|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3. Kintisuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kin |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「如何経」(『中部』103) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34. Evaṃ me sutaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
sutaṃ – |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
聞かれた、所聞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように私は聞いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ekaṃ samayaṃ bhagavā pisinārāyaṃ [kusinārāyaṃ (sī.)] viharati
baliharaṇe vanasaṇḍe. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
pisinārāyaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
地名、ピシナーラー |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
baliharaṇe |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
処 |
地名、バリハラナ |
|
|
|
|
vana |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
林 |
|
|
|
|
saṇḍe. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
群、集 →密林 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊はピシナーラーのバリハラナ密林に住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āmantesi – |
|
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
呼びかける、話す、相談する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに世尊は比丘たちへ呼びかけられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘bhikkhavo’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘bhikkhavo’’ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Bhadante’’ti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Bhadante’’ |
|
名 |
特 |
男 |
単 |
呼 |
大徳、尊師 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccassosuṃ. |
prati-śru |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
応諾する、同意する、応える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ」と彼ら比丘たちは世尊へ応えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘kinti vo, bhikkhave, mayi hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘kin |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
vo, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
あなたたち |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
mayi |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
処 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、あなたがたには、私に関していかなる〔考えが〕あるでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘cīvarahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ deseti, piṇḍapātahetu vā
samaṇo gotamo dhammaṃ deseti, senāsanahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ deseti,
itibhavābhavahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ desetī’’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘cīvara |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
衣 |
|
|
|
|
hetu |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
deseti, |
diś 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
piṇḍapāta |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
団食 |
|
|
|
|
hetu vā samaṇo gotamo
dhammaṃ deseti, (同上) |
|
|
|
|
sena |
śī |
名 |
a |
男 |
相 |
臥具、臥処 |
|
|
|
|
āsana |
ās |
名 |
a |
中 |
依(属) |
坐具、坐処 |
|
|
|
|
hetu vā samaṇo gotamo
dhammaṃ deseti, (同上) |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
bhava |
bhū |
名 |
a |
男 |
相 |
有、存在、生存、幸福、繁栄 |
|
|
|
|
abhava |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
非有 |
|
|
|
|
hetu vā samaṇo gotamo
dhammaṃ desetī’’’ (同上) |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『衣のために、沙門ゴータマは法を説示する。団食のために、沙門ゴータマは法を説示する。臥坐具のために、沙門ゴータマは法を説示する。かく有り無しの〔論争における勝利〕のために、沙門ゴータマは法を説示する』と〔考えているのでしょうか〕」 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・itibhavābhavaを、『南伝』は「是の如き種類のこと」、『原始』は「このようななにか」とする。『パーリ』は『註』の「それぞれの生存において私は楽を感受しよう、と」tasmiṃ tasmiṃ bhave sukhaṃ vedissāmīti という説明に従い「このようにそれぞれの生存」としている。 |
|
|
|
・PTS辞書はbecoming
so & so (opp. abhava not becoming)としている。「相応しいか否か」といった意味か。 |
|
|
|
・ここでは、水野辞書や雲井辞書がitibhavābhava-kathāというイディオムとして「かく有り無しの論、有無論」の義を挙げていることから、上記のような補訳を採ってみた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Na kho no, bhante, bhagavati evaṃ hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
no, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
私たち |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavati |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
処 |
世尊 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、我々には、世尊に関してそのような〔考えは〕ありません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘cīvarahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ deseti, piṇḍapātahetu vā
samaṇo gotamo dhammaṃ deseti, senāsanahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ deseti,
itibhavābhavahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ desetī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘cīvarahetu vā samaṇo
gotamo dhammaṃ deseti, piṇḍapātahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ deseti,
senāsanahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ deseti, itibhavābhavahetu vā samaṇo
gotamo dhammaṃ desetī’’’ti. (34-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『衣のために、沙門ゴータマは法を説示する。団食のために、沙門ゴータマは法を説示する。臥坐具のために、沙門ゴータマは法を説示する。かく有り無しの〔論争における勝利〕のために、沙門ゴータマは法を説示する』とは」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Na ca kira vo, bhikkhave, mayi evaṃ hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kira |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
伝え言う、〜という話だ |
|
|
|
|
vo, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
あなたたち |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
mayi |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
処 |
私 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、あなたがたには、私に関してこのような〔考えは〕ないというのですね」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘cīvarahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ deseti…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cīvarahetu vā samaṇo
gotamo dhammaṃ deseti…pe… (34-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『衣のために、沙門ゴータマは法を説示する…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
itibhavābhavahetu vā samaṇo gotamo dhammaṃ desetī’ti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
itibhavābhavahetu vā
samaṇo gotamo dhammaṃ desetī’’’ti; (34-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……かく有り無しの〔論争における勝利〕のために、沙門ゴータマは法を説示する』とは」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atha kinti carahi vo [atha kinti vo (sī. pī.), atha kiñcarahi
vo (ka.)], bhikkhave, mayi hotī’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kinti carahi vo, bhikkhave, mayi
hotī’’ti? (34-7.) |
|
|
|
|
carahi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
しからば |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「しからば比丘たちよ、あなたがたには、私に関していかなる〔考えが〕あるのでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ kho no, bhante, bhagavati hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ kho no, bhante,
bhagavati hoti – (34-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、我々には、世尊に関してこのような〔考えが〕あります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘anukampako bhagavā hitesī; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘anukampako |
anu-kamp |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
憐愍ある |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
hita |
dhā |
名過分 |
a |
中 |
依(対) |
有益な、利益 |
|
|
|
|
esī; |
iṣ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
求める →利益者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『世尊は憐愍者、利益者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anukampaṃ upādāya dhammaṃ desetī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anukampaṃ |
anu-kamp |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
憐愍、慈悲 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upādāya |
upa-ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取って |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desetī’’’ |
diś 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
示す |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
憐愍をもって法を説示する』と」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evañca [evaṃ (sī. pī.)] kira vo, bhikkhave, mayi hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evañcakira vo,
bhikkhave, mayi hoti – (34-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、あなたがたには、私に関してこのような〔考えが〕あるというのですね。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘anukampako bhagavā hitesī; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘anukampako bhagavā
hitesī; (34-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『世尊は憐愍者、利益者である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
anukampaṃ upādāya dhammaṃ desetī’’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
anukampaṃ upādāya
dhammaṃ desetī’’’ti. (34-17.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
憐愍をもって法を説示する』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35. ‘‘Tasmātiha, bhikkhave, ye vo [ye te (ka.)] mayā dhammā
abhiññā desitā, seyyathidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
iha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
vo |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
与 |
あなたたち |
|
|
|
|
mayā |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
desitā, |
diś 使 |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
説示された |
|
|
|
|
seyyathidaṃ
– |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それはこの如し、あたかも〜の如し |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、それゆえここに、およそ私が証知してあなたがたのために説示した諸法、すなわち、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
cattāro satipaṭṭhānā cattāro sammappadhānā cattāro iddhipādā
pañcindriyāni pañca balāni satta bojjhaṅgā ariyo aṭṭhaṅgiko maggo, tattha
sabbeheva samaggehi sammodamānehi avivadamānehi sikkhitabbaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
依(属) |
念 |
|
|
|
|
paṭṭhānā |
prati-sthā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
出発、発趣 →四念処 |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しく |
|
|
|
|
padhānā |
pra-dhā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
努力、正勤 →四正勤 |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
iddhi |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
神通、神変 |
|
|
|
|
pādā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
足 →四神足 |
|
|
|
|
pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
indriyāni |
|
名 |
a |
中 |
複 |
主 |
根、感官 →五根 |
|
|
|
|
pañca |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
五 |
|
|
|
|
balāni |
|
名形 |
a |
中 |
複 |
主 |
力、強い →五力 |
|
|
|
|
satta |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
七 |
|
|
|
|
bojjhi |
budh |
名 |
i |
女 |
依(属) |
菩提、悟り |
|
|
|
|
aṅgā |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
支分 →七菩提分、七覚支 |
|
|
|
|
ariyo |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
主 |
聖なる |
|
|
|
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
八 |
|
|
|
|
aṅgiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
支分ある |
|
|
|
|
maggo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
道 →八聖道、八支正道 |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
sabbehi |
|
名形 |
代的 |
中→男 |
複 |
具 |
すべて |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
samaggehi |
|
形 |
a |
男 |
複 |
具 |
和合した、合一した |
|
|
|
|
sammodamānehi |
saṃ-mud |
現分 |
a |
男 |
複 |
具 |
喜ぶ、相喜ぶ、挨拶する |
|
|
|
|
avivadamānehi |
a-vi-vad |
現分 |
a |
男 |
複 |
具 |
諍いなき |
|
|
|
|
sikkhitabbaṃ. |
śak 意 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
学ばれるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
四念処、四正勤、四神足、五根、五力、七菩提分、八聖道が、みなで和合し、相喜び、諍いなく学ばれるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tesañca vo, bhikkhave, samaggānaṃ sammodamānānaṃ avivadamānānaṃ
sikkhataṃ siyaṃsu [siyuṃ (sī. syā. kaṃ.) saddanīti oloketabbā] dve bhikkhū
abhidhamme nānāvādā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tesañ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属絶 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vo, |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属絶 |
あなたたち |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
samaggānaṃ |
|
形 |
a |
中 |
複 |
属絶 |
和合した、合一した |
|
|
|
|
sammodamānānaṃ |
saṃ-mud |
現分 |
a |
中 |
複 |
属絶 |
喜ぶ、相喜ぶ、挨拶する |
|
|
|
|
avivadamānānaṃ |
a-vi-vad |
現分 |
a |
中 |
複 |
属絶 |
諍いなき |
|
|
|
|
sikkhataṃ |
śak 意 |
現分 |
ant |
中 |
複 |
属絶 |
学ぶ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
siyaṃsu |
as |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
abhidhamme |
abhi-dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
アビダンマ、論、対法 |
|
|
|
|
nānā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々の |
|
|
|
|
vādā. |
vad |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
言葉 →異説 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかして比丘たちよ、そのあなたがたが和合し、相喜び、諍いなく学ぶうちに、論に関して異説ある二〔派〕の比丘たちがいるとしましょう。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・siyaṃsuはいっけんアオリストのようでもあるが、それならばāsiṃsu等の形となりそうであるし、文脈にも合わない。そこで願望法siyuṃの異体とみたが、どうであろうか。あるいはこれは条件法か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra ce tumhākaṃ evamassa – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
ce |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし、たとえ |
|
|
|
|
tumhākaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
複 |
属 |
あなたたち |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assa – |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしそのとき、あなたがたにこのような〔思いが〕おこったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imesaṃ kho āyasmantānaṃ atthato ceva nānaṃ byañjanato ca
nāna’nti, tattha yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ [subbacataraṃ (ka.)] maññeyyātha so
upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imesaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
これら |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
āyasmantānaṃ |
|
形 |
ant |
男 |
複 |
属 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
atthato |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
義、意味 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
nānaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々に、異なって |
|
|
|
|
byañjanato |
vi-añj |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
相、字句 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
nāna’n |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々に、異なって |
|
|
|
|
ti, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
bhikkhuṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
suvacataraṃ |
su-vac |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
より善語の、より従順な |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññeyyātha |
man |
動 |
願 |
能 |
複 |
二 |
考える、思う |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
与 |
これ |
|
|
|
|
vacanīyo – |
vac |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
いわれるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これらの尊者がたの〔主張は〕、意味としても異なり、字句としても異なっている』と。その場合、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato ceva nānaṃ, byañjanato ca nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato ceva nānaṃ, byañjanato ca nānaṃ. (35-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としても異なり、字句としても異なっています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ [tadimināpetaṃ (syā. kaṃ.)] āyasmanto jānātha
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
それ |
|
|
|
|
aminā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
これ |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
āyasmanto |
|
形 |
ant |
男 |
複 |
呼 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jānātha – |
jñā |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔相違〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・このあたり、諸訳の解釈も若干揺れているようである。ここでは『原始』に近い補訳をしてみたが、これでよいかどうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato ceva nānaṃ, byañjanato ca nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
atthato ceva nānaṃ,
byañjanato ca nānaṃ. (35-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としても異なり、字句としても異なる、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
なかれ |
|
|
|
|
āyasmanto |
|
形 |
ant |
男 |
複 |
呼 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
vivādaṃ |
vi-vad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
論争、口論 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āpajjitthā’ |
ā-pad |
動 |
ア |
能 |
複 |
二 |
来る、会う、到達する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Athāparesaṃ ekatopakkhikānaṃ bhikkhūnaṃ yaṃ bhikkhuṃ
suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
aparesaṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
属 |
他の、次の |
|
|
|
|
ekato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方では |
|
|
|
|
pakkhikānaṃ |
|
形 |
a |
男 |
複 |
属 |
半月の、徒党の |
|
|
|
|
bhikkhūnaṃ |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
属 |
比丘 |
|
|
|
|
yaṃ bhikkhuṃ
suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – (35-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、もう一方の派閥の比丘たちのうち、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato ceva nānaṃ, byañjanato ca nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato ceva nānaṃ, byañjanato ca nānaṃ. (35-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としても異なり、字句としても異なっています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ āyasmanto jānātha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ
āyasmanto jānātha – (35-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔相違〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato ceva nānaṃ, byañjanato ca nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā atthato ceva nānaṃ, byañjanato ca nānaṃ. (35-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としても異なり、字句としても異なる、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ
āpajjitthā’ti. (35-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti duggahitaṃ duggahitato dhāretabbaṃ, suggahitaṃ suggahitato
dhāretabbaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
duggahitaṃ |
dur-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
誤解の、謬見ある |
|
|
|
|
duggahitato |
dur-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
奪 |
誤解の、謬見ある |
|
|
|
|
dhāretabbaṃ, |
dhṛ 使 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
持たせられるべき、保持されるべき |
|
|
|
|
suggahitaṃ |
su-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
よく把握した、正解の |
|
|
|
|
suggahitato |
su-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
奪 |
よく把握した、正解の |
|
|
|
|
dhāretabbaṃ. |
dhṛ 使 |
未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
持たせられるべき、保持されるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように誤ったことは誤ったこととして受け止められ、正しいことは正しいこととして受け止められるべきです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・正誤の判断はすべきだが、そのことで感情的な振る舞いはすべきでない、という話か。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
35-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Duggahitaṃ duggahitato dhāretvā suggahitaṃ suggahitato dhāretvā
[iti duggahitaṃ duggahitato dhāretabbaṃ, duggahitaṃ duggahitato dhāretvā (sī.
syā. kaṃ. pī.) anantaravārattaye pana idaṃ pāṭhanānattaṃ natthi] yo dhammo yo
vinayo so bhāsitabbo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Duggahitaṃ |
dur-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
誤解の、謬見ある |
|
|
|
|
duggahitato |
dur-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
奪 |
誤解の、謬見ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāretvā |
dhṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
保つ、保持する、憶持する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
suggahitaṃ |
su-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
よく把握した、正解の |
|
|
|
|
suggahitato |
su-grah |
過分 |
a |
中 |
単 |
奪 |
よく把握した、正解の |
|
|
|
|
dhāretvā |
同上 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
dhammo |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
vinayo |
vi-nī |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
律、調伏 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhāsitabbo. |
bhāṣ |
未分 |
a |
男 |
単 |
主 |
語られるべき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
誤ったことは誤ったこととして受け止め、正しいことは正しいこととして受け止めて、およその法、およその律、それは語られるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36. ‘‘Tatra ce tumhākaṃ evamassa – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra ce tumhākaṃ
evamassa – (35-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしそのとき、あなたがたにこのような〔思いが〕おこったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imesaṃ kho āyasmantānaṃ atthato hi kho nānaṃ, byañjanato
sametī’ti, tattha yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā
evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imesaṃ kho
āyasmantānaṃ atthato hi kho nānaṃ,
byañjanato sametī’ti,
tattha yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa
vacanīyo – (35-5.) |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sametī’ |
saṃ-i |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
集合、一致、交際する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これらの尊者がたの〔主張は〕、意味としては異なり、字句としては一致する』と。その場合、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato hi nānaṃ, byañjanato sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato hi nānaṃ, byañjanato sameti. (36-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としては異なり、字句としては一致しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ āyasmanto jānātha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ
āyasmanto jānātha – (35-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔相違〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato hi kho nānaṃ, byañjanato sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā atthato hi kho
nānaṃ, byañjanato sameti. (35-8, 36-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としては異なり、字句としては一致する、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ
āpajjitthā’ti. (35-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Athāparesaṃ ekatopakkhikānaṃ bhikkhūnaṃ yaṃ bhikkhuṃ
suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Athāparesaṃ
ekatopakkhikānaṃ bhikkhūnaṃ yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ maññeyyātha so
upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – (35-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、もう一方の派閥の比丘たちのうち、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato hi kho nānaṃ, byañjanato sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato hi kho nānaṃ, byañjanato sameti. (36-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としては異なり、字句としては一致しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ āyasmanto jānātha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ
āyasmanto jānātha – (35-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔相違〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato hi kho nānaṃ, byañjanato sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā atthato hi kho
nānaṃ, byañjanato sameti. (36-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としては異なり、字句としては一致する、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ
āpajjitthā’ti. (35-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti duggahitaṃ duggahitato dhāretabbaṃ, suggahitaṃ suggahitato
dhāretabbaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti duggahitaṃ
duggahitato dhāretabbaṃ, suggahitaṃ suggahitato dhāretabbaṃ. (35-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように誤ったことは誤ったこととして受け止められ、正しいことは正しいこととして受け止められるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Duggahitaṃ duggahitato dhāretvā suggahitaṃ suggahitato dhāretvā
yo dhammo yo vinayo so bhāsitabbo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Duggahitaṃ duggahitato
dhāretvā suggahitaṃ suggahitato dhāretvā yo dhammo yo vinayo so bhāsitabbo.
(35-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
誤ったことは誤ったこととして受け止め、正しいことは正しいこととして受け止めて、およその法、およその律、それは語られるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37. ‘‘Tatra ce tumhākaṃ evamassa – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra ce tumhākaṃ
evamassa – (35-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしそのとき、あなたがたにこのような〔思いが〕おこったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imesaṃ kho āyasmantānaṃ atthato hi kho sameti, byañjanato
nāna’nti, tattha yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā
evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imesaṃ kho
āyasmantānaṃ atthato hi kho sameti, byañjanato nāna’nti, tattha yaṃ bhikkhuṃ
suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – (36-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これらの尊者がたの〔主張は〕、意味としては一致し、字句としては異なっている』と。その場合、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・順序が逆な他は同一文。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato hi sameti, byañjanato nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato hi sameti, byañjanato nānaṃ. (36-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としては一致し、字句としては異なっています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ āyasmanto jānātha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ
āyasmanto jānātha – (35-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔相違〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato hi kho sameti, byañjanato nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā atthato hi kho
sameti, byañjanato nānaṃ. (36-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としては一致し、字句としては異なる、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Appamattakaṃ kho panetaṃ yadidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Appa |
|
名形 |
a |
中 |
持 |
少ない、些細な |
|
|
|
|
mattakaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
量の、それだけの |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
etaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
yadidaṃ – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
すなわち |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに、これは些細なことです。すなわち、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
byañjanaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
byañjanaṃ. |
vi-añj |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
相、字句 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
字句は。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto appamattake vivādaṃ āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyasmanto appamattake vivādaṃ āpajjitthā’ti.
(35-9.) |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
中 |
持 |
少ない、些細な |
|
|
|
|
mattake |
|
形 |
a |
中 |
単 |
処 |
量の、それだけの |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは些細なことに関して論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Athāparesaṃ ekatopakkhikānaṃ bhikkhūnaṃ yaṃ bhikkhuṃ
suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Athāparesaṃ
ekatopakkhikānaṃ bhikkhūnaṃ yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ maññeyyātha so
upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – (35-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、もう一方の派閥の比丘たちのうち、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato hi sameti, byañjanato nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato hi sameti, byañjanato nānaṃ. (37-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としては一致し、字句としては異なっています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ āyasmanto jānātha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ
āyasmanto jānātha – (35-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔相違〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato hi kho sameti, byañjanato nānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā atthato hi kho
sameti, byañjanato nānaṃ. (37-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としては一致し、字句としては異なる、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Appamattakaṃ kho panetaṃ yadidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Appamattakaṃ kho
panetaṃ yadidaṃ – (37-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
しかるに、これは些細なことです。すなわち、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
byañjanaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
byañjanaṃ. (37-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
字句は。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto appamattake [appamattakehi (sī. pī.)] vivādaṃ
āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyasmanto appamattake
vivādaṃ āpajjitthā’ti. (37-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは些細なことに関して論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti suggahitaṃ suggahitato dhāretabbaṃ, duggahitaṃ duggahitato
dhāretabbaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti suggahitaṃ
suggahitato dhāretabbaṃ, duggahitaṃ duggahitato dhāretabbaṃ. (36-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように正しいことは正しいこととして受け止められ、誤ったことは誤ったこととして受け止められるべきです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・ここも順序が逆になっているのみ。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Suggahitaṃ suggahitato dhāretvā duggahitaṃ duggahitato dhāretvā
yo dhammo yo vinayo so bhāsitabbo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Suggahitaṃ suggahitato
dhāretvā duggahitaṃ duggahitato dhāretvā yo dhammo yo vinayo so bhāsitabbo.
(36-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
正しいことは正しいこととして受け止め、誤ったことは誤ったこととして受け止めて、およその法、およその律、それは語られるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38. ‘‘Tatra ce tumhākaṃ evamassa – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tatra ce tumhākaṃ
evamassa – (35-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
もしそのとき、あなたがたにこのような〔思いが〕おこったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imesaṃ kho āyasmantānaṃ atthato ceva sameti byañjanato ca
sametī’ti, tattha yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā
evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imesaṃ kho
āyasmantānaṃ atthato ceva sameti byañjanato ca sametī’ti, tattha yaṃ bhikkhuṃ
suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – (35-5, 36-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『これらの尊者がたの〔主張は〕、意味としても一致しており、字句としても一致している』と。その場合、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato ceva sameti, byañjanato ca
sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato ceva sameti, byañjanato ca sameti. (38-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としても一致しており、字句としても一致しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ āyasmanto jānātha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ
āyasmanto jānātha – (35-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔一致〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato ceva sameti byañjanato ca sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā atthato ceva
sameti byañjanato ca sameti. (35-8, 36-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としても一致し、字句としても一致する、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ
āpajjitthā’ti. (35-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Athāparesaṃ ekatopakkhikānaṃ bhikkhūnaṃ yaṃ bhikkhuṃ
suvacataraṃ maññeyyātha so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Athāparesaṃ
ekatopakkhikānaṃ bhikkhūnaṃ yaṃ bhikkhuṃ suvacataraṃ maññeyyātha so
upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – (35-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、もう一方の派閥の比丘たちのうち、あなたがたがより善語の者と思うところの比丘、その者に近づいて、その者へこういうべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho atthato ceva sameti byañjanato ca
sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘āyasmantānaṃ kho
atthato ceva sameti byañjanato ca sameti. (38-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『尊者がたの〔主張は〕、意味としても一致しており、字句としても一致しています。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ āyasmanto jānātha – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tadamināpetaṃ
āyasmanto jānātha – (35-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは―この〔原因〕によって、この〔一致〕がある―〔と、冷静に〕知るべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yathā atthato ceva sameti byañjanato ca sameti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yathā atthato ceva
sameti byañjanato ca sameti. (38-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
意味としても一致し、字句としても一致する、そのままで。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ āpajjitthā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Māyasmanto vivādaṃ
āpajjitthā’ti. (35-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者たちよ、あなたがたは論争に至るなかれ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti suggahitaṃ suggahitato dhāretabbaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti suggahitaṃ
suggahitato dhāretabbaṃ. (35-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、正しいことは正しいこととして受け止められるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Suggahitaṃ suggahitato dhāretvā yo dhammo yo vinayo so
bhāsitabbo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Suggahitaṃ suggahitato
dhāretvā yo dhammo yo vinayo so bhāsitabbo. (35-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
正しいことは正しいこととして受け止めて、およその法、およその律、それは語られるべきです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |