|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
9. Mahāsāropamasuttaṃ |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Mahā |
|
形 |
ant |
‐ |
持 |
大きい |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
堅材、心材、堅実、真髄 |
|
|
|
|
upama |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
譬喩 |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「大心髄喩経」(『中部』29) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307. Evaṃ me sutaṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
sutaṃ – |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
聞かれた、所聞 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように私は聞いた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ekaṃ samayaṃ bhagavā rājagahe viharati
gijjhakūṭe pabbate acirapakkante devadatte. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
|
|
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
rājagahe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
地名、ラージャガハ、王舎城 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
gijjhakūṭe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
地名、ギッジャクータ、霊鷲山 |
|
|
|
|
pabbate |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
山 |
|
|
|
|
acira |
|
形 |
a |
‐ |
依(奪) |
久しからず |
|
|
|
|
pakkante |
pra-kram |
過分 |
a |
男 |
単 |
処絶 |
去った、過ぎた、出発した |
|
|
|
|
devadatte. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処絶 |
人名、デーヴァダッタ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
デーヴァダッタが去ってより間もないとある時、世尊はラージャガハのギッジャクータ山に住しておられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra kho bhagavā devadattaṃ ārabbha bhikkhū āmantesi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
devadattaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人名、デーヴァダッタ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ārabbha |
ā-rabh |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
関して |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
対 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āmantesi – |
|
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
呼びかける、話す、相談する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そこで世尊は、デーヴァダッタに関して、比丘たちへ呼びかけられた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Idha, bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ
pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
kula |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
家、良家、族姓 |
|
|
|
|
putto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
息子 →善男子 |
|
|
|
|
saddhā |
śrad-dhā |
名形 |
a |
男 |
単 |
奪 |
信ある |
|
|
|
|
agārasmā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
anagāriyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非家の |
|
|
|
|
pabbajito |
pra-vraj |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出家した、出家者 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti – |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi
domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa
dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇo |
ava-tṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
入った、下った、陥った、悩まされた |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
amhi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jātiyā |
jan |
名 |
i |
女 |
単 |
具 |
生、生まれ |
|
|
|
|
jarāya |
jṝ |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
老 |
|
|
|
|
maraṇena |
mṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
死 |
|
|
|
|
sokehi |
śuc |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
愁、憂、うれい |
|
|
|
|
paridevehi |
pari-div |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
悲、悲泣 |
|
|
|
|
dukkhehi |
|
名形 |
a |
中 |
複 |
具 |
苦 |
|
|
|
|
domanassehi |
|
名 |
a |
中 |
複 |
具 |
憂、憂悩 |
|
|
|
|
upāyāsehi, |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
悩、悶 |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(具) |
苦 |
|
|
|
|
otiṇṇo |
ava-tṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
入った、下った、陥った、悩まされた |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(具) |
苦 |
|
|
|
|
pareto, |
parā-i |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
打ち勝たれた、負けた |
|
|
|
|
appeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
おそらく |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
imassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
kevalassa |
|
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
独一の、全部の |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
khandhassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
蘊、肩、集まり |
|
|
|
|
antakiriyā |
anta-kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
終滅 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
paññāyethā’ |
pra-jñā 受 |
動 |
願 |
反 |
単 |
三 |
知られる、認められる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pabbajito |
pra-vraj |
名過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
出家した、出家者 |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
silokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
名声、偈頌 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhinibbatteti. |
abhi-nir-vṛt 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
生起させる、再生させる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・このあたり、「ウドゥンバリカー経」にパラレルあり。木の部位の譬喩といい、本経と「ウドゥンバリカー経」は、成立に当たって、おそらく何らかの関連があろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena attamano hoti
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
silokena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
名声、偈頌 |
|
|
|
|
attamano |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
適意の、悦意の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paripuṇṇa |
pari-pṝ |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
完全となる、完成する、円満した |
|
|
|
|
saṅkappo. |
saṃ-kḷp |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
思念、思惟 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena attānukkaṃseti paraṃ vambheti
– |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena (307-7.) |
|
|
|
|
attānaṃ |
|
名 |
an |
男 |
単 |
対 |
自分、我 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ukkaṃseti |
ud-kṛṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
賞揚する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paraṃ |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
他の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vambheti – |
|
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
軽蔑する、謗る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi lābhasakkārasilokavā [lābhī
silokavā (sī. pī.), lābhī sakkāra silokavā (syā.)], ime panaññe bhikkhū
appaññātā appesakkhā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘aham |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
asmi |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
lābha |
labh |
名 |
a |
男 |
相 |
利得、利養 |
|
|
|
|
sakkāra |
sat-kṛ |
名 |
a |
男 |
相 |
恭敬、尊敬 |
|
|
|
|
silokavā, |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
名声ある、有名な |
|
|
|
|
ime |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
aññe |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
他の |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
appa |
|
名形 |
a |
‐ |
持 |
少ない |
|
|
|
|
ñātā |
jñā |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
知られた |
|
|
|
|
appesakkhā’ |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
微力の、無能な |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは利得と恭敬と名声ある者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、無名で無力だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena majjati pamajjati pamādaṃ
āpajjati, pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena (307-7.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
majjati |
mad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
酔う、夢中になる |
|
|
|
|
pamajjati |
pra-mad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
酔う、放逸となる、我が儘となる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pamādaṃ |
pra-mad |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
放逸 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āpajjati, |
ā-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
来る、遭う、到達する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pamatto |
pra-mad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
放逸な |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
dukkhaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
viharati. |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・文脈からして、デーヴァダッタにこういう行動が見られた、ということなのであろうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ, sākhāpalāsaṃ chetvā
ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
atthiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
希求する |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(対) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
gavesī |
gava-ā-iṣ |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
求める、追求する |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
pariyesanaṃ |
pari-iṣ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
遍求 |
|
|
|
|
caramāno |
car |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
行く、行ずる |
|
|
|
|
mahato |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
属 |
大きい |
|
|
|
|
rukkhassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
樹木 |
|
|
|
|
tiṭṭhato |
sthā |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
立つ |
|
|
|
|
sāravato |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
属 |
心材ある |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atikkamma |
ati-kram |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
行き過ぎる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
sāraṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
atikkamma |
同上 |
|
|
|
|
phegguṃ |
|
名 |
u |
中 |
単 |
対 |
辺材、膚材、樹膚、繊皮 |
|
|
|
|
atikkamma |
同上 |
|
|
|
|
tacaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
深皮、皮膚、皮材 |
|
|
|
|
atikkamma |
同上 |
|
|
|
|
papaṭikaṃ, |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
外皮、皮苔 |
|
|
|
|
sākhā |
|
名 |
ā |
女 |
相 |
枝 |
|
|
|
|
palāsaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
樹葉 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
chetvā |
chid |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
切る |
|
|
|
|
ādāya |
ā-dā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
取る |
|
|
|
|
pakkameyya |
pra-kram |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
出発する、進む |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘sāra’n |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
maññamāno. |
man |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
考える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を行き過ぎ、枝葉を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
直ちに、やがて |
|
|
|
|
cakkhumā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
眼ある |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
disvā |
dṛś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadeyya – |
vad |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ,
na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi
sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
vata |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
aññāsi |
ā-jñā |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
了知する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
sāraṃ, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
phegguṃ, |
|
名 |
u |
中 |
単 |
対 |
辺材、膚材、樹膚、繊皮 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
tacaṃ, |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
深皮、皮膚、皮材 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
papaṭikaṃ, |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
外皮、皮苔 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aññāsi |
同上 |
|
|
|
|
sākhā |
|
名 |
ā |
女 |
相 |
枝 |
|
|
|
|
palāsaṃ. |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
樹葉 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ [tathāpāyaṃ (ka.)] bhavaṃ puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ,
sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
かく、その如く |
|
|
|
|
hi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、なぜなら |
|
|
|
|
ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
bhavaṃ |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
主 |
尊師、尊者 |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
puriso sāratthiko
sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato
atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ,
sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (307-11.) |
|
|
|
|
pakkanto |
pra-kram |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
去った |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を行き過ぎ、枝葉を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
sārena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
sāra |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
堅実、真髄、心材 |
|
|
|
|
karaṇīyaṃ |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべき |
|
|
|
|
tañ |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
対 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
これ |
|
|
|
|
atthaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
義、利益 |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
anubhavissatī’ |
abu-bhū |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
経験する、領受する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evameva kho, bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
bhikkhave, idhekacco
kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti – (307-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのように、比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi
paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva
nāma imassa kevalassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
otiṇṇomhi jātiyā
jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo
dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa antakiriyā paññāyethā’ti. (307-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての〔苦蘊の〕終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・先には合ったdukkhakkhandhassa がなくなっているが、補った。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena attamano hoti
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. (307-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti
‘ahamasmi lābhasakkārasilokavā, ime panaññe bhikkhū appaññātā
appesakkhā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti (307-8.) |
|
|
|
|
‘ahamasmi
lābhasakkārasilokavā, ime panaññe bhikkhū appaññātā appesakkhā’ti. (307-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉め、他人を貶します。『わたしは利得と恭敬と名声ある者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、無名で無力だ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena majjati pamajjati pamādaṃ
āpajjati, pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati, pamatto samāno
dukkhaṃ viharati. (307-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati, bhikkhave, bhikkhu sākhāpalāsaṃ aggahesi
brahmacariyassa; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vuccati, |
vac 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
言われる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
単 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
sākhā |
|
名 |
ā |
女 |
相 |
枝 |
|
|
|
|
palāsaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
対 |
樹葉 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
aggahesi |
grah |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
取る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
brahmacariyassa; |
bṛh, car |
名 |
a |
中 |
単 |
属 |
梵行 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘は『彼は梵行の枝葉を取った』といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
307-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tena ca vosānaṃ āpādi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vosānaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
終了、完結 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āpādi. |
ā-pad |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
来る、遭う、至る |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それで、彼は終わってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308. ‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco kulaputto
saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti – (307-10.) |
|
|
|
|
pana, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano
hoti na paripuṇṇasaṅkappo.
(307-7.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti,
na paraṃ vambheti.
(307-8.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati
nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati. (307-10.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Appamatto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不放逸の |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadaṃ |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
具足、成就 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ārādheti. |
ā-rādh 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
喜ばす、成功する、到達する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
sīlasampadāya attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo.
(307-7.) |
|
|
|
|
tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
それ |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadāya |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
具足、成就 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attānukkaṃseti, paraṃ
vambheti – (307-8.) |
|
|
|
|
tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
それ |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadāya |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
具足、成就 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi sīlavā kalyāṇadhammo, ime
panaññe bhikkhū dussīlā pāpadhammā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahamasmi sīlavā kalyāṇadhammo, ime panaññe
bhikkhū dussīlā pāpadhammā’ti. (307-9.) |
|
|
|
|
sīlavā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
戒ある |
|
|
|
|
kalyāṇa |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
善い、善巧の |
|
|
|
|
dhammo, |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
法 |
|
|
|
|
dussīlā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
悪戒、破戒、劣戒 |
|
|
|
|
pāpa |
|
名形 |
a |
中 |
有(持) |
悪しき |
|
|
|
|
dhammā’ |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
法 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは戒ある、善法の者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、劣戒の、悪法の者たちだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
sīlasampadāya majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. (307-10.) |
|
|
|
|
tāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
それ |
|
|
|
|
sīla |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
戒 |
|
|
|
|
sampadāya |
saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
具足、成就 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkameyya
‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi,
bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma
tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. (307-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、心髄を希求し、心髄を求める男が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya – (307-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ,
na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi
sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ
puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ,
na aññāsi sākhāpalāsaṃ. (307-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma
phegguṃ atikkamma tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ,
papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno; (307-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を行き過ぎ、外皮を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti. (307-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evameva kho, bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evameva kho,
bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(307-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのように、比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti na paripuṇṇasaṅkappo. (308-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati. (308-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Appamatto samāno
sīlasampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. (308-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – (308-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi sīlavā kalyāṇadhammo, ime
panaññe bhikkhū dussīlā pāpadhammā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahamasmi sīlavā
kalyāṇadhammo, ime panaññe bhikkhū dussīlā pāpadhammā’ti. (308-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは戒ある、善法の者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、劣戒の、悪法の者たちだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati, pamatto samāno dukkhaṃ viharati.
(308-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati, bhikkhave, bhikkhu papaṭikaṃ aggahesi
brahmacariyassa; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati,
bhikkhave, bhikkhu papaṭikaṃ aggahesi
brahmacariyassa; (307-22.) |
|
|
|
|
papaṭikaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
外皮、皮苔 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘は『彼は梵行の外皮を取った』といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
308-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tena ca vosānaṃ āpādi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena ca vosānaṃ āpādi.
(307-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それで、彼は終わってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309. ‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Idha pana,
bhikkhave, ekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(308-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti na paripuṇṇasaṅkappo. (308-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, (308-6.) |
|
|
|
|
appamatto samāno
sīlasampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti no ca
kho paripuṇṇasaṅkappo. (308-8.) |
|
|
|
|
no |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない、否 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-9.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati. (308-11.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Appamatto samāno samādhisampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Appamatto samāno samādhisampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
不放逸の者となって、定の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti
paripuṇṇasaṅkappo. (308-8.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその定の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attānukkaṃseti,
paraṃ vambheti – (308-9.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi samāhito ekaggacitto, ime
panaññe bhikkhū asamāhitā vibbhantacittā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahamasmi samāhito ekaggacitto, ime panaññe
bhikkhū asamāhitā vibbhantacittā’ti. (307-9.) |
|
|
|
|
samāhito |
saṃ-ā-dhā |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
入定した |
|
|
|
|
ekagga |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
一点の、一境の |
|
|
|
|
citto, |
cit |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
asamāhitā |
a-saṃ-ā-dhā |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
入定せざる |
|
|
|
|
vibbhanta |
vi-bhram |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
迷乱した、還俗した |
|
|
|
|
cittā |
cit |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
心 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは入定した、一境の心の者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、入定せざる、迷乱した心の者たちだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya majjati pamajjati
pamādaṃ āpajjati, pamatto samāno dukkhaṃ viharati. (307-11.) |
|
|
|
|
samādhi |
saṃ-ā-dhā |
名 |
i |
男 |
依(属) |
定、三昧、精神統一 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī
sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ
atikkamma phegguṃ tacaṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Seyyathāpi,
bhikkhave, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato
rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ tacaṃ chetvā
ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno. (307-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
例えば比丘たちよ、心髄を希求し、心髄を求める人が、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を切り取って『心髄を〔得た〕』と考えて出発したとしましょう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya ‘na vatāyaṃ bhavaṃ
puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ,
na aññāsi sākhāpalāsaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ cakkhumā
puriso disvā evaṃ vadeyya (307-12.) |
|
|
|
|
‘na vatāyaṃ bhavaṃ
puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ,
na aññāsi sākhāpalāsaṃ. (307-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
すると、眼ある人が見て、このようにいうでしょう。『じつにこの尊き人は、心髄を知らず、辺材を知らず、深皮を知らず、外皮を知らず、枝葉を知らない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ
caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma
phegguṃ tacaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tathā hayaṃ bhavaṃ
puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa
tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ tacaṃ chetvā ādāya
pakkanto ‘sāra’nti maññamāno. (307-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このように、心髄を希求し、心髄を求めるこの尊き人は、心髄を遍求して行きながら、心髄を有して立つ大樹の心髄を行き過ぎ、辺材を行き過ぎ、深皮を切り取って―心髄を〔得た〕―と考えて出発しているのだから。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ
nānubhavissatī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Yañcassa sārena
sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti. (307-15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
およそ心髄による、彼のその心髄の成果。彼は、彼のその利益を領受できないであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Evameva kho, bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā
anagāriyaṃ pabbajito hoti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Evameva kho,
bhikkhave, idhekacco kulaputto saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti –
(307-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつにそのように、比丘たちよ、ここに一部の善男子が信により家から出家する〔とします〕。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena
sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto,
appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’’ti.
(307-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は生、老、死、愁悲苦憂悩に悩まされている。私は苦に悩まされ、打ち負かされている。おそらく、これら全ての苦蘊の終滅が〔私によって〕知られるべきであろう』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ
abhinibbatteti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So evaṃ pabbajito
samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti. (307-6.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はそのように出家者となり、利得と恭敬と名声をおこさせます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attamano hoti na paripuṇṇasaṅkappo. (308-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその利得と恭敬と名声によって、悦意せず、満足しない思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. (308-5.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tena lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno sīlasampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tena
lābhasakkārasilokena na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, (308-6.) |
|
|
|
|
appamatto samāno
sīlasampadaṃ ārādheti. (308-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその利得と恭敬と名声によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、戒の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti no ca kho
paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya attamano hoti no ca kho paripuṇṇasaṅkappo.
(309-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその戒の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなりません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ
vambheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
(309-8.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、自分を誉めず、他人を貶しません。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya na majjati nappamajjati na pamādaṃ
āpajjati, appamatto samāno samādhisampadaṃ ārādheti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya sīlasampadāya
na majjati nappamajjati na pamādaṃ āpajjati, (309-9.) |
|
|
|
|
appamatto samāno
samādhisampadaṃ ārādheti. (309-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその戒の具足によって、夢中にならず、酔いしれず、放逸に陥りません。不放逸の者となって、定の成就に至ります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo. (309-11.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かれはその定の具足によって、悦意し、満足した思いのものとなります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti – (309-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、自分を誉め、他人を貶します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘ahamasmi samāhito ekaggacitto, ime
panaññe bhikkhū asamāhitā vibbhantacittā’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘ahamasmi samāhito
ekaggacitto, ime panaññe bhikkhū asamāhitā vibbhantacittā’ti. (309-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは入定した、一境の心の者だ。しかるにこれらの他の比丘たちは、入定せざる、迷乱した心の者たちだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So tāya samādhisampadāya majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati,
pamatto samāno dukkhaṃ viharati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So tāya
samādhisampadāya majjati pamajjati pamādaṃ āpajjati, pamatto samāno dukkhaṃ
viharati. (309-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼はその定の具足によって、夢中になり、酔いしれ、放逸に陥ります。放逸な者となって、苦に住します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati, bhikkhave, bhikkhu tacaṃ aggahesi
brahmacariyassa; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ayaṃ vuccati,
bhikkhave, bhikkhu tacaṃ aggahesi
brahmacariyassa; (307-22.) |
|
|
|
|
tacaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
深皮、皮膚、皮材 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘は『彼は梵行の深皮を取った』といわれるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
309-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tena ca vosānaṃ āpādi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena ca vosānaṃ āpādi.
(307-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
それで、彼は終わってしまいます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |