|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81. ‘‘Cattārimāni, puṇṇa, kammāni mayā sayaṃ abhiññā
sacchikatvā paveditāni. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Cattāri |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
|
imāni, |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
これら |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
kammāni |
kṛ |
名 |
an |
中 |
複 |
主 |
業 |
|
|
|
|
mayā |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する、自証する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明をなす、さとる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
paveditāni. |
pra-vid
使 |
過分 |
a |
中 |
複 |
主 |
知らせられた、説かれた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「プンナよ、私によって、自ら自証し、作証して説かれた、これら四つの業があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katamāni cattāri? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Katamāni |
|
代 |
代的 |
中 |
複 |
主 |
何、誰 |
|
|
|
|
cattāri? |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
主 |
四 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
いかなる四つか。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・「合誦経」にパラレル。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Atthi, puṇṇa, kammaṃ kaṇhaṃ kaṇhavipākaṃ; |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Atthi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
kaṇhaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
黒い |
|
|
|
|
kaṇha |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
黒い |
|
|
|
|
vipākaṃ; |
vi-pac |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
異熟 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、黒い異熟ある黒い業があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi, puṇṇa, kammaṃ sukkaṃ sukkavipākaṃ; |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
sukkaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
白い |
|
|
|
|
sukka |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
白い |
|
|
|
|
vipākaṃ; |
vi-pac |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
異熟 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、白い異熟ある白い業があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi, puṇṇa, kammaṃ kaṇhasukkaṃ kaṇhasukkavipākaṃ; |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
kaṇha |
|
形 |
a |
‐ |
相 |
黒い |
|
|
|
|
sukkaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
白い |
|
|
|
|
kaṇha |
|
形 |
a |
‐ |
相 |
黒い |
|
|
|
|
sukka |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
白い |
|
|
|
|
vipākaṃ; |
vi-pac |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
異熟 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、黒白の異熟ある黒白の業があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
atthi, puṇṇa, kammaṃ akaṇhaṃ asukkaṃ akaṇhaasukkavipākaṃ,
kammakkhayāya saṃvattati. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
atthi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
kammaṃ |
kṛ |
名 |
an |
中 |
単 |
主 |
業、行為 |
|
|
|
|
akaṇhaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
非黒の |
|
|
|
|
asukkaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
非白の |
|
|
|
|
akaṇha |
|
形 |
a |
‐ |
相 |
非黒の |
|
|
|
|
asukka |
|
形 |
a |
‐ |
有(持) |
非白の |
|
|
|
|
vipākaṃ, |
vi-pac |
名 |
a |
男→中 |
単 |
主 |
異熟 |
|
|
|
|
kamma |
kṛ |
名 |
an |
中 |
有(属) |
業、行為 |
|
|
|
|
khayāya |
kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
尽、滅尽 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
saṃvattati. |
saṃ-vṛt |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
転起する、作用する、導く |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、非黒非白の異熟ある非黒非白の業があり、業の滅尽へと導きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katamañca, puṇṇa, kammaṃ kaṇhaṃ kaṇhavipākaṃ? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katamañ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
いずれの、どちらの |
|
|
|
|
ca, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
puṇṇa, kammaṃ kaṇhaṃ
kaṇhavipākaṃ? (81-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではプンナよ、いかなるものが黒い異熟ある黒い業なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, puṇṇa, ekacco sabyābajjhaṃ [sabyāpajjhaṃ (sī. syā. kaṃ.)]
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, sabyābajjhaṃ vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
sabyābajjhaṃ manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
ekacco |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
sabyābajjhaṃ |
sa-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
悩害ある |
|
|
|
|
kāya |
|
名 |
a |
男 |
依(具) |
身体、集まり |
|
|
|
|
saṅkhāraṃ |
saṃ-kṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
行、為作、現象、形成力 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhisaṅkharoti, |
abhi-saṃ-kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
為作する、現行する |
|
|
|
|
sabyābajjhaṃ vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, (同上) |
|
|
|
|
vacī |
vac |
名 |
as |
中 |
依(具) |
語、言、口 |
|
|
|
|
sabyābajjhaṃ manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti. (同上) |
|
|
|
|
mano |
man |
名 |
as |
中 |
依(具) |
意 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、ここに、一部の者は、悩害ある身行を為作し、悩害ある語行を為作し、悩害ある意行を為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sabyābajjhaṃ kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā, sabyābajjhaṃ
vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā, sabyābajjhaṃ manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā,
sabyābajjhaṃ lokaṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sabyābajjhaṃ
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā, sabyābajjhaṃ
vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā, sabyābajjhaṃ manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā,
sabyābajjhaṃ (81-8.) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhisaṅkharitvā, |
abhi-saṃ-kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
為作する、現行する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjati. |
upa-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
再生する、往生する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、悩害ある身行を為作し、悩害ある語行を為作し、悩害ある意行を為作すると、悩害ある世界へ生まれ変わります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ sabyābajjhaṃ lokaṃ upapannaṃ samānaṃ sabyābajjhā phassā
phusanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tam |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
sabyābajjhaṃ |
sa-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
瞋恚ある |
|
|
|
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
|
|
|
upapannaṃ |
upa-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
往生した、再生した |
|
|
|
|
samānaṃ |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
対 |
ある、なる |
|
|
|
|
sabyābajjhā |
sa-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
悩害ある |
|
|
|
|
phassā |
spṛś |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
触、接触 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
phusanti. |
spṛś |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
触れる、接触する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
悩害ある世界へ生まれ変わったその彼へ、諸々の悩害ある〈触〉が接触します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・三事和合説でいうならば、根と境が接触するのであって、その接触する「こと」が触であるはずだが、この表現だと、phassaが根と接触する「もの」であるかのようである。であれば、十二処の内の触であろうか。同じ術語でも、教説によってニュアンスが異なる可能性を考慮せねばなるまい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sabyābajjhehi phassehi phuṭṭho samāno sabyābajjhaṃ vedanaṃ
vedeti ekantadukkhaṃ, seyyathāpi sattā nerayikā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
sabyābajjhehi |
sa-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
複 |
具 |
悩害ある |
|
|
|
|
phassehi |
spṛś |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
触、接触 |
|
|
|
|
phuṭṭho |
spṛś |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
接触された |
|
|
|
|
samāno |
as |
現分 |
a |
男 |
単 |
主 |
ある、なる |
|
|
|
|
sabyābajjhaṃ |
sa-vi-ā-bādh |
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
悩害ある |
|
|
|
|
vedanaṃ |
vid |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
受、感受、苦痛 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vedeti |
vid 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る、感受する、経験する、知らしめる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ekanta |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
一向の、単一の |
|
|
|
|
dukkhaṃ, |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
その如き、たとえば |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
sattā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
有情、衆生 |
|
|
|
|
nerayikā. |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
堕地獄の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
諸々の悩害ある〈触〉に接触された彼は、堕地獄の有情たちの如く、悩害ある、ひたすら苦しい〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti kho, puṇṇa, bhūtā bhūtassa upapatti hoti; |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Iti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
bhūtā |
bhū |
過分 |
a |
男中 |
単 |
奪 |
存在した、生物 |
|
|
|
|
bhūtassa |
bhū |
過分 |
a |
男中 |
単 |
与 |
存在した、生物 |
|
|
|
|
upapatti |
upa-pad |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
往生、転生、再生 |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
hoti; |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、このように、生物から生物への転生があります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『註』は「生じた業より、生じた有情の転生がある」bhūtakammato bhūtassa sattassa uppatti hoti. と解し、諸訳もそれに従っている。ここではあえて別の解釈で訳してみた。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ karoti tena upapajjati, upapannamenaṃ phassā phusanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
karoti |
kṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
なす |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
upapajjati, |
upa-pad |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
往生する、再生する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upapannam |
upa-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
往生した、再生した |
|
|
|
|
enaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
phassā |
spṛś |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
触、接触 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
phusanti. |
spṛś |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
触れる、接触する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそなしたことによって転生し、転生した彼へ〈触〉が接触するのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃpāhaṃ, puṇṇa, ‘kammadāyādā sattā’ti vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
‘kamma |
|
名 |
an |
中 |
依(属) |
業、行為 |
|
|
|
|
dāyādā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
相続人、後継者 |
|
|
|
|
sattā’ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
有情、衆生 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vadāmi. |
vad |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、私はこのように、『有情たちは業の相続人である』と説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idaṃ vuccati, puṇṇa, kammaṃ kaṇhaṃ kaṇhavipākaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
vuccati, |
vac 受 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
いわれる |
|
|
|
|
puṇṇa, kammaṃ kaṇhaṃ
kaṇhavipākaṃ. (81-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、これが、黒い異熟ある黒い業なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katamañca, puṇṇa, kammaṃ sukkaṃ sukkavipākaṃ? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katamañca, puṇṇa,
kammaṃ sukkaṃ sukkavipākaṃ? (81-4, 7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではプンナよ、いかなるものが白い異熟ある白い業なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, puṇṇa, ekacco abyābajjhaṃ kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
abyābajjhaṃ vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, abyābajjhaṃ manosaṅkhāraṃ
abhisaṅkharoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, puṇṇa, ekacco abyābajjhaṃ kāyasaṅkhāraṃ
abhisaṅkharoti, abyābajjhaṃ vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti, abyābajjhaṃ
manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti. (81-8.) |
|
|
|
|
abyābajjhaṃ |
a-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
悩害なき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、ここに、一部の者は、悩害なき身行を為作し、悩害なき語行を為作し、悩害なき意行を為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So abyābajjhaṃ kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā, abyābajjhaṃ
vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā, abyābajjhaṃ manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā
abyābajjhaṃ lokaṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So abyābajjhaṃ
kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā, abyābajjhaṃ vacīsaṅkhāraṃ
abhisaṅkharitvā, abyābajjhaṃ manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā abyābajjhaṃ
lokaṃ upapajjati. (81-9.) |
|
|
|
|
abyābajjhaṃ |
a-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
悩害なき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、悩害なき身行を為作し、悩害なき語行を為作し、悩害なき意行を為作すると、悩害なき世界へ生まれ変わります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ abyābajjhaṃ lokaṃ upapannaṃ samānaṃ abyābajjhā phassā
phusanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ abyābajjhaṃ lokaṃ upapannaṃ samānaṃ
abyābajjhā phassā
phusanti. (81-10.) |
|
|
|
|
abyābajjhaṃ |
a-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
悩害なき |
|
|
|
|
abyābajjhā |
a-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
悩害なき |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
無瞋の世界へ生まれ変わったその彼へ、諸々の無瞋の〈触〉が接触します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So abyābajjhehi phassehi phuṭṭho samāno abyābajjhaṃ vedanaṃ
vedeti ekantasukhaṃ, seyyathāpi devā subhakiṇhā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So abyābajjhehi
phassehi phuṭṭho samāno abyābajjhaṃ
vedanaṃ vedeti ekantasukhaṃ,
seyyathāpi (81-11.) |
|
|
|
|
abyābajjhehi |
a-vi-ā-bādh |
形 |
a |
男 |
複 |
具 |
悩害なき |
|
|
|
|
abyābajjhaṃ |
a-vi-ā-bādh |
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
悩害なき |
|
|
|
|
sukhaṃ, |
|
名形 |
a |
中→女 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
devā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
天、神 |
|
|
|
|
subhakiṇhā. |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
遍浄天 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
諸々の悩害なき〈触〉に接触された彼は、遍浄天の神々の如く、悩害なき、ひたすら楽なる〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti kho, puṇṇa, bhūtā bhūtassa upapatti hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti kho, puṇṇa, bhūtā
bhūtassa upapatti hoti; (81-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、このように、生物から生物への転生があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ karoti tena upapajjati, upapannamenaṃ phassā phusanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ karoti tena
upapajjati, upapannamenaṃ phassā phusanti. (81-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそなしたことによって転生し、転生した彼へ〈触〉が接触するのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃpāhaṃ, puṇṇa, ‘kammadāyādā sattā’ti vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃpāhaṃ, puṇṇa,
‘kammadāyādā sattā’ti vadāmi. (81-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、私はこのように、『有情たちは業の相続人である』と説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idaṃ vuccati, puṇṇa, kammaṃ sukkaṃ sukkavipākaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idaṃ vuccati, puṇṇa,
kammaṃ sukkaṃ sukkavipākaṃ.(81-4, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、これが、白い異熟ある白い業なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katamañca, puṇṇa, kammaṃ kaṇhasukkaṃ kaṇhasukkavipākaṃ? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katamañca, puṇṇa,
kammaṃ kaṇhasukkaṃ kaṇhasukkavipākaṃ? (81-5, 7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではプンナよ、いかなるものが黒白の異熟ある黒白の業なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idha, puṇṇa, ekacco sabyābajjhampi abyābajjhampi kāyasaṅkhāraṃ
abhisaṅkharoti, sabyābajjhampi abyābajjhampi vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
sabyābajjhampi abyābajjhampi manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idha, puṇṇa, ekacco
sabyābajjhampi abyābajjhampi kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
sabyābajjhampi abyābajjhampi vacīsaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti,
sabyābajjhampi abyābajjhampi manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharoti.
(81-8, 17.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、ここに、一部の者は、有悩害も無悩害も〔混在する〕身行を為作し、有悩害も無悩害も〔混在する〕語行を為作し、有悩害も無悩害も〔混在する〕意行を為作します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sabyābajjhampi abyābajjhampi kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā,
sabyābajjhampi abyābajjhampi vacīsaṅkhāraṃ abhiṅkharitvā, sabyābajjhampi
abyābajjhampi manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā sabyābajjhampi abyābajjhampi
lokaṃ upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So sabyābajjhampi abyābajjhampi kāyasaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā,
sabyābajjhampi abyābajjhampi vacīsaṅkhāraṃ abhiṅkharitvā,
sabyābajjhampi abyābajjhampi manosaṅkhāraṃ abhisaṅkharitvā
sabyābajjhampi abyābajjhampi lokaṃ upapajjati. (81-9, 18.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
その者は、有悩害も無悩害も〔混在する〕身行を為作し、有悩害も無悩害も〔混在する〕語行を為作し、有悩害も無悩害も〔混在する〕意行を為作すると、有悩害も無悩害も〔混在する〕世界へ生まれ変わります。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・abhiṅkharitvāはabhisaṅkharitvāの誤記であろう。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tamenaṃ sabyābajjhampi abyābajjhampi lokaṃ upapannaṃ samānaṃ
sabyābajjhāpi abyābajjhāpi phassā phusanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tamenaṃ sabyābajjhampi abyābajjhampi lokaṃ upapannaṃ samānaṃ
sabyābajjhāpi abyābajjhāpi phassā phusanti. (81-10, 19.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
有悩害も無悩害も〔混在する〕世界へ生まれ変わったその彼へ、諸々の有悩害も無悩害も〔混在する〕〈触〉が接触します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
So sabyābajjhehipi abyābajjhehipi phassehi phuṭṭho samāno
sabyābajjhampi abyābajjhampi vedanaṃ vedeti vokiṇṇasukhadukkhaṃ, seyyathāpi
manussā ekacce ca devā ekacce ca vinipātikā. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
So sabyābajjhehipi abyābajjhehipi phassehi phuṭṭho samāno
sabyābajjhampi abyābajjhampi vedanaṃ vedeti vokiṇṇasukhadukkhaṃ, seyyathāpi
(81-11, 20.) |
|
|
|
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
vokiṇṇa |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
満ちる、覆われた、雑じった |
|
|
|
|
sukha |
|
名形 |
a |
中 |
相 |
楽 |
|
|
|
|
dukkhaṃ, |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
対 |
苦 |
|
|
|
|
manussā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
人間 |
|
|
|
|
ekacce |
|
名形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
devā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
天、神 |
|
|
|
|
ekacce |
|
名形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
一類の |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
vinipātikā. |
|
名形 |
a |
男 |
複 |
主 |
堕悪処者 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
諸々の有悩害も無悩害も〔混在する〕〈触〉に接触された彼は、人間、一部の神々、あるいは一部の堕悪処者の如く、有悩害も無悩害も〔混在する〕、楽苦入り交じった〈受〉を感受します。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-30. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Iti kho, puṇṇa, bhūtā bhūtassa upapatti hoti; |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Iti kho, puṇṇa, bhūtā
bhūtassa upapatti hoti; (81-12.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、このように、生物から生物への転生があります。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-31. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yaṃ karoti tena upapajjati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yaṃ karoti tena
upapajjati. (81-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
彼は、およそなしたことによって転生し、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-32. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Upapannamenaṃ phassā phusanti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Upapannamenaṃ phassā
phusanti. (81-13.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
転生した彼へ〈触〉が接触するのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-33. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaṃpāhaṃ, puṇṇa, ‘kammadāyādā sattā’ti vadāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃpāhaṃ, puṇṇa,
‘kammadāyādā sattā’ti vadāmi. (81-14.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、私はこのように、『有情たちは業の相続人である』と説きます。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-34. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Idaṃ vuccati, puṇṇa, kammaṃ kaṇhasukkaṃ kaṇhasukkavipākaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Idaṃ vuccati, puṇṇa,
kammaṃ kaṇhasukkaṃ kaṇhasukkavipākaṃ. (81-5, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、これが、黒白の異熟ある黒白の業なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-35. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Katamañca, puṇṇa, kammaṃ akaṇhaṃ asukkaṃ akaṇhaasukkavipākaṃ,
kammakkhayāya saṃvattati? |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Katamañca, puṇṇa,
kammaṃ akaṇhaṃ asukkaṃ akaṇhaasukkavipākaṃ, kammakkhayāya saṃvattati? (81-6,
7.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ではプンナよ、いかなるものが、業の滅尽へと導く非黒非白の異熟ある非黒非白の業なのでしょうか。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-36. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tatra, puṇṇa, yamidaṃ kammaṃ kaṇhaṃ kaṇhavipākaṃ tassa pahānāya
yā cetanā, yamidaṃ [yampidaṃ (sī. pī.)] kammaṃ sukkaṃ sukkavipākaṃ tassa
pahānāya yā cetanā, yamidaṃ [yampidaṃ (sī. pī.)] kammaṃ kaṇhasukkaṃ
kaṇhasukkavipākaṃ tassa pahānāya yā cetanā – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Tatra, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
|
|
|
puṇṇa, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
idaṃ |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
これ |
|
|
|
|
kammaṃ kaṇhaṃ
kaṇhavipākaṃ (81-3.) |
|
|
|
|
tassa |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
属 |
それ、彼 |
|
|
|
|
pahānāya |
pra-hā |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
捨断 |
|
|
|
|
yā |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
cetanā, |
cit |
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
思、意思 |
|
|
|
|
yam |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
yamidaṃ (同上) |
|
|
|
|
kammaṃ sukkaṃ
sukkavipākaṃ (81-4.) |
|
|
|
|
tassa pahānāya yā
cetanā, (同上) |
|
|
|
|
yamidaṃ (同上) |
|
|
|
|
kammaṃ kaṇhasukkaṃ
kaṇhasukkavipākaṃ (81-5.) |
|
|
|
|
tassa pahānāya yā
cetanā – (同上) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、そのうち、およそこの黒い異熟ある黒い業、その捨断のための意思、およそこの白い異熟ある白い業、その捨断のための意思、およそこの黒白の異熟ある黒白の業、その捨断のための意思、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-37. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
idaṃ vuccati, puṇṇa, kammaṃ akaṇhaṃ asukkaṃ
akaṇhaasukkavipākaṃ, kammakkhayāya saṃvattatīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
idaṃ vuccati, puṇṇa,
kammaṃ akaṇhaṃ asukkaṃ akaṇhaasukkavipākaṃ, kammakkhayāya saṃvattatīti.
(81-6, 15.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、これが、業の滅尽へと導く非黒非白の異熟ある非黒非白の業なのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
81-38. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Imāni kho, puṇṇa, cattāri kammāni mayā sayaṃ abhiññā
sacchikatvā paveditānī’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Imāni kho, puṇṇa, cattāri kammāni mayā
sayaṃ abhiññā sacchikatvā paveditānī’’ (81-1.) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
プンナよ、これらが、私によって自ら自証し、作証して、説かれた、四つの業なのです」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82. Evaṃ vutte, puṇṇo koliyaputto govatiko bhagavantaṃ
etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように、かくの如き |
|
|
|
|
vutte, |
vac 受 |
過分 |
a |
男中 |
単 |
処 |
いわれた |
|
|
|
|
puṇṇo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、プンナ |
|
|
|
|
koliya |
|
名 |
a |
男中 |
依(属) |
地名、コーリヤ国 |
|
|
|
|
putto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
息子 |
|
|
|
|
go |
|
名 |
o |
男 |
依(属) |
牛 |
|
|
|
|
vatiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
禁戒の |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
このようにいわれて、コーリヤ国の〔王〕子たる牛行者プンナは、世尊へこういった。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, bhante, abhikkantaṃ, bhante! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
大徳よ |
|
|
|
|
abhikkantaṃ, |
abhi-kram |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
偉なるかな、奇なるかな、希有なり、素晴らしい |
|
|
|
|
bhante! |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、素晴らしい、尊者よ、素晴らしい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, bhante…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
たとえば、その如き |
|
|
|
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
bhante…pe… |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
大徳よ |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、たとえばまた…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
upāsakaṃ maṃ bhagavā dhāretu ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ
gata’’nti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upāsakaṃ |
upa-ās |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
優婆塞 |
|
|
|
|
maṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
対 |
私 |
|
|
|
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
dhāretu |
|
動 |
命 |
能 |
単 |
三 |
持たせる、保持する、憶持する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ajja |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
今日、今 |
|
|
|
|
agge |
|
形 |
a |
中 |
単 |
処 |
第一、最高、最上、首位、頂点 →今日以降 |
|
|
|
|
pāṇa |
pra-an |
名 |
a |
男 |
依(対) |
生類、生命 |
|
|
|
|
upetaṃ |
upa-i |
過分 |
a |
中 |
単 |
副対 |
そなえた、具備した →命ある限り |
|
|
|
|
saraṇaṃ |
sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
帰依処 |
|
|
|
|
gata’’n |
gam |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
行った →帰依した |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……世尊は私を、今日以降、命ある限り、帰依をなした優婆塞であるとご記憶下さい」と。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Acelo pana seniyo kukkuravatiko bhagavantaṃ etadavoca – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Acelo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
衣のない、裸形の |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
seniyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、セーニヤ |
|
|
|
|
kukkura |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
犬 |
|
|
|
|
vatiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
禁戒の |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
etad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
これ |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
avoca – |
vac |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
いう |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
また、裸形の犬行者セーニヤも、世尊へこういった。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, bhante, abhikkantaṃ, bhante! |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘abhikkantaṃ, bhante,
abhikkantaṃ, bhante! (82-2.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、素晴らしい、尊者よ、素晴らしい。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Seyyathāpi, bhante…pe… |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Seyyathāpi, bhante…pe…
(82-3.) |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、たとえばまた…… |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pakāsito. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pakāsito. |
pra-kāś 使 |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
説明された、あきらかにされた、知らされた |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
……あきらかにされました。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Esāhaṃ, bhante, bhagavantaṃ saraṇaṃ gacchāmi dhammañca
bhikkhusaṅghañca. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Eso |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ、彼 |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
大徳よ |
|
|
|
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
|
|
|
saraṇaṃ |
sṛ |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
帰依処 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
gacchāmi |
gam |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
行く →帰依する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
dhammañ |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
法 |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
依(属) |
比丘、(特に男性の)出家者 |
|
|
|
|
saṅghañ |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
僧伽、(特に仏教の)教団 |
|
|
|
|
ca. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、この私は、世尊へ、法へ、また比丘僧伽へ帰依いたします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Labheyyāhaṃ, bhante, bhagavato santike pabbajjaṃ, labheyyaṃ
upasampada’’nti. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Labheyya |
labh |
動 |
願 |
能 |
単 |
一 |
得る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ahaṃ, |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
santike |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
付近、面前 |
|
|
|
|
pabbajjaṃ, |
pra-vraj |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
出家 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
labheyyaṃ |
|
動 |
願 |
能反 |
単 |
一 |
得る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
upasampada’’n |
upa-saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
具足、受戒 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
尊者よ、私が世尊の面前で、出家することを得、具足戒を得られますように」と。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・『長部』「大獅子吼経」【異学別住の話】にパラレル。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Yo kho, seniya, aññatitthiyapubbo imasmiṃ dhammavinaye
ākaṅkhati pabbajjaṃ, ākaṅkhati upasampadaṃ so cattāro māse parivasati. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Yo |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
kho, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
seniya, |
|
名 |
a |
男 |
単 |
呼 |
人名、セーニヤ |
|
|
|
|
añña |
|
形 |
代的 |
‐ |
持 |
他の、別の |
|
|
|
|
titthiya |
|
名 |
a |
男 |
有(属) |
外道、異学 |
|
|
|
|
pubbo |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
先の、過去 |
|
|
|
|
imasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
これ |
|
|
|
|
dhamma |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
相 |
法、教法、真理、正義、もの、一切法 |
|
|
|
|
vinaye |
vi-nī |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
律 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ākaṅkhati |
ā-khāṅkṣ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
希望する、意欲する、願う |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
pabbajjaṃ, |
pra-vraj |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
出家 |
|
|
|
|
ākaṅkhati |
同上 |
|
|
|
|
upasampadaṃ |
upa-saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
具足、受戒 |
|
|
|
|
so |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
それ、彼 |
|
|
|
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
対 |
四 |
|
|
|
|
māse |
|
名 |
a |
男 |
複 |
対 |
月 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parivasati. |
pari-vas |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
別住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「じつにセーニヤよ、異学者の過去を持つもので、この法と律における出家を願い、具足戒を願うものは、〔通例〕四ヶ月の別住をなします。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Catunnaṃ māsānaṃ accayena āraddhacittā bhikkhū pabbājenti,
upasampādenti bhikkhubhāvāya. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Catunnaṃ |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
属 |
四 |
|
|
|
|
māsānaṃ |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
月 |
|
|
|
|
accayena |
ati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
経過(副詞的具格で「過ぎてから」) |
|
|
|
|
āraddha |
ā-rabh |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
開始した、励んだ、勤 |
|
|
|
|
cittā |
cit |
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
心 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pabbājenti, |
pra-vraj 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
出家させる |
|
|
|
|
upasampādenti |
upa-saṃ-pad 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
具足させる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
依(属) |
比丘 |
|
|
|
|
bhāvāya. |
bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
本性、性、状態、態 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
四ヶ月が過ぎると、発勤心ある比丘たちが、〔その者を〕比丘たらしめるため、出家させ、戒具足させるのです。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Api ca mettha puggalavemattatā viditā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
|
|
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
|
|
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
|
|
|
ettha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに |
|
|
|
|
puggala |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
人、個人 |
|
|
|
|
vemattatā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
差別、種々性 |
|
|
|
|
viditā’’ |
vid |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
知られた、見出された |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
けれどもまた、そこに、私によって見出された個人差も〔加味して、別住の期間が決められます〕」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Sace, bhante, aññatitthiyapubbā imasmiṃ dhammavinaye
ākaṅkhantā pabbajjaṃ ākaṅkhantā upasampadaṃ te cattāro māse parivasanti
catunnaṃ māsānaṃ accayena āraddhacittā bhikkhū pabbājenti upasampādenti
bhikkhubhāvāya, ahaṃ cattāri vassāni parivasissāmi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘‘Sace, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
もし |
|
|
|
|
bhante, |
bhū |
名現分 |
ant(特) |
男 |
単 |
呼 |
尊者よ、大徳よ |
|
|
|
|
aññatitthiyapubbā imasmiṃ dhammavinaye ākaṅkhantā pabbajjaṃ ākaṅkhantā upasampadaṃ te cattāro māse parivasanti catunnaṃ māsānaṃ
accayena āraddhacittā bhikkhū pabbājenti upasampādenti bhikkhubhāvāya,
(82-11, 12.) |
|
|
|
|
pubbā |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
先の、過去 |
|
|
|
|
ākaṅkhantā |
ā-khāṅkṣ |
現分 |
ant |
男 |
複 |
主 |
希望する、意欲する、願う |
|
|
|
|
te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parivasanti |
pari-vas |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
別住する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
|
|
|
cattāri |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
対 |
四 |
|
|
|
|
vassāni |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
対 |
年、雨 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
parivasissāmi. |
pari-vas |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
別住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「尊者よ、もし、異学者の過去を持つものたちで、この法と律における出家を願い、具足戒を願うものたちが、〔通例〕四ヶ月の別住をなし、四ヶ月が過ぎると、発勤心ある比丘たちが、〔その者たちを〕比丘たらしめるため、出家させ、戒具足させるのであれば、私は四年間を別住します。 |
|
|
|
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
・pubbaは代名詞的曲用をするので男性複数主格はほんらいbuppeの筈である。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Catunnaṃ vassānaṃ accayena āraddhacittā bhikkhū pabbājentu,
upasampādentu bhikkhubhāvāyā’’ti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Catunnaṃ |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
属 |
四 |
|
|
|
|
vassānaṃ |
|
名 |
a |
男中 |
複 |
属 |
年、雨 |
|
|
|
|
accayena |
ati-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
経過(副具で「過ぎてから」) |
|
|
|
|
āraddha |
ā-rabh |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
開始した、励んだ、勤 |
|
|
|
|
cittā |
cit |
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
心 |
|
|
|
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pabbājentu, |
pra-vraj 使 |
動 |
命 |
能 |
複 |
三 |
出家させる |
|
|
|
|
upasampādentu |
upa-saṃ-pad 使 |
動 |
命 |
能 |
複 |
三 |
具足させる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
依(属) |
比丘 |
|
|
|
|
bhāvāyā’’ |
bhū |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
本性、性、状態、態 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
四年間が過ぎてから、発勤心ある比丘たちが、〔私たちを〕比丘たらしめるため、出家させ、戒具足させますように」 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Alattha kho acelo seniyo kukkuravatiko bhagavato santike
pabbajjaṃ, alattha upasampadaṃ. |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
Alattha |
labh |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
得る |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
acelo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
衣のない、裸形の |
|
|
|
|
seniyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、セーニヤ |
|
|
|
|
kukkura |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
犬 |
|
|
|
|
vatiko |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
禁戒の |
|
|
|
|
bhagavato |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
属 |
世尊 |
|
|
|
|
santike |
|
名 |
a |
中 |
単 |
処 |
付近、面前 |
|
|
|
|
pabbajjaṃ, |
pra-vraj |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
出家 |
|
|
|
|
alattha |
同上 |
|
|
|
|
upasampadaṃ. |
upa-saṃ-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
具足、受戒 |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつに裸形の犬行者セーニヤは、世尊の面前で出家することを得、具足戒を得た。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Acirūpasampanno kho panāyasmā seniyo eko vūpakaṭṭho appamatto
ātāpī pahitatto viharanto nacirasseva – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Acira |
|
形 |
a |
‐ |
依(奪) |
久しからず、暫時の |
|
|
|
|
upasampanno |
upa-saṃ-pad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
受戒した |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
seniyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、セーニヤ |
|
|
|
|
eko |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
一、とある |
|
|
|
|
vūpakaṭṭho |
wi-ava-kṛṣ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
遠離した |
|
|
|
|
appamatto |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
不放逸の |
|
|
|
|
ātāpī |
ā-tap |
形 |
in |
男 |
単 |
主 |
熱心の、熱意ある |
|
|
|
|
pahita |
pra-dhā |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
熱心な、努めた |
|
|
|
|
atto |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
自分 |
|
|
|
|
viharanto |
vi-hṛ |
現分 |
ant |
男 |
単 |
主 |
住する |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
cirassa |
|
形 |
a |
男中 |
単 |
副属 |
ひさしく |
|
|
|
|
eva – |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
そして受戒してすぐに、尊者セーニヤはひとり遠離し、不放逸に、熱心に、自ら励んで住し、久しからずして、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
yassatthāya kulaputtā sammadeva agārasmā anagāriyaṃ pabbajanti
tadanuttaraṃ – |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
yassa |
|
代 |
代的 |
男中 |
単 |
与 |
(関係代名詞) |
|
|
|
|
atthāya |
|
名 |
a |
男中 |
単 |
与 |
義、利益、道理、意味、必要、裁判、営務 |
|
|
|
|
kula |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
家、良家、族姓 |
|
|
|
|
puttā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
息子 →善男子 |
|
|
|
|
sammā |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい、正しく |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
agārasmā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
家、舎、家屋、俗家 |
|
|
|
|
anagāriyaṃ |
|
形 |
a |
中 |
単 |
対 |
非家の |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
pabbajanti |
pra-vraj |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
出家する |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
それ |
|
|
|
|
anuttaraṃ – |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
対 |
無上の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
善男子たちがそれを目的として正しく俗家から出家をなすところの、かの無上なるもの、 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
brahmacariyapariyosānaṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā
sacchikatvā upasampajja vihāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
brahmacariya |
bṛh, car |
名 |
a |
中 |
依(属) |
梵行 |
|
|
|
|
pariyosānaṃ |
pari-ava-sā |
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
終結、完了 |
|
|
|
|
diṭṭhe |
dṛś |
過分 |
a |
男 |
単 |
処 |
見られた、見、所見 |
|
|
|
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
|
|
|
dhamme |
dhṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
法、教法、真理、正義、もの →現法、現世 |
|
|
|
|
sayaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
自ら、自分で |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abhiññā |
abhi-jñā |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
証知する、自証する |
|
|
|
|
sacchikatvā |
kṛ |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
作証する、証明をなす、さとる |
|
|
|
|
upasampajja |
upa-saṃ-pad |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
到達する、成就する、具足する |
|
|
|
|
vihāsi. |
vi-hṛ |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕梵行の完成を現法において自ら証知し、作証し、成就して住した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ
itthattāyā’ti abbhaññāsi. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
‘Khīṇā |
kṣī 受 |
過分 |
ā |
女 |
単 |
主 |
尽きた |
|
|
|
|
jāti, |
jan |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
生 |
|
|
|
|
vusitaṃ |
ava-sā? |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完成した |
|
|
|
|
brahmacariyaṃ, |
bṛh,
car |
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
梵行 |
|
|
|
|
kataṃ |
kṛ |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされた |
|
|
|
|
karaṇīyaṃ, |
kṛ |
名未分 |
a |
中 |
単 |
主 |
なされるべきこと |
|
|
|
|
na |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ない |
|
|
|
|
aparaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後、他 |
|
|
|
|
itthattāyā’ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
かくの如き状態、現状、ここ[輪廻]の状態 |
|
|
|
|
ti |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
abbhaññāsi. |
abhi-jñā |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
証知する、自証する |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
「生は尽きた。梵行は完成した。なされるべきことはなされた。もはやこのような〔輪廻の〕状態へ〔至ることは〕ない」と自証した。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aññataro kho panāyasmā seniyo arahataṃ ahosīti. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Aññataro |
|
形 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
随一の、二者の一、とある、一つの |
|
|
|
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
|
|
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
|
|
|
āyasmā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
主 |
尊者、具寿 |
|
|
|
|
seniyo |
|
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
人名、セーニヤ |
|
|
|
|
arahataṃ |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
複 |
属 |
阿羅漢、応供 |
|
|
|
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
|
|
|
ahosī |
bhū |
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
ある、なる |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
じつに、尊者セーニヤもまた、阿羅漢たちの一人となったのである。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
82-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kukkuravatikasuttaṃ niṭṭhitaṃ sattamaṃ. |
|
|
|
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
|
|
|
Kukkura |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
犬 |
|
|
|
|
vatika |
|
形 |
a |
‐ |
依(属) |
禁戒の |
|
|
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
|
|
|
|
niṭṭhitaṃ |
nih-sthā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
完了した、終わった |
|
|
|
|
sattamaṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
第七の |
|
|
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
〔『中部』「中分五十篇」「居士品」〕第七〔経〕「犬行者経」おわり。 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
←前へ トップへ 次へ→ |