|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10. ‘‘Kathañca, bhikkhave, saphalo upakkamo hoti, saphalaṃ
padhānaṃ? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Kathañ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いかに、なぜに |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
saphalo |
sa-phal |
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
果ある |
|
|
|
|
upakkamo |
upa-kram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
対策、行動、攻撃、修治 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
saphalaṃ |
sa-phal |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
果ある |
|
|
|
|
padhānaṃ? |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
努力、精勤 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
では比丘たちよ、いかに、実りある修行、実りある精勤があるのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, bhikkhave, bhikkhu na heva anaddhabhūtaṃ attānaṃ dukkhena
addhabhāveti, dhammikañca sukhaṃ na pariccajati, tasmiñca sukhe
anadhimucchito hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
anaddhabhūtaṃ |
an-adhi-bhū |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
打ち勝たれざる、征服されざる? |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
dukkhena |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
addhabhāveti, |
adhi-bhū 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
征服せしめる? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammikañ |
|
名形 |
a |
男→中 |
単 |
対 |
如法の、法師、持法者 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pariccajati, |
pari-tyaj |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
永捨する、遍捨する、捨てる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tasmiñ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
処 |
それ、彼 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
sukhe |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
処 |
楽 |
|
|
|
|
anadhimucchito |
adhi-muc 受 |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
勝解しない、志向しない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、ここに比丘が、征服されざる自己を苦によって征服させることがなく、如法な楽を捨てずして、しかしてその楽について志向しない〔とします〕。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・anaddhabhūtanti anadhibhūtaṃ.という『註』の解説に従った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajānāti – |
pra-jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、了知する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imassa kho me dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato
saṅkhārappadhānā virāgo hoti, imassa pana me dukkhanidānassa ajjhupekkhato
upekkhaṃ bhāvayato virāgo hotī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
nidānassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
因縁、因由 |
|
|
|
|
saṅkhāraṃ |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
行、為作、潜勢力、現象 |
|
|
|
|
padahato |
pra-dhā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
努力する、精勤する |
|
|
|
|
saṅkhāra |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
依(属) |
行、為作、潜勢力、現象 |
|
|
|
|
padhānā |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
努力、精勤 |
|
|
|
|
virāgo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
離貪、遠離、薄れ、消失、浄化 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
imassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
nidānassa |
|
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
因縁、因由 |
|
|
|
|
ajjhupekkhato |
adhi-upa-īkṣ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
眺める、観察する、注意する |
|
|
|
|
upekkhaṃ |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
捨 |
|
|
|
|
bhāvayato |
bhū 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
修習する |
|
|
|
|
virāgo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
離貪、遠離、薄れ、消失、浄化 |
|
|
|
|
hotī’ |
同上 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ふさわしく精勤するこの私には、ふさわしい精勤ゆえに、苦の原因の消失があり、また観察し、捨を修習するこの私には苦の原因の消失がある』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・理解の難しい一文。諸訳の見解にも相違がある。ここでは、Saṅkhāraṃ padahatoとは「ふさわしい精進をなす」sampayogavīriyaṃ karontassaということである、という『註』の説明に従ったが、これを容れてよいものか。 |
|
|
|
・saṅkhāraがsaṅkhayaの誤りであれば、dukkhanidānassaをそこにかけて「苦の原因の消尽を精勤するこの私には、消尽の精勤ゆえに遠離があり、また苦の原因を観察し、捨を修習するこの私には遠離がある」と、比較的綺麗に収まるのだが。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So yassa hi khvāssa [yassa kho panassa (sī.), yassa khvāssa
(pī.)] dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā virāgo hoti,
saṅkhāraṃ tattha padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
yassa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
assa |
as |
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
dukkhanidānassa
saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā virāgo hoti, saṅkhāraṃ (10-4.) |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
padahati. |
pra-dhā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
努力する、精勤する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそふさわしく精勤するその者に、ふさわしい精勤のゆえに、その者の苦の原因の消失があるようなその所で、ふさわしく精勤を行います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yassa panassa dukkhanidānassa ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato
virāgo hoti, upekkhaṃ tattha bhāveti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yassa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
assa |
as |
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
dukkhanidānassa
ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato virāgo hoti, upekkhaṃ (10-4.) |
|
|
|
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
bhāveti. |
bhū 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
修習する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、およそ観察し、捨を修習する者に、その者の苦の原因の消失があるようなその所で、捨を修習します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa tassa dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā
virāgo hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ |
|
|
|
|
dukkhanidānassa
saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā virāgo hoti – (10-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
おのおのふさわしく精勤するその者に、ふさわしい精勤のゆえに、苦の原因の消失がある、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evampissa taṃ dukkhaṃ nijjiṇṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
dukkhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
苦 |
|
|
|
|
nijjiṇṇaṃ |
nir-jṝ 使 |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
滅尽した |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのとおりに、かれにはその苦が滅尽したものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa tassa dukkhanidānassa ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato
virāgo hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ |
|
|
|
|
dukkhanidānassa
ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato virāgo hoti – (10-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
おのおの観察し、捨を修習するその者に、苦の原因の消失がある、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evampissa taṃ dukkhaṃ nijjiṇṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evampissa taṃ dukkhaṃ
nijjiṇṇaṃ hoti. (10-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのとおりに、かれにはその苦が滅尽したものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11. ‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso itthiyā sāratto
paṭibaddhacitto tibbacchando tibbāpekkho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
itthiyā |
|
名 |
i,
ī |
女 |
単 |
与 |
女性 |
|
|
|
|
sāratto |
saṃ-raj |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
染着した、執着した |
|
|
|
|
paṭibaddha |
prati-bandh |
形 |
a |
‐ |
有(持) |
結ばれた、執着した |
|
|
|
|
citto |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
tibba |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
重い、激しい |
|
|
|
|
chando |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
欲、意欲、志欲 |
|
|
|
|
tibba |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
重い、激しい |
|
|
|
|
apekkho. |
apa-īkṣ |
名 |
ā |
女→男 |
単 |
主 |
希望、欲求、愛情 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、〔とある〕男が、〔とある〕女に執着し、執心し、激しい欲求、激しい希求をもっている〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So taṃ itthiṃ passeyya aññena purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ
sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
itthiṃ |
|
名 |
i,
ī |
女 |
単 |
対 |
女性 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
passeyya |
paś |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aññena |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
具 |
別の |
|
|
|
|
purisena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人、男 |
|
|
|
|
saddhiṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
共に、一緒に(具格支配) |
|
|
|
|
santiṭṭhantiṃ |
saṃ-sthā |
現分 |
ī |
女 |
単 |
対 |
立つ |
|
|
|
|
sallapantiṃ |
saṃ-lap |
現分 |
ī |
女 |
単 |
対 |
ともに語る、会談する |
|
|
|
|
sañjagghantiṃ |
saṃ-ghar |
現分 |
ī |
女 |
単 |
対 |
哄笑する |
|
|
|
|
saṃhasantiṃ. |
saṃ-has |
現分 |
ī |
女 |
単 |
対 |
ともに笑う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼が、その女が別の男とともに立ち、ともに語り、哄笑し、ともに笑うのを見たとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, api nu tassa purisassa amuṃ itthiṃ
disvā aññena purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ
saṃhasantiṃ uppajjeyyuṃ sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
kiṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
何、なぜ、いかに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
maññatha, |
man |
動 |
現 |
能 |
複 |
二 |
考える |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
nu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
いったい、たぶん、〜かどうか、〜ではないか |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
purisassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人、男 |
|
|
|
|
amuṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ、あれ |
|
|
|
|
itthiṃ |
|
名 |
i,
ī |
女 |
単 |
対 |
女性 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
disvā |
dṛś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
見る |
|
|
|
|
aññena purisena
saddhiṃ santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ (11-2.) |
|
|
|
|
uppajjeyyuṃ |
ud-pad |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
生ずる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
soka |
śuc |
名 |
a |
男 |
相 |
愁、憂、うれい |
|
|
|
|
parideva |
pari-div |
名 |
a |
男 |
相 |
悲、悲泣 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
苦 |
|
|
|
|
domanassa |
|
名 |
a |
中 |
相 |
憂、憂悩 |
|
|
|
|
upāyāsā’’ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
悩、愁、絶望、悶 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これをどう考えますか。いったい、その女が別の男とともに立ち、ともに語り、哄笑し、ともに笑うのを見て、かれに愁悲苦憂悩が生じるでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、その通りです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kissa hetu’’? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
kissa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
何、誰 |
|
|
|
|
hetu’’? |
hi |
名 |
u |
男 |
単 |
副対 |
因、原因(属格に副対で「〜のゆえに」) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「それはなぜでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Amu hi, bhante, puriso amussā itthiyā sāratto paṭibaddhacitto
tibbacchando tibbāpekkho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Amu |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、あれ |
|
|
|
|
hi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
puriso amussā itthiyā sāratto
paṭibaddhacitto tibbacchando tibbāpekkho. (11-1.) |
|
|
|
|
amussā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
与 |
それ、あれ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「なぜなら尊者よ、その男は、その女に執着し、執心し、激しい欲求、激しい希求をもっているからです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmā taṃ itthiṃ disvā aññena purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ
sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ uppajjeyyuṃ
sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
itthiṃ disvā aññena
purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ
uppajjeyyuṃ sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā’’ti. (11-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえ、その女が別の男とともに立ち、ともに語り、哄笑し、ともに笑うのを見て、愁悲苦憂悩が生じるのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Atha kho, bhikkhave, tassa purisassa evamassa – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
purisassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人、男 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
assa – |
as |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、そこでその男にこのような〔思いが〕起こったとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahaṃ kho amussā itthiyā sāratto paṭibaddhacitto tibbacchando
tibbāpekkho. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
amussā itthiyā sāratto
paṭibaddhacitto tibbacchando tibbāpekkho. (11-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は、あの女に執着し、執心し、激しい欲求、激しい希求をもっている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa me amuṃ itthiṃ disvā aññena purisena saddhiṃ
santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ uppajjanti
sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa me amuṃ itthiṃ disvā aññena
purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ uppajjanti
sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā. (11-3.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uppajjanti |
ud-pad |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
生ずる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あの女が別の男とともに立ち、ともに語り、哄笑し、ともに笑うのを見て、その私に愁悲苦憂悩が生じている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃnūnāhaṃ yo me amussā itthiyā chandarāgo taṃ
pajaheyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃnūna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜してはどうか |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
amussā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
与 |
それ、あれ |
|
|
|
|
itthiyā |
|
名 |
i,
ī |
女 |
単 |
与 |
女性 |
|
|
|
|
chanda |
|
名 |
a |
男 |
相 |
欲、意欲、志欲 |
|
|
|
|
rāgo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
貪欲 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajaheyya’n |
pra-hā |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
捨てる、捨断する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、およそ私のあの女への欲貪、それを捨断してはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So yo amussā itthiyā chandarāgo taṃ pajaheyya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
yo amussā itthiyā
chandarāgo taṃ (11-11.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pajaheyya. |
pra-hā |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
捨てる、捨断する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼が、およそその女への欲貪、それを捨断したとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So taṃ itthiṃ passeyya aparena samayena aññena purisena saddhiṃ
santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So taṃ itthiṃ passeyya
aparena samayena aññena
purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ. (11-2.) |
|
|
|
|
aparena |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
具 |
後の、他の |
|
|
|
|
samayena |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
別の時、彼が、その女が別の男とともに立ち、ともに語り、哄笑し、ともに笑うのを見たとします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, api nu tassa purisassa amuṃ itthiṃ
disvā aññena purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ
saṃhasantiṃ uppajjeyyuṃ sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kiṃ maññatha,
bhikkhave, api nu tassa purisassa amuṃ itthiṃ disvā aññena purisena saddhiṃ
santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ uppajjeyyuṃ
sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā’’ti? (11-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、これをどう考えますか。いったい、その女が別の男とともに立ち、ともに語り、哄笑し、ともに笑うのを見て、かれに愁悲苦憂悩が生じるでしょうか」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘No hetaṃ, bhante’’. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘No |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
etaṃ, |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhante’’. |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、それは否です」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Taṃ kissa hetu’’? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Taṃ kissa hetu’’?
(11-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「それはなぜでしょう」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Amu hi, bhante, puriso amussā itthiyā virāgo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Amu hi, bhante,
puriso amussā itthiyā (11-6.) |
|
|
|
|
virāgo. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
遠離、離貪 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「なぜなら尊者よ、その男は、その女について遠離しているからです。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・virāgoは一語で有財釈化しているものと思われる。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmā taṃ itthiṃ disvā aññena purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ
sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ na uppajjeyyuṃ
sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā taṃ itthiṃ disvā
aññena purisena saddhiṃ santiṭṭhantiṃ sallapantiṃ sañjagghantiṃ saṃhasantiṃ na uppajjeyyuṃ
sokaparidevadukkhadomanassūpāyāsā’’ti. (11-7.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえ、その女が別の男とともに立ち、ともに語り、哄笑し、ともに笑うのを見ても、愁悲苦憂悩が生じないのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evameva kho, bhikkhave, bhikkhu na heva anaddhabhūtaṃ attānaṃ
dukkhena addhabhāveti, dhammikañca sukhaṃ na pariccajati, tasmiñca sukhe
anadhimucchito hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, bhikkhu na
heva anaddhabhūtaṃ attānaṃ dukkhena addhabhāveti, dhammikañca sukhaṃ na
pariccajati, tasmiñca sukhe anadhimucchito hoti. (10-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「まさに比丘たちよ、ここに比丘が、征服されざる自己を苦によって征服させることがなく、如法な楽を捨てずして、しかしてその楽について志向します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pajānāti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pajānāti –
(10-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はこのように了知します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘imassa kho me dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato
saṅkhārappadhānā virāgo hoti, imassa pana me dukkhanidānassa ajjhupekkhato
upekkhaṃ bhāvayato virāgo hotī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘imassa kho me
dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā virāgo hoti, imassa pana
me dukkhanidānassa ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato virāgo hotī’ti. (10-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『ふさわしく精勤するこの私には、ふさわしい精勤ゆえに、苦の原因の消失があり、また観察し、捨を修習するこの私には苦の原因の消失がある』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So yassa hi khvāssa dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato
saṅkhārappadhānā virāgo hoti, saṅkhāraṃ tattha padahati; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So yassa hi khvāssa
dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā virāgo hoti, saṅkhāraṃ
tattha padahati; (10-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそふさわしく精勤するその者に、ふさわしい精勤のゆえに、その者の苦の原因の消失があるようなその所で、ふさわしく精勤を行います。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yassa panassa dukkhanidānassa ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato
virāgo hoti, upekkhaṃ tattha bhāveti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yassa panassa
dukkhanidānassa ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato virāgo hoti, upekkhaṃ tattha
bhāveti. (10-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、およそ観察し、捨を修習する者に、その者の苦の原因の消失があるようなその所で、捨を修習します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa tassa dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā
virāgo hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa tassa
dukkhanidānassa saṅkhāraṃ padahato saṅkhārappadhānā virāgo hoti – (10-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
おのおのふさわしく精勤するその者に、ふさわしい精勤のゆえに、苦の原因の消失がある、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evampissa taṃ dukkhaṃ nijjiṇṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evampissa taṃ dukkhaṃ
nijjiṇṇaṃ hoti. (10-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのとおりに、かれにはその苦が滅尽したものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa tassa dukkhanidānassa ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato
virāgo hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa tassa
dukkhanidānassa ajjhupekkhato upekkhaṃ bhāvayato virāgo hoti – (10-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
おのおの観察し、捨を修習するその者に、苦の原因の消失がある、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evampissa taṃ dukkhaṃ nijjiṇṇaṃ hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evampissa taṃ dukkhaṃ
nijjiṇṇaṃ hoti. (10-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そのとおりに、かれにはその苦が滅尽したものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evampi, bhikkhave, saphalo upakkamo hoti, saphalaṃ padhānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, saphalo
upakkamo hoti, saphalaṃ padhānaṃ. (10-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように、実りある修行、実りある精勤があるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12. ‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhu iti paṭisañcikkhati
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Puna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
さらに、ふたたび |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
aparaṃ, |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の、(副対で)さらに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paṭisañcikkhati
– |
prati-saṃ-khyā 強 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
精察する、深慮する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
さらにまた比丘たちよ、比丘が、かくのごとく熟慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yathāsukhaṃ kho me viharato akusalā dhammā abhivaḍḍhanti,
kusalā dhammā parihāyanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜のごとくに、〜のように |
|
|
|
|
sukhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
楽 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属絶 |
私 |
|
|
|
|
viharato |
vi-hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
住する |
|
|
|
|
akusalā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
不善の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhivaḍḍhanti, |
abhi-vṛdh |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
増大する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kusalā |
|
形 |
a |
男中 |
複 |
主 |
善き、善巧の |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parihāyanti; |
pari-hā |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
衰亡する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私が楽に住するほどに、不善の諸法が増大し、善なる諸法が衰亡する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dukkhāya pana me attānaṃ padahato akusalā dhammā parihāyanti,
kusalā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
与 |
苦 |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属絶 |
私 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
padahato |
pra-dhā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
努力する、精勤する |
|
|
|
|
akusalā dhammā
parihāyanti, kusalā dhammā abhivaḍḍhanti. (12-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私が苦へと自己を精勤するとき、不善の諸法が衰亡し、善なる諸法が増大する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃnūnāhaṃ dukkhāya attānaṃ padaheyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃnūna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜してはどうか |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
与 |
苦 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
padaheyya’n |
pra-dhā |
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
努力する、精勤する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、苦へと自己を精勤してはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dukkhāya attānaṃ padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
与 |
苦 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
padahati. |
pra-dhā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
努力する、精勤する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、苦へと自己を精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa dukkhāya attānaṃ padahato akusalā dhammā parihāyanti
kusalā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属絶 |
それ、彼 |
|
|
|
|
dukkhāya attānaṃ
padahato akusalā dhammā parihāyanti kusalā dhammā abhivaḍḍhanti. (12-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼が苦へと自己を精勤すると、不善の諸法が衰亡し、善なる諸法が増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So na aparena samayena dukkhāya attānaṃ padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aparena |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
副具 |
次の、他の |
|
|
|
|
samayena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
dukkhāya attānaṃ
padahati. (12-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
別の時、彼は、苦へと自己を精勤しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(11-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yassa hi so, bhikkhave, bhikkhu atthāya dukkhāya attānaṃ
padaheyya svāssa attho abhinipphanno hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yassa |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
与 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
so, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
atthāya |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
与 |
義、目的 |
|
|
|
|
dukkhāya |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
与 |
苦 |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自己、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
padaheyya |
pra-dhā |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
努力する、精勤する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
attho |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
主 |
義、目的 |
|
|
|
|
abhinipphanno |
abhi-nis-pad |
過分 |
a |
男中 |
単 |
主 |
得られた、完成された |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘たちよ、およそその比丘がその目的のため苦へと自己を精勤するような、彼のその目的が達成されたからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmā na aparena samayena dukkhāya attānaṃ padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
na aparena samayena
dukkhāya attānaṃ padahati. (12-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえ、別の時には、苦へと自己を精勤しないのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, bhikkhave, usukāro tejanaṃ dvīsu alātesu ātāpeti
paritāpeti ujuṃ karoti kammaniyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
usu |
|
名 |
u |
男女 |
依(属) |
矢、弓箭 |
|
|
|
|
kāro |
kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
行為、作者 |
|
|
|
|
tejanaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
矢、弓箭 |
|
|
|
|
dvīsu |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
処 |
二 |
|
|
|
|
alātesu |
|
名 |
a |
中 |
複 |
処 |
燃え木 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ātāpeti |
ā-tap 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
焼く、苦しめる |
|
|
|
|
paritāpeti |
pari-tap 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
焼く、焦がす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ujuṃ |
|
形 |
u |
中 |
単 |
対 |
真っ直ぐ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karoti |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kammaniyaṃ. |
kṛ |
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
適業の、仕事にたえる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、矢職人が矢を二本の燃え木で焼き、熱して、真っ直ぐな、使用に耐えるものになします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yato kho, bhikkhave, usukārassa tejanaṃ dvīsu alātesu ātāpitaṃ
hoti paritāpitaṃ ujuṃ kataṃ [ujuṃ kataṃ hoti (sī.)] kammaniyaṃ, na so taṃ
aparena samayena usukāro tejanaṃ dvīsu alātesu ātāpeti paritāpeti ujuṃ karoti
kammaniyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yato |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこから、〜なるが故に、何となれば(yaの奪格) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
usu |
|
名 |
u |
男女 |
依(属) |
矢、弓箭 |
|
|
|
|
kārassa |
kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
行為、作者 |
|
|
|
|
tejanaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
矢、弓箭 |
|
|
|
|
dvīsu |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
処 |
二 |
|
|
|
|
alātesu |
|
名 |
a |
中 |
複 |
処 |
燃え木 |
|
|
|
|
ātāpitaṃ |
ā-tap 使 |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
焼かれた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paritāpitaṃ |
pari-tap 使 |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
熱された |
|
|
|
|
ujuṃ |
|
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
真っ直ぐ |
|
|
|
|
kataṃ |
kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされた |
|
|
|
|
kammaniyaṃ, |
kṛ |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
適業の、仕事にたえる |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
aparena |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
副具 |
次の、他の |
|
|
|
|
samayena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
|
|
|
usukāro tejanaṃ dvīsu
alātesu ātāpeti paritāpeti ujuṃ karoti kammaniyaṃ. (12-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、およそ矢職人の矢は、二本の燃え木で焼かれ、熱され、真っ直ぐな、使用に耐えるものとされ、それゆえ、その矢職人は、別の時にその矢を、二本の燃え木で焼き、熱して、真っ直ぐな、使用に耐えるものになしたりはしません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(11-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yassa hi so, bhikkhave, atthāya usukāro tejanaṃ dvīsu alātesu
ātāpeyya paritāpeyya ujuṃ kareyya kammaniyaṃ svāssa attho abhinipphanno
hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yassa hi so,
bhikkhave, atthāya usukāro tejanaṃ dvīsu alātesu ātāpeyya
paritāpeyya ujuṃ kareyya kammaniyaṃ svāssa attho abhinipphanno hoti. (12-9, 11.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ātāpeyya |
ā-tap 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
焼く、苦しめる |
|
|
|
|
paritāpeyya |
pari-tap 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
焼く、焦がす |
|
|
|
|
kareyya |
kṛ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘たちよ、およそ矢職人がその目的のため、矢を二本の燃え木で焼き、熱して、真っ直ぐな、使用に耐えるものになすような、彼のその目的が達成されたからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmā na aparena samayena usukāro tejanaṃ dvīsu alātesu ātāpeti
paritāpeti ujuṃ karoti kammaniyaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
|
|
|
na aparena samayena
usukāro tejanaṃ dvīsu alātesu ātāpeti paritāpeti ujuṃ karoti kammaniyaṃ.
(12-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえ、その矢職人は、別の時にその矢を、二本の燃え木で焼き、熱して、真っ直ぐな、使用に耐えるものになしたりはしないのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, bhikkhu iti paṭisañcikkhati – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, bhikkhu iti
paṭisañcikkhati – (12-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさにそのように比丘たちよ、比丘が、かくのごとく熟慮します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yathāsukhaṃ kho me viharato akusalā dhammā abhivaḍḍhanti,
kusalā dhammā parihāyanti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yathāsukhaṃ kho me
viharato akusalā dhammā abhivaḍḍhanti, kusalā dhammā parihāyanti; (12-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私が楽に住するほどに、不善の諸法が増大し、善なる諸法が衰亡する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dukkhāya pana me attānaṃ padahato akusalā dhammā parihāyanti,
kusalā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dukkhāya pana me
attānaṃ padahato akusalā dhammā parihāyanti, kusalā dhammā abhivaḍḍhanti.
(12-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私が苦へと自己を精勤するとき、不善の諸法が衰亡し、善なる諸法が増大する。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yaṃnūnāhaṃ dukkhāya attānaṃ padaheyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yaṃnūnāhaṃ dukkhāya
attānaṃ padaheyya’nti. (12-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
私は、苦へと自己を精勤してはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So dukkhāya attānaṃ padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So dukkhāya attānaṃ
padahati. (12-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、苦へと自己を精勤します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa dukkhāya attānaṃ padahato akusalā dhammā parihāyanti,
kusalā dhammā abhivaḍḍhanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa dukkhāya attānaṃ
padahato akusalā dhammā parihāyanti, kusalā dhammā abhivaḍḍhanti. (12-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼が苦へと自己を精勤すると、不善の諸法が衰亡し、善なる諸法が増大します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So na aparena samayena dukkhāya attānaṃ padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So na aparena samayena
dukkhāya attānaṃ padahati. (12-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
別の時、彼は、苦へと自己を精勤しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Taṃ kissa hetu?
(11-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それはなぜか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yassa hi so, bhikkhave, bhikkhu atthāya dukkhāya attānaṃ
padaheyya svāssa attho abhinipphanno hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yassa hi so,
bhikkhave, bhikkhu atthāya dukkhāya attānaṃ padaheyya svāssa attho
abhinipphanno hoti. (12-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
なぜなら比丘たちよ、およそその比丘がその目的のため苦へと自己を精勤するような、彼のその目的が達成されたからです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmā na aparena samayena dukkhāya attānaṃ padahati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tasmā na aparena
samayena dukkhāya attānaṃ padahati. (12-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それゆえ、別の時には、苦へと自己を精勤しないのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evampi, bhikkhave, saphalo upakkamo hoti, saphalaṃ padhānaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evampi, bhikkhave,
saphalo upakkamo hoti, saphalaṃ padhānaṃ. (11-28.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、このように、実りある修行、実りある精勤があるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |