rūpe jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ,
cakkhuviññāṇaṃ jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, cakkhusamphassaṃ jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ, yamidaṃ
cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā
adukkhamasukhaṃ vā tampi jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, cakkhusmiṃ na sārajjati, rūpesu na sārajjati, cakkhuviññāṇe na sārajjati, cakkhusamphasse na sārajjati, yamidaṃ cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ
sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tasmimpi na sārajjati. (429-1.) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
jānaṃ |
jñā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
知る |
|
|
|
|
passaṃ |
paś |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
見る |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、〈眼〉を如実に知って見る者、諸々の〈色〉を如実に知って見る者、〈眼識〉を如実に知って見る者、〈眼触〉を如実に知って見る者、およそ〈眼触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それを如実に知って見る者は、〈眼〉に関して執着せず、諸々の〈色〉に関して執着せず、〈眼識〉に関して執着せず、〈眼触〉に関して執着せず、およそ〈眼触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それに関して執着しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa asārattassa asaṃyuttassa asammūḷhassa ādīnavānupassino
viharato āyatiṃ pañcupādānakkhandhā apacayaṃ gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa asārattassa asaṃyuttassa asammūḷhassa ādīnavānupassino viharato āyatiṃ
pañcupādānakkhandhā apacayaṃ gacchanti. (429-2.) |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
ādīnava |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
過患、危難 |
|
|
|
|
apacayaṃ |
a-pra-ci? |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
無集積、還滅 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
執着せず、繋縛されず、迷乱せず、危難を随観して住する彼には、未来に、五取蘊が還滅に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṇhā cassa ponobbhavikā nandīrāgasahagatā
tatratatrābhinandinī, sā cassa pahīyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṇhā cassa
ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī, sā cassa (429-3.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahīyati. |
pra-hā 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
捨てられる、断ぜられる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼の、再有をもたらす、喜悦と貪欲をともなう、そこかしこにおいて歓喜する〈渇愛〉、彼のそれは断ぜられます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa kāyikāpi darathā pahīyanti, cetasikāpi darathā
pahīyanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa kāyikāpi darathā
pahīyanti, cetasikāpi darathā
pahīyanti; (429-4.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahīyanti |
pra-hā 受 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
捨てられる、断ぜられる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼の身の悩患も断ぜられ、心の悩患も断ぜられます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā pahīyanti, cetasikāpi santāpā pahīyanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā pahīyanti, cetasikāpi santāpā pahīyanti; (429-5.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahīyanti |
pra-hā 受 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
捨てられる、断ぜられる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の苦悩も断ぜられ、心の苦悩も断ぜられます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā pahīyantntti, cetasikāpi pariḷāhā
pahīyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā pahīyantntti, cetasikāpi pariḷāhā pahīyanti. (429-6.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pahīyanti |
pra-hā 受 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
捨てられる、断ぜられる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の熱悩も断ぜられ、心の熱悩も断ぜられます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・pahīyantnttiとあるが、pahīyantiの誤記であろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
430-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kāyasukhampi cetosukhampi paṭisaṃvedeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kāyasukhampi cetosukhampi paṭisaṃvedeti.(429-7.) |
|
|
|
|
sukham |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、身の楽をも心の楽をも感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431. ‘‘Yā tathābhūtassa [yathābhūtassa (sī. pī.)] diṭṭhi sāssa
hoti sammādiṭṭhi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
tathābhūtassa |
|
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
かくのごとき |
|
|
|
|
diṭṭhi |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
sā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
それ、彼女 |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
diṭṭhi; |
dṛś |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
見、見解、意見 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の見、それが正見です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo tathābhūtassa [yathābhūtassa (sī. pī.)] saṅkappo svāssa hoti
sammāsaṅkappo; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
tathābhūtassa saṅkappo svāssa hoti sammāsaṅkappo; (431-1.) |
|
|
|
|
saṅkappo |
saṃ-kḷp |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
思惟、思念 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の思惟、それが正思惟です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo tathābhūtassa [yathābhūtassa (sī. pī.)] vāyāmo svāssa hoti
sammāvāyāmo; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo tathābhūtassa vāyāmo svāssa hoti sammāvāyāmo; (431-2.) |
|
|
|
|
vāyāmo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
精進、勤 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の精進、それが正精進です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yā tathābhūtassa [yathābhūtassa (sī. pī.)] sati sāssa hoti
sammāsati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yā tathābhūtassa sati sāssa hoti sammāsati; (431-1.) |
|
|
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
念、憶念、正念 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の念、それが正念です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo tathābhūtassa [yathābhūtassa (sī. pī.)] samādhi svāssa hoti
sammāsamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo tathābhūtassa
samādhi svāssa hoti sammāsamādhi. (431-2.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の定、それが正定です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pubbeva kho panassa kāyakammaṃ vacīkammaṃ ājīvo suparisuddho
hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pubbe |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
前に、以前に |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(具) |
語、言、口 |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
ājīvo |
ā-jīv |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
活命、命、生活 |
|
|
|
|
suparisuddho |
su-pari-śudh |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
よく清浄となった |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに、彼の身業、口業、活命は、すでによく清まっています。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・八聖道のうち上に列挙された五つは、〈眼〉などへ執着しないことを前提に派生するものだが、正業、正語、正命の三つについては、無執着である時点で既に(持戒により?)達成されている、ということなのであろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evamassāyaṃ ariyo aṭṭhaṅgiko maggo bhāvanāpāripūriṃ gacchati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
ariyo |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
聖なる |
|
|
|
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
八 |
|
|
|
|
aṅgiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
支分ある |
|
|
|
|
maggo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
道 |
|
|
|
|
bhāvanā |
bhū 使 |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
修習 |
|
|
|
|
pāripūriṃ |
pari-pūr |
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
完全、円満 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gacchati. |
gam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
行く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼には、かの八支聖道が修習の完成に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa evaṃ imaṃ ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bhāvayato cattāropi
satipaṭṭhānā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, cattāropi sammappadhānā
bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, cattāropi iddhipādā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti,
pañcapi indriyāni bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, pañcapi balāni bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, sattapi bojjhaṅgā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属絶 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
ariyaṃ |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
対 |
聖なる |
|
|
|
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
八 |
|
|
|
|
aṅgikaṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
支分ある |
|
|
|
|
maggaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
道 |
|
|
|
|
bhāvayato |
bhū 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
修習する |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
念、憶念、正念 |
|
|
|
|
paṭṭhānā |
pra-sthā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
出発、発趣 →念処 |
|
|
|
|
bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, (431-7.) |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい |
|
|
|
|
padhānā |
pra-dhā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
精勤、努力 |
|
|
|
|
bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, (431-7.) |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
iddhi |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
神通、神変 |
|
|
|
|
pādā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
足 →神足 |
|
|
|
|
bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, (431-7.) |
|
|
|
|
pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
indriyāni |
|
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
根、感覚器官 |
|
|
|
|
bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, (431-7.) |
|
|
|
|
pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
balāni |
|
名形 |
a |
中 |
複 |
主 |
力 |
|
|
|
|
bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, (431-7.) |
|
|
|
|
satta |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
七 |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bojjhi |
budh |
名 |
i |
女 |
依(属) |
覚 |
|
|
|
|
aṅgā |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
支分、部分 →覚支 |
|
|
|
|
bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti (431-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように、かの八支聖道を修習した彼には、四念処が完成に至り、四正勤が完成に至り、四神足が完成に至り、五根が完成に至り、五力が完成に至り、また七覚支が完成に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassime dve dhammā yuganandhā [yuganaddhā (sī. syā. kaṃ.)]
vattanti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
yuga |
yuj |
名 |
a |
中 |
持 |
軛、一対 |
|
|
|
|
nandhā |
nah? |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
結ばれた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vattanti – |
vṛt |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
転ずる、起こる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には、これら二つの一対となった諸法が転起します。〔すなわち〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
samatho ca vipassanā ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
samatho |
śam |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
止、サマタ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vipassanā |
vi-paś |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
観、ヴィパッサナー |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
止と観です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So ye dhammā abhiññā pariññeyyā te dhamme abhiññā
parijānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知して |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pariññeyyā |
pari-jñā |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
遍知されるべき |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
対 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
同上 |
|
|
|
|
parijānāti. |
pari-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
遍知する、暁了する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して遍知されるべき諸法、それらを証知して遍知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā pahātabbā te dhamme abhiññā pajahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā pahātabbā te dhamme abhiññā pajahati. (431-11.) |
|
|
|
|
pahātabbā |
pra-hā |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
捨断されるべき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajahati. |
pra-hā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
捨断する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して捨断されるべき諸法、それらを証知して捨断します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā bhāvetabbā te dhamme abhiññā bhāveti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā bhāvetabbā te dhamme abhiññā bhāveti. (431-11.) |
|
|
|
|
bhāvetabbā |
bhū 使 |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
修習されるべき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhāveti. |
bhū 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
修習する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して修習されるべき諸法、それらを証知して修習します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā sacchikātabbā te dhamme abhiññā sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā sacchikātabbā te dhamme abhiññā sacchikaroti. (431-11.) |
|
|
|
|
sacchikātabbā |
sacchi-kṛ |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
作証されるべき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sacchikaroti. |
sacchi-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
作証する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して作証されるべき諸法、それらを証知して作証します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā pariññeyyā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
dhammā abhiññā
pariññeyyā? (431-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかなるものが、証知して遍知されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Pañcupādānakkhandhā’ tissa vacanīyaṃ, seyyathidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
upādāna |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
取、取着、執着 |
|
|
|
|
khandhā’ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
蘊、あつまり |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
vacanīyaṃ, |
vac |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
言われるべき |
|
|
|
|
seyyathidaṃ
– |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それはこの如し、あたかも〜の如し |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これに関しては『五取蘊である』と言われるべきです。すなわち、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rūpupādānakkhandho, vedanupādānakkhandho, saññupādānakkhandho,
saṅkhārupādānakkhandho, viññāṇupādānakkhandho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
rūpa |
|
名 |
a |
中 |
持 |
色、物質、肉体、形相 |
|
|
|
|
upādāna |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
取、取着、執着 |
|
|
|
|
khandho, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
蘊、あつまり |
|
|
|
|
vedanā |
vid |
名 |
ā |
女 |
持 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
upādāna |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
取、取着、執着 |
|
|
|
|
khandho, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
蘊、あつまり |
|
|
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
持 |
想、想念、概念、表象 |
|
|
|
|
upādāna |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
取、取着、執着 |
|
|
|
|
khandho, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
蘊、あつまり |
|
|
|
|
saṅkhāra |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
持 |
行、為作、潜勢力、現象 |
|
|
|
|
upādāna |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
取、取着、執着 |
|
|
|
|
khandho, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
蘊、あつまり |
|
|
|
|
viññāṇa |
vi-jñā |
名 |
a |
中 |
持 |
識 |
|
|
|
|
upādāna |
upa-ā-dā |
名 |
a |
中 |
依(属) |
取、取着、執着 |
|
|
|
|
khandho. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
蘊、あつまり |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
色取蘊、受取蘊、想取蘊、行取蘊、識取蘊。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime dhammā abhiññā pariññeyyā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
dhammā abhiññā
pariññeyyā. (431-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して遍知されるべき諸法なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā pahātabbā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame ca,
bhikkhave, dhammā abhiññā pahātabbā? (431-12, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかなるものが、証知して捨断されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Avijjā ca bhavataṇhā ca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Avijjā |
a-vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
無明 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhava |
bhū |
名 |
a |
男 |
依(与) |
有、存在、生存、幸福、繁栄 |
|
|
|
|
taṇhā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
渇愛、愛 |
|
|
|
|
ca – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無明と有愛。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā pahātabbā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā
pahātabbā. (431-12, 18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して捨断されるべき諸法なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā bhāvetabbā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame ca,
bhikkhave, dhammā abhiññā bhāvetabbā? (431-13, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかなるものが、証知して修習されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Samatho ca vipassanā ca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Samatho ca vipassanā
ca – (431-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
止と観。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā bhāvetabbā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā
bhāvetabbā. (431-13, 18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して修習されるべき諸法なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame, bhikkhave, dhammā abhiññā sacchikātabbā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame, bhikkhave,
dhammā abhiññā sacchikātabbā? (431-14, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、いかなるものが、証知して作証されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vijjā ca vimutti ca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vijjā |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
明智 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vimutti |
vi-muc |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
解脱 |
|
|
|
|
ca – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
明智と解脱。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
431-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā sacchikātabbā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā
sacchikātabbā. (431-14, 18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して作証されるべき諸法なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432. ‘‘Sotaṃ, bhikkhave, jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sotaṃ, |
śru |
名 |
as |
中 |
単 |
対 |
耳 |
|
|
|
|
bhikkhave, jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ…pe… (430-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈耳〉を如実に知って見る者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ghānaṃ bhikkhave, jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ghānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
鼻 |
|
|
|
|
bhikkhave, jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ…pe… (430-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈鼻〉を如実に知って見る者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jivhaṃ, bhikkhave, jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jivhaṃ, |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
舌 |
|
|
|
|
bhikkhave, jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ… (430-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈舌〉を如実に知って見る者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyaṃ, bhikkhave, jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyaṃ, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
身体 |
|
|
|
|
bhikkhave, jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ… (430-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〈身〉を如実に知って見る者…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
manaṃ, bhikkhave, jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, dhamme jānaṃ passaṃ
yathābhūtaṃ, manoviññāṇaṃ jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, manosamphassaṃ jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ, yamidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ
vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, manasmiṃ na
sārajjati, dhammesu na sārajjati, manoviññāṇe na sārajjati, manosamphasse na
sārajjati, yamidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ
vā adukkhamasukhaṃ vā tasmimpi na sārajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
manaṃ, bhikkhave,
jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, dhamme jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, manoviññāṇaṃ jānaṃ
passaṃ yathābhūtaṃ, manosamphassaṃ jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, yamidaṃ
manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ
vā tampi jānaṃ passaṃ yathābhūtaṃ, manasmiṃ na sārajjati, dhammesu na
sārajjati, manoviññāṇe na sārajjati, manosamphasse na sārajjati, yamidaṃ
manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ
vā tasmimpi na sārajjati. (429-12, 430-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、〈意〉を如実に知って見る者、諸々の〈法〉を如実に知って見る者、〈意識〉を如実に知って見る者、〈意触〉を如実に知って見る者、およそ〈意触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それを如実に知って見る者は、〈意〉に関して執着せず、諸々の〈法〉に関して執着せず、〈意識〉に関して執着せず、〈意触〉に関して執着せず、およそ〈意触〉によって生ずる、感受される楽、苦、あるいは不苦不楽、それに関して執着しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa asārattassa asaṃyuttassa asammūḷhassa ādīnavānupassino
viharato āyatiṃ pañcupādānakkhandhā apacayaṃ gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa asārattassa
asaṃyuttassa asammūḷhassa ādīnavānupassino viharato āyatiṃ
pañcupādānakkhandhā apacayaṃ gacchanti. (430-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
執着せず、繋縛されず、迷乱せず、危難を随観して住する彼には、未来に、五取蘊が還滅に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṇhā cassa ponobbhavikā nandīrāgasahagatā
tatratatrābhinandinī, sā cassa pahīyati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṇhā cassa
ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī, sā cassa pahīyati.
(430-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼の、再有をもたらす、喜悦と貪欲をともなう、そこかしこにおいて歓喜する〈渇愛〉、彼のそれは断ぜられます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa kāyikāpi darathā pahīyanti, cetasikāpi darathā
pahīyanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa kāyikāpi darathā
pahīyanti, cetasikāpi darathā pahīyanti; (430-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼の身の悩患も断ぜられ、心の悩患も断ぜられます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā pahīyanti, cetasikāpi santāpā pahīyanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi santāpā
pahīyanti, cetasikāpi santāpā pahīyanti; (430-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の苦悩も断ぜられ、心の苦悩も断ぜられます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā pahīyanti, cetasikāpi pariḷāhā
pahīyanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kāyikāpi pariḷāhā
pahīyanti, cetasikāpi pariḷāhā pahīyanti. (430-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
身の熱悩も断ぜられ、心の熱悩も断ぜられます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
432-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kāyasukhampi cetosukhampi paṭisaṃvedeti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kāyasukhampi
cetosukhampi paṭisaṃvedeti. (430-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、身の楽をも心の楽をも感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433. ‘‘Yā tathābhūtassa diṭṭhi sāssa hoti sammādiṭṭhi; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yā tathābhūtassa diṭṭhi sāssa hoti sammādiṭṭhi; (431-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の見、それが正見です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo tathābhūtassa saṅkappo svāssa hoti sammāsaṅkappo; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo tathābhūtassa saṅkappo svāssa hoti sammāsaṅkappo; (431-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の思惟、それが正思惟です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo tathābhūtassa vāyāmo svāssa hoti sammāvāyāmo; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo tathābhūtassa
vāyāmo svāssa hoti sammāvāyāmo; (431-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の精進、それが正精進です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yā tathābhūtassa sati sāssa hoti sammāsati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yā tathābhūtassa sati
sāssa hoti sammāsati; (431-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の念、それが正念です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yo tathābhūtassa samādhi svāssa hoti sammāsamādhi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yo tathābhūtassa
samādhi svāssa hoti sammāsamādhi. (431-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそそのような彼の定、それが正定です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pubbeva kho panassa kāyakammaṃ vacīkammaṃ ājīvo suparisuddho
hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Pubbeva kho panassa
kāyakammaṃ vacīkammaṃ ājīvo suparisuddho hoti. (431-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに、彼の身業、口業、活命は、すでによく清まっています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evamassāyaṃ ariyo aṭṭhaṅgiko maggo bhāvanāpāripūriṃ gacchati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evamassāyaṃ ariyo
aṭṭhaṅgiko maggo bhāvanāpāripūriṃ gacchati. (431-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、彼には、かの八支聖道が修習の完成に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa evaṃ imaṃ ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bhāvayato cattāropi
satipaṭṭhānā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, cattāropi sammappadhānā
bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, cattāropi iddhipādā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti,
pañcapi indriyāni bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, pañcapi balāni bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, sattapi bojjhaṅgā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa evaṃ imaṃ
ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bhāvayato cattāropi satipaṭṭhānā bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, cattāropi sammappadhānā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, cattāropi
iddhipādā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, pañcapi indriyāni bhāvanāpāripūriṃ
gacchanti, pañcapi balāni bhāvanāpāripūriṃ gacchanti, sattapi bojjhaṅgā
bhāvanāpāripūriṃ gacchanti. (431-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのように、かの八支聖道を修習した彼には、四念処が完成に至り、四正勤が完成に至り、四神足が完成に至り、五根が完成に至り、五力が完成に至り、また七覚支が完成に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassime dve dhammā yuganandhā vattanti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassime dve dhammā
yuganandhā vattanti – (431-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼には、これら二つの一対となった諸法が転起します。〔すなわち〕、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
samatho ca vipassanā ca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
samatho ca vipassanā
ca. (431-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
止と観です。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So ye dhammā abhiññā pariññeyyā te dhamme abhiññā
parijānāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So ye dhammā abhiññā
pariññeyyā te dhamme abhiññā parijānāti. (431-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して遍知されるべき諸法、それらを証知して遍知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā pahātabbā te dhamme abhiññā pajahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā
pahātabbā te dhamme abhiññā pajahati. (431-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して捨断されるべき諸法、それらを証知して捨断します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā bhāvetabbā te dhamme abhiññā bhāveti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā
bhāvetabbā te dhamme abhiññā bhāveti. (431-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して修習されるべき諸法、それらを証知して修習します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā sacchikātabbā te dhamme abhiññā sacchikaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye dhammā abhiññā
sacchikātabbā te dhamme abhiññā sacchikaroti. (431-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそ証知して作証されるべき諸法、それらを証知して作証します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā pariññeyyā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame ca,
bhikkhave, dhammā abhiññā pariññeyyā? (431-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかなるものが、証知して遍知されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Pañcupādānakkhandhā’ tissa vacanīyaṃ, seyyathidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Pañcupādānakkhandhā’
tissa vacanīyaṃ, seyyathidaṃ – (431-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これに関しては『五取蘊である』と言われるべきです。すなわち、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rūpupādānakkhandho, vedanupādānakkhandho, saññupādānakkhandho,
saṅkhārupādānakkhandho, viññāṇupādānakkhandho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
rūpupādānakkhandho,
vedanupādānakkhandho, saññupādānakkhandho, saṅkhārupādānakkhandho,
viññāṇupādānakkhandho. (431-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
色取蘊、受取蘊、想取蘊、行取蘊、識取蘊。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ime dhammā abhiññā pariññeyyā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ime dhammā abhiññā
pariññeyyā. (431-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して遍知されるべき諸法なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā pahātabbā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame ca,
bhikkhave, dhammā abhiññā pahātabbā? (431-19.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかなるものが、証知して捨断されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Avijjā ca bhavataṇhā ca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Avijjā ca bhavataṇhā
ca – (431-20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無明と有愛。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā pahātabbā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā
pahātabbā. (431-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して捨断されるべき諸法なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā bhāvetabbā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame ca,
bhikkhave, dhammā abhiññā bhāvetabbā? (431-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかなるものが、証知して修習されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Samatho ca vipassanā ca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Samatho ca vipassanā
ca – (431-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
止と観。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā bhāvetabbā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā
bhāvetabbā. (431-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して修習されるべき諸法なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā sacchikātabbā? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katame ca, bhikkhave, dhammā abhiññā
sacchikātabbā? (431-25.) |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかなるものが、証知して作証されるべき諸法なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vijjā ca vimutti ca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vijjā ca vimutti ca –
(431-26.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
明智と解脱。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā sacchikātabbā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ime dhammā abhiññā
sacchikātabbā’’ (431-27.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これらが、証知して作証されるべき諸法なのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idamavoca bhagavā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavā. |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Attamanā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
適意の、悦意の |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘たち |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
bhāsitaṃ |
bhāṣ |
名過分 |
a |
中 |
単 |
対 |
いった、言説、所説 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinandun |
abhi-nand |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
歓喜する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
心に適った彼ら比丘たちは、世尊の所説に歓喜した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
433-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mahāsaḷāyatanikasuttaṃ niṭṭhitaṃ sattamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
saḷāyatanika |
|
形 |
a |
‐ |
依(属) |
六処の |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
|
niṭṭhitaṃ |
nih-sthā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完了した、終わった |
|
|
|
|
sattamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第七の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『中部』「後分五十篇」「六処品」〕第七〔経〕「大六処経」おわり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |