|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10. Cūḷasāropamasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Cūḷa |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
小さい |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
堅材、心材、堅実、真髄 |
|
|
|
|
upama |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
譬喩 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「小心髄喩経」(『中部』30) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312. Evaṃ me sutaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
sutaṃ – |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
聞かれた、所聞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように私は聞いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane
anāthapiṇḍikassa ārāme. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
sāvatthiyaṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地名、サーヴァッティー、舎衛城 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jetavane |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
地名、ジェータ林、祇樹、祇園 |
|
|
|
|
anāthapiṇḍikassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人名、アナータピンディカ、給孤独 |
|
|
|
|
ārāme. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
園 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊は、サーヴァッティーの、ジェータ林はアナータピンディカ園に住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho piṅgalakoccho brāhmaṇo yena bhagavā
tenupasaṅkami; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
piṅgalakoccho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ピンガラコッチャ |
|
|
|
|
brāhmaṇo |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
yena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
(関係代名詞、〜tenaで「〜の所に」) |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkami; |
upa-saṃ-kram |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
近づいた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ときにピンガラコッチャ婆羅門が、世尊の元へ近づいた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṃ sammodi. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upasaṅkamitvā |
upa-saṃ-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
近づく |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhagavatā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
具 |
世尊 |
|
|
|
|
saddhiṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
共に、一緒に(具格支配) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sammodi. |
saṃ-mud |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
喜ぶ、相喜ぶ、挨拶する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
近づいて、世尊と挨拶を交わした。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ
nisīdi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sammodanīyaṃ |
saṃ-mud |
未分 |
a |
女 |
単 |
対 |
よろこばしい |
|
|
|
|
kathaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
話、説、論 |
|
|
|
|
sāraṇīyaṃ |
saṃ-raj |
未分 |
a |
女 |
単 |
対 |
相慶慰すべき、喜ぶべき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vītisāretvā |
vi-ati-sṛ 使 |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
交わす、交換する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
nisīdi. |
ni-sad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
坐る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
喜ばしき慶賀の言葉を交わしてから、一方へ坐った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekamantaṃ nisinno kho piṅgalakoccho brāhmaṇo bhagavantaṃ
etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekamantaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一方に |
|
|
|
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
piṅgalakoccho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ピンガラコッチャ |
|
|
|
|
brāhmaṇo |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一方へ坐ったピンガラコッチャ婆羅門は、世尊へこういった。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘yeme, bho gotama, samaṇabrāhmaṇā saṅghino gaṇino gaṇācariyā
ñātā yasassino titthakarā sādhusammatā, bahujanassa, seyyathidaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ime, |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
bho |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
gotama, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
samaṇa |
śram |
名 |
a |
男 |
相 |
沙門 |
|
|
|
|
brāhmaṇā |
bṛh |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
saṅghino |
|
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
僧伽を有する |
|
|
|
|
gaṇino |
|
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
会衆ある |
|
|
|
|
gaṇa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
衆、会衆、組合、群、別衆 |
|
|
|
|
ācariyā |
ā-car |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
阿闍梨、師 |
|
|
|
|
ñātā |
jñā |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られた、有名な、理解した |
|
|
|
|
yasassino |
|
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
有名な、名声ある |
|
|
|
|
tittha |
tṛ |
名 |
a |
中 |
依(属) |
渡し場 |
|
|
|
|
karā |
kṛ |
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
作る、行う、なす、手 →宗派の創立者、宗祖 |
|
|
|
|
sādhu |
sādh |
形 |
u |
‐ |
持 |
よき |
|
|
|
|
sammatā, |
saṃ-man |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
考えられた、尊敬された、選ばれた、同意の |
|
|
|
|
bahu |
|
形 |
u |
‐ |
持 |
多くの |
|
|
|
|
janassa, |
jan |
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
人 |
|
|
|
|
seyyathidaṃ
– |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
それはこの如し、あたかも〜の如し |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者ゴータマよ、およそ僧団を率い、会衆を率いた、会衆の師であり、高名で誉れある宗祖であり、多くの人々によく尊敬された、これらの沙門婆羅門たち。たとえば、 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・以下「大般涅槃経」【スバッダ遍歴行者のこと】にパラレル。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pūraṇo kassapo, makkhali gosālo, ajito kesakambalo, pakudho
kaccāyano, sañcayo [sañjayo (sī. syā. pī. ka.)] belaṭṭhaputto, nigaṇṭho
nāṭaputto, sabbete sakāya paṭiññāya abbhaññaṃsu sabbeva nābbhaññaṃsu, udāhu
ekacce abbhaññaṃsu ekacce nābbhaññaṃsū’’ti? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pūraṇo |
pṝ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、プーラナ(富闌那) |
|
|
|
|
kassapo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カッサパ(迦葉) |
|
|
|
|
makkhali |
|
名 |
i |
男 |
単 |
主 |
人名、マッカリ(末伽梨) |
|
|
|
|
gosālo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴーサーラ(拘賖梨子) |
|
|
|
|
ajito |
a-ji |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、アジタ(阿耆多) |
|
|
|
|
kesakambalo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ケーサカンバラ(翅舎欽婆羅) |
|
|
|
|
pakudho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、パクダ(迦羅鳩駄) |
|
|
|
|
kaccāyano, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、カッチャーヤナ(迦旃延) |
|
|
|
|
sañcayo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、サンジャヤ(刪闍邪) |
|
|
|
|
belaṭṭhaputto, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ベーラッティプッタ(毘羅胝子) |
|
|
|
|
nigaṇṭho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ニガンタ(尼乾陀) |
|
|
|
|
nāṭaputto, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ナータプッタ(若提子) |
|
|
|
|
sabbe |
|
名形 |
代的 |
中→男 |
複 |
主 |
すべて |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
sakāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
属 |
自分の |
|
|
|
|
paṭiññāya |
prati-jñā |
名 |
ā |
女 |
単 |
属 |
自称、自認 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhaññaṃsu |
abhi-jñā |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
証知する、自証する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sabbe |
|
名形 |
代的 |
中→男 |
複 |
主 |
すべて |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
abbhaññaṃsu, |
同上 |
|
|
|
|
udāhu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは、または、然らざれば |
|
|
|
|
ekacce |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
とある |
|
|
|
|
abbhaññaṃsu |
同上 |
|
|
|
|
ekacce |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
とある |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
abbhaññaṃsū’’ |
同上 |
|
|
|
|
ti? |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プーラナ・カッサパ、マッカリ・ゴーサーラ、アジタ・ケーサカンバラ、パクダ・カッチャーヤナ、サンジャヤ・ベーラッティ、プッタニガンタ・ナータプッタ。彼らは皆、自ら称するごとく、覚ったのでしょうか。じつに皆、覚っていないのでしょうか。あるいは、一部は悟り、一部は覚っていないのでしょうか」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Alaṃ, brāhmaṇa, tiṭṭhatetaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Alaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
十分に、沢山だ |
|
|
|
|
brāhmaṇa, |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
婆羅門 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
tiṭṭhatu |
sthā |
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
立つ、とどまる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
etaṃ – |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「婆羅門よ、もうよい、それをやめなさい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sabbete sakāya paṭiññāya abbhaññaṃsu sabbeva nābbhaññaṃsu,
udāhu ekacce abbhaññaṃsu ekacce nābbhaññaṃsūti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sabbete sakāya
paṭiññāya abbhaññaṃsu sabbeva nābbhaññaṃsu, udāhu ekacce abbhaññaṃsu ekacce
nābbhaññaṃsūti. (312-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『彼らは皆、自ら称するごとく、覚ったのでしょうか。じつに皆、覚っていないのでしょうか。あるいは、一部は悟り、一部は覚っていないのでしょうか』というのを。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dhammaṃ te, brāhmaṇa, desessāmi, taṃ suṇāhi, sādhukaṃ manasi
karohi, bhāsissāmī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Dhammaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
te, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
与 |
あなた |
|
|
|
|
brāhmaṇa, |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
婆羅門 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
desessāmi, |
diś 使 |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
示す、教示する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
taṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
suṇāhi, |
śru |
動 |
命 |
能 |
単 |
二 |
聞く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sādhukaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
副対 |
よい、十分に |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
manasi
karohi, |
man,
kṛ |
動 |
命 |
能 |
単 |
二 |
注意する、作意する |
|
|
|
|
bhāsissāmī’’ |
bhāṣ |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
話す、語る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
婆羅門よ、私はあなたのため、法を教示しようと思います。あなたはそれを聞き、よく作意して下さい。私は語ることにします」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, bho’’ti kho piṅgalakoccho brāhmaṇo bhagavato
paccassosi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evaṃ, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
bho’’ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、君よ、友よ、ああ、おお |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
piṅgalakoccho |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ピンガラコッチャ |
|
|
|
|
brāhmaṇo |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
婆羅門 |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
与 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paccassosi. |
prati-śru |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
同意する、応諾する、答える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、そのように」と、スバッダ遍歴行者は世尊へ応えた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
312-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bhagavā etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
世尊はこう仰った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
313-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
313. ‘‘Seyyathāpi, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ, sākhāpalāsaṃ chetvā
ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
brāhmaṇa, |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
婆羅門 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
atthiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
希求する |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
gavesī |
gava-ā-iṣ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
求める、追求する |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
pariyesanaṃ |
pari-iṣ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
遍求 |
|
|
|
|
caramāno |
car |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行く、行ずる |
|
|
|
|
mahato |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
属 |
大きい |
|
|
|
|
rukkhassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
樹木 |
|
|
|
|
tiṭṭhato |
sthā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
立つ |
|
|
|
|
sāravato |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
属 |
心材ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atikkamma |
ati-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
行き過ぎる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
sāraṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
atikkamma |
同上 |
|
|
|
|
phegguṃ |
|
名 |
u |
中 |
単 |
対 |
辺材、膚材、樹膚、繊皮 |
|
|
|
|
atikkamma |
同上 |
|
|
|
|
tacaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
深皮、皮膚、皮材 |
|
|
|
|
atikkamma |
同上 |
|
|
|
|
papaṭikaṃ, |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
外皮、皮苔 |
|
|
|
|
sākhā |
|
名 |
ā |
女 |
相 |
枝 |
|
|
|
|
palāsaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
樹葉 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
chetvā |
chid |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
切る |
|
|
|
|
ādāya |
ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取る |
|
|
|
|
pakkameyya |
pra-kram |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
出発する、進む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘sāra’n |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
maññamāno. |
man |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
考える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば婆羅門よ、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を行き過ぎ、枝葉を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・以下、前経にパラレル。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
313-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
直ちに、やがて |
|
|
|
|
cakkhumā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
眼ある |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
disvā |
dṛś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeyya – |
vad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
313-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na
aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
aññāsi |
ā-jñā |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāraṃ, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
phegguṃ, |
|
名 |
u |
中 |
単 |
対 |
辺材、膚材、樹膚、繊皮 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
tacaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
深皮、皮膚、皮材 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
papaṭikaṃ, |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
外皮、皮苔 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
sākhā |
|
名 |
ā |
女 |
相 |
枝 |
|
|
|
|
palāsaṃ. |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
樹葉 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
313-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma
phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ, sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya
pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ,
sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (313-1.) |
|
|
|
|
pakkanto |
pra-kram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出発する、進む |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を行き過ぎ、枝葉を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
313-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
sārena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
karaṇīyaṃ |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべき |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
atthaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
義、利益 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anubhavissatī’ |
abu-bhū |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
経験する、領受する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
314-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
314. ‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya
pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, bhikkhave,
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ,
papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. (313-1.) |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、あるいはまた、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
314-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (313-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
314-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na
aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ
puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ,
na aññāsi sākhāpalāsaṃ. (313-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
314-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma
phegguṃ atikkamma tacaṃ papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ
papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (313-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
314-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti. (313-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
315-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
315. ‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti
maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi vā pana,
brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā
ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. (313-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、あるいはまた、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
315-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (313-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
315-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na
aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ
puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ,
na aññāsi sākhāpalāsaṃ. (313-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
315-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma
phegguṃ, tacaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā ādāya
pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (313-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
315-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti. (313-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
316-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
316. ‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
atikkammeva sāraṃ, phegguṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi vā pana,
brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ, phegguṃ chetvā ādāya
pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. (313-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、あるいはまた、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
316-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (313-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
316-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na
aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ
puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ,
na aññāsi sākhāpalāsaṃ. (313-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
316-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ, phegguṃ chetvā
ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ, phegguṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti
maññamāno. (313-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
316-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti. (313-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
317-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
317. ‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
sāraññeva chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti jānamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi vā pana,
brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti
(313-1.) |
|
|
|
|
jānamāno. |
jñā |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、あるいはまた、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行き、心髄を有して立つ大樹の、まさに心髄を切り取って『心髄を〔得た〕』と知って出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
317-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (313-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
317-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘aññāsi vatāyaṃ bhavaṃ puriso sāraṃ, aññāsi phegguṃ, aññāsi
tacaṃ, aññāsi papaṭikaṃ, aññāsi sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aññāsi vatāyaṃ bhavaṃ
puriso sāraṃ, aññāsi phegguṃ, aññāsi tacaṃ, aññāsi papaṭikaṃ, aññāsi
sākhāpalāsaṃ. (313-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知り、辺材を知り、深皮を知り、外皮を知り、枝葉を知っている。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
317-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā ādāya pakkanto
‘sāra’nti jānamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti (313-4.) |
|
|
|
|
jānamāno. |
jñā |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
知る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行き、心髄を有して立つ大樹の、まさに心髄をを切り取って―心髄を〔得た〕―と知って出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
317-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ anubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ anubhavissatī’ti. (313-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受するであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318. ‘‘Evameva kho, brāhmaṇa, idhekacco puggalo saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
brāhmaṇa, |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
婆羅門 |
|
|
|
|
idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
puggalo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、個人 |
|
|
|
|
saddhā |
śrad-dhā |
名形 |
a |
男 |
単 |
奪 |
信ある |
|
|
|
|
agārasmā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
anagāriyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非家の |
|
|
|
|
pabbajito |
pra-vraj |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出家した、出家者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
婆羅門よ、じつにそのように、ここに一部の人が、信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi
domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa
dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇo |
ava-tṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
入った、下った、陥った、悩まされた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
amhi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jātiyā |
jan |
名 |
i |
女 |
単 |
具 |
生、生まれ |
|
|
|
|
jarāya |
jṝ |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
老 |
|
|
|
|
maraṇena |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
死 |
|
|
|
|
sokehi |
śuc |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
愁、憂、うれい |
|
|
|
|
paridevehi |
pari-div |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
悲、悲泣 |
|
|
|
|
dukkhehi |
|
名形 |
a |
中 |
複 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
domanassehi |
|
名 |
a |
中 |
複 |
具 |
憂、憂悩 |
|
|
|
|
upāyāsehi, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
悩、悶 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(具) |
苦 |
|
|
|
|
otiṇṇo |
ava-tṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
入った、下った、陥った、悩まされた |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(具) |
苦 |
|
|
|
|
pareto, |
parā-i |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
打ち勝たれた、負けた |
|
|
|
|
appeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
おそらく |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
imassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
kevalassa |
|
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
独一の、全部の |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
khandhassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
蘊、肩、集まり |
|
|
|
|
antakiriyā |
anta-kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
終滅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paññāyethā’ |
pra-jñā 受 |
動 |
願 |
反 |
単 |
三 |
知られる、認められる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pabbajito |
pra-vraj |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出家した、出家者 |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
silokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
名声、偈頌 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinibbatteti. |
abhi-nir-vṛt 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生起させる、再生させる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena attamano hoti
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
silokena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
名声、偈頌 |
|
|
|
|
attamano |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
適意の、悦意の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paripuṇṇa |
pari-pṝ |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
完全となる、完成する、円満した |
|
|
|
|
saṅkappo. |
saṃ-kḷp |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
思念、思惟 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena (318-4.) |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自分、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ukkaṃseti, |
ud-kṛṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
賞揚する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vambheti – |
|
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
軽蔑する、謗る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi lābhasakkārasilokavā, ime panaññe bhikkhū appaññātā
appesakkhā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
asmi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
silokavā, |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
名声ある、有名な |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
aññe |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
‐ |
持 |
少ない |
|
|
|
|
ñātā |
jñā |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られた |
|
|
|
|
appesakkhā’ |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
微力の、無能な |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは利得と恭敬と名声ある者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、無名で無力だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lābhasakkārasilokena ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā
ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ janeti, na vāyamati,
olīnavuttiko ca hoti sāthaliko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
silokena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
名声、偈頌 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
ye |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
aññe |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の、異なる |
|
|
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
|
uttaritarā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
よりすぐれた |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
paṇītatarā |
pra-nī |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
より勝妙の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
tesaṃ |
|
代 |
代的 |
男中 |
複 |
属 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
dhammānaṃ |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
法 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
sacchikiriyāya |
kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
作証、現証 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
chandaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
欲、意欲、志欲 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
janeti, |
jan 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生む、生ずる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vāyamati, |
vi-ā-yam |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
努力する、励む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
olīna |
ava-li |
過分 |
a |
‐ |
持 |
執着ある、染着した |
|
|
|
|
vuttiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
行為する、生活する |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāthaliko. |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
怠慢の、放漫の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ利得と恭敬と名声よりすぐれ、より勝妙なる諸法、それら諸法の作証のため、意欲を生まず、励まず、執着の行為ある、怠慢の者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi so, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ, sākhāpalāsaṃ chetvā
ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi so, brāhmaṇa, puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ,
sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (313-1.) |
|
|
|
|
so, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あたかも婆羅門よ、心髄を希求し、心髄を求めるその男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を行き過ぎ、枝葉を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発するごとくです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissati. (313-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
318-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathūpamāhaṃ, brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
upamaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
譬喩 |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
brāhmaṇa, |
bṛh |
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
婆羅門 |
|
|
|
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
puggalaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、個人 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadāmi. |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
言う |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
婆羅門よ、かくのごとき譬喩を、私はその人に対して述べます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319. ‘‘Idha pana, brāhmaṇa, ekacco puggalo saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, brāhmaṇa, ekacco puggalo
saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti – (318-1.) |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
婆羅門よ、またここに一部の人が、信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi
domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa
dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā
jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo
dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā
paññāyethā’ti. (318-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (318-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano
hoti na paripuṇṇasaṅkappo.
(318-4.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti,
na paraṃ vambheti.
(318-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lābhasakkārasilokena ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā
ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko ca
hoti asāthaliko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Lābhasakkārasilokena
ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya
chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko
ca hoti asāthaliko.
(318-7.) |
|
|
|
|
an |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ利得と恭敬と名声よりすぐれ、より勝妙なる諸法、それら諸法の作証のため、意欲を生み、励み、執着の行為なき、怠慢ならぬ者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadaṃ |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
具足、成就 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ārādheti. |
ā-rādh 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
喜ばす、成功する、到達する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれは、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
sīlasampadāya attamano hoti, paripuṇṇasaṅkappo.
(318-4.) |
|
|
|
|
tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
それ |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadāya |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
具足、成就 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
sīlasampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti –
(318-5.) |
|
|
|
|
tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
それ |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadāya |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
具足、成就 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi sīlavā kalyāṇadhammo, ime panaññe bhikkhū dussīlā
pāpadhammā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahamasmi sīlavā kalyāṇadhammo, ime panaññe
bhikkhū dussīlā pāpadhammā’ti. (318-6.) |
|
|
|
|
sīlavā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
戒ある |
|
|
|
|
kalyāṇa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
善い、善巧の |
|
|
|
|
dhammo, |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
dussīlā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
悪戒、破戒、劣戒 |
|
|
|
|
pāpa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
悪しき |
|
|
|
|
dhammā’ |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは戒ある、善法の者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、劣戒の、悪法の者たちだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sīlasampadāya ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca
tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ janeti, na vāyamati, olīnavuttiko
ca hoti sāthaliko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadāya |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
具足、成就 |
|
|
|
|
ca ye aññe dhammā
uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ janeti,
na vāyamati, olīnavuttiko ca hoti sāthaliko. (318-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ戒の具足よりすぐれ、より勝妙なる諸法、それら諸法の作証のため、意欲を生まず、励まず、執着の行為ある、怠慢の者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi so, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti
maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi so,
brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma
tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (318-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あたかも婆羅門よ、心髄を希求し、心髄を求めるその男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発するごとくです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ, tañcassa atthaṃ
nānubhavissati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ, tañcassa atthaṃ nānubhavissati. (318-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
319-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathūpamāhaṃ, brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathūpamāhaṃ,
brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi. (318-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
婆羅門よ、かくのごとき譬喩を、私はその人に対して述べます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320. ‘‘Idha pana, brāhmaṇa, ekacco puggalo saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, brāhmaṇa,
ekacco puggalo saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti – (319-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
婆羅門よ、またここに一部の人が、信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi
domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa
dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā
jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo
dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā
paññāyethā’ti. (318-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (318-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti, na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti, na paripuṇṇasaṅkappo. (319-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (319-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lābhasakkārasilokena ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā
ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko ca
hoti asāthaliko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Lābhasakkārasilokena
ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya
chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko ca hoti asāthaliko. (319-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ利得と恭敬と名声よりすぐれ、より勝妙なる諸法、それら諸法の作証のため、意欲を生み、励み、執着の行為なき、怠慢ならぬ者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So sīlasampadaṃ
ārādheti. (319-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれは、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
attamano hoti no ca kho paripuṇṇasaṅkappo.
(319-8.) |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (318-9.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sīlasampadāya ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca
tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko ca
hoti asāthaliko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Sīlasampadāya ca ye
aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya
chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko
ca hoti asāthaliko.
(319-11.) |
|
|
|
|
an |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
|
a |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
(否定の接頭辞) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ戒の具足よりすぐれ、より勝妙なる諸法、それら諸法の作証のため、意欲を生み、励み、執着の行為なき、怠慢ならぬ者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So samādhisampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So samādhisampadaṃ ārādheti. (319-7.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれは、定の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti, paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti,
paripuṇṇasaṅkappo. (319-8.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその定の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attānukkaṃseti,
paraṃ vambheti – (319-9.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi samāhito ekaggacitto, ime panaññe bhikkhū asamāhitā
vibbhantacittā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahamasmi samāhito ekaggacitto, ime panaññe
bhikkhū asamāhitā vibbhantacittā’ti. (318-6.) |
|
|
|
|
samāhito |
saṃ-ā-dhā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
入定した |
|
|
|
|
ekagga |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
一点の、一境の |
|
|
|
|
citto, |
cit |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
asamāhitā |
a-saṃ-ā-dhā |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
入定せざる |
|
|
|
|
vibbhanta |
vi-bhram |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
迷乱した、還俗した |
|
|
|
|
cittā |
cit |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
心 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは入定した、一境の心の者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、入定せざる、迷乱した心の者たちだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Samādhisampadāya ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca,
tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ janeti, na vāyamati, olīnavuttiko
ca hoti sāthaliko. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
|
sampadāya ca ye aññe
dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca, tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ
janeti, na vāyamati, olīnavuttiko ca hoti sāthaliko. (319-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ定の具足よりすぐれ、より勝妙なる諸法、それら諸法の作証のため、意欲を生まず、励まず、執着の行為ある、怠慢の者となります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi so, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi so,
brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā
ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (318-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
あたかも婆羅門よ、心髄を希求し、心髄を求めるその男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発するごとくです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissati. (318-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
320-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathūpamāhaṃ, brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathūpamāhaṃ,
brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi. (318-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
婆羅門よ、かくのごとき譬喩を、私はその人に対して述べます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |