|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6. Bhūmijasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhūmija |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ブーミジャ経」(『中部』126) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223. Evaṃ me sutaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
sutaṃ – |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
所聞、聞かれた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように私は聞いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ekaṃ samayaṃ bhagavā rājagahe viharati veḷuvane
kalandakanivāpe. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
rājagahe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
地名、ラージャガハ、王舎城 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
veḷuvane |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
竹林 |
|
|
|
|
kalandakanivāpe. |
ni-vap |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
地名、カランダカニヴァーパ(リスの餌場) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊は、ラージャガハの竹林、カランダカニヴァーパに住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho āyasmā bhūmijo pubbaṇhasamayaṃ nivāsetvā
pattacīvaramādāya yena jayasenassa rājakumārassa nivesanaṃ
tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
pubbaṇha |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
午前 |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nivāsetvā |
ni-vas
使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
着衣する、内衣を着る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
patta |
|
名 |
a |
男中 |
相 |
鉢 |
|
|
|
|
cīvaram |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
衣 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ādāya |
ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取って |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
jayasenassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ジャヤセーナ |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumārassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
童子 |
|
|
|
|
nivesanaṃ |
ni-vas |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
居住、住居 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに尊者ブーミジャは、午前中に、内衣をつけ、鉢と衣を取って、ジャヤセーナ王子の住居へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā paññatte āsane nisīdi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paññatte |
pra-jñā 使 |
過分 |
a |
中 |
単 |
処 |
知らしめられた、用意された |
|
|
|
|
āsane |
ās |
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
坐処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、用意された座へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho jayaseno rājakumāro yenāyasmā bhūmijo
tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
jayaseno |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ジャヤセーナ |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
童子 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこでジャヤセーナ王子が、尊者ブーミジャへ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā āyasmatā bhūmijena saddhiṃ sammodi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
saddhiṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
共に、一緒に(具格支配) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sammodi. |
saṃ-mud |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
相喜ぶ、挨拶する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、尊者ブーミジャと挨拶した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ
nisīdi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ |
saṃ-mud |
未分 |
a |
女 |
単 |
対 |
よろこばしい |
|
|
|
|
kathaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
話、説、論 |
|
|
|
|
sāraṇīyaṃ |
saṃ-raj |
未分 |
a |
女 |
単 |
対 |
相慶慰すべき、喜ぶべき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vītisāretvā |
vi-ati-sṛ 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
交わす、交換する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜ばしき慶賀の言葉を交わして、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho jayaseno rājakumāro āyasmantaṃ bhūmijaṃ
etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
jayaseno |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ジャヤセーナ |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
童子 |
|
|
|
|
āyasmantaṃ |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
対 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったジャヤセーナ王子は、尊者ブーミジャへこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘santi, bho bhūmija, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino
evaṃdiṭṭhino – |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘santi, |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bho |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
bhūmija, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
eke |
|
数 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vādino |
vad |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
論の |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
diṭṭhino – |
dṛś |
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
見の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者ブーミジャよ、一部の沙門婆羅門たちは、かくのごとき主張、かくのごとき見解ある者たちです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā [carati,
abhabbo (sī. pī.) evamuparipi ekavacaneneva dissati] phalassa
adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āsañ |
ā-śī |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
希望、願望、意欲 |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karitvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ |
bṛh,
car |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
梵行 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
caranti, |
car |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
行ずる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
abhabbā |
a-bhū |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
不可能な |
|
|
|
|
phalassa |
phal |
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
果、結果 |
|
|
|
|
adhigamāya; |
adhi-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
到達、証得 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『もし意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anāsañcepi [āsañca anāsañca cepi (aṭṭha.)] karitvā
brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
an |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
āsañcepi karitvā
brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし無意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañca
anāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; (223-10, 11.) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなし、かつ無意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
āsaṃ nānāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ
caranti, abhabbā phalassa adhigamāyā’(223-10, 11.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなさず、かつ無意欲をなさずして梵行を行じても、彼らは果を証得できない』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha bhoto bhūmijassa satthā kiṃvādī [kiṃvādī kiṃdiṭṭhī (syā.
kaṃ. ka.)] kimakkhāyī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhoto |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
属 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
bhūmijassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
satthā |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
依(属) |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
論の |
|
|
|
|
kim |
|
代 |
代的 |
中 |
依(属) |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
akkhāyī’’ |
ā-khyā |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説く人、論者 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これについて、尊者ブーミジャの師は、どのように論じ、どのように説いておられるのでしょうか」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Na kho metaṃ, rājakumāra, bhagavato sammukhā sutaṃ, sammukhā
paṭiggahitaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
sammukhā |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副奪 |
面前に |
|
|
|
|
sutaṃ, |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
所聞、聞かれた |
|
|
|
|
sammukhā |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副奪 |
面前に |
|
|
|
|
paṭiggahitaṃ. |
prati-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
受け取られた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「王子よ、私はこのことを、世尊の面前で聞き、面前で受持していません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ vijjati yaṃ bhagavā evaṃ byākareyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
場所、状態、道理、理由 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vijjati |
vid 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
見出される、知られる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākareyya – |
vi-ā-kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
解答する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし世尊がこのように解答されるであろうという、この道理は存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti,
abhabbā phalassa adhigamāya; (223-10.) |
|
|
|
|
ayoniso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
非如理 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『もし意欲をなして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā
ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-11, 17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし無意欲をなして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti,
abhabbā phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi
karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-12,
17.) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなし、かつ無意欲をなして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti,
abhabbā phalassa adhigamāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi
karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya. (223-13,
17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなさず、かつ無意欲をなさずして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āsañcepi karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa
adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āsañcepi karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa adhigamāya;
(223-10.) |
|
|
|
|
yoniso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
如理に、根本的に |
|
|
|
|
bhabbā |
bhū |
未分 |
a |
男 |
複 |
主 |
可能である |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなして梵行を行じて、理に適っていれば、彼らは果を証得できる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā
yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa adhigamāya; (223-11, 21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし無意欲をなして梵行を行じて、理に適っていれば、彼らは果を証得できる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi
karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa adhigamāya; (223-12,
21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなし、かつ無意欲をなして梵行を行じて、理に適っていれば、彼らは果を証得できる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti,
bhabbā phalassa adhigamāyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi
karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa adhigamāyā’ti. (223-13,
21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなさず、かつ無意欲をなさずして梵行を行じて、理に適っていれば、彼らは果を証得できる』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na kho me taṃ, rājakumāra, bhagavato sammukhā sutaṃ, sammukhā
paṭiggahitaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na kho me taṃ,
rājakumāra, bhagavato sammukhā sutaṃ, sammukhā paṭiggahitaṃ. (223-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私はこのことを、世尊の面前で聞き、面前で受持していません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ vijjati yaṃ bhagavā evaṃ byākareyyā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ
vijjati yaṃ bhagavā evaṃ byākareyyā’’ (223-16.) |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし世尊がこのように解答されるであろうという、この道理は存在します」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sace kho bhoto bhūmijassa satthā evaṃvādī [evaṃvādī
evaṃdiṭṭhī (syā. kaṃ. ka.)] evamakkhāyī, addhā bhoto bhūmijassa satthā
sabbesaṃyeva puthusamaṇabrāhmaṇānaṃ muddhānaṃ [buddhānaṃ (ka.)
muddhānantimuddhaṃ, matthakanti attho] maññe āhacca tiṭṭhatī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sace |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhoto |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
属 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
bhūmijassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
satthā |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
論の |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
akkhāyī, |
ā-khyā |
名形 |
in |
男 |
単 |
主 |
説く人、論者 |
|
|
|
|
addhā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まことに、たしかに |
|
|
|
|
bhoto |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
属 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
bhūmijassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
satthā |
|
名 |
ar |
男 |
単 |
主 |
師 |
|
|
|
|
sabbesaṃ |
|
名形 |
代的 |
中→男 |
複 |
与 |
すべて |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
puthu |
|
形 |
u |
‐ |
持 |
広い、多くの |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇānaṃ |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
与 |
婆羅門 |
|
|
|
|
muddhānaṃ |
muh |
過分 |
a |
男 |
複 |
与 |
迷妄の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññe |
man |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
私思うに、確かに、まるで |
|
|
|
|
āhacca |
ā-han |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
打って、破って |
|
|
|
|
tiṭṭhatī’’ |
sthā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
立つ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「もし尊者ブーミジャの師がそのように論じ、そのように説かれるのであれば、たしかに尊者ブーミジャの師は、まるで多数の迷妄なる沙門婆羅門たちの全てを打ち破って立っておられるかのようです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
223-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho jayaseno rājakumāro āyasmantaṃ bhūmijaṃ sakeneva
thālipākena parivisi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
jayaseno |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ジャヤセーナ |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāro |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
童子 |
|
|
|
|
āyasmantaṃ |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
対 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
sakena |
|
形 |
a |
男 |
単 |
具 |
自分の |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
thāli |
|
名 |
i,
ī |
女 |
依(処) |
壺、大皿、鍋 |
|
|
|
|
pākena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
煮られたもの、料理 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parivisi. |
pari-viṣ |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
給食する、給仕する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そしてジャヤセーナ王子は、尊者ブーミジャへ、自分の皿料理をもって給仕した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224. Atha kho āyasmā bhūmijo pacchābhattaṃ piṇḍapātapaṭikkanto
yena bhagavā tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
pacchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
後に、背後に、西方に |
|
|
|
|
bhattaṃ |
bhaj |
名形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
食事 →食後に |
|
|
|
|
piṇḍapāta |
pat |
名 |
a |
男 |
依(奪) |
団食、施食 |
|
|
|
|
paṭikkanto |
prati-kram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
戻った、退いた、減退した |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに尊者ブーミジャは、食後、施食より退いてから、世尊のもとへ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivādetvā |
abhi-vad 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
敬礼する、礼拝する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて世尊へ礼拝し、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā bhūmijo bhagavantaṃ etadavoca
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
bhūmijo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐った尊者ブーミジャは、世尊へこう言った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘idhāhaṃ, bhante, pubbaṇhasamayaṃ nivāsetvā pattacīvaramādāya
yena jayasenassa rājakumārassa nivesanaṃ tenupasaṅkamiṃ; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
pubbaṇhasamayaṃ
nivāsetvā pattacīvaramādāya yena jayasenassa rājakumārassa nivesanaṃ tena
(223-3.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamiṃ; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、ここなる私は、午前中に、内衣をつけ、鉢と衣を取って、ジャヤセーナ王子の住居へ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā paññatte āsane nisīdiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā paññatte
āsane (223-4.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdiṃ. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、用意された座へ坐りました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho, bhante, jayaseno rājakumāro yenāhaṃ
tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha kho, bhante, jayaseno rājakumāro yenāhaṃ tenupasaṅkami; (223-5.) |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、そこでジャヤセーナ王子が、私へ近づきました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā mayā saddhiṃ sammodi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā mayā saddhiṃ sammodi. (223-6.) |
|
|
|
|
mayā |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、私と挨拶しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ
nisīdi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ kathaṃ
sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdi. (223-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜ばしき慶賀の言葉を交わして、一方へ坐りました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho, bhante, jayaseno rājakumāro maṃ
etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho,
bhante, jayaseno rājakumāro maṃ etadavoca – (223-8.) |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、一方へ坐ったジャヤセーナ王子は、私へこう言いました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘santi, bho bhūmija, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘santi, bho bhūmija,
eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – (223-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者ブーミジャよ、一部の沙門婆羅門たちは、かくのごとき主張、かくのごとき見解ある者たちです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa
adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañcepi karitvā
brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―もし意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā…pe…
(223-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし無意欲をなして…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi
karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなし、かつ無意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi
karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāyā’ti. (223-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなさず、かつ無意欲をなさずして梵行を行じても、彼らは果を証得できない―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Idha bhoto bhūmijassa satthā kiṃvādī kimakkhāyī’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Idha bhoto bhūmijassa
satthā kiṃvādī kimakkhāyī’ti? (223-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
これについて、尊者ブーミジャの師は、どのように論じ、どのように説いておられるのでしょうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃ vutte ahaṃ, bhante, jayasenaṃ rājakumāraṃ etadavocaṃ
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte |
vac 受 |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
jayasenaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、ジャヤセーナ |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāraṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
童子 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avocaṃ – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
言う、語る、説く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、このように言われて、私はジャヤセーナ王子へこう言いました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kho me taṃ, rājakumāra, bhagavato sammukhā sutaṃ, sammukhā
paṭiggahitaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kho me taṃ,
rājakumāra, bhagavato sammukhā sutaṃ, sammukhā paṭiggahitaṃ. (223-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『王子よ、私はこのことを、世尊の面前で聞き、面前で受持していません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ vijjati yaṃ bhagavā evaṃ byākareyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ
vijjati yaṃ bhagavā evaṃ byākareyya – (223-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし世尊がこのように解答されるであろうという、この道理は存在します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañcepi karitvā
ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
―もし意欲をなして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā
ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-18.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし無意欲をなして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti,
abhabbā phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi
karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-19.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなし、かつ無意欲をなして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti,
abhabbā phalassa adhigamāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi
karitvā ayoniso brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya. (223-20.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなさず、かつ無意欲をなさずして梵行を行じて、理に適っていなければ、彼らは果を証得できない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āsañcepi karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa
adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āsañcepi karitvā
yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa adhigamāya; (223-21.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなして梵行を行じて、理に適っていれば、彼らは果を証得できる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā…pe…
(223-22.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし無意欲をなして…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi karitvā…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi
karitvā…pe… (223-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなし、かつ無意欲をなして…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti,
bhabbā phalassa adhigamāyāti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi
karitvā yoniso brahmacariyaṃ caranti, bhabbā phalassa adhigamāyāti. (223-24.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意欲をなさず、かつ無意欲をなさずして梵行を行じて、理に適っていれば、彼らは果を証得できる―と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na kho me taṃ, rājakumāra, bhagavato sammukhā sutaṃ, sammukhā
paṭiggahitaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Na kho me taṃ,
rājakumāra, bhagavato sammukhā sutaṃ, sammukhā paṭiggahitaṃ. (223-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私はこのことを、世尊の面前で聞き、面前で受持していません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ vijjati yaṃ bhagavā evaṃ byākareyyā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ṭhānañca kho etaṃ
vijjati yaṃ bhagavā evaṃ byākareyyā’ti. (223-26.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかし世尊がこのように解答されるであろうという、この道理は存在します』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Sace bhoto bhūmijassa satthā evaṃvādī evamakkhāyī, addhā bhoto
bhūmijassa satthā sabbesaṃyeva puthusamaṇabrāhmaṇānaṃ muddhānaṃ maññe āhacca
tiṭṭhatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Sace bhoto bhūmijassa
satthā evaṃvādī evamakkhāyī, addhā bhoto bhūmijassa satthā sabbesaṃyeva
puthusamaṇabrāhmaṇānaṃ muddhānaṃ maññe āhacca tiṭṭhatī’ti. (223-27.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『もし尊者ブーミジャの師がそのように論じ、そのように説かれるのであれば、たしかに尊者ブーミジャの師は、まるで多数の迷妄なる沙門婆羅門たちの全てを打ち破って立っておられるかのようです』と〔王子は答えました〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Kaccāhaṃ, bhante, evaṃ puṭṭho evaṃ byākaramāno vuttavādī ceva
bhagavato homi, na ca bhagavantaṃ abhūtena abbhācikkhāmi, dhammassa
cānudhammaṃ byākaromi, na ca koci sahadhammiko vādānuvādo gārayhaṃ ṭhānaṃ
āgacchatī’’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Kacci |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜かどうか、望むらくは |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
puṭṭho |
prach |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
問われた |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
byākaramāno |
vi-ā-kṛ |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
解答する |
|
|
|
|
vutta |
vac |
過分 |
a |
‐ |
依(対) |
言われた、説かれた |
|
|
|
|
vādī |
vad |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
言う者 →所説の説者 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
homi, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
abhūtena |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
具 |
不実の、虚偽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhācikkhāmi, |
abhi-ā-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
非難する、誹謗する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammassa |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
属 |
法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
anudhammaṃ |
anu-dhṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
随法、如法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
byākaromi, |
vi-ā-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
解答する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
koci |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
sahadhammiko |
dhṛ |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
同法の、倶法の、如法の、理由のある |
|
|
|
|
vāda |
vad |
名 |
a |
男 |
有(相) |
語、言 |
|
|
|
|
anuvādo |
anu-vad |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
随説、細説、非難 →種々の説 |
|
|
|
|
gārayhaṃ |
garh |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
呵責されるべき |
|
|
|
|
ṭhānaṃ |
sthā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
場所、状態、道理 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āgacchatī’’’ |
ā-gam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
来る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、このように問われ、このように答えた私は、世尊の所説を語る者でありましょうか。不実に世尊を誹謗してはいないでしょうか。法の随法を解答しているでしょうか。また、誰であれ道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に陥ってはいないでしょうか」 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『長部』「歓喜経」【他に師の徳を見ること】にパラレル。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taggha tvaṃ, bhūmija, evaṃ puṭṭho evaṃ byākaramāno vuttavādī
ceva me hosi, na ca maṃ abhūtena abbhācikkhasi, dhammassa cānudhammaṃ
byākarosi, na ca koci sahadhammiko vādānuvādo gārayhaṃ ṭhānaṃ āgacchati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taggha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
たしかに |
|
|
|
|
tvaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
あなた |
|
|
|
|
bhūmija, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
‘‘Taggha tvaṃ,
bhūmija, evaṃ puṭṭho evaṃ byākaramāno vuttavādī ceva me
hosi, na ca maṃ abhūtena abbhācikkhasi, dhammassa cānudhammaṃ byākarosi, na ca koci sahadhammiko vādānuvādo gārayhaṃ ṭhānaṃ āgacchati.
(224-30.) |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hosi, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhācikkhasi, |
abhi-ā-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
非難する、誹謗する |
|
|
|
|
byākarosi, |
vi-ā-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
二 |
解答する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「ブーミジャよ、そのように問われ、そのように答えるあなたは、私の所説を語る者です。不実に私を誹謗してはいません。法の随法を解答しています。また、誰であれ道理を同じくする種々の論者が、非難されるべき状態に陥ったりしていません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ye hi keci, bhūmija, samaṇā vā brāhmaṇā vā micchādiṭṭhino
micchāsaṅkappā micchāvācā micchākammantā micchāājīvā micchāvāyāmā micchāsatī
micchāsamādhino te āsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa
adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
keci, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
何らかの、何者であれ |
|
|
|
|
bhūmija, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
samaṇā |
śram |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
diṭṭhino |
dṛś |
名 |
i |
女→男 |
複 |
主 |
見、見解、意見 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
saṅkappā |
saṃ-kḷp |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
思惟、思念 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
vācā |
vac |
名 |
ā |
女→男 |
複 |
主 |
言葉、語 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
kammantā |
kṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
業、作業、業務、家業、職業 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
ājīvā |
ā-jīv |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
活命、命、生活 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
vāyāmā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
精進、勤 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
satī |
smṛ |
名 |
i |
女→男 |
複 |
主 |
念、憶念、正念 |
|
|
|
|
micchā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
邪、よこしま、邪悪 |
|
|
|
|
samādhino |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
複 |
主 |
定、三昧、精神集中 |
|
|
|
|
te āsañcepi karitvā
brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ブーミジャよ、およそいかなる沙門たちあるいは婆羅門たちであれ、邪見者、邪思惟者、邪語者、邪業者、邪命者、邪精進者、邪念者、邪定者たちであれば、もし意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できず、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・micchādiṭṭhinoなどは不変化辞micchāが形容詞的に用いられ有財釈化した持業釈で後分の語と結合しているものと思われる。が、そうであれば正見と清浄は-īもしくは-iyoという曲用語尾でなくてはならないはずである。にもかかわらず-inoになっているということは、有財釈化の際に形容詞化をあらわす語尾-inが付されたか、あるいは何らかの誤記と思われる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa
adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anāsañcepi karitvā
brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし無意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できず、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
āsañca anāsañcepi
karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya; (223-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなし、かつ無意欲をなして梵行を行じても、彼らは果を証得できず、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā
phalassa adhigamāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
nevāsaṃ nānāsañcepi
karitvā brahmacariyaṃ caranti, abhabbā phalassa adhigamāya. (223-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もし意欲をなさず、かつ無意欲をなさずして梵行を行じても、彼らは果を証得できません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
hetu? |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
224-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayoni hesā, bhūmija, phalassa adhigamāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayoni |
yoni |
形 |
i |
女 |
単 |
主 |
非原因 |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
esā, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhūmija, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ブーミジャ |
|
|
|
|
phalassa |
phal |
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
果、結果 |
|
|
|
|
adhigamāya. |
adhi-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
到達、証得 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ブーミジャよ、なぜならこれは、果の証得のための原因ではないからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |