|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332. ‘‘Tassa mayhaṃ, rājakumāra, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mayhaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosi – |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ dantebhidantamādhāya [passa ma. ni. 1.220
vitakkasaṇṭhānasutte], jivhāya tāluṃ āhacca, cetasā cittaṃ abhiniggaṇheyyaṃ
abhinippīḷeyyaṃ abhisantāpeyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃnūna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜してはどうか |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
dante |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
歯 |
|
|
|
|
abhidantam |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
上の歯? |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ādhāya |
dahati |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
置く |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
jivhāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
舌 |
|
|
|
|
tāluṃ |
|
名 |
u |
男 |
単 |
対 |
口蓋、上あご |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhacca, |
ā-han |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
打つ、触れる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
cetasā |
cit |
名 |
as |
中 |
単 |
具 |
心 |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
心 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiniggaṇheyyaṃ |
abhi-ni-grah |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
抑える、禁止する |
|
|
|
|
abhinippīḷeyyaṃ |
abhi-nis-pīḍ |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
抑止する、押しつぶす、しぼる |
|
|
|
|
abhisantāpeyya’n |
abhi-saṃ-tap 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
焼く、破壊する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『わたしは、歯に上の歯を置き、舌で上あごへ触れて、心で心を抑え、押しつぶし、破壊してはどうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, rājakumāra, dantebhidantamādhāya, jivhāya tāluṃ
āhacca, cetasā cittaṃ abhiniggaṇhāmi abhinippīḷemi abhisantāpemi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
dantebhidantamādhāya,
jivhāya tāluṃ āhacca, cetasā cittaṃ (332-2.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiniggaṇhāmi |
abhi-ni-grah |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
抑える、禁止する |
|
|
|
|
abhinippīḷemi |
abhi-nis-pīḍ |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
抑止する、押しつぶす、しぼる |
|
|
|
|
abhisantāpemi. |
abhi-saṃ-tap 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
焼く、破壊する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、そこでわたしは、歯に上の歯を置き、舌で上あごへ触れて、心で心を抑え、押しつぶし、破壊しました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, rājakumāra, dantebhidantamādhāya, jivhāya tāluṃ
āhacca, cetasā cittaṃ abhiniggaṇhato abhinippīḷayato abhisantāpayato kacchehi
sedā muccanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属絶 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mayhaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属絶 |
私 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
dantebhidantamādhāya,
jivhāya tāluṃ āhacca, cetasā (332-2.) |
|
|
|
|
cittaṃ |
cit |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
心 |
|
|
|
|
abhiniggaṇhato |
abhi-ni-grah |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
抑えた |
|
|
|
|
abhinippīḷayato |
abhi-nis-pīḍ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
押しつぶされた |
|
|
|
|
abhisantāpayato |
abhi-saṃ-tap 使 |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属絶 |
破壊された |
|
|
|
|
kacchehi |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
奪 |
脇 |
|
|
|
|
sedā |
svid |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
汗 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
muccanti. |
muc 受 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
脱する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、そのわたしが歯に上の歯を置き、舌で上あごへ触れて、心で心を抑え、押しつぶし、破壊したとき、両脇から汗が流れ出ました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, rājakumāra, balavā puriso dubbalataraṃ purisaṃ sīse
vā gahetvā khandhe vā gahetvā abhiniggaṇheyya abhinippīḷeyya
abhisantāpeyya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
balavā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
力ある |
|
|
|
|
puriso |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
dubbalataraṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
より弱い |
|
|
|
|
purisaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、男 |
|
|
|
|
sīse |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
頭 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gahetvā |
grah |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
とらえる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
khandhe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
蘊、肩 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
gahetvā |
同上 |
|
|
|
|
abhiniggaṇheyya |
abhi-ni-grah |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
抑える、禁止する |
|
|
|
|
abhinippīḷeyya |
abhi-nis-pīḍ |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
抑止する、押しつぶす、しぼる |
|
|
|
|
abhisantāpeyya; |
abhisaṃ-tap 使 |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
焼く、破壊する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、あたかも力ある男が、より弱い男を、頭を掴み、あるいは肩を掴んで、抑え、押しつぶし、破壊する、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho me, rājakumāra, dantebhidantamādhāya, jivhāya tāluṃ
āhacca, cetasā cittaṃ abhiniggaṇhato abhinippīḷayato abhisantāpayato kacchehi
sedā muccanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属絶 |
私 |
|
|
|
|
rājakumāra,
dantebhidantamādhāya, jivhāya tāluṃ āhacca, cetasā cittaṃ abhiniggaṇhato
abhinippīḷayato abhisantāpayato kacchehi sedā muccanti. (332-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
まさしくそのように王子よ、わたしが歯に上の歯を置き、舌で上あごへ触れて、心で心を抑え、押しつぶし、破壊したとき、両脇から汗が流れ出ました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
332-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me, rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ,
upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca pana me kāyo hoti appaṭippassaddho,
teneva dukkhappadhānena padhānābhitunnassa sato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āraddhaṃ |
ā-rabh |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
開始された、励まれた |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
me, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
vīriyaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
精進 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
asallīnaṃ, |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
不動の、不退の |
|
|
|
|
upaṭṭhitā |
upa-sthā |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
現れた、起こった |
|
|
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
念、憶念、随念 |
|
|
|
|
asammuṭṭhā, |
a-saṃ-mṛṣ |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
忘失されざる、失念されざる |
|
|
|
|
sāraddho |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
激情の、躁暴の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
kāyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
身体 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
appaṭipassaddho |
a-prati-śrambh |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
止息せざる |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dukkha |
|
名形 |
a |
中 |
依(属) |
苦 |
|
|
|
|
padhānena |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
努力、精勤 |
|
|
|
|
padhāna |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
依(具) |
努力、精勤 |
|
|
|
|
abhitunnassa |
abhi-tud |
過分 |
a |
男 |
単 |
属 |
制圧された、征服された |
|
|
|
|
sato. |
as |
現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
ある、なる |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私の励まれた精進は不退となり、起こった念は忘失されないものとなりましたが、しかし精勤に制圧されてしまった私の身は、その苦の精勤によって、躁暴となり、止息しなかったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333. ‘‘Tassa mayhaṃ, rājakumāra, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, etadahosi – (332-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃnūna |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜してはどうか |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
appāṇakaṃ |
a-pra-an |
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
無呼吸の、無息 |
|
|
|
|
yeva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
jhānaṃ |
dhyai |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
禅定 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
jhāyeyya’n |
dhyai |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
禅定する、静慮する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は無息禅をなしてはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca assāsapassāse
uparundhiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
mukhato |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
口、顔 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
nāsato |
|
名 |
ā |
女(男中) |
単 |
奪 |
鼻 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assāsa |
ā-śvas |
名 |
a |
男 |
相 |
呼吸、出息、安息 |
|
|
|
|
passāse |
prā-śvas |
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
入息、出息 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
uparundhiṃ. |
upa-rudh |
動 |
ア |
能 |
単 |
一 |
破壊、妨害、抑止する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、そこで私は、口から、また鼻からの出息と入息を抑え込みました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca assāsapassāsesu
uparuddhesu kaṇṇasotehi vātānaṃ nikkhamantānaṃ adhimatto saddo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
mayhaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
属 |
私 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
mukhato |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
口、顔 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
nāsato |
|
名 |
ā |
女(男中) |
単 |
奪 |
鼻 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
assāsa |
ā-śvas |
名 |
a |
男 |
相 |
呼吸、出息、安息 |
|
|
|
|
passāsesu |
prā-śvas |
名 |
a |
男 |
複 |
処絶 |
入息、出息 |
|
|
|
|
uparuddhesu |
upa-rudh 受 |
過分 |
a |
男 |
複 |
処絶 |
滅ぶ |
|
|
|
|
kaṇṇa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
耳 |
|
|
|
|
sotehi |
śru |
名 |
as |
中 |
複 |
奪 |
耳 →耳孔 |
|
|
|
|
vātānaṃ |
vā |
名 |
a |
男 |
複 |
属絶 |
風 |
|
|
|
|
nikkhamantānaṃ |
nis-kram |
現分 |
ant |
男 |
複 |
属絶 |
出る |
|
|
|
|
adhimatto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
増上、極度の |
|
|
|
|
saddo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声、音 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私の、口から、また鼻からの出息と入息が止まった時、耳孔から風が出て、凄まじい音が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi nāma kammāragaggariyā dhamamānāya adhimatto saddo
hoti, evameva kho me, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca assāsapassāsesu
uparuddhesu kaṇṇasotehi vātānaṃ nikkhamantānaṃ adhimatto saddo hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
nāma |
|
名 |
an |
中 |
単 |
副対 |
と、という名の、じつに |
|
|
|
|
kammāra |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
鍛冶屋 |
|
|
|
|
gaggariyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
属絶 |
ふいご |
|
|
|
|
dhamamānāya |
dham |
現分 |
a |
女 |
単 |
属絶 |
吹く、鳴らす |
|
|
|
|
adhimatto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
増上、極度の |
|
|
|
|
saddo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
声、音 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
|
evameva kho me,
(332-6.) |
|
|
|
|
rājakumāra, mukhato ca
nāsato ca assāsapassāsesu uparuddhesu kaṇṇasotehi vātānaṃ nikkhamantānaṃ
adhimatto saddo hoti. (333-4.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
たとえば、鍛冶屋のふいごが鳴って、凄まじい音が起こるように、王子よ、その私の、口から、また鼻からの出息と入息が止まった時、耳孔から風が出て、凄まじい音が起こったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me, rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ,
upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca pana me kāyo hoti appaṭippassaddho,
teneva dukkhappadhānena padhānābhitunnassa sato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me,
rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca
pana me kāyo hoti appaṭippassaddho, teneva dukkhappadhānena
padhānābhitunnassa sato.(332-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私の励まれた精進は不退となり、起こった念は忘失されないものとなりましたが、しかし精勤に制圧されてしまった私の身は、その苦の精勤によって、躁暴となり、止息しなかったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, rājakumāra, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, etadahosi – (332-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ
appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. (333-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は無息禅をなしてはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāse uparundhiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāse uparundhiṃ. (333-3.) |
|
|
|
|
kaṇṇato |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
耳 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、そこで私は、口から、鼻から、また耳からの出息と入息を抑え込みました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā vātā muddhani ūhananti [ūhanti (sī.),
ohananti (syā. kaṃ.), uhananti (ka.)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu (333-4.) |
|
|
|
|
kaṇṇato |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
耳 |
|
|
|
|
adhimattā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
増上、極度の |
|
|
|
|
vātā |
vā |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
風 |
|
|
|
|
muddhani |
|
名 |
an |
男 |
単 |
処 |
頭 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ūhananti. |
ud-han |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
乱す、汚す、放出する、切断する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、凄まじい風が頭を切りつけました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, rājakumāra, balavā puriso tiṇhena sikharena
muddhani abhimattheyya [muddhānaṃ abhimantheyya (sī. pī.), muddhānaṃ
abhimattheyya (syā. kaṃ.)], evameva kho me, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca
kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā vātā muddhani ūhananti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi,
rājakumāra, balavā puriso tiṇhena sikharena muddhani
abhimattheyya, evameva kho me, (333-5.) |
|
|
|
|
tiṇhena |
|
形 |
a |
男 |
単 |
具 |
鋭い |
|
|
|
|
sikharena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
刃、剣先 |
|
|
|
|
muddhani |
|
名 |
an |
男 |
単 |
処 |
頭 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhimattheyya, |
abhi-math |
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
破砕する |
|
|
|
|
rājakumāra, mukhato ca
nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā vātā muddhani
ūhananti. (333-10.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、例えば、力ある男が鋭い剣先で頭を破砕するように、王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、凄まじい風が頭を切りつけたのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me, rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ,
upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca pana me kāyo hoti appaṭippassaddho,
teneva dukkhappadhānena padhānābhitunnassa sato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me,
rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca
pana me kāyo hoti appaṭippassaddho, teneva dukkhappadhānena
padhānābhitunnassa sato.(332-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私の励まれた精進は不退となり、起こった念は忘失されないものとなりましたが、しかし精勤に制圧されてしまった私の身は、その苦の精勤によって、躁暴となり、止息しなかったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, rājakumāra, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, etadahosi – (332-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ
appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. (333-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は無息禅をなしてはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāse uparundhiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāse uparundhiṃ.
(333-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、そこで私は、口から、鼻から、また耳からの出息と入息を抑え込みました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā sīse sīsavedanā honti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu
(333-10.) |
|
|
|
|
adhimattā |
|
形 |
a |
女 |
複 |
主 |
増上、極度の |
|
|
|
|
sīse |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
頭 |
|
|
|
|
sīsa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
頭 |
|
|
|
|
vedanā |
vid |
名 |
ā |
女 |
複 |
主 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
honti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、頭に凄まじい頭痛がおこりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, rājakumāra, balavā puriso daḷhena varattakkhaṇḍena
[varattakabandhanena (sī.)] sīse sīsaveṭhaṃ dadeyya; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi,
rājakumāra, balavā puriso (333-5.) |
|
|
|
|
daḷhena |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
具 |
堅固な |
|
|
|
|
varatta |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
緒、革紐 |
|
|
|
|
khaṇḍena |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
具 |
破片、断片 →革紐 |
|
|
|
|
sīse |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
頭 |
|
|
|
|
sīsa |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
頭 |
|
|
|
|
veṭhaṃ |
viṣṭ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
巻くもの、ターバン |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dadeyya; |
|
動 |
願 |
能 |
単 |
三 |
与える |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、例えば、力ある男が堅固な革紐をもって頭へターバンを巻くように、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
evameva kho me, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā sīse sīsavedanā honti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evameva kho me,
(332-6.) |
|
|
|
|
rājakumāra, mukhato ca
nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā sīse sīsavedanā
honti. (333-16.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、凄まじい頭痛がおこったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me, rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ,
upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca pana me kāyo hoti appaṭippassaddho,
teneva dukkhappadhānena padhānābhitunnassa sato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me,
rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca
pana me kāyo hoti appaṭippassaddho, teneva dukkhappadhānena
padhānābhitunnassa sato.(332-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私の励まれた精進は不退となり、起こった念は忘失されないものとなりましたが、しかし精勤に制圧されてしまった私の身は、その苦の精勤によって、躁暴となり、止息しなかったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, rājakumāra, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, etadahosi – (332-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ
appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. (333-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は無息禅をなしてはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāse uparundhiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāse uparundhiṃ.
(333-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、そこで私は、口から、鼻から、また耳からの出息と入息を抑え込みました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā vātā kucchiṃ parikantanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu
adhimattā vātā (333-10.) |
|
|
|
|
kucchiṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
腹 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parikantanti. |
pari-kṛt |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
切開する、切り通す |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、凄まじい風が腹を切り開きました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, rājakumāra, dakkho goghātako vā goghātakantevāsī vā
tiṇhena govikantanena kucchiṃ parikanteyya, evameva kho me, rājakumāra,
mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā, vātā
kucchiṃ parikantanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi,
rājakumāra, (333-5.) |
|
|
|
|
dakkho |
|
名形 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
有能な、巧みな、熟練の |
|
|
|
|
go |
|
名 |
o |
男 |
依(属) |
牛 |
|
|
|
|
ghātako |
han |
名形 |
a |
男中 |
単 |
主 |
殺害する |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
go |
|
名 |
o |
男 |
依(属) |
牛 |
|
|
|
|
ghātaka |
han |
名形 |
a |
男中 |
依(属) |
殺害する |
|
|
|
|
antevāsī |
|
名 |
in |
男 |
単 |
主 |
内弟子 |
|
|
|
|
vā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
あるいは |
|
|
|
|
tiṇhena |
|
形 |
a |
中 |
単 |
具 |
鋭い |
|
|
|
|
go |
|
名 |
o |
男 |
依(与) |
牛 |
|
|
|
|
vikantanena |
|
名 |
a |
中 |
単 |
具 |
小刀 |
|
|
|
|
kucchiṃ |
|
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
腹 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parikanteyya, |
pari-kṛt |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
切開する、切り通す |
|
|
|
|
evameva kho me,
(332-6.) |
|
|
|
|
rājakumāra, mukhato ca
nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu adhimattā vātā kucchiṃ
parikantanti. (333-23.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、例えば、たくみな屠牛人あるいは屠牛人の弟子が、鋭い牛刀をもって腹を切り開くように、王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、凄まじい風が腹を切り開いたのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me, rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ,
upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca pana me kāyo hoti appaṭippassaddho,
teneva dukkhappadhānena padhānābhitunnassa sato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me,
rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca
pana me kāyo hoti appaṭippassaddho, teneva dukkhappadhānena
padhānābhitunnassa sato.(332-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私の励まれた精進は不退となり、起こった念は忘失されないものとなりましたが、しかし精勤に制圧されてしまった私の身は、その苦の精勤によって、躁暴となり、止息しなかったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ, rājakumāra, etadahosi – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, etadahosi – (332-1.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私に、この〔思い〕が起こりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘yaṃnūnāhaṃ
appāṇakaṃyeva jhānaṃ jhāyeyya’nti. (333-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『私は無息禅をなしてはどうだろうか』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So kho ahaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāse uparundhiṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So kho ahaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāse uparundhiṃ.
(333-9.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、そこで私は、口から、鼻から、また耳からの出息と入息を抑え込みました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca
assāsapassāsesu uparuddhesu adhimatto kāyasmiṃ ḍāho hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tassa mayhaṃ,
rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu
(333-10.) |
|
|
|
|
adhimatto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
増上、極度の |
|
|
|
|
kāyasmiṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
身体 |
|
|
|
|
ḍāho |
ḍah |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
火熱、熱病 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、身に凄まじい熱がおこりました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, rājakumāra, dve balavanto purisā dubbalataraṃ
purisaṃ nānābāhāsu gahetvā aṅgārakāsuyā santāpeyyuṃ samparitāpeyyuṃ, evameva
kho me, rājakumāra, mukhato ca nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu
uparuddhesu adhimatto kāyasmiṃ ḍāho hoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi,
rājakumāra, (333-5.) |
|
|
|
|
dve |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
二 |
|
|
|
|
balavanto |
|
形 |
ant |
男 |
複 |
主 |
力ある |
|
|
|
|
purisā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
人、男 |
|
|
|
|
dubbalataraṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
より弱い |
|
|
|
|
purisaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
人、男 |
|
|
|
|
nānā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
種々の |
|
|
|
|
bāhāsu |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
処 |
腕 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gahetvā |
grah |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
とらえる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
aṅgāra |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
炭火 |
|
|
|
|
kāsuyā |
|
名 |
u |
女 |
単 |
処 |
穴 →火坑 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
santāpeyyuṃ |
saṃ-tap 使 |
動 |
願 |
能 |
複 |
三 |
熱せしめる、焼く |
|
|
|
|
evameva kho me,
(332-6.) |
|
|
|
|
rājakumāra, mukhato ca
nāsato ca kaṇṇato ca assāsapassāsesu uparuddhesu adhimatto kāyasmiṃ ḍāho
hoti. (333-29.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、例えば、二人の力ある男たちが、より弱い男を、両腕を掴んで火坑で焼き、熱するように、王子よ、その私の、口から、鼻から、また耳からの出息と入息が止まった時、身に凄まじい熱がおこったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me, rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ,
upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca pana me kāyo hoti appaṭippassaddho,
teneva dukkhappadhānena padhānābhitunnassa sato. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Āraddhaṃ kho pana me,
rājakumāra, vīriyaṃ hoti asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, sāraddho ca
pana me kāyo hoti appaṭippassaddho, teneva dukkhappadhānena
padhānābhitunnassa sato.(332-7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、私の励まれた精進は不退となり、起こった念は忘失されないものとなりましたが、しかし精勤に制圧されてしまった私の身は、その苦の精勤によって、躁暴となり、止息しなかったのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Apissu maṃ, rājakumāra, devatā disvā evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
assu |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに |
|
|
|
|
maṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
rāja |
|
名 |
an |
男 |
依(属) |
王 |
|
|
|
|
kumāra, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
童子 |
|
|
|
|
devatā |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
主 |
神々、女神、地祇 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
disvā |
dṛś |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
見る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
王子よ、神々は、私を見てこのようにいいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘kālaṅkato samaṇo gotamo’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘kālaṅkato |
kṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
命終した |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo’ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは命終した』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekaccā devatā evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekaccā |
|
形 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
devatā |
|
名 |
ā |
女 |
複 |
主 |
神々、女神、地祇 |
|
|
|
|
evam |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
āhaṃsu – |
ah |
動 |
完 |
能 |
複 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一部の神々はこのようにいいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kālaṅkato samaṇo gotamo, api ca kālaṅkarotī’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
kālaṅkato |
kṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
命終した |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
|
api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
kālaṅkarotī’ |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
命終する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『沙門ゴータマは命終していないけれども、〔すぐに〕命終する』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ekaccā devatā evamāhaṃsu – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Ekaccā devatā
evamāhaṃsu – (333-34.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
一部の神々はこのようにいいました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘na kālaṅkato samaṇo gotamo, nāpi kālaṅkaroti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘na kālaṅkato samaṇo
gotamo, napi kālaṅkaroti.
(333-35.) |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
『彼は命終しておらず、〔すぐに〕命終するのでもない。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Arahaṃ samaṇo gotamo. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Arahaṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
samaṇo |
śram |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
沙門 |
|
|
|
|
gotamo. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、ゴータマ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
沙門ゴータマは阿羅漢であり、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
333-39. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vihārotveva so [vihārotveveso (sī.)] arahato evarūpo hotī’ti
[vihārotveveso arahato’’ti (?)]. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Vihāro |
vi-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
住、住法、精舎 |
|
|
|
|
tv |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
という(ti)、しかし(tu) |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
arahato |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
単 |
属 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
evarūpo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
かくのごとき |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
hotī’ |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
かくのごときのその〔有り様〕が、阿羅漢の住法というものなのだ』と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |